Vývoj PA-strategie-scénáře

[sigurd]

OK,tých -80 stupňov som trochu prešvihol(aj keď bratia Rusi by to možno dosiahli),ale zníženie svetovej priemernej teploty o 10stupňov by v našich zemepisných šírkach kľudne predstavovalo -40 v zime(a cez deň by to slnko neprehrialo)-to by s obmedzenými dodávkami plynu,problémami s distribučnými sieťami elektriny,v krajnom prípade ešte s radioaktívnym spadom predstavovalo aj pre rozpadlíka diskusie hodný problém.
Hrozba je to reálna,preto som to hodil do diskusie...

[Tazi]

Myslím,že udržet lidi v teple by v dnešní moderní době nebyl až takovej problém. ( já bez elektřiny, plynu, vody, ... dokážu přežít už teď bez větších potíží) Problém by ale byl s hladomorem, pokud by šla teplota dolů, protože by nic nerostlo,... Nicméně myslím, že zde už bylo napsáno opravdu vše, a třeba Maximus to shrnul dobře a srozumitelně.

[Kapo]

No, zo zimou by boli dosť velké problémy. Ohromné výpadky hlavne zelenej energie, zhoršená ťažba fosilných palív, samozrejme potraviny, pestovanie aj distribúcia ... hlavne tam, kde by na to neboli pripravený.

Teraz v texase si to mohli vyskúšať. https://www.tvnoviny.sk/zahranicne/2020 ... atane-deti

[mart0]

Udržet lidi v teple by byl velký problém. Nejde o to, že bychom to technologicky neuměli, ale spíše o to, že většina existujících domů by to bez úprav nezvládla. K tomu by se nezámrzná vrstva půdy posunula hloubějí a zamrzlo a popraskalo by potrubí. S produkcí potravin by byl ještě větší problém. Připravit se buď můžeš na odchod, nebo na mírný pokles zateplením domu, nezávislostí na sítích, skleníkem...

[Pripičkin]

Resilo by to vertikalni hydroponicke zemedelstvi, dava obrovske vynosy a muze byt zcela klimaticky nezavisle. Proste kolem jaderne pripadne konvencni teplarny by bylo nekolik skleniku - mrakodrapu...

[Tazi]

Tak samozřejmě že ze začátku by byl s teplem problém... na druhou stranu... v tom Texasu bylo bez proudu 4,5 milionu lidí, a zemřelo jich pouze 21. Je vidět, že si poradili. Ale měl jsem na mysli teplo z dlouhodobějšího hlediska. Když to zvládali lidi bez elektřiny, plynu, atd. dřív, tak snad by to zvládli i teď S potravinama by byl větší problém, a civilizaci by to dost zredukovalo. Což by opět nebylo až tak na škodu:)

[PeFi]

Krom posunu nezámrzné hloubky a popraskání vodovodních potrubí a zamrznutí kanalizace bych se obával toho, že moderní dvojskla a trojskla mohou popraskat v případě, že teploty spadnou hodně dolů a současně bude vysoký tlak vzduchu. Zrovna uvažuju o výměně oken za nová a informací na tohle téma je jako šafránu.

[Tazi]

Já bych přestal řešit takhle výrazný pokles teploty. Pokud by to do nás napálil asteroid takové velikosti že by způsobil takovou zimu jako je ve scifi filmech,... Lidstvo by přestalo existovat. Možná by přežilo pár set, nebo tisíc jedinců co by zrovna byli někde pod zemí, pod vodou, nebo ve vesmíru. A těm bych to přežití nezáviděl.

[Pez]

bych se obával toho, že moderní dvojskla a trojskla mohou popraskat v případě, že teploty spadnou hodně dolů a současně bude vysoký tlak vzduchu. Zrovna uvažuju o výměně oken za nová a informací na tohle téma je jako šafránu.

V případě výrazného poklesu venkovní teploty by se jistě narušila infrastruktura, dodávky tepla resp. plynu. Tedy by udržení tepla směřovalo tak do jedné max dvou místností v domě. Stejně jak tomu bylo dříve. Přešlo by se na lokální zdroje tepla, např. kamna v kuchyni.
Okny uniká nejvíce tepla, tedy bych jejich plochu v PA minimalizoval (zazdil nebo minimálně zadělal polystyrenem)
Pokud se bojíš popraskání tabuli skla, lze to řešit použitím tepelně tvrzených skel ESG. Nevýhoda je v tom, že se v případě rozbití vysypou na malé kostičky jako boční sklo u auta. Ta problematika zasklení je složitější a je to tady OT. Myslím že tady někde bylo vlákno o oknech tak třeba pokračujme tam.

