Farmaření - příprava na PA situaci

[Maximus]

Na úvod jen dva tématické články k zamyšlení:
http://agrice.blog.cz/1009/pristupy-k-p ... emedelstvi
http://blisty.cz/art/54229.html

Je jasné, že pokud by nastala PA situace spojená s masivním a dlouhodobějším nedostatkem paliva do zemědělských strojů, tak se hladomoru minimálně část populace nevyhne. Pokud by k "utahování kohoutků" docházelo postupně, tak jsou možné samozřejmě i některé optimističtější scénáře, kdy se společnost bude mít čas určitým způsobem adaptovat .

Pokud někdo počítá ve svých plánech s vlastní zemědělskou produkcí, tak by neměl zapomenout se dostatečně zásobit "strategickými" zemědělskými a dalšími pro soběstačnost nepostradatelnými nástroji a nástroji, jako jsou motyky, motyčky, rýče, lopaty, sekery, pily, vidle, kosy, srpy, dílenské nářadí, kolečka, trakaře, etc. Představa, že se seženou tyto věci až "pak" je dost nereálná - kovářů je u nás jak šafránu a i pokud by všichni začali "chrlit" jen motyky. rýče, ... pro několik miliónů lidí, tak je to práce minimálně na několik let .

Tato země dokáže uživit většinu jejich současných obyvatel intenzivní zemědělskou činností, ale pokud by nebyly z různých důvodů funkční zemědělské stroje a nebylo by ani ruční nářadí tak ukrajinský hladomor z let 1932 až 1933 bude jen taková lehká "demoverze" hladomoru.

[BOGOVIK]

Ad clanek 1)

z hlediska pohledu velka JZD ci ZD ci farmy fakticky vse 5ha a vice. Muzu souhlasit, je jasne, kdyz nebude palivo prejde se na zpusob co byl do roku cca 1918, nez se zacalo v ceskych zemich mechanizovat(anglie cca 1860-1870).

Co se tyka "zahradkareni" autor asi zazil jenom obdobi komunismo-zahrakareni a vubec nema predstavu jak to delali za prvni republiky, a tim nemyslim sedlaky, ale rodiny co meli 1000m2 apod. Ti na jidlo napestovali brambory, obili(podle kraje dane druh), zavarovali, kysane zeli, meli kravku ci kozy, slepice atd. Autor v clanku mam svuj dojem predklada, ze pri malem zahradkareni existuje jenom neco na zpusob seznamu: jahody, maliny, rajcata, jabka, sem tam salat atd.

Musim uznat z hlediska pohledu na velka druzstva neni co dodat, z hlediska pohledu na male zahradkareni totalni diletanstvi, lepe receno autor dal svuj pohled jak byl jako dite v zahradkarske kolonii kde se pestovalo "rekreacne" a ne realitu jak se pestovalo na preziti tj. 1 republika.

Ad clanek2 (blisty): jiny pohled na velka druzstva, ale vice zohledneno, ze pestovani v malem(nebo spise se vyhybal detailum) neni o redkvickach, ale i o bramborach, slepicich atd.

[Sehr]

Myslim,ze je to jeden z hlavnich problemu,kdyz nekdo pise pojednani o zahradkach,tak vychazi z toho,ze zahradkar nebude rabovat okolni lesy a louky. Bude zit na sve zahradce a nikdy nevystrci nos z ni. Nachazim casto na internetu a v knizkach,ze vsichni nasi predkove chodili plenit lesy a louky,aby meli krmivo pro zvirata. A zvirata davali hnuj. Myslim,ze se musel zavest i zakon proti plenenim lesu. Pokud zahradkar ma zahradu na pestovani a nejen na rekreaci,tak ma velmi dobre zivou pudu a jsem si jisty,ze nekolik let by mohl z ni cerpat nez by byla neplodna. Zas pokud je to skutecny zahradkar,tak ma pristup k vode a nemusi ji nosit. Ma taky sklenik a nebo pareniste. Diky tomu se da poznat velmi snadno,ktery placek je rekreacni a nebo zahradka.

Hlavni potravina by byli brambory.Pak asi hrach a prichazi na radu jedle repy(cervena repa,redkev,redkvicka,vodnice,cukrovka,pastinak,turin). Protoze se daji predpestovat a nektere maji kratke vegetacni obdobi,tak je moznost vysadit vickrat. Uzivit par slepic taky neni problem. A taky kraliky. Tech 1000m2 by mel stacit jednomu cloveku k potrvinove sobestacnosti.

