Před povídáním o Rusku a Číně byla přestávka, během které se pán Balzagette bavil s hloučkem lidí u stánků s občerstvením a nápoji. Debata to byla natolik zajímavá že se rozhodl na ni navázat ještě před přednáškou o Číně a Rusku.drigon píše: ↑28.09.2025 0:02"Rozpolcenost našeho národa je způsobena tím, jakým podmínkám se ten který jedinec více přizpůsobil. Jestli zůstal v jádru člověkem který se dovede rozhodnout, nebo jestli se rád takzvaně "veze", kdy rozhodují jiní a on jenom plní rozkazy." Pokračoval pan Balzagette. "Toto je způsobeno obdobími kterými jsme prošli. Obdobími kdy jsme si vládli sami i obdobími kdy nám vládli jiní.drigon píše: ↑25.09.2025 22:48 S tímto jevem úzce souvisí fenomén mentálního otroctví kdy platí že otrok se nebojí otroctví na které je zvyklý, ale svobody. Protože svoboda znamená nutnost se sám rozhodovat a tudíž i nutnost nést si za svá rozhodnutí odpovědnost. Toto je způsobeno tím, že jsme po staletí žili v systému kdy pán za kopečky, v cizině rozhodne a my se tomu přizpůsobíme. A nebo to ošvejkujeme. Což je důvodem proč část společnosti vnímá jakoukoliv větší míru svobody spíše jako hrozbu než jako dar.
Následky tohoto fenoménu mentálního otroctví (otrokovo prokletí) jsou ty, že mnoho lidí je ochotno přijmout rozhodnutí "shora" leckdy provedená stylem "o nás bez nás" bez vlastního kritického úsudku neboť je to pro ně pohodlnější a "dělalo se to tak vždycky". Tito lidé zároveň nedůvěřují sami sobě, podceňují své schopnosti a spoléhají na "většího bratra", který jejich určité psychické závislosti dokáže leckdy využít ve svůj prospěch. Jako ventil uvolňující napětí z rozporu mezi přáním a skutečností Češi používají ironii a humor, kritiku vyjadřují nepřímo vtipem, sarkasmem, nikoliv však přímou akcí.
Důsledkem je rozpolcenost společnosti, kdy část společnosti volá po větší samostatnosti, zatímco část druhá má z rozhodování strach a raději poslouchá. Toto vše nejlépe vystihuje paradox:"Češi si svoji svobodu vybojovali v roce 1989, avšak část národa s ní dodnes neumí zacházet." Proto jsou tito lidé náchylní ke vzdání se části své svobody pokud jim někdo slíbí "samé sociální jistoty a pozitiva", čímž jim namaže med okolo úst.
Tudíž když srovnáme mentalitu Čecha, Němce a Američana vyjde nám, že Čech se raději přizpůsobí, je ironický, leckdy se podceňuje v čehož důsledku jen přežívá. Zatímco Němci, ti poslechnou "befel", táhnou v jednom šiku, neboť je to jejich přirozenost. Která je však opakovaně vede do záhuby (bohužel i se sousedy kterým chtějí mistrovat). Kdežto Američané raději riskují a bojují za svobodu, neboť věří v sebe sama a v zákon. Toto někdy vede k tvrdým střetům mezi názorovými oponenty a i k fyzickým pokusům o likvidaci představitelů názorové konkurence.
Kdy si musíme uvědomit, že lidé kteří chtějí aby rozhodoval někdo jiný chtějí mít ze své podstaty klid. Oni chtějí mít svůj klid, věnovat se obrazně řečeno svému "dvorku". Kdy je určitým problémem to, že majíce špatnou zkušenost s našimi lokaji si myslí že cizinec nám povládne lépe. Což je většinou omyl, neboť to je to co způsobuje proč děláme na cizí a ještě se u nás daří lokajství.
Mnoho lidí napadne jak z toho ven? Zde je pomůckou k uvědomění si toho proč se toto děje to, že tito lidé chtějí mít hlavně svůj klid. Oni nechtějí řešit nějaké problémy. Oni si chtějí žít svůj život. To je jejich silná i slabá stránka zároveň, neboť když budou sloužit cizinci je tento využije primárně pro svoji potřebu (byl by hloupý kdyby to neudělal). Kdy se jim taky může stát, že i o svůj "dvorek" přijdou, neboť jak známo právo přeje připraveným.a ten, kdož si své nehlídá o to může také přijít. To je slabina jejich přístupu k životu, kdy nechtějí nic vážného řešit a pokud se přece jenom proberou bývá to dlouho. A těžko se to vrací zpět.
