Je možné ubránit vesnici několikanásobné přesile?

[plenty wolfs]

Karlos to sa u bás na Morave bežne povaľujú delostrelecké granáty ?

[Karlos]

Právě že nepovalují (a to je dobře), proto zastávám názor že těch vesnic které budou disponovat FUNKČNÍMI zbraněmi obsahujícími skutešné trhaviny bude velice, velice málo... ano věřím tomu že hlaveň pušky bude trčet z každé vesnice, stejně tak nástrahy, propadla, molotovy a já nevím co všechno ale opravdové trhaviny toho se fakt nebojím...

[plenty wolfs]

V tom máš teda úplnú pravdu.

[big bang]

Rekonštrukcia niekdajšej Gerulaty.

[muzzleloader]

DAP je skutecne k nicemu,pokud tvurce neumi vyrobit nebo sehnat rozbusky a nejakej brizant jako pocinovou nalozku.Ale treba minomet je naprosto jednoducha zalezitost.Jednoduchy minomet muze fungovat na bazi ohnostrojnych kulovych,nebo valcovych pum.Balik s naplni BP,flashe,nebo i NC prachu a prislusny fragmentacni material,nebo srouby,hrebiky,sekane olovo,sklo,doplneny o vymetny kosik s naplni BP a trubka o vhodnem prumeru.Casovany odpal naloze je na prd.Kdo bude propocitavat namer,elevaci,kdyz bude kazda mrcha jinak tezka,tvar nebude dokonale presny a rychlost letu se bude merit tezko.Ale napich je prijatelne reseni,nic tezkeho a da se tak vlastne i iniciovat vymet.Bude to vlastne fungovat uplne stejne jako klasicky siskomet.
Ja bych si treba o nejakem pripravovani traskavin a trhavin iluze nedelal.IED se budou vyrabet z dostupnych surovin a budou i tak maximalne nebezpecne.

[Karlos]

Ale napich je prijatelne reseni,nic tezkeho...

Ano teoreticky nic těžkého, ovšem nechtěl bych vidět tu hromadu utrhnutých končetin při pokusech uvést teorii v praxi... Budu se opakovat ale zkonstruovat SPOLEHLIVÝ a BEZPEČNÝ (tyto požadavky jdou totiž proti sobě) zapalovač je u jakékoliv munice to nejtěžší...

[muzzleloader]

Nic tezkeho,opravdu.A ani nebezpecne to neni.

[Karlos]

OK pak uveď konkrétní příklad... pokud máš totiž na mysli jen nějaký váleček s jehlou pohybující se v trubičce kde bude veškerou bezpečnost zajišťovat v lepším případě pružinka tak máme asi na bezpečnost rozdílné požadavky. Já mluvím o nějaké přepravní pojistce, maskové jistotě, situacích kdy granát vypadne z ruky... ideálně i autodestrukci, nechceme si přeci z okolí vesnice udělat minové pole a ocitnout se v jeho středu

Z tohoto výčtu mě co se konstrukce týče připadne snadná snad jen ta přepravní pojistka...

[muzzleloader]

Samozrejme,ze prepravni pojistka,to je tutovka,bez toho nic.Ale zaroven musi jit o spolehlivy system.Dvoji iniciace.Jedna mzikova a druha pro sichr casovana az do dvaceti vterin.Nekdy by mohlo byt i zajimave vystrelit tu se spozdovacem.Hele je kreteny,ono jim to nebouchlo Ukaz to,co to je?................

[drigon]

Před nedávnem jsem četl knihu o rusko-japonské válce Port Artur (1904 - 1905). Zde byly poprvé použity minomety a ruční granáty. Ze začátku šlo o kusovou domácí výrobu vojáků, teprve později to začali dělat "fabricky". Ruční granát byl v podstatě železnou trubkou, nebo vystřelenou nábojnicí napěchovanou střelným prachem smíchaným s drobným materiálem (kuličky, sekané olovo, střepy a všechno možné). Odpal prováděli pomocí krátké zápalné šňůry (dnes by mohl jít realizovat pomocí škrtací petardy zastrčené do otvoru v čele trubky - jen bych ten otvor okolo petardy utěsnil, aby nedošlo k jejímu vypadnutí, případně proskočení jiskry dovnitř trubky). Japonský minomet byl z dřevěné (!!!) trubky silně omotané lanem. Odpal probíhal na stejném principu jako dnes u kulových pum. Po založení do roury se zapálil knot a pak to vystřelilo. Vystřelená náplň většinou vybuchovala ve vzduchu (větší účinnost proti vojákům zalezlým v zákopech, nebo ležícím na zemi). I když existovaly náplně vybuchující po nárazu na zem.