Vidim problem,ze se vetsina lidi spoleha jen na obili,ale pokud clovek bude chtit prezit,tak se bude muset preorientovat na jidlo chudiny,ktere zachranilo pred hladomorem.

[BOGOVIK]

Tak se omlouvam, ale po nastudovani o moznych palivech musim rici, ze i co se tyka velkych JZD autor mele blbosti. Krome hnojiv co se vyrabeji z ropy (pokud nezacnem spalovat posledni uhlui lze nahradit vyrobou z uhli), je mozne palivo pro traktor pouzit metan (praticky CNG), kdyz nebude ten pomoci vetrnne elektrarny z vody (vodik a co2 = technologi ted zavadi nemci) pouzit jako palivo tento umely metan. Je mi jasne, ted se nevyplati, ale kdyz nebude ropa...

Moje hodnoceni, pokud by nebyl rozpad ve stylu padu rise rimske, ale max 1918 ci v nejhorsim stav po 30 valce je technika schopna nahradit ropu jako palivo umelym metanem. Autora clanku odkazuju na vetu "ucit se ucit se ucit se" pak se teprve kategoricky clankem vymezit, ze neco nejde...

[Maximus]

Alternativní paliva jsou sice hezká věc, ale totálně chybí infrastruktura schopná v PA podmínkách rozjet výrobu alternativních pohonů a samotné rozšíření elementárního know how mezi lidmi také není moc slavné - teorie jsou sice hezké, ale praxe by již tak růžová nebyla.

Souhlasím s tím, že při pomalém "vyhnívání" společnosti bude čas se postupně připravovat a technologie i lidské požadavky upravovat dle aktuálních možností. Pokud by ale došlo k rychlému zhroucení (řádově klidně i v měsících), tak prostě není v současných možnostech přejít skokově na alternativní paliva a jet "zvesela" dál ve vyjetých kolejích bez fatálních následků pro celkovou produkci potravin.

Spíš jsem ale chtěl mým příspěvkem upozornit, že se podle mne vyplatí zainvestovat pár stovek či tisícovek do již mnou zmiňovaného základního farmářského vybavení - kolik je domů se zahradami a jejich majitelé mají doma jeden rýč a jednu malou motyku a to ještě ne všichni. Kolik lidí ve městě má doma sekeru a pilu, aby si byli schopni z nejbližšího lesa či lesoparku donést dřevo na otop, když náhodou v zimě příjde déletrvající blackout? Co jsem se poptával v okolí, tak je to dost velká bída .

Bez ručního nářadí či bez zemědělské mechanizace se prostě nic kloudného vypěstovat prostě nedá.

[BOGOVIK]

Ale to je právě co existuje, akorát se na to musí přejít. Lahve na propan-butan jsou použitelné na rychlí přechod. Lze do nich dát CNG. To že jedna česká firma (vyrabí to dokonce u nás) dodává pro jednu arabskou zemi tlakové lahve+stanice atd. na přechod státní správy této země na CNG je fakt, že u nás existuje technologie+znalosti jak+vyrobní kapacity+odborníci schopní tohoto přechodu. El. energie na výrobu když by se lid uskromnil(než by se vyrobily a postavily větrníky a další vodní elektrárny a tím související přehrady i přes odpor ekologů) je také dost.

Takže pokud by byl silný vůdce a doba by to žádala historie ukazuje, že přechod by během zimy na základní produkci potravin a během 5 let celá společnost na jiné palivo je reálná. Vždy je ALE, musel by někdo na hoře říci, strategické zásoby ropy jdou jenom pro policii+armadu a zemedelce, prostý lide ne a okamžitě direktivně přikázat průmyslu na výrobu jenom a pouze tohoto přechodu. Kdo by odmítl vězení. A to je ta realita která se nestane a proto to není realnéí, ne že by to nešlo, ale není kdo by to řidil(ten přechod).


edit:
P.S. je jasné, že pro jednotlivce či rodinu či rodinné společenství na vesnici či přiměstké oblasti je základ vlastní nářadí aby jsi měl produkci jídla na uživení rodiny. Holt se nebude vysedávat u TV, ale okopávat a rýt. Já jenom přemýšlel jestli to direktivní odsouzení technické civilizace je blbost či lze přejít "bezbolestně" na jinou technologii, a oproti článku si myslím, lze.

