Včelaři a brtníci

[bacil]

Miki, nějaké odkazy, které odpovídají tvé zkušenosti, by se hodily.

[Hohepa]

„Pokud včelař z termosolárního úlu sundá normální střechu a osluní termosolární strop, slunce se do něj opře a teplota uvnitř úlu vzroste nad 40 stupňů. Léčebné maximum je 47 °C. Více než dvě hodiny tuto teplotu parazit nevydrží. Za dvě hodiny je mrtvý, ale včely to přežijí a plásty také. Vosk plástů totiž taje až při šedesáti stupních a tak vysoké teploty se nepoužívají,“ vysvětlil autor patentu.

http://www.novinky.cz/domaci/367144-ces ... svete.html

[Seldred]

Varroaza destructor se klinicky projeví až po 2-3 letech od nakažení,potřebuje se prostě dostatečně namnožit. Protože včely v medné krávě plodují vždy do nově vystavěných plástů, mají v důsledku toho delší zimu (plodují po zimě později než do starých plástů). Tím že je delší zimní období zemře více zimujících VD, je tedy ve včelstvu menší infekční tlak než u tradičního včelaření se staršími plásty. Což však neznamená že nemůže klinika vypuknout.
Léčba se pak dělá úplně stejně jako u jiného úlu, však medná kráva není nic jiného než úl naležato. Výhodou medné krávy je jen ta bezstarostnost o včely v důsledku jejich přirozeného vývoje bez zásahů včelaře a plodování do čistých, nových ničím nezatížených panenských plástů. Prý vhodné pro začínající včelaře, včely si zde žijí dobře i bez starání se o ně.

http://www.domaci-vcelarstvi.cz/vcelars ... krava.html
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Medna ... kr%C3%A1va
ten spodní odkaz je celé fórum věnované čistě medné krávě.

Edit: oprava odkazu

[drymli]

Ok. Já jen, že miki psal "žádné léčení". Takže jsem chtěl vědět jak je to možné.
I divoká včelstva padnou do roku, dvou na varrou. Sice jde často slyšet, že někde jsou včely "10 let", ale troufnu si říct, že se jara nedožijí a v květnu je nahradí první roj od včelařů.

[Seldred]

Nevím, mednou krávu nemám, na http://www.vcelarskeforum.cz/forum-Vcelareni ale píší majitelé krav že v porovnání s nástavky mají výrazně méně nálezů.
U tchýně na dvoře byly divoké včely v lípě nepřetržitě 6 let. Odlétali roje a očividně byli spokojené. Pak se kátila a jeden včelař si je bral do úlu s tím že jsou zdravé. Právě kvůli této zkušenosti věřím že si divoké včely s varroázou nějak poradí přirozeným způsobem. Předpokládá se že u studených úlů bude delší zimní období a tím bude varroáza hůře přezimovávat, ale třeba v té lípě byli včely v přes metr silném kmenu, což je podle mě zateplilo dobře A dařilo se jim.

[Johan]

Snad to tu ještě nebylo. Teď čtu knihu "Včely jinak - alternativy v chovu včel a přístupu k nim" (2014). A zhruba tak od str. 110 to je pro PA zajímavé. Je tam popisováno jak včelařit bez chemie a přílišného vybavení, bez medometu, mezistěn apod. Jen s úlem a včelami. Tak pokud jí bude mít někdo po ruce a přeskočí první ekologické kapitoly, tak to nevypadá špatně.

[miki]

Jak řešíš Varroa destructor?

Zdravím.
To tě asi příjemně překvapím varoazu prostě neřeším včely v přírodě ji také neřeší. Ty si prostě přelezou na nové panenské plásty v době přerušení plodování a je to.
A stejně to proběhne i v medné krávě teda první sezónu jsem jim pro jistotu dal ještě kyselinu mravenčí ale potom již ani ťuk. Jsem bez varoázy již 3 tím rokem (žádný spad na podložce) a ostatní v klubu jen čumí a nevěří.
Mnoooo a já si dojdu pro polovinu medu a ostatní nechám na včelách.
Miki.

[Pultik]

No ono je to trochu obráceně. Varoázu likviduje teplota nad 40st a pokud by se nástavek ohřál na tuhle teplotu, tak by docházelo k samoléčení. Také nové dílo významně přispívá ke snížení nákazy. Mám klasické nástavkové úly a včelky nechávám přezimovat na novém díle. Teď 3ks bez a ve dvou po jednom kusu varoa, léčeno klasicky papírkem.

