Proč je život v komunitě jediná rozumná možnost přežití?

[Fabulous]

V minulém vlákně jsem se “obul” do zakládání umělých komunit na zelené louce. Je celkem jedno, jak to kdo nazývá a jak široce to pojímá. Skupiny, PA osady, soběstačné vesničky, rodové statky, atd. Nebudu slovíčkařit, stejně jsou všechny tyto projekty typické vydělením ze struktur “normálního”, obvyklého života většinových občanů, utajováním, sektářstvím, apod. Myslím, že se všichni shodneme, že takového projekty patří do říše naivních (bláznivých) snů. Dokonce jsem zaznamenal plány, že některé PA osady vzniknou až v době průšvihu. To považuji za takovou šílenost, že si nejsem jist zdravým rozumem plánovačů takových osad.

Možná si myslíte, že jsem nepřítel komunit. Ano, zajisté ano, jsem nepřítel komunit, ale pouze ve formě takovýchto fantasmagorických projektů, kolem kterých již dnes krouží, případně je organizují psychopatické osobnosti, již dávno vydělené, případně vyděděné z normální společnosti.

Ale v žádném případě nejsem principální nepřítel komunitního života, protože fungující komunita soudných, normálních lidí (prepperů) začleněných funkčně, ekonomicky I lidsky do stávající společnosti je jedinou možností dlouhodobého přežití těžkých časů a měla by být plánem “A” každého preppera.

Samozřejmě dle stavu a úrovně průšvihu následně přicházejí plány “B, C, D…”, ale Áčko by mělo spočívat vždy ve funkční komunitě.

Jako ověřený a fungující komunitní projekt jsem již minule zmínil vesnici. Samozřejmě existuje řada nefunkčních a zničených vesnic, to je smutný fakt. Ale stále se dají nalézt celkem normální, slušně fungující vesnice, které lze dále zušlechtit nastěhováním zkušených a patřičně motivovaných prepperů.

Ideální vesnice preppera je situována v klidném, nejlépe částečně zalesněném regionu, dostatečně vzdáleném od “živých” tras a velkých aglomerací. Zkrátka tam, kde je statisticky nejmenší pravděpodost eskalace jakéhokoliv průšvihu.

Namátkou vám vyjmenuji neoddiskutovatelné výhody žití ve vesnici.

1. Ekonomické výhody – zastánci “zelených luk” se ohánějí nízkými náklady na pořízení živobytí v takové PA osadě. Každý, jen nepatrně inteligentní člověk tuto tezi snadno vyvrátí. V malé vesnici lze zakoupit funkční dům v řádech jednotek stotisícikorun. Jako přidanou hodnotu automaticky (a zdarma) dostane fungující infrastrukturu – silnice, elektroinstalace, kanalizace, plyn, požární nádrž, obchůdek, poštu, správní úřad, fungující statek, hasiče, atd. Někde více, někde méně, ale vždy je zde něco (hodně) navíc. A vše funguje v zásadě bez vlastního přičinění hned. Ne někdy, jednou, snad, zkrátka HNED. Není třeba se na to skládat, budovat, vymýšlet, prostě to jede…

Na “zelené louce”, přesně podle tohoto názvu, se začíná absolutně se vším od ABSOLUTNÍ nuly. A to nebude nikdy levné. Naopak.

2. Bezpečnostní hledisko – pokud připustíme extrémní variantu násilností nebo rabování a pomineme města, která jsou kapitolou sama pro sebe, tak první na ráně budou osamělé domy, usedlosti a již zmíněné PA osady. Všechny tyto tři zmíněné nemovitosti jsou prakticky nebránitelné a odolají nejvýše drobným a málopočetným násilníkům. Zato mnoho vesnic je strategicky položených a do jisté míry, dobře bránitelných. Zajisté nelze ubránit efektivně celou vesnici, ale stategické body lze velmi dobře obhájit, Přispívá k tomu i hustota zástavby a typický způsob výstavby – kamenné, či cihlové zdivo (satelitní dřevostavby asi budou dobré spíše na podpal do kamen), zděné ploty, atd.

