Obnova bunkrů

[Terminated Account]

Chlape, pěkně, jasně a stručně jsi to popsal. Za mně - není dál o čem diskutovat škoda ale rád se budu mýlit

[Stolberg]

No snad jedině využití tvrze. To byli skupiny objektů těžkého opevnění propojené podzemními chodbami a s velkými skladovacími prostorami Východ byl v každém objektu na povrchu a objekty byli umístěny tak100-300m od sebe rozeseté po velké ploše desítek hektarů. V podzemí byla i nákladní drážka s ručním pohonem. Jejich slabinou je ale opět to, že nejsilnější obrana směřuje k nepříteli a týlová strana jepoměrně zranitelná. Dovedu si představit využití takovéto pevnosti k dlouhodobé obraně. V praxi to ale vyžaduje aktivní jednání obránce, to jest provádění výpadů proti nepříteli na povrch tvrze. Představa, že se obránce uzavře v bezpečí pevnosti a bude pouze střílet po útočnících z bezpečí pod betonem je zcestné a vymstilo se Belgičanům v boji o pevnost Eben Emael a mnoha dalších méně známých pevností. Opět zde platí staré pravidlo že nejlepší obranou je útok. Ale k udržení takové tvrze by bylo třeba většího množství osob. A hlavně těchto Tvrzí bylo před válkou stavěno pouze tuším 12. A né u všech došlo k jejich dostavění do takového stupně, který by umožňoval smysluplnou obranu. A i u těch dostavěných je vážným nedostatkem absence nedodaných dělostřeleckých a minometných věží po kterých ve stropnici dělostřeleckých objektů zůstali 10metrové otvory. A těch několik bojeschopných/upravených je využito jako muzeum např. Hanička nad Rokytnicí nad orlicí (původně kryt proti zbraním HN) nebo jako tvrz ADAM využit jako muniční sklad AČR atp.

Dle mého je mnohem vhodnější pro PA dobu využít nějakou starší pevnost. např.pevnostní město Terezín by posloužilo jistě skvěle pro komunitu mnoha stovek i tisícovek lidí.Možnost obklopit tuto pevnost soustavou zátopových oblastí je velmi výhodná pro jeho obranu. Bastionové forty v okolí Olomouce, schopné samostatné obrany několika desítkami lidí obklopené úrodnou půdou Hané by byli přímo k nezaplacení. Stačí se poohlédnout ve svém okolí po nějakém hradě a popřemýšlet o jeho užitné hodnotě. Středověký hrad byl konstruován jako opevněný příbytek svého vlastníka ale také jako hospodářské centrum.Umožňoval přežití v případě dlouhodobého obléhání. Obsahoval stáje, kovárnu, sýpku, mlýnici, pekárnu, ubytování pro mnoho sloužících a třeba i pivovar Takový hrad s dobrým opevněním, bezpečným přístupem k vodě a v blízkosti orné půdy a lesa má budoucnost i v PA době a dává mnohem lepší šanci na přežití ucelené komunity. Pokud znáte např hrad Veveří. u Brněnské přehrady, je to ideální příklad takovéhoto hradu. Mnoho obytných budov, voda a přímo před hradbami se rozkládají pole. Takovýto hrad se určitě stane stejně jako ve středověku centrem oblasti. Asi necelý kilometr daleko je kravín, vepřín, sýpky a stáje. Malá vesnička postavená ve stylu velkého dvora částečně ještě s obvodovými zdmi..... Něco takového mít možnost užívat v PA době..to by byl sen. No jednu dobu jsme tam bydleli. Přišlo mi to jako šílený zapadákov, dneska bych za to dal nevím co

[Fenring]

Ona je taky otázka, co si kdo představuje pod apokalypsou. Kolik lidí zbyde a v jakém stavu bude civilizace. Pokud uvažujeme tisíce lidí pohromadě, pak ano, bunkr ztrácí kouzlo, ale pokud si představujeme opravdu vymření, pak už je to zajímavější.

Velké tvrze a pevnosti jsou luxus, ve který nedoufám

[Schwimm]

Debata je sice rozjetá,nicméně co se týče tvrzí,dost OT. Stavebně dokončených je 5. 3 jsou v rukách muzejních organizací a 2 vstále využívá AČR. Rozestavěné v podstatě nestojí ani za řeč.

[Stolberg]

Debata je sice rozjetá,nicméně co se týče tvrzí,dost OT. Stavebně dokončených je 5. 3 jsou v rukách muzejních organizací a 2 vstále využívá AČR. Rozestavěné v podstatě nestojí ani za řeč.

