Rozpad.cz

Na jaře jsem měl řidší, vytáčel jsem 28.5. Druhé vytáčení bude nejspíš 18.7., známí, co u nich mám včely na zahradě, mají teď covida...

Aneb Jak bylo dnes.
Vlastně včera.
Po létech jsem se definitivně rozhodl, že už včelaření neobnovím. 420 ks. klasických mezistěn 39x24 cm by z toho mohlo být.
A už to šlo do výkupu. Nemám z toho dobrý pocit, ale co už s ním. A těch plástů a souší co sežrali zaviječi. No, rozpad.

Cítím s tebou. Holky pracovitý.. Stejně se k tomu za rok, dva vrátíš. Vercajk máš schovanej

Bohužel nevrátím. Nemám na to. Jsem kripl v rozpadu a nezvládl bych to už.
Ale moc mě to mrzí, byl to nemalý zdroj příjmů a barteru. Vyhledávaný med, medový likér a taky to bzučení a včelí cvrkot na zahradě a v sadu nám moc chybí.

A i to je svým způsobem rozpad.

A co takhle vyrábět gotické úly? Nejlépe na klasický rámeček. Bych si taky koupil

Přístupnost, léčení, obsluha, ošetřování...
To už jsou lepší Budečáky apod.
*
Z hlediska pracnosti, údržby je budoucnost včelaření jen v nástávcích a podobných nových. Zbytek jsou jen opičárny nebo zastarelé a neefektivní způsoby.

Kdyby nebyla ta varoáza a veterinární opatření, dle mého názoru rozumné, dalo by se o té takové divočině uvažovat.
Ale nejde to - velmi nerad bych se stal ohniskem nějaké nákazy. Nebo dokonce včelího moru.

To raději tu absenci bzučení oželím.

Já bohužel našel svoje úly mrtvé. V podmetu vrstva mrtvých včel. A to byly zakrmené a přelečené. Patrně poblíž byly silné a nezakrmené včely. Tak na jaře asi znova.

Konec mého včelaření zavinila taková divná situace a stav.
(Má fyzická indispozice ještě tehdy byla v únosném stavu....).

Včelstva v síle a řádně zakrmená. V podzimu zůstala asi polovina úlů úplně prázdná. Žádné mrtvolky, cukerné zásoby na zimu netknuté a všechny včelky pryč.

A u druhé poloviny jsem to zjistil na jaře.
(Dřív tam nemělo smysl lézt a rušit je).

Vůbec žádná mrtvolka, zásoby netknuté a všechny včelky pryč.
*
Přátelé z místního Včelařského spolku mi to zpočátku nevěřili, že jsem takto najednou přišel o všechna včelstva a nechápali to taky.

Pochopili časem když to postihlo i je. Naštěstí jen částečně a ne tak katastrofálně jako mě a nějaká včelstva, většinově, jim přežila.

Nechápali to i proto, že když mají všichni včelnice více méně poblíž sebe a já na samotě v polích u lesa a skoro mimo dolet jejich chovaňkyň.

Proč všechny ty včelky najednou opustily úly?
Co je z nich jejich zimoviště plné zásob vyhnalo někde ven?

Mohla to být varoáza. Pokud se přes rok v úle příliš rozmnoží "brouci" ( tak u nás říkáme roztočům varoázy) tito poškodí včelí plod v srpnu kdy se líhnou dlouhověké včely nutné pro přežití zimy.
Dlouhověké včely mají proti letním krátkověkým mohutnější tukové tělísko. Roztoči varoázy, kteří plod i dospělé včely vysávají podobně jako klíšťata lidi vznik tukového tělíska omezí a často do včelstva přinesou i virózu.
A co se poté stane?
Na podzim v říjnu, kdy včelstva ukončí plodování se vylíhnou poslední včely. V nenapadeném úlu se nic nestane, protože dlouhověké včely vydrží až půl roku a do obnovení plodování (zpravidla po vánocích) včelstvo v pohodě vydrží.
Jenže v napadeném úlu je to jinak. Krátkověké včely vydrží jen několik týdnů a poté uhynou. Včelstvo tak nepřečká plodovou pauzu. Klasický projev je zcela vymetený úl se zásobami, případně v něm zůstane matka s trochou včel. Člověk se pak diví kam že to holky uletěly, když doma měly zásob dost.

No jo ale je divný že by Raf tak špatně zaléčil že by mu odešlo úplně všechno, kdyby jen něco stát se to může, ale dneska když to měl legálně léčil jak se má. Mě takhle vymřely jen jedny, po zakrmení krásně silný a když se vykuřovalo tak najednou prázdnej úl. Možná kdyby umřela matka a nestihli novou, ale u všech včelstev nechápu.
Jinak teda ty koláč vosku úplně bych se zakousnul nádhera!
Já letos zkoušel poprvý nechat zahradu jako louku nesekat aby měly holky pastvu, ale už to asi nebudu dělat, protože teď když jsem to sekal, tak samej španělskej slimák a hrstě vajíček, no hrůza už jsem se nedivil že jsem letos přišel o jahody a z brambor jsem je nestíhal ikvidovat.

