Malé zdroje střídavého proudu
Napsal: 19.01.2012 14:32
Malý alternátorek s permanentními magnety pro nabíjení akumulátorů viz. http://rozpad.cz/forum/viewtopic.php?f=45&t=929 a jiné podobné účely.
Proč alternátorek a ne dynamo:
Střídavý alternátorek lze zkonstruovat tak, aby cívka stála a magnety se točily. Tím odpadne to, co nejvíce omezuje životnost - komutátor a uhlíky. Zbudou pouze ložiska a ty při kvalitním provedení vydrží velmi dlouho. Netočivá cívka může být současně i podstatně větší než kdyby byla na rotoru a může mít dokonce odbočky na různá napětí. Generované napětí, pokud je potřebujeme dopravit na větší vzdálenost (nad 50m) lze vyrobit záměrně vyšší a až před konečným použitím transformovat dolů, čímž výrazně klesnou ztráty způsobené odporem vedení. Rozhodneme-li se už použít transformátor, můžeme ho opatřit přepínatelnými odbočkami a jejich volbou zvolit takové elektrické zatížení alternátorku, aby začal klást mechanický odpor takovou měrou, že se provozní otáčky hnacího stroje (vodní koolo, vrtule aj.) ustálí v režimu, kdy pojede celé zařízení nejlépe (kdy např. vodní kolo nebude zbytečně rozstřikovat vodu ani nebudou přetékat korečky) a přitom není zapotřebí neustále měnit převodový poměr převodových kol či průměry řemenic. Tím je možné snadno dosáhnout dobré účinnosti v nejrůznějších režimech a přizpůsobit elektrárničku místním přírodním poměrům (síle větru, množství vody aj.).Pro svícení žárovkami nevadí, že použijeme střídavý proud, ani, že nebude mít stálou frekvenci. Pro ostatní užití můžeme proud poměrně snadno usměrnit a stabilizovat. Rozhodně snadněji, než ze stejnosměrného proudu vyrobit proud střídavý.
Jako polotovar můžete využít statorové vinutí nějakého komutátorového motoru - z vysavače, pračky, elektrického ručního nářadí aj.). Při poruše těchto spotřebičů většinou shoří rotor, ale statorvé cívky obyčejně přežijí. I kostra takového motorku většinou vyhovuje. Nyní pouze zbývá vyrobit nový rotor s permanentními magnety. Možností je několik: Samozřejmě je velmi důležité dodržet správnou orientaci magnetů. Opravdu nepodcenit, každý magnetek zvlášť si popsat fixou, kde má podle kompasu póly, protože i jediný obráceně instalovaný magnet může velmi výrazně zhoršit výsledek. Nejprofesionálnějším uspořádáním je verze 3, ale vyžaduje strojní vybavení. Nejhorší výsledky dává verze 2, protože magnetů je sice hodně, ale mezi statorem a rotorem vychází hodně velká mezera a magnetický tok není optimální. Verze číslo jedna zase vyžaduje získání magnetů o sprrávném zakřivení. Tyto "korýtkovité" magnety se dají získat ze statorů motorků automobilových ventilátorů a motorků různých akumulátorových nářadí. Pokud nemají přesně požadovaný poloměr, dá se to trochu ošidit upraveným průměrem rotorového válce: Samozřejmě nelze očekávat, že když jako polotovar použijete statorové vinutí z motorku 230V/750W, že váš alternátorek stejné napětí a výkon dodá nazpět. Nesmíte zapomenout, že odpadlo celé rotorové vinutí a že výrobce většinou motor zcela záměrně přetěžoval. Počítejte proto s tím, že vyrobíte napětí jen několik desítek voltů a získáte výkony řádu desítek wattů. Výsledek záleží také na použitých otáčkách. Čím vyšší otáčky, tím vyšší napětí i výkon. Ty by neměly být příliš veliké (cca 1500 až 2500 ot.). Jednak, aby nebyly zapotřebí náročné převody a současně, aby nehrozilo nebezpečí, že se rotor s upevněnými magnety odstředivou silou při vysokých otáčkách roztrhne. Výhodou je, že nezáleží na směru otáčení, čistě teoreticky může být poháněný nejen plynulou rotací, ale třeba i ozubeným hřebenem a malým pastorkem od nějakého stroje, který umí vykonávat jen pohyb přímočarý vratný (např. vodosloupcový stroj). Vzhledem k jednoduchosti alternátorku, myslím stojí za to, si ho v případě energetické nouze zkusit postavit.