[Maximus]

Já se nepřu, že lze postupně nahradit do určité míry klasická fosilní paliva alternativními palivy, jen jsem dosti skeptický v jejich rychlé zavedení při rychlých scénářích kolapsu jako je např. solární megabouře spojená s obtížně opravitelnou destrukcí energetické soustavy, elektronických komponentů a dálkové komunikace (vyřazení části satelitů).

[Josef]

2 Bogovik:

Lahve na propan-butan jsou použitelné na rychlý přechod. Lze do nich dát CNG.

Tak to bude hodně rychlý přechod...
Pracovní tlak v CNG v lahvích se pohybuje okolo 200 barů (kp/cm2), ve velkých zásobnících až 300 barů. Láhve na propan-butan se testují pouze na 30 barů, skutečný pracovní tlak je zhruba poloviční, podle toho v jakém poměru je právě se odpařující směs obou plynů. Speciální propan-butanové láhve, které se používají na vysokozdvižných vozících jsou odolnější. Přesto tlak, při kterém explodují se pohybuje lehce nad 160 bary. Bylo by tedy vhodné, napsat si před případnými pokusy závěť. Samozřejmě, že by tam šlo napustit třeba jen 16 barů CNG, ale to je pro praktické použití příliš málo plynu, protože on narozdíl od propan-butanu není v láhvi kapalný.

[BOGOVIK]

To Josef:

pokud vim, nadrz u aut je zkousena na 7MPa coz je 70bar(LPG), takze kdyz to natlakuju na 50-60 mam rezervu. Pracovni tlak CNG je cca 150bar (300bar je testovaci jako 70bar u LPG). Nu kdyz si odmyslim, ze bych mel naplnenono jenom 1/3. Tak u meho auta je to dojezd 420/3=140km.

Myslim, ze jako prechodne reseni nez se vyrobi specialni lahve na CNG pro delsi dojezd je to myslim ideal. Sak na tom polu 140km je slusne dojezd.

Ale tato moje rozvaha je stale nad clankem, kde autor bohorovne tvrdi, neni nafta=pak uz jenom kone a kravy. Ja na zaklada volne dostupnych informaci a uvah nad nima rikam "bylo by to spartanske", ale jde to behem zimy nahradit aby to dalo zakladni urodu a uzivil se stat (je jasne, ze by to bylo ve stylu "jenom to nutne".)

Edit:
tak sem se dival na netu a zda se ze u meho auto to jeste vice predimenzovali .

to max:

tak je jasne, ze kdyz bude solarni boure ci EMP utok, pak nema cenu resit nedostatek nafty a nahradu CNG. Pak pravdepodobne budeme resit hole preziti.

[Leon Chamel]

To jsou zajímavé úvahy, ale na druhou stranu, nemyslím si, že má nějaký význam řešit v tomto kontextu možnosti nahrazení jednoho uhlovodíkového paliva jiným. Je to totiž tak trochu jako přemýšlet, zda se dá v případě krize péct místo z hladké pšeničné mouky třeba z celozrnné žitné, když největší problém je, kde vzít vůbec nějaké zrno. Lze totiž předpokládat, že bude-li k dipozici např. zemní plyn a uhlí, nebude zásadní problém ani s běžnými palivy a naopak.
V případě vleklé a těžké krize pak lze očekávat zavedení přídělového systému, který omezením spotřeby ostatních nasměruje nedostatkové poh. hmoty do strategických odvětví, vč. výroby potravin.
No a v případě úplného rozpadu společnosti (PA) by samozřejmě nefungovala ani plynárenská či jiná infrastruktura, takže pak už z "moderních" technologií připadá v úvahu snad jen ten dřevoplyn nebo parní stroj

[Kapo]

.......Pokud někdo počítá ve svých plánech s vlastní zemědělskou produkcí, tak by neměl zapomenout se dostatečně zásobit "strategickými" zemědělskými a dalšími pro soběstačnost nepostradatelnými nástroji a nástroji, jako jsou motyky, motyčky, rýče, lopaty, sekery, pily, vidle, kosy, srpy, dílenské nářadí, kolečka, trakaře, etc. Představa, že se seženou tyto věci až "pak" je dost nereálná - kovářů je u nás jak šafránu a i pokud by všichni začali "chrlit" jen motyky. rýče, ... pro několik miliónů lidí, tak je to práce minimálně na několik let .......

