Protože pocházím z rybníkářské oblasti, napadlo mne, že by nebylo špatné mít k dispozici nějaký menší rybník.
A to jako:
a/zdroj rybího masa (i když právě kapry moc nemusím),
b/vodní nádrž (například pro případ požáru),
c/bahniště (pro hospodářská zvířata na ochlazení, atd)
d/pokladnice (co může být jednoduššího, než cenné věci zabalit do plastového pytle a v případě nouze tajně hodit do rybníku, odkud se zase vyloví, až nebezpečí pomine?)
e/přirozená obranná plocha
f/ regulátor teploty (asi není potřeba vysvětlovat)
Máte někdo nějaké zkušenosti? Popřípadě opačný názor?
Rybník
Re: Rybník
g/ jako akumulační nádrž pro pohon malé vodní trubínky (sloužící jako zdroj proudu na světlo či vysílačku). V nouzi krátkodobě vystačí i tzv. "nebeský rybník".)
h/ po vypuštění další, dříve dobře utajená, orná půda
i/ zdroj ledu do sklepa na léto (1. ve sklepě zbudovaném ve svahu s odtokovou stružkou uskladněný led zakrýt slámou, pak vydrží po celý rok; 2. kus ledu přenést tam kde má chladit - např. do improvoizované ledničky, rozbít na malé kousky a silně posolit - led pak vytvoří mráz až -17°C a drží ho, dokud úplně neroztaje.)
h/ po vypuštění další, dříve dobře utajená, orná půda
i/ zdroj ledu do sklepa na léto (1. ve sklepě zbudovaném ve svahu s odtokovou stružkou uskladněný led zakrýt slámou, pak vydrží po celý rok; 2. kus ledu přenést tam kde má chladit - např. do improvoizované ledničky, rozbít na malé kousky a silně posolit - led pak vytvoří mráz až -17°C a drží ho, dokud úplně neroztaje.)
Re: Rybník
zkusenosti zadne, ncimene mne napadlo, ze udrzba takoveho rybniku bez mechanizace bude vyzadovat slusny pocet osob.
-
GloryToSunTsu
- Příspěvky: 839
- Registrován: 05.03.2011 18:28
Re: Rybník
Turbína umístěná pod stavidlem může být celkem výhodná.
Na noc zastavíte odtok vody, tím se voda nakumuluje a přes den budete mít dost energie třeba pro soustruh nebo svářečku.
Na noc zastavíte odtok vody, tím se voda nakumuluje a přes den budete mít dost energie třeba pro soustruh nebo svářečku.
Re: Rybník
Odbahnění rybníka sice vyžaduje spoustu osob s lopatami, přinejmenším jeden vůz a pár koní, nicméně dobrovolníků v PA době bude hodně, protože bahno na dně rybníka není nic jiného než roztříděný sediment nejúrodnější hlíny splavený z celého širého okolí. Před staletími o ně býval mimořádný zájem, protože se s ním zlepšovala kvalita chudých půd a dalo založit pole tam, kde předtím nic nerostlo.
Re: Rybník
j/ romanticke vyjizdky na lodicce pri zapadu slunce 
Re: Rybník
admin píše:j/ romanticke vyjizdky na lodicce pri zapadu slunce
No já měl po pravdě řečeno na mysli nějaký malý rybníček. Právě jsem zjistil, že technicky se tomu správně říká jezírko.
Jinak něco k tématu jsem našel tady, ale to není návod pro PA dobu (týká se založení nového rybníka a podobně), ale může to být pro někoho zajímavé:
http://www.agris.cz/detail.php?iSub=518&id=155085
Malebné vodní plochy jsou roztroušeny po českých zemích jako mořské perly různých velikostí. „Západ šel cestou intenzivního chovu, tam najdete hlavně obrovské betonové nádrže,“ líčí Kozák. Česká ryba je do jisté míry bioproduktem. „Proto je český kapr v cizině velmi ceněný,“ potvrzuje Kozák. Rybí gurmán pozná rozdíl mezi německým a českým šupináčem po prvním soustu, nemluvě o španělském či čínském kaprovi. Pokud se má české rybářství vzpamatovat, musí podle Kozáka vedle bioprodukce, tedy extenzivního chovu, nastartovat také intenzivní chov.
