Boj se škůdci

[Candide]

Hodně se všude na fórech řeší hnojení apod, ale co škůdci? V PA situaci asi budou chemické prostředky na likvidaci škůdců nedostupné a ti přitom mohou být pro úrodu obrovskou pohromou. Znáte nějaké postupy, například za použití různých rostlin, hmyzích druhů apod., které by byly schopné takové škůdce zničit (nebo aspoň omezit. A nepište mi sem, že se mandelinka sbírá ručně, je to nekonečné a úmorné

A kromě hmyzu, existuje i nějaký způsob, jak předejít např. plísním?

[Maximus]

Mám pocit, že jsem to tu někde dával, ale jako docela účinný pesticid lze použít výluh z tabákových listů. Jen je nutné dodržet dostatečný odstup mezi aplikací "výluhu" a konzumací úrody - nikotin je velice prudký jed. Ač nekuřák, tak "machorku" - tabák selský, který je na pěstování jednodušší než tabák virginský a má i vyšší obsahy nikotinu, bych si na zahrádku v PA době rozhodně zasadil .

[BUBBA]

Ochrana biologická - slunéčka,pestřenky,zlatoočka,bakterie,draví roztoči,entomopatogenní hlístice.Ochrana biotechnická - draselné mýdlo,parafinový olej (100% na mšice),výtažky z bylin.Dále potom odstraňování napadených částí rostlin,shrabání a spálení listí,různá karantenní opatření,použití nástrah (jednoduchý příklad - někteří škůdci rádi přezimují v hromadě slámy,na jaře spálím a je klid) a samozřejmě onen nepopulární sběr mandelinek,housenek atd.Možností je spousta... Ten tabák by měl taky fungovat,některé insekticidy jsou na bázi nikotinu(akorát to příšerně smrdí).

[Candide]

To jo, ale jak právě ty vhodné druhy přimět k tomu, aby se ubytovaly zrovna u mne? Vím, že v Asii podporují pavouky tím, že jim v rýžových polích tvoří ze slámy bezpečné místa pro ukrytí, ale to stěží budu aplikovat v místních podmínkách.

[Terminated Account]

Jako kluk jsem byl nucen, na polích se slunečnicí, nebo řepou sbírat Berušky (Slunéčka sedmitečná). Otec je pak vypouštěl ve skleníku kde žraly mšice. Asi to tenkrát poradil Přemek Podlaha. Fungovalo to opravdu skvěle.

[hanpari]

"Chov" koček určitě. Stačí si přečíst historii koček jako takových a pochopíš, proč spousta civilizací považovala kočky za posvátné, nebo alespoň vysoce ceněné.

Proč jsem dal "chov" do uvozovek? Asi proto, že koček asi nikdy nebude nedostatek. Jako nejlepší a nejodolnější lovce doporučuji obyčejnou kocku domácí:




Tenhle druh je velmi nenáročný, příliš toho nesežere a patří mezi zdatné lovce myší. Jenom upozorňuji, že i kočku je dobré krmit - a že nechávat ji o hladu, aby víc lovila, je nesmysl.

Dále kočka je březí (tuším) dvakrát do roka a my jsme mívali kolem tří až čtyř koťat ve vrhu.

pro ty, kteří neradi sbírají mandelinky, mám dobrou zprávu. Narozdíl od mandelinek, nevyžadují kočky prakticky žádnou pozornost. Jsou naprosto samostatné.

[Hilkester]

V rámci dokumentů National Geographic (snad by se to dalo někde dohledat), jsem viděl hospodáře v Africe (bohužel ne u nás) vysazovat na pole, které leželo ladem, nějakou rostlinu, která byla pro škůdce velmi chutná. Doslova škůdci přelezli z jednoho pole na tohle, kde se ovšem chytili. Rostlina se pravidelně rosila a vytvářela na sobě mazlavý povrch a ty potvory se přilepili. Když už toho nebylo třeba, pole se jednoduše spálilo - skůdců se zbavili a ještě to pohnojili.

