Odděleno z vlákna "BLACKOUT! - tak a teď nejde proud." Karlos.
"Teoreticky" vznikla situace, že jsme již 2 roky v PA době, jsme skupinka 20 až 50 lidí (přeživších),
situace je relativně stabilní a chceme založit vesnici.
Takže musí být někde v odlehlé lokalitě mimo hlavní cesty, někde v lesích,
poblíž velkého pole.
Potrava se zajístí chovem dobytka a pěstováním brambor.
V blízkosti musí být zdroj pitné vody (potok, nebo studna).
- bez vody by se tam nedalo žít
Problém je, že člověk a zvíře potřebují vodu bez závadných bakterií.
Takže se voda musí převařit. Nejjednodušší způsob je rozdělat oheň
a na hěj dát hrnec s vodou.
Problém je, že začneme kácet les, který nás maskuje a chrání před větrem.
Velké silné stromy štípáme na prkýnka, místo toho, aby z nich byly trámy
na jednodušší domy.
A v zimě to bude ještě horší, to se toho na zahřátí spálí mnohem více.
Nejlepší by byla geotermie. Ale horké prameny budou určitě obsazeny.
Tento problém by se dal vyřešit pomocí solárních panelů, které by napájely
něco, co by se zahřívalo. V lepším případě rychlovarná konvice, nebo elektrická plotýnka.
Solární panely mají ale velmi malý výkon. A nejspíše nám je již zničily kroupy a silný vítr.
Vaření by šlo řešit pomocí koncentrace světelných paprsků do jednoho bodu.
Na to se použije vyleštěný plech nebo hliník, případně něco jiného.
K tomu se dá použít hodně malých odrazových ploch nasměrovaných na požadované místo,
nebo je seskupit do velkého zakřiveného zrcadla "koncentračního vařiče", vjehož ohnisku by byl umístěn
kastrol, ve kterém by se dalo vařit a převařovat vodu.
Takto se dá vyrobit i pec. Na boční hliněnou stěnu pece se nasměřuje paprsek.
- odrazová stěna světla je velká 2 až 4m čtvereční
Ale to neřeší náš problém v zimě.
Na zimu by bylo nutno najít velkou jeskyni několik metrů pod zemí, kde je
po celý rok teplota stejná. Sice tam bude pod 10 stupň celsia, ale to je více než venku -12.
Ale problém bude cirkulace vzduchu a jiné lidské a zvířecí potřeby. Takže pro více lidí
to není vhodné, pokud to není připravený provozuschopný podzemní komplex.
Na vírt bych nesázel, hlavně né v zimě, kdy vše namrzá a zamrzá.
Takže si musíme postavit vlastní vodní zdroj energie.
Nejjednodušší na stavbu je mlýnské kolo ze dřeva.
Ale opět problém v zimě. Buď zamrzne, nebo lopakty zničí led.
Takže musíme najít opuštěnou vodní elektrárnu někde v lese, která bude osazena
vertikální francisovou nebo kaplanovou turblínou s instalovaným výkonem
alespoň 20kW. - tady je šance, že i v zimě při -15 bude vyrábět energii
Náš největší problém bude, že tato elektrárna nebude schopna ostrovního provozu.
Většina těcho elektráren je osazena asynchronním generátorem = běžný trojfázový motor 750ot
s kotvou nakrátko určený na 230V/400V.
Protože zkolabovala elektrická síť, tak se odpojila i tato elektrárna.
Tento typ elektrárny je závislý na okolní síti. Připojením generátoru do sítě
a najetím do výkonu se z běžného motoru stává zdroj energie.
- v té lokalitě je stabilnější napětí a velká elektrárna vzdálená několik kilometrů
dodává do té lokality méně energie, takže jí vznikají menší ztráty v napětí
a tuto energii může poskytnout v jiné lokalitě
Protože je elektrárna z tohoto pohledu nefunkční, tak není zajímnavá a mohla by být
ve velmi dobrém stavu.
Takže tam bude funkční turbína, generátor, pojistky, stykače, kompenzační kondenzátory
a možná i nějaká ta napěťová ochrana.
Problém je, že ikdyž ji roztočíme, tak buď nebude vyrávět vůbec žádný proud,
nebo napětí vyletí hodně vysoko a zničí se generátor a elektronika kolem.
Takže postup, jak to asi rozchodit:
1) Prohlédnout si generátor, zda na něj není napojen nějaký menší motůrek.
Pokud tam něco takového bude a povedou z toho dráty, tak se pravděpodobně
jedná o nějaký alternátor na buzení vinutí synchronního generátoru a je vyhráno.
