Potravinová soběstačnost

Odpovědět
vrbodol
Příspěvky: 633
Registrován: 14.07.2012 21:08

Re: Potravinová soběstačnost

Příspěvek od vrbodol »

Studna- Já si nedovedu představit jak to ve sklepě vrtat jestli existuje nějaká pidi vrtací souprava. Kopat jo ,ale to vrtání teda nevim.
Brambory jsem zkoušel 2x a bída dal jsem je pro zajímavost jen do hlíny žádný řádky,přivorávání nic. Jelikož nemám přístup k hnoji ,tak ani hnojivo ,prostě jsem jen využil plac po starym skleníku.Bylo to samý háďátko a pomalu jsem toho víc zasázel než sklidil.Jo a nestíhal jsem z toho obírat ty hnusný španělský slimáky.
Radek07
Příspěvky: 1182
Registrován: 30.07.2011 11:30

Re: Potravinová soběstačnost

Příspěvek od Radek07 »

Asi bych ze začátku SHTF sázel na zásoby trvanlivých potravin. Pokud bude mít naše rodina štěstí a skřet do toho nehodí atomový vidle tak potom něco zasadit v okolí. Ono opravdu záleží na situaci jak moc obyvatel náhlou změnu přežije. Pokud např. jen delší Blackout či jiná middle soft událost, tak by bylo kobylek příliš.
mart0
Příspěvky: 984
Registrován: 09.08.2020 21:39

Re: Potravinová soběstačnost

Příspěvek od mart0 »

Na takovou malou plochu si pořiď keře rybízu, malin, pár jahod, rajčata, malou jabloň s tím není tolik práce. Případně zasaď řádek mrkve, brambor, trochu česneku. Pokud máš slunné místo pro popínání, tak můžeš zkusit i tu révu. To vše ale jen na chuť a pro zábavu. Jinak zajeď do obchodu a nakup tam tunu cukru a tunu těstovin, za které pořád zaplatíš jen pár korun a tu energetickou hodnotu bys na zahrádce nevypěstoval ani za několik let.
Uživatelský avatar
Kapo
Příspěvky: 1293
Registrován: 10.04.2012 12:35
Bydliště: na samote u lesa

Re: Potravinová soběstačnost

Příspěvek od Kapo »

To anektovanie susedových záhrad ma dostalo. :yes Tiež som susedovi anektoval pole, a nasadil jačmeň.
/susedovy som zrotavátoroval záhradku, to mu v 80 rokoch vraj stačí/

Hliva je super riešenie, hlavne pri vhodných priestoroch vie rodiť celoročne. Na substrát stačí drevo, slama... tu je fajn zohnať dačo "eko-bio", bo dnes sa hodne strieka, a huba všetko vycucne.
Neviem, čo je lepšie. Či to, že čiastočne vie nahradiť v strave mäso, alebo jej zdraviuprospešnosť.
A samozrejme, je ich viac druhov. Ja som teraz kúpil sadbu královskej, ustricovej a bukovej.

V záhrade si zasaď hoc čo. Ale napríklad mimo záhrady sa dá hodne vysádzať partizánskymi spôsobom. Stronmy, kríky aj réva... Napríklad na horšie časy topinabur. Ak nie je zamrznutá pôda, dá sa vykopávať aj v zime, keď najviac hrozí hladovanie. Ak ťa teda nepredbehne bachyňa. :twisted:
Kým strom začne rodiť občasne až po rokoch, z ríbezlí, egrešov, malín a iných kríčkovín vie byť rodina sebestačná už na druhý rok bez výraznej starostlivosti a náročnosti na plochu. Ešte sa mi za 20 rokov nestalo, že bi som nemal úrodu. U stromov to cykluje zhruba obrok.

Ako zdroj "vreckového" nenáročného a sebestačného chovu na velmi kvalitné a zdravé mäso sa odporúča chov CUY mastných morčiat. V čechách už dosť rozšírené, ale na tanieroch zatial ojedinelé. https://prima-receptar.cz/obr-mezi-morcaty-morce-cuy/

Na vajíčka je potom vhodné zohnať dáky druh poloťažkej slepice a k nim aj kohúta. Aby sa z vajíčok dali liahnuť kuratá aj na mäso.

