Rozpad.cz

Zkuste si vyhledat termin "biouhel" a co se tyka popela jako hnojiva, tak experimentálně se overilo, že nejlepsi je z olsoveho dreva.
Žďareni lesa melo svuj vyznam, ale dlouhodobě je to bez suplementace organickymi hnojivy a rozumnymi osevnimi postupy neudrzitelne.

TomSmith píše: ↑19.03.2022 12:51 S těmi psímy hovny bych byl opatrný, myslím že i tady už se psalo že hovna masožravé zvěře dávat max. ke stromům ale ne k zelenině.

psích hoven je kýbl za měsíc. Slepice to rozhrabali a se vším ostatním dohromady pěkně promísili.


s uhlím opatrně. Uhlík jako takový je baktericidní a zabíjí půdní bakterie. Opálený kůly vydrží v zemi 2x tak dlouho jak neopálený a pak stejně uhnijou nad tím opálením.

To, že je uhlík baktericidní jsi přišel jak? Já má za to že zuhelnatělý povrch je nepropustný pro půdní houby a tudíž je dřevo chráněno. O barteriocidním účinků C slyším prvně.

K tomu bioulu ještě:

Biouhel v podmínkách mírného pásma nemá sloužit jako hnojivo, ale jako pomocná a podpůrná látka, jejíž účinek bude patrný v půdách chudých, kyselých či s vysokým obsahem jílovitých částic. V půdách relativně úrodných lze využít biouhlu jako nosiče živin pro rostliny. Příkladem může být spolukompostování, kdy do biomasy určené ke kompostování je přidáno 10-30% biouhlu. Vzniklý substrát může sloužit jako přísada ke zlepšení kvality půdy a forma organického hnojení.

To je podivné vlákno. O hnojení a zlepšení půdy a jeji úrodnosti. Nejen v PA době, ale i teď když velmi aktuálně hrozí a stále se zvyšuji ceny umělých anorganických hnojiv.
Hodněkrát na to upozorňoval i Vidlák, i jiní zemědělci, který o tom jako zemědělec něco věděl.

Půda se vyčerpá a její úrodnost časem klesne na minimum.
*
A nějaké biouhlí nebo co to je, ji v žádném případě nijak nepomůže.
Ani v domácích podmínkách!
Jsou to jen tlachy poblázněných ekologů nebo zblblých měšťáků.

Nejlepší hnojivo v domácích podmínkách je klasický kompost. Z čehokoliv organického. Od různých exkrementů, dřevní štěpky, zhnilé trávy, listů třeba i z ořešáků, tiskovin, kartonů, zbytků jídel a čehokoliv biologicky rozložitelného.
Nebo samozřejmě hnůj. Ale kdo ho má?

Určitě je lepší teplé vedení kompostu, kdy se z něho přímo kouří, vystupuje z něj pára, ale i ten studeně vedený po zapravení do půdy hodně pomůže. Časem se rozloží a uvolní živiny i tam.

Bylo by dobré se to naučit a nespoléhat se na kdysi levná anorganická hnojiva.
Ty budou záhy neskutečně drahá a skoro nedostupná.

Možná už teď jsou.

No asi bych se k tomu měl vyjádřit když jsem to začal, že?

Disclaimer: Nejsem vědec, takže pokuď desinterpretuji nějaká vědecká data, tak se omlouvám a je mi to líto, ale je to vše co tak můžu.

Nevím jak moc to víte, ale naši planetu sledují satelity. Konkrétně Aqua, Terra a Suomi NPP (určitě jich bude víc). Teda podsuď asi žádný velký objev No ale od všelijakých špionážních satelitů, tohle jsou satelity vědecké s širokým spektrem různorodých senzorů určených pro studium atmosféry či atmosferických jevů. No a mezi senzory je zařazn i spektroradiometer, který snímá naši zemi v infračerveném spektru. NASA pak tyto data vyhodnocuje a dává veřejně k dispozici. Vzniká z toho FIRMS Fire Map. V podstatě mapa bodů, kde každý bod je algoritmem vyhodnocen a znamená jeden detekovaný potenciální požár. Proč potenciální? No protože znovu opakuju, že to je vyhodnocováno na základě termálních anomálií senzorem s určitým rozlišením a ne všechno co je vyhodnoceno jako požár či oheň ve skutečnosti požár či oheň musí být.

No a lidi tohle používají aby sledovali všechno možné. Třeba válku na Ukrajině konkrétně. No a mezi tím si všimli jakési anomálie: Pokud na Ukrajině podle téhle mapy probíhá válka, potom v Kaliningradské oblasti (východní Prusko v současné době patřící do RF) musí probíhat termonukleární armageddon. Podlé téhle mapy tam v běžném dni hoří desítky požárů a to tak jasně že jsou

1. Pozorovatelné z vesmíru, tedy o dostatečné intenzitě
2. Zcela jasně ohraničující hranici jiné země, zde konkrétně vklíněné mezi státy EU (proto ten kontrast).

