Malý solární systém

[Josef]

Asi před rokem jsem sliboval brožurku s popisem jednoduchého ostrovního fotovoltaického systému, kterým by bylo možné při dlouhodobém blackoutu nebo jiných problémech napájet alespoň několik základních 12V spotřebičů (světlo, radiopřijímač, nabíječku tužk. baterek pro kapesní svítilnu či GPS, mobil, malou vysílačku, případně notebook).

Zde je ke stažení její první "demoverze" v PDF:

Mala-prenosna-FVE.pdf

(1.85 MiB) Staženo 1576 x

V textu byla ještě připomínka týkající se energetického zákona, ale kvůli tisku a skladbě brožury bylo nutné dodržet počet stran, který by byl dělitelný čtyřmi a tak se tam tento text už nevešel. Tak ho přidám alespoň sem, i když si nejsem jistý, zda jím někoho nepopudím (pokud někdo nabude dojmu, že sem obdobný komentář nepatří, nechť to adminové odmáznou):

*) Zákon o využívání obnovitelných zdrojů, který se při rozhodování o přírodních živlech povýšil nad pánaboha a uplatňuje si právo rozhodovat nejen o „větru, dešti“, ale už i o slunci, zakazuje svépomocné a amatérské montáže solárních systémů na budovy. Jak je tomu u přenosných zařízení, které na budovách nejsou, nikdo přesně neví. K danému zákonu a jeho podpoře solární energie pro normální obyčejné lidi, bych měl nejméně sto tisíc připomínek, ale protože by šlo veskrze o sprostá slova a já se alespoň v jistých mezích považuji za slušného člověka, nebudu je zde uvádět a omezím se na to nejpodstatnější.
Svým způsobem má sice zákon pravdu v tom, že špatně povedené zařízení může být příčinou požáru a trvale vyráběný proud příčinou úrazu hasičů, kteří se budou snažit požár při osvětlených panelech hasit, ale to má zůstat na zodpovědnosti realizátora, bez ohledu na to, zda je či není certifikovaný. Navíc by se to mělo týkat pouze zařízení, která toto nebezpečí skutečně mohou způsobit. Tedy těch, kde je napětí vyšší než tzv. bezpečné napětí 24V nebo je připojeno k veřejné elektrorozvodné síti. Zákon, který nerozlišuje velké zdroje od zdrojů malých nízkonapěťových s ostrovním provozem a podle kterého platí i pro dětský větrníček s leddiodou stejná pravidla jako pro megawattovou větrnou elektrárnu na kopci, je zákon z mého pohledu špatný! Je to polovičatý výplod, který ve své podstatě brání kutilství, amatérské tvorbě a legálnímu sebevzdělávání lidí v tomto důležitém oboru. Jeho tvůrci patrně zapomněli, že valná většina dnešních špičkových odborníků, které Česká republika má, v mládí začínala tím, že zkoušela návody zveřejněné v časopisech ABC, Udělej si sám, či Amatérském rádiu a tak získávala vlastní, zcela nenahraditelné praktické zkušenosti i pozitivní vztah k práci.
A to se týká všech oborů, nejen energetiky. Praktické zkušenosti nelze získat čtením stránek na internetu, ty se musejí získat rukama, pokusy, úspěchy i omyly. Zvyknout si, že ne všechno funguje na poprvé, hledat řešení a neztratit chuť jít cestou dál. Na jednu stranu se v médiích ve všech pádech skloňuje potřeba dál rozvíjet a rozšiřovat využívání obnovitelných zdrojů, ale na straně druhé se pro to nedělají potřebné legislativní podmínky. Nezávazné pokusničení s malými výkony v domácnostech, na táborech, na zahradě, zejména za přítomnosti dětí jsou podle mého názoru zcela bezpodmínečně nutné pro pozitivní vztah veřejnosti k těmto energiím. Protože jediné, co se v hlavách veřejnosti jako první vybaví při pojmu „solární“, jsou finanční tunely, příplatek ve vyúčtování za elektrickou energii jejich domácnosti, který mizí v černé díře, pole a louky znehodnocené solárními farmami. Tedy nic pozitivního, nač by měl být občan hrdý a proč by měl trend obnovitelných zdrojů podporovat. Pár popularizačních středisek pro mládež, vzniklých z tučných dotací EU, to nezachrání (už proto, že některá z nich vznikla primárně kvůli čerpání dotací ne z vnitřního přesvědčení, že dělají správnou věc).
Nicméně zákon zatím nezakazuje o amatérském využívání solární energie alespoň teoreticky psát či provádět vědecké experimenty a měření. Takže s dovolením využiji stejný postup, jaký využíval časopis Radioamatér, když vycházel za protektorátu, ve kterém Ing. Pacák zveřejňoval krom jiného i schémata jednoduchých radiopřijímačů schopných přijímat zahraniční vysílání na krátkých vlnách. Články obvykle měly dodatek podobný tomuto: „Dnešní situace sice Vám sice zatím nedovoluje využívat radiopřijímač plnohodnotně, ale v budoucnu se jistě dočkáme doby, kdy to možné bude…“
Pardon, omlouvám, se že jsem se nechal unést emocemi. Ale jsou to věci, které mě tíží a muselo to ven. Posledních několik let zažívám velmi silný pocit, že prakticky všechny zásadní problémy, které se na nás jako na civilizaci ze všech stran sypou, by se daly včas a úspěšně technicky vyřešit. Ale nejde to, protože kdekterá vyhláška či nařízení je silnější než selský rozum, snaží se mnohdy zlomit i fyzikální zákony a tak nás do pár let věru nemůže čekat nic dobrého. A až se to stane, nechají nás, ať se v tom topíme sami…