Ak by chcel mať človek pestrú zdravú sebestačnú stravu, a viac sa tomu venovať, tak sa ešte dosť rozmáha avapónia a hydropónia. Je to taký pokus o vlastný ekosystém. Je to fajn riešenie aj do bunkru, či na kozmickú loď. :chuckle https://primanapady.cz/clanek-30206-akv ... ni-zaroven

Väčšie zvieratá už ale vyžadujú viac času a priestoru.

Edit: ešte miesto brambor a topinaburov je možnosť pestovať batáty. Minulý rok som skúsil, a ide to. Tak už mám jeden namočený vo vode, a už vyháňa korienky a lístočky. Z jednej hluzy sa dá vypestovať aj 15 rastlín. Výhoda okrem super chuti a výživnosti, že na to nejdú slimáci, ani mandela, a vňať je konzumovatelná tiež, a dá sa využiť aj ako krmivo. https://www.youtube.com/watch?v=qpU1RIlngF4
Kto nepozná prístav, do ktorého pláva, tomu žiaden vietor nie je dosť dobrý.
Uživatelský avatar
Fabulous
Administrátor
Příspěvky: 8781
Registrován: 17.09.2011 21:33
Pohlaví: nevím, skryto ve špeku
Bydliště: Praha a okolí
Kontaktovat uživatele:

Re: Potravinová soběstačnost

Příspěvek od Fabulous »

Na studnu je tu jiné vlákno. Klasická studna ve sklepě je nešťastné řešení, leze z ní veliká vlhkost :)
Uživatelský avatar
Count
VIP
Příspěvky: 874
Registrován: 20.05.2015 19:11
Pohlaví: muž

Re: Potravinová soběstačnost

Příspěvek od Count »

Stromy nezatracuj, jablka / hrušky / švestky se dají sušit na křížaly a máš pak sladké na zimu. Zasadil bych k tomu fazole a hrách. Obojí nenáročné a dá se usušit a použít v zimě. A místo studny ve sklepě bych tam dal pár IBC, filtr a svedl dešťovku.
Lepší hrůzný konec, než hrůza bez konce.
Uživatelský avatar
J-e-n-n-y
VIP
Příspěvky: 871
Registrován: 26.03.2015 8:56
Pohlaví: žena
Bydliště: Novojičínsko

Re: Potravinová soběstačnost

Příspěvek od J-e-n-n-y »

Já jsem opět oprášila knihu Nezdolný zahradník od Carol Deppe. Je tam vše krásně popsáno. Pro základní obživu vlastně stačí jen 5 věcí- brambory, tykve, kukuřice, fazole a vejce. Mám v plánu letos pěstovat výše uvedené v dostatečném množství, abychom byli co nejvíce soběstační. Jen kachní vejce nahradím slepičími.
Kdo je připraven, není překvapen.
eotto
Příspěvky: 246
Registrován: 05.01.2017 12:35
Pohlaví: muž
Bydliště: Západní čechy

Re: Potravinová soběstačnost

Příspěvek od eotto »

Šlo by nějaké shrnutí v kostce o té knize?

Jinak cvrčky chovat ne. Je to dost náročné na čistotu, teplotu, vlhkost a je tam smrad.
"Mors certa hora incerta"
Uživatelský avatar
J-e-n-n-y
VIP
Příspěvky: 871
Registrován: 26.03.2015 8:56
Pohlaví: žena
Bydliště: Novojičínsko

Re: Potravinová soběstačnost

Příspěvek od J-e-n-n-y »

Kniha má tady na Rozpadu i vlastní vlákno
viewtopic.php?f=20&t=5610

Akorát Rozpad mi stále, už roky, automaticky slovo "Nezdol.ný" přepisuje na "nepokořitelný"

Anotace
V době nejistého počasí a společenské nestability prudce stoupá zájem lidí o pěstování vlastních potravin. Tato kniha vám přináší techniky pěstování schopné čelit výzvám sahajícím od zdravotních a finančních problémů přes speciální dietní požadavky až po vážné katastrofy a klimatické změny.

