Brikety z papíru

[GloryToSunTsu]

Zajímavé:
http://www.ziskejdotaci.cz/papirove-bri ... e-papirem/
http://www.ireceptar.cz/pro-kutily/vyra ... e-brikety/
http://komteska.blog.cz/0610/teploucko- ... ve-brikety
http://bazar.mojesekacka.com/viewtopic.php?f=5&t=31
http://www.energoportal.cz/forum/pevna- ... ka_oblast=

Natrhat, namočit, rozcupovat, slisovat, nechat uschnout.
Výhřevnost nic moc, komerční cena nic moc, snadná vyrobitelnost, problematický odpad.

Prý je lepší do směsi přidat ještě suchou trávu/piliny/štěpku.

Popel z toho má být snad dokonce jíl!?!?!? (tomu se dá věřit, tyhle složky se přidávají do papíru jako plnivo)
Proto se nehodí na zahrádku na hnojení.

Ale i jíl se dá ještě využít.
Hm, no, zajímavé.

[alibaba]

Zase nejaka komunisticka propaganda so zaslouzi kulku do makovice ....Kdysi jsme kupovali uhli ,ale bylo toho znacna cast uhelneho prachu a ja se to snazil spalit v kotli va sklepe na ustredni topeni a ono to nehorelo a mi jsme meli znacne hoblin jako odpadu a tak jsem mel nejaky vyjezdeny olej co jsem michal s prachem a prodaval piliny a stejne ten krap nehorel a tak jsem kotel roztapel drevem a uhlim a na to daval tuhle smes a stejne to moc nehorelo,nadaval jsem jako blazen na ten komunismus ono asi nejlepsi funguje roztopit kamna a dat tam prach co to vlastne udusi a tak do doutna.......ale to jsem mohl kamna roztopit a hodit navrch stohy novin ,ale clovek musel byt stale u toho a prohrabavat ze spodu aby to horelo .......

[vrb]

BTW uhelné kaly (černý hnusný prach s kdovíjakým svinstvem) používal na topení děda do ústředního topení. Stačilo je trochu navlhčit vodou a tím vytvořit hmotu, lopatkou se z toho ukrajovaly hroudy jako brikety a tím se topilo. Nejdřív lepila voda a po vysušení už byla teplota dost vysoká na to, aby se prach spekl dokupy. Kotel musel být řádně roztopený a potom až přikládat tohle. Nesmělo se do toho šťourat jinak z toho byl prach a udusil oheň. Taky musel být kotel o něco větší než kdyby se topilo jen kvalitním palivem. Výhřevnost mizerná, ale za komunistů to skoro nic nestálo, tak se topení na zimu pořídilo za pár stovek. Když uhodily tuhé mrazy tak se přešlo na kvalitní hnědé nebo černé uhlí.
Dneska se z toho lisují brikety a ty se prodávají dráž než uhlí.

[Josef]

Někdy od šedesátých do sedumdesátých let jsme topili doma uhelnými kaly taky a nemůžu na to nadávat. Samozřejmě tak elegantní, jako zapnout čudlík od plynového kotle to nebylo. Když se to ale dobře připravilo ve směsi s vodou na vlhkou hmotu (což byla práce pro vraha), hořelo to pak v kotli UT docela dobře. Pára, která při tom z vlhké hmoty vznikala, zvyšovala účinnost kotle a část se jí rozkládalo na vodík. Když to bylo roztopené (papír, dřevo, několik briket), nekouřilo to, výhřevnost byla celkem slušná a popela málo. Jediná zásadní nectnost - značná prašnost při skládání do sklepa. Po takové akci byl člověk jako havíř po celodenní šichtě a chodník před domem taky.
Mimochodem, dnešní elektrárenské kotle taky spalují uhlí ve formě mletého prachu, i když trochu jiným způsobem (fluidní hořáky). Kvalitně spálit lze prakticky cokoliv, ale potřebuje to zajistit vysoký žár v ohništi (i kdyby se měl použít vzduch předehřátý v rekuperátoru na několik set stupňů), nechat plamen dohořet bez styku s chladnou stěnou (platí hlavně pro dřevo a další "dehtující" paliva) a samozřejmě zachovávat optimální poměr paliva s vzduchu (nejen vzduch pod rošt, ale i tzv. sekundární vzduch přiváděný do už hořícího plamene) a v případě spalovny jedů ještě do systému doplnit nějaký katalyzátor, který rozloží jinak nerozložitelné.