Ale je dosti pravděpodobné, že to bude běžný motor a na hřídel bude naražena
převodovka, nebo řemenice. Takže smůla.
2) Kontrola turbíny, zda v lopatkách není nějaký bordel, ten je nutno odstranit.
3) Jen trošku zkušebně zvednout stavidlo, zda se turbína roztočí a jaké zvuky to bude vydávat.
Počítat s tím, že největší hluk by měl vydávat větrák motoru, který ho ochlazuje.
Pokud bude slyšet nějaký hvizd, nebo vrzání, tak je nutno domazat ložiska
generátoru, případně turbíny.
Ale pokud to bylo odstaveno z důvodu blackoutu, tak by mělo být vše promazané a funkční.
Většina těchto malých turbín je pomaloběžná s otáčkami okolo 115ot/min, proto se pomocí
převodovky zvyšuje na 750ot/min.
4) Tuto elektrárnu je nutno mechanicky odpojit od venkovní sítě.
Venku, nebo uvnitř je menší/větší plechová skříňka a v ní 3 nožové pojistky
o hodnotě 60A nebo více. Tyto 3 pojistky vyndat.
Pokud nic takového nenajdete, tak v rozvodní skříni odpojit (v nouzi ucvaknout)
3 nejsilnější dráty na rozvodných šínách. Pozor, silný dvoubarevný zeleno/žlutý
drát necvakat, ten potřebujeme.
Nyní podle možností a času jsou dvě varianta. Buď předělat/poupravit motor
na synchronní generátor, nebo motor od turbíny odpojit a na ní napojit
alternátory, nebo dynama.
Navštívit dvě nejbližší liduprázdné vesnice a tam z nefunkčních aut vymontovat alternátory
a dynama, tkeré poslouží jako zdroj stejnosměrného napětí 12V až 14,5V 100W.
Problém je, že tyto zdroje jsou stavěny na otáčky automobilu, které
se pohybují 700 až 7 000 ot/min, takže bude nutno udělat převod.
Pokud bude na turbíně řenenice na několik klínových řemenů, tak by se dala
využít na pohánění několika alternátorů, uchycení bude sice složitější,
ale klínový řemen by se možná dal nahrait slabším lanem.
Fungovat to možná bude, špatná účinnost, napětí jenom 14V o možné max. zátěži 700W
a to se ještě budou muset čistit šesle od listí.
V nouzi dobré, alespoň by bylo večer světlo.
Co by šlo udělat, je napojit před usměrňovaci diody výstupu alternátoru trafo a tak
získat vyšší napětí, třeba na el. ohradník, ale to jsou již složitější zásahy,
které potřebují znalosti a vybavení, které nebude.
Proto by asi bylo lepší se zaměřit na předělání motoru na synchronní generátor.
Tady popravdě mé vědomosti trochu tápou a s tím bych potřeboval poradit, jak to
realizovat doslova na koleně.
Zapomeňte na předpisy a integrované obvody a vžijte se do doby Křižíka.
Je vůbec možné předělat běžný motor na synchronní generátor?
- pokud ano, tak jak
Je možno na buzení rotoru použít alternátor z auta? Pokud ano, tak z jakého?
- problém bude s napětím a otáčkami
Vím, že je nutno regulovat budící napětí generátoru a průtok vody turbínou v závislosti
na aktuálním odběru/zátěži generátoru.
- generátor nefunguje jako baterie, on musí vyrobit tolik elektřiny, kolik se právě
odebírá, jinak by i při menší zátěži napětí kleslo, nebo při odpojení zátěže by
vyletělo nahoru na cca. 600V.
Na regulaci zavírání lopatek by šel možná použít Wattův roztěžník,
ale kde, co vykuchat na regulaci buzení?
Za každou radu, nápad nebo podrobný návod co z čeho použít a jak to sestavit budu vděčný.
Do budoucna plánuji ostrovní provoz, abych mohl jednou velkýma štípačkama vyřešit faktury od ČEZu.
Tve znalosti jsou obdivuhodne. Nicmene, trochu k tematu(k te vode): Po cr se spousta verejne pristupnych studanek a pramenu. Dale, az se v PA prestane pouzivat chemie na polich, tak se do par let 'zpitni' horni toky drtive vetsiny potucku, potuku, bystrin, ricek a rek. A co se elektriny tyce, tak nejlepsi by byl nejaky stabilak na phon generatoru, ja se tu jiz take probiralo.
a okamžitě sklouzl plochý řemen).