TAdy je diskuze k tématu o chovu lína
http://www.mrk.cz/diskuse.php?id=618912
Jinak tady jsem našel přibližně to, co jsem myslel:
http://www.jezirka-brno.cz/jezirka-pro- ... -k-10.html
Obecně platí, že na 1m3 se doporučuje jedna ryba o velikosti cca 15 cm, případně někdouvádí do 1 kg. Při plánování jezírka pro chov ryb je nutné ujasnit si, jaké druhy ryb chceme v jezírku chovat.Menší domácí rybky, jako slunka obecná, karas či hrouzek, si vystačí s menším prostorem okolo 6 m2. Lín zlatý, plotice obecná nebo jelec potřebují již větší jezírko o ploše více jak 10 m2. Pro ryby větších rozměrů jakou jsou KOI kapři, vyzy nebo jeseteři je nutno počítat alespoň 1m2/ks.
Dalším důležitým parametrem při návrhu jezírka pro ryby je hloubka. Aby ryby mohli nejen v chladné zimě přežít pod ledem u dna, ale i v létě najít úkryt v chladnější vodě, je zapotřebí dosáhnout hloubky jezírka alespoň 1,2 m lépe 1,8 m. Jezírko určené pro větší ryby a zejména KOI kapry by mělo být hluboké přinejmenším 1,5 m lépe 1,8m.
Typy a množství ryb v jezírku má pak zcela zásadní vliv na volbu technologie jezírka pro ryby. Čím více ryb v jezírku žije, tím více živin se v jezírku vyskytuje a tím výkonnější by měla být navržená filtrační technologie. Skutečnost, že budeme v jezírku chovat ryby, se musí projevit také ve způsobu osazování jezírka rostlinami, je zapotřebí omezit možnost vyrývání kořenů rostlin pomocí sázecích košů a vrstvy těžších oblázků ochraňující substrát. S rozmyslem je také nutno volit umístění vodních her (fontány, chrliče vody atd.). I když tyto zařízení obohacují vodu o blahodárný kyslík, ne všem rostlinám a rybám prospívá neustále stříkající voda. Samostatnou kapitolou je pak péče o ryby.
Re: Rybník
Přesně tak - oběcně platí, že čím menší jezírko zřídíš, tím větší problém budeš mít! Konkrétně s udržením životní rovnováhy. Takže kdybych něco takového podnikal, rozhodně se nebudu snažit moc miniaturizovat, ale naopak rozumně využiji maximum, co mi pozemek umožnuje, jinak se okolo toho bude muset neustále běhat. Pozvolně svažující břehy i drobné "zálivy" jsou výhodou, každé rostlinstvo či živočišstvo si pak obsadí své "patro", které mu bude nejpřijatelnější. Čím větší diverzifikace rostlinných i živočišných druhů v rybníčku bude, tím méně péče (případně skoro žádnou) bude vyžadovat.
Re: Rybník
Napadlo mne (čistě teoreticky) něco na způsob podkovy; na jednom konci přítok a na druhém odtok.
Ale na druhou stranu, pokud potřebuji co nejvyšší objem (což je asi logické), pak nejlépe vychází kruhový tvar.
Ale na druhou stranu, pokud potřebuji co nejvyšší objem (což je asi logické), pak nejlépe vychází kruhový tvar.
Re: Rybník
Některé organismy nemají rády přílišný průtok. Svého času to byl asi častý spor mlynář / rybář. Tady se o tom dost obšírně teoretizuje: http://mve.energetika.cz/vodnidilo/rybnik.htm
Re: Rybník
Zajímavý článek o historii rybikářství:
Úplně první doklady o rybnících jsou ze starého Sumeru. Se šířením vyspělosti zemědělství
se rozšířily rybníky do Číny, Japonska, Egypta a nakonec i do Evropy. Od počátku chovu ryb je
hlavním obyvatelem rybníka v mírném pásu kapr. Nezávisle na sobě byly v Číně a v jihozápadní
Evropě vychovány kulturní formy kapra, jaké známe dnes (původně měla tato ryba mírně větší hlavu a
protáhlejší tělo). V Evropě položili základy rybníkářství asi říční rybáři ze středního a dolního toku
Dunaje, kteří lovili i v říčních ramenech a přilehlých jezerech. Tak se mohlo stát, že se ulovení kapři
vytřeli v uměle upravených nádržích a jejich plůdek bylo možné dále chovat. Od dunajských rybářů
patrně převzali znalosti o chovu Římané, kteří tak objevili další lahůdku. V rybnících starého Říma
tedy pravděpodobně vznikla vlivem jiného prostředí evropská kulturní forma kapra, která se časem
dostala i k nám. U nás se první uměle vybudované vodní nádrže pro chov ryb objevily zhruba v 10.
