Čím osázet sad?

[Gloch]

Co takhle osázet višněmi, že by pomohl i strýček Váňa a všechny tři sestry??

[korda]

Jedlý kaštan bych také chtěla...ale máme chalupu u lesa a navíc celkem dost vysoko, ty letošní mrazíky "zaúřadovaly" dost...záhony jsem přikryla dvojitou netkanou textilií, tak zelenina celkem přežila, ale ty stromy to nerozdýchaly...
Jedlý kaštan musí být dva- samec + samice.A i tak je výsledek nejistý.
Pokud chceš vytvořit sad, je důležité zakoupit stromky v zahradnictví, které prodává stromky, které se hodí do dané oblasti (nadmoř. výška).Určitě bych se s někým hodně poradil a přečetl si diskuse.Tím si ušetříš spoustu,peněz, práce a zklamání.

Podle mě to tak není, kaštanovník setý je rostlina jednodomá, ale převážně cizosprašná, takže jsou potřeba minimálně dva stromy, ale každý strom je jak samice tak i samec.

[Gloch]

Na Sv. Kopečku u Olomouce roste jeden sám v zahradě a plodí každoročně.

[Venet]

Sa čuduješ? Keď to je na Svatém Kopečku?
( Môže mať niekde poblízko +- 1km druhý strom, alebo sem tam sa stane že začne byť "samosprašný", ale to je skôr veľmi ojedinelá výnimka)

[Gloch]

Hledal jsem jakk to s tím je, má květy (jehnědy) samčí, samičí i "mixované" na jednom stromě a opyluje se jak větrem, tak včelami. Ze zkušenosti vím že když kvete, tak včelami jen hučí. Pokud se mi podaří přiložit obrázek jsou ty květy tam vidět.

[Alfons]

Sázejte co chcete. Hladovci vám všechno sklidí a sežerou Neuhlídáte to, jako ostatní plodiny a zvířata.

Edit: Tento "myšofob" má měsíční ban. Tento příspěvek je opravdu "perla". Maximus

[Tommy]

Vítej! Koukám, že co jsi tady chvilku a už jsi nám ukázal, že je tady všechno špatně Vyzkoušej víc číst a méně psát

[EBE]

Prvé čo sa mu urodí budu banány, sorry za ot

[maci]

Alfons jsem pro to, aby Ti udělili ban za provokace.

[Kolapsnik jr.]

Alfonso> trollove se krmit nemaji, ale pro urychleni deju, toto forum je od zacatku zname refugium pro tu cast spektra spolecnosti, ktera se v PA zameri primarne na ovladnuti prostredku at jiz prirodnich, tech. ci soc. charakteru, diky nimz se ocitnou na potravnim retezci vyse, nez "ovvcan-zombie". Z teto jiste osklive a zobecnujici definice je jasne, ze dlouhodobe krast nebo druhym neco nicit nebude ta spravna strategie pro preziti..
ps ovsem pred/v prubehu PA deju muzeme pravdepodobne mit nepeknou bumaz-kolektivizacni fazi prechodneho charakteru, ktera mnohym jeste zamota plany - a na to jsou ty jina vlakna nez sadarstvi

[FarmářJan]

Dobré je nezaměřit se jen na stromy, ale nezapomenout i na keře a "plevel". Protože dobře připravená zahrada může být výborným zdrojem živin a nejen doplňkem ke konzervám a obilí ze zásob. Mnoho druhů má léčivé i preventivní účinky.
Vše záleží na prostoru, když je menší sad, neucpat ho obří hruškou nebo třešní, ale zvolit menší druhy nebo zakrské hrušne atd. Sice se může zdát, že to bude trvat dlouho než některé stromy vyrostou, ale je to i investice pro potomky a často plodí brzy (kromě té zmíněné oskeruše, tam si patnáct let počkáte, ale pak vydrží několik staletí )Pokud je místa víc, sázet cokoli, co se nespotřebuje, dá se zkrmit zvířatům, až bude zle, králíci, slepice nebo zakrslý čuník se hodí.

