No už vidím to nadšení na vedlejší posteli, ve tři ráno
Ale když jsem byl v plném pracovním zápřahu, znal jsem to - 3:30, oči jak baterky, v hlavě vír myšlenek, co mne čeká, priority, úkoly pro podřízené, … Vylezl jsem z postele a hodinku si psal poznámky, koncepty, úkoly. Pak jsem spokojeně spal až do rána. Když jsem nevylezl, protože jsem se nedokopal, převaloval jsem se bez spánku až do budíku.
Když jsem měl ráno poradu a zástupci viděli rukou popsané papíry, hned znělo: "ty jsi zase nespal". A hlavou jim běželo: "... a my se z toho teď poser...".