[GloryToSunTsu]

Na ty sajrajty je ideální sekundární spalování.
V kamnech ať chceš nebo ne, nedosáhneš víc než 400-800 stupňů, ve druhém stupni dosáhneš až 1100 viz. raketová kamna.

[Josef]

I uvnitř běžných kamen bez sekundárního vzduchu (klasické Petry), když je dobře roztopeno a slušně vymetený komín, je uvnitř paliva hravě přes 1000°C, ale rozhoduje jeho zrnitost. Zkus tam "zapomenout" pohrabáč a už ho nemusíš hledat, bude z něj prskavka. Nicméně souhlasím, že pro efektivní spalování je skutečně sekundární vzduch velmi důležitý. Bez něj odchází komínem spousta hořlavých sloučenin. Ideální je to v ohništi tj. na prvním stupni z C vzplynovat na CO (případně H2) a ve volné komoře tj. na druhém stupni vše vzplynované doplnit chybějícím O2 a efektivně spálit na H2O a CO2, teprve pak z toho začít odebírat teplo (např. registrem výměníku).

Přidám k dobru i něco málo o "žárových" barvách (může se to hodit na kdoví co jiného):
Povrch původně čistého lesklého železa začíná žloutnout - teplota povrchu překročila 220°C (zakalená ocel začíná měknout)
Barva kovu se mění ze žluté přes hnědou na fialovou - teplota dosáhla 280°C
Fialová barva povrchu začíná modrat - teplota začíná překračovat 300°C
Modrá barva zesvětlala až zešedivěla - teplota se dostala nad 320°C (zakalená ocel ztratila křehkost a část tvrdosti)
Povrch je šedivý bezezměn - teplota překročila 320°C ale nepřesáhla ještě 600°C (zakalená ocel ztratila i tvrdost)
Za běžného světla se objevuje náznak, že železo začíná tmavě červenat - teplota překročila 600°C
Červená až světle červená žhavá barva - ohlašuje teplotu od 650 do 850°C (ocel kujní a ztrácí magnetické vlastnosti)
Žlutá až jasně žlutá barva - teplota překročila 850°C, ale nepřekročila 1000°C (železo má nyní více než 17x nižší pevnost než zastudena)
Světležlutá až bílá - teplota překročila 1000°C
Železo žhavé do běla jiskří a hoří - teplota překročila 1200°C

[pepinolupino]

Pár poznámek:
- uhelnými kaly se v domácnostech topilo ještě v 80tých letech, dokonce na to byl i extra kotel. Pouze to byly černouhelné kaly (z hnědouhelných se lisovaly brikety, je tam zbytkový lignin), protože černé uhlí je při hoření spékavé a obsahuje většinu uhlíku, takže z té hroudy kalů v kotli vznikla obdoba koksu. Bývalý kolega s tím topil v baráku na Severní Moravě, Tatrovka mu pleskla haldu vlhkých kalů k baráku, sice to byla šichta dostat do sklepa, ale měl vystaráno na celý rok.
- utavit pohrabáč v kamnech (Petry nebo cokoliv jiného) je problém. Na výhni se dá dosáhnout teplota přes 1000 stupňů s fukarem, ale do kamen by se musel dát obráceně vysavač, aby to šlo. Normálně dřevo dělá tak 500 stupňů, uhlí tak 700 (samozřejmě bez přídavného vzduchu!), proto jsou krbové kamna jenom z litiny nebo plechu bez šamotové vyzdívky.
- papírové brikety úplná blbost nebudou. Beru dřevěné brikety od známého (který si koupil s kamarády lis a dělají dřevěné), a vyprávěl mi, že zkoušeli jenom papírovou makulaturu (měli toho odkudsi z úřadu náklaďák). Šlo to za sucha lisovat, lis to schroustal, jenom nebyly tak tvrdé jako dřevo (chybí tam lignin jako pojivo), nebyly tak výhřevné, nehoří plamenem a byly lehčí. Protože se snadno rozpadaly (dodávají to v pytlích, takže to moc nesneslo jejich styl přepravy), tak se na to vybodli a občas ten papír jenom přisypou k pilinám. Brikety z mokrého papíru se líp spojí díky klihu, budou hutnější, ale hoření díky poměrně vysokému obsahu kaolínu (křídový papír) nebude nic moc, surový papír (kartony, noviny) by mohl být lepší. Určitě to ale bude chtít v kamnech kombinovat se dřevem nebo briketami kvůli vzduchu, protože dřevěné brikety se při hoření nafouknou a může k nim vzduch, ten papír bude jenom žhnout.

