Vertikální větrná turbína DIY

[marabu]

Ulfe, kde jsi vzal těch 20m/s?
Každopádně jak už psal Pefi, u nás je problém vítr, 4+m/s je na nepatrné části území, hlavě 800m+. Tak než postavíš metrákovou vrtuli, zkus meteostanici, nebo na nějakém meteodata serveru udělat účet a najít stanici poblíž, co tam má roční průměr. A pokud bude pod 4, tak bych to zmenčil a postavil si to jen pro zábavu.

[bivoj]

Ulfe, kde jsi vzal těch 20m/s?...

Asi to vzal v prvním příspěvku, viz:

...Mě vychází při větru 20m/s průměr 3m a výška 2m...

Taky tomu moc nerozumím, proč počítá s 20 m/s... Ale nechám to moudřejším, kteří rozumí větrům...

[marabu]

Nevím co přesně ten kalkulátor počítá, předpokládám, že pro ten typ turbíny, minimální rozměr pro určenou rychlost větru a pak i její max. výkon. Co mě spíš zarazí je počítání s výkony 10kW na fázi, i při 220V to je 45A, na 3 možná jo, ale i tak bych pak jako největší/dražší problém pak viděl regulátor a baterie co by ten výkon zvládli ukládat.
Taky se divím spotřebě 70kW/d to je 10 normálních domácností, takže by to odpovídalo nějakému průmyslovému užívání a teda spíš profi řešení.

[Ulfhednar]

Jak píše Bivoj. V prvním příspěvku dělá Myšák výkonovou kalkulaci na 20 m/s. To je velmi silný vítr. Je to horní okraj 8 stupně Beaufortovy stupnice. Od 21 m/s platí pojišťovácký uzus, že jde o živelní událost. Pod tuto hodnotu je vaše chyba, že vám to vzalo kus střechy. Je to vítr, který už bere slabší, křehké stromy, láme i silné větve, umí shodit dráty, podfouknout tašky, když se pěkně zatočí, vymlátí i okna a na moři přinutí většinu lidí setrvat ve vášnivém objetí s mísou. Pokud se jí udrží.

[jerry.mysak]

Nerozumím dimenzování na 20 m/s. To je vichřice, hranice živelní události a rychlost, která se v řadě lokalit nemusí objevit celé roky.

právě proto že to je vychřice, tak to na to dimenzuju. Při 11 m/s to bude dávat cca 1,7 kW, při 15 m/s to vychází na 4,3 kW. Teoreticky.

Stejně plánuju watův odstředivý regulátor, který by ji měl začít brzdit při vyšší rychlosti větru. Jak velkej ten vítr bude se musí vyzkoušet.

Umístnění plánuju na střechu dílny (střecha asi v 6 m) a + cca 3m nosníková konstrukce. Abych se dostal mimo víry.

Od jihu tam sice překáží borovice, ale u nás stejně fouká v létě od západu a v zimě od východu, tak by to zas tak velkej problém být neměl. Ale furt se pohybuju v teoretické rovině.

[jerry.mysak]

marabu
spotřebu mám vysokou kvůli tepelnýmu čerpadlu. Do toho běží večer soustruh nebo frézka když si kutím. Přítelkyně pere skoro každej den, myčka, sušička, žehlička, server, 3mrazáky, 2 lednice. Ono se to napočítá.
Dokud jsem neměl soláry a tím i statistiky, tak jsem tomu taky nevěřil. Zase přes léto je spotřeba minimální.

[Ulfhednar]

Myšák: takže těch 20 m/s je spíš pevnostní maximum, než provozní hodnota? Měl jsem dojem, že si počítáte energetickou bilanci od této rychlosti. Pokud je to pevnostní maximum, tak to pak smysl dává.

[jerry.mysak]

to bych musel mít barák na větrnné hůrce

Ekonomicky to stejně smysl dávat nebude, ale chci to zkusit.

Ted se plácám se vzorečkama abych spočítal generátor. Nějak se do toho zamotávám.

[jerry.mysak]

TAdy je model větráku. Mám tam vloženou jen jedno příčnou a jednu mezivzpěru. Chybí tam samozřejmě oplechování z vnitřní strany. Chybií tam ložiska, brzda a plno dalších věcí. To zase až bude čas a nálada.

[tom384]

Jestli dobre pocitam, tak pri normalnim vetru 5m/s ti to bude davat 110W. To praktickej vyznam mit nebude. Ale jestli to mas jako zabavu tak proc ne.

