Rozpad.cz

Joezbrna:
Za pár týdnů pomřou ti slabí, nebo je vybijí ti silnější. Takže za měsíc už budou bloumat krajem jen ti nejbrutálnější, nebo gangy z nich složené. Takže bude ještě méně bezpečno než na začátku :-/

Kapo & Maximus:
Dobrý odkaz, tak nějak to bude reálné.
Na dveře mi zaklepou příbuzní kteří utekli jen s holými zadky, bez věcí, bez peněz, a budou chtít abych je zaopatřil ze svých zásob. Jenže já ty příbuzné budu potřebovat (čím víc spolehlivých lidí pohromadě tím líp), takže mi nic jiného nezbude.

Mám to trochu jinak, spíš bych k sobě natahal ty méně schopné(věkem, atd) které mám rád. U zbytku reálně očekávám, že stejně jako dnes si utvrzují ego, i v PA by u mě chtěli hrát hry typu Prostřeno, tj. nažrat se a pomlouvat. Tedy jak jsou dnes experti na cokoliv díky tv, tak v PA: Tak já budu velitel, jsem nejstarší, ty budeš dělat tohle, moje stará bude vařit, aspoň něco uleje bokem, jo a kafe je kde? A hele švára taky nemá kam jít, s děckama tak uděláme hlasování esli může přijít, jo? Simtě, a zeptám se tě, na co hamoníš ty konzervy, já nebudu jíst rejži, chlap má jíst třikrát denně maso, co se to srovná pak ti to zaplatím, jo? Proč nemám svítit venku, dyť všude vypli proud, nebudu chodit se svíčkou, dyž máme elektriku. Takže nasr...A pokudkník nebude, nechci si vířit vztahy posíláním zpráv, aby se srovnali pro něco, co je jen moje představa, právě proto, že Rozpadlík má být trochu utajen: Hele, seš lempl, mám zásoby vody, jídla, zbraně, všeho, tak jestli se nesrovnáš, nechoď ke mě...Dostat takovou zprávu a být krapet zombík, je to pozvánka lákavá jak mléko za 9,90 v neděli v Kauflandu pro důchodce. Každý štěstí svého strůjcem.

To je značně relevantní připomínka. Hádavost a neschopnost se domluvit je bohužel typická česká vlastnost. Každý chce být generál, ale nikdo za ta rozhodnutí nechce nést zodpovědnost.
Za kámen úrazu se dost často dá považovat partner jinak spolehlivých příbuzných a přátel. Stačí jedna hádavá pletichářská ženská ženská a celá komunita jde do háje. Nebo vypočítavý švagr, co se přiženil do rodiny s holým zadkem a získal tím barák a celkové zázemí rodiny. Takové případy znám už dnes, nechci vidět, co by to udělalo v případě kníku.
Dotyčný hodný naiva býva dost často zaslepený a na svého problematického partnera nedá dopustit, což situaci dále komplikuje.

PIPboy píše:Joezbrna:
Za pár týdnů pomřou ti slabí, nebo je vybijí ti silnější. Takže za měsíc už budou bloumat krajem jen ti nejbrutálnější, nebo gangy z nich složené. Takže bude ještě méně bezpečno než na začátku :-/

Kapo & Maximus:
Dobrý odkaz, tak nějak to bude reálné.
Na dveře mi zaklepou příbuzní kteří utekli jen s holými zadky, bez věcí, bez peněz, a budou chtít abych je zaopatřil ze svých zásob. Jenže já ty příbuzné budu potřebovat (čím víc spolehlivých lidí pohromadě tím líp), takže mi nic jiného nezbude.

Děcka, zkuste být trochu realističtí a držet se při zemi. Co to bude za katastrofu, že do měsíce bude po všem?

Obléhání Stalingradu trvalo skoro dva a půl roku a ze tří milonů obyvatel jich skoro dva miliony přežily. A to dostávali dávky potravin na hranici přežití, zažívali kruté zimy a neustálé bombardování a ostřelování.
Člověk je odolnej a dokáže solidně přežívat i těžkosti, který si sám způsobí.

Nemyslel jsi Blokádu Leningradu?

Děcka...to je oslovení. Nebylo to obléhání Berlína? Fýrer tam měl v bunkru zásob hromadu, mohl přežít vše a skončil to když se oženil. Stačí to co se dělo při Katrině, obklopen davy černochů...