[Terminated Account]

Výroba papírových briket vs. jejich koupě

Kupovat - nevidím v tom problém. Ať si každý zváží cena/výkon v porovnání s jiným palivem.

Vyrábět - v současné době - vhodné pro nezaměstnané, nebo důchodce. Poměr cena/výkon = nesmysl.

Většina papíru který se nasbírá v domácnosti je "nehořlavý" Zkuste do rozpáleného krbu nebo kamen hodit letáky - je z toho víc bordelu než užitku.

Dále si každý musí zvážit jaké palivo a v čem hodlá spalovat.

[rudde]

máte někdo zkušenosti s "piliňáky" ?
(děda s tím běžně topil, ale nevím, jak je to teď s dostupností pilin )

http://cs.wikipedia.org/wiki/Pilinov%C3%A1_kamna
http://www.webareal.cz/klempirstvispace ... naku-Satan

[alibaba]

Jasne pilinaky temi jsme topili v uceni a byla to klasicka stolarska dilne co mela za odpad piliny a ty se davaly do bubnu co byla jedna slozka pilinovych kamen ,piliny se musely upechovat kolem hranateho kusu dreva a pak se ten kus vytahl kdyz piliny nebyly dostatecne upechovane tak se otvor po vytazeni klacku zboril a kdyz to bylo dobre tak tam vznikl otvor a potom se buben dal do pilinaku a maly otvor prohrabal za strany a novinama zapalil piliny horeli zevnitr v tom otvoru jak vznikl po vytazeni klacku z prostredku ,pilinaky horely obycejne 24 hodin a zbylo malo popela ,vyhrevnot byla vynikajici ,ta roura do komina byla ze zacatku velmi zhava ......

[Josef]

Plechové piliňáky "Satan" na výměnné plechové válce jsme měli mnoho let doma.
(vzhled: http://www.sbazar.cz/img/big/24/6332024_1.jpg)
Byla to výborná a lehká kamna, která odnesete v jedné ruce. Patřil k nim i originální táhlý plechový kužel s držadlem, který sloužil místo toho nepůvodního Alibabova hranatého špalku. Protože se dával kužel užším koncem dolů, když se okolo něj napěchovaly piliny, šel snadno vytáhnout, aniž by se piliny sesypaly (dole byl asi 8 cm nahoře 10 cm v průměru). Na zapálení (spodním otvorem pro vzduch) stačila jediná sirka. 24 hodin mě však, ale nikdy válec nevydržel. Ono asi záleží, jak hutné jsou piliny. Já měl čerstvé smrkové piliny z katru, tj. dost hrubé, ne zcela suché a i po řádném napěčhování to bylo poměrně řídké. Moje zkušenost je, že když kamna jela naplno, válec hořel asi 4 - 6 hodin a další 2 - 3 hodiny dohoříval. Pak se během dvou či pěti minut přehodil za nový. Takové suché bukové piliny z jemnozubé cirkulárky odněkud z nábytkárny by samozřejmě byly úplně o něčem jiném. Nově naplněná kamna nehřejí (piliny na stěnách izolují), horká je jen "plotýnka" a koleno - takže to chce doplnit o výměník na kouřovod (gájo http://www.vesko.cz/public/Image2/sekce ... /31560.jpg). Celkově shodnoceno - bylo to výborné topení. Když se plnil válec (samozřejmě po vychladnutí) venku v kůlně, bylo v domě mnohem čistěji, než při používání uhlí. Žádný prach, žádný popel, vše zůstalo ve válci. Zanášení komína minimální. Skutečně ekologické palivo. Optimální je mít tři válce. Jeden hoří, jeden chládne a jeden už čeká naplněný. Pak může venku klidně mrznout jak na Sibiři...
Pokud jde o údržbu - kamna bylo zapotřebí před sezónou okartáčovat ocelovým kartáčem a znovu natřít žáruvzdornou stříbřenkou, aby nerezivěla a aby se na horkém plechu netvořili okuje, jinak se plech snadno propálí. Uzavírací kolečko na vzduch musí dobře doléhat a těsnit, aby šla kamna uzavřít na úsporný režim. Na dně válců bývá plech, který tvoří tunýlek, vedoucí od vzduchového otvoru ve stěně doprostřed vílce, kde je v udusaných pilinách dutina, ktreá hoří. Tento plech se teplem deformuje a je lépe ho udělat z 2 mm silné nerezi (jakost 1.4828), ohnout do tvaru "omega" a přišroubovat do dna - pak je to na věky.
Jediné, co bych si netroufl - nechat piliňáky hořet a odjet z domu. Na konci hlavního hoření (tj. časově okolo 4 hodin po zapálení) se zbytek pilin, který zůstal přilepený na stěně válce, zhroutil na dno. A někdy se stalo, že chvíli po zhroucení kamna dostála svému jménu "Satan". Piliňáky bouchly, rána jako hrom a otvorem pro vzduch vyletěly žhavé jiskry. Měli jsme sice pod kamny na dřevěné podlaze plech, ale jiskry by stejně letěly až na druhý konec pokoje, kdybych nepostavil před vzduchový otvor ochranný kryt.
Bohužel, už nemám zdroj na piliny. Dřív byl každý rád, že mu na hromadě za pilou nehnijí a někdo si je svépomocí odvezl. Dnes si každý větší producent pořídil briketovačku a teď neví kolik by si za ty "ekologické" brikety řekl.