Přesně jak říkáš. Beru to jen jako příspěvek k pevnostem. Jejich současní vlastníci s nimi v případě PA doby jistě mají své úmysly.
Co se týče těch fortů kolem Olomouce a podobných staveb ty mají dle mého v PA době větší užitnou hodnotu. Ale je to zase stavba s mnohem větší rozlohou a tím pro více lidí než težké opevnění. Vše má své klady i zápory. Záleží na tom co očekáváme. Ale i u těch fortů platí bod číslo jedna. Mají své majitele. Netuším jestli všechny, ale ty opravené jistě ano. A jsou to jistě lidé se zájmem o vojenskou historii
Fortový věnec kolem Olomouce: http://fortressolomouc.webnode.cz/fortovy-venec/

Je dobré mít přehled o vojenských objektech ve svém okolí. Už proto, že se potom nejspíš stanou bydlištěm ozbrojených skupin se zájmem o vojenství a tím i potencionálně sídlem loupeživých rytířů. Tím nechci tvrdit, že se lidé s těmito zájmy takto budou chovat. Znám jich dost a někteří by neukradli ani slepici. Raději by pak sami makali na poli. Ale jsou bohužel i tací, co si myslí, že zbraň jim dává právo dělat si co chtějí a od takových raději dál.

[Dan]

Bunkry se mi libi, ale souhlasim, ze pro PA jsou nepouzitelne. Dobyt takovy bunkr je velni jednoduce. Vzdy je situovan tak aby "videl" do nejake vysece, takze staci se k nemu dostat z druhe strany a do vetrani pustit plyn ci si u nej rozdelat ohynek. Oxid uhlicity celkem rychle udela zbytek. Pokud si ozazensto zadela vetrani udusi se samo. Jajo jedinou cestu vidim postavit si vlastni a pocitat s napadenim ze vsech stran, idealni byly zalozni vojenske prostory, bohuzel dnes pro vetsinu obyvatel nedostupne a navic jsou rozkradene. Navic se obavam ze PA bude mit rychly prubeh, tak by to chtelo mit spise velkou zasobu pytlu, do kterych by se sypala hlina a postavila se z nich opevnena obydli. Touto technologii se dnes odcas i nekdestavi a vubec to nevypada spatne, celkem ucinnou hradbu lze postavit i z pneumatik, vyplnemych hlinou, pripadne betonem, maskovani se da zvladnout rycherostoucimi popinavymi rostlinami, a obrannem pasmu nasadit sipkove kroviny v kombinaci s jedovatym brectanem

[Fenring]

Když si vyberu, jestli se bránit v konvenční budově, nebo v bunkru, případně udělat stavební úpravy stávajícího bunkru... mám jasno

Opravdu záleží na pojmu PA... kolik lidí přežije a v jakém stavu bude civilizace...

[Dan]

pro inspiraci
http://www.youtube.com/watch?v=DkS2V0wqwIg
http://www.youtube.com/watch?v=2tHuGSCNMsU
http://www.youtube.com/watch?v=yeBjHCKkTxg
http://www.youtube.com/watch?v=4InYYp_o4zc
http://www.youtube.com/watch?v=IzW3qgv9FLs
http://www.youtube.com/watch?v=ooFQsb5S2nk
http://www.youtube.com/watch?v=YdVSoSd9Frw
treba neco takoveho

[Heike]

Podle mě nebude moc jednoduché upravit stávající bunkr. Navíc byly bunkry jak tu již zaznělo koncipované k tomu aby se vzájemně podporovaly, mezi nimi měla být minová pole nebo operovat tanky a pěchota, nad nimi letectvo. Takže spíš je to představa taková, jako bych třeba na Bezdězu obsadil dolní věž a na tom založil přežití. Navíc co udělá stísněný uzavřený prostor s psychikou, dále se veškerá taktická výhoda ztrácí, tím že se přenechá iniciativa útočníkovi. Pochybuju že by v bunkru bylo dost lidí na případný výpad, dispozice je přesně daná, takže nějaká výroba dalších chodeb nebo dobetonování dalších prvků je podle mě dost náročné.