Ne náhodou má útočník největší ztráty při vedení pouličního boje a to je záležitost, které se i zavedené armády snaží do poslední chvíle vyhnout. Malou usedlost, PA osadu, apod. lze “vybílit” pomocí jedné lovecké pušky během velice krátké doby. Ani nebude třeba přímého útoku…

3. Lidský materiál – přestože jsou sousedské vztahy vesnic často napjaté a “všelijaké”, přesto zde stále funguje jistá kooperace a sounáležitost. Lidé se důvěrně znají, ví co od sebe očekávat. V případě průšvihu, opravdu velkého průšvihu, se sousedé dají jaksi automaticky a snadno dohromady. Budou hájit sebe, své rodiny, svou vesnici, svůj historický životní prostor, svůj způsob života. Přestože bude přistěhovalý prepper pro místní desítky let “náplava”, tak při průšvihu už bude zkrátka “jejich” a budou s ním kooperovat stejným způsobem, jako se starousedlíky.

4. Začlenění do vesnické komunity - teď si představte, že jste vesničané. Přijde nějaký průšvih, zvrat a najednou se na polích za vesnicí vyrojí stany s nějakými lidmi, případně se v nedaleké zahrádkářské kolonii zmnohonásobí počet obyvatel. Jak se na ně budete dívat? Stejně jako na vašeho “domácího” naplaveného souseda preppera, či preppery? Nebo jako na krajně podezřelý potenciální problém? Samozřejmě – domácí, normálně fungující, začleněný prepper nebude mít jakýkoliv problém. PA osada za humny bude viněná za každou ukradenou slepici. PA osadníci se rázem ocitnou na společenském žebříčku tam, kde byli v minulosti kočovní cikáni. To přece není život pro preppera?

To je ve zkratce několik důvodů, proč se domnívám, že rozumný prepper by měl být začleněný do normální, většinové společnosti a v ní si budovat záchovné struktury, alespoň pro plán “A”.

Takže komunita ANO, šílená sektářská PA osada (ať se nazývá jakkoliv) NIKDY.

[Koniáš]

Souhlas.
Dobře řečeno.

Já jsem u nás taky náplava. Ale po pár letech jsem domácí náplava.
S pár sousedy spolupracuji (hlavně vůli manželce ta je ukecaná a do vesnice jak stvořená) a docela si rozumíme. Pokud se bude jednat o nějakou akci v PA tak budeme určitě spolupracovat. Spíš než s někým kdo přiběhne a bude se při všeobecném úpadku státu, ekonomiky, bezpečnosti a pod. tu (během pár dní či týdnů) snažit narychlo usadit.

Navíc lidi se v ohrožení semknou. Tedy pokud se alespoň trochu znají. I ti rozhádaní sousedé nějak vnitřně ví že pokud nebudou držet při sobě a v krizi spolupracovat tak nemají naději. To máme v genech protože jsme přežili. Sólisti a rozhádané skupiny byly zničeny nebo pohlceny těmi spolupracujícími.

[urbanwarrior]

Přežití v komunitě je generacemi ověřená, vyzkoušená strategie. O semknutí lidí na vesnici v nouzi si myslím svoje (viz r.1948, kdy si sousedi vyváděli z chlívů krávy, zabírali majetek a zavírali do tnp..., o pár let dřív se byli schopní udávat za mletí zrní načerno atd.).
Přesto jsem si jistý, že cesta z průseru vede rozhodně přes zavedenou vesnici. Prepper se musí dopředu prezentovat jako užitečný nebo alespoň ke spolupráci vhodný, měl by počítat, že do cílové lokality dorazí se zpožděním a usedlíci by měli s jeho příchodem být seznámeni. Čili posunout se z kategorie cizinec do kategorie náplava, nebo lépe z kategorie náplava do kategorie domestikovaná náplava.

[Kocour]

Člověk obsadil celou planetu protože je společenský. Individualisti jsou třeba medvědí - a k čemu jim to bylo...

Rozumná strategie přežití je patřit do celé mnohavrstevné struktury - rodina, širší příbuzenstvo, kamarádi, sousedi, kolegové z práce, kolegové z oboru celosvětově, kolegové z různých koníčků, kolegové preppeři , obec, oblast, stát, národ, civilizační okruh (všimněte si, že některé ty kategorie se prolínají napříč). V různých situacích dáváme přednost různým vrstvám, protože se pro dané řešení hodí nejvíc (například kamarádům z koníčků před rodinou ). Pokud některá vrstva selže, tomu říkáme Rozpad, měla by být šance, aby jí ostatní vrstvy jakž takž nahradily. Aspoň podle toho, co čtu, velké nebezpečí hrozí z nadměrné složitosti. Ale množství vrstev, o kterých píši, není složitost. Složitost je, když ty vrstvy různým propleteným způsobem na sobě závisí tak, že úpadek jedné znamená řetězovou reakci úpadku dalších. Takže jde o to, všímat si, kam člověk patří, zda některá z těch vrstev, na kterou by se spoléhal, nemůže být ohrožena řetězovou reakcí, a případně budovat další vztahy.