[sigurd]

Já bych přestal řešit takhle výrazný pokles teploty.

Riešime tu pokles priemernej ročnej teploty o 10stupňov čo je reálne-v lete by bolo okolo 15-20 stupňov,čo je pre život ok,akurát by "horšie" bežala fotosyntéza.Problém je zima-v našej zemepisnej šírke dosahujeme -30st. pri vyjasnení,ale cez deň to slnko vyhreje niekam k nule,a s využitím akumulácie tepla budovami to vykurovanie dá bez problémov.Pri uvedenom poklese je reálne možných -40,s tým rozdielom,že sa to cez "deň" ohreje na -30,a toto môže trvať aj 3 mesiace,lebo to nebude mať čo ohriať.Pred sto rokmi by ľudia zaliezli aj s pecou do pivnice,a s bežnou svojou zásobou paliva by vydržali do jari.Kam zalezie 80% ľudí z bytoviek a nových(nepodpivničených) domov úplne odkázaných na dodávky energii zvonku?Tu je, myslím,každý nápad dobrý...

[Tazi]

Sestěhujou se k příbuzným do baráku, nebo si koupí kamna. Ale dobrá, vzdávám to:)

[Maximus]

Čtvrtý či pátý den blackoutu, kdy by venku bylo -30 °C, dodávky plynu a vody na nule, zastavilo by se zásobování potravinami i PHM. Stát by možná z posledních sil udržoval nouzové zásobování PHM pro generátory v nemocnicích a ve velkých městech (krajské města či města s voj. posádkou) zřídil nějaké nouzové ohřívárny, ovšem se zcela nedostatečnými kapacitami.

Už jen distribuce pitné vody by byl obrovský problém. Domy a paneláky nemají dimenzované rozvody vody a tepla na to, že se v některých částech nouzově topí a jinde mrzne. Prostě potrubí popraská v promrzlých místech a zbytek domu má smůlu - při oblevě se ještě další byty či prostory promáčí.

Klasické cisterny s vodou jsou v takovýchto mrazech nepoužitelné. Někdo by si na kempovacím PB vařiči či v krbovkách nebo na petrách vytažených ze sklepa mohl roztápět sníh či led, ale kdo to kdy zkoušel, tak moc efektivní to není a v klasickém nerezhrnci se dá připálit i sníh . Kolik by ale takových lidí ve městech asi bylo?

Jak by reagovala hromada hladových, promrzlých žíznivých lidí - zkoušeli by rabovat, dostat se za každou cenu do domů, kde by viděli vycházet kouř z komínů. Je fajn, kdyby jste si vzali 20 - 30 lidí domů ohřát, ale musíte počítat s tím, že odejít už nebudou chtít. Navíc určitě se nebudou jen dívat, jak vy jíte z vašich zásob dimenzovaných pro vás a vaši rodinu. A 20 - 30 lidí vyluxuje spižírnu pro 4-6 lidí opravdu efektivně.

Tento scénář považuji za velmi reálný a díky prosazováním ideologie "Zelených Khmérů" se jeho začátek blíží čím dál víc. Nebude to za rok, ani za dva, ale za dvacet let ho už budeme mít s velkou pravděpodobností za sebou.

S postupnou euforií nad koncem kovidové pandemie povolí ostražitost nejen patřičných úřadů a vlády (ti jsou mimo už teď), ale i samotných občanů. Příjdou nové mutace, které mohou být mnohem smrtelnější - třeba budou naopak likvidovat ty s dobrou imunitou (třeba i ty očkované a s prodělaným onemocněním) na podkladě cytokininových bouří v organizmu. Nebo také přijde skutečný kiler - nová mutace Nipahu, nějaké zvířecí chřipky (jak je chřipka díky opatřením proti Covidu v "postavení mimo hru", mohou se selektovat kmeny, které budou mnohem víc infekční a třeba i smrtící) nebo nám "konečně" roztaje z ledovce nějaká mrtvola vojáka z první světové, který zahynul v Apách a který měl zrovna pravé neštovice. To jsme na smrtnosti 10 % a případně i mnohem víc

V porovnáním s něčím takovým bude severoitalský scénář z minulého jara či současný stav v Indii jen banální epizodou "chřipečky".

To jsou dva scénáře, které vyžadují dle mého největší prioritu v přípravách pro tuto a příští dekádu.

Nepochybuji, že nás ale i tak čeká ekonomický, právní a kulturní úpadek i bez těchto katastrofických scénářů, jen je otázka jak moc a jak rychle vše bude probíhat.