V našich podmínkách takové podobné rostliny také rostou. Zpravidla slouží buď pro vábení konkrétního hmyzu nebo ho naopak odpuzují. Častokrát jsou insekticidy na principech látek, které pocházejí z těchto rostlin.

Proti plísním je to podstatně složitější. Většina fungicidů je sama o sobě vysoce toxických. Pokud nejde o použití na rostliny, používal se běžně roztok modré skalice.

Určit lze laboratorně i velmi primitivně, co na co jak působí. V rámci PA stačí škůdce nachytat a dávat je samostatně do přítomnosti různých látek a rostlin. Kde se mu zrovna nebude nejlépe dařit - hurá. Teoreticky lze použít cokoliv, co je dosti aromatické, např. máta a další bylinky, z kterých se často dělají léčivé čaje. Ale chce to odzkoušet.

Pokud by jste měl někdo čas, doporučuju knihovnu České zemědělské univerzity, určitě by se tam dalo lecos najít nejen k těmto tématům. Hlavně koukat do skript, kde je to obvykle velmi stručně popsáno a nemusí člověk kvůli tomu číst celou rozsáhlou odbornou literaturu. Koupil jsem si již např. potravinářskou biologii (Vlková, Eva; Rada, Vojtěch; Killer, Jiří; ISBN: 978-80-213-1988-2). Sice se to nezajmá o ochranu pole, ale pomůže to pochopit jak portaviny skladovat a chránit je proti plísním i hnilobě (asi na to udělám samostatné téma).

[Fjord]

Současné zemědělství se ubírá špatným směrem - půda je vyčerpaná a nemá tak ani dostatek přirozených obranných mikroorganismů, aby se vypořádala s přebytkem škůdců. Koupili jsme letos brambory od soukromníka, ale jsou plné drobných teček-je to nějaký druh červíků. Nekazí se to, ale musí se to vykrajovat, což je pak o 1/4 bramboru méně. Je to napadená půda těmito potforstvy a bohužel asi potrvá dlouho, než by se toto dalo do pořádku. Pesticidy jsou k ničemu protože vybijí všechno živé, co podporuje kvalitní humus (žížalky, atd). Takže jak tohle někdo chce ošetřit plošně-v celku nereálné v krátké době. Ono to ovlivnuje pak i široké okolí.
Myslím si, že to chce úplně změnit styl využívání půdy a začít odjinud. Ta cesta se ukazuje v návratu k přirozenému soužití několika druhů rostlinstev, které se vzájemně podporují a využívají jedna druhou - což je permakultura - a tedy v podtatě volné působení matky přírody tak, jak to vyhovuje jí-za mírného vlivu člověka, který si jen nasadí, to, co potřebuje, ale v kontextu s dalšími rostlinami. Jedna rostlina má třeba dostatek draslíku, druhá umí na sebe lákat opylovače, třetí zase něco jiného-pak se také přirozeně mohou doplňovat a podporovat. Takže chce to víc odborníků na tohle téma - je jich příliš málo.
Letos jsem jen napůl vybojovala bitvu se slimáky-sežrali mi půlku úrody dýní-loni jsem měla jednou tolik. Letos se jich namnoží mnohem víc-je mírná zima-takže co s tím, že - někde je něco v nerovnováze.

JInak kočky jsou určitě dobří lovci ale spíš to jsou kočky, než kocouři. Takže pořídit si samičky Kocouři jsou líní a moc neloví. Pak třeba pro ježky to chce asi vytvořit prostředí-což nemají určitě v dokonale vykosených trávnících, atd. Tím, jak přetváříme krajinu z ní zároveň vyháníme přirozené dravce - a to i v tom mikroskopickém světě-asi Nejsem extra odborník - jen drobný pěstitel, takže se musím taky naučit myslet nějak jinak, než mě to učili.