...konec textu, který v brožuře chybí.

[K4cer]

Děkuji za velmi praktickou a hlavně i pro laiky srozumitelnou příručku. Vážím si Josefovo nadšení a chuť dělat osvětu a šířit pracně nabyté vědomosti mezi nás nevděčné.

Několik myšlenek, které mě při čtení napadly (spíš jako feedback, rozhodně ne jako kritika):

- nebylo by vhodnější vynechat a/metr mezi regulátorem a zásuvkou (pro zjednodušení systému, odběr toho kterého zařízení si lze lehce spočítat) a nahradit ho a/metrem s nulou v středě, vřazeným mezi regulátor a baterii, aby bylo vidět, jestli dobíjím nebo vybíjím?

- je možné dobíjet baterii vnějším zdrojem (nabíječkou ze sítě) bez odpojení ze systému?

- jakou kapacitu baterie použít při použití několika panelů?

- za jistých okolností se nelze dost dobře vyhnout zastínění části panelu; jde tohle řešit použitím jiných panelů?

- kam s olověnou baterkou, pokud není součástí domu garáž (tipy)? na balkóně v zimě nadšená nebude, a v bytě mi výpary sežerou všechno kovový (vlastní zkušenost).

Jako velikou výhodu popsané sestavy (krom jednoduchosti) vidím i v tom, že článek s nejkratší životností - baterii - lze nahradit běžně dostupnou baterkou z automobilu. Já už léta krmím vysílačku a nouzové osvětlení právě pomocí CTEK nabíječky a vyřazené baterky z náklaďáku - vždy koncem roku je k mání baterie dostatečně umřelá na nenastartování auta, ale ještě funkční na CBčku a několik 12V žárovek.

[Josef]

Nejsem žádným specialistou na soláry (na to tu na rozpadu máme renomovanější odborníky), ale pokusím se na to odpovědět alespoň takto:

Ampérmetry nejsou podmínkou, je to v sekci "pro pokročilé". Ampérmetr s nulou uprostřed, vřazený ve vodiči mezi akumulátorem a regulátorem ve funkci "dobíjím nebo vybíjím?" jsem původně uvažoval, protože se mi takové řešení líbí. Ale po zvážení pro a proti jsem to zavrhl. Důvodů bylo více. Zaprvé, takový ampérmetr se hůře shání. Zadruhé, nebude se z něj dobře odečítat, musel by být na rozsah -10A..0..+10A, ale nabíjecí proud nikdy nepřekročí 2A, zbytek "nabíjecí" části stupnice bude nevyužitý. Zatřetí, spotřebič je obyčejně zapojený kratší dobu, než po kterou probíhá celodenní nabíjení. Takže i když je nabíjecí proud nižší než aktuální spotřeba, ještě to neznamená, že se dostaneme během dne do záporné bilance. Ampérmetr by nás vlastně zbytečně znervózňoval. Začtvrté - nemohu zaručit, že vnitřní odpor levnějšího ampérmetru v kriticky důležitém vedení by neovlivnil činnost regulátoru. Kdyby místo panelu byl alternátor, dynamo nebo panely s proudem srovnatelným s odběrem, určitě bych tento druh ampérmetru preferoval, ale v tomto případě jsem se raději rozhodl pro dvě měřidla s různým rozsahem.