O tom by se ale někde muselo psát a kde nic, tu nic. No ono se o tom ale píše, protože tyto požáry tam nejsou poprvé. Ba naopak se objevují cyklicky od dob co se pozorování provádí a trvají pevně danou sezónu. Kdo si chce přečíst více:

• Fires in Kaliningrad Most Likely Agricultural
• Spring Fires in Kaliningrad
• Copernicus EU

Ať to zkrátím, tak tyhle požáry zakládají zemědělci v rámci vyklízení pole před sadbou a také proto aby zúrodnili vzniklým popelem půdu. Tomuhle se mi moc nechtělo věřit, takže jsem několik dní strávil zkoumáním téhle „anomálie“ a badáním nad tím co by to tak mohlo být. A ač je to (aspoň pro mně) šokující, opravdu jsem na nic lepšího než na požáry nepřišel. Jestli má někdo lepší teorii, rád si ji poslechnu.

Zde přikládám animace, které jsem pořídil z dat satelitů (EOSDIS Worldview) za cca měsíc mínus dny kdy území zakrývají mraky: Zde potom v tzv 7-2-1 bandu (infračervené spektrum zachycující různé jevy které nejsou v běžných barvách viditelné) a ochuzeno o tečky detektorů: Tmavé až černé pixely by měly být zuhelnatělá země, kterou satelit zachytí (bacha na to že tmavě modrá je voda). Z toho je patrné v jaké míře je v Kaliningradské oblasti vypalováno a také jak velké prostory.
Naprostá šílenost! V detailech (když si to hodně přiblížíte) je patrné nejen zuhelnatění, ale z vesmíru přímo pozorovatelná intenzita probíhajícího požáru emitující infračervené světlo (oranžové tečky): či v RGB (lidským okem zachytitelných barvách) stoupající mraky dýmu. Dodám že pár posledních dnů je nad Evropou obloha vymetená, takže asi jde opravdu o stoupající mraky kouře (horní foto z dnešního dne): Jsou to sloupce dýmu o délce 7-14km. Měřil jsem například skvrnu, která vznikla poblíž severo-západní hranice: Co dodat? Přes 100km² vypálené plochy kde je dle Googlu jen jedna vesnice jinak louky, pole a lesy. Šílenost.

No a jak se tahle praktika jmenuje? Nevím přesně.
Сжигание стерни (Sžiganje sterni)? Možná.

tedy Stubble burning:

Výhodami této metody spálené země by krom vytvoření hnojiva na místě mělo být i biologické zlikvidování hlodavců a plevele. Co si o tom myslíte?

Asi bych měl dodat, že samozřejmě jak u nás tak v Rusku je jakékoliv vypalování porostů přísně zakázáno zákonem a když vás u toho někdo chytne, tak máte zaděláno na solidní průser (oceněný minimálně pokutou).

Při té likvidaci hlodavců pravděpodobně dojde i k likvidaci půdních bakterií. Aspoň teda do určité hloubky. A to asi moc pozitivní nebude.

Hlodavci zdrhnou. Dělávalo se to i u nás, nejčastěji v podobě vypalování mezí. (I poté, co nechytaly od parních lokomotiv). Zakázáno.

Hlavní důvod vypalování, není hnojení, ale jednoduchá a vysoce účinná likvidace nadzemní biomasy, a tím jednodušší následné obdělání (orba). Prostě sklidit nechají to zarůst bordelem, zapálí bordel shoří a veselé se oře seje.
V našich končinách se zavedla podmítka, zimní orba atd.
Efektivnější je podzimní zapravení organické hmoty do země a nechat pracovat půdní mikroorganismy.
Technika se český řekne žďáření.

V dnešní době se prosazuje kvůli nedostatku klasického hnoje tzv. zelené hnojení. Jedná se o způsob, kdy v pozdním létě sklidím plodinu a na holé pole nasázím plodinu s určitými vlastnostmi:
- schopnost vázat vzdušný dusík,
- schopnost rychle vyrůst i v ne úplně vhodných podmínkách,
- krátké vegetační období, bohatý kořenový systém, schopnost produkovat velké množství biomasy (a nemyslím paní Kateřinu Jacques )
- schopnost svým rychlým růstem účinně tlumit plevel na poli.

Nejčastěji se za zelené hnojení používají plodiny jako:
- svazenka
- hořčice
- řepka
- různé bobovité rostliny

Je třeba dát pozor akorát na to, že rostlina používaná jako zelené hnojení by neměla být příbuzná s plodinou, kterou chci příští rok na pole zasít. To znamená, že když chci pěstovat hrách, neměl bych jako zelené hnojení používat jetel, ke košťálové zelenině bych neměl používat hnojení jako řepka nebo hořčice a podobně.