Heike:
Já se mu ani nedivím, to chlap zjistí většinou právě po svatbě, co je ta ženská ve skutečnosti zač
Peteres:
Takový dotaz bych předpokládal spíš někde na foru idnes.cz , než na tomhle rozpadlickém.
Nápověda: Jugoslávie, Argentina 2001,2014, Řecko, Ukrajina
Myslím, že Sobotka, nebo dokonce i Zeman jsou chabou náhražkou Stalina, díky kterému to obléhání přežili. Obecně totalitní režimy mají větší schopnost mobilizovat síly, než naše současná rozkradená mafiánská demokracie.Nedělám si iluze, jak by dopadlo tady.
ale to jsme už docela hodně offtopic, tomuto se zde věnují jiná vlákna

Mám štěstí že v poměrně velké části mé rodiny třímá semínko rozpadlíka. Většina chlapů v rodině vidí situaci podobně a více či méně...spíš teda méně se připravuje. Kamarád od dětství je stejný blázen jako já. Ve vedlejší obci koupil menší statek a svépomocí ho opravujeme (upravujeme) takže bude použitelný i pro lehčí VP...(agregát, solární panely, obnovená studna s ruční pumpou, vrata spíš v podobě hradní brány, nový plot s ostnatým drátem kolem zahrady, rychle namontovatelné mříže na okna či jejich úplné zablokování...)

Do léta bude víc než polovina chlapů v rodině ozbrojená. Na mou radu mají nasyslené přiměřené zásoby a díky tomu že všichni rádi cestujeme na motorkách i více denní tripy, má každý i základní vybavení (vařiče, světla, spacáky atd.)
Na druhou stranu zbytek rodiny mě má za fanatika a pomalu i fašistu a nechtějí slyšet že svět není vymalovanej na růžovo a venku neběhají Teletubies.

Těžko přesvědčíte někoho kdo si je jistý svou pravdou.
Pokud někdo přijde jak na to rád se přiučím.

Nepíše řečí mého kmene Mimochodem,žena změnila malilinko názor na zbraně z ,,já to doma nechci,, na ,,stejně bych to neuměla použít,, To mi přijde jako dobrý krok

edit: reagoval jsem první větou na tu angličtinu,už je to fuč

Dovolím si načrtnout pár myšlenek ohledně vztahu ke zbraním a brannosti jako takové:

Ženy (nezadané či cizí): Překvapivě není třeba příliš přesvědčovat, stačí nabídka „pojď si někdy zastřílet“. U normální ženy obecné se zpravidla reakce nese v duchu „tyjo, to jsem nikdy nezkoušela, no tak jo“... Ženy sluníčkové zásadně nepřesvědčuju, je to ztráta času.

Žena (partnerka, vlastní): Moje osobní zkušenost je tato (zjednodušeně, časově zhuštěno):
Fáze 1: Já to doma nechci.
Já: Může se to hodit, je to koníček, není na tom nic špatnýho.
Fáze 2: Já to doma nechci.
Já: Udělám si zbroják.
Fáze 3: Já to doma nechci.
Já: Zítra mám zkoušky.
Fáze 4: A kde to máte? A z čeho tě tam budou zkoušet? Ale já to doma nechci!
Já: Tak jsem to udělal.
Fáze 5: No vidíš, šikovnej, ne že nás teďka zastřelíš!
Já: Tak jsem si koupil takovou plastovou hračku...
Fáze 6: Ty už sis to koupil???... No tak ukaž jak to vypadá.
Já: Zítra přijdu později, jdu s Markétou střílet.
Fáze 7: Hmm... no tak se nezastřelte.
Já: Zítra přijdu později, jdu střílet s Romanou.
Fáze 8: Hmm... no tak se nezastřelte. Já bych to třeba taky někdy zkusila...
Já: No jasně, super, tak kdy se ti to hodí?

Muži, kamarádi, kolegové, partneři kamarádek a obecná veřejnost – tady nemám specifický přístup, prostě se netajím tím, co dělám, a když to někomu přijde zajímavé, rád si o tom popovídám, nasměruju...

Co plyne z uvedených zkušeností:

1) Člověk pochází z opice. Každý marketér ví, že chce-li něco prodat, musí přesvědčit cílovou skupinu, že to ono je prostě super sexy zábava, je to trendy a kdo to dneska nemá/nedělá tak není in. Česká veřejnost má v tomhle silný potenciál díky historickým junácko – sokolským kořenům. Stačí to trošku rozvinout a nasměrovat žádaným směrem.
2) Žena je decission maker. Buď rozhoduje v rámci rodiny, nebo (před tím) rozhoduje zda si za partnera zvolí outdoorového borce, který umí střílet, nebo sluníčkového pseudointelektuála. (Berte prosím jako extrémní archetypy.)
3) Strašení koncem světa, NWO a globální světovládou vám maximálně vynese nálepku pošahaného konspirátora. (Aniž bych teď řešil reálnost uvedených teorií.)

Potřebujeme, aby se lidi naučili střílet, rozdělávat oheň a měli u sebe aspoň obvaz a nůž. To se dá zařídit v rámci lepšího turistického či skautského oddílu. Rozhodně není účelné rovnou na ně vybalit všechny možné scénáře, které se tady po rozpadu válí. Toho se každý lekne.

