Rozpad.cz

Tak obrovský žaludy? Tady v širokém dalekém okolí jsou jen žaludečky, velké asi jako první článek malíčku. Nejsou tak široké, ale hubené a delší než širší.

To bude nejspíš nějaký druh z okruhu dubu zimního, ten má malé žaludy. Ještě menší má šipák. Jednotlivé druhy se liší i velikostí žaludů.
Dub červený podle těch tlustých téměř kulatých žaludů i poznáš, ostatní jsou podlouhlé.

Ivana píše: ↑21.11.2021 13:51 Mám doplňující dotaz, dub červený má mít vyšší obsah tříslovin (osobně jsem to nezkoušela, tvrdí různé zdroje), kolikrát jsi dělala odtaninování? Myslím kolikrát jsi zalívala vodou, než ztratily trpkost?

Teď ještě koukám do zápisků ze včerejška, sekla jsem se o jedno odtaninování. Byla to tedy první voda na oloupané žaludy + 30 min druhá voda + 30 min třetí voda + 30 min čtvrtá voda + 30 min pátá voda + 50 min osolená voda

A před loupáním jsi nespařovala? Ono to pak jde loupat líp.

Nespařovala, ty žaludy byly tak obrovské, že jsem je louskala louskáčkem na ořechy

Dobrý trik, budu muset zkusit i na ostatní. Já jsem dokonce viděla louskač na ořechy a žaludy. Nasypalas a zatočila klikou. Byl to americký výrobek.
A to co píšeš odpovídá, že dub červený potřebuje o jednu-dvě vody víc.

Dotaz pro všechny, zejména pak pro účastníky pilotního běhu a též pro naprosté začátečníky:
Zvažuju zimní variantu. Koukněte z okna a napište mi prosím, jakou podporu a co všechno dalšího byste potřebovali, abyste to dali v zimě? Vím, že se to dá.

Abych vůbec mohl uvažovat o sběru v zimním období, v terénu mimo vlastní zahradu, musel bych UMĚT POZNAT ROSTLINY, VČETNĚ STROMŮ, V OBDOBÍ VEGETAČNÍHO KLIDU. Tohle bez přípravy, nebo kvalitního fotoalba s popisem, nedám.

Ivana: Lehce jsem prošel svoji lokalitu a kalorické tabulky a přiznám, že nevím, co bych sbíral jako hlavní plodinu, alespoň pokud chci být schopný to nasbírané taky sníst. Žaludy už jsou komplet pryč (černá vysbírala), ovoce kromě pár šípků nevidno... asi bych ukořistil pár topinamburů (ale jen proto, že přesně vím, kam na ně), vyryl bych nějaké kořínky (sedmikráska, pampeliška) a tím bych skončil. Ty cca 4000 kcal, které potřebuju k zimnímu pohybu, by to podle mého ani od úsvitu do soumraku nedalo.

Za mě: potřeboval bych především tip, kam v tomhle období jít na nějakou skutečně výtěžnou plodinu, nebo co vůbec zvolit jako hlavní cíle sběru. Asi bych byl schopný vzít srp a sehnat pět kilo kopřiv, ale reálná využitelnost těch papírově dostatečných kalorií bude mizivá.

Oddenky, hlízy a kořeny u rostlin, o kterých nevím, zda v lokalitě rostou... Možná nějaká kůra? Zimní založené pupeny?

Takže byste potřebovali dlouhou přípravu, začínající už někdy koncem léta, abyste si mohli dostatečně zmapovat zdroje? Abyste přesně věděli, kam na ty topinambury a ostatní věci jít?

Stenny:
Kopřiva je pro zimu pasé, protože neplatí okřídlené "Kopřivu mráz nespálí", on ji totiž spálí. Ale jinak ji podceňuješ, kopřivová mouka, tedy těch 5 kilo usušených a rozemletých, má víc kalorií i vitamínů a minerálů než normální mouka. Například vápníku to má tolik co sýr.
Mám osobní zkušenost, že žaludy se dají sbírat i v lednu a únoru. Ale. Někdy a někde.

Germanik:
Na lýko bohužel kcal nemám. Ale je známo, že se z lýka některých druhů vyráběla mouka, v Americe i v Evropě. Nevím ale, jak by to bylo se zákonem, který zakazuje poškozování stromů.

Mně by se líbil manuál s fotopřílohou, jak máš na léto-podzim, doplněný o vzhled těch rostlin v zimě. Najít je největší problém. A více o pupenech dřevin, jestli jsou jedlé. Zásoby mouky na zimu jsou fajn, ne každý má ve slámě jablka, v písku kořenovou a ve sklepě zelí v bečce. Tedy samostatná kapitola na scorbut v zimě u nás.

Fotky - to budu fotit několik let. Pupeny některých druhů jsou jedlé (úžasná je lípa a hloh), ale kalorie pro ně bohužel nemám a nevím, jestli je to vůbec známé, jestli se tím někdo zabýval. Spíš bych řekla že ne, jedlé divoké kytky je úplně okrajové téma, kterým se zabývá doslova pár lidí.
Vitamín C je nesrovnatelně jednodušší než kcal, řekla bych o dva-tři levely, i v zimě. To uděláš levou zadní, trochu námahy je potřeba jen když je sníh.