[alibaba]

Co ty zminovane kaceny na slimaky a to pestovani brambor v kvetinacich a hlad donuti i kocoura chytat mysi ......

[peteres]

Na slimáky mám vyzkoušené indické běžce, vysbírají všechno a teď v téhle zimě nezimě, kdy je mokro a bez sněhu tak posbírají kolem baráku i slimáčí vajíčka odevšad, kam se dostanou. Zelenině na zahrádce neublíží, pokud mají dost prostoru k hledání živé potravy. Moje hejno kachen procházelo běžně v rojnici záhonem salátu, pročesali zem pod všemi hlávkami, posbírali všecky slimáky a šli dál, salátu se ani nedotkli. Žížaly neposbírají, ty lezou ven až v noci.

Pokdu jde obecně o ochranu úrody před škůdci bez chemie, tak se dá doporučit snad leda udržovat si kvalitní půdu, dbát na správné osevní postupy, každý rok dodávat na záhony kvalitní kompost, v blízkosti záhonů vysazovat i nějaké okrasné rostliny jako pastvu pro hmyz. Kyž bude zahádka pestrá, bude i líp prospívat. Zdravé a silné rostliny líp odolají škůdcům.

[Fjord]

jj vím že na slimoše jsou nejlepší indičtí běžci, jenomže-jak jsem už psala jinde, je nemám kam dát. Musela bych jim něco spešl postavit - venku v zimě být nemůžou nonstop.

Kyž bude zahádka pestrá, bude i líp prospívat.

jj o tom to je, ještě se jen naučit dobře právě použít to, co si nebude vzájemně zavazet, ale se naopak podporovat. Asi to holt chce experimentovat a učit se. Od zemědělců se toho moc nedozvíme.

[Hilkester]

souhlasim s Fjordem, že to současné zemědělství se ubírá špatným směrem, bohužel návrak k původnímu zemědělství, cca o 500-1000 let zpět, není jen tak možný. Jednak již zmíněná poškozená půda, druhak nejsou již původní plodiny s větší genovou členitostí. Když se to tak vezme, většinu obživy lidstva obstarává jen pár rostlin, které jsou vyšlechtěny jen z malého počtu původních rostlin, takže původní genová diverzita zmizela a to, co je teď, je velmi náchylné k nemocím (je to jako když se nějaká monarchie neustále rozmnožuje mezi sourozenci - je to pak samej degent).

V rámci klubu přátel živé historie jsem se snažil najít osivo, které je ještě "původní". Ukázalo se (dle VÚRV), že nejstarší osivo u nás (použitelné) je cca necelých 100 let staré. Kupodivu tehdy byl u nás každých 50km jiná odrůda pšenice. Všechno to ale vymizelo. Asi nejběžněji sehnatelné osivo nejodolnější pšenice je tzv. pšenice špalda. Ostatní pšenici je možné získat pouze na výzkumnou činost z VÚRV - dají vám 5 semínek a ty zase další rok vrátíte
U ostatních plodin je to podobné.

Doporučil bych pěstovat na malých políčkách, která jsou navzájem oddělená hustým porostem, kde žijou zvířata (plaz, ptáci), která si se škůdci poradí. Jak by to ovšem mělo přesně vypadat, to je otáka pro odborníky. Téma je to příliš rozsáhlé a komplikované, stejně tak taková políčka nově vytvořit. Což mi připomíná zdejší diskuzi o agrokruhu, který by takový princip pěkně řešil - mezery mezi kruhy by vyplňovala volná vegetace.

Databáze genetických zdrojů http://genbank.vurv.cz/genetic/resource ... ault_c.htm
Odolné odrůdy jsou zpravidla ty, která jsou označené jako "krajový nebo primitivní kultivar"
Pšenice špalda celkově http://genbank.vurv.cz/genetic/resource ... ault_c.htm
Např. Pšenice špalda z Uhříněvsi (nebo třeba i z Tábora, Ruzyně, ...) http://genbank.vurv.cz/genetic/resource ... 01C0100924
Osivo lze po domluvě získat a rozmnožit si ho.