Americká bioložka a odbornice na zahradničení Carol Deppe čerpá z vědeckých objevů v mnoha odvětvích, aby vyvinula obecné principy nezdolného zahradničení. Zahradníci se naučí podle autorčiných podrobných instrukcí pěstovat, skladovat a používat pět potravin zásadních pro soběstačnost: brambory, kukuřici, fazole, dýně a vejce.

Dozvědí se, jak:
* Pěstovat potraviny v době divokého počasí a klimatických změn
* Zahradničit s malou nebo nulovou zálivkou a bez přísunu nakupovaných zdrojů
* Zahradničit efektivně a pohodlně (dokonce i s bolavými zády)
* Přizpůsobit svoji zahradu speciálním dietním potřebám nebo potřebě kontrolovat váhu
* Péct chleba a koláče z doma vypěstované kukuřice podle originálních bezlepkových receptů (bez dalších zrnin, umělých pojiv i bez mléčných výrobků)
* Chovat nosné hejno kachen nebo slepic, propojit chov se zahradničením a pěstovat si pro drůbež většinu krmiv
A mnohem víc…

Nezdolný zahradník je koncepční i praktická zahradnická příručka pro čtenáře všech úrovní zkušenosti. Carol Deppe je optimistická i realistická, a nabízí neocenitelné rady, jak mohou vzkvétat zahradníci (i jejich komunity).
„Pěstování potravin je jednou z nejpozitivnějších změn, které může člověk učinit tváří v tvář nejisté budoucnosti.“
Kdo je připraven, není překvapen.
Uživatelský avatar
Ray
Příspěvky: 714
Registrován: 04.02.2018 7:46

Re: Potravinová soběstačnost

Příspěvek od Ray »

Kapo píše: 25.03.2022 12:58 Ako zdroj "vreckového" nenáročného a sebestačného chovu na velmi kvalitné a zdravé mäso sa odporúča chov CUY mastných morčiat...
Ta morčata mě zaujala. To mě nenapadlo. Přiznám se, že jsem ten typ, který když vidí určité zvíře tak přemýšlí, jak asi chutná upečené :angel Už pročítám fóra a před večeří jsem slintal jak pavlovův pes :lol:

Bylo by vhodné je umístit třeba do toho sklepa kde je hlína? Udělat jim tam ale na patkách kotce/ohrádky na případné oddělování březích samic, "budky" na spaní atd. Bylo by to lepší i na udržení čistoty. Přes den tam jde světlo a udělal bych jim od jara do podzimu skrz okno denní průchod ven na trávu, kam bych umístil ohrádku. Tak bych pak nemusel ani řešit, co s nimi v mrazech.

Slípky samozřejmě plánuju taky. Mám už naplánovaný pojízdný kurník. Ještě dva roky mi ale bohužel nezbývá nic jiného než plánování, jelikož se při současném zaměstnání vracím ze vzdálené práce až kolem 17h, pak se do toho "farmaření" pustím naplno.
"Je lepší mluvit s chytrým člověkem o něčem hloupém než s hlupákem o něčem chytrém" - Jan Werich
JirkaK
Příspěvky: 411
Registrován: 23.12.2013 20:14
Pohlaví: muž
Bydliště: Jihomoravský kraj

Re: Potravinová soběstačnost

Příspěvek od JirkaK »

Pokud chceš osadit jen 200m2, tak nesaď brambory. Vzhledem k jejich ceně to nestojí za to. Pokud bys je chtěl v rozumné míře, abys je měl na celou zimu pro 4členou rodinu, tak to musíš zasadit aspoň 50 kg sadby a to je už celkem pěkná plocha.
Zasaď rajčata, papriky, okurky, fazoly, dobrá je i kukuřice, mrkev, česnek a cibuli, trochu jahod a zjistíš, že nemáš další místo.
Maximus
VIP
Příspěvky: 6526
Registrován: 12.01.2011 19:24
Bydliště: ČSR

Re: Potravinová soběstačnost

Příspěvek od Maximus »

Ty brambory jsou osemetne, jejich velkovyroba stlacila ceny na minimum. V pripade opravdove krize se stanou krajně nedostatkove. Co treba s lany obili, když nebude nafta do kombajnu a nakladaku a elektrina v mlynech. "Rozpadlici" s kosami a srpy a rucnimi mlynky to nevytrhnou. Brambory si je schopný clovek vyhrabat i s kusem klacku.

