Turkestánský břest - Jilm sibiřský - Ulmus pumila

[Gloch]

Takže zakládám nové téma - tady pak jsou z tpolů překopírované příspěvky:
Gloch - Do suchých prostor se v poslední době doporučuje Jilm sibiřský(turkestánský) V Usa ho dovezli už dávno a teď prý jim začal zarůstat prerie. U nás je zatím jen jako živý plot.

Drigon - Jak rychle ten jilm roste a do jaké výšky? Když to bude nějaké křoví, tak z toho polínka do kotle neudělám. S pozdravem M.

[Gloch]

Píšou 10 - 20 m výška, 80 cm průměr v prsní výšce
http://en.wikipedia.org/wiki/Siberian_Elm
Tady je obrázek http://ohiodnr.com/Portals/18/bigtrees/ ... n03_71.jpg
Dnes mi přišly sazenice - vyzkouším, jak půjde u nás.

[Kolapsnik jr.]

Elm St.? ne vazne pekne tema, rikaji ze ma az kerovity charakter je nizky a rozpolozity jsou ale take .it kultivary vysoke slechtene na drevo, pro rychlorostouci oucele remizko-kryci-vetrolamove by slo z jilmu neco vybrat ci zkombinovat..

[Gloch]

Habitem trochu připomíná habr a má silnou výmladnost což mě vedlo k nápadu, že by se mohl hodit pro pařezové hospodářství (kopicování).
http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDmladkov%C3%BD_les

[Maximus]

Zajímavý strom - líbil by se mi jako soliter na pár místech. Kolik výjde sazenice?

[Kolapsnik jr.]

Pařezové hospodářství (kopicování) - vymladkovy les, take pekne subtema -> zazije nejspis velky navrat, az holt prestanou plout tolik lode z ciny ci evropske chem. fabriky dostanou jine zadani kvuli presmerovani plynu na dopravu a energetiku. Zkratka spousta veci se zas bude muset vyrabet z "prouti" a "klacku" - kose, nabytek, ohrady.. Nemluve o mozne doplnkove forme energ. "sobestacnosti" stepkovani techto prizemnich vohnoutu do kotle. Samozrejme nejlepe v nejake forme napojeni na pastevni chovy (napr. prasat), pac nizky les je castejsim kacenim/rychlonarustem jeste vice nachylny na ubytek zivin.

Projekt "nizkeho lesa" byl v uni vyzkumnem projektu ~5let a vysla o tom kniha a nejake clanky,
vzorove plochy kolem 0,04 do 0,25 ha.. Nekdo z oboru by k tomu mohl rici vice, jake byly nakonec prakticke vystupy a zda se tento navrat k puvodni vice listnane forme lesa jevi pro male rozlohy realisticky ci ne..

"Nízký a střední les - plnohodnotná alternativa hospodaření malých a středních vlastníků"
http://www.lesycr.cz/odborne-rady/odbor ... fault.aspx

Příspěvek je rozdělen do dvou částí. V první z nich se autor pokouší shrnout dostupné informace o ekonomice hospodaření ve středním (nízkém) lese a jejím srovnání s lesem vysokým v různých evropských zemích. Konstatuje, že ve většině zdrojů byl těmito pracemi doložen nižší výnos středního (nízkého) lesa oproti lesu vysokému. V časovém trendu však lze vysledovat přibývající četnost prací dokladujících plnohodnotnost těchto tradičních hospodářských tvarů. Ve druhé části je provedena srovnávací analýza objemové a hrubé peněžní produkce nízkého a vysokého dubového lesa na první bonitní třídě (nejlepší stanoviště). Na základě dostupných dat autor na modelovém příkladu prokazuje až 1,4 krát vyšší hrubý výnos vysokého lesa oproti lesu nízkému. Dále zjišťuje, že při zachování cen ostatních sortimentů by cena paliva musela cca 2,4 krát stoupnout, aby se hrubý výnos z nízkého lesa srovnal s výnosem z lesa vysokého na tomto typu stanovišť.

penauze nejsou vsechno, nejlepsi bude kombinace obou..

pozor, kopicak, pokud se necha bez udrzby prerust tak ma nejhorsi moznou biodiverzitu z lesu..
http://en.wikipedia.org/wiki/Coppicing

velice pekny nizko-stredni les - mixovany kopicak po ~17letech: vrby, brizy, dub, kastany a lisky, jasan, modriny, smrk stepily.. (podle vrstvy listi humus musi byt uz krasny) http://www.youtube.com/watch?v=NYT4nT2w5Wg
tip: nekacet vse, ale druhy rok zastrihnout-nechat rovnejsi pruty, ty jednotlive! podle potreby prum. ob 3-5-7let tezit..

[Gloch]

Zajímavý strom - líbil by se mi jako soliter na pár místech. Kolik výjde sazenice?

Kupoval jsem to od Starkla - 1 balení - 10 rostlin za 99,- Kč. A píšou, že se množí řízkováním, tak uvidíme.

[Maximus]

To Gloch: Díky, pak poreferuj svoje zkušenosti.

[Gloch]

Takže podle Američanů to jde - http://www.gpsaf.unl.edu/gppubs/coppice ... energy.pdf

[Kolapsnik jr.]

Pokud. pdf link neprezije male shrnuti: podle te emericke studie z "2006", se sibir jilm osvedcil 35% vyteznost oproti dalsim testovanym (i pro 4sklizne), obecne doporucuji pro zivotnost kopicovaci plantaze na 10let a vice rozhodne dodrzovat rozestup pri sazeni min. 2m. Sibirak mel take nejvetsi uspesnost se 75% prezitim pri 6x tezbach. Blize u sebe je mozne s okamzitym ziskem, ale strom pak drive odejde, takze asi jedine takto nesetrne tezit v nejakem super rychle PA situaci. Dale potvrzuji info z predesleho UK sadarskeho videa, ze je lepsi hned zastrihnout 1-2rok ty prebytecne a krive, nechat tak hlavni narust probehnout uz s mene vetvi.

ps maji tam data z '68/85 doporucoval bych jeste nejake novejsi CZ/DE/AT/SWE studie, preci jen klima a vlaha je jina, rostlinky take nebudou stejne, jejich puda a podnebi/srazky:

old-field site near Manhattan, Kansas at 366m above sea level and was cultivated prior to planting. Precipitation averages about 82cm per year, with 75% coming during the growing season. The soil was classified in the Eudora silt loam series (coarse-silty, fixed, mesic, Fluventic Hapudolls) and consisted of 25cm of silt loam soils underlain by very fine sandy loam. Soil characteristics are pH of 7.5, 2.0% organic matter, 146kg available phosphorous (P), and 560kg exchangeable potassium (K) per hectare.

=> hnojena divocina by mohla nest o fous vice