Tím jsem chtěl jenom říct, že souhlasím s tezí, že člověk má zakládat svoji strategii přežití na reálných, již nyní fungujících komunitách a ne na nějakých umělých konstrukcích. Ale neomezoval bych se jenom na vesnici.

[Fabulous]

Vesnice je dobrá pro nás, "málopočetné" preppery, které dokáže včas vstřebat. Ovšem je pravda, že si jaksi nevím rady, co s těmi miliony obyvatel měst, které budou bloumat krajinou. Radši o tom nepřemýšlím Pokud máš nápad na jiný způsob přežití a přežívání, rád si ho přečtu, případně založíme nové vlákno.

[Koniáš]

Vlastně existuje ještě jeden rozumný způsob přežití. Taky je tisíce let prověřen.
A to je kočovná komunita. Mongolové, Hunové, nomádi, vikingové a pod.
Tato komunita si brala z místních zdrojů ať už dobrovolně - výpalné nebo násilím (v kronikách je spousta záznamů).
Vikingové cestovali a loupili, nebo obchodovali (podle toho jak byli místní silní) po celé evropě a zavítali i do ameriky. A vraceli se domů s kořistí. Většinou kočovníci dokázali přežívat z místních zdrojů jakkoli dlouho a na zimu se vraceli domů nebo aspoň do nížin.

Toto ukočil Otto I Veliký bitvou na Lechu roku 955 kde porazil Maďary.

Takže putovní loupeživá komunita je také reálná a ověřená možnost přežití. Jen je nám usazeným "zemědělcům" cizí.

A velice těžce se s nima bojuje.
Pokud mají své sídlo dost daleko (v PA době stačí 100km) tak je nejsme schopni napadnout a zničit jediným úderem.
A protože jsou pohybliví a nepřicházejí ve stejnou dobu a mají zvědy, kteří prověří situaci předem, tak je malá možnost je efektivně překvapit.
Jinak řečeno. Pokud bychom shromáždili dostatečné vojsko k jejich porážce tak to předem zjistí a utečou. A protože se takové obranné vojsko nedá držet připraveno celou dobu na jednom místě (nemoci, logistika a pod) tak se kočovníci po pár měsících vrátí a vezmou si co chtějí a ještě ty vzpurné zabijou pro výstrahu, nebo odvlečou do otroctví.

Tak mne napadlo ještě jedno vlákno. Otroctví v PA době.

[Terminated Account]

Aby byla tato strategie úspěšná, tak musí nastat totální rozpad a obrovská redukce populace. Je to strategie vhodná pouze pro hard scénáře a o její morálnosti se dá diskutovat do nekonečna.

Z vesničana se může stát nájezdník. Naopak to jde už hůře.

[Maximus]

S kocourovým konceptem "mnohovrstevné struktury" lze jedině souhlasit. Čím víc si vytvoří člověk pevných vazeb ve společnosti/komunitě na různé "úrovni", tím bude jeho pozice pevnější a stabilnější nejenom v PA situaci.

Výhoda rozpadlíka/preppera žijícího ve městě a přesunujícího se na vesnici je v tom, že tam má vytvořené zázemí u rodinných příslušníků či dobrých přátel, kteří jsou schopni se za ně komunitě "zaručit". V záplavě nově příchozích to bude hodně důležitý faktor. Rovněž je pravděpodobné, že bude mezi prvními obyvateli, kteří města budou opouštět.
Navíc předpokládám, že jejich zásoby, vybavení, zbraně, ... jim umožní začít prospívat komunitě bez toho, aniž by na ni měli hned ze začátku nějaké výrazné požadavky (zejména jídlo, lěky,...).

Je jasné, že život na vesnicích by se musel od základů změnit a bez nově příchozích se neobejde. Luxus uzavření vesnice pro nově příchozí si přestárlý a vylidněný venkov prostě nemůže dovolit. Co si však může dovolit je selektovat nově příchozí na základě jejich schopností, dovedností a hodnot (materiálních či duchovních), které dotyčný komunitě přinese. Čím by kolaps společnosti gradoval v čase a míře rozpadu, tak by tyto otázky nabývaly na významu.