Fenomén, kdy z úlu zmizí včely se šíří po planetě a hypotéz co je za tím je mnoho.
Jedna z celkem rozumných hypotéz mi přijde, že nějaký vnější faktor narušuje navigační systém včel, tedy včely se ztratí cestou zpět do úlu, protože prostě nenajdou kde je jejich úl.

Může za tím být jak znečistěné životní prostředí, tak třeba neustále rostoucí emg smog. Už se ví, že k navigaci včely používají magnetické pole, takže otázka, zda emg smog náhodou nemá dost negativní vliv na magnetoreceptory včel, není vůbec nepatřičná.

Taky jestli to nemůže být stále rychleji pohybujícím se sev. mag. pólem...

To spíš nějaké solární bouře. Pól se podle mě pohybuje příliš pomalu na to, aby se včely nedokázaly adaptovat.

vrbodol píše: ↑01.10.2021 11:08 No jo ale je divný že by Raf tak špatně zaléčil že by mu odešlo úplně všechno, kdyby jen něco stát se to může, ale dneska když to měl legálně léčil jak se má. Mě takhle vymřely jen jedny, po zakrmení krásně silný a když se vykuřovalo tak najednou prázdnej úl. Možná kdyby umřela matka a nestihli novou, ale u všech včelstev nechápu.
Jinak teda ty koláč vosku úplně bych se zakousnul nádhera!
Já letos zkoušel poprvý nechat zahradu jako louku nesekat aby měly holky pastvu, ale už to asi nebudu dělat, protože teď když jsem to sekal, tak samej španělskej slimák a hrstě vajíček, no hrůza už jsem se nedivil že jsem letos přišel o jahody a z brambor jsem je nestíhal ikvidovat.

Léčení mohlo proběhnout dle plánu i s dostatečným účinkem. Jenže mohlo dojít k reinfekci. Někde v okolí mohlo padnout včelstvo/ včelstva (i divoké) na varoázu a Rafaelovy včely to tam vybraly. Domů si mimo uloupených zásob donesou i značné množství roztočů varoázy. Leckdy i s virózou. A výsledek potom je takový jaký je.
Nemusela to být jeho vina, i tohle se stává. Bohužel.

Zaléčeno jsem samozřejmě měl. U nás se na to hodně dbá a žádný včelař by to nezanedbal. A ani nemohl protože to vždy za mírnou úplatu chodili dělat dva ze spolku.

A to i těm pár neorganizovaným.

Pozdě, ale přece okomentuju. To, co Raf popisuje, je klasický následek oslabení včelstva varoázou, a následnými virovými infekcemi, které včely dorazí. Stalo se mi to už vícekrát, jedno zda bylo včelstvo při síle, nebo nějaký chcípáček. Léčit samozřejmě léčím. Osobně si myslím, že to, co s včelami musíme dělat, abychom je vůbec udrželi při životě, je už dost extrémní a budeme na to muset jít jinak. Ať už šlechtěním (což není moc pravděpodobné), novými léčivy, nebo třeba v budoucnosti třeba nanoboty.

Zdar, přidám krátkou letošní zkušenost s ošetřením na varroázu. Letos jsem poprvé nasadil Thymovar plošně na všechny produkční včelstva.

Princip ošetření:
oddělky - přes léto nedělám nic, na podzim 3x fumigace Varidol
produkční včelstva - přes léto 2x Thymovar dle příbalového letáku, na podzim 3x fumigace Varidol

Spad:
Produkční včelstva spad po první fumigaci v rozsahu 30-70 roztočů, oddělky spad kolem 200-300 roztočů.
Letos zatím provedeny dvě fumigace, druhá včera, výsledky druhé fumigace uvidím asi o víkendu.

Shrnutí:
+ Překvapilo mě, jak pěkně utlumil Thymovar roztoče v produkčních včelstvech přes léto,
+ Včely mám 60km od baráku, takže pro mě ideální - strčím do úlu a nemusím si toho tři neděle všimnout. (Narozdíl od dlouhodobých odpařovačů kyseliny mravenčí, u kterých musím hlídat teplotu.)
+ Dá se s aplikací Thymovaru zároveň krmit (krmím invertem Apivital v těch šedých kbelících),
+ Je to dobře zatavený v obale, takže se dá skladovat delší dobu.

- Při větších teplotách kolem úlů smrdí thymol,
- Thymol je pak trochu cítit zbytkově z úlů i v předjaří, naštěstí během jarního provozu v úlu to vyvane (zkoušel jsem na pár včelstvech už i loni),
- Přijde mi, že při nasazení Thymovaru vzrostl počet loupeží, ale při zůžených česnech a zavřených očkách je včelích mrtvolek ještě snesitelné množství.

Počítám, že vzhledem k nejisté ekonomické situaci nakoupím po výplatě asi 20 balení Thymovaru do zásoby na další dva roky. Nástavky, rámečky a mezistěny už mám, sklenice jsem uklízel na půdu včera, takže jediné, co zbývá, je nakoupit přípravky na varroázu.

