Nůž z bronzu a jiné (hodně) staré technologie

[Hohepa]

........a z toho si odlil funkcni bronzovy nuz

trochu mi chybí rozvedení slova "funkční" tedy k čemu měl být určen.
Pokud k boji , asi bych dal osobně přednost tyči s naostřeným koncem alá kopí.
Pokud k práci , tak jakýkoliv kus železa narovnaný a přiostřený by udělal větší službu i bez "zlepšování" popisované Josefem. i obyčejný plech z konzervy dokáže udělat kus práce. To že se musí furt brousit , no jde o to jak dlouho má sloužit. Pokud to je improvizace , tak než ho zkoušet vykovat a tepelně zpracovat , tak ho co 15 minut obtáhnu na kameni. v součtu to muže být míň času věnovanému jeho údržbě než ho kovat .

Jen připomenu například kosu, kdo síkl a kosu si sám ráno naklepával a na louce co pět minut obtáhl chápe .
Někdy měkčí a tvárnější je lepší , snáze se napravují poškození.

[Venet]

Ešte doplním k tomu bronzu, (teda dúfam že si to pamätám dobre...)
Bronz narozdiel od ocele, získava tvrdosť/pevnosť pomalým chladnutím.
Poznal som chlapíka, ktorý si vyrábal delá z bronzu. Čo hovoril, tak mu dalo dosť práce kým sa naučil ako odlievať delá, tak aby boli funkčné - v tých starých knihách kde odlievačský majstri písali, tak niektoré detaily nenapísali zámerne. ( podstatné detaily)

[Hohepa]

To samé platí se samotnou mědí , ta navíc časem asi pomalu měkne, nevím jak její slitiny.
To je zkušenost z třískového obrábění , starší kusy nešly frézovat-gravírovat
dělal jsem z mědi vypalovací cejchy ( na dřevo ) a ze starší pasoviny to dělalo grot jak v plastelíně.
Chtělo to novou z Ferony a bylo to OK

[Josef]

2 Venet:
Ano potvrzuji. Barevné kovy - měděné i hliníkové slitiny, se chovají přesně opačně než ocel - pomalým chladnutím (nebo za normální teploty prostým stárnutím) tvrdnou a posléze i křehnou (zvlášť nepříjemné je to u tenkých mosazných plechů). Naopak prudkým ochlazením z původně žhavého stavu se stávají velmi měkkými a snadno kujnými. Tuto měkkost pak postupně "s věkem" ztrácejí a tvrdnou. Nebo ji mohou ztratit tvářením (válcováním) za studena. Z toho vyplývají dvě věci. Jednak, že jakýkoli archeologický bronzový předmět (nůž nevyjímaje) bude mnohem tvrdší a křehčí, než byl v době svého vzniku a při tehdejším používání. Zadruhé, pokud potřebujete ohýbat nebo tepat z barevných kovů a bojíte se, že vám to praskne nebo to nepůjde, ohřejte to a prudce zchlaďte. Často to používám. Třeba na změkčení dlouho skladovaných měděných či hliníkových nýtů před nýtováním, před ohýbáním měděných trubek do prudkých oblouků, na změkčení měděných nebo hliníkových těsnění v hydraulických armaturách aby lépe dosedly, na konce anténních drátů dlouhých antén před zkrucováním k úvazům nebo svorkám, aby se zkrut za chladného počasí nelámal a pod.

[Hohepa]

Tak to asi bylo čistotou či složením.

[Kocour]

...bronz na nůž asi nebude zcela ideální materiál, neb jinak by později nenastala doba železná.

Na konci doby bronzové, bylo zpracování bronzových zbraní na nejvyšší úrovni, zatímco zpracování železa v začátcích. Takže nejde jednoznačně říct, že by železné zbraně byly tehdy lepší. Je zaznamenáno, že keltští bojovníci, pokud se jim v boji ohnul železný meč, tak jej museli narovnávat tak, že na něj šlápli a páčili. To by se s kvalitním bronzovým mečem nestalo. A přitom Keltové byli na svoji dobu excelentní železáři.

Podstata je v tom, že rudy železa jsou rozptýlené téměř plošně (prakticky každá země v Evropě až do 19. století vyráběla železo z vlastních rud), zatímco rudy mědi jsou řídké a rudy cínu se v Evropě vyskytují na dvou místech: v Cornwallu a v Krušných horách. Takže kultura, která používala bronz, byla omezená v počtu bojovníků, které mohla vyzbrojit. Naproti tomu kultura která používala železo, mohla vyzbrojit plošně celou populaci (nehledě na zvýšenou dostupnost různého zemědělského náčiní).

