Covidové ZOMBIE se valí!

[drigon]

S tímto jevem úzce souvisí fenomén mentálního otroctví kdy platí že otrok se nebojí otroctví na které je zvyklý, ale svobody. Protože svoboda znamená nutnost se sám rozhodovat a tudíž i nutnost nést si za svá rozhodnutí odpovědnost. Toto je způsobeno tím, že jsme po staletí žili v systému kdy pán za kopečky, v cizině rozhodne a my se tomu přizpůsobíme. A nebo to ošvejkujeme. Což je důvodem proč část společnosti vnímá jakoukoliv větší míru svobody spíše jako hrozbu než jako dar.
Následky tohoto fenoménu mentálního otroctví (otrokovo prokletí) jsou ty, že mnoho lidí je ochotno přijmout rozhodnutí "shora" leckdy provedená stylem "o nás bez nás" bez vlastního kritického úsudku neboť je to pro ně pohodlnější a "dělalo se to tak vždycky". Tito lidé zároveň nedůvěřují sami sobě, podceňují své schopnosti a spoléhají na "většího bratra", který jejich určité psychické závislosti dokáže leckdy využít ve svůj prospěch. Jako ventil uvolňující napětí z rozporu mezi přáním a skutečností Češi používají ironii a humor, kritiku vyjadřují nepřímo vtipem, sarkasmem, nikoliv však přímou akcí.
Důsledkem je rozpolcenost společnosti, kdy část společnosti volá po větší samostatnosti, zatímco část druhá má z rozhodování strach a raději poslouchá. Toto vše nejlépe vystihuje paradox:"Češi si svoji svobodu vybojovali v roce 1989, avšak část národa s ní dodnes neumí zacházet." Proto jsou tito lidé náchylní ke vzdání se části své svobody pokud jim někdo slíbí "samé sociální jistoty a pozitiva", čímž jim namaže med okolo úst.
Tudíž když srovnáme mentalitu Čecha, Němce a Američana vyjde nám, že Čech se raději přizpůsobí, je ironický, leckdy se podceňuje v čehož důsledku jen přežívá. Zatímco Němci, ti poslechnou "befel", táhnou v jednom šiku, neboť je to jejich přirozenost. Která je však opakovaně vede do záhuby (bohužel i se sousedy kterým chtějí mistrovat). Kdežto Američané raději riskují a bojují za svobodu, neboť věří v sebe sama a v zákon. Toto někdy vede k tvrdým střetům mezi názorovými oponenty a i k fyzickým pokusům o likvidaci představitelů názorové konkurence.

"Rozpolcenost našeho národa je způsobena tím, jakým podmínkám se ten který jedinec více přizpůsobil. Jestli zůstal v jádru člověkem který se dovede rozhodnout, nebo jestli se rád takzvaně "veze", kdy rozhodují jiní a on jenom plní rozkazy." Pokračoval pan Balzagette. "Toto je způsobeno obdobími kterými jsme prošli. Obdobími kdy jsme si vládli sami i obdobími kdy nám vládli jiní.
Kdy si musíme uvědomit, že lidé kteří chtějí aby rozhodoval někdo jiný chtějí mít ze své podstaty klid. Oni chtějí mít svůj klid, věnovat se obrazně řečeno svému "dvorku". Kdy je určitým problémem to, že majíce špatnou zkušenost s našimi lokaji si myslí že cizinec nám povládne lépe. Což je většinou omyl, neboť to je to co způsobuje proč děláme na cizí a ještě se u nás daří lokajství.
Mnoho lidí napadne jak z toho ven? Zde je pomůckou k uvědomění si toho proč se toto děje to, že tito lidé chtějí mít hlavně svůj klid. Oni nechtějí řešit nějaké problémy. Oni si chtějí žít svůj život. To je jejich silná i slabá stránka zároveň, neboť když budou sloužit cizinci je tento využije primárně pro svoji potřebu (byl by hloupý kdyby to neudělal). Kdy se jim taky může stát, že i o svůj "dvorek" přijdou, neboť jak známo právo přeje připraveným.a ten, kdož si své nehlídá o to může také přijít. To je slabina jejich přístupu k životu, kdy nechtějí nic vážného řešit a pokud se přece jenom proberou bývá to dlouho. A těžko se to vrací zpět.
Pokud chcete tyto lidi získat na svou stranu jim dejte najevo že po nich nebudete nic vážného chtít. Dejte jim najevo že si budou moci své životy žít tak jako doposud. V klidu a bez strachu z toho že po nich bude někdo něco chtít. Co doposud nikdo nechtěl. A oni se bez toho obešli."

Z pléna:"co tím máte na mysli?"

Pan Balzagette:"třeba povinnou instalaci tepelných čerpadel místo klasických kamen. Což je příklad který mne napadl jako první. Žádné takové pánské nařizování "do každé rodiny, tepelné čerpadlo povinný". Nic takového. Žijte si jako doposud, pokud to ostatním nevadí."

A co ti, kteří se chtějí starat. Kteří chtějí rozhodovat o svém životě?