Pro ilustraci zde udělám výpis z části této knihy. Jde o třetí díl : Zánik eskadry, pád pevnosti. str.288 až 290

... Rusové dokázali vyrábět zbraně a bojové prostředky, které by předtím sotva někoho napadlo použít jako prostředky pozemního boje. Především to byly ruční granáty sestrojené Nám. por Podgurským. (byl minérem na křižníku Bajan). V nouzových podmínkách v Port Arturu použil prázdné patrony od nábojů ráže 37 - 47mm., které naplnil pyroxilínem, nebo střelným prachem, uzavřel a opatřil krátkou Bickfordovou zápalnicí. Tyto granáty se staly u ruských vojáků velmi oblíbeně a nakonec jich v arzenálu pod Křepelčí horou dělali cca 300 denně. Minomet byl dělem ráže 47mm. kterému zakrátili hlaveň, dali ho na lafetu s kolečky a namířili strmě vzhůru. Do hlavně vkládali 6kg. projektily, které měly vzadu stabilizační křidélka a vpředu nárazový zapalovač. Tyto miny byly účinné hlavně proti zákopům. Též používali několik starých opakovaček na jednom postavci paralelně propojených a opatřených pákou. Zbraně se tímto nabily všechny najednou a jeden střelec pak pálil salvami na útočníky. Používaly se i vrhače min a bomb na principu středověkých katapultů.
Nákres dřevěného japonského minometu je na str. 405 ( v ruských pramenech je veden jeko "dřevěvý moždíř").

Můj dovětek k tématu: v případě, že dojde k situaci popisované v tomto vláknu (doufám, že se tak nestane), tak bude vhodné hledat inspiraci v takovýchto nouzově vyráběných zbraních. Nějaké Hi - tech v domácí dílně stejnak nepůjde udělat a zásoby továrních zbraní se jednoho dne vyčerpají (pokud budou k dispozici).
Na konec dávám důrazné upozornění: V současné době nikdo nic takovéhoto nevyrábějte - jednak je to nebezpečné a navíc jde o vážné porušení zákona s hrozbou uvěznění. S pozdravem M.

[drigon]

Dovětek k minulému článku.
Experimentovali i Japonci (str. 290). Při Japonském ůtoku spatřili obránci na Vodovodní redutě podivnou, neforemnou postavu, která se plazila k opevnění. I když ji několikrát trefili, tak lezla furt pryč a až po zásahu do boku se zastavila. Když se k ní vydali průzkumáci z fortu, tak zjistili, že je to japonský voják pokrytý "želvím" pancířem - měl jej na ramenou, hrudi i zádech a na hlavě helmu ze silného železa, ze které měl před obličej spuštěný plát železa s průhledy pro oči. Dále používali strážní psíky vycvičené tak, aby při přiblížení nepřítele začali štěkat. Jenže psíci zklamali. Měli totiž špatný výcvik a tak štěkali, ať už se blížil kdokoliv. I vlastní lidi.
Tak jsem vypsal, co jsem považoval za vhodné a teď je řada na Vás. Jsem zvědavý na Vaše nápady, jak s těmi útočníky zatočit. S pozdravem M.

[Geiger]

příkop, panji, ostnáč, miny, thermit, molotov, možno zkusit prostřelit puškou silnějšího kalibru (od 308win/7,62x54 výš)

edit: blbě jsem to napsal, je to punji

[drigon]

Co jsou to panji? A jak se používá termit (z čeho je)? Co se týká min, tak obránci dost často používali střepinometné miny odpalované na dálku po kabelu. Bylo to celkem účinné, jen občas útočníci ten kabel přerušili (ať už dělostřeleckou palbou, nebo tím, že ho našli a přeřezali). Dále na určitá místa, pro útočníka "vhodná" dávali podkopy naplňené velkým množstvít trhavin. To pak měli útočníci "letecký den". Většinou to místo vypadalo jako opuštěný zákop, nebo skalní rokle, kterou se dalo nepozorovaně přiblížit k postavení obránců. Jen tam bylo nachystané a pořádně zamaskované "překvapení". S pozdravem M.

[Geiger]

punji: http://www.youtube.com/watch?v=GBORB5TvyJw
http://en.wikipedia.org/wiki/Punji_stick

thermite: směs kovových prášků hořících vysokou teplotou. Samostatně to moc využití nemá (pokud teda nepotřebuješ svařit kolejnice nebo propálit motor skrz na skrz), ale s výbušnou složí , která by rozprskla hořící termit po okolí,by to šlo použít i proti pěchotě

Klasický termit Al + Fe2O3

Zapaluje se směsí BaO2 + Mg a hořcíkovou páskou.

Chemikálie množství (g)
oxid železitý 75
Al prach 25

zdroj: http://uranit.wz.cz/view.php?page=termity
jen dodám, že Fe2o3 je vpodstatě rez. V PA by mohl být problém práškovej hliník.

