Historické okénko. Jen nevím jestli jsem s ním ve správném tématu. Nevím kde s ním.
Když tak smažte nebo přesuňte.
Jen podotýkám, že nechci jitřit nějaké staré spory, události, rozdmýchávat vášně, ale jen připomenout historii u které je stále větší snaha ji přepsat a upravovat podle těch nových, správných evropských kriterii. Podle hesla a snahy - až ti pamětníci vymřou.
O čem se moc nemluví i když je to výročí. I když ne kulaté.
30. září 1938 polská vláda zaslala československé vládě ultimátum o okamžitém vydání požadovaných oblastí a 2. října 1938 započalo obsazování východní části československého Těšínska polskou armádou pod velením Władysława Bortnowského , které trvalo až do 11. října 1938.
Polsko anektovalo východní část československé části Těšínska o rozsahu 869 km²; jednalo se o celé území okresu Fryštát , téměř celý okres Český Těšín a několik obcí či jejich částí z okresu Frýdek .
Nadpoloviční většina obyvatelstva Polskem anektovaného území (56 % podle výsledků sčítání lidu z roku 1930 ) se hlásila k české národnosti.
Místní Češi a Němci byli hospodářsky diskriminováni, vyvlastňováni,
propouštěni ze zaměstnání a nuceni k vysídlení, veškeré jejich národnostní projevy včetně školství, kultury či veřejného užívání mateřské řeči byly zakázány.
Polština se stala jediným úředním jazykem.
Přibližně 30 000 Čechů a 5000 Němců bylo v době polského záboru donuceno odejít do zbytku Československa.
Zdroj Wiki a vyprávění pamětníků z té oblasti kde jsem jako školák žil.
Ta oblast, vesnice byla rozdělena na dvě části. Českou a polskou. "Řezali nás pásky a vším co jim přišlo pod ruce až z nás krev stříkala. A jak nás obsadili němci, vítali jsme je málem jako osvoboditelé" jsem často slýchaval.
Nějaké souvislosti nastínil i vlk:
https://vlkovobloguje.wordpress.com/201 ... ore-958528
A dokonce i ČT24 v ostravském vysílání se tomu věnovala. A pamětnice v tom pořadu podotkla:
"Dodnes to u nás v některých tak je..."
Jak na tom byli Slováci na Oravě anebo na jihu s Maďary nevím. Ale asi podobně, protože na jihu Slovenska kde jsem byl na ZVS neměli moc dobré vztahy... I mezi lampasáky.
*
Osobní vzpomínka z Mierova kde sídlil prapor PVOS.
Devěťák, asi Slovák, vyhlásil nástup, poplach. Vybral urostlé mazáky a supráky a poslal je do hospody ať tam s těmi Maďary udělají pořádek.
Jak to dopadlo nevím.
(Byl jsem tam tehdy po čerstvém převelení z PŠ s dvěma kolegy velmi šikanovaný a ani náš ročník se s námi nesměl bavit... Ale zavinili jsme si to sami. Cestou z brněnské PŠ jsme se ožrali a v hospodě se porvali s mazáky...)
*
Kulturně, geograficky a v jednom případě i jazykově velmi blízké národy. A co si prováděly?
Nechci ani domýšlet co tady v budoucnu rozdmýchají arabi, černoši, islám a vůbec absolutně v ničem s námi nekomtabilní "kultury"???