Pestovani brambor je jistota a v kompostovane trávě i jednoduche (az na ty hryzce).
"Bez zájmu [občanů] o stát republika se stává de facto státem aristokratickým, byrokratickým, státem menšiny - forma sama nerozhoduje o podstatě státu.“ T.G.M.
xgordon
Příspěvky: 642
Registrován: 10.08.2020 0:14

Re: Potravinová soběstačnost

Příspěvek od xgordon »

Pripadny dlhodoby vypadok produkcie zemiakov bude vyznamny dopad aj pharma priemysel. Vo pharme sa vyuzivaju na vyrobu roznych doplnkovych komponentov vo vakcinach a liekoch - respektive zhorsi sa ich dostupnost, zvysi cena, co bude mat dalsie dopady na zdravie populacie.
Johan
Příspěvky: 53
Registrován: 08.04.2015 10:53
Pohlaví: muž
Bydliště: Opavsko

Re: Potravinová soběstačnost

Příspěvek od Johan »

Já teda na brambory nedám dopustit. S výnosem 3-5 kg v běžné půdě nemají s ohledem na poměr výnos/plocha/získaná energie v našich podmínkách konkurenci. A ještě ke všemu jejich pěstování není časově ani technicky náročné. Tj. na 100 m2 si člověk za dva dny práce s motykou napěstuje zásoby na celou zimu. Vše ostatní, co si na zahradě vypěstuje už je bohus. To, že v současných podmínkách jsou za pár korun ekonomiku na zahradě zase tak nepoloží. Díky velkému výnosu to doženou a druhak jsou prostě jistota, když by se něco zvrtlo. Člověk s úrodou musí počítat rok dopředu. Pak už se to nedožene. Takže co my víme, co bude za rok.
Jako se vším, člověk i pěstování brambor musí trénovat. Je rozdíl sklidit 0,5 kg/m nebo 5 kg. Takže to, že teď stojí pár korun by neměl být důvod je zatracovat. Mají příliš mnoho výhod.

CUY morčata jsou chuťově super. Bohužel, morče má rychlý metabolismus a sežere toho dvakrát tolik co králík.
Vajíčka pro soběstačnost mají jeden velký problém. Náročnost buď na prostor a nebo na zdroje. Buď si slípky musí najít potravu sami, což je problém z hlediska predátorů (všech nohých) a pro většinu lidí i samotného prostoru, který mají k dispozici a nebo patřičného krmení, nejlépe pšenice. Ta ovšem potřebuje pro patřičné množství velkou plochu, hoodně velkou a taky na tom člověk bez techniky nechá ruce. Ale na druhou stranu i pár vajíček se hodí.

Volný zbytek se určitě oplatí osázet stromy a keři. Už jen z toho pohledu, že dlouho rostou a opět si člověk nemůže říct: "Tak, teď budu potřebovat jablka, tak zasadím strom." To už je pozdě.

A veškeré okraje osázet keři a jahodama. Cukrů není nikdy dost a pokud něco pěstuju, musím omezovat plevel a to je časově náročné. Mít tedy okraje od plevele odstíněné se hodí. Všude něco roste a je vhodnější, ať tam roste něco pro mě, než plevel. Radši tedy ať mi pod keři roste medvědí česnek než kopřiva.
S jahodama se dá např. i kouzlit. U mě se oplatí mít jednouplodící v několika odrůdách. Mají velký výnos v krátký čas a tudíš se o ně člověk stará chvíli. Při několika odrůdách a s použítím skleníku, mám jahody od května do července.
Uživatelský avatar
dracekvo
VIP
Příspěvky: 3607
Registrován: 06.02.2012 18:05

Re: Potravinová soběstačnost

Příspěvek od dracekvo »

