Bajonet včera, dnes a zítra :-)

Nože, mačety, sekery,píky, oštěpy, atd.
FarmářJan
Příspěvky: 537
Registrován: 15.04.2013 21:40
Pohlaví: muž
Bydliště: v horách

Re: Bajonet včera, dnes a zítra :-)

Příspěvek od FarmářJan »

Dva by to tehdy asi dalo. Dnes mozna tak jednoho a kousek. Mám bodák na pušku Werndl kolem 1870. Má přes 60cm a je to spíš šavle. Bylo to tak dlouhé, že je z praktických důvodů po pár letech oficiálně zkrátili. Vypadá takto https://detektorweb.info/index.4me?s=sh ... &xb=2&vd=1
Zajímavá je střenka z gumy, která těmi roky ztvrdla a dnes vypadá jako nějaký plast.
Pěkné přehledy k bodákům jsou na VHÚ http://www.vhu.cz/exhibit_category/boda ... ent-page=1
Zapadlo
Příspěvky: 998
Registrován: 24.08.2014 19:59
Pohlaví: muž

Re: Bajonet včera, dnes a zítra :-)

Příspěvek od Zapadlo »

P.K.R. - vz.23 - vývozní "Peršan". Budoucí Írán to tak chtěl, na rozdíl od naší armády oni tehdy ještě cvičili pěchotu v obraně proti jízdě na principu karé, takže relativně krátkou pušku doháněli delším bodákem.

Farmář Jan - Werndl, Tvoje pozdější verze neměl strenku z gumy ale z vulkanizovaného kaučuku, poměrně tvrdá už jako nová. Amíci z toho tehdy dělali pažbičky revolverů.
Uživatelský avatar
Ulfhednar
Příspěvky: 2584
Registrován: 09.06.2020 14:24
Pohlaví: muž

Re: Bajonet včera, dnes a zítra :-)

Příspěvek od Ulfhednar »

K bajonetu včera a dnes:
tyhle dva kousky dělí (skoro) přesně 100 let...
bajonety.jpg
Óðinn á yðr alla
Uživatelský avatar
bivoj
VIP
Příspěvky: 4352
Registrován: 03.09.2012 19:54
Pohlaví: muž
Bydliště: Tertium corpus de Solari system

Re: Bajonet včera, dnes a zítra :-)

Příspěvek od bivoj »

Zapadlo píše: 28.09.2020 19:17 ... Tvoje pozdější verze neměl strenku z gumy ale z vulkanizovaného kaučuku...
Jen technická - klasická guma, (správněji pryž), je právě vulkanizovaný kaučuk. ;) Záleží pak na příměsích, jaké bude mít vlastnosti.
Sic semper tyrannis.
Cēterum autem cēnseō EU esse dēlendam.
Zapadlo
Příspěvky: 998
Registrován: 24.08.2014 19:59
Pohlaví: muž

Re: Bajonet včera, dnes a zítra :-)

Příspěvek od Zapadlo »

Bivoj - právě, "střenkový materiál" byl tehdy doslova napraný sírou a oproti současným pryžovým pažbičkám výrazně tvrdší.
FarmářJan
Příspěvky: 537
Registrován: 15.04.2013 21:40
Pohlaví: muž
Bydliště: v horách

Re: Bajonet včera, dnes a zítra :-)

Příspěvek od FarmářJan »

Je to opravdu hodně ztvrdlé, pomalu se zdá, že to je vybroušené z nějakého šutru nebo hodně tvrdého plastu. Ale šavlička to je moc pěkná. Účel to plnilo jistě dobře.
Matěj
Příspěvky: 1784
Registrován: 28.08.2016 11:52

Re: Bajonet včera, dnes a zítra :-)

Příspěvek od Matěj »

Čím delší bodlo, tím větší šance, že se zlomí. Nemožno porovnávat využití bodáků z pohledu taktiky 19. a 21. století.
Uživatelský avatar
P. K. R.
Příspěvky: 36
Registrován: 20.02.2013 14:37
Bydliště: jižní Jih

Re: Bajonet včera, dnes a zítra :-)

Příspěvek od P. K. R. »

spíš se dřív ohne hlaveň... proto třeba německý na 98k oproti pušce vz. 24 neměly očko. (sice tohle řešení má poskytovat větší stabilitu bajonetu, ale i tak za války v Brně je pak začali dělat pro Wehrmacht bez toho očka...)
btw. ví někdo přesně, proč se tehdy (často) brousily bodáky již z výroby ?
z literatury/webu jsem nabyl dojmu, že jednak šlo o větší ranivost při manipulaci v "cíli" a pak i proto, že je menší možnost uvíznutí bajonetu v těle nepřítele... třeba v případě vz. 24 to dává smysl, zde je ostří na horní straně (směrem k hlavni), tj. při pohybu ven se prořízne výstroj + uniforma a nic nebrání vytažení...
p.s. díky za upřesnění Zapadlo...
Zapadlo
Příspěvky: 998
Registrován: 24.08.2014 19:59
Pohlaví: muž

