Covidové ZOMBIE se valí!
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Náčelníku, tak té sírovky už máme skoro plný 200l sud. Je tam venku. A zředěná na tu potřebnou koncentraci.
Co teď s tím když máme ty NiCd?
Opustíme tu myšlenku na zbudování toho velkého zemního olověného akumulátoru?
- "Já nevím. Skutečně nevím protože teď tady máme všude světla a energie jako kdysi v tom pověstném Las Vegas. Ale tu kyselinu bysme nějak využít měli. Já bych i věděl co s ní. Teda pokud by nebyla tak zředěná".
- "Myslíš náčelníku na to jako já? Na nitrační směs?"
- "Původně ano. Ale pak mě napadlo, že by se ten zředěný sajrajt mohl hodit palírnikovi. On prý u zakládání nějakých kvasů a máčů potřebuje snížit jejich pH. Nebo zvýšit, teď zrovna nevím. Nejsem chemik. Ta naše břečka by se mu tudíž mohla hodit. Ale to není to podstatné co mě napadlo. Hlavní je to, že by se dala u něho nějakou destilací zkoncentrovat na použitelnou koncentraci pro mnoho nitrací".
- "Náčelníku, já taky nejsem žádný chemik", ozval se Ludvíček, ale tuším, vím, že ta sírovka v té reakci hraje jen takovou nějakou podružnou a přidruženou roli.
Hlavní reakční složkou tam je kyselina dusičná. HNO3. Ono i to slovosloví leccos napovídá.
Nitrace - dusík a tak".
Z Kroniky Mlýna
Co teď s tím když máme ty NiCd?
Opustíme tu myšlenku na zbudování toho velkého zemního olověného akumulátoru?
- "Já nevím. Skutečně nevím protože teď tady máme všude světla a energie jako kdysi v tom pověstném Las Vegas. Ale tu kyselinu bysme nějak využít měli. Já bych i věděl co s ní. Teda pokud by nebyla tak zředěná".
- "Myslíš náčelníku na to jako já? Na nitrační směs?"
- "Původně ano. Ale pak mě napadlo, že by se ten zředěný sajrajt mohl hodit palírnikovi. On prý u zakládání nějakých kvasů a máčů potřebuje snížit jejich pH. Nebo zvýšit, teď zrovna nevím. Nejsem chemik. Ta naše břečka by se mu tudíž mohla hodit. Ale to není to podstatné co mě napadlo. Hlavní je to, že by se dala u něho nějakou destilací zkoncentrovat na použitelnou koncentraci pro mnoho nitrací".
- "Náčelníku, já taky nejsem žádný chemik", ozval se Ludvíček, ale tuším, vím, že ta sírovka v té reakci hraje jen takovou nějakou podružnou a přidruženou roli.
Hlavní reakční složkou tam je kyselina dusičná. HNO3. Ono i to slovosloví leccos napovídá.
Nitrace - dusík a tak".
Z Kroniky Mlýna
A. Lincoln: Kdybych měl 8 hodin na pokácení stromu, 6 bych strávil broušením sekyry.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Povídá Dana Oldovi:"mí rodiče na tento víkend nepřijedou".
Olda:"ale to už je potřetí za sebou..."
Dana:"nemohou. Musí být opět v sobotu v práci. Dělají desetihodinové směny od pondělí do soboty".
Olda:"se zbláznili? Nebo mají dluhy?"
Dana: "ani jedno, ani druhé. Jen jim schválili výpověď bez udání důvodu. Bezdůvodku, jak oni tomu říkají. Čehož se tam chytla spousta hlavně cizích firem a nutí lidi dělat neplacené neevidované přesčasy. S tím, že kdo odmítne okamžitě vyletí na dlažbu."
Olda: "no, to je pěkný hnus. Takové poloviční otroctví.. Vždyť to úplně ruší zbytek jejich pracovního zákoníku. Hlavně té části o ochraně zaměstnanců."
Malý Petr, na návštěvě k tomu dodal: "byl u nás na návštěvě náš šéf. Říkal že v devadesátých letech 20 století byla v pracovním právu možnost podle které mohly firmy započítat přesčasy do základního platu. Čehož samozřejmě podnikavci využívali a on tak v jednom super hyper cosi udělal za měsíc 406 hodin. Zaplatili mu 168."
Dana:"tak mohl jít jinam ".
Malý Petr:"to nebylo v té době tak jednoduché. Jelikož byla tvrdá konkurence to kvůli udržení na trhu dělali skoro všichni. Nakonec to utnula změna vlády a následující změna pracovního práva. Takže to nakonec skončilo."
Dana:"ještě že tady mají rozum".
Ve Spřátelených územích platilo:
- zakladní pracovní doba 40 hodin týdně.
- délka směny maximálně 13 hodin (kvůli střídání na pracovišti).
- přestávky v práci nejpozději po 4,5 hodinách práce v délce minimálně 30 minut.
- přesčas musí být vždy zaplacen, či za něj bude poskytnuto náhradní volno.
Zkušební doba je určena dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v době trvání od tří do šesti měsíců.
- smlouva na dobu určitou u jedné firmy je dovolena maximálně po dobu tří let. Pracovní pozice a ani jejich počet u této firmy nemají na dobu trvání této lhůty žádný vliv. Pracovní smlouva po uplynutí tříleté lhůty se při pokračování pracovního poměru mění automaticky na dobu neurčitou.
Výpovědi a jejich lhůty:
Zaměstnanec a zaměstnavatel si mohou dohodnout délku výpovědní lhůty, čemuž odpovídá i odstupné:
dva měsíce výpovědní doby - jeden plat odstupného
jeden měsíc výpovědní doby - dva platy odstupného
bez výpovědní doby - tři platy odstupného.
Není li dohodnuto jinak pracovní poměr končí vždy k prvnímu dni následujícího měsíce.
Zaměstnavatel může zaměstnancům dát víc platů odstupného, je to však závislé na jeho rozhodnutí či na výsledku kolektivní smlouvy s odbory jsou li ve firmě přítomny.
Zaměstnanec dávající výpověď je povinen výpovědní dobu uvedenou v pracovní smlouvě dodržet. Dřívější odchod je možný jen s písemným souhlasem zaměstnavatele.
Výpověď pro zvláště hrubé porušení pracovní kázně je v přesně definovaných případech platná ihned. V ostatních případech pokud zaměstnanec nedodrží po (opakovaném) písemném upozornění nápravná opatření. V těchto případech může zaměstnanec požadovat ukončení pracovního poměru dohodou ze své strany, není však povinností zaměstnavatele mu vyhovět.
Celý systém byl nastaven tak, že v rámci daných pravidel bylo na účastnících pracovního poměru jak se mezi sebou dohodnou.
Olda:"ale to už je potřetí za sebou..."
Dana:"nemohou. Musí být opět v sobotu v práci. Dělají desetihodinové směny od pondělí do soboty".
Olda:"se zbláznili? Nebo mají dluhy?"
Dana: "ani jedno, ani druhé. Jen jim schválili výpověď bez udání důvodu. Bezdůvodku, jak oni tomu říkají. Čehož se tam chytla spousta hlavně cizích firem a nutí lidi dělat neplacené neevidované přesčasy. S tím, že kdo odmítne okamžitě vyletí na dlažbu."
Olda: "no, to je pěkný hnus. Takové poloviční otroctví.. Vždyť to úplně ruší zbytek jejich pracovního zákoníku. Hlavně té části o ochraně zaměstnanců."
Malý Petr, na návštěvě k tomu dodal: "byl u nás na návštěvě náš šéf. Říkal že v devadesátých letech 20 století byla v pracovním právu možnost podle které mohly firmy započítat přesčasy do základního platu. Čehož samozřejmě podnikavci využívali a on tak v jednom super hyper cosi udělal za měsíc 406 hodin. Zaplatili mu 168."
Dana:"tak mohl jít jinam ".
Malý Petr:"to nebylo v té době tak jednoduché. Jelikož byla tvrdá konkurence to kvůli udržení na trhu dělali skoro všichni. Nakonec to utnula změna vlády a následující změna pracovního práva. Takže to nakonec skončilo."
Dana:"ještě že tady mají rozum".
Ve Spřátelených územích platilo:
- zakladní pracovní doba 40 hodin týdně.
- délka směny maximálně 13 hodin (kvůli střídání na pracovišti).
- přestávky v práci nejpozději po 4,5 hodinách práce v délce minimálně 30 minut.
- přesčas musí být vždy zaplacen, či za něj bude poskytnuto náhradní volno.
Zkušební doba je určena dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v době trvání od tří do šesti měsíců.
- smlouva na dobu určitou u jedné firmy je dovolena maximálně po dobu tří let. Pracovní pozice a ani jejich počet u této firmy nemají na dobu trvání této lhůty žádný vliv. Pracovní smlouva po uplynutí tříleté lhůty se při pokračování pracovního poměru mění automaticky na dobu neurčitou.
Výpovědi a jejich lhůty:
Zaměstnanec a zaměstnavatel si mohou dohodnout délku výpovědní lhůty, čemuž odpovídá i odstupné:
dva měsíce výpovědní doby - jeden plat odstupného
jeden měsíc výpovědní doby - dva platy odstupného
bez výpovědní doby - tři platy odstupného.
Není li dohodnuto jinak pracovní poměr končí vždy k prvnímu dni následujícího měsíce.
Zaměstnavatel může zaměstnancům dát víc platů odstupného, je to však závislé na jeho rozhodnutí či na výsledku kolektivní smlouvy s odbory jsou li ve firmě přítomny.
Zaměstnanec dávající výpověď je povinen výpovědní dobu uvedenou v pracovní smlouvě dodržet. Dřívější odchod je možný jen s písemným souhlasem zaměstnavatele.
Výpověď pro zvláště hrubé porušení pracovní kázně je v přesně definovaných případech platná ihned. V ostatních případech pokud zaměstnanec nedodrží po (opakovaném) písemném upozornění nápravná opatření. V těchto případech může zaměstnanec požadovat ukončení pracovního poměru dohodou ze své strany, není však povinností zaměstnavatele mu vyhovět.
Celý systém byl nastaven tak, že v rámci daných pravidel bylo na účastnících pracovního poměru jak se mezi sebou dohodnou.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Rozhovor dál pokračoval:
Dana: ", no, já byla tenkrát z toho že je možné si domluvit v pracovní smlouvě "nulovou výpovědní dobu" trochu paf. Zvláště když by to v kombinaci s možností "není li dohodnuto jinak pracovní poměr končí vždy k prvnímu dni následujícího měsíce" mohlo znamenat i to, že by mi mohli říci "tady máš tři platy odstupného a zítra už nechoď ".
Ale pak nám vysvětlili že se to moc nepoužívá. Protože to, co platí ohledně výpovědních dob pro zaměstnavatele platí i pro zaměstnance. Neboť to, co si do smlouvy dají platí stejnou měrou pro oba dva. Tudíž by se i podnikateli mohlo stát že bude zaměstnance potřebovat na nějaký úkol a on, majíce ve smlouvě dohodnutou "nulu na druhý den", jak se této variantě říká mu prostě oznámí že zítra už nepřijde.
Ze začátku, když nové pracovní právo začínalo byla tato varianta "nuly na druhý den" docela častá. Ale časem i zaměstnavatelé zjistili že je dobré mít alespoň nějakou jistotu, že zaměstnanci dorazí do práce ve které po nějakou dobu vytrvají. Protože když vám konkurence přetáhne celou partu a ta druhý den odejde to může způsobit vážné problémy. Neboť nejde jenom o to rychle sehnat náhradu, ale hlavně o to si ji zaučit. Bylo to jako se vším. Kdy jsou výhody na jedné straně vyvažovány nevýhodami na straně druhé. Což nutilo zaměstnance i zaměstnavatele zvažovat výhody a nevýhody různých variant a podle toho se domlouvat.
Systém "mantinelů na hřišti", kdy bylo v rámci pravidel na obou stranách jak se mezi sebou dohodnou přispěl k rozhýbání pracovního trhu ve Spřátelených územích. Kdy zároveň poskytoval jeho účastníkům základní ochranu podle toho jakou variantu si domluvili.
Dana: ", no, já byla tenkrát z toho že je možné si domluvit v pracovní smlouvě "nulovou výpovědní dobu" trochu paf. Zvláště když by to v kombinaci s možností "není li dohodnuto jinak pracovní poměr končí vždy k prvnímu dni následujícího měsíce" mohlo znamenat i to, že by mi mohli říci "tady máš tři platy odstupného a zítra už nechoď ".
Ale pak nám vysvětlili že se to moc nepoužívá. Protože to, co platí ohledně výpovědních dob pro zaměstnavatele platí i pro zaměstnance. Neboť to, co si do smlouvy dají platí stejnou měrou pro oba dva. Tudíž by se i podnikateli mohlo stát že bude zaměstnance potřebovat na nějaký úkol a on, majíce ve smlouvě dohodnutou "nulu na druhý den", jak se této variantě říká mu prostě oznámí že zítra už nepřijde.
Ze začátku, když nové pracovní právo začínalo byla tato varianta "nuly na druhý den" docela častá. Ale časem i zaměstnavatelé zjistili že je dobré mít alespoň nějakou jistotu, že zaměstnanci dorazí do práce ve které po nějakou dobu vytrvají. Protože když vám konkurence přetáhne celou partu a ta druhý den odejde to může způsobit vážné problémy. Neboť nejde jenom o to rychle sehnat náhradu, ale hlavně o to si ji zaučit. Bylo to jako se vším. Kdy jsou výhody na jedné straně vyvažovány nevýhodami na straně druhé. Což nutilo zaměstnance i zaměstnavatele zvažovat výhody a nevýhody různých variant a podle toho se domlouvat.
Systém "mantinelů na hřišti", kdy bylo v rámci pravidel na obou stranách jak se mezi sebou dohodnou přispěl k rozhýbání pracovního trhu ve Spřátelených územích. Kdy zároveň poskytoval jeho účastníkům základní ochranu podle toho jakou variantu si domluvili.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
K odstupnému navázanému na délku výpovědní doby se vázala další věc. A to, že v případech kdy se odstupné dávalo (nadbytečnost, reorganizace, zrušení podniku) podnik z odstupného platil všechny daně a poplatky jako z normální výplaty. Avšak do platebního příkazu pro placení povinných dávek uvedl "odstupné za měsíc(e)". Což znamenalo že dotyčný měl tyto měsíce "předplacené" a pokud si během této doby nenašel jinou práci či nezačal podnikat se na pracovní úřad hlásil až po uplynutí této doby. Součet výpovědní doby a odstupného byl vždy tři měsíce, po které mohl dotyčný svoji situaci řešit. Pokud si práci našel před uplynutím těchto tří měsíců mu zbytek odstupného zůstal jako bonus.
Pokud člověk odstupné nedostal (prokázal to výpisem z konta či výplatním lístkem) se na pracovní úřad hlásil nejpozději do pěti pracovních dní od počátku následujícího měsíce. To z toho důvodu, že výplata musela být zaplacena ve výplatním termínu, který mohl být stanoven nejpozději do 28 dne následujícího měsíce. Pracovní úřad poté vyplácel podporu a finanční úřad se staral o vymáhání dlužných výplat jako hromadný vymahatel, neboť výplata byla ve Spřátelených územích brána jako "povinná dávka" a její nezaplacení mělo pro podnikatele stejné dopady jako nezaplacení daní. Neboť výplaty a daně byly na stejné právní úrovni.
