Výroba elektřiny

[Germanik1]

To víš, já ho koupím a ty si budeš prodávat perpetum

[cipis]

Už podruhé jsem předělával panely na střeše sousedova přístřešku. Měl jsem tam jich dát hned šest, a ne dva, pak dva a dnes další dva. Další se tam už nevlezou
Co z toho plyne? No prostě hned na maximum.
Jinak včera jsem "vyrobil" zatím nejvíc elektřiny, co jsem s tím začal v červnu blbnout - 14,65 kWh.

[ecart]

Moje řeč, Cipis...
Zrovna minulý týden jsem dělal to samé u známého. Měl na střeše hafo panelů a v rohu nechal místo na 4 kousky. Říkám mu v létě - dej to tam, vypadá to blbje. A on furt že ne.
No a samozřejmě, jak začala podzim tak sme tam lezly znovu.
Achjo

[bivoj]

...Docela by mě zajímalo jak dlouho se to takhle naprázdno muže točit...

Zde vidím naprosto nulové znalosti fyziky, mechaniky a elektrotechniky. Protože takto se může zeptat jen člověk bez elementárnch znalostí zmíněných oborů. A takový pak bude kázat o možnosti využití Coriolisovy síly...

Ukaž laskavě JEDINÝ příklad využití Coriolisovy síly pro získání smysluplné energie v technické branži. Tj. jakýkoliv mechanický stroj, který tuto sílu využívá ke svému pohonu. Neexistuje, co? Překvápko? Na rozdíl od využití gravitace (potenciální/polohové energie).

[bivoj]

...No a samozřejmě, jak začala podzim tak sme tam lezly znovu...

<OT><GN>Netušil jsem, že ty i tvůj známý jste ženy...</GN></OT>

[ecart]

[ecart]

Tak hlásím, že naše ostrovní solární výrobna elektřiny letos funguje dobře.
Do spotřebičů už dala více než 6MWh, takže takovej letní blackout by nám vůbec nevadil. Tedy až na to, že pokud by přestaly fungovat benzínky, obchody a další veřejné služby, tak bysme asi museli začít podřezávat slepice a to bych nerad.

No jsem hodně zvědavý, jak to bude až přijde zima.

Jak funguje výroba elektřiny vám ostatním - podělíte se taky o info?

[Fabulous]

Statisticky bude zima v nejhorší fázi na 10% výkonu.

[ecart]

No, mělo by to tak být.

Například minulou zimu, Prosinec 202, to vypadalo takto.
Byla tam spousta dní, kdy to nepokrylo ani vlastní spotřebu, natož aby to vyrobilo něco pro 230V spotřebiče:

Nejdelší souvislé období temna = 7 dní.
Ale i mimo ty nejhorší dny to většinou bylo tak jen na svícení a nějaké to PC/TV....viz obrázek.
A v Lednu to bylo úplné fiasko...

[drigon]

V tom s tebou souhlasím. Zpravidla druhá půlka listopadu, prosinec a větší část ledna jsou dost bídné. Leckdy má FVE co dělat, aby pokryla vlastní spotřebu. A to i několik dní po sobě. Při inverzní oblačnosti je celkem běžný výkon okolo 2% z instalovaného výkonu po dobu 4 až 6 hodin.
Ale když vyjde slunce a zasvítí na podchlazené panely, to je potom jízda (pokud mají správný sklon a azimut). To výkon leze i přes 100%.
A zima, případně předjaří jsou zrádné ještě kvůli bateriím. Problém může nastat, když slunce prosvítá mezerami mezi mraky. Viděl jsem, jak v jednu chvíli šlo z baterie 10A, aby o několik vteřin později do baterie šlo 130A když vyšlo slunce zpoza mraku. Takto mi to " lítalo " několik hodin. Baterie to přežila v pohodě (mám třístupňovou ochranu, zde fungovalo průběžné bilancování baterie pomocí kapacitního "mandy" balanceru, který neustále vyrovnává napětí jednotlivých článků).
Ale vím o případu, kdy byly články lifepo4 baterie rozbalancované, během těchto blikanců napětí na nejvíce nabitém článku překročilo maximum. Došlo ke zničení článku, čímž vzrostlo napětí na ostatních článcích. Přepětím odešel druhý článek a pak následovala řetězová reakce. Výsledek: zničená baterie. Solární regulátor to nezaznamenal, protože celkové napětí baterie bylo v limitu.
I na tohle nebezpečí je třeba si dát pozor.