Tak tohoto scenára by som sa moc neobával.

Ludia, ktorý namajú problém žiaviť sa polnohospodárastvom vybavenie majú. A človek mestký, rómsky švihák, vojenský partizán,...... bude do poslednej chvíle vymýšlať, ako by sa uživil aj bez polnohospodárastva. A tak v nespočetných bojoch a šarvátkach bude ležať motyka kde tu v poli vedla mrtvého farmára.

[Lyster]

OBRAZEM: Francouz zavrhl moderní technologie, pole zase orá s voly
https://zpravy.idnes.cz/francie-farmar- ... anicni_kha

[čip123]

Pánové, zdravím vás všechny. Dlouhou dobu tady pročítám, příspěvky však nevkládám. Dnes bych tedy chtěl reagovat na příspěvky o farmaření. Osobně si myslím, že je důležité si položit otázku, jak si kdo představuje rozpadlickou dobu. Já osobně si myslím, že zprvu budou jistě jakési dávky, příděly, ale v další fázi, pokud se nic nepolepší dojde na rozdělení společnosti na malé komunity, možná rodiny, jednotlivce. Prostě se bude muset každý starat o sebe, aby měl co do hrnce.
Nebude stát, který se postará. Pak opravdu bude nutný návrat ke kořenům a jinak než fyzickou prací nebude člověk živ. samozřejmě v našich podmínkách v kombinaci se sběrem plodů a drobným lovem. Takže za mě farmaření bude činit velkou část obživy, ne však jedinou. Mimochodem musím odbočit a poznamenat, že kdybychom dnes naučili jistou část země pracovat a farmařit, tak bychom neměli dnes plnou evropu běženců.
Někdo tady zmínil socialistickou dobu, kdy asi pisatel vyrůstal a byl přítomen hromadnému zahradničení... No na to musím reagovat, ne zrovna s úsměvem. Také jsem tu dobu zažil, ale jako kluk, tak se mě to zas tak dalece netýkalo. Ale moji rodiče to žili každý den a dnes s odstupem času můžu říct, že se to malinko rozpadu blížilo. Nebudu se moc rozepisovat, rodiče oba pracovali za velmi nízký plat, nikdy doma nebylo auto ani jiný dopravní prostředek, nevlastnili jsme nic kromě pár skříní a každý postel, z oděvů jedny lepší kalhoty a pak zase nic a otec po práci obdělával zahradu, zahrádku, choval drobné zvířectvo a když bylo nejhůř, protože byl hajný, tak vzal brokovnici a šel do lesa pytlačit. Záměrně píši pytlačit, protože neměl povoleno lovit a soudruh mu odebral i pušky, protože neplaval s hlavním proudem. A s brokovnicí se toho moc střelit nedá, pár kachen, občas srnec ojediněle prase. A to vše načerno tak, aby to nikdo nevěděl, šel by na dlouhá léta sedět. Často byla doma taky ryba na pytlačku. Ano, nakupovalo se v obchodě, ale jen to základní jako chlaba, máslo, mléko a to se samozřejmě nějakým drobným farmařením dá nahradit.
Tak proto si myslím, že tudy cesta opravdu vede a vesele bych po ní šel dál, jinou totiš nevidím. Určitě bych neseděl doma a nebádal nad tím, jak nahradit palivo do strojů, či jak postavit větrník. A naše vláda? Pokud by nějaká byla, zajisté by prvně vymyslela jak nejlépe přežít sama a jak vykořistit ostatní. Tak je to v našich zemích zvykem.

[čip123]

A zapomněl jsem napsat, že by měl každý rozpadlický farmář počítat s tím, že ho každý okolojdoucí bude chtít o vše připravit. Tak by neměl na políčku čekat jen s holejma rukama. Myslím, že přizpůsobení se této situaci by přišlo hodně rychle a mírumilovný farmář se rovná mrtvý farmář.

[Lyster]

Já by jsem si představoval farmaření v PA asi něco na způsob Agrokruhu, kde by se mohla na provoz obdělávacího stroje (ramena pohánějícího elektromotorem) použít nějaká kombinace větrné, solární, vodní, bioplynové nebo dřevoplynové elektrárny
V tomto případě by asi měla přednost bioplynka. Hospodářská zvířata = hnojivo pro pole a energie pro bioplynárnu. Ale jak říkám, nejlepší je kombinace více energetických zdrojů. Které se mohou doplňovat.