Pan Balzagette:"ty můžete zaměstnat přemýšlením jak to udělat abychom se měli lépe. Více vydělávali, děti měly lepší možnosti uplatnění, prumysl šlapal a zároveň jsme nemuseli lidi do ničeho nutit. Tak jako to dělá vrchnost přesvědčená o své neomylnosti. Což bývá někdy začátek jejího konce, neboť pýcha předchází pád."

"Takové to "nech brouka žít". Řekl kdosi v sále.

Pan Balzagette:"i tak to lze říci. A zároveň, pokud si uvědomíme platnost citátu "kdo nejde proti nám jde si svojí cestou" nám to ušetří mnohé starosti a hned tu bude lépe na světě."

Pan Balzagette se napil a řekl:"nyní necháme Čechy Čechům a přesuneme se do Euroasijského prostoru. Na řadu přichází Čína a Rusko."

Před povídáním o Rusku a Číně byla přestávka, během které se pán Balzagette bavil s hloučkem lidí u stánků s občerstvením a nápoji. Debata to byla natolik zajímavá že se rozhodl na ni navázat ještě před přednáškou o Číně a Rusku.

"Než začnu o Číně a Rusku naváži na přednášku o Německu. Neboť jsem byl před chvílí o přestávce tázán proč bylo Východní Německo přijmuto do Koalice Střed, zatímco u jeho Západní části toto není možné.
Základní problém je mentalita Němců, kteří jsou kvůli své minulosti naučení poslouchat své vládce. Doslova jako stádo, s prakticky absolutní poslušností a disciplínou. Zatímco jejich vládci sní o "vůdčí roli Německa". Kdy je nutné říci, že když se zasnili poprvé měla z toho zamotanou hlavu Evropa a od roku 1917 i Amerika. Když se zasnili podruhé měla z toho zamotanou hlavu prakticky celá planeta. A když se zasnili potřetí nastalo "šafnutí" se zelenáním dohromady, v čehož důsledku z toho měla zamotanou hlavu celá EU, kterou to nakonec hlavu stálo. Neboť se rozpadla. Bylo to třikrát. A jelikož se říká třikrát a dost jsme ve vedení koalice Střed dospělí se známostí faktů a teorie sociálního darwinismu o které zde přednáším k závěru že Německo již nelze spojit do jednoho velkého útvaru. Neboť by s velkou pravděpodobností začali nejprve makat na své obnově a následně na ovládnutí svého okolí. Zde, jelikož východní Němci jsou mentalitou blíž národům sdružených v koalici Střed padlo rozhodnutí je přijmout do koalice Střed. Včetně Bavorska přijmutého jako separátní stát, neboť je to způsob jak východní a západní Německo udržet rozdělené."

A jak je chcete udržet od sebe? Ptal se pán který se debaty u stánků neúčastnil.

Pan Balzagette:"úplně jednoduše. Tak, že Západní Německo nebude moci být do koalice Střed přijmuto. A to nikdy. Pokud se Západní Němci vzchopí s nimi budeme obchodovat. Bude se tam moci jezdit. Ale nebudou se moci stát součástí naší koalice Střed. Neboť kdybychom to dovolili bychom je ve své podstatě spojili dohromady. Kdy by se zároveň stali největším a nejlidnatějším státem koalice Střed. Kdy by se opět mohli zasnít o vedoucí úloze. A kam ten sen vede všichni víme. Do pekla zmaru, války, bídy a ztracených nadějí."

Poté pan Balzagette nechal několik minut lidi v sále ať se o problematice mohou pobavit. Nejčastější názor zněl: "mně se tenkrát zdálo divné proč berou východní Němce do Koalice Střed. Měl jsem obavy aby nezačali zase blbnout. Ale teď už je mi to jasné. Jak je to chytré a mazané. Když jsou jedni uvnitř a druzí venku nemohou být spolu. A vymýšlet hovadiny."
Což u některých lidí vyvolalo jistý škodolibý smích a ironické poznámky.

[Rafael]

Jak Palírník vysvětloval nízkou kvalitu svých piv:
Už delší dobou před Martinskou katastrofou se u nás vyrojilo velké množství tzv. Minipivovarů.
A zkoušeli vše možné, všemožné pivní styly.
A přišli taky, dotáhli to odněkud z ciziny, že to bude pecka. Že přece vše co přijde že západu musí být lepší než naše stará klasika.
A tak začali různá piva pod nejrůznějšími názvy vyrábět podle těch západních vzorů.
Bylo to provozně jednodušší a využili i bezmezného obdivu k západu.

A k tomu musím přidat pár technologických podrobnosti, ale to až příště.
Teď se jen omezím na jejich jednoduchou výrobu.
A taky i proč jsem se v naší PA době na to dal.
No, zkrátka - omezené možnosti.

Z Kroniky Mlýna

[Rafael]

Svrchní kvašení
Svrchní kvašení je proces, při kterém běžné kvasinky -  Saccharomyces cerevisiae kvasí při vyšších teplotách 15 až 24 °C. Hlavní kvašení je proto kratší a takto vyrobená piva mají zpravidla také daleko kratší dobu ležení.
Při vyšších teplotách kvašení vzniká více aromatických látek – esterů a vyšších alkoholů, které dodávají pivu charakteristickou vůni a ovocnou chuť.