[Fjord]

Tady je další odkaz na papírové brikety:
http://www.beo.sk/environmentalistika/1 ... -i-prirodu

Docela mě štve, že vyhazuju do kontejneru na papír letáky z reklam-tedy ty lesklé a křídové. Hoří to krásně zeleně, no ale to je asi tak všechno, co se na tom dá obdivovat Zanese to komín a to nemluvím o ekologii. V Asii vyrábí z pet lahví oblečení a z papíru se už prý dělají i boty-tak kdo ví, jestli si i ten křídák nemám raděj taky schovávat? Fešné škrumple v budoucnu z reklamy adidas-to by šlo

[Jojo]

Jo piliňáky super.Pamatuju,že strýc měl na to dvě kulaté dřeva.Jedno se dávalo do středu patrony a druhým se dusaly piliny.Hřálo to fakt fest.Gájo tam sice neměl,ale kamnová roura vedla přes celou jednu stěnu místnosti,což si myslím udělalo podobnou službu.

[HansFraj]

Doma jsme to dělaly tak že papír který se nedal stohovat se nacpal do kartonových krabic od mléka. Fungovalo to době ale vždycky v kamnech zůstal zbytek nespáleného alobalu. Teď to cpeme do pytlíků od mouky a cukru. Ale plnohodnotné palivo to samozřejmě není.

[vlk972]

Moje sestřenice má firmu na potisk reklamních předmětů. Mimo jiné zbývaly haldy obalů od zboží, které potiskovali a pak se většinou balí do jiných obalů. Za odvoz kartonu museli platit, ročně je to vycházelo přibližně na 60 000 KČ. Na vytápění hal uhlím dávali kolem 100 000 za sezónu.
Když starý kotel dosloužil, pořídili kotel na peletky a její manžel si hrál s kartónem. Takže to dopadlo tak, že mají ještě strojní zařízení na výrobu peletek. Karton se rozcupuje v drtiři, do lisu se to háže lopatou a lisuje s přídavkem vody. Obě výrobní haly s přehledem vytopí, náklady na výrobu peletek jsou kolem 20 000, takže úspora 140 000 za topnou sezónu, což je jasná výhoda. Nevýhoda je, že jsou peletky nestabilní, takže se nedají dělat moc do zásoby.
Když se stane, že nemají karton, kupují krmné obilí, které vyjde levněji, než uhlí.
Bohužel pro běžný rodinný domek nemožné - výroba peletek by se nevyplatila z kartonu. Zpracovat se ale dá třeba šťovík, prý je nějaký ukrajinský, co dorůstá do 2 m výšky a měl by sačit 1 ha pro běžný RD. Návratnost je údajně 5 let za palivo. Pořizovací cena kotle kolem 60 000 KČ, topí to vlastně samo.
Bohužel v PA době ale zcela nereálné.
Ale napadá mně, jestli by v piliňácích nešla takhle používat třeba sušená řezanka, ta se dá vyrobit bez elektřiny.
Další nápad je, zda by nešlo použít jako piliňáky klasické petry, nebo jiná kamna, kde se dá vyndat plotýnka?