[Rafael]

Omlouvám se, ale ty odkazy v úvodním článku tohoto tématu jsou pro mě dost těžko stravitelné a čitelné.
(Po rychlém, ale jen zběžném, přečtení mi to přišlo jen jako tlachy velmi mladých intelektuálů...)
*
Pro přípravu na PA farmaření, čímž nemyslím nějakou velkou farmu, ale spíš pro zajištění soběstačnosti rodiny, známých, příbuzných je třeba se spíš inspirovat v historii.
(Naši předci taky traktory, kombajny a vůbec spalovací stroje neměli. A i elektřinu na samotách a v polích).
V historické litetatuře z té doby. Např. z nakladatelství Milotický hospodář. Hlavně ten byl zaměřen na malorolníky.
*
Tak teď jen velmi zkratkovitě napíšu vzpomínky z raného dětstvi a vyprávění předků:

Kůň - nebo koně si mohli dovolit jen velcí sedláci. Sežere tolik jako kráva a jeho využití mimo jeho tažné síly je minimální.

Kráva byla vždy malorolníků živitelkou. Pokud někteří měli dvě už mohli mít přebytky másla, sýrů, masa z telat, nebo telat živých nějak zpeněžit nebo směnit.

Krávy byly v chlévě, nebyly moc vidět a v PA době by možná nelákaly potencionální nájezdníky.
(A na rozdíl od prasat, nebyly jejích chovy i v době protektorátu moc regulovány a kontrolovány. Ale to tvrdit nemůžu-jen jsem v tom směru žádnou debatu pamětníků neslyšel nebo nezaznamenal...).
Žerou víceméně jen trávu a té je už teď všude dost. Natož v PA době. A dá se sklídit, zkrmovat za zelena s minimální námahou. A k jejímu sušení, uskladnění na zimu vůbec není třeba žádných strojů, jen trocha fyzické námahy. A těžko předpokládat, že vám nějaké vyhladovělé tlupy ty kupky sena při sušení sežerou.

Naproti tomu pěstování brambor, zeleniny, obilnin a vůbec "rychle jedlých a atraktivních...
Celkem dlouhá vegetační doba a pokud by ta políčka nebyla skrytá, tak mají potencionální nájezdníci hodně času si je najít a "hlídat", sklidit dřív.
(Osobní zkušenost na samotě v polích s česnekem, levnou cibulí a částečně i s brambory)

Ovocný sad. Ještě mnohem daleko horší zkušenosti než předchozí napsané.
Jeho vypěstování trvalo daleko déle a tím pádem si všichni z blízkého i vzdálenějšího okolí už na něj dlouho chystali.
"Sousedé" i když pár km vzdálení. Proč by si něco vysazovali doma když poblíž vyrůstá ovocný sad?
(Švestky, jabloně, rybízy, ryngle, višně, třešně, hrušky apod.)
*
Bylo velice těžké uhájit úrodu když jsem tam každodenně nebydlel a ještě byl většinu dní v zaměstnání nebo na cestě do něj.
A ještě musím dodat, a to je hodně důležité, že to dělali lidé do kterých bych to nikdy netipoval.
Cikánský nájezd na "přebytek ovoce" jsem zaznamenal jen jednou.
Asi to možná bylo tím, že poblíž se neusadili, nevím, ale domluvili jsme se.
*
*
Ale zpět k tématu.
Krávy:
Nejsou to jen zvířata na mléko. Můj děd, a určitě i jiní "malozemědělci, výraz farmář se mi nelíbí, naučili ty své živitelky mnoha věcem.
Používali je místo koní k tahu při orání, byly schopny táhnou žebřiňák a vůbec v i když i v omezeném rozsahu nahradit koníky.