Snažím se to i rozdělit aby nebyla úroda (ale i kvetení) najednou. Nejčastější jabloně i hrušně mají různé odrůdy, každá dozrává jindy, u hrušek od srpna až do konce řijna, někde i déle, jabloně některé až do zimy. Oboje se dá uchovávat, od sušení přes kompoty po pálenku. Švestky také, nejsou jen na pálení, ale sušené mají hodně železa apod., což se do horších časů hodí. Některá jablka se dají skladovat velmi dlouho. Švestky a slívy sázet odolné nemocem. Meruňky tam, kde je dobré klima. Třešně podle polohy, mívají hodně jódu.

Sázím i víc keřů, nejsou velké, ale produkci celkou mají. Zimolez (plodí jako první velmi brzy), muchovníky, aronie, borůvky + brusinky (mj. léčivé na záněty atd, jeřabiny také). Pokud máte málo místa dají se zastřihovat a držet malé. Maliny a ostružiny, je spousta druhů. Angrešty, rybízy, zejm. černý rybíz. Moruše - zejm. černou, je velmi zdravá, má mnoho antioxidantů. Ze spousty z toho se dají dělat sirupy, sladidla budou v těžších dobách nedostatkové. Do plotů na okraj se dají využít i dřív používané a dnes méně známé dříny, hlohy a šípky, vše lze sehnat i ve velkoplodých odrůdách, opět velmi zdravé. Stejně tak jeřabiny nejsou jen nedobré trpké, ale i sladkoplodé. Bez černý je také dobrý.

Ořechy - je to zdroj tuků. které v době krize mohou být velmi vzácné, přitom se dobre uchovávají dlouhou dobu. Vlašský ořech má jeden z největších výnosů na plochu. Líska roste všude, mám ji po okrajích pozemku a je dobrá i na dřevo. Do nižších poloh můžete zkusit i jiné druhy ořechů. Jedlý kaštan, pokud je velký pozemek, také má velké výnosy.

Dají se zkoušet jak původní odrůdy tak i novinky, Goji, schizandra, mrazuvzdorné kiwi apod.

Dobré rozdělení v saduje i pojistka proti výkyvům počasí, když jeden rok mrzne nebo dlouho prší a nejsou včely a odnesou to hrušne a švestky, jiné druhy budou i tak.

Sad a zahrada jsou investice do budoucna s poměrně nízkými náklady a nenáročnou údržbou (pokud nejste Přemek Podlaha a nevadí vám místy džungle).

[Sojka]

Oškeruše je skvělá, ale vzhledem k době, za kterou začne plodit, je to "investice" hodně do budoucna. Doporučuji sázet při narození potomka. Pro zavařeniny je skvělý černý jeřáb, který plodí daleko dříve po zasazení. K omáčkách jej mám mnohdy raději než brusinky.

U jabloní bych si dával ve vztahu k nadmořské výšce hodně pozor nejen na odrůdu a podnož, ale i na to, odkud stromky kupuji. Tím myslím místo, kde byly vypěstovány. I odrůda, která se třeba do podhůrské oblasti hodí, často blbě nese přesazení z teplé nížiny. Praktické je mít v sadě od letňáčů až po odrůdy jako zvonkové, které vydží ve sklepě uskladněné až do příštího léta.

Rakytník mohlu jen doporučit, skvělé a zdravé zavařeniny. Navíc se o něj není třeba příliš starat, stačí jen čas od času zredukovat jeho rozrůstání.

U angreštu bych v dnešní době kupoval jen plně rezistentní odrůdy, americké padlí je sajrajt, který neřeší pořádně ani chemie, a je dnes takřka všude.

Keřový rybíz, zvláště červený, může sloužit jako dobrá hranice pozemků, zvláště těch, které nejde oplotit. Ale i u plotu většího pozemku dělá dobrou bariéru, aby na sebe sousedé pořád nečuměli. Doporučuji ale jen jako sousedské hranice, na hranici s veřejným prostorem může přitahovat děti k jeho ojídání. To by mi tak nevadilo, sám jej ani všechen nesklidím, ale pokud je takto u plotu, mohou rybíz ujídající děti nechtěně poničit. U k nemovitosti přiléhajícího sadu je pochopitelně situace jiná než u samostatně stojícího.