Ve Švédsku se vypalovat může? (Fakt to nevím, ptám se znalejších). Viz zde:
https://youtu.be/jb38mYbbiCA?t=514 v čase 8:30 - 9:30
(jeden z mých oblíbených blacksmith kanálů)

Biouhel.Pěkně vysvětleno a ukázáno.

https://www.youtube.com/watch?v=zxvA4UlrG10

Ono hnojivo je jedna věc a stav půdy a půdních aregátu věc druhá... doporučuji přednášky od Jaroslava Záhory... https://www.youtube.com/results?search_ ... %C3%A1hora

Pánové, věnuje se tady někdo zemědělství? Respektive jste schopni popsat jak vážný problém je s nedostupností průmyslově vyráběných hnojiv? Kolik stála dusikatá hnojiva před invazí a jak je to teď? Má někdo přehled?

To je možná lepší nic o tom nevědět a vůbec po tom nepátrat, protože to je slušně napsáno v a velmi děsivé.
*
V našich rozpadlických podmínkách bych raději úplně na nějaká průmyslová hnojiva zapomněl a věnoval se kompostování a zelenému hnojení.
*
Hodně o zemědělství ví nějaký Vidlák:
https://www.vidlakovykydy.cz/stitky/zemedelstvi?page=1

Rafael píše: ↑26.09.2022 22:40 V našich rozpadlických podmínkách bych raději úplně na nějaká průmyslová hnojiva zapomněl a věnoval se kompostování a zelenému hnojení.

Hmm. Jenže problém je v tom, že s tím jak se u nás (myšleno v naší republice) utlumuje živočišná výroba od převratu, tak nemáme dostatek organického hnoje na vyhnojení výpadků průmyslových hnojiv, takže už se vymýšlí psí kusy. Třeba jak zapojit čistírenské kaly (předpokládám z ČOV) do zemědělské výroby.
Viz článek.
Výpadek průmyslově vyráběných hnojiv, to je v našich podmínkách velmi solidní průser. Proto se ptám a proto by mě zajímalo, jak moc je to vážné.

No já to myslel pro osobní soběstačnost, pro vlastní pěstování v malém. Nějaké komposty a zelené hnojení samozřejmě velké producenty nezachrání.

Hmm. Jenže problém je v tom, že s tím jak se u nás (myšleno v naší republice) utlumuje živočišná výroba od převratu, tak nemáme dostatek organického hnoje na vyhnojení výpadků průmyslových hnojiv, takže už se vymýšlí psí kusy. Třeba jak zapojit čistírenské kaly (předpokládám z ČOV) do zemědělské výroby.

Absence zvířat co se týká hnojení problém není. Pokud zkompostuju trávu z 1 ha, mám desetkrát více kompostu o stejném obsahu živin, než když to skrmím krávě a zkompostuju hnůj.
Ale k dotazu. Např. v zimě stál 25 kg pytel superfostáfu 300 kč, dnes stojí 850 kč. Samozřejmě zemědělci mají ceny jiné, ale několikanásobně určitě skočily.

Par metraku NPK a dalsich hnojiv jsem nakoupil do zasoby pri prvnich komplilacich s AdBlue.
Jinak sousedi maji nekolik koni a hnuj mam k dispozici libovolně.
K tomu důsledně kompostuji - dva velke kompostery tak tak stačí.
Vyuzivam i popel z kotle na drevo, kde nepalim samozřejmě žádné odpady.

Nejvetsim poznanim komunistickeho agroinženyrstvi po nekolika desitkach let vyzkumu bylo, že pro trvalou udrzitelnost je nutne mit efektivně propojenou rostlinou a zivocisnou vyrobu právě skrze hnojeni. Proto jsem se chytal za hlavu, když EU podporovala masové vybíjení skotu a prasat.

Na jaro mě nemine konečně ani zivocisna výroba - slepice a kachny - indicti bezci. Kruh se uzavře.

MPSMacek píše: ↑26.03.2022 4:27 Ono hnojivo je jedna věc a stav půdy a půdních aregátu věc druhá... doporučuji přednášky od Jaroslava Záhory... https://www.youtube.com/results?search_ ... %C3%A1hora

Tak to mohu potvrdit. Já mám na zahradě mizernou a místy také hodně písčitou půdu, zkoušel jsem různá kouzla, zlepšilo se to hodně, ale ikdyž se hodně snažím, tak svou úrodu a růst stromů aboslutně nemohu srovnávat s výpěstky, kteří mají kolegové na půdách v blízkosti potoků a řek. V mém případě má ta trochu slušná vrstva půdy po 15 letech snažení se výšku pár centimetrů a na stromky je to prostě málo sebesofistikovanějším hnojením to nedoženu.