Taková rodinná historka:
Děda jel pro nějaké okenní sklo k nejbližšímu sklenáři. Do nejbližšího města.
Co se tam stalo, proč se tam tak ožral nikdo nevěděl, ale ty krávy ho pak spícího na tom povoze pak přivezly domu až na dvorek....
*
A moje vzpomínka,dětská z té doby. Dědeček s babičkou, vyrůstal jsem v raném věku u nich.
Vůbec se nebáli, pustit mě navolno s takovým "monstrem" jako je kráva na pastvu.
(Byli jsme kamarádi)

[čip123]

V jednoduchosti je ta krása. Tak to myslím i já, nač se zabývat bioplynkou, větrnou elektrárnou, nebo něčím podobným, když mi kručí v žaludku. Začnu sběrem, lovem, drobným hospodářstvím, až po tu kravku. Hodně času mi také zabere obrana domova a toho mála co si zbuduju. A jestli mám elektřinu, to mi asi bude celkem putna. A to je případ relativního klidu, může se stát, že se budeme muset naučit často přesunovat a skrývat a to už by byl velkej průser. Na to už nejsme nikdo stavěný, natož připravený.

[Josef]

Přidám zde tak trochu něco z historie:
Když se zeptáte dětí ve škole, co bylo nejpřevratnějším vynálezem v zemědělství, chvíli budou přemýšlet a pak někteří řeknou, že traktor. Ti více přemýšlející začnou koktat něco o pluhu, respektive o veverkovic ruchadle. Jenže pravda je jinde. Ani ruchadlo, ani traktor. Obě tyto věci jen usnadnili práci. Ruchadlo koním, protože vykonalo více práce, dokonaleji obracelo a kladlo menší tažný odpor. Traktor ty koně nahradil úplně. Ale to nejzásadnější, co změnilo zemědělství, vymyslel člověk, jehož jméno dnes známe spíš ve spojení s hudbou: Jethro Tull - skotská hudební skupina nese jméno agronoma a zemědělského novátora, který vynalezl secí stroj. V té době stroj jen primitivní, čtyřřádkový, ale přesto převratný. Stroj připravil hlínu pro zrno, uložil je jednotlivě do půdy do přesné hloubky, v přesných vzdálenostech od sebe a nakonec zahrnul, aby mělo vláhu a nebylo snadným cílem ptáků. V maximální možné míře tím zvýšil šanci, aby zrno zdárně vzešlo a také aby budoucí rostlina měla dostatek živin i životního prostoru okolo sebe. Použití stroje až osminásobně uspořilo množství zrna, které si musel zemědělec dříve ponechat na sadbu, když zrno jen ručně rozhazoval na nakypřený povrch pole. Uspořila se sadba a mohla být použita ke konzumaci. Nové obilí, které vyrostlo ve správných rozestupech, mnohem méně trpělo plísněmi. Úroda byla vyšší, kvalita vyšší a i dlouhodobá skladovatelnost byla vyšší. Byl to jeden z významných kroků, který prý umožnil zvýšení populace.

Proč o tom píši? Když má nějaká obecná poučka svůj „příběh“, lépe se pamatuje. Až půjdete v nějaké ekonomicky těžké době s rýčem či motykou překopat anglický trávník u vašeho domu na záhonky či na pole, třeba si vzpomenete na Angličana, pana Jethro Tulla a budete vědět, že nezáleží ani tak na konkrétním rýči, ani na té motyce, jako spíš na přesnosti uložení sadby do země, aby vás to snáze uživilo.

[štaflík]

Přidám zajímavost ze širší časové perspektivy:
-nástup zemědělství znamenal pro dlouhou dobu malnutrici obyvatel. Nebylo to, jak se myslí, že zajistilo výživový blahobyt, či alespoň dostatek, zlepšení. Otázka je, zda nastartovalo množení lidstva, které nebylo v úměře s kalorickým ziskem zemědělství, nebo zda prostě z (dlouhého) počátku bylo méně efektivnější, než lov a sběr. Pro první tezi mluví fakt, že třeba (nepříliš časté) kostrové pohřby lidí z doby středního a pozdního bronzu (tedy s již zemědělství) vykazují lepší fyziologickou a nutriční kondici, než lidé ještě z ranného středověku. Zkrátka někdy 1200 let před naším letopočtem byli lidé živeni zásadně lépe, než za Karla IV, byli větší, a zdatnější. Pochopitelně v průměru...

[Lyster]

Zrovna tento týden jsem dokoukal celou sérii dokumentů Tudorovská, Viktoriánská a Eduardovská farma. A pak ještě farma za války. Kdo neviděl, mohu doporučit pro inspiraci. Ještě existuje dokument o stavbě hradu a o fungování Viktoriánské lékárny. Na fóru to zde už někde je.