[maci]

S tou náplavou bylo u nás sranda. Volili velitele hasičů. Dědové se v hospodě usnesli, že to nesmí být žádná náplava. No nesehnali nikoho, všíchni mladší se tam přiženili A z trucu jim řekli, že jsou ty náplavy. Ve vesnici přivítají snad každého, jenom se nesmí chovat jak slon v porcelánu a nebo PRAŽÁK. Toho na vesnici nesnese nikdo. (s prominutím)

[Etranger]

Ve vesnici přijmou každého kdo zapadne do místního dění a mentality což se může mezi vesnicemi dost výrazně lišit.A je úplně fuk jste-li Pražák nebo ne.Platí stejná pravidla začlenění do kolektivu jako všude jinde.

[sigmark]

v případě kdy třetina vesnice nemaká a hulí travku, začleňoval byses?

[Etranger]

Tam bych se ani nestěhoval.A pokud bych bydlel někde kde se to začíná podobným směrem vyvíjet zmizel bych včas abych ještě prodal dům za přijatelnou sumu.

[maci]

ot: Ještě jsem se nesetkal s člověkem ve svém okolí, který by o "Pražácích" mluvil dobře. A vlastní zkušenost to jenom potvrzuje. Větší bezohlednost a povýšenost, než se pěstuje v Praze snad nikde jinde není. Není to ani týden, co mě jeden moula z Prahy málem vyhodil ze silnice, jenom proto, že měl Nissan Navara . Jel jsem v obci, kde jsou dva pruhy a v obou kolona. Najednou hodí blinkr a začne se najíždět zadkem na mě. Jen tak, tak jsem stačil zabrzdit. No nic řekne si člověk a jede dál. Když se v druhém pruhu cesta uvolnila přejel jsem. Přede mnou snad jeden km volný pruh, který se na konci spojuje. Protože ten z..d jel jen 50 a je tam povoleno 60, tak jsem ho začínal pomalu předjíždět. To asi nesnesl a začal přidávat. No skončilo to tak, že jsem měl na tacháku 80 a před sebou konec pruhu. Ten z..d zrychloval schválně taky. Kdyby se to člověku stalo jednou, nebo dvakrát, ale když vidím pražskou SPZ tak čekám nějakou sviňárnu. Asi tak.

Ok, nechme, Pražáky, Vidláky, Brňáky, Zliňáky, Horňáky, Dolňáky a jinou verbeš na pokoji MacGyver

[Desouza]

Fabulous » moc hezky napsáno .

Začlenění do komunity je přeci přirozené a je jasné že někomu to jde líp a někomu to trvá déle .

[Pampalíny]

Vesnice dávno nefungují a už vůbec nemají sociální aspekt soudržnosti, protože zde chybí genetické spojení, které je podmínkou pro dlouhodobou důvěru a soudržnost. O kulturní/politické a další soudržnosti nemluvě.
Poslední místa kde by to mohlo fungovat jsou centrální Valašsko a Slovácko.

Jisté možnosti přežití budou ještě v jižních Čechách a na jižní Moravě, kde jsou vesnice ještě centrální a okolo jsou desítky hektarů obdělávaných polí. A to jen za velmi příznivých podmínek - co se ale stane, když se od těch vesnic natlačí měšťáci?

Byl jsem 4roky zastupitel na vesnici, bydlím tu celý život a není nic naivnějšího než si myslet, že např. zde na severní Moravě budou vesnice nějak suplovat "komunity". Na to nemají žádný potenciál, už jen protože zemědělské plochy jsou zničené zástavbou a je tu 10-20x více lidí, než byly úžitné možnosti původní nezdevastované krajiny.

Chápu, že po mnoha diskusích se někteří potřebují vyčlenit/vymezit proti některým "pochybným" snahám o budování komunit. Většina těchto argumentů má i logiku a v mnoha případech jsou negativa komunit pravdivé (ačkoliv ne vždy k těm negativům musí dojít) Ale myslet si, že to na vesnici funguje je velký omyl.

[Medař]

Od doby,kdy je člověk tvor usazený a zemědělský je komunita alfa a omega lidského bytí a pokroku.V komunitě se chová dle pravidel a odpovědnost je rozmělněna.To ovcím celkem vyhovuje.
To však nevylučuje,že se dá po určitou dobu žít individulně.Člověk je svobodný a odpovědný sám sobě.každý z nás to má hluboce v sobě zakořeněný a právě v takových situcích si každý vybere sám.
Největší nebezpečí pro individualistu je stádo ovcí.

[Fabulous]

Tak příspěvek hezký, dlouhý, jenom jaksi nevím, co tím chtěl básník říci. Možná si ale jen o půlnoci sedím na vedení...

[Michal S.]