[Dáda]

V Receptáři prima nápadů na TV Prima dne 10.2.2013 (Receptář č.6/2013) uváděl ke konci pořadu ing. Karel Kratochvíl svůj vynález topení suchými novinami a letáky, včetně křídového papíru. Tiskovinu stočí do ruličky, začíná u sešitého nebo přehnutého hřbetu, pak ruličku ohne do podkovy. Ruličky vkládá do topeniště volnými konci vzhůru. Papír v této úpravě hoří a nedusí oheň. Vynálezce je toho názoru, že v ruličce vzniká plyn a dochází k sekundárnímu spalování.
Já jsem ruličky zlomil v polovině a svázal do otýpky papírovým motouzem, který jsem si stáčel z používané suroviny. Jako hořlavé jádro před vložením první otýpky se mi osvědčilo dřevo. Jako určité minus vidím produkci nadměrného množství popela, který je nutno vybírat před vložením další várky. Záleží ovšem na typu kamen. Výhřevnost je mimořádná, papír dokonale vyhoří. Hodit se bude pro potřebu rychlého zavlažení, zejména v přechodném období, kdy se netopí. Příliš se nehodí pro stáložárné a celodenní topení, jedna otýpka vyplňující celé topeniště mi udržela oheň asi hodinu. Řeší ale téměř nerudovskou otázku "Co s tím?", občana zavalovaného prospekty a letáky všeho druhu. Bylo by to patrně použitelné i pro různé typy dřívkáčů a sorosových kamen, pokud bychom se, Bože nedej, v důsledku dalšího nepříznivého vývoje stali bezdomovci.

[Kolapsnik jr.]

hlavne prosim vas lidi palte ty zvlast kriklave barevne letaky v dobe inverze at si pocuchame dvojnasobne..
a to se preci vyplati !
dik

[Terminated Account]

Dnes jsem si procházku s dětmi náramně užil. Mí spoluobčané se předháněli kdo ovoňá vzdoušek lépe. Měli k tomu ideální inverzní podmínky.

[Dáda]

Seriózní skeptik by si měl především pustit záznam uváděného pořadu TV Prima. Tam hned na začátku byla řešena otázka toxicity exhalací. I tak ovšem tvrzení uvedená v pořadu nemusí být přesvědčivá pro všechny. Mně se během experimentu jevila věc tak, že prachu, kouře a zápachu bylo méně jak z uhlí, a to jak v interiéru tak v exteriéru. Rozhodně ale něčím v podmínkách našeho pobytu budeme topit vždy, protože alespoň minimální tepelný komfort je přece v pořadí třetí podmínkou přežití.

[urbanwarrior]

Netopím zrovna papírem, ale krbovky ho vždycky potřebují na rozjezd. Koupil jsem asi za čtyři kila no name skartovačku (řeže na proužky, neseká na drobno) a na zátop topím ty proužky (ale jen kancelářský papír, obaly a vhodné noviny; barevné a křídu hážu do modrého konťasu). Hoří to parádně, jako když se poleje benzínem.
Motat tisk do ruličky mi připadá jako pitomost, sekundární hoření při nízkých teplotách taky nefunguje, takže bych si tipnul, že to bude víc kouřit než hřát. Ve křídě je tuším přidaný kaolín, který nebude hořet, ani kdybych si kleknul,čili motání do ruličky hoření taky nezlepší. Navíc nemám zdání, jaké sajrajty se dneska přidávají do barev, tušil bych nějaké pigmenty na bázi umělé hmoty, čili to bych taky asi moc nechtěl pálit. Takové rady v tv, už asi neví, kde brát nové rádce.

Osobní zkušenost - jednou jsem pálil balík asi čtyřicet let starých poctivých novin z klihového papíru (nebyla sezóna, spíše chladný a deštivý podzim), nechtělo se mi to nikam vláčet, ani postupně přidávat, tak jsem do kamen nastojáka postavil celý ten pakl a ve druhé polovině rozdělal oheň ze dřeva. Úvaha byla přesně stejná - balík bude postupně od strany odhořívat, jak stoupne teplota ve spalovací komoře, bude papír plynovat, což zlepší dál hoření...

Realita byla taková, že papír dobrovolně neodhoříval, musel se roštovat (navíc balík byl na straně pantů), takže s každým otevřením dvířek se mi sypal ven neshořelý papírový popel, smrdělo to jako a kouřilo do místnosti. Vynechám vděčný komentář od manželky. Celkově hodnotím nápad jako pitomý.

Papírové brikety koupil kdysi kdesi brácha, ale hořelo to jako papír . Výhřevnost nic moc, cena přemrštěná, zkušenost s domácím lisováním nemám, ale bude asi jako u kupovaných (max z nouze ctnost pro toho, kdo má přidruženou výrobu a dostatek papírového odpadu).