Re: Bajonet včera, dnes a zítra :-)

Příspěvek od Zapadlo »

nevím o žádném klasickém bodáku, který by měl z výroby nabroušené ostří, naopak, dodatečné broušení se zakazovalo. Armáda se tím snažila, aby vojáci nepoužívali bodák k jiným účelům při kterých ho občas poškodili nebo zlomili. Třeba britové z tohoto důvodu posledních sto let ještě fasují zavírací nožík s bodlem. První z výroby broušené bodáky byly až útočné nože upevnitelné jako bodák, jako jeden z prvních - německý druhoválečný SG42.
Matěj
Příspěvky: 1784
Registrován: 28.08.2016 11:52

Re: Bajonet včera, dnes a zítra :-)

Příspěvek od Matěj »

P. K. R. píše: 29.09.2020 12:35 spíš se dřív ohne hlaveň... proto třeba německý na 98k oproti pušce vz. 24 neměly očko. (sice tohle řešení má poskytovat větší stabilitu bajonetu, ale i tak za války v Brně je pak začali dělat pro Wehrmacht bez toho očka...)
Tam šlo spíš o přesnost zbraně než ohnutí hlavně.
mukl
Příspěvky: 1098
Registrován: 05.10.2016 19:19
Pohlaví: muž

Re: Bajonet včera, dnes a zítra :-)

Příspěvek od mukl »

...a tenhle znáte?
Potkají se takhle Rumun, Polák a dva Rusové..... :tmi ..... :D
Zleva: Cugir, Radom, Tula, Iževsk - vše z rodiny "6CH3" :clap
AKM.cz.jpg
Matěj
Příspěvky: 1784
Registrován: 28.08.2016 11:52

Re: Bajonet včera, dnes a zítra :-)

Příspěvek od Matěj »

Měl bych dotaz k "bodáku" Glock FM78, označuje se to jako bodák (prý k AUG), ale podle fotek nože mi vůbec není jasné, jak to na AUG nasadit. Nůž tedy doma nemám, vycházím z fotek.
Mimochodem, pasuje na AUG bodák M7? Když jsem to hledal, tak jsem našel informace, že ano, ale jinde, že ne...
Uživatelský avatar
Kapo
Příspěvky: 1294
Registrován: 10.04.2012 12:35
Bydliště: na samote u lesa

Re: Bajonet včera, dnes a zítra :-)

Příspěvek od Kapo »

Snád nebude vadiť, že sem dám tento článoček. Slovo bodák je tu viac krát spomenuté... :lol:

-----------------------

Jestli někdo nenáviděl Nácky, byl to Lewis Millet. Tenhle chlapík tak nesnášel Hitlera a jeho bandu poskoků, že v roce 1940 opustil vysokou školu a zapsal se do armády, aby Führerovi ukázal, že zahrávat si se svobodou a demokracií je ten nejtupější nápad v jeho životě. Problém byl, že tehdy v roce 1940 měli Amíci poměrně striktní politiku ohledně intervencí v Evropě a prezident Roosevelt hýřil proslovy typu "sorry pánové, do války proti Náckům fakt nejdem" (ačkoli si to bezpochyby zaslouží). Bohužel pro strýčka Adolfa, Lewis Millet neměl zájem řídit se takovými "kravinami". Když viděl, že se jeho drahá armáda nechystá kopat Německo do zadnice, dezertoval z armády, stopem přejel hranice do Kanady a přidal se do tamní armády. Kanaďani se ho ujali a vytrénovali ho ve střelbě, palbě na letadla a naučili ho ovládat radarové systémy předtím, než ho odeslali do Londýna, který byl tenkrát tak trochu sužovaný nálety bombardérů.V roce 41 několik tun japonských torpéd konečně přesvědčilo Ameriku, aby pomohla vymlátit špatný nápady z mocností osy. Milletovi přišlo jako dobrej nápad se nechat odvézt zpět do Ameriky, odkud byl společně s první obrněnou divizí poslán bojovat s Rommelovou Afrikakorps do severní Afriky. Netrvalo to dlouho, a Millet nafasoval svoje první ocenění, a to bronzovou hvězdu za to, že se mu podařilo nad poušít sestřelit nízko letící Bf-109. Bylo to asi tak, že když Millet letoun spatřil při nízkém letu, skočil za kulomet nedaleko stojícího polopásáku a nějak umístil kulku do lebečního prostoru nebohého pilota letícího asi 500 km/h. O pár dní později Millet nafasoval stříbrnou hvězdu za to, že skočil do hořícího polopásáku, odvezl ho od spolubojovníků a pak těsně před výbuchem vyskočil. Po tomhle výkonu by zbledl závistí i Sylvester Stallone.
V Itálii, když už byl Millet seržant, jeho nadřízení zjistili, že v jednu chvíli dezertoval z armády. Stanul před vojenským soudem a byl uznán vinným, ale díky svým činům byl propušten od soudu jen s pokutou 52 dolarů a s hláškou "Ať už se to prosím nikdy nestane...". Asi aby ukázali, že se vlastně nic moc nestalo, ho nadřízení o pár týdnů později povýšili na poručíka. Millet byl pak známý hláškou, že je jedinej maník, kterej se po usvědčení z dezerce vyšvihl na hodnost plukovníka. Koneckonců, když člověk opustí armádu, protože z jeho pohledu málo bojuje, je to známka pořádnýho tvrďáctví.
Druhá válka pro Milletta nebyla to pravý ořechový, protože když začal chaos korejského konfliktu v padesátých letech minulého století, měl dost paliva ve svojí nádrži na*ranosti. To během Korejské války získal za své činy Medaili cti (Medal of Honor), a to během velení rotě E, která zase patřila k 27. regimentu americké armády...Jednoho dne, během prudkých bojů v Koreji, Millett a jeho muži narazili na dokumenty, které v činštině tvrdily, že Američani jsou srábci, kteří se bojí chladné oceli a bojů muže proti muži. Tohle pochopitelně poněkud "nazlobilo" Milletta, který nejspíš překousl pušku a rozhodl se nepříteli ukázat, jak moc se boje na blízko bojí. Netrvalo to dlouho a Millett dostal svou šanci. Během bojů o Hill 180 se první četa roty E dostala pod prudkou palbu severokorejských a čínských kulometů, protitankových zbraní a dalších ne příliš příjemných prodtředků na zabíjení. Millett okamžitě zhodnotil situaci, nařídil připevnění bajonetů k hlavním pušek a osobně vyvedl druhou a třetí četu svých mužů do útoku napříč rýžovým polem k sněhem pokrytému kopci, kde se ukrýval nepřítel. Ukázalo se, že v bunkrech na vrcholku je zakopáno asi 200 vojáků... Millett v čele útoku skočil do pozic nepřítele jako pošahaná verze filmového Ramba a během několika okamžiků odpravil bajonetem dva Korejce a pár dalších omráčil pažbou pušky, zatímco na všechny strany házel granáty a křičel povzbuzující věty pro své muže. Někdy během intenzivního boje byl zraněn šrapnelem z granátu, ale něco tak banálního, jako je rozžhavený kus železa, nemohlo napumpovaného kapitána zpomalit při likvidaci nepřítele. Lewis opakovaně odmítal evakuaci během dobívání kopce a po celou dobu povzbuzoval své muže k boji. Během dobívání Hill 180 bylo zabito celkem 47 Korejců bylo zabito (18 bajonetem) a ostatní stáhli ocas a ustoupili před rozzuřeným kapitánem a jeho muži. První četa byla touhle akcí zachráněna a utrpěla minimální ztráty.
Dá se přinejmenším prohlásit, že tahle akce byla odvážná, až napůl šílená. Pro Lewise Milletta to bylo ale asi příjemné, že si to později v podobném scénáři zopakoval a nafasoval další ocenění do své sbírky. Ta druhá akce je v Americe všeobecně známá jako poslední bajonetový útok v americké historii, čemuž se dá i rozumět. Málokdo je natolik šílený, aby nařídil připevnění bajonetů a zaútočil proti linii ježící se automatickými zbraněmi.Po Korejské válce dokončil Lewis Millett trénink u Rangers a založil proslulou školu na výcvik průzkumných týmů Commandos ve Vietnamu. Po celou dobu Vietnamské války sloužil v armádě a do důchodu šel s hodností plukovníka. Zemřel na selhání srdce dne 14. listopadu roku 2009 ve věku požehnaných 89 let.
Kto nepozná prístav, do ktorého pláva, tomu žiaden vietor nie je dosť dobrý.
Uživatelský avatar
Kapo
Příspěvky: 1294
Registrován: 10.04.2012 12:35
Bydliště: na samote u lesa

Re: Bajonet včera, dnes a zítra :-)

Příspěvek od Kapo »

Zaujímavé videjko, kde si chalan urobil kovaný bodák k sa58 https://www.youtube.com/watch?v=vqYWlv2 ... trikFabian
Kto nepozná prístav, do ktorého pláva, tomu žiaden vietor nie je dosť dobrý.
Odpovědět