století n.l.. Přímé doklady o jejich existenci nemáme, ale například od roku 993 jsou uchovány zmínky
o vsi Rybníček, u které je vznik názvu docela zřejmý. Zmínky o rybnících se dají nalézt i v několika
kupních smlouvách a jsou i v dodatcích ke Kosmově kronice. Původně se pro rybník používal výraz
„stav“, který dodnes přetrval v Polsku. Zprvu se o výstavbu rybníků postarali různí podnikaví hospodáři
a jejich vlastníky byly zanedlouho hlavně kláštery, které přinesli hlubší znalosti rybníkářství z jihu
Evropy a v rybách viděli výbornou postní krmi. Na svých pozemcích si nádrže budovali a nechávali
budovat téměř všechny kláštery. „Světských“ rybníků bylo zřejmě také hodně, ale nedochovalo se o
nich mnoho písemných památek. Nedá se ani říct, který rybník je nejstarší. V dobách, kdy se ještě
používal výraz „stav“, se stavěly rybníky v pahorkatinách, kde bylo možné si pohodlně představit
velikost i tvar budoucího díla. Obecně směřovalo budování rybníků ke stále větším stavbám. Ty první
byly menší a na svažitém terénu, aby se i na malé hladině dosáhlo větší hloubky, která by umožnila
rybám přežít zimu. Později se rybníky většinou umisťovali do rovinatých nížin, kde k zaplavení
rozsáhlého území stačila poměrně nízká hráz. Novější model rybníků byl teplejší, výživnější, a proto
v nich rychleji rostly ryby, ale rychleji také zarůstaly rákosím a jelikož vznikaly zpravidla na větším
povodí, hrozily více záplavy. Rybníkáři však nebezpečí povodní snížili přiváděním vody důmyslnými
náhony a budováním bezpečnostních přepadů, díky kterým by velká voda neprotrhla hráz a rozlila se
na větší plochu. Změny doznal i způsob chovu ryb. Starý způsob označovaný jako kumulativní metoda
(divoký chov) spočívá v nasazení matečných kaprů, kteří se vytřeli a zůstali s plůdkem v rybníce až do
jeho vyspění (5-6 let). Generační kapři se však vytřeli každý rok, a tak se rybník plnil všemi ročníky
plůdku, který si rok od roku více konkuroval ve sběru potravy, což způsobilo i špatný růst a nižší
kvalitu. Do rybníků se navíc vždy dostaly plevelné ryby, které se mohly také nerušeně množit. Rybáři
proto nasazovali štiky, které redukovaly plevel a přebytek plůdku. Někdy se však i štiky přemnožily a
nakonec se mohlo stát, že se vylovili jen generační kapři a velké štiky. Výnos při této metodě mohl
dosahovat 20 až 30 kg na hektar. V 15. století už se přechází na způsob, kdy se v jednom menším
rybníce plůdek vylíhne, v druhém už větším rybníce plůdek roste do velikosti násady a ve třetím
velikém rybníce dorůstá do velikosti tržního kapra. Dospělému kaprovi tak nekonkurují žádné plevelné,
dravé ani mladé ryby. To přineslo potřebu vystavět celé rybniční soustavy. Tato metoda se v podstatě
používá dodnes a přináší výnosy okolo 200 až 300 kg na hektar. Od poslední čtvrtiny 15. století se
rybníky stavěly ve větším tempu. Už tehdy jsme měli nejvíce rybníků v Evropě. Stavěly se hlavně kvůli
potřebě mít kvalitní ryby. Dovážené a říční ryby měly výrazně horší kvalitu masa, a tak šly rybniční
ryby snadno na odbyt, z čehož měl majitel rybníka nemalý výdělek a investice do jeho stavby se mu
brzy vrátily. Nemalý význam mělo budování rybníků i ve vysušení a lepším odvodnění přilehlých
pozemků. Odhaduje se, že na přelomu 15. a 16. století se na území Čech postavilo 25 000 rybníků (v
průměru 2 denně). Tuto dobu lze nazývat zlatým věkem českého rybníkářství. Bylo vytvořeno dílo,
které nemá obdobu nikde jinde na světě. Rybníky se stavěly všude, jen ne v horách a na písčitých
propustných půdách. Práce dělníka na stavbě rybníka byla sice jen sezónní a namáhavá, ale plat (2-4
groše denně) byl čtyři krát větší než u zemědělských prací. Stavba rybníka začínala vyměřením