Nabít akumulátor nabíječkou ze sítě bez odpojení regulátoru by teoreticky šlo, pokud to bude nabíječka s inteligentní elektronikou a zastaví nabíjení dříve, než vyběhne nad 15V (pokud by totiž byl v regulátoru ochranný transil, 15V by ho spustilo). V takové situaci by mělo jít nabíjet současně sluncem i nabíječkou.
Jiný trik by byl - napojit cca 16V trafo s gretzovým usměrňovačem a filtračním kondenzátorem přes reostat (nastavení nabíjecího proudu na cca 2 až 5A) do konektoru na místo solárního panelu. Regulátor to považuje za panel a po nabití akumulátoru zdroj prostě odpojí a nechá ho běžet na prázdno. Zkoušel jsem to a funguje to.
Ale regulátor je také snadné od akumulátoru odpojit, stačí vyjmout 20A pojistku a nabíječku napojit krokosvorkami na vývody akumulátoru bez sundávání šroubovaných svorek.

Zastínění části panelu je vždy kritické. Dá se mu čelit jedině větším počtem menších panelů spojených paralelně. Šance, že bude malý panel stínem zasažený je totiž podstatně menší. Postupující stín pak vyřadí z provozu pouze některé panely, zbylé panely proud dodávají a výsledný zisk bývá lepší.

Minimální kapacita, kterou bych doporučil pro jeden 30W panel je cca 25Ah. Při paralelním spojování dvou 30W panelů by se logicky měla zdvojnásobit i minimální kapacita akumulátoru. Při třech panelech ztrojnásobit atd.

Olověný akumulátor AGM může být klidně pod postelí v ložnici. Je uzavřený, nic se z něj neodpařuje. Mimochodem bývá součástí UPS počítačů nebo ústředen alarmů a většina lidí ani netuší, že takovou věc v kanceláři na zemi má. Akumulátor s kapalným elektrolytem je lépe mít na větraném místě. Pokud je nabitý, ani silný mráz mu nevadí. Pouze zpomaluje jeho procesy (proto studená baterka špatně startuje, dává menší proud), ale energie v něm uložená se nikam neztratí. Pokud jsou plyny odvedeny hadičkou pryč, tak to s tou korozí není tak zlé jak by se zdálo, vždyť motorový prostor automobilu, kde akumulátor je, zase tak moc nekoroduje.

[sigmark]

staženo, vytištěno, uloženo. Děkuji, Josefe!

[Knell]

Zdravím Vás...
...čítam toto fórum už dlho, dlho, no zaregistroval som sa hlavne za účelom tohto príspevku (a popravde, až na tretí pokus som trafil odpoveď na otázku, kde to sedáva tá "holka modrovoká" ), no a keď už je to tam, tak sa asi zúčastním častejšie.
K veci:
Jozef, Tvoje účinkovanie na tomto fóre je mimoriadne! S Tvojich príspevkov sa čitateľ naozaj učí... veľmi Ti ďakujem za túto brožúrku. Muselo to dať dosť práce, oceňujem námahu a čas, veľmi mi pomohla!
Nech sa Ti darí...

[dracekvo]

Ahoj,
ostrovy už nějaký pátek provozuju. Od nejmenších po velké.
Měl bych jen 3 poznámky a jednu výhradu.
1. Ty odkazy na panely jsou docela drahé. Běžná cena je cca 1000,- s DPH za 40Wp panel. http://www.ev-power.eu/Solar-Panels/Sol ... html?cur=2
2. Trakční olovo tak jak je běžně dostupné je jen marketingový trik a v trakčním provozu přežijou max. 2 roky i při zachování použky vybíjení max 75% kapacity. Při využívání skoro celé kapacity je degradace patrná už po pár desítkách cyklů. Opravdu trakční jsou baterie z vozíků nebo baterie Trojan (ale už v jiné cenové a v jiné váhové kategorii). Vychází lépe koupit levnější obyč startovací baterii než 3x dražší trakční, protože 3x déle nevydrží. Celkem dobré recenze byli třeba na baterie yuasa bílá 100Ah.
3. Bezůdržbovost VRLA je taky marketing. Je tam vata a v ní je elektrolit. Při nabíjení elektrolit normálně bublá a přetlaková zátka si taky odfoukne. Tj. elektrolit ubývá a časem je ho málo. Je nutné baterie kuchnout a stříkačkou doplnit destilku. Dají se tak slušně oživit zdánlivě mrtvé bezúdržbovky. Doporučuju do stacionárního ostrovu jedině dolévatelné. Pro mobilní aplikace VRLA s tím, že je občas doleju. Gelovkám se úplně vyhnout.

