Králíci

[Kanaďan]

Možná jsem se jen špatně díval, ale myslím, že tu chybí samostatné vlákno o chovu těchto velmi užitečných a nenáročných zvířat.

Nebudu opakovat obecně známé informace a pokud, tak jen pro pořádek, či připomenutí.

Králík se chová od starověku, je to velmi plodný savec, jehož zhodnocení živé hmotnosti je, dle literatury až 1 000 % za rok. (pro srovnání u hovězího dobytka je to jen 40%) králík je zvíře pro rozpadlíky vhodné z několika hledisek:

a) králík je nenáročný na krmivovou základnu - je to býložravec, který se dá krmit trávou, větvičkami, senem, ovesnou slámou, okopaninami, topinamburami, suchým pečivem apod. (záměrně jsme se vyhl kompletním krmným směsím, ty po rozpadu asi hned tak neseženeme) a zrní, kterého je na krmení králíku škoda a v případě ječmene stejně jen zatučňuje a snižuje tak plodnost u samic.
b) králík je velmi plodný, z toho vyplývá rychlý nárůst potravinové základny. Za rok můžeme z jednoho chovného kmene získat až 90 jedinců na zabití a tedy na jídlo.
c) králík je velmi výživný - 100 g králičího masa obsahuje 21 g bílkovin, králičí sádlo se dá používat místo sádla vepřového, králičí maso obsahuje vitamíny skupiny B,, železo, vápník, fosfor a cca 8 g tuku.
d) králík je zvíře nenáročné na prostor- použijeme-li 3 patrovou králíkárnu o rozměrech kotců 0,8 x 0,8 m , která má 6 kotců, tak můžeme v jednom kotci bez problémů chovat cca 30 jedinců najednou, vzhledem k tomu, jak se samice nechávají v průběhu roku připouštějí, se tak dá za rok v této králikárně odchovat opravdu dost masa
e) králík produkuje, kromě masa, další suroviny: kožky, chlupy a kvalitní hnůj
f)genetická rozmanitost - chov králíků má v česku tradici od 19. století a v dnešní době se tu chovají desítky čistokrevných plemen, jež můžeme využívat k přesně daným účelům jak pro chov čistokrevný, tak pro chov brojlerů, a užitkových kříženců
g) tradice chovu - králíci se ještě do roku 2000 chovali ve velkém množství u mnoha chalup a domů, Epidemie králičího moru v tom roce tento počet zredukovala na minimum, ale znalosti o chovu králíků jsou stále k dispozici, jak v literatuře, tak u žijících chovatelů, nemusíme tedy složitě znovu nalézat již fungující postupy a návody.
h) králík je velmi tiché zvíře, soused se o jejich existenci nemusí dozvědět

Nevýhody:

O králíky se musíte starat a to denně, musíte je krmit, napájet, čistit jim kotce, sušit seno, ošetřovat je, apod.

Exituje riziko, že vám některá choroba zredukuje, či zcela vyhubí většinu chovu jde zejména o myomatózu a králičí mor. Myxomatóza se šíří tak, že nakažený zajíc pomočí trávu,kterou králíkům pokosíte a pak dáte. Králíci pak opuchnou a zadusí se, nebo umřou žízní apod. POkud není nemoc v konečném stádiu, dají se zabít a sníst. (vyzkoušeno) Mor přenáší komáři, proto je lepší chovat králíky v králičincích s mechanickým větráním přes pletivo proti komárům.