Hlavně brambory jsou o proti jiným produktům super na uskladnění. Když mám vhodný sklep, tak je prostě vykopu, nanosím do sklepa a až do příští urody si tam pro ně chodím.
Taky v tom plánování zahrádky zapomínáš na obyčejnou trávu z které pak bude seno.
Slepice nehodnotím jako nějak náročné na potravu. Na rok nám stačí 200l sud pšenice (možná méně, nevím přesněš) a je z toho vajec pro celou rodinu. Potravu doplňujeme trávou ze zahrady a zbytkama z kuchyně.
Vhodný druh slepic a kohout zajístí i kuřátka. Rostou rychle a maso je dobré.
Johan
Příspěvky: 53
Registrován: 08.04.2015 10:53
Pohlaví: muž
Bydliště: Opavsko

Re: Potravinová soběstačnost

Příspěvek od Johan »

No právě. Takhle není problém si koupit 2q pšenice. Ale to člověk opravu soběstačný není. Pokud by to chtěl zabezpečit svépomocí, tak pokud 1 slepice sežere 100 g zrní denně (1500 kJ), tak za rok to dělá skoro 40 kg. Na to při extenzivním pěstování potřebuju plochu cca 200 m2, při intenzivním (správná odrůda, hnojení apod.) třeba 60 m2. Pokud jich chci více + kohouta + kuřata, tak se to dost nasčítá. Takže pokud nemají možnost si nasbírat sami a zbytek nedostanou ve formě zbytku, není to tak růžové.
Uživatelský avatar
dracekvo
VIP
Příspěvky: 3607
Registrován: 06.02.2012 18:05

Re: Potravinová soběstačnost

Příspěvek od dracekvo »

To samozřejmě souhlas.
Ale je podle mě nereálné se snažit o 100% soběstačnost. Mám nějaké zásoby pšenice, cca na rok. A pokud nedojde k úplnému rozpadu, že nebude ani nafta pro traktory, tak nějak stále doufám, že prostě ten sud přenice nějak vyšmelím.
Jako člen JZD mám nárok na naturálie za pakatel.
Uživatelský avatar
Jason
Příspěvky: 662
Registrován: 19.11.2012 11:30
Pohlaví: muž

Re: Potravinová soběstačnost

Příspěvek od Jason »

Jason píše: 02.04.2020 13:27 Ja jsem nabidnul kamaradum kus sveho pozemku jestli by si tam nechteli neco zasadit a pestovat.. s tim ze zahony prirpavime spolecne takze ta nejhorsi drina bude hotova (pomoci techniky). Ve finale nema nikdo zajem. Ale az neco vypestuji tak si klidne neco vezmou a to radi...
Trosku se vracim k tomu co jsem pred dvema lety psal. Mezitim jsem si na zahrade/pozemku udelal docela dost zahonu a pestujeme vse co se da. Nedelam to kvuli penezum ale ze me to bavi a taky se ucim spousta veci. Ale ted k jadru - kdyz jsem pred dvema lety nabizel kamaradum kus zahrady tak nechtel nikdo (vsichni videli praci - promena louky na zahony) a letos se mi ptalo uz asi 8 lidi jestli by si tam nemohli neco zasadit a tak... Uz jsem nak ztratil zajem :P
Říkali mi, že můžu být čím chci. Tak jsem se stal ostudou své rodiny.
MarS
Příspěvky: 501
Registrován: 22.03.2020 11:28
Pohlaví: muž

Re: Potravinová soběstačnost

Příspěvek od MarS »

Jeden tip pokud aktuálně jako já sadíte rajčata. Je lepší je dávat na šikmo, udělaj mohutnější kořenovej systém a netahnou hned do listů.
Cep
Příspěvky: 1705
Registrován: 09.04.2015 11:22
Pohlaví: muž

Re: Potravinová soběstačnost

Příspěvek od Cep »

Od kolegy jsem se ohledně rajčat naučil vykopat jednu jámu mezi tyčkami, tam strčit dvě sazenice a vyvést je na šikmo k tyčkám. A pak zalévat doprostřed.
U souseda jsem viděl, že k rajčeti - zřejmě ke kořenům - zapustil do země větší květináč (plastový). Možná by to mohlo omezit šíření plísně...
Odpovědět