Pokud bylo vymáhání úspěšné finanční úřad od vymožené částky odečetl sumu vyplacenou bývalým zaměstnancům jako podporu v nezaměstnanosti za měsíce kdy měli být krytí odstupným a zbytek jim vyplatil. Pokud bylo vymáhání neúspěšné, či byla částka nižší než suma kterou lidé dostali na podpoře za měsíce kdy měli být krytí odstupným lidé z vymožené sumy nic nedostali.
V ostatních případech, kdy se odstupné nevyplácelo, to jest dlouhodobá zdravotní neschopnost, ztráta kvalifikace (například ztráta řidičáku u řidičů z povolání) a výpověď ze strany zaměstnance se dotyčný hlásil na pracák do 14 dní po konci pracovního poměru.
V posledním případě, zvlášť hrubého porušení pracovní kázně, nebo opakovaného porušení pracovní kázně (min 3x vyzván k nápravě nedostatků) platilo že se dotyčný může na pracák přihlásit nejdříve po půl roce s tím, že po celou dobu si vše musí platit sám. V tomto případě též platilo že pracovní úřad poté může dotyčnému nabídnou jakoukoliv práci do rozsahu jeho vzdělání. Tudíž i inženýr mohl jít dělat kopáče.
U této poslední možnosti záviselo na zaměstnavateli zda ji bude chtít použít, či umožní provinilci odejít na vlastní žádost. Což platilo i v případě kdy měl dotyčný v dechu více než jedno promile alkoholu, kdy byla povinnost jet "na krev". Čímž bylo poté v případě překročení této hodnoty alkoholu v krvi jasné a nezpochybnitelné že dotyčný byl ve stavu vylučujícím bezpečné vykonávání práce. U nižších hodnot než jedna promile alkoholu v dechu platilo pravidlo 3x a dost za 12 měsíců. Hodnota do 0,24 promile alkoholu v dechu byla brána jako fyziologická. Tudíž bez rizika výpovědi. Ale s možností postihu dle uvážení zaměstnavatele. Zkouška na alkohol se v případě pozitivního testu prováděla celkem třikrát k vyloučení možnosti ovlivnění potravinami či pitem, kdy pokud byl alespoň jeden test negativní byl celkový výsledek negativní.
Další část se týkala pokud podnik nezaplatil mzdy. Pokud bylo zpoždění větší než 14 dní po výplatním termínu, či podnik nezaplatil povinné daně a poplatky byla důsledkem tohoto jednání kontrola z pracovního a finančního úřadu s cílem zjistit jestli se jedná o krátkodobý stav ( včas nezaplatil odběratel, další peníze jsou na cestě), či je stav dlouhodobý kvůli špatnému podnikání. Kdy riziko této kontroly, která hlídala i přesuny majetku a peněz ve firmě bylo tím, co prakticky vyeliminovalo podnikavce tvrdící že "módní je neplatit".
Dále platilo, že pokud podnikatel ukončil podnikání tak, že vykryl své pohledávky a nezůstal dlužen mohl po konci své firmy založit další. Pokud skončil s dluhy na povinných dávkách a mzdách mohl začít podnikat až po uplynutí tříleté karenční doby. Jediná výjimka z toho pravidla byla pokud prokázal že tento stav nenastal z jeho viny (zpronevěra či druhotná platební neschopnost).
Jak bylo zřejmé všechno muselo mít svůj důvod. Neboť "bezdůvod" byl brán jako zvůle. Byla to svým způsobem kultivace a "čištění" právního a podnikatelského prostředí.
Pokud člověk odstupné nedostal (prokázal to výpisem z konta či výplatním lístkem) se na pracovní úřad hlásil nejpozději do pěti pracovních dní od počátku následujícího měsíce. To z toho důvodu, že výplata musela být zaplacena ve výplatním termínu, který mohl být stanoven nejpozději do 28 dne následujícího měsíce. Pracovní úřad poté vyplácel podporu a finanční úřad se staral o vymáhání dlužných výplat jako hromadný vymahatel, neboť výplata byla ve Spřátelených územích brána jako "povinná dávka" a její nezaplacení mělo pro podnikatele stejné dopady jako nezaplacení daní. Neboť výplaty a daně byly na stejné právní úrovni.
Pokud bylo vymáhání úspěšné finanční úřad od vymožené částky odečetl sumu vyplacenou bývalým zaměstnancům jako podporu v nezaměstnanosti za měsíce kdy měli být krytí odstupným a zbytek jim vyplatil. Pokud bylo vymáhání neúspěšné, či byla částka nižší než suma kterou lidé dostali na podpoře za měsíce kdy měli být krytí odstupným lidé z vymožené sumy nic nedostali.
V ostatních případech, kdy se odstupné nevyplácelo, to jest dlouhodobá zdravotní neschopnost, ztráta kvalifikace (například ztráta řidičáku u řidičů z povolání) a výpověď ze strany zaměstnance se dotyčný hlásil na pracák do 14 dní po konci pracovního poměru.
V posledním případě, zvlášť hrubého porušení pracovní kázně, nebo opakovaného porušení pracovní kázně (min 3x vyzván k nápravě nedostatků) platilo že se dotyčný může na pracák přihlásit nejdříve po půl roce s tím, že po celou dobu si vše musí platit sám. V tomto případě též platilo že pracovní úřad poté může dotyčnému nabídnou jakoukoliv práci do rozsahu jeho vzdělání. Tudíž i inženýr mohl jít dělat kopáče.
U této poslední možnosti záviselo na zaměstnavateli zda ji bude chtít použít, či umožní provinilci odejít na vlastní žádost. Což platilo i v případě kdy měl dotyčný v dechu více než jedno promile alkoholu, kdy byla povinnost jet "na krev". Čímž bylo poté v případě překročení této hodnoty alkoholu v krvi jasné a nezpochybnitelné že dotyčný byl ve stavu vylučujícím bezpečné vykonávání práce. U nižších hodnot než jedna promile alkoholu v dechu platilo pravidlo 3x a dost za 12 měsíců. Hodnota do 0,24 promile alkoholu v dechu byla brána jako fyziologická. Tudíž bez rizika výpovědi. Ale s možností postihu dle uvážení zaměstnavatele. Zkouška na alkohol se v případě pozitivního testu prováděla celkem třikrát k vyloučení možnosti ovlivnění potravinami či pitem, kdy pokud byl alespoň jeden test negativní byl celkový výsledek negativní.
Další část se týkala pokud podnik nezaplatil mzdy. Pokud bylo zpoždění větší než 14 dní po výplatním termínu, či podnik nezaplatil povinné daně a poplatky byla důsledkem tohoto jednání kontrola z pracovního a finančního úřadu s cílem zjistit jestli se jedná o krátkodobý stav ( včas nezaplatil odběratel, další peníze jsou na cestě), či je stav dlouhodobý kvůli špatnému podnikání. Kdy riziko této kontroly, která hlídala i přesuny majetku a peněz ve firmě bylo tím, co prakticky vyeliminovalo podnikavce tvrdící že "módní je neplatit".
Dále platilo, že pokud podnikatel ukončil podnikání tak, že vykryl své pohledávky a nezůstal dlužen mohl po konci své firmy založit další. Pokud skončil s dluhy na povinných dávkách a mzdách mohl začít podnikat až po uplynutí tříleté karenční doby. Jediná výjimka z toho pravidla byla pokud prokázal že tento stav nenastal z jeho viny (zpronevěra či druhotná platební neschopnost).
Jak bylo zřejmé všechno muselo mít svůj důvod. Neboť "bezdůvod" byl brán jako zvůle. Byla to svým způsobem kultivace a "čištění" právního a podnikatelského prostředí.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Delší dobu se v Itálii nic zajímavého nedělo. Až jednoho dne měsíce února v roce 2033 zachytila skupina Sirius, jejíž dva členové se nechali zaměstnat u místní pobočky donáškové služby objednávku podle které si jeden z tamních vysoce postavených představitelů Severního kříže objednal přes e-shop rychlovarnou konvici. Člen skupiny mající ve společnosti na práci rozdělování zásilek jednotlivým kurýrům si z dodacího listu bleskově zjistil o jaký typ rychlovarné konvice se jedná a dal to vědět ostatním členům skupiny Sirius. Ti stejnou konvici koupili a "tak trochu" upravili její základnu. Zároveň si objednali zásilku z internetu.
Zásilka s rychlovarnou konvicí dorazila do depa donáškové společnosti. Zároveň i se zásilkou kterou si objednali Síriusáci. Vedoucí obě zásilky přidělil kurýrovi, jenž je naložil do elektro tříkolky a vyrazil na cestu. Pilně rozvážel zásilky, až zastavil u starého domu na vesnici, který před třemi lety koupil pán za jedno euro od obce. Od obce kde byl klid, ticho a část lidí kteří si původně tyto "eurové" domy koupili se nakonec spřátelili a vytvořili komunitu.
Kurýr zastavil před starým domem. Za sklem tříkolové dodávky měl list který ho opravňoval vjíždět za účelem rozvozu zásilek do různých zón (nejen parkovacích) a tam vykonávat pracovní činnost. Tuto obdobu "zásobování" měli i řemeslníci kteří tak mohli vykonávat svoji pracovní činnost i v různých zónách. Nemuseli platit parkovné, museli však mít od zákazníka sepsanou objednávku. Tento "list" pro řemeslníky platil na území celého státu, neboť na rozdíl od kurýrů neměli řemeslníci určenou oblast rozvozu.
Ale teď od organizačních věcí autodopravy k tomu co se dělo dál.
Kurýr zastavil u starého domu ve vesnici. Vystoupil, vzal velký balíček a odnesl ho do domu. Zde druhý člen skupiny balíček rozbalil, vyjmul z něj zásilku s rychlovarnou konvicí a otevřel ji. Vyndal ven rychlovarnou konvici se základnou. Zakladnu konvice vyměnil za "svoji", vložil ji včetně dokumentů do nové krabice, zabalil ji a opatřil kopií doručovacího štítku. Kurýr poté balíček naložil do dodávky a věnoval se rozvozu.
Člen Severního kříže si převzal zásilku. Konvici z ní vyjmul, zapojil ji do zásuvky a vyvařil ji. Poté si uvařil kafe a vůbec neměl ponětí o tom, že si Síriusáci na monitoru počítače prohlíží panoramatický obraz jeho kuchyně a části obývacího pokoje který byl s kuchyní spojen. A slyší co se tam jen šustne.
Velitel Síriusáků se v tu chvíli bezděčně podíval na elektrickou zásuvku ve zdi do které byl jeho počítač připojen. "Dobrá síť", pomyslel si.
Zásilka s rychlovarnou konvicí dorazila do depa donáškové společnosti. Zároveň i se zásilkou kterou si objednali Síriusáci. Vedoucí obě zásilky přidělil kurýrovi, jenž je naložil do elektro tříkolky a vyrazil na cestu. Pilně rozvážel zásilky, až zastavil u starého domu na vesnici, který před třemi lety koupil pán za jedno euro od obce. Od obce kde byl klid, ticho a část lidí kteří si původně tyto "eurové" domy koupili se nakonec spřátelili a vytvořili komunitu.
Kurýr zastavil před starým domem. Za sklem tříkolové dodávky měl list který ho opravňoval vjíždět za účelem rozvozu zásilek do různých zón (nejen parkovacích) a tam vykonávat pracovní činnost. Tuto obdobu "zásobování" měli i řemeslníci kteří tak mohli vykonávat svoji pracovní činnost i v různých zónách. Nemuseli platit parkovné, museli však mít od zákazníka sepsanou objednávku. Tento "list" pro řemeslníky platil na území celého státu, neboť na rozdíl od kurýrů neměli řemeslníci určenou oblast rozvozu.
Ale teď od organizačních věcí autodopravy k tomu co se dělo dál.
Kurýr zastavil u starého domu ve vesnici. Vystoupil, vzal velký balíček a odnesl ho do domu. Zde druhý člen skupiny balíček rozbalil, vyjmul z něj zásilku s rychlovarnou konvicí a otevřel ji. Vyndal ven rychlovarnou konvici se základnou. Zakladnu konvice vyměnil za "svoji", vložil ji včetně dokumentů do nové krabice, zabalil ji a opatřil kopií doručovacího štítku. Kurýr poté balíček naložil do dodávky a věnoval se rozvozu.
Člen Severního kříže si převzal zásilku. Konvici z ní vyjmul, zapojil ji do zásuvky a vyvařil ji. Poté si uvařil kafe a vůbec neměl ponětí o tom, že si Síriusáci na monitoru počítače prohlíží panoramatický obraz jeho kuchyně a části obývacího pokoje který byl s kuchyní spojen. A slyší co se tam jen šustne.
Velitel Síriusáků se v tu chvíli bezděčně podíval na elektrickou zásuvku ve zdi do které byl jeho počítač připojen. "Dobrá síť", pomyslel si.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Na přednášce věnované sociálnímu darwinismu se kdosi zeptal pana Balzagetteho jak je možné že tehdejší EU komise tak zarytě vymýšlela všelijaké regulace a ostatní "zelená" opatření i když už bylo zřejmé že je to kontraproduktivní. Že to ve skutečnosti EU mění na zelenou totalitu. A to samé se týkalo protěžování nelegální migrace.
Pan Balzagette na to odpověděl:"víte, tohle je velmi dlouhodobá záležitost, kdy kořeny tohoto jevu, který bychom mohli nazvat jako "neomylná nabubřelost" musíme hledat už v době dávno minulé. Kdy začala probíhat úvodní fáze sociálního darwinismu. Kdy musím nejprve vysvětlit jako sociální darwinismus funguje.
Což vám uvedu na následujícím příkladu: na určitém území máte společnost lidí majících různé vlastnosti. Různě se chovajících. Kdy začne této společnosti vládnout určitá skupina lidí. Majících představu o tom jak se má jejich lid chovat. Co mají lidé dělat. A co dělat nemají. Časem tedy dojde k tomu, že že začnou být lidé mající určité vlastnosti protěžováni. Začnou mít výhody. Lepší výplaty, lepší přístup ke vzdělání, lepší funkce. Poté je skupina kterých si mocní nevšímají. Takoví "nosiči vody". A poslední skupinu tvoří lidé kteří mají z hlediska mocných nevyhovující vlastnosti. Ti začnou být utlačování, což se v minulosti zhusta řešilo odvedením na vojnu, což mělo dva efekty. Prvním bylo "spotřebování" dotyčného, druhým to že nemohl poslat dál své geny. Další možností bylo uvěznění, pád na společenské dno a vyhnanství. Kdy lidé odcházeli tam kde jim podmínky vyhovovaly. Kde se jim dařilo lépe než doma. Toto vše v průběhu generací znamenalo že lidé v "protěžovaném pásmu" vlastností a chování přibývali, zatímco tam kde se jim nedařilo ubývali. A to jak přímou selekcí (vojna,...), vyhnanstvím, tak i přesunem mezi kategoriemi nevyhovující ->nosič vody ->vyhovující až protěžovaný. Kdy změnu počtu lidí v jednotlivých kategoriích v závislosti na čase a podmínkách zachycuje nákres. Kdy je známo že lidé na tlak reagují různými způsoby. Které se mohou v závislosti na naturelu dotyčného, jeho okolí a okolnostech i různě prolínat a střídat.
Základní kategorie tedy jsou:
Rovný: člověk který si stojí za svým. Ze svého přesvědčení neuhne, trvá na něm. Je zásadový, což může být v případě že on mocným vyhovuje zdrojem jeho prospěchu. Stejně tak jako strádání až likvidace pokud nevyhovuje.