Byl jsem 4roky zastupitel na vesnici, bydlím tu celý život a není nic naivnějšího než si myslet, že např. zde na severní Moravě budou vesnice nějak suplovat "komunity". Na to nemají žádný potenciál, už jen protože zemědělské plochy jsou zničené zástavbou a je tu 10-20x více lidí, než byly úžitné možnosti původní nezdevastované krajiny.

Dá se ale tahle vesnice nazývat vesnicí? Kolik má obyvatel, když je tam 20x víc lidí než je zdrávo. Já si o svým Zapadákově nedělám iluze, ale když potřebuju pomoc, tak ti jejichž dědové znali mýho dědu mi pomůžou. Ale nesmím otravovat každý den. Teď.
Věřím, že v PA by se to kapku změnilo.

Starosta se taky snaží dostat sem náplavu, postavil 4 bytovky pro ně, naštěstí přišla krize a stavby skončily.

Ale myslet si, že to na vesnici funguje je velký omyl.

Nelze chápat paušálně, i když jak říkám nedělám si iluze.

[urbanwarrior]

S každým probíhajícím rozvratem půjde s sebou depopulace - menší nebo větší. V případě nějakých hodně tvrdých scénářů se dá očekávat, že se i ty 10, 20násobky rychle zredukují. Přírodní zákony budou platit dál, perpetuum mobile neexistuje. Zemřou slabí, zčásti děti, a lidské osídlení se zredukuje na úroveň, kdy se rodina zvládne uživit v místě. Výraznější úbytek populace logicky bude ve městech, která nejsou schopna se udržet ani krátkodobě v ostrovním režimu. Ale rychle zasáhne i zmíněné Zapadákovy, protože i tam se zhlédli v městském"pohodovém" životním stylu (znám několik borců, žijících několikátou generaci na vesnici, kteří si zasypali studny,jen protože nebylo kam uklidit zeminu z výkopu, odvoz by stál přitom několik stovek, a vesnice je přeci léta připojená na městskou vodu...). V mém scénáři je proto základní premisou vydržet "depopulační" období tak dlouho, jak jen to půjde a následně prostě žít v nově nastalých podmínkách. Přestože jako doposud městsky žijící jedinec, vidím zářnou budoucnost ve vesnické komunitě se všemi výhodami i nevýhodami, včetně rizik, která jsou v diskusi zmíněna. Teprve po stabilizaci situace na venkově dojde k rehabilitaci života ve městech, ale to bude, myslím běh na hodně dlouhou trať.

[Maximus]

Rozdíl mezi vesnicemi, respektive lidmi v nich žijícími, je často velmi propastný. Když jsem jednou havaroval s ženou v jedné vesničce na Vysočině, tak se sešlo rychle docela dost lidi, kteří všichni přišli pomoci - jeden zašel hned ke známému pro traktor a ani za vytažení nic nechtěli - brali to jako samozřejmou pomoc bližnímu. Když se mi stala podobná nehoda po pár letech u Prahy, tak nejbližší soused si mě jen přišel vyfotit, kdybych náhodou nechtěl zaplatit škodu na kandelábru, na který jsem se s pracovní Feldou "namotal" - měl štěstí, že jsem byl trochu v šoku, jinak bych asi nakopal ten jeho telefon jsem i s ním. Že by se zeptal co se mi stalo, jestli nejsem zraněný či nepotřebuji pomoc ho ani nenapadlo. Stejně tak několik dalších místních, kteří primárně řešili jen škodu na kandelábru. Prostě lidský odpad . Naštěstí byl poblíž jeden přítel - rozpadlík, který neváhl a přijel mi okamžitě pomoct - ještě jednou díky Fabulousi .

Pokud je případná komunita tvořena převážně takovým "materiálem", tak chápu uvažování některých v intencích pouze své rodiny a nejbližších přátel. Ovšem to je pro hardcore PA scénář opravdu málo.

Proto bych rád apeloval na ty, kteří si teprve hledají místo ke svému trvalejšímu bydlišti, aby kromě ceny pozemku, nemovitosti, dojezdnosti do zaměstnání, občanské vybavenosti, etc. brali jako důležitý faktor i sousedské a lidské vztahy v případné komunitě.

Špatní sousedé jsou pro život stejně příjemní, jako mít dům v zátopovém území .

Také bych zvažoval, zda samota či malá osada jsou ideální volbou - v klidných časech to může být romantické, ovšem v PA době velmi pravděpodobné místo, kam si každá parta zombíků, "drbanů", "banderovců", etc. přijde bez velkých problémů nabrat zásoby a odložit své sperma.