Obdobně lze použít jinou alternativu a vyrobit podle výše uvedeného popisu, nový rotor do staršího, původně třífázového elektromotoru (s tzv. kotvou nakrátko). Aby šel stejný typ rotorů s permanentními magnety použít, musí být stroj tzv. dvoupólový, tj. konstruovaný na 2800 ot./min. Kdyby se jednalo o motor s otáčkami 1400 ot./min, nevyhovovalo by výše navržené uspořádání magnetů a alternátor by nepracoval správně. Z motoru můžete vyvést jednofázové vedení (vhodnější) nebo i třífázové (pokud si víte rady jak s tím správně zacházet).[/size]
Proč alternátorek a ne dynamo:
Střídavý alternátorek lze zkonstruovat tak, aby cívka stála a magnety se točily. Tím odpadne to, co nejvíce omezuje životnost - komutátor a uhlíky. Zbudou pouze ložiska a ty při kvalitním provedení vydrží velmi dlouho. Netočivá cívka může být současně i podstatně větší než kdyby byla na rotoru a může mít dokonce odbočky na různá napětí. Generované napětí, pokud je potřebujeme dopravit na větší vzdálenost (nad 50m) lze vyrobit záměrně vyšší a až před konečným použitím transformovat dolů, čímž výrazně klesnou ztráty způsobené odporem vedení. Rozhodneme-li se už použít transformátor, můžeme ho opatřit přepínatelnými odbočkami a jejich volbou zvolit takové elektrické zatížení alternátorku, aby začal klást mechanický odpor takovou měrou, že se provozní otáčky hnacího stroje (vodní koolo, vrtule aj.) ustálí v režimu, kdy pojede celé zařízení nejlépe (kdy např. vodní kolo nebude zbytečně rozstřikovat vodu ani nebudou přetékat korečky) a přitom není zapotřebí neustále měnit převodový poměr převodových kol či průměry řemenic. Tím je možné snadno dosáhnout dobré účinnosti v nejrůznějších režimech a přizpůsobit elektrárničku místním přírodním poměrům (síle větru, množství vody aj.).Pro svícení žárovkami nevadí, že použijeme střídavý proud, ani, že nebude mít stálou frekvenci. Pro ostatní užití můžeme proud poměrně snadno usměrnit a stabilizovat. Rozhodně snadněji, než ze stejnosměrného proudu vyrobit proud střídavý.
Jako polotovar můžete využít statorové vinutí nějakého komutátorového motoru - z vysavače, pračky, elektrického ručního nářadí aj.). Při poruše těchto spotřebičů většinou shoří rotor, ale statorvé cívky obyčejně přežijí. I kostra takového motorku většinou vyhovuje. Nyní pouze zbývá vyrobit nový rotor s permanentními magnety. Možností je několik: Samozřejmě je velmi důležité dodržet správnou orientaci magnetů. Opravdu nepodcenit, každý magnetek zvlášť si popsat fixou, kde má podle kompasu póly, protože i jediný obráceně instalovaný magnet může velmi výrazně zhoršit výsledek. Nejprofesionálnějším uspořádáním je verze 3, ale vyžaduje strojní vybavení. Nejhorší výsledky dává verze 2, protože magnetů je sice hodně, ale mezi statorem a rotorem vychází hodně velká mezera a magnetický tok není optimální. Verze číslo jedna zase vyžaduje získání magnetů o sprrávném zakřivení. Tyto "korýtkovité" magnety se dají získat ze statorů motorků automobilových ventilátorů a motorků různých akumulátorových nářadí. Pokud nemají přesně požadovaný poloměr, dá se to trochu ošidit upraveným průměrem rotorového válce: Samozřejmě nelze očekávat, že když jako polotovar použijete statorové vinutí z motorku 230V/750W, že váš alternátorek stejné napětí a výkon dodá nazpět. Nesmíte zapomenout, že odpadlo celé rotorové vinutí a že výrobce většinou motor zcela záměrně přetěžoval. Počítejte proto s tím, že vyrobíte napětí jen několik desítek voltů a získáte výkony řádu desítek wattů. Výsledek záleží také na použitých otáčkách. Čím vyšší otáčky, tím vyšší napětí i výkon. Ty by neměly být příliš veliké (cca 1500 až 2500 ot.). Jednak, aby nebyly zapotřebí náročné převody a současně, aby nehrozilo nebezpečí, že se rotor s upevněnými magnety odstředivou silou při vysokých otáčkách roztrhne. Výhodou je, že nezáleží na směru otáčení, čistě teoreticky může být poháněný nejen plynulou rotací, ale třeba i ozubeným hřebenem a malým pastorkem od nějakého stroje, který umí vykonávat jen pohyb přímočarý vratný (např. vodosloupcový stroj). Vzhledem k jednoduchosti alternátorku, myslím stojí za to, si ho v případě energetické nouze zkusit postavit.
Obdobně lze použít jinou alternativu a vyrobit podle výše uvedeného popisu, nový rotor do staršího, původně třífázového elektromotoru (s tzv. kotvou nakrátko). Aby šel stejný typ rotorů s permanentními magnety použít, musí být stroj tzv. dvoupólový, tj. konstruovaný na 2800 ot./min. Kdyby se jednalo o motor s otáčkami 1400 ot./min, nevyhovovalo by výše navržené uspořádání magnetů a alternátor by nepracoval správně. Z motoru můžete vyvést jednofázové vedení (vhodnější) nebo i třífázové (pokud si víte rady jak s tím správně zacházet).[/size]