Ohnutý: člověk který nepříznivým podmínkám do určité míry vzdoruje, načež povolí a přizpůsobí se. Někdy skutečně, někdy na oko. Aby měl on a jeho rodina klid. Většina těchto lidí však dál vyčkává na změnu podmínek, kdy mohou nastat dvě reakce. První nastává pokud se podmínky zlepší natolik že mu začnou vyhovovat. Toto způsobí "narovnání" dotyčného a to, že začne prosperovat, neboť může využít svých přirozených vlastností a schopnosti. Druhou možností je že se podmínky zhorší natolik že už je není ochoten dále snášet. Toto vede též k "narovnání", ale do odporu kdy dotyčný začne bojovat.
Vzhledem k tomu, že tito lidé mají různou "citlivost a nastavení" způsobuje pomalá změna podmínek jen malé protesty. Avšak je li změna rychlá a výrazná může dojít k "zvednutí" velkého množství lidí. Neboť lze říci že těchto lidí je ve společnosti většina avšak vzhledem k jejich "nastavení" se jich až na vyjímky aktivuje jen část. Tito lidé zhusta přemýšlí nad tím co dělají a jaké to pro ně bude mít výsledky/následky.
Poddajný: sen každého vládce. Člověk který si nestěžuje, maká a platí. Tlakem se většinou formuje do "zadaného směru", problémy doby neřěší s komentářem "nějak bylo, nějak bude". Tito lidé životem prochází jako světlo měsíce, málokdy něco výrazného dokáží. Jako takové šedé myšky.
To jsou tři hlavní kategorie lidé. Které se i různě prolínají, neboť hranice mezi nimi jsou velmi pozvolné. A nyní se dostáváme ke "specialitám".
Lokaj: člověk který aktivně slouží vládnoucí třídě. Nemá vlastní názor, neboť jeho názorem je názor pána. Bývá oddaný, nad tím co dělá moc nepřemýšlí, hlavně když mu to poskytuje zdání moci, kterou bývá z titulu své funkce obdařen. To, že nemá vlastní názor je jeho výhodou i nevýhodou v jednom. Výhodou v tom, když se mění páni a on chce zůstat ve službě na svém místě. Nevýhodou kvůli latentnímu přeběhlictví kdy může k novém pánovi přejít ještě před úplným pádem starého. Čímž se dostáváme k další sortě lidí.
Korouhvička: člověk který chce aktivně vládnout bez ohledu na to kdo je zrovna u moci. Mění kabáty bez ohledu na to co říkal a sliboval před chvílí. Jeho hnacím motorem je prospěch, což ho někdy dostane do situace kdy vystřídal všechny dostupné kabáty. Tam odkud v minulosti odešel se nemůže vrátit, brali by ho jako zrádce. Proto se nakonec stává kmotrem. Vládne sám sobě, podle svých pravidel jejichž cílem je maximální prospěch.
Někomu by mohly kategorie korouhvička a lokaj splynout. Avšak rozdíl je v tom, že jeden chce vládnout a druhý sloužit. Proto může lokaj sloužit korouhvičce, ale nikdy nebude korouhvička sloužit lokaji.
Biřic: člověk aktivně hlídající dodržování pravidel nastavených vládnoucí třídou. Nemusí být nutně zlý, je však zavázán službou a té se drží. Je li čestný.
Tyto kategorie mohou být i různě kombinovány.
U nás je poměrně častý jev "lokajskeho biřice". Což je člověk který leckdy doslova podlézá svému nadřízenému, zatímco k podřízeným je velmi nepříjemný až krutý. To jsou ti manažeři kteří podlézají cizím majitelům firem zatímco po podřízených šlapají. Cizinci to nechápou, avšak jde o pozůstatek mnoha generací kdy byla velká část naší šlechty cizinci. Tyto cizince zajímalo jak z našich poddaných dostat co nejvíce peněz a statků, na což si jako "hlídače" najímali naše lidi. Tudíž Češi hlídali Čechy. A aby tito "hlídači" splnili svůj úkol, to jest maximalizace zisku pro cizince museli být na své lidi tvrdí. Neboť pokud by to nedokázali by byli odvoláni, posláni dolů kde by jim nový hlídač ukázal zač je toho loket. Toto trvalo po mnoho generací, dědilo se to, tudíž se toto jednání v podstatě vpilo do našeho komunikačního a vztahového "matrixu" jako velká kaňka.
Někdy se vyskytuje i kombinace korouhvičky a lokaje. To je ta nejhnusnější varianta, kdy tito jedinci zcela nepokrytě lezou do zadku cizím mocnostem, dělají co jim na očích vidí aby vzápětí pošlapali vlastní lid. Jsou vzácní, ale značně nebezpeční, neboť pro moc udělají vše.
Švejci: lidé bránící se lokajskemu biřici předstíranou hloupostí. Je to evoluční ochranné opatření mající dotyčného ochránit před "vyhořením". Avšak na druhou stranu je zdrojem mrhání potenciálem člověka a jeho schopnostmi.
Pan Balzagette na to odpověděl:"víte, tohle je velmi dlouhodobá záležitost, kdy kořeny tohoto jevu, který bychom mohli nazvat jako "neomylná nabubřelost" musíme hledat už v době dávno minulé. Kdy začala probíhat úvodní fáze sociálního darwinismu. Kdy musím nejprve vysvětlit jako sociální darwinismus funguje.
Což vám uvedu na následujícím příkladu: na určitém území máte společnost lidí majících různé vlastnosti. Různě se chovajících. Kdy začne této společnosti vládnout určitá skupina lidí. Majících představu o tom jak se má jejich lid chovat. Co mají lidé dělat. A co dělat nemají. Časem tedy dojde k tomu, že že začnou být lidé mající určité vlastnosti protěžováni. Začnou mít výhody. Lepší výplaty, lepší přístup ke vzdělání, lepší funkce. Poté je skupina kterých si mocní nevšímají. Takoví "nosiči vody". A poslední skupinu tvoří lidé kteří mají z hlediska mocných nevyhovující vlastnosti. Ti začnou být utlačování, což se v minulosti zhusta řešilo odvedením na vojnu, což mělo dva efekty. Prvním bylo "spotřebování" dotyčného, druhým to že nemohl poslat dál své geny. Další možností bylo uvěznění, pád na společenské dno a vyhnanství. Kdy lidé odcházeli tam kde jim podmínky vyhovovaly. Kde se jim dařilo lépe než doma. Toto vše v průběhu generací znamenalo že lidé v "protěžovaném pásmu" vlastností a chování přibývali, zatímco tam kde se jim nedařilo ubývali. A to jak přímou selekcí (vojna,...), vyhnanstvím, tak i přesunem mezi kategoriemi nevyhovující ->nosič vody ->vyhovující až protěžovaný. Kdy změnu počtu lidí v jednotlivých kategoriích v závislosti na čase a podmínkách zachycuje nákres. Kdy je známo že lidé na tlak reagují různými způsoby. Které se mohou v závislosti na naturelu dotyčného, jeho okolí a okolnostech i různě prolínat a střídat.
Základní kategorie tedy jsou:
Rovný: člověk který si stojí za svým. Ze svého přesvědčení neuhne, trvá na něm. Je zásadový, což může být v případě že on mocným vyhovuje zdrojem jeho prospěchu. Stejně tak jako strádání až likvidace pokud nevyhovuje.
Ohnutý: člověk který nepříznivým podmínkám do určité míry vzdoruje, načež povolí a přizpůsobí se. Někdy skutečně, někdy na oko. Aby měl on a jeho rodina klid. Většina těchto lidí však dál vyčkává na změnu podmínek, kdy mohou nastat dvě reakce. První nastává pokud se podmínky zlepší natolik že mu začnou vyhovovat. Toto způsobí "narovnání" dotyčného a to, že začne prosperovat, neboť může využít svých přirozených vlastností a schopnosti. Druhou možností je že se podmínky zhorší natolik že už je není ochoten dále snášet. Toto vede též k "narovnání", ale do odporu kdy dotyčný začne bojovat.
Vzhledem k tomu, že tito lidé mají různou "citlivost a nastavení" způsobuje pomalá změna podmínek jen malé protesty. Avšak je li změna rychlá a výrazná může dojít k "zvednutí" velkého množství lidí. Neboť lze říci že těchto lidí je ve společnosti většina avšak vzhledem k jejich "nastavení" se jich až na vyjímky aktivuje jen část. Tito lidé zhusta přemýšlí nad tím co dělají a jaké to pro ně bude mít výsledky/následky.
Poddajný: sen každého vládce. Člověk který si nestěžuje, maká a platí. Tlakem se většinou formuje do "zadaného směru", problémy doby neřěší s komentářem "nějak bylo, nějak bude". Tito lidé životem prochází jako světlo měsíce, málokdy něco výrazného dokáží. Jako takové šedé myšky.
To jsou tři hlavní kategorie lidé. Které se i různě prolínají, neboť hranice mezi nimi jsou velmi pozvolné. A nyní se dostáváme ke "specialitám".
Lokaj: člověk který aktivně slouží vládnoucí třídě. Nemá vlastní názor, neboť jeho názorem je názor pána. Bývá oddaný, nad tím co dělá moc nepřemýšlí, hlavně když mu to poskytuje zdání moci, kterou bývá z titulu své funkce obdařen. To, že nemá vlastní názor je jeho výhodou i nevýhodou v jednom. Výhodou v tom, když se mění páni a on chce zůstat ve službě na svém místě. Nevýhodou kvůli latentnímu přeběhlictví kdy může k novém pánovi přejít ještě před úplným pádem starého. Čímž se dostáváme k další sortě lidí.
Korouhvička: člověk který chce aktivně vládnout bez ohledu na to kdo je zrovna u moci. Mění kabáty bez ohledu na to co říkal a sliboval před chvílí. Jeho hnacím motorem je prospěch, což ho někdy dostane do situace kdy vystřídal všechny dostupné kabáty. Tam odkud v minulosti odešel se nemůže vrátit, brali by ho jako zrádce. Proto se nakonec stává kmotrem. Vládne sám sobě, podle svých pravidel jejichž cílem je maximální prospěch.
Někomu by mohly kategorie korouhvička a lokaj splynout. Avšak rozdíl je v tom, že jeden chce vládnout a druhý sloužit. Proto může lokaj sloužit korouhvičce, ale nikdy nebude korouhvička sloužit lokaji.
Biřic: člověk aktivně hlídající dodržování pravidel nastavených vládnoucí třídou. Nemusí být nutně zlý, je však zavázán službou a té se drží. Je li čestný.
Tyto kategorie mohou být i různě kombinovány.
U nás je poměrně častý jev "lokajskeho biřice". Což je člověk který leckdy doslova podlézá svému nadřízenému, zatímco k podřízeným je velmi nepříjemný až krutý. To jsou ti manažeři kteří podlézají cizím majitelům firem zatímco po podřízených šlapají. Cizinci to nechápou, avšak jde o pozůstatek mnoha generací kdy byla velká část naší šlechty cizinci. Tyto cizince zajímalo jak z našich poddaných dostat co nejvíce peněz a statků, na což si jako "hlídače" najímali naše lidi. Tudíž Češi hlídali Čechy. A aby tito "hlídači" splnili svůj úkol, to jest maximalizace zisku pro cizince museli být na své lidi tvrdí. Neboť pokud by to nedokázali by byli odvoláni, posláni dolů kde by jim nový hlídač ukázal zač je toho loket. Toto trvalo po mnoho generací, dědilo se to, tudíž se toto jednání v podstatě vpilo do našeho komunikačního a vztahového "matrixu" jako velká kaňka.
Někdy se vyskytuje i kombinace korouhvičky a lokaje. To je ta nejhnusnější varianta, kdy tito jedinci zcela nepokrytě lezou do zadku cizím mocnostem, dělají co jim na očích vidí aby vzápětí pošlapali vlastní lid. Jsou vzácní, ale značně nebezpeční, neboť pro moc udělají vše.
Švejci: lidé bránící se lokajskemu biřici předstíranou hloupostí. Je to evoluční ochranné opatření mající dotyčného ochránit před "vyhořením". Avšak na druhou stranu je zdrojem mrhání potenciálem člověka a jeho schopnostmi.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Nyní se podíváme na možnosti které ve své podstatě evoluční tlak sociálního darwinismu může způsobit. Kdy v závislosti na podmínkách může vzniknout jak společnost otevřená, kde spolu koexistují lidé s mnoha různými vlastnostmi. Různě spolu komunikují a z této přirozené "konkurence" vznikají řešení. Dobrá, špatná i velmi dobrá. Takováto společnost je co se týká vlastností lidí velmi doširoka otevřená, stíhány jsou jen skutečně nebezpeční lidé (kriminálníci, vrazi, korupčníci,...). Tento stav má výhodu v tom, že když dojde ke změně podmínek se vždy ve společnosti najdou lidé kterým budou vyhovovat. A kteří zajistí pokračování společnosti dál.
Tím prvním je rozpad společnosti která se nedokázala tento podmínkám přizpůsobit. Neboť většina lidí byla "mimo". Společnost se nedokáže vyrovnat s výzvami své doby, rozpadá se, dochází k "přeformátování". Někdy společnost zcela zaniká, někdy je pohlcena jinou společností, někdy dokáží její zbytky pokračovat na nižším stupni vývoje dál.
Druhý scénář nastává v případě že lidé mají možnost si zvolit takovou reprezentaci která má moc vrátit podmínky ve společnosti zpět do pásma kdy většině vyhovují. Zde nastupují dva pod scénáře, kdy prvním je možnost že změna byla způsobena "omylem či vnější mocí", kdy se po jejím odstranění dokáže společnost opět rozvinout a využít svůj potenciál. Tato varianta je důležitá z hlediska pochopení toho proč si Američané po progresivním šílenství zvolili staronového prezidenta. Který okamžitě vyselektoval zastánce a původce progresivismu z důležitých funkcí.
Druhý pod scénář nastává pokud se společnost návratem k původním podmínkám zakonzervuje ve stávajícím stavu který neodpovídá aktuálním vnějším podmínkám. Poté nastává různě dlouhé období zahnívání následované kolapsem. Způsobeným ať vnitřními či vnějšími vlivy. Kdy rigidita znamená ztrátu přizpůsobivosti, táto ztráta přizpůsobivosti znamená zvyšující se tlaky na společnost až do chvíle kdy už je společnost nevydrží a nastává její kolaps. Tato varianta je důležitá kvůli EU a její regulační mánii.
Poté je zde společnost rigidnich pravidel. Kde je protěžována jen úzká sorta lidí. Zbytek je potlačován. Což časem vede že ve společnosti začne převažovat jen určitý typ lidí. Kdy pokud dojde k rychlé změně podmínek přestane těmto podmínkám naprostá většina lidí vyhovovat. Vznikne rozpor mezi realitou a očekáváním. Což zpravidla vyústí ve dva scénáře.Tím prvním je rozpad společnosti která se nedokázala tento podmínkám přizpůsobit. Neboť většina lidí byla "mimo". Společnost se nedokáže vyrovnat s výzvami své doby, rozpadá se, dochází k "přeformátování". Někdy společnost zcela zaniká, někdy je pohlcena jinou společností, někdy dokáží její zbytky pokračovat na nižším stupni vývoje dál.