[Kanaďan]

Plemena králíků vhodná pro postapo i dnešní pre apo svět

Rozpadlíky asi nejvíce zajímá chov králíků na maso.
Jako nejlepší jsou na toto králičí brojleři, koupíte je u pana Kočára na Jižní Moravě, hledejte králíkyy typu hyla, hyplus apod. králíci jsou bílí, rychle se množí a rostou a ve velkochovech se chovají s výměrovou plochou klece na jedince 0,02 m2 (chudáci) při intenzivním výkrmu kompletní krmnou směsí (granulemi), se v 105.. den jejich života, př porážce, dosahuje střední hmotnosti cca 2,2 kg.
Vyšlechtění brojlerových králíků předcházely pokusy s účelovým křížením existujících plemen.
příkladem budiž pokus sovětských vědců z moskevského králikářského ústavu, které popsal profesor Kálal ve své knize Domácí chov drobných hospodářských zvířat, Státní zemědělské nakladatelství, 1964
(jen pro detail uvádím pravidlo, že matka předává množivost a otec velikost)
samice činčila velká Čv x samec Belgický obr (BO)
Čv x Bílý obr (Kdysi označení BOA)
samice Vídeňská modrá Vm x samec Čv
samice stříbřitá (asi ekvivalent Velkého světlého stříbřitého Vss) x samec šedý obr (ráz BO)

z pokusů vyplynulo, , že kříženci, tedy hybridi měli:
o 26 % vyšší plodnost
ztráty při odchovu byly o 29 % nižší
a pro růst potřebovali o 10 % méně krmiva.

Dále pro masný výkrm používáme čistokrevná plemena tzv. masných plemen. Z velkých králíků to jsou snad jen Moravský modrý Mm, většinou jde o králíky plemen středních, například zmíněnou Cv, Vss, kalifornské (Kal), Burgundské (Bu), Nitrianské, Novozélandské bílé a další. tato plemena mají společné několik vlastností - plodnost, ranost plodného období, zmasilost stavby těla, rychlost růstu, využitelnost krmiva atd. Mnozí tito králíci jsou bílí a sloužili jako genetický základ pro vývoj hybridních brojlerů.
častou chybou u začátečníků je orientace na velká plemena, například BO, kteří se množí pomalu, vyžadují denně až 150 g zrní a rostou dlouho a relativně dlouho trvá, než jsou plodní.

[Kanaďan]

V rámci mého monologového seriálu jen uvedu seznam doporučené literatury:

Zemědělská abeceda, kolektiv autorů, Vesmír, nakl. a vyd. společnost, s.r.o., Praa 1947
Domácí chov drobných hospodářských zvířat, Kálal, Bureš a kol., Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1964
Chov králíků, Ladislav Dvořák,Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1980
Králík 100x jinak, Sběrné suroviny, rok vydání cca 1970, autor neuveden, Liberec
1000 rad drobnochovatelům, Ing. Vladimír Malík a kolektiv, Príroda, vydavateľstvo knih a časopisov n.p., Ostrava 1985
Vzorník plemen králíků, Ing. Jaroslav Fingerland, Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1986
Chov králíků, Josef Zadinu a koektiv, Nakld. Brázda, Praha 2012


internet si dohledá každý sám, doporučuji tyto stránky:
http://www.cschdz.eu/odbornosti/kralici ... kluby.aspx
http://www.ifauna.cz
http://trhzvirat.cz/domaci-zvirata/kralik-domaci/


jinak ještě uvedu, že králíci se chovali ve velkém množství ve městech za protektorátu a při jejich krmení se smrtelně zranil např. Alberto Vojtěch Fryč.

[Fabulous]

[Desouza]

A pak že jsou všechna témata vyčerpaná . Králík ideální PA zvíře .





Ještě přidám stránku http://www.kralici.cz .

[Jihlavak]

Jen bych doplnil pár bodů z praxe...
1) Králík je určitě super zvíře, ale kdo je nemá teď, nebude je mít ani potom. Většinu lidi požerou jako první a jen ti "bohatí a moudří" si uchovají chovné kusy. Takže pokud s nimi počítáte na později, vřele doporučuju pořídit si je hned.