Takže rada pro úspěšné přesvědčování bližních zní: Dělat si svoje, moc jim to necpat, umět si z toho občas udělat srandu a spíš se držet okřídleného rčení, že příklady táhnou. Ano, to o čem tu mluvím je ta samá salámová metoda, kterou používá protivník. Použijme ji proti němu.

Maximus píše:Taky způsob:http://www.urbanstalker.eu/prezit-home/ ... e-neprides

Na těch jejich stránkách se mi líbí ten ukazatel radioaktivity. Je to sice taková blbůlsta, ale potěší. Možná by bylo fajn mít něco podobného na rozpadlických stránkách. Třeba nějaký ručičkový ukazatel aby to líp vypadalo.

Pochlubím se s ,,rozpadlickým" neúspěchem-dlouholetý kamarád, rybář, zálesák, milovník přírody-říkal jsem si, pro případ co kdyby mu naznačit...takže výlet po lesích, tři dny venku-během kterých si mě spletl se svou maminkou, postupně chytal nerv ze všeho-od komárů přes terén mimo cesty atd. Potřeba dělat skutečně velký oheň, bivak jako když se převrhne cikánská maringotka, hluk...bylo toho dost-já jen doufal že nikoho moc nepotkám, jak mi bylo stydno. Ponaučení? Kámoš klidně dál, ale stane li se něco, bohužel.

Překvapení - po tom, co jsi jej onálepkoval jako zálesáka..

u mě krom toho, že žena je již polorozpadlice (hromaděná zásob ji evidentně chytlo ) jsem nutnost umět se o sebe postarat mimo civilizaci podtrhl minulý týden na dovče pod stanem..
Malá se sekla do palce, krve moc a teď co - osm večer, chirurgie ca 35-40km. Takže jsem vytáhl bágl, z něj lékárničku a už to jelo - vyčištění jodisolem, 2 stehy, bactigras mřížka na ránu a zafačovat - 15 minut čistá práce.
Za víkend defacto zahojeno. Manželka spokojená, že to dobře dopadlo a vysloužil jsem si pochvalu s obdivem, jak jsem by připravený - a vsadím se, že až bude balit příště, bude to trošku o jiných věcech....

On jezdí spát po lesích, bivakuje na rybách...pro mě to bylo skutečně nemilé překvapení. První den kecy o kráse přírody, druhý den nervíčky a třetí rozkopávání prašivek vztekem, že přes cestu jsou popadané stromy. Začínám si říkat, že třetí den prostě opadá přetvářka.

No něco mi to připomíná, 80-90 léta nebyl až tak problém narazit na partičku " jako trempů" co si vyrazili na "čundr".
Napřed se vožrali v nádražní putice , za tmy rozbili tábor a rozdělali vatru jak kdy by uprostřed stál mistr Jan a na celý les vyřvávali metaliku, plastik pípl a dorazili se flaškou rumu.
Kvůli těmhle "Zálesákům" jsem se před pětadvaceti lety zařekl , že už nikdy nevejdu do Židovi strouhy ( Bechyně)

Jediné štěstí, že jejich akční rádius od nádraží je maximálně 5 km

tomas.kontakt píše:Takže jsem vytáhl bágl, z něj lékárničku a už to jelo - vyčištění jodisolem, 2 stehy, bactigras mřížka na ránu a zafačovat - 15 minut čistá práce

Čím jsi to šil a jak? Nedovedu si představit jak tahám šití a jdu na dceru s tou zahnutou jehlou. Nebo to byly nalepovaci?

Taky si to nedokážu představit. V situaci, která byla na šití přímo v terénu jsem zažil jednou a i přes slušně vybavenou lékárnu jsem ho s sebou neměl. A i kdyby jo, asi bych si na to netrouf.
(Kyrgystán: Na otázku "Můžete někdo prosím zavolat sanitku?" se místňáci rozesmáli, až se za břicha popadali)

Můj recept je nepřesvědčovat. Nemá to smysl. Narazí to na hradbu pohodlí, protinázorů a nepochopení. Prostě si dělat svoje a když se někdo z rodiny ptá, vysvětlit. Nejméně práce je s dětma. Samy chtějí vědět co máme v lékárničce, jak funguje vodní filtr, nebo jak se dá zapálit oheň bez sirek. Žena si pomaličku zvyká. Na to, že je stále plná spíž, že máme doma víc zdravodnického materiálu než v sanitce, na to, že si dělám zbroják, atd. Posledně na kurzu to byla ona, kdo chtě vzít těch obvazů víc. Jsou přece za dobrou cenu a lepší než ty běžné. Teď chci dělat "sklep" ze sudů a po několika dnech povídání přišla sama s tím, že jestli se to povede, příští rok zasadíme brambor mnohem víc.

jo kluci trošku jsem to přibarvil , ono to nebylo tak horký - žádný stehy se nedělali, manželka to zvládla bez nich