Druhý scénář nastává v případě že lidé mají možnost si zvolit takovou reprezentaci která má moc vrátit podmínky ve společnosti zpět do pásma kdy většině vyhovují. Zde nastupují dva pod scénáře, kdy prvním je možnost že změna byla způsobena "omylem či vnější mocí", kdy se po jejím odstranění dokáže společnost opět rozvinout a využít svůj potenciál. Tato varianta je důležitá z hlediska pochopení toho proč si Američané po progresivním šílenství zvolili staronového prezidenta. Který okamžitě vyselektoval zastánce a původce progresivismu z důležitých funkcí.
Druhý pod scénář nastává pokud se společnost návratem k původním podmínkám zakonzervuje ve stávajícím stavu který neodpovídá aktuálním vnějším podmínkám. Poté nastává různě dlouhé období zahnívání následované kolapsem. Způsobeným ať vnitřními či vnějšími vlivy. Kdy rigidita znamená ztrátu přizpůsobivosti, táto ztráta přizpůsobivosti znamená zvyšující se tlaky na společnost až do chvíle kdy už je společnost nevydrží a nastává její kolaps. Tato varianta je důležitá kvůli EU a její regulační mánii.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Jeden starý metalurg se rozpovídal na přednášce vedené ve smyslu o aspoň částečném obnovení průmyslové výroby v naši postapokalyptické době.
Byl takový nějaký divný a nikoho moc při té úvodní řeči moc nezaujal. Ozývaly se hlasy ve smyslu, že co my s tím máme dělat když takových řeči a tlachů jsme už tady vyslechli skoro stovky!
On byl totiž v tom směru velmi pesimistický a tvrdil, že nic takového už není možné.
Kdysi byly Vítkovice lídry ve výrobě nejrůznějších lodních komponentů. A to i přesto, že jsme byli suchozemský stát.
Byly to tehdy úžasné a obrovské stroje které jsme kdysi dokázali vyrábět.
Třeba tady vám něco ukážu:
Takovou starou prezentaci:
https://youtu.be/p-FZHrDl3-4?si=TNq39CvzMlfndWPQ
A jen dodám, že zkušenosti s výrobou pancéřových desek pro válečné lodě ve Vítkovicích získali už při práci pro rakousko-uherské námořnictvo a nic z toho, co se naučili, nezapomněli.
Vice třeba tady:
https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/ ... _video_kuz
A taky jsem kdysi viděl, jak jim to ukazovali a chlubili se s tou výrobou všelijakým šikmookcům. Dokonce se tehdy snažili o nějakou kooperaci nebo spolupráci s nimi.
Ti mladí, blbí, někteří třeba i starší kteří si mysleli, že taková spolupráce s těmi šmejdy přivede podniku nějaký užitek. Ale hold, nový krizový management. A střídali se tam ti spasitelé jako loutky na nějakém orloji.
A většina zaměstnanců si myslela, že tohle dopadnout dobře nemůže protože čím novější krizový manager, tím větší cyp a že je platí nějaká zahraniční průmyslová konkurence nebo to bylo z důvodů politických a nějakého vlezpoprdelství někomu nebo něčemu???
Akorát nechápu proč si to po létech zotročování Československa v Germánistu udělali i to sami sami sobě a podařilo se jim s tím jejich šílenstvím rozvrátit celou Evropu a i většinu světa.
Nakonec to všude ve světě dopadlo stejně. Někde, třeba u nás nejdřív, někde později.
A doba mi dala za pravdu.
Ve smyslu, že ten blbý zaostalý československý těžký průmysl musí být zlikvidován!
Z Kroniky Mlýna
Byl takový nějaký divný a nikoho moc při té úvodní řeči moc nezaujal. Ozývaly se hlasy ve smyslu, že co my s tím máme dělat když takových řeči a tlachů jsme už tady vyslechli skoro stovky!
On byl totiž v tom směru velmi pesimistický a tvrdil, že nic takového už není možné.
Kdysi byly Vítkovice lídry ve výrobě nejrůznějších lodních komponentů. A to i přesto, že jsme byli suchozemský stát.
Byly to tehdy úžasné a obrovské stroje které jsme kdysi dokázali vyrábět.
Třeba tady vám něco ukážu:
Takovou starou prezentaci:
https://youtu.be/p-FZHrDl3-4?si=TNq39CvzMlfndWPQ
A jen dodám, že zkušenosti s výrobou pancéřových desek pro válečné lodě ve Vítkovicích získali už při práci pro rakousko-uherské námořnictvo a nic z toho, co se naučili, nezapomněli.
Vice třeba tady:
https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/ ... _video_kuz
A taky jsem kdysi viděl, jak jim to ukazovali a chlubili se s tou výrobou všelijakým šikmookcům. Dokonce se tehdy snažili o nějakou kooperaci nebo spolupráci s nimi.
Ti mladí, blbí, někteří třeba i starší kteří si mysleli, že taková spolupráce s těmi šmejdy přivede podniku nějaký užitek. Ale hold, nový krizový management. A střídali se tam ti spasitelé jako loutky na nějakém orloji.
A většina zaměstnanců si myslela, že tohle dopadnout dobře nemůže protože čím novější krizový manager, tím větší cyp a že je platí nějaká zahraniční průmyslová konkurence nebo to bylo z důvodů politických a nějakého vlezpoprdelství někomu nebo něčemu???
Akorát nechápu proč si to po létech zotročování Československa v Germánistu udělali i to sami sami sobě a podařilo se jim s tím jejich šílenstvím rozvrátit celou Evropu a i většinu světa.
Nakonec to všude ve světě dopadlo stejně. Někde, třeba u nás nejdřív, někde později.
A doba mi dala za pravdu.
Ve smyslu, že ten blbý zaostalý československý těžký průmysl musí být zlikvidován!
Z Kroniky Mlýna
A. Lincoln: Kdybych měl 8 hodin na pokácení stromu, 6 bych strávil broušením sekyry.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Pan Balzagette se po menší přestávce věnované občerstvení věnoval dál tématu sociálního darwinismu. Tentokrát od "technického" popisu jak to funguje přešel k historii národů. Toho jak se vyvíjely a jaké byly jejich vzájemné vztahy. A zde na posluchače čekalo mnohé překvapení.
"Když se vrátíme do minulosti, do doby středověku a raného novověku panoval na území Evropy feudalismus. Což je společenské uspořádání kde figurují tři hlavní vrstvy obyvatelstva. Nejvyšší je šlechta, což jsou lidé vládnoucí, leckdy dědičně na daném území. Pod sebou mají obslužný úřední a donucovací aparát, leckdy spjatý s církví, která má své poddané vést k poslušnosti, mírnosti a pracovitosti. Dole jsou poddaní, což jsou lidé "na práci". Zpravidla bez vzdělání, provádějící práce že kterých mají největší prospěch obě vrstvy nad nimi. Hlavně šlechta a církev.
Toto je základní uspořádání společnosti. Kdy má "obslužný úřední aparát" za úkol dohlížet na poddané a hlídat případné projevy nesouhlasu, případně vzpoury. Tento "obslužný úřední aparát" má mezi poddanými své donašeče, kteří mu dodávají zprávy co se dole děje. S tím, že ti o kterých ti nahoře dostanou špatné obuvi zprávy bývají leckdy potrestáni. Šatlavou, odvedením na vojnu či vyhnanstvím. Této možnosti leckdy využívali donašeči vytvářející na vesnicích či městech jakési skryté "dohledové" struktury i k vyřizování osobních záležitostí, či dokonce k likvidaci "nepříjemné" konkurence. Vyskytly se tak případy kdy byl vzmáhající se šikovný mladý řemeslník, který pracoval lépe než "stará struktura" obviněn z "buřičství" a odveden na vojnu. Což v tu chvíli postihlo i jeho rodinu která přišla o živitele. Jeho partnerka pokud chtěla zůstat s ním musela následovat armádu jako jakási potulná markytánka bojíce se že její polibek před bitvou může být polibkem posledním... A nebo od odvedeného partnera odejít a vzít si někoho "genderově, pardon ideově" správného. Který už "staré struktuře" nevadil, neboť nebyl lepší než ona. A nebo byla rodina poslána do vyhnanství, což byl vpravdě brutální "restart". V naprosto cizím, leckdy nepřátelsky naladěném prostředí. Kam dotyčný zpravidla přišel s patřičným posudkem.
Takto to probíhalo po mnoho generací po celé Evropě, až lidé získali možnost odejít do Ameriky. Tudíž lidé, kteří byli podnikaví, odvážní a nebáli se začít od začátku začali odcházet tam. Plnit si svůj sen o sebe uplatnění bez rizika likvidace starou strukturou. S nimi bohužel přišli i zločinci, kterým v Evropě hořela půda pod nohama. Tato pestrá směsice lidí postupem času vytvořila společnost kde člověk který se nebál pracovat mohl dosáhnout zajímavých výsledků. Kdy však riziko kriminálníků, kteří tam též přišli si vynutilo vznik patřičných zákonů a opatření.
Nyní se z Ameriky vrátíme zpět do Evropy. U nás po třicetileté válce začala násilná rekatolizace a období označované jako druhé (temné) nevolnictví. Kdy byly naší šlechtě zabavený majetky a byla poslána do vyhnanství. Místo ní nastoupila cizí šlechta. Neznajíce nás lid, naše zvyky. Avšak co je zajímalo byl prospěch. K čemuž se ještě vrátíme... Do vyhnanství tak odešla i část našich učenců. Z biřiců začali vznikat lokajští biřici, postupem času bylo největší ctí jít "do služby". Pokud možno do ciziny. Což nás postupně formovalo do podoby pracovitých lidí kterým stačí málo. Opět, byla to staletí, kdy se tyto komunikační a vztahové vzorce vpijely do našeho podvědomí a nevědomí. Kdy to další generace braly tak, že to tak bylo, je a bude. Že to je neměnné. Na věky věků ámen. Neboť lidé kteří v tomto uspořádání vyrostli a byli s ním spokojení si nedovedli představit něco jiného. Však je taky pravdou, že největší protesty proti zrušení poddanství vzešly od části poddaných, kteří si nedovedli představit jak budou žít když jim nebude vládnout pán."
Stará Maruna:"a našli svého pána?"
Pan Balzagette:"ano, našli. Kapitalistu. Majitelé nejprve manufaktury, posléze podniku kde pracovali. Velmi často cizince.To byli ti, kteří si nedokázali představit jak by mohli "velet sami sobě". Pak byli ti, kteří čekali na změnu podmínek. A když nastala začali podnikat. Dali se na řemesla a rozvíjející se průmyslová revoluce požadovala též svůj lidský "materiál". Tak nadaní a schopní šli studovat. Právě tato mírnost, zručnost a schopnost uvažování stály za naším vzestupem jako průmyslové části monarchie. Dokázali jsme se prosadit. Ani ne tak jako vojáci, ale jako zlaté české ručičky a hlavičky. Dokázali jsme mnohé.
Po WW1 byla založena naše republika. Nejprve nastala zlatá léta dvacátá, kdy to vypadalo že se dokážeme prosadit sami. Avšak přišla krize let třicátých. Přinesla úpadek a zhoršení podmínek do té míry že se začali lidé bouřit. Zhoršení to bylo rychlé, zvedlo se docela dost lidí, do kterých bylo i stříleno. Po WW2 se lidé chtěli mít lépe, uvěřili proto bolševikům že se budou mít lépe. Ale místo toho přišla násilná kolektivizace, umlčování nepohodlných názorů a útlak. Lidé se leknuli a ohnuli se. V letech šedesátých nastalo uvolnění, lidé se narovnali. Avšak srpen 68 tomuto učinil přítrž. Lidé se opět museli ohýbat, ti kteří se nechtěli ohnout měli problémy, nebo utekli. Zhusta na Západ, nebo do Ameriky. Většinou ti vzdělání.
Po roce 89 se situace změnila. Došlo sice k hospodářskému otřesu, který prochází konec plánovaného hospodářství kdy se podnikly musí naučit hospodařit samy. Avšak na druhou stranu začali lidé podnikat. A bohužel se rozbujelé i zločin využívající nových možností. Kdy se u nás k tomuto problému přistupovalo jinak než v Americe. Kde byla společnost rovných pravidel. U nás byly jen omezené možnosti jak se zločincům bránit, což některé lidi vedlo k přesvědčení že stát chrání gaunery. Ti tak mohli prorůst nahoru.
Časem jsme vstoupili do EU. Vypadalo to jako velmi dobrý nápad, který však vzal špatný směr. A ještě horší konec. Ale o tom až probereme další státy a národy.
"Když se vrátíme do minulosti, do doby středověku a raného novověku panoval na území Evropy feudalismus. Což je společenské uspořádání kde figurují tři hlavní vrstvy obyvatelstva. Nejvyšší je šlechta, což jsou lidé vládnoucí, leckdy dědičně na daném území. Pod sebou mají obslužný úřední a donucovací aparát, leckdy spjatý s církví, která má své poddané vést k poslušnosti, mírnosti a pracovitosti. Dole jsou poddaní, což jsou lidé "na práci". Zpravidla bez vzdělání, provádějící práce že kterých mají největší prospěch obě vrstvy nad nimi. Hlavně šlechta a církev.
Toto je základní uspořádání společnosti. Kdy má "obslužný úřední aparát" za úkol dohlížet na poddané a hlídat případné projevy nesouhlasu, případně vzpoury. Tento "obslužný úřední aparát" má mezi poddanými své donašeče, kteří mu dodávají zprávy co se dole děje. S tím, že ti o kterých ti nahoře dostanou špatné obuvi zprávy bývají leckdy potrestáni. Šatlavou, odvedením na vojnu či vyhnanstvím. Této možnosti leckdy využívali donašeči vytvářející na vesnicích či městech jakési skryté "dohledové" struktury i k vyřizování osobních záležitostí, či dokonce k likvidaci "nepříjemné" konkurence. Vyskytly se tak případy kdy byl vzmáhající se šikovný mladý řemeslník, který pracoval lépe než "stará struktura" obviněn z "buřičství" a odveden na vojnu. Což v tu chvíli postihlo i jeho rodinu která přišla o živitele. Jeho partnerka pokud chtěla zůstat s ním musela následovat armádu jako jakási potulná markytánka bojíce se že její polibek před bitvou může být polibkem posledním... A nebo od odvedeného partnera odejít a vzít si někoho "genderově, pardon ideově" správného. Který už "staré struktuře" nevadil, neboť nebyl lepší než ona. A nebo byla rodina poslána do vyhnanství, což byl vpravdě brutální "restart". V naprosto cizím, leckdy nepřátelsky naladěném prostředí. Kam dotyčný zpravidla přišel s patřičným posudkem.
Takto to probíhalo po mnoho generací po celé Evropě, až lidé získali možnost odejít do Ameriky. Tudíž lidé, kteří byli podnikaví, odvážní a nebáli se začít od začátku začali odcházet tam. Plnit si svůj sen o sebe uplatnění bez rizika likvidace starou strukturou. S nimi bohužel přišli i zločinci, kterým v Evropě hořela půda pod nohama. Tato pestrá směsice lidí postupem času vytvořila společnost kde člověk který se nebál pracovat mohl dosáhnout zajímavých výsledků. Kdy však riziko kriminálníků, kteří tam též přišli si vynutilo vznik patřičných zákonů a opatření.