základů hráze. Hráz je nejvyšší a nejširší u loviště a pochopitelně nejnižší a nejužší u krajů. Místo se
muselo zbavit ornice až na minerální podklad, aby se těleso hráze dobře spojilo s terénem a aby nikde
neprosakovala voda. Mezitím tesaři našli v lese několik statných jedlí, z jejichž kmenů vydlabali
rybniční roury (dva podélně spojené, do „u“ vydlabané kmeny). U malých rybníků stačila jedna, ale
většinou se roury musely napojovat. Důležité bylo, aby byla neustále plná vody – tak mohla vydržet
neporušená i několik set let. Na uložené roury navezli rybníkáři hráz. K tomu používali zeminu
odhrabanou z loviště, kádiště a ze krajů budoucí hráze, aby ji nemuseli vozit daleko, protože měli
obvykle jen ruční dřevěná kolečka. Zem nesměla být písčitá, aby udržela vodu. Záležet si také dali
s bezpečnostním přepadem, který byl při jednom konci hráze. Někdy se budovala okolo velkých
rybníků jalová stoka, která odváděla povodňovou vodu, při vypouštění odváděla horní vodu a při
výlovu přiváděla čerstvou vodu do loviště. Po dokončení hráze postavili tesaři ještě vazbu (dřevěná
konstrukce, která je vidět uprostřed hráze každého menšího rybníka = zahrádka okolo čapu a lávka,
ze které se dal vytahovat čap). Čerstvá hráz se ještě z návodní strany obložila svazky větví a proutí.
Kamenný obval hráze se začal více stavět až v 18. a 19. století. Hráz se nechala přes zimu uležet a
na jaře se rybník poprvé napustil a nasadili se kapři. ...
Zdroj:http://dasti.net/pro/rybnikarstvi.pdf
Úplně první doklady o rybnících jsou ze starého Sumeru. Se šířením vyspělosti zemědělství
se rozšířily rybníky do Číny, Japonska, Egypta a nakonec i do Evropy. Od počátku chovu ryb je
hlavním obyvatelem rybníka v mírném pásu kapr. Nezávisle na sobě byly v Číně a v jihozápadní
Evropě vychovány kulturní formy kapra, jaké známe dnes (původně měla tato ryba mírně větší hlavu a
protáhlejší tělo). V Evropě položili základy rybníkářství asi říční rybáři ze středního a dolního toku
Dunaje, kteří lovili i v říčních ramenech a přilehlých jezerech. Tak se mohlo stát, že se ulovení kapři
vytřeli v uměle upravených nádržích a jejich plůdek bylo možné dále chovat. Od dunajských rybářů
patrně převzali znalosti o chovu Římané, kteří tak objevili další lahůdku. V rybnících starého Říma
tedy pravděpodobně vznikla vlivem jiného prostředí evropská kulturní forma kapra, která se časem
dostala i k nám. U nás se první uměle vybudované vodní nádrže pro chov ryb objevily zhruba v 10.
století n.l.. Přímé doklady o jejich existenci nemáme, ale například od roku 993 jsou uchovány zmínky
o vsi Rybníček, u které je vznik názvu docela zřejmý. Zmínky o rybnících se dají nalézt i v několika
kupních smlouvách a jsou i v dodatcích ke Kosmově kronice. Původně se pro rybník používal výraz
„stav“, který dodnes přetrval v Polsku. Zprvu se o výstavbu rybníků postarali různí podnikaví hospodáři
a jejich vlastníky byly zanedlouho hlavně kláštery, které přinesli hlubší znalosti rybníkářství z jihu
Evropy a v rybách viděli výbornou postní krmi. Na svých pozemcích si nádrže budovali a nechávali
budovat téměř všechny kláštery. „Světských“ rybníků bylo zřejmě také hodně, ale nedochovalo se o
nich mnoho písemných památek. Nedá se ani říct, který rybník je nejstarší. V dobách, kdy se ještě
používal výraz „stav“, se stavěly rybníky v pahorkatinách, kde bylo možné si pohodlně představit
velikost i tvar budoucího díla. Obecně směřovalo budování rybníků ke stále větším stavbám. Ty první
byly menší a na svažitém terénu, aby se i na malé hladině dosáhlo větší hloubky, která by umožnila
rybám přežít zimu. Později se rybníky většinou umisťovali do rovinatých nížin, kde k zaplavení
rozsáhlého území stačila poměrně nízká hráz. Novější model rybníků byl teplejší, výživnější, a proto