2)Králíci nutně nemusí znamenat každodenní péči. Dneska, kdy je čas narozdíl od králíků drahej, existují zásobníky na krmení, na seno a dokonce i systémy napáječek na principu "kýbl-gravitace". Můžu potvrdit, že teď chodím ke králíkům 1 x za 3dny na 20minut a pokud nejsou zrovna úplně čerstvá mláďata nebo starší těsně před odstavem a je to akorát.
http://www.driml-napajecky.cz/cz/kralic ... sky-jesle/
http://www.driml-napajecky.cz/cz/kralic ... jecky-435/

3)Očkování zřejmě nebude, takže pokud je to možné, doporučuju králíky umístit někam dovnitř, třeba do kůlny a tam s pavouky rozhodně nebojovat. Pavučinou potažené pletivo sice nevypadá moc esteticky, zato je nesmírně praktické a hlavně zadarmo. Nevítaní komáři-přenašeči králičího moru, tak nemají lehký život, narozdíl od Vás, třeba když prší...

[Kanaďan]

napáječky budu kupovat v létě, jesle mám, zatím mám na pití misky z výprodeje místních chovatelů. Jinak s Tebou zcela souhlasím a proto:

Rozpadlíci, chovejme králíky, nikdy nevíte, kdy budete rádi za každého z nich.

[marw]

králík podle zkušeností nejvíce narůstá při ustájení všech dohromady, používám chlívy po ovcích,po odstavení samce nutno vykastrovat,není to nic světoborného. chovné samice a samce samozřejmě zvlášt v kotcích.krmím celoročně sušeným ,ale musíte napájet.sítě na komáry jsou výborná věc,desinfekce vápnem a chloramin.

[Baca]

Na hlbokej podstielke ??

[Václaf]

S tou myšlenkou si také pohrávám,zatím je mám klasicky v králíkárně,ale soused je má pohromadě a nestěžuje si

[marw]

ano na hluboký podestýlce,řezanou slámu jenom lehce přidávám, jinak co si vytahaj seno pod sebe to mají.používám seno lisované do hranatých balíků zavěšených na strop a jen popouštím.

[Baca]

Dobre kurenie na zimu Taka meter hruba vrstva hnoja a na jar, ked to vytahas tak ti zahradkari ruky utrhnu, len aby mali aspom metrak toho "bordelu"

[Dáda]

Jako nejchutnější se nám jevili angorští králíci, nemají maso s dlouhými vlákny. Můj otec také zkoušel chovat králíky nadivoko(to už ale nebyli angoráci), v tehdy málo osídlené vesnici v Českém středohoří (Němčí). Králíci měli nory v sutinách zbořeného domu a pásli se v hejnu, které hlídal vůdčí samec. Vesnice byla uprostřed lesů, ale králíci se množili tak rychle, že je predátoři nestačili decimovat. Myxomatóza tehdy asi neřádila. Nepříjemné pro okolí bylo to, že chodili lidem na zahrádky ožírat zeleninu počínaje už sazenicemi.

[Frank]

Co nějaké plány na vychytanou králíkárnu? Z dětství si vzpomínám na to, že králíky pěstoval snad každý a navzájem si s otcem ukazovali vychytávky na králikárnách, ale detaily už bohužel odvál čas.

[Jihlavak]