Nyní se z Ameriky vrátíme zpět do Evropy. U nás po třicetileté válce začala násilná rekatolizace a období označované jako druhé (temné) nevolnictví. Kdy byly naší šlechtě zabavený majetky a byla poslána do vyhnanství. Místo ní nastoupila cizí šlechta. Neznajíce nás lid, naše zvyky. Avšak co je zajímalo byl prospěch. K čemuž se ještě vrátíme... Do vyhnanství tak odešla i část našich učenců. Z biřiců začali vznikat lokajští biřici, postupem času bylo největší ctí jít "do služby". Pokud možno do ciziny. Což nás postupně formovalo do podoby pracovitých lidí kterým stačí málo. Opět, byla to staletí, kdy se tyto komunikační a vztahové vzorce vpijely do našeho podvědomí a nevědomí. Kdy to další generace braly tak, že to tak bylo, je a bude. Že to je neměnné. Na věky věků ámen. Neboť lidé kteří v tomto uspořádání vyrostli a byli s ním spokojení si nedovedli představit něco jiného. Však je taky pravdou, že největší protesty proti zrušení poddanství vzešly od části poddaných, kteří si nedovedli představit jak budou žít když jim nebude vládnout pán."
Stará Maruna:"a našli svého pána?"
Pan Balzagette:"ano, našli. Kapitalistu. Majitelé nejprve manufaktury, posléze podniku kde pracovali. Velmi často cizince.To byli ti, kteří si nedokázali představit jak by mohli "velet sami sobě". Pak byli ti, kteří čekali na změnu podmínek. A když nastala začali podnikat. Dali se na řemesla a rozvíjející se průmyslová revoluce požadovala též svůj lidský "materiál". Tak nadaní a schopní šli studovat. Právě tato mírnost, zručnost a schopnost uvažování stály za naším vzestupem jako průmyslové části monarchie. Dokázali jsme se prosadit. Ani ne tak jako vojáci, ale jako zlaté české ručičky a hlavičky. Dokázali jsme mnohé.
Po WW1 byla založena naše republika. Nejprve nastala zlatá léta dvacátá, kdy to vypadalo že se dokážeme prosadit sami. Avšak přišla krize let třicátých. Přinesla úpadek a zhoršení podmínek do té míry že se začali lidé bouřit. Zhoršení to bylo rychlé, zvedlo se docela dost lidí, do kterých bylo i stříleno. Po WW2 se lidé chtěli mít lépe, uvěřili proto bolševikům že se budou mít lépe. Ale místo toho přišla násilná kolektivizace, umlčování nepohodlných názorů a útlak. Lidé se leknuli a ohnuli se. V letech šedesátých nastalo uvolnění, lidé se narovnali. Avšak srpen 68 tomuto učinil přítrž. Lidé se opět museli ohýbat, ti kteří se nechtěli ohnout měli problémy, nebo utekli. Zhusta na Západ, nebo do Ameriky. Většinou ti vzdělání.
Po roce 89 se situace změnila. Došlo sice k hospodářskému otřesu, který prochází konec plánovaného hospodářství kdy se podnikly musí naučit hospodařit samy. Avšak na druhou stranu začali lidé podnikat. A bohužel se rozbujelé i zločin využívající nových možností. Kdy se u nás k tomuto problému přistupovalo jinak než v Americe. Kde byla společnost rovných pravidel. U nás byly jen omezené možnosti jak se zločincům bránit, což některé lidi vedlo k přesvědčení že stát chrání gaunery. Ti tak mohli prorůst nahoru.
Časem jsme vstoupili do EU. Vypadalo to jako velmi dobrý nápad, který však vzal špatný směr. A ještě horší konec. Ale o tom až probereme další státy a národy.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
"Nyní se podíváme do Německa", řekl pan Balzagette.
"V Německu panoval v podstatě podobný systém jako u nás. Šlechta vládnoucí lidu. A to až do příchodu"železného kancléře" Bismarcka. Který zavedl ideu neomezené poslušnosti podřízených vůči nadřízeným. Kdy podřízení měli poslouchat a bez reptání udělat co se po nich chce. Pokud to někdo neudělal měl problém. Veliký problém. Kdy však byla německá šlechta majiteli značných majetků u nás.
Němci tak byli vychováni do pozice "stáda" které bezhlavě udělá to, co "šlechta" nařídí. A úřední a donucovací aparát si to ohlídá. I kdyby to byla sebevětší hloupost. To je jejich problém. Až na vyjímky se nedokáží ve velkém množství vzepřít a říct své "šlechtě": "A tak dost. Tohle už dál nejde. Změňte to!". To je ta příčina proč německé stádo dělá veliké chyby. To je ta do značné míry slepá poslušnost a oddanost ideologii ze které je leckdy neprobere ani tvrdý náraz do zdi. Kdy se otřepou, seberou se a dají si to znova.
WW1, WW2 a napotřetí migrační krize se Zeleným úderem. Třikrát a dost.
A když už jsme nakousli migrační krizi se podíváme do států odkud její příslušníci vzešli. Části Afriky a blízký východ. Lidé vzešlí z oblastí kde před příchodem bílého muže vládla tvrdá kmenová struktura. Kde probíhaly kmenové války. Kdy se těmto podmínkám musela tamní společnost přizpůsobit aby přežila. Což znamenalo vysokou oddanost kmenu, bojeschopnost a schopnost nahrazovat ztráty. To první zajistil islám, to druhé a třetí vysoká plodnost a možnost mužů mít víc žen. Mnohoženství. Neboť tam kde se lidé v době hojnosti množí aby spolu v době bídy bojovali je jasné že výhodu bude mít kmen s vyšším počtem bojovníků. A jelikož je zřejmé že v boji vznikají ztráty mužů, čímž by vznikl přebytek žen (který je třeba využít) bylo výsledkem mnohoženství. Které zajistilo spolu s omezením práv žen vysokou plodnost. Kdy je pro ženu největší ctí pokud její syn zemře jako mučedník. Což má zase vztah vůči naší civilizaci, kdy my máme méně dětí kterým věnujeme maximální péči. A aby se muži nebáli bojovat (a v boji umírat) jim bylo do hlavy vštěpováno že na bojovníka který zabije co nejvíce nepřátelských vojáků a bezvěrců čeká ráj se 72 pannami. Kdy ta možnost "bezvěrců" může způsobit to, že některým za honbou slíbeného ráje "přeskočí" a jsou schopni zmasakrovat i školku. Ve státě který se jich ujal ... .
Tito lidé ctí svůj kmen. Jsou mu věrní a poslouchají své představené. Neboť neuposlechnutí znamená vyhnanství. A to smrt, či zotročení.
Tudíž pokud se dostanou do země kde je jim přáno se zachovají podle své přirozenosti. Začnou se množit a až nastane doba bídy začnou bojovat.
"V Německu panoval v podstatě podobný systém jako u nás. Šlechta vládnoucí lidu. A to až do příchodu"železného kancléře" Bismarcka. Který zavedl ideu neomezené poslušnosti podřízených vůči nadřízeným. Kdy podřízení měli poslouchat a bez reptání udělat co se po nich chce. Pokud to někdo neudělal měl problém. Veliký problém. Kdy však byla německá šlechta majiteli značných majetků u nás.
Němci tak byli vychováni do pozice "stáda" které bezhlavě udělá to, co "šlechta" nařídí. A úřední a donucovací aparát si to ohlídá. I kdyby to byla sebevětší hloupost. To je jejich problém. Až na vyjímky se nedokáží ve velkém množství vzepřít a říct své "šlechtě": "A tak dost. Tohle už dál nejde. Změňte to!". To je ta příčina proč německé stádo dělá veliké chyby. To je ta do značné míry slepá poslušnost a oddanost ideologii ze které je leckdy neprobere ani tvrdý náraz do zdi. Kdy se otřepou, seberou se a dají si to znova.
WW1, WW2 a napotřetí migrační krize se Zeleným úderem. Třikrát a dost.
A když už jsme nakousli migrační krizi se podíváme do států odkud její příslušníci vzešli. Části Afriky a blízký východ. Lidé vzešlí z oblastí kde před příchodem bílého muže vládla tvrdá kmenová struktura. Kde probíhaly kmenové války. Kdy se těmto podmínkám musela tamní společnost přizpůsobit aby přežila. Což znamenalo vysokou oddanost kmenu, bojeschopnost a schopnost nahrazovat ztráty. To první zajistil islám, to druhé a třetí vysoká plodnost a možnost mužů mít víc žen. Mnohoženství. Neboť tam kde se lidé v době hojnosti množí aby spolu v době bídy bojovali je jasné že výhodu bude mít kmen s vyšším počtem bojovníků. A jelikož je zřejmé že v boji vznikají ztráty mužů, čímž by vznikl přebytek žen (který je třeba využít) bylo výsledkem mnohoženství. Které zajistilo spolu s omezením práv žen vysokou plodnost. Kdy je pro ženu největší ctí pokud její syn zemře jako mučedník. Což má zase vztah vůči naší civilizaci, kdy my máme méně dětí kterým věnujeme maximální péči. A aby se muži nebáli bojovat (a v boji umírat) jim bylo do hlavy vštěpováno že na bojovníka který zabije co nejvíce nepřátelských vojáků a bezvěrců čeká ráj se 72 pannami. Kdy ta možnost "bezvěrců" může způsobit to, že některým za honbou slíbeného ráje "přeskočí" a jsou schopni zmasakrovat i školku. Ve státě který se jich ujal ... .
Tito lidé ctí svůj kmen. Jsou mu věrní a poslouchají své představené. Neboť neuposlechnutí znamená vyhnanství. A to smrt, či zotročení.
Tudíž pokud se dostanou do země kde je jim přáno se zachovají podle své přirozenosti. Začnou se množit a až nastane doba bídy začnou bojovat.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Pán s kloboukem se pána Balzagetteho zeptal: "to proč Němci poslouchají jako stádo je mi jasné. Ale proč po WW2 brali Turky kteří u nich makali?"
Pan Balzagette: "protože Turci byli historicky vedení k poslušnosti a pracovitosti. K tomu že mají pracovat pro sultána a své nadřízené.
K pochopení tohoto jevu se musíme vrátit do doby kdy Evropané kolonizovali část světa. Kdy nejprve otroci a později poddaní poskytovali svým pánům nadhodnotu. Které by tyto národy nemohly jinak dosáhnout. Což uvolnilo část domácí populace ke studiu. Věd nejprve přírodních, kdy lidé postupně začínali chápat jak to či ono funguje. S tím, že se posléze rozvíjely vědy technické. Což způsobilo vědeckotechnickou revoluci. Díky které Evropa ovládla svět. Kdy se část populace živená "nadhodnotu" mohla věnovat bádání, vynalézání a konstruování. A časem i studiu neproduktivních činností. Neboť neměli potřebu se alespoň snažit a společnost "na to" měla.
Tak si postupem času západní společnost zvykla na nadhodnotu. A co tedy udělali Němci když během WW2 přišli o značnou část práceschopného obyvatelstva? Dovezli si pracanty odjinud. Z Turecka. Kde byli lidé zvyklí makat. Avšak měli své náboženství. Své zvyky. Své kmeny. Tito lidé pracovali a do značné míry tak nahradili výpadek způsobeny válkou. Takto se západní část Německa zvedla nahoru. Kdy tato nadhodnota posléze umožnila studium nepraktických oborů (části humanitních), čehož si časem všimli "odjinud" a využili toho k obluzení části tamní populace.
Léta minula a Německo se spojilo. Bohatý západ a chudší východ. Kde lidé prošli totalitou jenž je nutila ohýbat hřbety, případně utíkat pryč. Pamatovali si jaké je to být ohnutý, což jim dalo jistou "ochranu" proti stádnosti. Nastal vstup do EU, vypadalo to, že nastane nový rozkvět. V době kdy se část populace věnovala studiu nepraktických oborů. Kdy to vypadalo že bude opět třeba pracantů a nadhodnoty k uživení domácí populace. Avšak tou dobou se k moci drali lidé se změněným uvažováním. Produkty dlouhého pochodu institucemi.
Pan Balzagette: "protože Turci byli historicky vedení k poslušnosti a pracovitosti. K tomu že mají pracovat pro sultána a své nadřízené.
K pochopení tohoto jevu se musíme vrátit do doby kdy Evropané kolonizovali část světa. Kdy nejprve otroci a později poddaní poskytovali svým pánům nadhodnotu. Které by tyto národy nemohly jinak dosáhnout. Což uvolnilo část domácí populace ke studiu. Věd nejprve přírodních, kdy lidé postupně začínali chápat jak to či ono funguje. S tím, že se posléze rozvíjely vědy technické. Což způsobilo vědeckotechnickou revoluci. Díky které Evropa ovládla svět. Kdy se část populace živená "nadhodnotu" mohla věnovat bádání, vynalézání a konstruování. A časem i studiu neproduktivních činností. Neboť neměli potřebu se alespoň snažit a společnost "na to" měla.
Tak si postupem času západní společnost zvykla na nadhodnotu. A co tedy udělali Němci když během WW2 přišli o značnou část práceschopného obyvatelstva? Dovezli si pracanty odjinud. Z Turecka. Kde byli lidé zvyklí makat. Avšak měli své náboženství. Své zvyky. Své kmeny. Tito lidé pracovali a do značné míry tak nahradili výpadek způsobeny válkou. Takto se západní část Německa zvedla nahoru. Kdy tato nadhodnota posléze umožnila studium nepraktických oborů (části humanitních), čehož si časem všimli "odjinud" a využili toho k obluzení části tamní populace.
Léta minula a Německo se spojilo. Bohatý západ a chudší východ. Kde lidé prošli totalitou jenž je nutila ohýbat hřbety, případně utíkat pryč. Pamatovali si jaké je to být ohnutý, což jim dalo jistou "ochranu" proti stádnosti. Nastal vstup do EU, vypadalo to, že nastane nový rozkvět. V době kdy se část populace věnovala studiu nepraktických oborů. Kdy to vypadalo že bude opět třeba pracantů a nadhodnoty k uživení domácí populace. Avšak tou dobou se k moci drali lidé se změněným uvažováním. Produkty dlouhého pochodu institucemi.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Zatímco ve Mlýně probíhala přednáška pana Balzagetteho vjížděl jinde ve Spřátelených územích do stanice vlak. Byl dlouhý, na kolej kam vjížděl se vešel jen tak tak. A jelikož šlo o trať kde bylo v provozu ETCS se jeho strojvedoucímu ozvala vysílačka. Strojvedoucí zvedl sluchátko a ohlásil se.
"Zde strojvedoucí vlaku 75505. Příjem"
"Zde výpravčí stanice Myslín. Vzhledem k délce koleje a vlaku vám povoluji potlačit ETCS před návěstidlem L4. Před návěstidlem L4 máte povinnost zastavit ".
"Rozumím tomu, před návěstidlem L4 mohu potlačit ETCS s tím, že před návěstidlem L4 mám povinnost zastavit."
"Rozumím vám, konec".
Vysílačka utichla, strojvedoucí položil sluchátko a před dojetím k návěstidlu L4 potlačil stisknutím dvojice tlačítek ETCS. Tím ho v podstatě na půl minuty či na 350 metrů vyřadil z provozu (podle toho co nastane dřív s tím že potlačení lze zopakovat). Posléze dojel na několik metrů od návěstidla L4 kde zastavil. Vše proběhlo v klidu, k projetí návěstidla jako se to stalo před více jak osmi lety nedošlo.