PS: Dodám že tato diskuze je pouze na úrovni akademické debaty, odmítám jakoukoliv odpovědnost za vzniklé újmy při případné realizaci.

[Maximus]

To drigon: opověď na to, co je panji (punji) najdeš pod prvním obrázkem:
http://www.5rar.asn.au/weapons/boobytraps.htm

Někde se tímto názvem nazývají tenčí zaostřené kůly zabodlé pod úhlem kolem chráněné pozice (vesnice, dům, pevnost, kulometné hnízdo, etc.).
http://www.gunslot.com/pictures/wicked- ... uji-sticks

Střepinometnými minami myslíš asi fugasy?
http://kaczorek.easyisp.pl/pisz/biblio/bies010.htm (komu nevadí polština, tak jsou to velmi inspirativní stránky)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Fugas

[drigon]

Obránci též používali zamaskované jámy se špičatými klacky na dně. Jen je to v té knize pojmenováno jako Vlčí jámy. Napadá mne tedy, že jde o dva názvy pro jednu věc. Střepinometné miny byly skutečně leckdy nazývány fugasy, v té knize se používají oba názvy.
Také v této Rusko-Japonské válce došlo k prvnímu použití elektrického proudu do zátarasů z ostnatého drátu. Výsledky však za moc nestály, neboť zátarasy dost často rozstřílelo dělostřelectvo, případně je Japonci "uzemnili" drátem přehozeným přes zátaras pod proudem. Toto opatření by možná šlo použít uvnitř vsi mezi baráky (obránci budou zalezlí v baráku a nepřítel jde venku), jen může být problém s dostatkem el. proudu. Jinak mne zatím nic dalšího nenapadá. S pozdravem M.

[Foxy]

Jinak mne zatím nic dalšího nenapadá.

Jeden takový nápad; chemické zbraně.
- - -
Zajímavou látkou by mohl být diethylamid kyseliny lysergové, známé LSD. Látka, která bývala označována jako psychický ekvivalent vodíkové pumy.
Tahle věcička Již v nízkých (miligramových) množstvích vyvolává neskutečně silné psychické účinky a přitom má extrémně nízkou toxicitu.
Je to ideální neletální zbraň. Protivník se změní v naprosto nebojeschopnou mátohu krátce poté, co se poblíž rozprskne rachejtle s patřičnou složí, nebo do půlhodiny poté, co požije patřičně kontaminovanou vodu/poživatinu.
Diethylamid kyseliny lysergové je sice poměrně náročný na syntézu, ale dostupné suroviny, obilí napadeného námelem, bude v pa dobách víc, než by bylo milo.
Tahle věcička se syntetizuje reakcí kyseliny lysergové s diethylaminem. Kyselina lysergová se získává hydrolýzou ergotaminu, který je v relativně velkém množství (cca 2 % sušiny) obsažen právě v námelu.

Důležité je, že tato zbraň sama o sobě nezabíjí. Co podniknout s přemoženým útočníkem poté, co se vrátí ze svého psychotripu do drsné reality, je jen a jen na vůli obránců.
- - -
Mnohem snáze než psychobombu lze získat tvrdě vražednou zbraň, o to zákeřnější, že má zpožděný účinek. Je to extrakt z faloidních muchomůrek (muchomůrka zelená, jízlivá, jarní). Extrakt je bez chuti a zápachu, už extrakt z jediné plodnice je spolehlivě smrtelný. Latence účinku je cca 8 hodin, poté už je na cokoliv pozdě a v pa době bude smrt neodvratná. Amanitin muchomůrek patří mezi vůbec nejsilnější houbové jedy. Smrtelná dávka pro člověka je udávána pouhých 0,1 mg/kg; umírání je dlouhé a neskutečně kruté.
- - -
Otrávenou střelou obránců může být šíp kuše i pouhá diabolka ze vzduchovky. Účinnou látkou pak může být strychnin.

Strychnin je složitý steroidní alkaloid, vyskytující se v semenech tropického stromu kulčiba dávivá. Strychninem nelze otrávit potraviny, protože patří mezi snad vůbec nejhořčejší látku; chuťově jej člověk odhalí už při koncentraci kolem 1 ppm (0,0001 %).
V čistém stavu je strychnin bílá krystalická látka, málo rozpustná ve vodě.Strychnin se ovšem velmi snadno vstřebává z podkoží, smrtelné je i pouhé škrábnutí; smrtelnou dávkou strychninu je 30 mg.
Jelikož český člověk se málokdy setká s kulčibovými semeny in natura, a ani pravděpodobnost zasažení otráveným šípem v současnu není příliš velká, dojde dnes k otravě nanejvýš chybným použitím léků, obsahujících tento alkaloid. Již 10 mg může vyvolat toxické příznaky.Většinou je však předepisováno málokdy více než 3 mg.
Otrava strychninem je smrtelná, nikoliv však neodvratná. Spolehlivým antidotem strychninu jsou barbituráty, tradiční léky na spaní, a naopak; strychnin se používá jako protijed právě při otravách barbituráty. Proto je tento jed i medicinsky dostupný; ovšem nejčastěji se užívá jako jedu na krysy. Jestli krysám hořkost strychninu nevadí, to nevím.