[cunas]

Snad to bude trochu k tématu, ale nebylo by praktičtější, než využívat objekty z IIWW radši zrekonstruovat, koupit, nebo jiným způsobem zprovoznit spíš objekt TRHS (Teritoriální radiační hlásná síť) nebo kryt CO? Je jich docela dost, TRHSky jsou prakticky nad každým větším městem. Spousta lidí o nich neví, jsou zapuštěné v zemi atp. Mám jeden vyhlídnutý, který je dokonale zamaskovaný (zakonzervovaný) a ani lidé, kteří bydlí 200 metrů od něj neví že tam je. Když jsem se na odboru obrany místopříslušného MěÚ na něj ptal, bylo mlženo, že tam nic takového určitě není, a že tam nemám co dělat, že je to pozemek města. Mimochodem jsem taky ukořistil při likvidaci místních kasáren mapu, kde jsou v okolí 50km tyhle kryty zakresleny (nedám ) a pár kusů jsem si už vyhledal a jsou tam, dokonalé, jen se nastěhovat

[surikata]

Mohl bys trochu ty TRHS rozvést. Nic o nich nevím a jak se ta mapa jmenuje, popřípadně jak je to vedené v katastrálních mapách? Ať vím co shánět. U nás je jen podzemní nemocnice , faktem je že hodně místních o ní taky netuší.

[cunas]

K TRHSkám více zde: http://www.fortifikace.net/povalecne_trhs.html

Co se mapy týče, je to slep z vojenských map 1:25k, na kterém jsou zakresleny body.

Jak jsem k ní přišel: Když se místní (nejmenovaná) kasárna likvidovala, tak jsme tam s kamarádem vyrazili na průzkum, protože v hromadách sutin daly najít různé užitečné a zajímavé věci. Úplnou náhodou jsme narazili na vstup do nouzové štábní místnosti, která byla v podzemí štábní budovy, s nouzovým výstupem vyústěném do tunelu od kasáren, maskovaným jako kanál. Štábní místnost byla od okolního světa oddělena protitlakovými a protiplynovými dvěřmi a byla tvořena dvěma místnostmi a telefonovnou. V Telefonovně byly po zdech zásuvky na telefonní aparáty. Ve štábní místnosti byla připravená deska pro umístění velké mapy, plechová tabule s narýsovanou tabulkou, do které se měly zapisovat ztráty, ranění atp. a v jednom rohu byla na zdi na podsvícené ploše již zmiňovaná mapa a na ní zakresleny body, o kterých jsme nevěděli, co jsou zač. Mapu jsem prozíravě vzal ssebou. Později s odstupem několika let jsem mapu při úklidu našel a tak jsem se rozhodl zjistit oč jde. Když jsme dva objekty našli, začal jsem se pídit po tom, co to je. A výsledek je ten, že se jedná o hlásky viz odkaz výše. Další objekty z mapy jsme našli taky, ale dovnitř jsme nelezli, protože jsou krásně zamaskované jako vyvýšeninky v lesích, na zakrytých vstupech jsou vyrostlé nálety a byla by velká škoda jejich dokonalou kamufláž likvidovat kvůli zvědavosti. Je jasné, že v nich více než 30 let nikdo nebyl (a pravděpodobně o nich moc lidí neví). Nechávám si je pro strýčka příhodu

než jsem to dodatloval, sigmark mě předběhl(a)

[Milli]

Dobrý večer Rozpadlíci,
v MJ-S3 Zahrada dělali tuším v roce 1992 pokus, zda mohou vojáci dlouhodobě pobývat a pracovat v podzemním objektu. Po čtrnácti dnech byl pokus předčasně ukončen pro psychickou a zdravotní vyčerpanost pokusných jedinců.

V roce 1988 jsem pracoval v "díře" http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/93625. Při jednou z větších cvičení jsme zůstali dole cca dva týdny. Po týdnu začaly slabší kusy odpadávat. Kdyby doktoři nezahájili preventivní "Pendeponizaci" tak by po čtrnácti dnech neměl kdo válčit.

Většina neprovozovaných krytů je vlhká, studená, zatuchlá a plná plísní. Nevěřte tomu, že v takovémto prostředí zůstanete zdraví. Dříve nebo později onemocníte.

Hezký večer

[Heike]

Hodnotný příspěvek. Na to jsem narážel. V komunistických jaderných krytech měl mít jedinou pistoli speciálně cvičený člověk, aby se zabránilo sebevraždám po dlouhém pobytu. A to měli papaláši prakticky vše. A dotaz: Kolik příznivců přežití v bunkrech zkusilo v takovém prostředí přespat, nebo strávit alespoň 24hodin? Já ano. Osvětlení svíčky, plus svítilna...absolutní ztráta pojmu o čase...