Výhrada 1. zapojení spotřebičů přes regulátor se nepoužívá. Proto už dospělé regulátory žádný konektor pro připojení spotřebičů ani nemají, ale připojuje se přímo na baterii přes samostatnou pojistku.
důvod 1. ve schématu je pojistka mezi baterií a regulátorem. Pokud připojím omylem silnější spotřebič, nebo nějak vyzkratuju zásuvku můžu odpálit obvod pro spotřebiče v regulátor a zaručeně odpálím pojistku. Regulátor se ocitne bez baterie, ale panely jsou stále připojené. Regulátory se nesmí připojovat na panely bez baterie, protože hrozí odpálení výkonových prvků které řídí baterie. Postup připojování je nejdřív baterie, potom panely. Při odpojování se postupuje obráceně.
důvod 2. spotřebiče jsou v regulátoru řízeny přes plovodič. levné regulátory mají už tak špatné chlazení a tím, že přes ně napájím spotřebiče je zahřívám ještě více.
důvod 3. jsem limitovaný proudem co zvládne regulátor
důvod 4. ochrana baterie odpojením spotřebičů regulátorem při +/- 11V je jen zdánlivá. Olovo bez zátěže nebo s minimální zátěží na 11V je vybíté téměř z 99%. Tuto ochranu je nejlepší řešit zvlášť. Nejjistější je provoz spotřebičů pouze pod dozorem. Doporučuju se s olovem nedostávat pod 12V. Ideálně né pod 12.2V

Jinak začínal jsem se systémem na 12V. 2x40Wp panel, PWM regulátor, 28Ah olovo, 300W měnič modif sinus.
Momentálě mám 48V sytém s 1440Wp, regulátor MPPT, měnič sinus 5kW, bateie LiFePO 16x200Ah.
Takže pokud někoho zajímá, co to utáhne a jak se s tím nechá žít, může klidně napsat. Když budu vědět, odpovím.

Edit: Někdo se tu ptal na vhodnou velikost baterie. Jednoduše pro olovo je to tak, že nabíjecí proud by měl být 1/10 kapacity. Tj. do 44Ah baterie můžu dávat 4,4A. 40Wp panel dává cca 2,2A. K 44Ah baterce (nejběžnější kapacita v malooběmových autech) můžu napojit dva 40Wp panely.

U PWM (pulzního) regulátoru dochází k rychlému spínání a rozpínání po nabití baterie. Měl jsem tam připojený -10A/10A ampérmetr a při stavu, kdy se baterie ještě slušně dobíjela, ale regulátor již začal omezovat napětí na 14,4V se ampérmetr rozkýval tak, že ručička začala docela hlučně narážet do krajních poloh.
Nevím jak by to šlo omezit. To by možná věděl josef. Kondíkem?

[Josef]