Lidé tvořící drážní předpisy na území Spřátelených území došli při rozboru této události k závěru že jednou z příčin této již starší události mohlo být to, že tehdy traťový dispečer strojvedoucího neupozornil na to že má povinnost při "těsném přiblížení" k návěstidlu a současném potlačení ETCS povinnost u tohoto návěstidla zastavit. Toto upozornění tehdy v předpisech nebylo a tak ho dispečer nepoužil... Šlo o to, že se potlačení ETCS používalo (a používá) pokud potřebujete projet okolo návěstidla kde svítí návěst Stůj (červená). V takovém případě se strojvedoucímu diktuje/dává rozkaz o neobsluhování návěstidla (formulace "návěstidlo se neobsluhuje" je takovým magickým zaklínadlem které vám umožňuje legálně projet okolo návěstidla kde svítí červená.). Stalo-li se tehdy dotyčnému že vícekrát potlačoval ETCS a takto projížděl okolo návěstidla kde svítila červená mohl podvědomě očekávat že je to i tento případ. Mohlo to být ono známé stokrát tak a po sto prvé... . Ale ono to tentokrát bylo jinak a dotyčný žil v omylu že může jet dál, zvláště když tehdy potlačení nebylo nutné.
Proto se nad tím předpisáři zamysleli a dali výpravčímu či traťovému dispečeru povinnost v případě že kvůli délce vlaku a koleje na níž vlak vjíždí nařizují či dovolují potlačení ETCS musí strojvedoucího vlaku upozornit na povinnost před návěstidlem zastavit. A v případě že bude nutné jet s vlakem z důvodu uvolnění zadních výhybek až za návěstidlo musí strojvedoucímu určit nejzazší místo zastavení (to kvůli tomu že když vlak uvolní výhybky dříve než k němu strojvedoucí dojede může s vlakem zastavit dřív).
Celé ti bylo koncipováno tak, aby strojvedoucí vždy obdržel všechny informace které má mít a vyloučilo se tak riziko mimořádné události z důvodu záměny situace.
"Zde strojvedoucí vlaku 75505. Příjem"
"Zde výpravčí stanice Myslín. Vzhledem k délce koleje a vlaku vám povoluji potlačit ETCS před návěstidlem L4. Před návěstidlem L4 máte povinnost zastavit ".
"Rozumím tomu, před návěstidlem L4 mohu potlačit ETCS s tím, že před návěstidlem L4 mám povinnost zastavit."
"Rozumím vám, konec".
Vysílačka utichla, strojvedoucí položil sluchátko a před dojetím k návěstidlu L4 potlačil stisknutím dvojice tlačítek ETCS. Tím ho v podstatě na půl minuty či na 350 metrů vyřadil z provozu (podle toho co nastane dřív s tím že potlačení lze zopakovat). Posléze dojel na několik metrů od návěstidla L4 kde zastavil. Vše proběhlo v klidu, k projetí návěstidla jako se to stalo před více jak osmi lety nedošlo.
Lidé tvořící drážní předpisy na území Spřátelených území došli při rozboru této události k závěru že jednou z příčin této již starší události mohlo být to, že tehdy traťový dispečer strojvedoucího neupozornil na to že má povinnost při "těsném přiblížení" k návěstidlu a současném potlačení ETCS povinnost u tohoto návěstidla zastavit. Toto upozornění tehdy v předpisech nebylo a tak ho dispečer nepoužil... Šlo o to, že se potlačení ETCS používalo (a používá) pokud potřebujete projet okolo návěstidla kde svítí návěst Stůj (červená). V takovém případě se strojvedoucímu diktuje/dává rozkaz o neobsluhování návěstidla (formulace "návěstidlo se neobsluhuje" je takovým magickým zaklínadlem které vám umožňuje legálně projet okolo návěstidla kde svítí červená.). Stalo-li se tehdy dotyčnému že vícekrát potlačoval ETCS a takto projížděl okolo návěstidla kde svítila červená mohl podvědomě očekávat že je to i tento případ. Mohlo to být ono známé stokrát tak a po sto prvé... . Ale ono to tentokrát bylo jinak a dotyčný žil v omylu že může jet dál, zvláště když tehdy potlačení nebylo nutné.
Proto se nad tím předpisáři zamysleli a dali výpravčímu či traťovému dispečeru povinnost v případě že kvůli délce vlaku a koleje na níž vlak vjíždí nařizují či dovolují potlačení ETCS musí strojvedoucího vlaku upozornit na povinnost před návěstidlem zastavit. A v případě že bude nutné jet s vlakem z důvodu uvolnění zadních výhybek až za návěstidlo musí strojvedoucímu určit nejzazší místo zastavení (to kvůli tomu že když vlak uvolní výhybky dříve než k němu strojvedoucí dojede může s vlakem zastavit dřív).
Celé ti bylo koncipováno tak, aby strojvedoucí vždy obdržel všechny informace které má mít a vyloučilo se tak riziko mimořádné události z důvodu záměny situace.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Pan tentokrát bez klobouku vyplodit toto:
- "Zákaz volného vycházení koček do přírody byl před Martinskou katastrofou v některých zemích již realitou, či minimálně na spadnutí. Jmenovitě hlavně ve Skotsku. Dokonce se tehdy uvažovalo o úplném a přísném zákazu jejich chovu a držení.
Argumentovalo se to ochranou volně žijících ptáků, drobných savců a hlodavců, plazů a obojživelníků. Jen bych chtěl zdůraznil, že pod drobnými hlodavci si představuji hlavně myši, potkany, krysy, hryzce a podobné potfory".
- "Ale vždyť to funguje i dnes. Třeba ve Městě a jeho okolí. Tam je taky ten chov přísně zakázán a trestán".
- " Ano, ale asi to tam neni zakázáno z důvodu nějaké pomatené ideologie nebo fanatismu, ale spíš ze strachu z naší bojové jednotky".
- " Já bych tak optimistický nebyl. Tam ty staré šíleností pořád přežívají a tak si myslím, že je to tam mix obojího.
Z Kroniky Mlýna
- "Zákaz volného vycházení koček do přírody byl před Martinskou katastrofou v některých zemích již realitou, či minimálně na spadnutí. Jmenovitě hlavně ve Skotsku. Dokonce se tehdy uvažovalo o úplném a přísném zákazu jejich chovu a držení.
Argumentovalo se to ochranou volně žijících ptáků, drobných savců a hlodavců, plazů a obojživelníků. Jen bych chtěl zdůraznil, že pod drobnými hlodavci si představuji hlavně myši, potkany, krysy, hryzce a podobné potfory".
- "Ale vždyť to funguje i dnes. Třeba ve Městě a jeho okolí. Tam je taky ten chov přísně zakázán a trestán".
- " Ano, ale asi to tam neni zakázáno z důvodu nějaké pomatené ideologie nebo fanatismu, ale spíš ze strachu z naší bojové jednotky".
- " Já bych tak optimistický nebyl. Tam ty staré šíleností pořád přežívají a tak si myslím, že je to tam mix obojího.
Z Kroniky Mlýna
A. Lincoln: Kdybych měl 8 hodin na pokácení stromu, 6 bych strávil broušením sekyry.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Pan Balzagette pokračoval dál:"Nyní se podíváme do Ruska a Číny. Dvou svým způsobem mocností které spolu mají něco společného a něco rozdílného.
Oba státy mají společného to, že se skládají z většího množství různých národností a etnik. Což zcela pochopitelně u některých vyvolává odstředivé tendence, kdy jim "místo v říši" nevyhovuje a rádi by to zkusili samostatně. S čímž zcela pochopitelně centrální vláda nesouhlasí, neboť když dopustí jejich osamostatnění budou se chtít osamostatnit i další a výsledkem bude rozpad státu. Proto se tomuto scénáři brání. A každý jinak.
Rusové, takoví medvědi to dělají spíše silou. Vychází to z jejich tradice drsných přírodních podmínek, kde lidé aby tyto podmínky přežili museli být odolní, houževnatí a schopní si pomáhat. Zároveň oddaní vedení a nesnášející zradu, neboť zrada se v dřívějších dobách mohla rovnat likvidaci celé komunity.
Číňané na tento problém odstředivých sil jdou jinak. Oblasti a v podstatě jednotlivce a jejich rodiny si zavazují spíše ekonomicky. Formou podpory a trestu.
Kdy jednotlivci jsou podřízeni sociálnímu kreditu. Což je systém který podle toho jak se dotyčný chová a jedná mu buď body přidává či ubírá. Lidé mající vyšší bodové skóre jsou různými způsoby zvýhodňováni, ti s malým bodovým skóre různým způsobem trestáni. Kdy to, co dělá jeden člen rodiny má vliv i na ostatní členy rodiny. Kdy jsou i tito tímto systémem buď zvýhodnění či trestáni. Kdy tento "společný postup" vede v rodinách k tlaku na "správné chování". A kdyby toto nestačilo existují ještě převýchovné tábory. Celkově tento systém časem vede k upevňování "vhodných" vzorců jednání a chování, neboť převýchova je důkladná a týká se i dětí.
Jinak Číňané vzhledem ke své historii přemýšlí více dopředu, dovedou si všímat slabin ostatních hráčů na geopolitickém hřišti a těch využít ve svůj prospěch.
Takto si například dokázali zajistit mnohé suroviny pro svůj průmysl v době, kdy Evropa tento problém neřešila. Kdy se k moci v EU (a částečně i v USA) začínaly drát produkty dlouhého pochodu institucemi. Lidé vyškolení první generací dlouhopochodářů kteří využili svobody a demokracie na západních univerzitách. Která sice hlídala dodržování pravidel rovné a demokratické diskuse, avšak nehlídala jejich plíživou změnu, kterou tito lidé začali dělat ve svůj prospěch."
Pán s kloboukem: "ten dlouhý pochod institucemi byl co vím pokusem tehdejšího Sovětského svazu nainstalovat marxismus do tehdejších západních univerzit. Kdy v podstatě nalákali část tehdejších studentů na to, že se ve své podstatě nebudou muset snažit a pracovat když na zemi zavládne marxismus kde bude všechno všech. Na což budou oni dohlížet a plánovat co bude dál. Takové oklikou využití přirozené lenosti některých jedinců spojené s jejich touhou po moci."
Pan Balzagette:"přesně tak, věděli že když se toto ujme nebude tomu minimálně ze začátku společnost zvyklá na svobodu slova bránit. Kdy pokud se tito lidé dostanou do řídících funkcí a zároveň si vychovávající své následovníky budou věrni své ideologii upravovat pravidla ve svůj prospěch. Budou to dělat postupně, budou různými akcemi na ochranu "kde čeho" odvádět pozornost od hlavního cíle své mise. A tím je vytvoření závislosti Evropy a částečně i USA na Číně a Rusku. Čehož se nejlépe dosáhne likvidací energetiky, kdy protijaderné hnutí způsobí zablokování výstavby jaderných elektráren plus odstavení již hotových. K tomu začnou (až k smrti) regulovat průmysl, zemědělství a abychom nezapomněli na následníky patřičně upraví výchovu ve školství.
Začnou svazovat ruce podnikatelům, lidi začnou tlačit do závislosti na nich, čímž si zajišťují "obnovitelný zdroj peněz". Kdy mají celou dobu ideologií tak změněné vnímání kdy přesvědčení o "páchání dobra" nevidí že to co dělají je cesta do pekla.
Evropa tak přichází o svůj průmysl, energii a je čím dál tím více závislá na dovozu.
Nyní se podíváme do USA. Kam odešli lidé toužící po svobodě, po sebeprosazení, po úspěchu. A též i zločinci toužící se na úspěchu jiných přiživit. Což vedlo lidi k tomu, že udělali rovná pravidla, lidem dali svobodu a dali jim možnost se proti zločincům bránit. Toto vytvořilo společnost tvrdé konkurence, kde může úspěšný člověk dosáhnout velikého bohatství, zatímco ten neúspěšný skončí pod mostem. Jsou zde veliké rozdíly, celkově volná konkurence prospívá vývoji a tomu že se lidé mají lépe.
Do USA proto vzhledem k tamním podmínkám odchází hlavně lidé průbojní, schopní "zabrat" a nebojící se říct svůj názor. Což dále zvyšuje bohatství USA a zároveň oslabujíc Evropu odkud tito lidé odešli. Tím se vytvořil rozdíl kultury Evropy a USA, kdy lidé v Evropě jsou daleko více konformní a sociální. Zatímco v USA víc individuální a toužící po prospěchu. Kdy rozdílné podmínky na územích vedly ke vzniku společností s rozdílnými vlastnostmi. Které pokud přetrvávají těmto společnostem vyhovují a lidé "hlavního proudu" trvají na jejich zachování.
Nyní známe jednotlivé ingredience našeho příběhu. Dostáváme se do období okolo roku 2010, kdy bylo vše připraveno k závěrečnému dějství.
Oba státy mají společného to, že se skládají z většího množství různých národností a etnik. Což zcela pochopitelně u některých vyvolává odstředivé tendence, kdy jim "místo v říši" nevyhovuje a rádi by to zkusili samostatně. S čímž zcela pochopitelně centrální vláda nesouhlasí, neboť když dopustí jejich osamostatnění budou se chtít osamostatnit i další a výsledkem bude rozpad státu. Proto se tomuto scénáři brání. A každý jinak.
Rusové, takoví medvědi to dělají spíše silou. Vychází to z jejich tradice drsných přírodních podmínek, kde lidé aby tyto podmínky přežili museli být odolní, houževnatí a schopní si pomáhat. Zároveň oddaní vedení a nesnášející zradu, neboť zrada se v dřívějších dobách mohla rovnat likvidaci celé komunity.
Číňané na tento problém odstředivých sil jdou jinak. Oblasti a v podstatě jednotlivce a jejich rodiny si zavazují spíše ekonomicky. Formou podpory a trestu.
Kdy jednotlivci jsou podřízeni sociálnímu kreditu. Což je systém který podle toho jak se dotyčný chová a jedná mu buď body přidává či ubírá. Lidé mající vyšší bodové skóre jsou různými způsoby zvýhodňováni, ti s malým bodovým skóre různým způsobem trestáni. Kdy to, co dělá jeden člen rodiny má vliv i na ostatní členy rodiny. Kdy jsou i tito tímto systémem buď zvýhodnění či trestáni. Kdy tento "společný postup" vede v rodinách k tlaku na "správné chování". A kdyby toto nestačilo existují ještě převýchovné tábory. Celkově tento systém časem vede k upevňování "vhodných" vzorců jednání a chování, neboť převýchova je důkladná a týká se i dětí.
Jinak Číňané vzhledem ke své historii přemýšlí více dopředu, dovedou si všímat slabin ostatních hráčů na geopolitickém hřišti a těch využít ve svůj prospěch.
Takto si například dokázali zajistit mnohé suroviny pro svůj průmysl v době, kdy Evropa tento problém neřešila. Kdy se k moci v EU (a částečně i v USA) začínaly drát produkty dlouhého pochodu institucemi. Lidé vyškolení první generací dlouhopochodářů kteří využili svobody a demokracie na západních univerzitách. Která sice hlídala dodržování pravidel rovné a demokratické diskuse, avšak nehlídala jejich plíživou změnu, kterou tito lidé začali dělat ve svůj prospěch."
Pán s kloboukem: "ten dlouhý pochod institucemi byl co vím pokusem tehdejšího Sovětského svazu nainstalovat marxismus do tehdejších západních univerzit. Kdy v podstatě nalákali část tehdejších studentů na to, že se ve své podstatě nebudou muset snažit a pracovat když na zemi zavládne marxismus kde bude všechno všech. Na což budou oni dohlížet a plánovat co bude dál. Takové oklikou využití přirozené lenosti některých jedinců spojené s jejich touhou po moci."