[sauria]

Tady to vypadá, že to mají vše funkční a připravené na ....

http://www.bunkr-drnov.cz/

http://www.novinky.cz/domaci/321244-uta ... nosti.html

[štaflík]

Prvorepubliková opevnění jsou podle mě v některých případech a v některých režimech celkem užitečná.
Pokud jde o 5 stavebně převážně dokončených tvrzí, je jejich podzemí celkem kvalitním krytem, skladem, refugiem. Samozřejmě život toho, kdo by je obsadil, by se musel odehrávat venku, před vchodovým objektem mít prostě jakýsi statek, farmu. Tady je elementární problém v tom, že tvrze jsou (kromě králické) v horách, kde je představa pěstování čehokoliv (notabene bez umělých hnojiv, pesticidů)... iluzorní. Snad jen pastevectví (a zde podzemí skýtá úkryt i pro dobytek) a brtnictví.
Vhodně umístěný pěchotní srub (něco přes 200 kousků), by mohl být kvalitním refugiem statku, farmičky. Mít tam uložené cenné věci, potraviny, munici a v případě přepadu se tam stáhnout. Navzdory liniové koncepci a válečným/poválečným poškozením skýtá pěchotní srub nesrovnatelně vyšší balistickou odolnost, než jakýkoliv dům. Nicméně zvířata, která mohou být jedním z hlavních klíčů k přežití do nich nacpat jde jen krajně problematicky (maximálně slepice, králíky, zavřené úly, možná koza by se dala přemluvit). Takže srub v roli pecky v třešni, dočasného refugia při přepadu, "trezoru" - ano.

[drigon]

Ty zavřené úly jen v zimě. V období letové aktivity včel mají tyto značnou látkovou výměnu a rychle se jim plní výkalové vaky, které jsou včely schopné vyprázdnit jen za letu. Budou-li včely v tuto dobu zavřené na více jak tři dny, tak se pokálí v úle, což bude mít za následek jejich úhyn. Plásty s medem (i s plodem) jsou v takovémto případě nepoužitelné a je nutno je zlikvidovat. To už je lepší úly dát do lesa do houštiny a doufat, že na ně nikdo nepřijde.
Jinak k tématu. Při návštěvě u Olomouce jsem tam viděl cihelné pevnosti. Zdi u nich byly hodně silné a na stropě byla dost silná vrstva hlíny. Podle toho, co jsem se tam dozvěděl, byly tyto prostory používány i jako kasárna ( to znamená, že se v nich dalo žít). Podrobnější údaje bohužel nemám, tak uvítám když je sem někdo dá. Díky a s pozdravem. M.

[BiSon]

drigon:
Olomoucké forty už tu byly někde zmiňovány. Aktuální situace je taková, že některé patří soukromníkům, některé městu apod. (jeden třeba přímo fakultní nemocnici) a některé stále vlastní armáda.

Mrkni třeba sem:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pevnost_Olomouc
http://fortressolomouc.webnode.cz/
http://www.pevnostolomouc.cz/
http://www.forty.cz/index.php
http://www.pevnostolomouc.wbs.cz/

Je jich tady fakt dost

Pro zajímavost - další "pevnost", původně kryt CO, teď občas přístupný veřejnosti (a nevybavený) je přímo v parku, vystřílený v historických hradbách.

Nejsem aktivně členem žádného spolku spravující/rekonstruující některou pevnost, ale mám pocit že v této oblasti se toho děje docela dost.


Edit: Doplněny odkazy.

[RAD]

Prodej všemožných strategických objektů pro obranu státu do soukromích rukou je naprosto perfektní tah . Náklady spojené s jejich údržbou a provozem padají na soukromníka a v případě jejich potřeby k využití budou pravděpodobně i s vybavením a vašima zásobama v zájmu obrany republiky přes noc zestátněny. Jen sem chtěl upozornit že tu je i toto riziko.

[Argonaut]

Když se opevnění budovalo, nepočítalo se s tím, že bude obydlené dlouhodobě. Klasické řopíky měly posádku ve stanech vedle. Většina z Vás střílela, takže si umíte představit ten randál uvnitř při boji. Bez ručního ventilátoru a i s ním by posádka moc dlouho nevydržela kvůli splodinám.

Šatov jsem navštívil letos a Milliem zmiňovaný pokus tam dávají k dobru. Správce tam má vyrovnané konzervy, jak říkal, je připraven:)