Nevím, nevím, všecko je tu sežraný, tady akorát s pokusit najít tu šruchu, ale 4 kila.... A v létě si předem zasázet na několika místech topinambury. Jinak to asi řeší asi sklep, sudy s obilím a rýží. A sušené brambory z Penny, těch jsem si udělal zásobu, není v tom mlíko, tak to vydrží dlouho.

Ani šrucha v zimě není. Ale 4 kila šruchy máš za chvilku, je dužnatá a tudíž těžká.

Bych se jako sběrač musel živit larvami a žížalami někde v opuštěném starém stohu. Tam se udržuje vyšší teplota díky tlení. Fuj. Raději lovit

Ivana: Co by pro tebe bylo řekněme pět rostlin první volby, když se jedná o období prosinec-únor? Samozřejmě záleží na lokalitě, ale dejme tomu, že jdeš zkoumat novou oblast - v jakém pořadí budeš hledat rostlinné zdroje?

Žaludy a bukvice se občas dají, ale tam, kde není sníh a černá zvěř, což je úzký profil. Lísku, kterou neobraly veverky, jsem takhle pozdě snad neviděl (možná nějaká alej vzdálená od lesa, kam nemůže zvěř a veverky to mají daleko, ale nevybavuju si). Vodní plochy jsou zamrzlé, což dost podstatně zhoršuje dostupnost různých bahenních oddenků.
Skoro mi připadá, že v takovéhle situaci bude o to víc stát za to se sebrat a vyrazit klidně patnáct kilometrů daleko, abych našel jinan/lísku/dub nesklizené zvěří. V teplém počasí jsem sbíral stylem "hm, támhle jsou duby a támhle myslím černý bez, to nějak půjde," v zimě si to bez jasného plánu a odhadu z předchozích let (které stromy jsou na ráně versus které mají i v zimě něco ke sklizni) nedovedu moc představit.

První volba je to, co je v dosahu. Což je něco jiného v tvém okolí a něco jiného v mém okolí. A bude se to poněkud lišit rok od roku, někdy bude víc toho, jindy onoho, někdy bude něco chybět. Kdybych šla v zimě zkoumat úplně neznámou lokalitu, tak by se jednou nebo spíš víckrát určitě stalo i mě, že to nedám. Spoustu věcí člověk přehlédne, většina lidí přehlídne i kopretinu když nekvete, natož v zimě. Myslím, že neznalost lokality by nevyvážily ani moje botanické znalosti.

Lísku musíš tu druhou. Žaludy a bukvice někdy někde bývají i v únoru a dají se i pod sněhem, samozřejmě s dramaticky sníženou efektivitou. Co se týká oddenků vodních rostlin, v zimě mi to připadá naprosto nemožné. Mimochodem, vyzkoušel sis zápasy v bahně někdy v létě? Jinan ano, ale většina lidí bude mít tento zdroj o hodně dál než je 15 km a bude potřebovat auto. Plus ty další jinanové chuťovky.

Bez dobré znalostí okolí, bez jasného plánu a dokonalé strategie se to podle mě v zimě nedá. Je to nejvyšší level, na který se musíš připravovat co já vím, půl roku? rok? a možná i dva? předem.

Nechci být skarohlid a pesimista, ale spolehnout se jen na divoké rostliny v zimě v zasněžené neznáme krajině je nejlepší cesta k smrti hladem.
Bez živočišné potravy to proste nejde - i kdyby se měly lovit jen myši do pastiček a sbírat larvy z tlejicich parezu.

Vegetariánství se v lovecko-sberačskych společnostech od Arktidy až do mírného pásma nikde nepestovalo. Ani mezi “kovanymi” buddhisty z Nepálu a podobných velehorskych oblasti s tvrdými zimami vegetariány moc nenajdete.

Jako zdroj vitamínu a minerálu je ale rostlinná strava i v zimě nepostradatelná. Inuité a podobní severští lovci nedostatek vitamínu C řešili i pojídáním obsahu střev ulovených sobů, které jsou údajně bohaté prave na tento vitamin. U nás za prve nemáme soby a za druhé si myslím, ze prave Ivana nám muže ukázat, jak i lovci se mohou vyhnout avitaminozam s lepšími gurmetskymi zážitky než provozovali Inuité.

Osobně mám jako nouzovou zásobu vitamínu C kromě kysaneho zelí i obyčejný hrách, který když se nakličí, tak je bohatým zdrojem vitamínu C (mimo svoji dobrou energetickou a obecně i nutriční hodnotu). Pučálka je zajímavá alternativa k vecernimu filmu.

Nikde neříkám "Spolehni se na divoké rostliny v neznámé zasněžené krajině". Jen dělám kurz, kde si každý může zkusit o čem to je na jeden den.
A vitamín C je ten úplně nejmenší problém, a to i po většinu zimy. Největší problém jsou právě kalorie.