Otrava strychninem má dvě stádia. V prvém dojde k úžasnému zbystření zraku, sluchu, hmatu i čichu, které se vyhrotí natolik, že je to až děsivé. Vnímání bolesti se přitom zřetelně snižuje. Stávám se dráždivým. Vnímám nezvyklé pocity ztuhlosti ve žvýkacím a šíjovém svalstvu, polykání vázne, jímá mě závrať. (Tyto příznaky se mohou objevit i jako vedlejší účinky při léčbě strychninem.)
První stadium trvá čtvrt až půl hodiny. Postupně se stupňuje má úzkost do stavu skutečné smrtelné úzkosti
Každý silnější vjem je vysloveně nepříjemný, vadí i maličkostí. Nejhorší jsou vjemy sluchové, protivné jsou ale i vjemy zrakové a hmatové. Začínám pociťovat nezvladatelný třes.

Náhle - možná bez zjevné příčiny, spíš ale po nějakém silnějším vjemu mne zachvátí explose křečových záchvatů, která je vstupem do druhého stádia - stádia strychninových křečí.
Záchvat trvá 1 až 2 minuty, ale subjektivně je vnímán jako nekonečný. Je to kvintesence děsu..
Všechno mé svalstvo je ztuhlé jako kámen, strašlivě napjaté, přičemž každý ten křečovitě stažený sval by měl znamenat pro mne coby intoxikovaného nesnesitelnou bolest. Křeč interkostálního svalstva ze mne vymáčkne veškerý dech, lépe, než by to dokázala leckterá anakonda; začínám modrat.
Vnějšímu pozorovateli je jasné, že mé utrpení musí být strašlivé, ovšem subjektivní prožitek je jiný. Vvzhledem k mému prudce se měnícímu vnímání (způsobeném nastupující hypoxií/hyperkapnií) ty kruté vlny bolesti ke mě začínají přicházet z konejšivé dálky. Všechna ta bolest, hrůza i děs jsou odplavovány rychle nastupujícím prožitkem blízké smrti (NDE). Čas mizí, opouštím tento svět.
Po době, kterou vůbec nejsem schopen odhadnout, s pocity, vymykajícími se jakémukoliv popisu, mé vědomí opět vyplouvá na hladinu, aby jej probudil náraz syrové skutečnosti; přichází svět bolesti všeho toho křečemi protaženého svalstva, a k tomu drsné poznání, že tímhle to vůbec ještě nekončí.

Po záchvatu křečí totiž nastane relaxace - jakýsi klid před další bouří - intoxikovaný se na chvíli vrací do stádia prvního, přičemž však sebemenší podnět (dotek, oslovení, i pouhý šramot) spustít další záchvat divokých křečí.
Záchvaty se opakují s větší a větší intenzitou. Intoxikovaný je více a více schvácený, vědomí v záchvatech odplývá a opět se vrací, celkově se však vědomí až do úplného konce neztrácí.

Smrtí udušením nastává zpravidla uprostřed záchvatu křečí; při masivní otravě i obrnou dýchacího centra, někdy i toxickou obrnou srdce.
Slabší jedinci umírají již při třetím záchvatu, ti zdatníí si těchto záchvatů mohou vychutnat i více - pokud je z konejšivé náruči smrti nevytáhne patřičná dávka pentobarbitalu. .
- - -
Lahůdek tohoto typu lze protivníkům poskytnout mnohem více - tohle je jen nástin ochutnávky některých možností.

Dobrou noc!

[bivoj]

Teda, jestli to nemáš jen načtený (CTRL+C+V) z wiki, tak klobouk dolů před znalostma. Každopádně vše popsané je pěkně nechutné a nechtěl bych to zažít na vlastní kůži (a kdo asi ano...)

[alive]

Foxy:

[muzzleloader]

Clanek peknej a zajimavej,ale nemyslim,ze pouziti chemickych latek k obrane vesnice,je nejak uspesne realizovatelny.Co povetrnostni podminky,chemicka gramotnost pri vyrobe/uprave?Mechanicke a vybusne nastrahy,podporene strelbou obrancu,budou urcite lepsi.Ale je to jen muj nazor.
Diabolky se strichninem jsou ale zajimave.Sice s nimi bude spatna manipulace,ale pokud mnozstvi staci,aby odrovnalo dospeleho chlapa,pak bych to nezatracoval.