Pan Balzagette:"přesně tak, věděli že když se toto ujme nebude tomu minimálně ze začátku společnost zvyklá na svobodu slova bránit. Kdy pokud se tito lidé dostanou do řídících funkcí a zároveň si vychovávající své následovníky budou věrni své ideologii upravovat pravidla ve svůj prospěch. Budou to dělat postupně, budou různými akcemi na ochranu "kde čeho" odvádět pozornost od hlavního cíle své mise. A tím je vytvoření závislosti Evropy a částečně i USA na Číně a Rusku. Čehož se nejlépe dosáhne likvidací energetiky, kdy protijaderné hnutí způsobí zablokování výstavby jaderných elektráren plus odstavení již hotových. K tomu začnou (až k smrti) regulovat průmysl, zemědělství a abychom nezapomněli na následníky patřičně upraví výchovu ve školství.
Začnou svazovat ruce podnikatelům, lidi začnou tlačit do závislosti na nich, čímž si zajišťují "obnovitelný zdroj peněz". Kdy mají celou dobu ideologií tak změněné vnímání kdy přesvědčení o "páchání dobra" nevidí že to co dělají je cesta do pekla.
Evropa tak přichází o svůj průmysl, energii a je čím dál tím více závislá na dovozu.
Nyní se podíváme do USA. Kam odešli lidé toužící po svobodě, po sebeprosazení, po úspěchu. A též i zločinci toužící se na úspěchu jiných přiživit. Což vedlo lidi k tomu, že udělali rovná pravidla, lidem dali svobodu a dali jim možnost se proti zločincům bránit. Toto vytvořilo společnost tvrdé konkurence, kde může úspěšný člověk dosáhnout velikého bohatství, zatímco ten neúspěšný skončí pod mostem. Jsou zde veliké rozdíly, celkově volná konkurence prospívá vývoji a tomu že se lidé mají lépe.
Do USA proto vzhledem k tamním podmínkám odchází hlavně lidé průbojní, schopní "zabrat" a nebojící se říct svůj názor. Což dále zvyšuje bohatství USA a zároveň oslabujíc Evropu odkud tito lidé odešli. Tím se vytvořil rozdíl kultury Evropy a USA, kdy lidé v Evropě jsou daleko více konformní a sociální. Zatímco v USA víc individuální a toužící po prospěchu. Kdy rozdílné podmínky na územích vedly ke vzniku společností s rozdílnými vlastnostmi. Které pokud přetrvávají těmto společnostem vyhovují a lidé "hlavního proudu" trvají na jejich zachování.
Nyní známe jednotlivé ingredience našeho příběhu. Dostáváme se do období okolo roku 2010, kdy bylo vše připraveno k závěrečnému dějství.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
"Dalším střípkem do skládačky je koloniální minulost zemí západu. Která byla jednou z příčin úspěchu těchto zemí na geopolitickém hřišti a zdrojem nadhodnoty kterou obyvatelé těchto zemí využili ke svému dalšímu vývoji a zároveň ke zvýšení své životní úrovně.". Pokračoval pan Balzagette. "Kdy tuto koloniální minulost dlouhopochodáři využili k vyvolání pocitu viny za činy dávno minulé. A k nastolení stavu kdy budou tyto země bez odporu přijímat migranty z určitých zemí kde bude zajištěno že nově příchozí budou pro společnost která je přijme přítěží až nebezpečím. Takto došlo postupně k zaplavení zemí západní Evropy ekonomickými migranty.
Nyní se vrátíme do USA, kde po roce 2010 začala "startovat" různá "hnutí" zaměřená na oslabení až zničení tamního způsobu života. Bylo to například hnutí Méé tooo, jehož příslušníci, začali obviňovat ze sexuálního násilí lidi kteří byli úspěšní a odmítli podporovat progresivisty. To si tak najednou nějaká křepelka polní vzpomněla že ji dotyčný kdysi dávno, v 17 století plácl po zadku. Důkazy po té době žádné, jen tvrzení. Ale ke zničení pověsti, respektive k odsouzení to stačilo...
K tomu začala fungovat "hnutí" zaměřená na oslabení policie, kdy zároveň členové těchto hnutí kteří se dostali do vysokých funkcí zároveň v určitých oblastech USA prosadili v podstatě netrestání krádeží a používání drog. Což tam prakticky úplně zničilo bezpečnost pro běžné občany, neboť krádeže v obchodech a nebezpečné feťáky nikdo neřešil. Neboť byl ražen úzus že to není jejich vina. Do toho se začala rozjíždět nelegální migrace a docházelo k poškozování ekonomik, neboť v oblastech zasažených progresivním šílenstvím byla uzavřena značná část obchodů, jejichž majitelé, nájemci a zaměstnanci ztratili obživu.
Lidé toto viděli, vadilo jim to a postupem času se podmínky zhoršily natolik že se dostaly mimo oblast hlavního proudu. Prostě a jednoduše to začalo vadit většině Američanů.
Jelikož Američané z velké části vzešli z migrantů kteří šli za lepším, za svým snem a nebáli se prosadit začali časem hledat někoho kdo situaci zlepší. A našli ho. Ve staronovém prezidentovi, který byl byznysmen. Který věděl že pro byznys je nejlepší bezpečí a stabilní podmínky. Stabilní podmínky kde se daří tvořivosti a přirozené konkurenci. Neboť to bylo to, co učinilo Ameriku velkou. To, na co byli tito lidé zvyklí. To, co jim vyhovovalo. On jim to slíbil a oni ho zvolili.
Staronový prezident po svém zvolení šel a ihned začal odstraňovat progresivisty a jejich struktury ze státní správy. Začal odstraňovat korouhvičky a lokaje kteří přešli na stranu jež lidem kteří ho zvolili tolik vadila."
Pán s kloboukem si vzal slovo a řekl:"staronový prezident tyto progresivní kádry vyházel z funkcí. A při té příležitosti by mne docela zajímalo kolik z nich přešlo do Evropy kde měli své ideové souvěrce. Kde by to mohli zkusit znovu na evropském obyvatelstvu."
Pan Balzagette:"kolik jich sem přešlo nevím. I když na druhou stranu je faktem že vyhozením těchto kádrů z funkcí zároveň ustal přísun peněz pro jejich souvěrce. Tudíž je otázka jestli měli důvod jít do Evropy. Spíš si myslím že nastaly dva scénáře. První je že kvůli své kvalifikaci měli problém najít solidní práci, tudíž mohli skončit na dně společnosti. A nebo nastala druhá možnost. A to že se rekvalifikovali a začali být opět užiteční. Změna podmínek je k tomu mohla donutit.
Neboť případ Ameriky je potvrzením pravidla sociálního darwinismu které říká že v lidské populaci na určitém území která je vystavena určitým podmínkám začnou postupem času převládat jedinci kterým tyto podmínky vyhovují. Kteří poté chtějí aby byly podmínky které jim vyhovují zachovány, neboť jsou jim přizpůsobení a vydělávají na nich. V tomto případě lidem změna nevyhovovala a jelikož byli aktivní si do svého čela zvolili vůdce který zařídil návrat podmínek které učinily Ameriku velkou.
Nyní se vrátíme do USA, kde po roce 2010 začala "startovat" různá "hnutí" zaměřená na oslabení až zničení tamního způsobu života. Bylo to například hnutí Méé tooo, jehož příslušníci, začali obviňovat ze sexuálního násilí lidi kteří byli úspěšní a odmítli podporovat progresivisty. To si tak najednou nějaká křepelka polní vzpomněla že ji dotyčný kdysi dávno, v 17 století plácl po zadku. Důkazy po té době žádné, jen tvrzení. Ale ke zničení pověsti, respektive k odsouzení to stačilo...
K tomu začala fungovat "hnutí" zaměřená na oslabení policie, kdy zároveň členové těchto hnutí kteří se dostali do vysokých funkcí zároveň v určitých oblastech USA prosadili v podstatě netrestání krádeží a používání drog. Což tam prakticky úplně zničilo bezpečnost pro běžné občany, neboť krádeže v obchodech a nebezpečné feťáky nikdo neřešil. Neboť byl ražen úzus že to není jejich vina. Do toho se začala rozjíždět nelegální migrace a docházelo k poškozování ekonomik, neboť v oblastech zasažených progresivním šílenstvím byla uzavřena značná část obchodů, jejichž majitelé, nájemci a zaměstnanci ztratili obživu.
Lidé toto viděli, vadilo jim to a postupem času se podmínky zhoršily natolik že se dostaly mimo oblast hlavního proudu. Prostě a jednoduše to začalo vadit většině Američanů.
Jelikož Američané z velké části vzešli z migrantů kteří šli za lepším, za svým snem a nebáli se prosadit začali časem hledat někoho kdo situaci zlepší. A našli ho. Ve staronovém prezidentovi, který byl byznysmen. Který věděl že pro byznys je nejlepší bezpečí a stabilní podmínky. Stabilní podmínky kde se daří tvořivosti a přirozené konkurenci. Neboť to bylo to, co učinilo Ameriku velkou. To, na co byli tito lidé zvyklí. To, co jim vyhovovalo. On jim to slíbil a oni ho zvolili.
Staronový prezident po svém zvolení šel a ihned začal odstraňovat progresivisty a jejich struktury ze státní správy. Začal odstraňovat korouhvičky a lokaje kteří přešli na stranu jež lidem kteří ho zvolili tolik vadila."
Pán s kloboukem si vzal slovo a řekl:"staronový prezident tyto progresivní kádry vyházel z funkcí. A při té příležitosti by mne docela zajímalo kolik z nich přešlo do Evropy kde měli své ideové souvěrce. Kde by to mohli zkusit znovu na evropském obyvatelstvu."
Pan Balzagette:"kolik jich sem přešlo nevím. I když na druhou stranu je faktem že vyhozením těchto kádrů z funkcí zároveň ustal přísun peněz pro jejich souvěrce. Tudíž je otázka jestli měli důvod jít do Evropy. Spíš si myslím že nastaly dva scénáře. První je že kvůli své kvalifikaci měli problém najít solidní práci, tudíž mohli skončit na dně společnosti. A nebo nastala druhá možnost. A to že se rekvalifikovali a začali být opět užiteční. Změna podmínek je k tomu mohla donutit.
Neboť případ Ameriky je potvrzením pravidla sociálního darwinismu které říká že v lidské populaci na určitém území která je vystavena určitým podmínkám začnou postupem času převládat jedinci kterým tyto podmínky vyhovují. Kteří poté chtějí aby byly podmínky které jim vyhovují zachovány, neboť jsou jim přizpůsobení a vydělávají na nich. V tomto případě lidem změna nevyhovovala a jelikož byli aktivní si do svého čela zvolili vůdce který zařídil návrat podmínek které učinily Ameriku velkou.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Tou dobou se do vedení EU trvale prosazují němečtí politici. Historicky přesvědčení o své neomylnosti a nadřazenosti. Přesvědčení o tom že je ostatní musí bezpodmínečně poslouchat. Jako jakousi novodobou šlechtu.
Tito lidé nakažení ideologií zeleného úderu prosazují stále tužší regulace, dělají vše pro to aby lidé byli co nejvíce závislí na nich a jimi vyvolených. Jejich regulace vyštvávají průmysl a schopné lidi pryč. Tam, kde mají lepší podmínky. Kvůli tomu klesá příjem státní pokladny, zatímco výdaje na podpory rostou. Situace a životní úroveň se postupně zhoršují, avšak lidé historicky navyklí na to, že mají poslouchat se nedokáží pořádně vzepřít. Situace německého státu se postupně zhoršuje až jednoho dne peníze nepřijdou. Vypuká chaos, násilí, dochází k přeformátování. Němci, kteří po obou prohraných válkách, kdy hromadně podlehli ideologiím právě ztratili možnost třetí. Možnost kterou dostali svým sjednocením. Kdy měli možnost se ponaučit od obyvatel své východní části jenž byla vystavena totalitě. Kdy by jim jejich staronoví obyvatelé řekli že na pocitu nadřazenosti se nedá stavět dlouhodobá spolupráce. Místo toho se jim vysmáli a jako nepoučitelní si to dali potřetí. Potřetí plnou parou do zdi. Tentokrát s progresivní ideologií Zeleného úderu.
Kdy se potvrdilo že společnost která časem ustrne ve vývoji, neboť jí původní podmínky vyhovovaly se nemusí být schopna přizpůsobit podmínkám novým. Dochází ke stále větším rozporům mezi realitou a tím na co je společnost zvyklá. Neřešené, nebo špatně řešené rozpory časem překročí únosnou mez a jelikož jsou přírodní zákony neúprosné následuje kolaps a přeformátování.
Tito lidé nakažení ideologií zeleného úderu prosazují stále tužší regulace, dělají vše pro to aby lidé byli co nejvíce závislí na nich a jimi vyvolených. Jejich regulace vyštvávají průmysl a schopné lidi pryč. Tam, kde mají lepší podmínky. Kvůli tomu klesá příjem státní pokladny, zatímco výdaje na podpory rostou. Situace a životní úroveň se postupně zhoršují, avšak lidé historicky navyklí na to, že mají poslouchat se nedokáží pořádně vzepřít. Situace německého státu se postupně zhoršuje až jednoho dne peníze nepřijdou. Vypuká chaos, násilí, dochází k přeformátování. Němci, kteří po obou prohraných válkách, kdy hromadně podlehli ideologiím právě ztratili možnost třetí. Možnost kterou dostali svým sjednocením. Kdy měli možnost se ponaučit od obyvatel své východní části jenž byla vystavena totalitě. Kdy by jim jejich staronoví obyvatelé řekli že na pocitu nadřazenosti se nedá stavět dlouhodobá spolupráce. Místo toho se jim vysmáli a jako nepoučitelní si to dali potřetí. Potřetí plnou parou do zdi. Tentokrát s progresivní ideologií Zeleného úderu.
Kdy se potvrdilo že společnost která časem ustrne ve vývoji, neboť jí původní podmínky vyhovovaly se nemusí být schopna přizpůsobit podmínkám novým. Dochází ke stále větším rozporům mezi realitou a tím na co je společnost zvyklá. Neřešené, nebo špatně řešené rozpory časem překročí únosnou mez a jelikož jsou přírodní zákony neúprosné následuje kolaps a přeformátování.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
"Tou dobou si žili svůj život vedle Německa obyvatelé menší země. Obyvatelé zvyklí pracovat. Přemýšlet. Zvyklí na to, že jim k životu stačí relativně málo. Zvyklí na svůj dvorek (na ten se nesahá, to je pak oheň na střeše). O nichž je známo že než by šli bojovat se raději domluví. Rádi se smějí, i když jsou to svým způsobem bestie které když někdo donutí k boji zjistí že bojují jako lev jehož mají ve znaku.
Avšak díky své přizpůsobivosti, pracovitosti a ochotě se domluvit nepředstavují přímé nebezpečí. Proto se také vyhnuli akcím které jisté země plánovaly na zničení svých potenciálních konkurentů na geopolitickém hřišti. Byť se obyvatel této země problémy jejich souseda dotkly nebylo to naštěstí fatální, neboť si díky svým vlastnostem dokázali poradit. Proto tato země a její obyvatelé dostali třetí šanci (1198, 1918, 202*)."
Třetí šance.
Pan Balzagette se odmlčel. Napil se a podíval se na pana Metuzaléma. Ten byl opřen o opěradlo křesla a spal. Promluvil na něj, načež se Metuzalém probral.
"Trochu jsem se zamyslel", řekl a zazubil se.
Pan Balzagette se pousmál, neboť vzhledem k věku pána Metuzaléma jenž nedávno oslavil 103 narozeniny se nebylo co divit. I když bylo pravdou to, že poslední dobou pospával stále častěji.