[miki]

Zdravím.
Ale ono to přesně tak funguje. V přírodě jsou včely vždy na novém díle a tak matka přestane plodovat, navíc včely na okraj buněk nanesou značky, že tam matka nemá klást a ta je poslechne. Tím se přirozeně zastaví plodování a kleštík nemá šanci. Já osobně jsem měl na zahradě odstavený jeden úl (2x staré nástavky) a po létě jsem zjistil, že vevnitř je roj nepotřeboval jsem je a tak jsem je tam nechal. Klasika ? ? ? Divoké včely na zahradě ! ! Jsou tam již 6tý rok a v pohodě, tak jak si to vysvětlujete ? ?

Prostě na co člobrďa šáhnul tak vždy bylo v neprospěch k přírodě. Toť můj názor.
Navíc pánové já to nikomu nevnucuji mě to takto prostě vyhovuje.
A co se týče odkazů na Netu je jich takové množství, že by to bylo nošením dříví do lesa.

A ještě prosím najděte si mapu nákazy včelím morem na Pardubicku, je zajímavé, že v okolí se pálily úly o sto šest a u mně nic.
Nejspíše to bude tím, že ti co pálily tak měli vždy plásty (souše) černé jak uhel. Když jsem je varoval, že si zakládají na mor vč. plodu tak mě vždy poslai někam, dokonce někteří po straně vyřkli soud: Ten je mladej vždyť včelaří teprve 10 let tak co nás bude poučovat, nás "staré mazáky".
Nakonec já nemám ani rámek natož mezistěnu ty plásty si včelky musí vystavět sami, takže žijí na panenském díle.
Miki

[Baca]

No ale na panenskom diele vcely predsa nenanesu "stovky" kil medu kazdy rok Takze nejaky greenhorn vcelar im predsa nebude hovorit bludy

Tak trocha si pametam mojho dedka, ten choval vcely az do svojej osemdesiatky. Mal osem ulov, len pre svoju potrebu a samozrejme viezol sa s aktualnou vcelarskou modou. Ale viem, ze ked ramiky po vytoceni boli tmavozlte, somral, ze ich musi vymenit, teda musi kupit medzistienky a z dochodku... no bolo to dost narocne.

[vrbodol]

Asi se zeptám na blbost.Může mi někdo uplně laicky vysvětlit proč v nástavkovém úlu nemuže být to plodiště nahoře oddělené mřížkou a je dole u česna?Kdyby to bylo obráceně ,tak by se včely nemohli rojit a uletět s matkou,když včelař nestihne vyřezat ty nový matečníky.Napadá mě jenom že je to pro to že kdyby stará matka uhynula,tak že by nová neprolezla mřížkou a nemohla se letět spářit s trubcema a včelstvo by vyhynulo.No a to děda včelařil celej život a já blbec se dřív o to nezajímal.Fungoval by ta mřížka i v tý medný krávě?Že by bylo oddělený to plodiště od medovejch plástů.

[Baca]

Fungovala by, ale mednu kravu mas hlavne na to, aby si mal co najmenej roboty z vcelstvom a v podstate im iba vykradal med Proti rojeniu su aj pre mednu kravu metody, ktore sa daju pohodlne pouzit, ale zasa, medna krava tak na co ?

[vrbodol]

No přemejšlim že bych si jen skusil co to obnáší s minimálníma nákladama a když mě to chytne ,tak třeba vzit 1-2 klasický nastavkový úly.

[Baca]

Preluskaj sa napriklad cez vcelarske forum cz tam najdes snad uz vsetko co potrebujes Ja sice vcely nemam, ale nez jedna medna a dva nastavky, by som skor volil 5 mednych

[maci]

Napadá mě jenom že je to pro to že kdyby stará matka uhynula,tak že by nová neprolezla mřížkou - rojí se stará matka a mladá zůstává ve starém úlu. Když tam dáš mřížku, tak neprojdou i trubci a budou se ti hromadit nad mřížkou. Proto se nechává po převěšení plástů nad mřížku otevřené očko.

edit. Jinak zkoušeli dát mřížku před česno, ale hrozí "ušlapání staré/nové matky - ztráta". Když se nová matka vylíhne, tak hned obejde ostatní matečníky a zabije ostatní ještě zavíčkované matky, ale to už je stará matka dávno vyrojená, protože většinou vylétá po zavíčkování 1-2 matečníků. Jinak rojení je nádherná podívaná, která se hned tak nevidí.