v nich rychleji rostly ryby, ale rychleji také zarůstaly rákosím a jelikož vznikaly zpravidla na větším
povodí, hrozily více záplavy. Rybníkáři však nebezpečí povodní snížili přiváděním vody důmyslnými
náhony a budováním bezpečnostních přepadů, díky kterým by velká voda neprotrhla hráz a rozlila se
na větší plochu. Změny doznal i způsob chovu ryb. Starý způsob označovaný jako kumulativní metoda
(divoký chov) spočívá v nasazení matečných kaprů, kteří se vytřeli a zůstali s plůdkem v rybníce až do
jeho vyspění (5-6 let). Generační kapři se však vytřeli každý rok, a tak se rybník plnil všemi ročníky
plůdku, který si rok od roku více konkuroval ve sběru potravy, což způsobilo i špatný růst a nižší
kvalitu. Do rybníků se navíc vždy dostaly plevelné ryby, které se mohly také nerušeně množit. Rybáři
proto nasazovali štiky, které redukovaly plevel a přebytek plůdku. Někdy se však i štiky přemnožily a
nakonec se mohlo stát, že se vylovili jen generační kapři a velké štiky. Výnos při této metodě mohl
dosahovat 20 až 30 kg na hektar. V 15. století už se přechází na způsob, kdy se v jednom menším
rybníce plůdek vylíhne, v druhém už větším rybníce plůdek roste do velikosti násady a ve třetím
velikém rybníce dorůstá do velikosti tržního kapra. Dospělému kaprovi tak nekonkurují žádné plevelné,
dravé ani mladé ryby. To přineslo potřebu vystavět celé rybniční soustavy. Tato metoda se v podstatě
používá dodnes a přináší výnosy okolo 200 až 300 kg na hektar. Od poslední čtvrtiny 15. století se
rybníky stavěly ve větším tempu. Už tehdy jsme měli nejvíce rybníků v Evropě. Stavěly se hlavně kvůli
potřebě mít kvalitní ryby. Dovážené a říční ryby měly výrazně horší kvalitu masa, a tak šly rybniční
ryby snadno na odbyt, z čehož měl majitel rybníka nemalý výdělek a investice do jeho stavby se mu
brzy vrátily. Nemalý význam mělo budování rybníků i ve vysušení a lepším odvodnění přilehlých
pozemků. Odhaduje se, že na přelomu 15. a 16. století se na území Čech postavilo 25 000 rybníků (v
průměru 2 denně). Tuto dobu lze nazývat zlatým věkem českého rybníkářství. Bylo vytvořeno dílo,
které nemá obdobu nikde jinde na světě. Rybníky se stavěly všude, jen ne v horách a na písčitých
propustných půdách. Práce dělníka na stavbě rybníka byla sice jen sezónní a namáhavá, ale plat (2-4
groše denně) byl čtyři krát větší než u zemědělských prací. Stavba rybníka začínala vyměřením
základů hráze. Hráz je nejvyšší a nejširší u loviště a pochopitelně nejnižší a nejužší u krajů. Místo se
muselo zbavit ornice až na minerální podklad, aby se těleso hráze dobře spojilo s terénem a aby nikde
neprosakovala voda. Mezitím tesaři našli v lese několik statných jedlí, z jejichž kmenů vydlabali
rybniční roury (dva podélně spojené, do „u“ vydlabané kmeny). U malých rybníků stačila jedna, ale
většinou se roury musely napojovat. Důležité bylo, aby byla neustále plná vody – tak mohla vydržet
neporušená i několik set let. Na uložené roury navezli rybníkáři hráz. K tomu používali zeminu
odhrabanou z loviště, kádiště a ze krajů budoucí hráze, aby ji nemuseli vozit daleko, protože měli
obvykle jen ruční dřevěná kolečka. Zem nesměla být písčitá, aby udržela vodu. Záležet si také dali
s bezpečnostním přepadem, který byl při jednom konci hráze. Někdy se budovala okolo velkých
rybníků jalová stoka, která odváděla povodňovou vodu, při vypouštění odváděla horní vodu a při
výlovu přiváděla čerstvou vodu do loviště. Po dokončení hráze postavili tesaři ještě vazbu (dřevěná
konstrukce, která je vidět uprostřed hráze každého menšího rybníka = zahrádka okolo čapu a lávka,
ze které se dal vytahovat čap). Čerstvá hráz se ještě z návodní strany obložila svazky větví a proutí.