[dracekvo]

Proto jsem si balancéry postavil sám. Na trhu jsem nenašel žádný produkt za rozumnou cenou, který by mi parametrama vyhovoval. Měl jsem tam i výstup na odpojení elektrárny, pokud by se některý z článků dostal mimo havarijní meze. Ale nedodělal jsem to.
Panely se měli odpínat pomocí jističového vyrážeče a měnič vypínat klasicky pomocí vstupu na dálkového ovládání.

[Maximus]

Mě právě problémy s LifePo bateriemi lidí v okolí vedly k tomu, že většinu výkonu soláru dávám do vody - 1m3 akumulační nádrž, kterou používám jak pro ohřev TUV, tak i topení. Hlavní zdroj tepla je mimo "FV sezónu" kotel na dřevo.
Na dobíjení záložního 100 Ah trakčního akumulátoru mám FV panel 275 Wp. K tomu mám 2000 W měnič, který lze napojit do sítě v domě (reseno prepinacem ze zlinskeho Obzoru, ktery je umístěn pod krabici s jističi)

Jelikož většinou nejedu na záložní aku (držím ji samozřejmě plně nabitou), rád bych výkon tohoto panelu přifázoval k síti a využíval ho bez přetoků do sítě ke krytí spotřeby v domě. Je na to nějaký malý "wattrouter". Co jsem našel, tak to bylo bohužel za cenu s návratností asi tak 30 let

Ma nekdo tip jak to smysluplně vyresit.

Další FV panely s aku plánuji až na dobu, kdy bude k dispozici elektroskutr s parametry jako muj 125 ccm. Uz jsem videl u Číňanů skutr s maximalkou 95 km/h, Dojezd 120 - 160 km a s upravou na horší silnice (polňacky) - hlavně zdvihy tlumičů a kryty - terénní pneu se spunty jsou na skutr nesmysl. Hlavně měl výměnné baterie, kdy jedna by se nabijela a na druhou by se jezdilo. Pokud bude neco podobneho u nas v rozumné kvalitě až nekdy budu chtit vymenit letní priblizovadlo, tak mam vybráno.

To mi pak dává jako jedna z mala forem elektromobility v nasem klimatickem pasmu smysl.

[cipis]

Jediný 275Wp panel nemá absolutně vůbec smysl dávat "do sítě". Přesně, jak píšeš, návratnost 30 let a podobné špeky.
Jen na pokrytí režie toho měniče spotřebuješ hromadu energie z toho jediného panelu. Až těch panelů budeš mít 10x tolik, tak to má smysl.
Ale protože jsme tvorové hraví, bez ohledu na cenu hraček:
Jestli tvůj regulátor má nějaký výstup, relé, na připojení/odpojení zátěže (třeba při určitých Voltech), tak si dokup redundantní přepínač, buď pomalý (blikne to) z Číny nebo zde https://www.conrad.cz/p/ivt-prepinaci-s ... sal-513123 , pokud chceš bez bliknutí, tak pak toto: http://www.bje.cz/article.php?id=redundant&part=5 .
Dané vybrané spotřebiče připojíš na výstup toho přepínače, do něj do prioritního vstupu výstup z měniče, do sekundárního elektriku ze sítě. Ideál by bylo, kdyby ten měnič měl dálkové vypínání, tj. regulátor např. při 24V ten měnič dálkově vypne, redundantní přepínač přepne na zálohu. Jak najede napětí na aku třeba na 24,6V, tak zase dálkově zapne měnič, přepínač se přepne na primární, no a jedeš ze slunka.