Věřím také, že prostor států V4 je tím nejlepším místem v Evropě pro přežití a že stojí za něj bojovat.

[Germanik1]

Při - 30 C několik dní by moc lidí nepřišlo. U Stalingradu byli mladí, zdraví muži, zdatní řemeslníci a dělníci. S kvalitní organizací. Výsledek známe. Jinak naprostý souhlas. Což mi připomíná sehnat alespoň minimum nízkoteplotního maziva.

[Tazi]

1) Blackout při tuhé zimě ( a při tuhé zimě se to stát může) by byl problém. Kdo má barák, chatu, chalupu, a topí v kamnech...O.K. A lidi v panelácích, bytovkách,... Vidím dvě možnosti: pořídit topení na plyn, a zásobit se PB bombama, nebo pořídit elektrocentrálu a zásoby benzínu. Trochu jednodušší cesta by byla mít možnost (a předem si to domluvit) odejít k někomu kdo má barák a topí v kamnech. Odchod z měst, které by se za pár dní začali "hroutit" by byl nejlepší nápad.
2) Jak se připravit na nějakou děsivou pandemii? Tak to nemám tušení, a uvítám nějaký nápad.

[drigon]

V zimě při silných mrazech úplně postačí když hekři vyřadí z provozu plynovodnou síť. Spousta lidí pak přejde na přímotopy, čímž sestřelí i elektřinu.
Pokud se do toho namontuje "peprnější" kmen covidu, brutál chřipka, nebo nějaké "vydatnější" infekční onemocnění bude o zábavu postaráno. Kombinace promrzlých baráků, nastydlých lidí a shlukování u zdrojů tepla, ať už státních, či u příbuzných či známých pak bude zdrojem opravdové katastrofy.
Doufám, že se to nestane. Protože jestli ano,tak nevím jak se na to efektivně připravit. Jde mi hlavně o rabující bandy, případně "zelený úder " trvající na nějakých cárech papíru.
PS: předevčírem jsem se o tom rozepsal v korona zombíkách (vzpomínky skláře).

[Kapo]

Najstudenšie mesto na svete-Jakutsk. Žije tam 300 000 ludí. Ale ludia sú tam na zimu pripravený a dobre zásobovaný. Nie sebestačný. Ale fajn reálne pozrieť, ako by sa asi žilo, keby to tak bolo svetovo celoplošné... Oni tam majú neobmedzene plyn, a ropu .... https://www.youtube.com/watch?v=Ijb0gKr ... l=Czecholi

[Biochemist]

2 Maximus: Covid mne přesvědčil, že pokud nedojde k nějakému významnému úpadku zdravotnictví a společnosti obecně, tak chřipka žádný kolaps způsobit nemůže (což samozřejmě neznamená, že na ní nemůžeš zrovna ty umřít). Je mnohem méně nakažlivá - roušky a dezinfekce na ni dobře fungují, je vyvinuto dost léků a do půl roku je proti novému kmenu očkování. Navíc ani úmrtnost na španělskou chřipku nebyla zas tak závratná. Horní odhady úmrtí pro ČR jsou okolo 84 tisíc lidí, což vypadá jako víc než 2x tolik co u COVID-19 (kde jsou horní odhady pod 40 000), ale je třeba si uvědomit jak vypadala medicína okolo roku 1919. Nemocní nedostali o moc víc než postel a horký čaj. Pokud by si se snažil upravit úmrtnost COVIDU na tu dobu, tak musíš počítat, že všichni na ARO a drtivá většina na JIP umřela, stejně tak drtivá většina lidí, co potřebovala antibiotika na přidružený bakteriální zápal plic. Lidi s embolií by se taky nepodařilo zachránit, takže by počty mrtvých byly pravděpodobně v řádech nižších stovek tisíc.

K blackoutu a nízkým teplotám bych ještě dodal, že velký problém by také byly požáry způsobené improvizovanými topidly kombinované s výrazně sníženou akceschopností hasičů.

[Germanik1]

Největší problém by byla pitná voda. Alespoň v městských aglomeracích. A odpadky následně. Z toho atrakce jako uplavice, tyfus etc.

[PeFi]

Taky by asi bylo dost úmrtí - otrava CO z důvodu topení v provizorně instalovaných topidlech.

[Maric]

A co teprve výbuch provizorně napojené plynové nádrže z auta (či jiných nádob s hořlavým plynem) na plynové topidlo. Vybité okna v okruhu desítek metrů od výbuchu jsou šach-mat všem snahám udržet se trochu v teple. S touto eventualitou by měli sídlištní preppeři také počítat.