Kamenný obval hráze se začal více stavět až v 18. a 19. století. Hráz se nechala přes zimu uležet a
na jaře se rybník poprvé napustil a nasadili se kapři. ...
Zdroj:http://dasti.net/pro/rybnikarstvi.pdf
Re: Rybník
Ta historie se dobre cte ,ale hlavni duvod k chuvani ryb je jejich mnozstvi a schopnost rozmnozovat ,Kapr jako takovy se vytira asi 2x do roka a v Evrope asi 1x micmene kazda samice ma asi 800 000 vajicek a z toho kdyz jenom 1% prezije mame plno ryb a tak proto ty rybniky ........
Tak dnes v Africe maji ted hladomor ,nebot je to islamska kultura co nezere prasata a to je dalsi super zvire ....Tam v Africe bachyne mohou mit selata az 3x do roka a maji az 14 selat na vrh a prasata zerou proste vsechno a tak mohou prezit i tam kde je malo vody ,nebot vyryji i korinky travin a stromu ----tak hladomor je pouze nabozenska zalezitost .....
Tak dnes v Africe maji ted hladomor ,nebot je to islamska kultura co nezere prasata a to je dalsi super zvire ....Tam v Africe bachyne mohou mit selata az 3x do roka a maji az 14 selat na vrh a prasata zerou proste vsechno a tak mohou prezit i tam kde je malo vody ,nebot vyryji i korinky travin a stromu ----tak hladomor je pouze nabozenska zalezitost .....
Re: Rybník
To alibaba:
No myslím si, že zrovna prasata by Afriku rozhodně nezachránila, protože v Africe chybí primárně rostlinná výroba, která by vyprodukovala hlavní podíl potravin.
No myslím si, že zrovna prasata by Afriku rozhodně nezachránila, protože v Africe chybí primárně rostlinná výroba, která by vyprodukovala hlavní podíl potravin.
Re: Rybník
Kdysi jsem viděl TV dokument,jak Češi učili Afričany (nepamatuji si lokalitu ) zakládat rybníky a chovat kapry.
-
Terminated Account
- Příspěvky: 3761
- Registrován: 19.08.2011 9:42
Re: Rybník
A já vždycky myslel, že Bubba a jeho rodina dělá do krevet
Edit: Je to hláška z Foresta Gumpa.
Sorry za OT
Edit: Je to hláška z Foresta Gumpa.
Sorry za OT
Re: Rybník
Jelikož nemáme móře,musím fušovat právě do jezírek a zahrádek.(krevety se dají na Hané ulovit jenom v Tescu).
Re: Rybník
Pokud s tím máš nějaké zkušenosti, tak se prosím rozepiš. Z toho, co jsem se dozvěděl, tak jsem pochopil, že moje idea rybníčku na kapry někde na dvorku je spíš scestná
-
Terminated Account
- Příspěvky: 3761
- Registrován: 19.08.2011 9:42
Re: Rybník
Starat se o rybník je docela časově i finančně náročné. Pokud k tomu nemá člověk vztah a zkušenosti vyláme si zuby a bude ho to stát velké úsilí, čas a peníze než se v tom naučí chodit. Rybník (cca 2500 m. č.) jsme si pořídili chvíli po revoluci. Každý si musí zvážit jestli mu ta radost z chytání vlastních ryb stojí za to. Záleží samozřejmě na mnoha faktorech (velikost rybníku, lokalita, typ rybníku atd.) a na typu člověka. Malé jezírko u baráku bez zdroje přirozené tekoucí vody je podle mne energetický nesmysl a černá díra na peníze. Soused má i umělý potůček a očividně mu to přináší radost a štěstí. Proti gustu... Jestli je to pro tebe důležité jdi do toho.
Re: Rybník
Mac Gyver -zas takový nesmysl to není když člověk ví jak na to,problém je ten,že neexistuje žádný univerzální návod.Jinak na jezírka se klidně ptejte,budu-li vědět,rád odpovím.
Re: Rybník
V podstate jsem chtel jen vedet, jake jsou nejmensi rozmery jezirka, ve kterem by prezily jedle ryby (a nemusi to byt zrovna kapri). Ve smyslu na minimalni plose co nejvyssi uzitek bez pouziti specialni techniky - samozrejme.