Díky za zajímavé info. Já s tím malým ostrovem teprve začínám a běží cca druhým rokem, takže jsem se zatím nedostal do fáze, kdy bych mohl posoudit životnost několika různých druhů akumulátoru, ten co jsem tam koupil zatím běží (zaplavený 80Ah "lodní" duál) a ani zde nemám tak časté vytížení, abych pravidelně pouštěl akumulátoru žilou. Nápad "honit" spotřebiče přes podpěťovku regulátoru jsem zveřejnil proto, že použitá zásuvka, určená pro skutečně jen drobné spotřebiče, nemá proudy nad 8A ráda. Většina v textu popsaných spotřebičů samozřejmě bere ještě mnohem méně a regulátor to určitě ustojí. Je mi jasné, že spodní práh vypínacího napětí vestavěné ochrany je hodně nízký, ale zaplať pánbůh, když by včas vypnula třeba po odjezdu z chaty zapomenuté rozsvícené světlo a pod. Víc od ní nečekám. Její přeseřízení na doporučených 12V je nad rámec zkušeností těch stavitelů, kterým je text určený. Já si sice zatočit trimrem umím, ale nelíbilo by se mi, kdyby mi to v půlce práce vyplo třeba počítač, takže se řídím pohledem na velký voltmetr a podpěťovku nechávám jen jako havarijní pojistku. U ampérmetru se mi osvědčilo to rozpínací tlačítko (obyčejná průhledná kostka "T6") které drží ampérmetr za klidu vyzkratovaný. Kondenzátor to bohužel nezvládá uklidnit, ani když to pokusně byla kapacita 10 giga. Když vidím, že ledka bliká a regulátor to do baterky "drobí" už v pulzech, tlačítko prostě nemačkám a proud neměřím. Ono ani není důvod, vždyť podle blikání ledky jasně vidím, že už je nabito, tak proč zjišťovat nabíjecí proud.
(Příručku jsem v podstatě napsal proto, že to zatím nikdo jiný pro laiky přijatelnou formou neudělal. Tak jsem do ní dal alespoň to málo, co vím a co mi doma funguje. To, že to není úplně vypiplané, v textu přiznávám.)

[dracekvo]

Však hej, dobrá práce. Jen sem chtěl doplnit info.
A přeju hodně sluníčka a vyrobených kW Tento koníček je dobrý v tom, že investované peníze se i malinko vrátí a není nad ten pocit, když si člověk vypere nebo zapájí na sluníčko Bohužel naše poloha je taková, že při inverzi je malý systém nepoužitelný a u většího je člověk rád, když si večer posvítí jednou úsporkou a zapne notebook.
Jo jinak na hadexu mají DC úsporky za 9 Kč. Jen bohužel startují od 14V. Takže ještě k tomu dobastlit nějaký DC DC měnič. Pořád to vyjde lépe, než svítit přes měnič, nebo autožárovkou.
http://hadex.cz/s226-usporna-zarovka-12 ... z-pri-14v/
http://hadex.cz/s227-usporna-zarovka-12 ... z-pri-14v/

[K4cer]

Ač jsem se silnoproudem docela zaobíral a jistou dobu i živil, jsem Josefovi velice vděčen za příručku, která (bez nároku na dokonalost) je pochopitelná i pro laiky a hlavně komplexně popisuje celý (jednoduchý) systém, jak funguje a z čeho se skládá, co potřebuji a co ne. Na to se dá dál nadstavovat a alternovat, ale právě ten základ je nejdůležitější.

Dlouhá léta (15+) provozuju "nesolární ostrůvek", původně vzniklý jako provizorní řešení umřelého zdroje k CBčce - zdrojem je vyřazená baterka z náklaďáku, nepravidelně dobíjena inteligentní nabíječkou CTEK, a slouží primárně k napájení CBčky. Postupem času jsem na ni připojil pár 12V žárovek jakožto nouzové osvětlení, z nichž některé byly nahrazeny LEDžárovkami z auta; a voltmetr. Paradoxně, od tý doby vypadla elektřina jen jednou, k mému velkému zklamání
Dlouho uvažuju o připojení nějakýho solárního panelu, který by alespoň částečně nahradil dobíjení nabíječkou, a který by výrazně prodloužil funkčnost systému v případě dlouhodobějšího výpadku. V záplavě panelů, regulátorů, měničů, konektorů. a kdejakých pí*ovin v eshopech se osobě neznalé orientuje jen těžko, a zas tak moc mě to netlačilo, abych to začal studovat. Josefova příručka právě poskytuje rámcovou představu, na základě které je už možno klást konkrétní dotazy. Pro mne byla rozhodně přínosem.

Na baterky sem se ptal já. Vždy s poklesem teplot před zimou se vyskytne několik náklaďáků, který vodmítnou nastartovat, následkem starých baterek. Baterky se koupí nový, z těch starých je většinou jedna ještě funkční (i když se sníženou kapacitou, ovšem za velice přijatelnou cenu (vemsijidop*dele)). Jednou krmím onu CBčku, a dvě další mám v dílně jako startovací zdroj - zatím vždy rok dva vydržely, následně je obměňuju za novější.