[JenDAG]

Zpracovani zeleza:
Primitive Technology: Forge Blower
https://m.youtube.com/watch?feature=you ... VV4xeWBIxE

[proforma]

Krasne, obdivuhodne (a poucne ) https://www.facebook.com/nemamradnudu/v ... 747332461/

[picove-kukuce.eu]

Dobrý den, když se zde vede diskuze u broušení, přidal bych pár vlastních postřehů, co se týká broušení pilových kotoučů. Ti z vás kdo pracujete s pilovými kotouči víte, že broušení je zásadní. Základní vybavení pro broušení pilových nožů či kotoučů jsou predevším brusné kotouče, brusky, ruční brousky. Při broušení využijete taká prostředky z pórezního kamene. Pásky z kůže s leštící pastou vám pak pomůžou s odstraněním střepů. A vlastně úplným základem je pevná ruka . Na trhu je docela malé množství brusných kamenů, tak je usnaďnený výběr. Například surový přírodní kámen je v porovnání s hrubým umělým kamenem trochu v nevýhodě, protože brusné zrno je většinou měkké. Proto doporučuju pro hrubé broušení umělýkámen. To bylo pár malých postřehů z vlastní zkusenosti. Pavel | http://www.pičové-kukuče.eu

Spam. Ban. Fab

[proforma]

Fabe, miluju Tvoje novotvary, na ktery prejmenovavas spamovaci odkazy

[K4cer]

Jo, taky to vypovídá o kultuře pisatele i editora.

[Fabulous]

Má kultůra projevu je tak vysoká, že překračuje chápání mnohých lidí

[jerry.mysak]

jen k tomu broušení pily. Než jsem koupil vidiový kotouče, tak jsem (a táta a děda) používali na cirkule ocelový kotouč, kterej se vždycky před řezáním potáhnul pilníkem. A jednou za čas se šrankovacíma kleštěma udělal novej šrank. Kotouč sám o sobě byl relativně měkký. Za těch 80 let co se koutouč používal , tak se průměr zmenšil asi o 10 cm (na nynějších cca 650 mm). A to řezal každej rok tak 30 m dřeva - smrk, borovice, dub

[proforma]

Snad to nebude brano jako reklama, ale tahle nabidka mne nadchla, na to jdu!

https://www.slevomat.cz/sleva/1162433-k ... ze#3094313

[Benedict]

Něco jsem si vyhledával a docela se to hodí sem do vlákna. Koho zajímá účinnost čepelí z měděných slitin v eneolitu (chalkolitu), počte si v publikaci "Death by combat at the dawn of the Bronze Age". Jestli engine fóra rozbije link, jde to i lehce vygůglovat.
https://www.researchgate.net/profile/Pe ... Sussex.pdf


Další velmi zajímavá kniha s pečlivými ilustracemi, vydaná roku 1913, je The bronze age in Ireland [by George Coffey (1857-1916)].
Věnuje se historickému vývoji měděných a bronzových zbraní, jejich tvarům a konstrukci. Navíc má svoje archaické kouzlo. Takové knihy mám rád. Dostupná aspoň digitálně.
https://archive.org/details/afl1576.0001.001.umich.edu


Původně jsem hledal vyobrazení jedné dýky z kultury zvoncových pohárů, o které se většinou jen píše a cituje. Zajímala mě, protože měla mít řap. Sice má, ale dost krátký. Je tam i rozbor materiálu. Publikace je na JSTOR.
https://www.jstor.org/stable/20568187

Malý výřez viz dole.



Pak jsou tu úplně hardcore pazourkové dýky. Publikace odhaluje překvapivou změnu v jejich pojetí a umístění na časové ose.
https://science.cranbrook.edu/sites/def ... 720338.pdf

K nim se řadí i jedna z nejznámějších.
https://en.natmus.dk/historical-knowled ... vl-dagger/

Ještě zajímavý doplněk. Kromě kamenných bojových seker existovaly také malé kamenné úderné zbraně, evoluce pěstního klínu v slapjack, blackjack, fistload. V češtině se tomu říkalo zabiják. Yawara bych tomu neřekl, ta má být lehká. Na řemínku kolem ruky, použitelné určitě i švihem.
https://en.natmus.dk/historical-knowled ... and-clubs/

HISTORIA MAGISTRA VITAE EST

[Piston]

„Death by combat at the dawn of the Bronze Age“ je tak lákavý název, že si to prostě musím sosnout, díky za odkaz. „Doba bronzová“ je ovšem zavádějící pojem, kov byl luxusní materiál až do doby, než se objevilo přeci jen dostupnější a „demokratičtější“ železo. Tipoval bych, že si lidi spíše rozbíjeli hlavy nějakými kamennými sekerami…

[Benedict]

O souběhu moderního a tradičního, bronzu a pazourku, právě pojednává třetí link od konce.

https://science.cranbrook.edu/sites/def ... 720338.pdf


Většinu připomínek i dotazů řeší pročtení odkazů, ale na to bude málokdo trpělivý. Existuje toho daleko víc, tohle je ještě stručné. Čím déle se hledá, tím zajímavější a nečekanější věci se vynořují.