[Michal S.]

Máte někdo zkušenosti s oskeruší zkušenost v cca 500-600m.n.m.? Žena to chce sázet a časem z toho pálit oskerušovicu, ale já si myslím, že se tomu daří jen v nížinách.

[P. K. R.]

U těch ovocných stromů to není jen o tom to nasázet a čekat až něco vyroste... bez vhodného řezu se pak pěstuje doslova jen dřevo, jak je mnohdy na zahrádkách vidět Leccos jsem četbou, radami pochytil... nějaké zásady se dají najít na webu, ale mám v tom trochu guláš. Určitě to chce taky kvalitní nářadí... Resp. mohl by mi někdo znalejší poradit, kde je řez řekněme jabloní nejlépe přehledně popsán ? (v literatuře je to pro skoro-laika často psáno nepřehledně).

[surikata]

Ptal jse se u nás na oskeruše a podle zahradníka stojí sazenice asi 200kč. Ale je to neroubované tak prý dlouhá léta nic nezarodí. Prý má slíbené rouby a tak za 3 roky budou stromky. Rodit by to mělo za dalších 5-6let.

[FarmářJan]

Oskeruše se sází na pálení kořalky, ale až pro vnoučata. Roste pomalu a velmi dlouho. Ale je to velmi zajímavý strom, starý, vytrvalý, se zajímavými plody. Roste i ve vyšší poloze, ale pak bych volil jižní směr. A má radši sušší půdu, nic mokrého. A pokud se dobře uchytí, může po vás žít dalších 400 let.

A co se týče řezu stromů, záleží na odrůdách jaké vysadíš a na velikosti sadu. Mám třeba obrovské staréh rušně, které nikdo neřezal a vůbec jim to nevadí, do malé zahrádky by to ale bylo špatné, protože by se nic jiného nevešlo, stínili by apod. Něco se spíš řezat musí, protože je to tak roubované, že by to přerůstalo. Ale není to taková věda a z nářadí ti stačí dobrá pilka a zahradní nůžky a to každý už má.
A taky je možnost neřezat, ale i tam je potřeba vědět jak. Zajímavé informace o NEřezání jsou např. v knize Kompletní návod k vytvoření. EKOZAHRADY a rodového statku od J. Svobody. A o řezání v každé sadařské příručce.

[Sojka]

Letos jsem zasadil Tatarovovu hrušku (kříženec hrušně a jeřábu). Máte někdo zkušenost s životností plodů, možnostmi jejich skladování, nástupem plodnosti stromu atd. Někdo jsem četl 8 let.

Jinak z drobného ovoce můžu z vlastní zkušnosti doporučit jostu. Nenáročná, chutná a snadno množitelná.

[Venet]

Aj ja som na ňu zvedavý
Ale nezisťoval som podrobnosti... Raz zaplodí
A tak isto granatnoje...

[Sojka]

Hlavně jsem zvědavej, jak u mě bude snášet zimu. Obvykle kupuji odrůdy, o kterých s jistotou vím, že jsou do nadmořské výšky okolo 500 metrů nad mořem vhodné, ale v tomhle případě jsem to, jelikož jsem nikde žádnou relevantní informaci nenašel, prostě risknul.

[proforma]

Ahojte, meli jsme na sadu 3 ovce. I pres ochranu stromu (obaleni jutou, drevene ohradky) je vic nez 1/2 na odpis. Cili ted premyslim, cim nahradit. Co byste doporucili do vysky cca 600 m n. m. a pomerne tuhymi zimami? (podhuri, no...) Puda taky noc moc. Zustanou tam asi 3 jablone, ostatni pujde pryc. Velikost cca 1 500 m2. V tomhle jsem uplny zelenac