Co se týče těch brambor, ty jsou velmi háklivé na parazity. Nikdy se nesmějí pěstovat na stejném místě další rok. Musí se dodržovat např. norfolské čtyřhospodářství (rotace roslin) a chránit tak brambory proti parazitům, obvykle proti háďátkům http://www.agromanual.cz/cz/atlas/skudc ... orove.html (ale je to důležité i pro jiné rostliny!!). Jestliže se v půdě jednou háďátka objeví, nelze se jich účinně zbavit, jedině počkat, až pojdou a v půdě nebudou zárodky, to ale může trvat několik let (bez chemického ošetření někdy až 20-25 let!).

Vliv na parazity má i vhodně zvolená dispozice pozemku pro konkrétní plodinu, vhodné zavlažování a vhodně zvolenou předplodinu.

Sice jsem neřekl, jak se bránit proti škůdcům, ale aspoň lehce nastiňuji směr, jak se jim vyhnout.

[Hilkester]

Ač to neni uplné pravidlo, odrůdy plodin, které se volí pro bio-zemědělství, obvykle vycházejí z primitivních kultivarů a jsou tak odolnější. Ač mám na tuto bio-módu trochu skeptický pohled, je alespoň pozitivní návrat nebo aspoň příchod větší diverzity plodin u nás. Zkuste se poptat, kde se co na to dá sehnat, bohužel to ale asi nebude vůbec zadarmo

[Karlos]

Admin: Diskuze o pěstování a využití tabáku oddělena: http://www.rozpad.cz/forum/viewtopic.php?f=47&t=932

[Maximus]

Nedávno jsem se dozvěděl zajímavou informaci o tom, že na mandelinku jako insekticid funguje výborně výluh z konopí (jelikož to není o účinku THC, tak by mělo fungovat i standartní technické konopí). V létě zkusím udělat pokus, jen mám obavu z toho, že v našich končinách se dá snáze sehnat "hulení" než technické konopí.

[Fabulous]

Budou ti courat po poli sjetý mandelinky

[Candide]

To je zajimavé. Mohl bys to přiblížit nebo poslat odkaz, kde ses dostal k těm informacím o konopí? Technické konopí je totiž mimořádně odolná a užitečná rostlina a dnes už není těžké sehnat semena, jsou organizace, které je šíří a to leckdy i zdarma.

[Maximus]

To Candide:
Bohužel tuto informaci mám jen z ústního podání člověka, který má konopí a houby jako svůj velký koníček - nejde ale o nějakou "smažku" - VŠ, otec od rodiny. Jak jsem pasal, chce to tuto informaci prakticky ověřit.

[mato2722]

Ako insekticíd sa dá použiť odvar z lastovičníka väčšieho (Vlaštovičník větší - Chelidonium major) ako postrek na rastliny. Pozor ale na vlastné oči, resp. alergici aj na pokožku, najmä v čerstvom stave je dosť nebezpečná oranžová šťava. Ako repelent na zvieratá (dá sa aplikovať aj na človeka - testované na sebe samom ) vrele odporúčam tento recept: výluh z rozmarínu (lúhovať rozmarín 24 hod v studenej vode) s octom, pomer: 4:1....účinkuje na kliešte, ovady, komáre... pri aplikácii na stavby ale nemá dlhý účinok...

[alive]

Slimaci, sneci: obsypat zahon pilinama a polejvat logrem z kafe.
Msice: rozvarit tabak s nastrouhanym cesnekem, prefiltrovat a do rozprasovace...
Repelent: lih, hrebicek, anyz a rozmaryn...macerovat aspon tejden. Funguje spolehlive tak hodinu po naneseni, pak je treba nastrik opakovat.