[dracekvo]

Ještě k těm olověnejm baterkám. Pokud je zdroj z náklaďáků, tak je to dobrý. Většinou olovo umírá na 2 věci. Sulfatace a rozpad mřížky.
Rozpad mřížky je totál konec baterie. Elektrody se rozpadnou a na spodku baterie se celý článek vyzkratuje. Pozná se to tak, že klidové napětí odpovídá pouze 5 článkům. Tj. někde kolem 10,5V normálně by mělo být okolo 12,6V.

Druhá věc je sulfatace. Ta vzniká pokud je baterie delší dobu ponechána ve vybitém stavu, nebo nedostatečně dobíjena. A dobrá zpráva je, že je to vratný proces. Zasulfátované baterii se elektrody obalují sulfátem (přesný název ani vzorec z hlavy nevým, zájemce o chemii si to může dohledat) a tím se zmenšuje plocha elektrot a baterie při zátěži ztrácí sílu. U auta se to projevuje, že špatně startuje.
Co jsem našel tak sulfatace se nechá zbavit 3 způsoby.
1. chemickou cestou. Tuším, že do baterky se naleje peroxid vodíku? Nevím, nemám ozkoušeno, bojím se cokoli nalejvat do kyseliny sírové.
2. vařením. Princip je takovej, že baterii schválně přebíjíme aby vařila. Dochází tak k rozpouštění sulfátu a baterii se vrací kapacita. Nevýhoda je, že při přebíjení dochází k oxidaci elektrod. Sice výlečíme jednu nemoc, ale pořídíme si další.
3. desulfátor. Jedná se o zařízení, jež vyrábí na baterii nabíjecí i vybíjecí pulzy a tím dokáže pomalinku rozpouštět sulfát na lektrodách opět do stavu v kterým má být.
Desulfátory se prodávají, ale jejich cena je nesmyslná. Když si desulfátor můžeme postavit sami za pár korun. Na webu mypower je návod na jeden takový. Sám ho mám a používám.
Nebo můžeme jít cestou našich otců a desulvátor si vyrobit bez použití elektroniky. Stačí trafo usměrněné přes jednu diodu a autožárovka. V kladné půl vlně docházi k nabíjení baterie a v záporné přes diodu nic neteče, tak baterii žárovka vybíjí. Poměry nabíječky a žárovky musíme zvolit tak, aby se baterie nevybila.
Ovšem musím upozornit že tento proces trvá docela dlouho. První znatelné výsledky se můžou dostavit až po týdnu a např. do konečného stavu, kdy už baterie nevykazuje zlepšení se můžeme dostat klidně i po měsící.
Takže je potřeba si rozmyslet, zda se to vyplatí. Energie pro tento proces něco stojí.
Samozřejmě ti co mají solární systém toto v létě řešit nemusí

[Vito]

k tomu kmitání ručičky A-metru mě napadá akorát dolnopropustný LC filtr. udělat z toho PWM regulátoru spínaný DC zdroj. ovšem pokud to PWMko pracuje na nějaké nižší frekvenci, tak bude zapotřebí větší indukčnost která bude mít také nějaký sériový odpor, ale nemuselo by to být tak horký.
podobnej problém teď budu řešit u mojí vodní elektrárničky pro tábor. mám tam DC-DC měnič pro přizpůsobení napětí generátoru pro nabíjení akumulátoru a taktéž PWMko a digitální Ametry a těm to taky nedělá dobře. ale řešením asi bude vstupní DC-DC menič od generátoru s regulovatelným výstupním proudem a tím pádem mi odpadne PWMko pro regulaci odběru z generátoru.

[K4cer]

Ve věci voltmetru s potlačenou nulou - pokud jste někdo ve slaboproudu taková lama jako já, a neumíte si ho vyrobit, tajdle sem nalezl hotovej voltmetr 10-16V. Rozměr je 72š x 62v, což by při rozsahu stupnice 6V mohlo bejt dostatečný.
http://www.ebay.com/itm/10-16V-DC-Panel ... 2rjjbWW_vA

Maj i voltmetr 20-32V, pro 24V systémy, a různý ampérmetry, s nulou naboku i uprostřed.
Cena je taková jaká je, já je nevyrábám ani neprodávám, nevím jesli je to drahý nebo ne. Posílaj prý po celý zeměkouli.
http://stores.ebay.com/For-The-Voyage/D ... 34.c0.m322