EDIT: dávkování Thymovaru. Oddělky zimuju na 3NN, produkční 4-5 NN.
- 4NN - 3 proužky, tři neděle aplikace, tři neděle pauza a tři neděle aplikace
- 5NN - 3 a 1/2 proužku, tři neděle aplikace, tři neděle pauza a tři neděle aplikace
Rámková míra 42x17 Optimal

Měl bych jeden teoretický dotaz na zkušené místní včelaře.
Už dlouho si zahrávám s myšlenkou chovu včel, jelikož to zapadá do mé strategie produkce dobře udržitelných superpotravin (vedle vajec a brambor) v PA.
Žena mě s tím neustále posílá do prdele Respektive svolila by, ale kvůli menší velikosti zahrady a dětem se jí to prostě nelíbí. Taky by ještě mohli začít prskat sousedi. Nevím o nikom, kdo by rozjel v celkem natěsnaném okolí takový punk. Samý líný konzervativní důchodce to tu je.

Proto mě teď najednou napadla jiná myšlenka, která by eventuálně vyhovovala jak mně tak i ženě. Nicméně nemám ani nejmenší představu.

Lze chovat včely na nevyužité půdě?

Nemám vůbec přehled o potřebách včelek. Do studia problematiky se chci pustit až teprve tehdy, pokud mi někdo alespoň naznačí, že je to v mých podmínkách reálné a má to alespoň trochu smysl.
Na netu už jsem nějaké takové nápady a teorie našel, takže to asi není nic revolučního, ale zatím nemám nic kloudného a komplexního. Třeba tu už někdo s něčím podobným laboroval.
Uvedu informace o prostoru na půdě a byl bych vděčen za nějakou radu, zdali je v mém případě možné o něčem takovém uvažovat, případně nějaké konstrukční úpravy, abych to uvedl do vyhovujícího stavu.

Tak tedy:

- střecha je členitá, 2x zděný štít (východ a jih);
- podlaha půdy je cca ve výšce 7m (hrubý odhad);
- 1x vikýř na západ, jinak tma (+ 6x ty malé větrací otvory skrz krytinu);
- půda je relativně prostorná, do tvaru L, a pod hřebeny se dá chodit vzpřímeně (mám přes 180cm);
- střechou prochází vyvložkovaný komín, který ale kondenzační plynový kotel prakticky nezahřeje (otázka je co pak v PA při topení dřevem);
- je vyklizená, mám tam v současnosti na zemi položenou jen minerální izolaci;
- střecha je nezateplená (plná deska bez mezer + hydroiz. folie a krytina);
- zima je pro včely asi ok, ale v létě je tam dost horko (bez té izolace+černý šindel);

Nějaké pointy?
Např. zaizolovat nějak střechu proti tomu největšímu horku. Chladno tam v zimě bude stejně asi i tak. Jde o to léto.
V zimě zas ale předpokládám, že nemůže teplota stoupnout až moc, aby zimující včely nevyletěly příliš brzo ven, kde je zima stále větší, což?

V případě proveditelnosti-
Zúžit jim prostor tak, aby nebloudily po půdě ale směřovaly jen ven, nebo k úlu?
Stačil by ten vikýř, nebo vybourat okno ve štítu (ideálně asi na ten jih)?

Neřešte samotnou nepraktičnost k obsluze atd. Účel světí prostředky a nemůžu si moc vybírat. Pokud je to proveditelné z hlediska dostatečných podmínek pro samotné včelky po nějakých úpravách, tak já klidně nějaký diskomfort přežiju.

Najdi si adresu místní organizace včelařů. Znají dokonale zdejší podmínky a poradí ti rádi. Je jím v průměru 75 a každý mladší je pro ně poklad. Tady můžeme teoretizovat, ale tihle chlapi ti fakt poradí a pomůžou do začátku.

Zdar.

Samotné prostorové nároky nejsou velké, potřebuješ šířkově tak 0,7m a délkově tak 2 metry na včelstvo kvůli manipulaci s nástavky. Půdě bych se pokud možno, tak jak popisuješ, vyhnul. Když už bych musel dělat něco na půdě, znamenalo by to vyrobit buď ve vikýři nebo ve štítě konstrukci pro výlet (něco na způsob včelína včetně otvorů pro let, příklad vnitřku použitelného včelína na obrázku nalezen na netu).

Musíš počítat s tím, že úly mají v každém nástavku očka, dole ve dně je česno, takže je třeba vyřešit i toto. Budeš muset navíc nosit nástavky nahoru a dolů (nástavek s medem má klidně přes 20 kilo, představ si cestu s takovými deseti nástavky dolů do medárny).

To už bych místo toho sehnal pronájem zahrady u známého nebo sehnal nějakej kus křoví a za pár tisíc ho koupil.

Do ČSV bych na tvém místě nevstupoval, není to podmínkou pro to začít včelařit. Je to starej zkostnatělej moloch. Naopak se přihlaš do nějakého kurzu od PSNV na prodloužený víkend, je to super akce, přes den jseš u včel, večer v hospodě . A literaturu taky kup od PSNV, pro začínajícího včelaře je tam všechno podstatné a polopaticky vysvětlené.