Pokud chcete tyto lidi získat na svou stranu jim dejte najevo že po nich nebudete nic vážného chtít. Dejte jim najevo že si budou moci své životy žít tak jako doposud. V klidu a bez strachu z toho že po nich bude někdo něco chtít. Co doposud nikdo nechtěl. A oni se bez toho obešli."
Z pléna:"co tím máte na mysli?"
Pan Balzagette:"třeba povinnou instalaci tepelných čerpadel místo klasických kamen. Což je příklad který mne napadl jako první. Žádné takové pánské nařizování "do každé rodiny, tepelné čerpadlo povinný". Nic takového. Žijte si jako doposud, pokud to ostatním nevadí."
A co ti, kteří se chtějí starat. Kteří chtějí rozhodovat o svém životě?
Pan Balzagette:"ty můžete zaměstnat přemýšlením jak to udělat abychom se měli lépe. Více vydělávali, děti měly lepší možnosti uplatnění, prumysl šlapal a zároveň jsme nemuseli lidi do ničeho nutit. Tak jako to dělá vrchnost přesvědčená o své neomylnosti. Což bývá někdy začátek jejího konce, neboť pýcha předchází pád."
"Takové to "nech brouka žít". Řekl kdosi v sále.
Pan Balzagette:"i tak to lze říci. A zároveň, pokud si uvědomíme platnost citátu "kdo nejde proti nám jde si svojí cestou" nám to ušetří mnohé starosti a hned tu bude lépe na světě."
Pan Balzagette se napil a řekl:"nyní necháme Čechy Čechům a přesuneme se do Euroasijského prostoru. Na řadu přichází Čína a Rusko."
"Než začnu o Číně a Rusku naváži na přednášku o Německu. Neboť jsem byl před chvílí o přestávce tázán proč bylo Východní Německo přijmuto do Koalice Střed, zatímco u jeho Západní části toto není možné.
Základní problém je mentalita Němců, kteří jsou kvůli své minulosti naučení poslouchat své vládce. Doslova jako stádo, s prakticky absolutní poslušností a disciplínou. Zatímco jejich vládci sní o "vůdčí roli Německa". Kdy je nutné říci, že když se zasnili poprvé měla z toho zamotanou hlavu Evropa a od roku 1917 i Amerika. Když se zasnili podruhé měla z toho zamotanou hlavu prakticky celá planeta. A když se zasnili potřetí nastalo "šafnutí" se zelenáním dohromady, v čehož důsledku z toho měla zamotanou hlavu celá EU, kterou to nakonec hlavu stálo. Neboť se rozpadla. Bylo to třikrát. A jelikož se říká třikrát a dost jsme ve vedení koalice Střed dospělí se známostí faktů a teorie sociálního darwinismu o které zde přednáším k závěru že Německo již nelze spojit do jednoho velkého útvaru. Neboť by s velkou pravděpodobností začali nejprve makat na své obnově a následně na ovládnutí svého okolí. Zde, jelikož východní Němci jsou mentalitou blíž národům sdružených v koalici Střed padlo rozhodnutí je přijmout do koalice Střed. Včetně Bavorska přijmutého jako separátní stát, neboť je to způsob jak východní a západní Německo udržet rozdělené."
A jak je chcete udržet od sebe? Ptal se pán který se debaty u stánků neúčastnil.
Pan Balzagette:"úplně jednoduše. Tak, že Západní Německo nebude moci být do koalice Střed přijmuto. A to nikdy. Pokud se Západní Němci vzchopí s nimi budeme obchodovat. Bude se tam moci jezdit. Ale nebudou se moci stát součástí naší koalice Střed. Neboť kdybychom to dovolili bychom je ve své podstatě spojili dohromady. Kdy by se zároveň stali největším a nejlidnatějším státem koalice Střed. Kdy by se opět mohli zasnít o vedoucí úloze. A kam ten sen vede všichni víme. Do pekla zmaru, války, bídy a ztracených nadějí."
Poté pan Balzagette nechal několik minut lidi v sále ať se o problematice mohou pobavit. Nejčastější názor zněl: "mně se tenkrát zdálo divné proč berou východní Němce do Koalice Střed. Měl jsem obavy aby nezačali zase blbnout. Ale teď už je mi to jasné. Jak je to chytré a mazané. Když jsou jedni uvnitř a druzí venku nemohou být spolu. A vymýšlet hovadiny."
Což u některých lidí vyvolalo jistý škodolibý smích a ironické poznámky.