Jednoduší je staré matce zastřihnout jedno křídlo a pak se vyrojené včelstvo vrací zpět do úlu a starou matku nalezneš většinou do 5 metrů od úlu na zemi obalenou chůvama. Pak ji stačí jen sebrat a udělat oddělek se starou matkou a v úlu nechat jen 1-2 matečníky( popřípadě vylámat všechny a dodat novu oplozenou matku. Nebo, když budeš měnit každý rok matku, tak většinou rojení nehrozí.

[vrbodol]

Dík zase jsem chytřejši. Od kámošova táty co beru med mě asi vezme párkrát ke včelám tak tam to omrknu v praxi.Krávu mám částečně hotovou tak uvidim jak to pujde a kdyžtak bych vzal za rok asi 4 úly když je na to možno získat dotaci.
No když by ta stará matka umřela ,tak by asi spíš mělo jít o to že by ji v tom hornim nástavku trubci neoplodnily,když musej vyletět s ní ven a ona se pak vrátí.Jako že vevnitř prostě včelky nepíchaj. A včely by teda vyhynuly protože z neoplozenejch vajec jsou jen trubci.

[maci]

4 úly když je na to možno získat dotaci - To se rozdělí podle zájemců. Taky se na Tebe nemusí dostat. Když je více zájemců, tak se losuje. Jednoduší je udělat oddělek a vychovat novou matku mimo. Oslabíš staré včelstvo - to se nehrne do rojení a u nové matky hned zjistíš, jak dobře klade. Taky se ta nová matka nemusí ze snubního proletu vrátit! Pak máš problém, protože včelstvo je bez matky a už nemá šanci udělat nové matečníky. Nejlevnější úly pořídíš langstroth l2/3, nebo dokoupíš k nim 2.5 cm listy a budeš mít langstroth l3/4 což je o něco větší plocha pro plod. Jde o to, jestli budeš včelařit na zateplené adamcově míře 39x24 nebo se dáš na nezateplený langstroth 2/3 448x159, nebo 3/4 448x185. Já sám zkouším nízkonástavkový langstroh 2/3 a pro dadant system jsem si vybral 2x(2/3) - 4/3 448x326 - prostě dva 2/3 nástavky na sobě a je tam jeden velký rámek. Není problém potom přejít zpět na 2/3, nebo zůstat u dadanta. Prostě musíš najít pro sebe tu nejvhodnější chovatelskou metou, která Ti bude vyhovovat. Přikládám foto 4/3 rámku, ale je nějaké otočené vzhuru nohama a vedle je 2/3. Řešit to nebudu.

edit: když budeš chtít, tak ti poradím kde sehnat úly langstroth a rámky.

[vrbodol]

Dík za nabidku,ale klasický úly budu řešit jestli to trochu pujde v tý krávě až za rok. ;Zatim mi jde spíš o školu hrou.Já zas myslim že těch novejch zájemců o včely moc není že by se na mě nedostalo.

[Frank]

Hlavně při výrobě dodrž včelí mezeru, jinak budeš mít velké problémy s obsluhou. Já bych rozhodně začínal s nástavkovým úlem, medná kráva už je vyšší dívčí, kde se předpokládají nejaké zkušenosti, aby to k něčemu bylo. Celkove je jenom na hraní a pozorování (pokud máš prosklenou variantu).

Dotace na úly dostaneš určitě, otázka je její výše.

[Seldred]

Medná kráva rozhodně není vyšší dívčí. Medná kráva byla vyvinuta kanadskými včelaři pro včelaření v Africe tak aby ji mohli obsluhovat i absolutní analfabeti. Tam žádné zkušenosti nepotřebuješ, to je opravdu jen o tom že jednou za rok jim v období největší snůšky odebereš polovinu díla včetně zásob a to je asi tak všechno co s včelami děláš. Zbytek roku si jich absolutně nevšímáš. Co je na tom složitého?
Pokud chceš výnosy, tak rozhodně nástavkový úl, pokud chceš jen med bez starostí, tak mednou krávu. Výnosy jsou pak ale absolutně někde jinde. Výhodou medné krávy je to že se na ni začínající včelaři dobře naučí dynamice pohybu včel po díle a jak do včel chodit. Včely si v ní žijí přirozeně a bez zásahu včelaře. Na tom opravdu není nic složitého.