Materiály a technologie výroby zbraní - obecně

[JenDAG]

Obecne, ale i v mem oboru, je tlak na cenu a tak se konstrukce optimalizuje na co nejlevnejsi material, kolikrat i za cenu narustu hmotnosti, kdyz je rozdil v cene za tunu materialu vetsi. Zbrane nejsou vyjimkou.
Material je dnes jedna z poslednich moznosti jak snizit naklady.
U technologii je to trosku slozitejsi, "optimalizuje" se cas na nejkratsi mozny a i prostredi, ve/do kterem se zpracovani provadi. Dalsi problem je, ze technologie co funguji a vysledek byl trvanlivy nejsou moc "ekologicky" a tak se musi z vule uredni, smernice EU, prechazet na nahradni technologie. Nejvic je to patrne na autolakach, kdy dnes vsechny nova auta maji pomeranc, protoze vodou reditelne eko barvy neudelaji jednolity povrch.
Teniferuje se v solich, likvidace narocna, vudec bych se nedivil, kdyby za poklesem kvality povrchovky u G gen 4 bylo nejake uredni rozhodnuti/smernice, platna pro nove vyrobky. Teniferace je druh nitridace.

Obrneny zebrinak: Vlakno bylo zalozeno s dotazem jak volit material pro nove konstrukce, tak jsem se toho drzel.

Edit: preklepy

[Nicotinick]

Jinak...takhle nějak vypadá pistole z kvalitních materiálů, kam šla povrchovka vniveč..a zůstal jen kvalitní matroš. Pro "metrouše", kteří kontrolují každý škrábaneček možná hnus , bojová hodnota pistole pořád stejná....v tomhle případě to má ještě tvrdochrom "na" a "v" hlavni...

[Pahrb]

Me by teda zajímalo, jak kvalitni je ta ocel na glocku. V porovnani s tou izraelskou pistoli. Glocku taky obcas leze povrchovka. To mam brat jako ukazatel kvality materialu? Jako cervene CZ 50?


Dekuji za vysvetleni.

[Nicotinick]

Úplně upřímně... nevím. Přesné chemické složení a technologický postup úpravy oceli u Glocka samozřejmě neznám, řekl bych, že je to stejně chráněné, jako recept na Becherovku.
Ale žádný shit to samozřejmě nebude, když to vydrží tolik.

Ve zkratce a hodně zjednodušeně (ať mne žádný technolog nechytá za slovo )
Načervenalý nebo nebo nahnědlý odstín oceli na pistolích po brynýrování (černění) je často (ne vždycky) známkou vyššího obsahu legujících prvků v oceli. Většinou (ne vždycky) se dá říct, že je použitá ocel velmi kvalitní.
Konkrétně brynýr - černění je v podstatě vrstvička uměle vyvolané koroze, která chrání ocel pod ní. Logicky čím víc legujících prvků..tím menší náchylnost ke korozi a špatně držící černění.
Namátkou některé CZ 50, slovenská Arrow 97 (ta má ale konstrukční chybku), Golan na fotce, hodně to mají pistole od texaského STI , ale taky ocel Norinca apod. Typicky po u nás zhusta používané černící lázni Brunigal S.
Proto se dneska hodně používá nitridace.
U modernějších povrchovek obchodně označované jako různé Tenifery, Melonity, Dufferit a co já vím co ještě, je to trošku složitější. Proč G v posledních letech občas slézá povrchovka může mít příčinu v tom, co popisoval kolega JenDAG a nemusí to mít souvislost s kvalitou oceli.

[guntroll]

Ten golan je tak hnusná pistole, že snad ani nedokáže zabít !

[jerry.mysak]

teneriface je nitridování. Tj napuštění oceli dusíkem při dané teplotě, kdy se již nemění obrobené rozměry na rozdíl od cementování, kde se musí povrch přebrousit. Na nitridaci se použíají oceli třídy 15 (stejně jako na hlavnovinu).
Jak již bylo řečeno, tvrdý povrch jde do hloubky několika mikronů, pak je relativně měkká (je tvrdá i tak, ale nechá se řezat pilkou) ocel.
Dříve se meče nitrodovali tak, že se rožžhavili a bodli do břicha maníkovi. Dusičnany obsažený ve tkáních a střevech přešli do oceli. Protože byla velká spotřeba maníků a nebyli pokaždý po ruce, napadlo nějakýho inovátora kalit meče ve vodě, ve které se máčeli kůže. Efekt byl stejný.

tož asi tak

[Zarozak]

Materiály-asi jak u kterého výrobce.Někdo dělá nebo dělal kvéry z tak neskutečného matroše,že to nerezlo ani s totálně setřelou povrchovkou,třeba polský předválečný VIS 35,díky vyššímu obsahu chromvanadu v oceli,dejžto ty válečné německé VISy především z mladších serií byly už kšunt jako prase o koncoválečných produktech Steyru ani nemluvě.

Obecně co jsem vysledoval,tak jako povrchovka je antikorozně odolnější lak než brynýr,neochmacává se tak rychle,je velmi odolný proti potu a dešti i proti rtuťovým srágorám z vojenského střeliva,bohužel ale semtam bodově odprýskne a vypadá to hnusně.Pokud se brynýr,přestože byl sytě a kvalitně proveden rychle sešoupává(mnohem rychleji než na jiných) svědčí to většinou o lepším matroši pod ním.

Mnoho kverů je vyrobeno z měkčího a houževnatějšího matroše,ale přesto jsou v místě největšího namáhání(uzamykací ozuby a drážky) bodově indukčně cementovány tak,aby byl povrch velmi tvrdý,ale uvnitř stále houževnatý.

Kver jako takový je vysoká škola materiálu,obrábění a tepelných úprav,je to doslova umělecké dílo a vrchol strojařiny.I ten blbej špagin není z úplného bláta a je přikalený,kde se dá,byť z výhně přímo do oleje,jak to tehdejší podmínky umožňovaly

Kdo by si chtěl něco vypilovat doma,tak nechť s nějakou vyšší životností nepočítá,není to jen o tom to vyrobit,obrobit