[jerry.mysak]

tom
njn, co naděláš. Někdy ale fouká víc , při 7 m/s je to už 500W.
Ono třeba mlýnský kolo má málokdy větší výkon než 500W.

[pivniciar]

maly projekt vertikalnej veterner minielektrárne
http://www.vawt.om2cm.sk/

[jerry.mysak]

pivnicar
ty stránky znám. Bohužel mi nijak nepomohli.

Nyní mám na laseru ty lopatky. Do konce měsíce snad to bude napálený a začnu pomalu svařovat.

podle kalkulátoru ve 3D celej rotor bude vážit cca 200 kg ( i s osou průměru 70 mm a délce 1200). I když použiji plech jen 0,8 tak mi to vychází dost těžký. Něco málo jsem ušetřil na rozpěrných tyčích který nahradím lanky a šponováky.


Ale potřeboval bych nějakou jednoduchou konstrukci brzdy. Ideálně odstředivě ovládaný.

Mohu to pořešit snímačem otáček a následně EM ovládanými čelistmi, nebo tam dát aktuátor, ale čistě mechanický řešení by bylo spolehlivější.

[pekoz]

Jak rychle se to může teda točit?

(celej rotor bude vážit cca 200 kg ( i s osou průměru 70 mm a délce 1200))

[jerry.mysak]

kolem 150 rpm

[Josef]

jerry píše" "...který nahradím lanky a šponováky..."

Dobré řešení, ale pozor, je potřeba sledovat, jak se to bude chovat při silnějším větru. Napnutá lanka, dráty a jiné tenké štíhlé součásti ve větru rády sviští a kmitají. Tím může materiál trpět na nečekané a záludné únavové lomy. Pak to může praskat a rozpadat se i když je to podle prvotního výpočtu nebo zkušenosti navržené s dostatečnou rezervou. Kmitání lanka se dá trošku zmírnit tím, že se jedno silnější nosné lanko podélně v mírných zkrutech ovine lankem či drátem druhým, který ale není nosný a tvoří doplňkový tvar, aby byl z pohledu větru průřez něčím náhodně narušený. (Toto řešení můžete vidět třeba na prutu autoantény. Ovinutí ocelovou pásovinou nebo soustavu navařených krátkých křidélek poskládaných do šroubovice můžete vidět i u některých průmyslových ocelových komínů, třeba na obalovnách asfaltu nebo u chemiček.) Lze použít také dvě nosná lanka, která jsou mezi sebou vzájemně zkroucená (jeden zkrut cca na 10 cm délky). Tím je narušen přesný kruhový profil a při obtékání vzduchem se lanko už tolik nerozkmitává.

[drigon]

Spirály z silného drátu jsem si všiml na posilovacím vedení trakčního vedení na železnici. Co nám tenkrát říkali, by to taky mělo omezovat kmitání/houpání lana při silném větru.

[jerry.mysak]

díky za tip
o těch komínech vím, ale o téhle fičuře s drátem jsem nevěděl.

[jerry.mysak]

FVE si pořídíte, ale nikdo nechce z mikrozdroje elektřinu vykupovat, tak jsem se obrátil na ERú

dne xx. x 2022 jste se obrátil na Energetický regulační úřad (dále jen ERÚ) s žádostí o vyjádření ve věci dodávky přebytků vyrobené elektřiny z FVE do elektrizační soustavy.



Úvodem zdůrazňujeme, že ERÚ se nemůže pravomocně vyjádřit ke konkrétnímu případu, vyjma případů, kdy se jedná o správní řízení, nebo kdy ERÚ např. rozhoduje spory na základě ustanovení § 52 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon POZE), jejichž předmětem je splnění povinnosti úhrady podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů, elektřiny z druhotných zdrojů nebo elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, podpory tepla, přechodné transformační podpory tepla a podpory biometanu. Stejně tak nemá ERÚ kompetence k tomu, aby potvrdil, jak budou danou situaci hodnotit jiné orgány působící v oblasti podporovaných zdrojů. Z uvedeného důvodu se můžeme k Vašemu dotazu vyjádřit pouze v obecné rovině.