Plánů je na netu spousta, ale je to jak u pejskařů - každej si chválí to svoje...
Pokud by došlo na nějaký ten opravdu průšvih, tak se lidi nejspíš uchýlí k chovu na volno - ve chlívkách nebo zvláštních místnostech - je to prostě nejjedodušší.
Pokud jde o králíkárny v klasickém pojetí, tak třeba já to nijak zvlášť nehrotím. Stavím z toho co zrovna je po ruce, tak aby to bylo funkční, ale aby mě to nestálo nehorázně peněz a času, než něco stvořím.
- Zpracovávám všemožný dřevěný "zbytky" co se mi válí kolem domu, estetika nic moc, ale funkce je ok.
- Konstrukci dělám tak, aby se jednotlivý díly králíkárny daly snadno vyměnit. Nejvíc se mění prkna podlah kotců.
- Používám stejnej typ pantů, krmítek, napáječek, misek atp - zkrátka aby díly byly zaměnitelný a v případě průseru jsem neskončil na tom, že mi někam něco nepasuje...
- Dveře králíkárny dělám co možná nejširší, aby se dala za cenu jedněch pantů otevřít větší část šířky kotce a snadno se to čistilo.
- Před dvířkama mám uložený nízký prkýnko, aby nevypadávala podestýlka při otevření, prkýnko se dá snadno vyndat a při čištění se pak ušlapaná podestýlka jen hrabičkama zasekává a vytahuje přímo do přistavenýho kotouče. Z toho je snad jasný, že podlaha spodního kotce nikdy není níž, než pár centimetrů nad výškou stojícího kolečka.
- Pletivo se dává zevnitř kotce, aby se co rok nemusely měnit rozkousaný dvířka
- pokud máte vyloženě kousavý plemeno, tak se dá doprostřed kotce přišroubovat kousek trámku, nebo polínko, ať mají kluci co hlodat.
- Určitě má smysl nasyslit si pár metrů pletiva, vruty, panty, vinglíky a podobný blbůstky - teď aspoň nemusí člověk do železářství kvůli každýmu prdu a později můžou přijít vhod.
Případný díry vykousaný ve stěnách, když se to hodí, spravuju jen pletivem, jak se ty mrchy naučí někde hlodat, tak prostě nepřestanou, dokud nejsou na pekáči.
Tolik co mě z voleje napadlo, tak snad se taky někdo podělí a něco se přiučím

[herman]

Co je to kotouč?

[Jihlavak]

Kotouč, kolečko = stavební kolečko

[Frank]

ne každej má chlívek, co jsem se díval na fotky z google, tak vštšina lidí ve vsnici už dávno hospodářské budovy zbořila, takže bych t spíše viděl na králikárnu, kterou sbouchají z prken, nebo svaří ze železa.

[PooM]

Jen si dovolím doplnit: myxomatózu přenáší bodavý hmyz stejně jako králičí mor. To co se přenáší močí (nejen králíků, ale údajně i psů, lišek...)je kokcidioza.
Prevence proti moru a myxomatóze krom očkování neexistuje. Proti kokcidioze se doporučuje přidávat do vody ocet, na množství se názory liší. Já dávám cca. malého panáka na 5l vody - tedy spíše symbolicky. K tomu pravidelně natírám králíkárny vápnem. Zatím to funguje (to ale neznamená, že nemám jen štěstí).
Osobně mám kalifornské a novozélandské králíky a jejich křížence. Jateční váhy 2,5-3,5 kg dosahují cca. po půl roce, krmení pouze ječmenem, senem a suchým chlebem (po granulích rostou určitě rychleji). Daná plemena jsou střední a měla by mít jednu z nejlepších kovnerzí krmiva.
Králikárny mám s rošty - tedy trus propadává skrz rošt a králík je stále v čistém. Vykydat hnůj tak stačí 1x týdně. Chov na vysoké podestýlce mi není sympatický - králíci jsou z toho dost špinaví a bál bych se nemocí. Ale právě takhle (na vysoké podestýlce) se králíci chovat začali. Znám jednoho, co to takhle praktikuje doposud a na zdraví králíků to zdá se žádný vliv nemá, alespoň podle jeho slov - úhyny minimální (ale jak říkám, není to můj šálek čaje).
Králík HYLA - pokud se nemýlím (pokud ano, prosím o opravu), je to finální hybrid, stejně jako slepičí brojler - tedy není možnost je dále množit při zachování stejných vlastností. Je nutno chovat kompletní rodičovskou skupinu, čož mi ve světě s omezenými zdroji nepřijde jako výhra...
Cena králičích kůží je v dnešní době zanedbatelná, ale nemusí to tak být i v budoucnu - dají se vyčinit jednoduše pomocí kamence a kuchyňské soli (není to jako od profíka, ale funguje to).

[PooM]

Pro inspiraci