Ad přibližovadlo - naprostý souhlas.

[Patrol]

Bavil jsem se se známým, který si v Německu v létě svépomocí pokládal panely na stodolu. Pokryl skoro celou plochu a pak mu profi firma přijela zapojit kabely a elektroniku, dali mu na to certifikaci a dostal nějakou dotaci od státu. Zajímal jsem se kde má baterie, jakej měnič, atpd., ale prý je to jen do sítě bez baterií. Když svítí slunce a dodává elektřinu do sítě, za to co vyrobí nemá ani euro, má jen svou spotřebu zdarma.
Až se divím, že do něčeho takovýho někdo investuje. Úspora je jen o denní spotřebu, veškerý přebytky dává státu zdarma a v noci platí jako každej.

[PeFi]

Mě právě problémy s LifePo bateriemi lidí v okolí vedly k tomu, že většinu výkonu soláru dávám do vody - 1m3 akumulační nádrž, kterou používám jak pro ohřev TUV, tak i topení. Hlavní zdroj tepla je mimo "FV sezónu" kotel na dřevo.
Na dobíjení záložního 100 Ah trakčního akumulátoru mám FV panel 275 Wp. K tomu mám 2000 W měnič, který lze napojit do sítě v domě (reseno prepinacem ze zlinskeho Obzoru, ktery je umístěn pod krabici s jističi)

Jelikož většinou nejedu na záložní aku (držím ji samozřejmě plně nabitou), rád bych výkon tohoto panelu přifázoval k síti a využíval ho bez přetoků do sítě ke krytí spotřeby v domě.

Žroutem elektrické energie je pračka a myčka, takže pokud to tak nemáš, tam mnohem větší smysl má připojit tyto spotřebiče na rozvod teplé vody přes termostatický směšovací ventil, abys mohl prát/mýt i na 40 stupňů. To bude mít větší mnohem návratnost, než "wattrouter", navíc pak můžeš prát přes měnič "z baterky", protože pračka pouze bude točit motorem a nebude nahřívat vodu, takže nějaký kratší cyklus by to na akumulátor mohlo zvládnout, což je celkem luxus.
Mám takový nepříjemný pocit, že snaha dodávat do sítě dává ekonomický smysl tak od 5kWp výše.

Já domů akumulační nádobu neodostanu, ale už uvažuji, že bych před klasický 160l bojler mohl předřadit ještě jeden, který by dělal solární předehřev. Odbočka na "vlažnou vodu" by pak byla z výstupu prvního bojleru přes směšovací ventil.
Rychlým výpočtem mi vychází, že po většinu roku (březen až říjen) by mi případné 4kWp mohly zajistit téměř úplnou soběstačnost při ohřevu teplné vody, aniž bych musel řešit bateriové úložiště, v období listopad až únor bude nutné dohřívat. V létě budou přebytky, což je daň za to, že chci aby to pokrylo březen a říjen a část listopadu, jinak by asi stačily i 3 kWp.

[pracintl]

akumulační nádoba 800 litrů projde 80 cm dveřmi - vyzkoušeno

[cipis]

O projití futrama nejde, ale on nejspíš mluví o umístění, tj. že ji není kam dát.
Ono občas nejde ani nikam přidělat 80l bojler, natož 10x větší nádrž.

[PeFi]

Ono to je nejenom skrz futra, ale taky skrz úzkou chodbu, po schodech do sklepa, přes zábradlí, kolem kotle ...
Možná tak 500 litrů (výška 180 cm) by se tam dostat dalo, ale s dvoumetrovou se tam nevytočíme.
Za dlouhých zimních večerů si zkusím spočítat co by asi dávalo smysl.

[jerry.mysak]

ted v zimě když je hezky, mi 10kWp vyrobí 15kW, včera celej den zataženo jen 2,8 kW.

[cipis]

Dopisuj jednotky pořádně

Já z 4,29 kWp mám včera 0,38 kWh a předevčírem 7,33 kWh.