V případě, že se jedná o výrobnu elektřiny definovanou podle § 28 odst. 5 energetického zákona, tedy o zákazníka s odběrným místem s výrobnou a má-li toto odběrné místo přidělen pouze jeden EAN, jedná se o výrobnu elektřiny, která má pokrývat zejména vlastní spotřebu. Pokud způsob připojení výrobny v odběrném místě umožňuje dodávat do soustavy nespotřebovanou elektřinu (nejedná se o zjednodušené připojení), neměla by tato dodávka vykazovat známky podnikání a zákazník by měl mít uzavřenou smlouvu na dodávku přebytků nebo jiný obdobný typ smlouvy, která zároveň zahrnuje i převzetí odpovědnosti za odchylku. Je třeba si však uvědomit, že žádný obchodník nemá zákonnou povinnost vyrobenou elektřinu odebírat, a tedy ani vykupovat.



Je tedy nutné najít takového obchodníka, který nabízí zároveň dodávku (spotřebu) i výkup přebytků. Pokud jste již uzavřel smlouvu na spotřebu, doporučujeme vstoupit v jednání se stávajícím obchodníkem a situaci řešit. V tomto případě je potřeba zvážit možnosti, ale i případné dopady při odstoupení od již uzavřené smlouvy. Vhledem k tomu, že se jedná o smluvní vztah mezi dvěma účastníky volného tedy neregulovaného trhu, upozorňujeme, že cena a podmínky jsou dány tržně, a např. cena může být sjednána i nulová.



V případě, kdy by tuto možnost stávající obchodník nenabízel, mohla by dalším možným řešením být výroba elektřiny pro podnikání na základě licence na výrobu elektřiny. V tomto případě je pak možné postupovat podle pravidel trhu § 16a odst. 4 věty druhé: Pokud se zákazník provozující výrobnu elektřiny podle § 28 odst. 5 energetického zákona stane držitelem licence na výrobu elektřiny, postupuje se podle § 46 a provozovatel distribuční soustavy následně registruje předávací místo výrobny způsobem podle § 16b. V praxi to pak znamená, že výrobna musí být připojena standardním způsobem, a výrobce má zaregistrovaný samostatný EAN na spotřebu a samostatný EAN pro předávací místo výrobny. Vyrobená elektřina nemusí být v odběrném místě spotřebovávána a může být soustavně dodávaná do elektrizační sítě. Tento způsob však vykazuje znaky podnikání, které jsou vymezeny zákonem č. 82/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“. Výrobce musí tedy být držitelem licence na výrobu elektřiny a zároveň musí mít s obchodníkem uzavřenou smlouvu o dodávce podle § 50 energetického zákona včetně zahrnutí odpovědnosti za odchylku. Vzhledem k tomu, že výrobce má samostatný EAN pro předávací místo výrobny a samostatný EAN pro odběrné místo, je pak také možné uzavřít smlouvu na dodávku do odběrného místa (spotřeba) s jedním obchodníkem a s jiným obchodníkem smlouvu na dodávku elektřiny do sítě (výkup). Skutečností zůstává, že ani v tomto případě zákon neukládá povinnost obchodníkovi s elektřinou smlouvu s výrobcem na dodávku elektřiny do elektrizační sítě uzavřít.



ERÚ nedisponuje seznamem, kteří obchodníci nabízejí smlouvy podle § 50 odst. 1 energetického zákona nebo jiný obdobný typ smlouvy na dodávku přebytků, která zároveň zahrnuje i převzetí odpovědnosti za odchylku. Pomocným vodítkem pro získání přehledu licencovaných obchodníků s elektřinou však může být např. Cenový kalkulátor ERÚ https://www.eru.cz/cs/srovnani-nabidek-elektriny nebo Vyhledávač údajů o držitelích licencí https://www.eru.cz/cs/vyhledavac-licenci.



Dalším možným řešením by pak mohla být instalace baterie pro ukládání přebytků vyrobené elektřiny, aby nedocházelo k jejich dodávkám do elektrizační sítě.



Pokud by i nadále docházelo k dodávce elektřiny do elektrizační soustavy bez zajištěného subjektu zúčtování (bez smluvního vztahu s obchodníkem), mohlo by takové jednání být kvalifikováno jako neoprávněná dodávka se do elektrizační soustavy dle § 52 energetického zákona se všemi důsledky z toho vyplývajícími.



Toto vyjádření Energetického regulačního úřadu má pouze obecný a informační charakter, který vychází výhradně z informací poskytnutých ERÚ jeho adresátem, není správním rozhodnutím, závazným stanoviskem, osvědčením ani předběžnou informací ve smyslu § 139 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a nezavazuje svého adresáta ani žádné další subjekty. Závazné správní rozhodnutí lze vydat pouze ve správním řízení, a to po opatření všech informací a podkladů vyžadovaných zákonem.



S pozdravem