"Ještě jste nám slíbil říct proč je možné že technologická úroveň civilizace nemusí být zárukou jejího vítězství." Ozval se dotaz ze sálu.
Avšak díky své přizpůsobivosti, pracovitosti a ochotě se domluvit nepředstavují přímé nebezpečí. Proto se také vyhnuli akcím které jisté země plánovaly na zničení svých potenciálních konkurentů na geopolitickém hřišti. Byť se obyvatel této země problémy jejich souseda dotkly nebylo to naštěstí fatální, neboť si díky svým vlastnostem dokázali poradit. Proto tato země a její obyvatelé dostali třetí šanci (1198, 1918, 202*)."
Třetí šance.
Pan Balzagette se odmlčel. Napil se a podíval se na pana Metuzaléma. Ten byl opřen o opěradlo křesla a spal. Promluvil na něj, načež se Metuzalém probral.
"Trochu jsem se zamyslel", řekl a zazubil se.
Pan Balzagette se pousmál, neboť vzhledem k věku pána Metuzaléma jenž nedávno oslavil 103 narozeniny se nebylo co divit. I když bylo pravdou to, že poslední dobou pospával stále častěji.
"Ještě jste nám slíbil říct proč je možné že technologická úroveň civilizace nemusí být zárukou jejího vítězství." Ozval se dotaz ze sálu.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Pan Balzagette se nad dotazem zamyslet a odpověděl:"víte, v tomto ohledu je důležité mentální nastavení společnosti. Kdy rozhoduje úsilí které do svých dětí vkládají rodiče a to, co od nich očekávají. Jestli od svých dětí očekávají že budou úspěšné, budou mít vlastní děti a to nejhorší co je může v životě potkat je smrt vlastního dítěte. Kdy je pro rodiče v našem civilizačním okruhu tím nejhorším co se jim může stát když takzvaně přežijí vlastní dítě.
Kdežto na straně druhé jsou muži vychováváni jako válečníci. Kteří se nebojí zabíjet, a na druhou stranu se nebojí že budou zabiti. Ve své smrti vidí jen přestupní stanici do posmrtného ráje kde na ně čekají panny. K jejichž zasloužení si musí zemřít mučednickou smrtí, či zabít cizího vojáka či bezvěrce. Kdy jsou ženy v tomto systému vychovávány tak, že mučednická smrt jejich syna je pro ně největším oceněním.
Toto jsou dva naprosto odlišné systémy. S naprosto opačným mentálním nastavením.
Zde pokud dojde ke konfliktu těchto dvou systémů jsou příslušníci jednoho z nich mentálně připraveni na smrt sebe i svých příbuzných. Kdežto ti druzí očekávají od svých dětí úspěch za života. To je to, co rozhoduje.
Neboť i když mají příslušníci našeho civilizačního okruhu technologickou převahu a dokáží být v boji efektivní je jisté že v boji utrpí ztráty. Které jim způsobí jejich protivník, jenž se leckdy vrhá do sebevražedných akcí typu sebevražedný atentát, tvoří různé pasti a tak podobně. Tím způsobuje ztráty které začnou vadit matkám z našeho civilizačního okruhu. Které chtějí vidět své syny živé. Tyto se začnou organizovat, k čemuž se přidají mladí a posléze i otcové. Hnutí proti válce postupně zesílí, vzroste odpor a jelikož politici chtějí být znovu zvolení musí na tento vývoj situace reagovat. Protože když nezareagují zareaguje opozice a využije těchto protestů ke svému zisku.
Pokud toto vyjde následuje ukončení konfliktu a leckdy docela kvapný ústup z cizího území.
Případů kdy to takto dopadlo je docela mnoho, jmenujme například Afgánistán.
Tudíž jsme zpátky u sociálního darwinismu, kdy platí že civilizace se přizpůsobuje podmínkám ve kterých žije natolik aby přežila. Což vede k vytváření vztahových a komunikačních vzorců nutných pro přežití této civilizace. Pokud pomineme přizpůsobení tělesné schránky přírodním podmínkám je to všechno o mentálním nastavení. Je to v hlavách. Což má samozřejmě i opačný efekt kdy se lidé snaží zachovat podmínky na které jsou adaptováni a ve kterých jsou úspěšní. Což je někdy zárukou úspěchu zatímco jindy zárukou kolapsu".
"Takže pokud se stav zakonzervuje budou lidé jednat stále stejně?" Ptal se pán s kloboukem.
Pan Balzagette:"rozhodnutí nebudou většinou úplně stejná. Ale vzhledem k mentálnímu nastavení populace budou z řešení která byla v minulosti úspěšná vycházet. Rozhodnutí se tak pohybují po spirále, kdy lidé vystavení podmínkám podobným jakým byli vystavení v minulosti zareagují podobně. Což je to co vede představitele států a vlastně i běžné lidi k opakování stále stejných či podobných rozhodnutí jaká činili v minulosti. S podobnými či stejnými výsledky. Kterým se leckdy nestranný pozorovatel diví. Mají to prostě v ... hlavách. Odmala. Od svých rodičů, učitelů a vrstevníků kteří ovlivňovali jejich život v době dětství a dospívání kdy se utváří hlavní vztahové a komunikační vzorce člověka a v tak ve své podstatě generace která se vydává na svoji pouť životem. Aby posléze přivedla na svět generaci další. Cyklus se stále opakuje. Tak jako se střídají roční období.
Je to všechno v nás." Domluvil pan Balzagette a uklonil se.
Kdežto na straně druhé jsou muži vychováváni jako válečníci. Kteří se nebojí zabíjet, a na druhou stranu se nebojí že budou zabiti. Ve své smrti vidí jen přestupní stanici do posmrtného ráje kde na ně čekají panny. K jejichž zasloužení si musí zemřít mučednickou smrtí, či zabít cizího vojáka či bezvěrce. Kdy jsou ženy v tomto systému vychovávány tak, že mučednická smrt jejich syna je pro ně největším oceněním.
Toto jsou dva naprosto odlišné systémy. S naprosto opačným mentálním nastavením.
Zde pokud dojde ke konfliktu těchto dvou systémů jsou příslušníci jednoho z nich mentálně připraveni na smrt sebe i svých příbuzných. Kdežto ti druzí očekávají od svých dětí úspěch za života. To je to, co rozhoduje.
Neboť i když mají příslušníci našeho civilizačního okruhu technologickou převahu a dokáží být v boji efektivní je jisté že v boji utrpí ztráty. Které jim způsobí jejich protivník, jenž se leckdy vrhá do sebevražedných akcí typu sebevražedný atentát, tvoří různé pasti a tak podobně. Tím způsobuje ztráty které začnou vadit matkám z našeho civilizačního okruhu. Které chtějí vidět své syny živé. Tyto se začnou organizovat, k čemuž se přidají mladí a posléze i otcové. Hnutí proti válce postupně zesílí, vzroste odpor a jelikož politici chtějí být znovu zvolení musí na tento vývoj situace reagovat. Protože když nezareagují zareaguje opozice a využije těchto protestů ke svému zisku.
Pokud toto vyjde následuje ukončení konfliktu a leckdy docela kvapný ústup z cizího území.
Případů kdy to takto dopadlo je docela mnoho, jmenujme například Afgánistán.
Tudíž jsme zpátky u sociálního darwinismu, kdy platí že civilizace se přizpůsobuje podmínkám ve kterých žije natolik aby přežila. Což vede k vytváření vztahových a komunikačních vzorců nutných pro přežití této civilizace. Pokud pomineme přizpůsobení tělesné schránky přírodním podmínkám je to všechno o mentálním nastavení. Je to v hlavách. Což má samozřejmě i opačný efekt kdy se lidé snaží zachovat podmínky na které jsou adaptováni a ve kterých jsou úspěšní. Což je někdy zárukou úspěchu zatímco jindy zárukou kolapsu".
"Takže pokud se stav zakonzervuje budou lidé jednat stále stejně?" Ptal se pán s kloboukem.
Pan Balzagette:"rozhodnutí nebudou většinou úplně stejná. Ale vzhledem k mentálnímu nastavení populace budou z řešení která byla v minulosti úspěšná vycházet. Rozhodnutí se tak pohybují po spirále, kdy lidé vystavení podmínkám podobným jakým byli vystavení v minulosti zareagují podobně. Což je to co vede představitele států a vlastně i běžné lidi k opakování stále stejných či podobných rozhodnutí jaká činili v minulosti. S podobnými či stejnými výsledky. Kterým se leckdy nestranný pozorovatel diví. Mají to prostě v ... hlavách. Odmala. Od svých rodičů, učitelů a vrstevníků kteří ovlivňovali jejich život v době dětství a dospívání kdy se utváří hlavní vztahové a komunikační vzorce člověka a v tak ve své podstatě generace která se vydává na svoji pouť životem. Aby posléze přivedla na svět generaci další. Cyklus se stále opakuje. Tak jako se střídají roční období.
Je to všechno v nás." Domluvil pan Balzagette a uklonil se.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Dotaz a debata na jedné přednášce:
Kam se poděli všichni Ukrajinci a zbytek Rusů?"
- "Naši „hosté z Ukrajiny byli časovanou bombou pro vývoj v České republice. Opakovala se doba po odsunu vojsk Sovětského svazu, kdy se mnozí Ukrajinci po roce 1992 když byli odsunuti, se vrátili a začali zde mafiánsky řádit.
Dovoz nelegálních zbraní, vybírání výpalného od podnikatelů a nekontrolovaný dovoz svých krajanů k nám vetšinou do pomocných profesí. Hlavně stavebních. A jejich následné vydíráni a vybírání od nich nějakých desátků či daní.
Ano taková byla tehdy ta devadesátá léta.
- "A co se tehdy před tou Martinskou katastrofou nebo po ní s těmi Ukrajinci stalo? Pokud víme, teda aspoň z Kroniky, tak i na našem území propukly nějaké drobné boje mezi těmi úplně rozdílnými etniky"
- "Drobnými boji bych to vůbec nenazýval, řezali se u nás s obrovskou brutalitou tehdy jako psi. Rusové tehdy přesilu rozhodně neměli. Byli úplně v menšině a nikdo je neměl rád a proto většina veřejnosti a politiků podporovala tu druhou stranu.
Ale pak do toho vstoupily skoro statisíce černochů, arabů které jsme tehdy po přijetí tzv. Migračního paktu museli přijmout.
No, oni k nám zpočátku vůbec nechtěli, ale nakonec museli. Povinná jejich deportace z péra EU to tehdy byla.
A tak přišli. Z Germánistánu a vůbec z celého KOZY jich sem byly lifrovány celé vlaky, kamióny i velkokapacitní letadla.
Nějaký odpor naší populace proti tomu byl tvrdě stíhán a potlačován.
Ve smyslu Evropských hodnot a každý kdo proti tomu, nějak protestoval byl okamžitě veřejně prohlášen za nepřítele našeho suverénního státu, za bezpečnostní hrozbu, podporovatele Ruska a podle toho s ním bylo i nakládáno.
A Ukrajina se svým režimem a minulostí se tehdy, před tou Martinskou katastrofou najednou stala etalonem demokracie a začala vydírat skoro celý svět".
- "No a jak to tehdy dopadlo?"
- "Ale vždyť to všichni asi víte. Třeba to, že ve Městě není žádný Ukrajinec a ani v žádných jim spřátelených územích taky. A ani nejsou žádné zprávy o jejich pobytu u nás. Že už jsou všichni na našem územi buď vyhubení nebo v lepším případě zahnání zpět do své země.
- "Do jaké jejich země, kam se kurwaaa měli vrátit když ji jim rusáci celou rozbili na padrť?"
- "Já se přiznám, že ty araby a všelijaké černochy rád nemám, ale ten jejich odpor vůči těm ukrajinským mafiím trochu chápu. A i ty cikány kteří se k tomu taky přidali. K tomu musím jen dodat, že tehdy utrpěli obrovské ztráty a jejich populace byla silně zredukována. Neměli proti frontovým bojovnikům z válečné zóny kteří se u nás usadili sebemenší šance. Na rozdíl od těch islámských hrdlořezů. To byla jiná liga, jinej gang".
- "Ale stejně se musí přiznat, že to bylo vyhánění čerta ďáblem.."
Z Kroniky Mlýna
Kam se poděli všichni Ukrajinci a zbytek Rusů?"
- "Naši „hosté z Ukrajiny byli časovanou bombou pro vývoj v České republice. Opakovala se doba po odsunu vojsk Sovětského svazu, kdy se mnozí Ukrajinci po roce 1992 když byli odsunuti, se vrátili a začali zde mafiánsky řádit.
Dovoz nelegálních zbraní, vybírání výpalného od podnikatelů a nekontrolovaný dovoz svých krajanů k nám vetšinou do pomocných profesí. Hlavně stavebních. A jejich následné vydíráni a vybírání od nich nějakých desátků či daní.
Ano taková byla tehdy ta devadesátá léta.
- "A co se tehdy před tou Martinskou katastrofou nebo po ní s těmi Ukrajinci stalo? Pokud víme, teda aspoň z Kroniky, tak i na našem území propukly nějaké drobné boje mezi těmi úplně rozdílnými etniky"
- "Drobnými boji bych to vůbec nenazýval, řezali se u nás s obrovskou brutalitou tehdy jako psi. Rusové tehdy přesilu rozhodně neměli. Byli úplně v menšině a nikdo je neměl rád a proto většina veřejnosti a politiků podporovala tu druhou stranu.
Ale pak do toho vstoupily skoro statisíce černochů, arabů které jsme tehdy po přijetí tzv. Migračního paktu museli přijmout.
No, oni k nám zpočátku vůbec nechtěli, ale nakonec museli. Povinná jejich deportace z péra EU to tehdy byla.
A tak přišli. Z Germánistánu a vůbec z celého KOZY jich sem byly lifrovány celé vlaky, kamióny i velkokapacitní letadla.
Nějaký odpor naší populace proti tomu byl tvrdě stíhán a potlačován.
Ve smyslu Evropských hodnot a každý kdo proti tomu, nějak protestoval byl okamžitě veřejně prohlášen za nepřítele našeho suverénního státu, za bezpečnostní hrozbu, podporovatele Ruska a podle toho s ním bylo i nakládáno.
A Ukrajina se svým režimem a minulostí se tehdy, před tou Martinskou katastrofou najednou stala etalonem demokracie a začala vydírat skoro celý svět".
- "No a jak to tehdy dopadlo?"
- "Ale vždyť to všichni asi víte. Třeba to, že ve Městě není žádný Ukrajinec a ani v žádných jim spřátelených územích taky. A ani nejsou žádné zprávy o jejich pobytu u nás. Že už jsou všichni na našem územi buď vyhubení nebo v lepším případě zahnání zpět do své země.
- "Do jaké jejich země, kam se kurwaaa měli vrátit když ji jim rusáci celou rozbili na padrť?"
- "Já se přiznám, že ty araby a všelijaké černochy rád nemám, ale ten jejich odpor vůči těm ukrajinským mafiím trochu chápu. A i ty cikány kteří se k tomu taky přidali. K tomu musím jen dodat, že tehdy utrpěli obrovské ztráty a jejich populace byla silně zredukována. Neměli proti frontovým bojovnikům z válečné zóny kteří se u nás usadili sebemenší šance. Na rozdíl od těch islámských hrdlořezů. To byla jiná liga, jinej gang".
- "Ale stejně se musí přiznat, že to bylo vyhánění čerta ďáblem.."
Z Kroniky Mlýna
A. Lincoln: Kdybych měl 8 hodin na pokácení stromu, 6 bych strávil broušením sekyry.