Spodní kvašení - stará klasika
Používají  se kvasinky spodního kvašení - Saccharomyces pastorianus.
Spodní kvašení se vyznačuje především nižší teplotou kolem 10 °C, chuťovým profilem, který je čistší, neutrálnější a oproti svrchnímu kvašení nezanechává v pivu tolik ovocných a jiných chutí a vyšší sedimentací kvasnic. Spodní kvašení probíhá o hodně  déle než svrchní. A právě ta potřebná nízká teplota je pro mě energeticky velmi náročná. A taky i dlouhá doba kvašení a ležení.

A proto ty mé piva moc nechutnají. Pivaŕi přece jen preferují spodně kvašené ležáky.

Z Kroniky Mlýna

[drigon]

Nyní se podíváme do Ruska a Číny. Pokračoval pan Balzagette. Dvou rozlehlých zemí s úplně jinou logikou státní moci a správy. Kde platí že centrum musí vládnout tvrdě jinak se regiony začnou odtrhávat a jednota drolit.
Rusko je rozlehlá země s drsnými podmínkami což formuje vztah tamních obyvatel k přežití. Jsou odolní a zároveň praktičtí, což se projevuje na jejich technice která nemusí být posledním hi-tech výkřikem módy, avšak musí vždy spolehlivě fungovat. Řešení jsou jednoduchá, robustní a opravitelná, neboť v rozsáhlých liduprázdných končinách jejich země jsou tyto vlastnosti techniky podmínkou přežití.
Lidé v Rusku věří v sílu státu, k čemuž jsou dlouhodobě vychovàváni. Toto však zároveň znamená nižší hodnotu lidského života proti západním civilizacím, neboť systém řízení je tvořen převahou, silou, zastrašením a represí vůči těm co nesouhlasí. Čehož důsledkem je jistý lidský fatalismus, neboli přijímání osudu tak jak přijde. Což leckdy vede k tomu, že člověk který byl režimem uvězněn pro tento režim začne pracovat. Což byl případ jednoho uznávaného sovětského raketového vědce.

Zatímco Rusko jde na věci silou je Čína úplně jiný případ. Případ národa jdoucího cestou dlouhodobého plánování, kopírování, vývoje vlastní cesty a selekce. Což je způsobeno historickým nastavením Číny, která jako nejlidnatější civilizace musela řešit jak udržet miliardu lidí pod kontrolou. Což vedlo k sofistikovanému byrokratickému aparátu jehož tradice sahá až do doby císařství.
Čínská strategie je pozorovat, učit se, kopírovat, zdokonalovat, jít vlastní cestou. Což je způsobem jak se vyvarovat slepých uliček a zároveň efektivně využít vlastních schopností. Číňané jdou na věc víc sofistikovaně než Rusové, kdy namísto vojenského ovládání společnosti používají systém cukru a biče. Čehož výsledkem je systém sociálního kreditu, což je způsob propojení kontroly s motivací a trestem. Kterému se občan přizpůsobí ne proto že by se bál policisty, ale proto protože by přišel o výhody. Což se týká i jeho rodiny, což je velmi silný motivační prvek. Toto vytváří velmi silný selekční tlak kdy jsou nekonformní lidé vytlačováni na okraj společnosti.
Když srovnáme Číňany a Rusy nám vyjde, že Rusové jdou na věc cestou přímé síly, improvizace a orientace na přežití. Jsou zvyklí že život je těžký, proto snesou ztráty které by Západ nezvládl.
Číňané myslí na budoucnost, plánují, jejich systém je kombinací výhod a trestů, kdy se Číňané naučili že když budou loajální je systém odmění.
Jak je vidět, Číňané a Rusové jsou odlišní. Jejich mentalita je odlišná, avšak svým způsobem se doplňují. Kdy Rusové mají na svém území ohromné zásoby nerostných prvků, zdrojů energie a paliv a stavebních hmot. Jejich národ je zvyklý na ztráty a vojenská disciplína má dlouholetou tradici spojenou s bojem v nepříznivých podmínkách. Toto vše je zdrojem určité tvrdosti a schopnosti zastrašit.

[drigon]

Číňané fungují jako ekonomická základna s technologickou kapacitou, kdy jsou schopní obchodovat i s těmi kdož s nimi nesouhlasí. Kdy místo vojenského dobývání jdou cestou obchodních závazků.

U obou říší, jak Ruska, tak Číny je nutné si uvědomit že obě říše jsou velmi staré. Jsou takzvaného civilizačního typu, kdy nepřežívají jen díky státním strukturám, ale díky své tradici, paměti, schopnostem strategického uvažování a schopnosti absorbovat rány. Obě tyto říše spolu jak kooperovaly, tak i válčily. Což znamená že obě strany znají jak své silné stránky, tak i slabiny. Kdy mají vyvinuté obranné mechanismy vůči tomu druhému.
Tento stav vzájemného vyvážení kdy oba národy znají slabiny toho druhého zvyšuje šanci na stabilnější spolupráci, neboť oba partneři se znají a riziko nežádoucího překvapení je minimální. Takové to "pragmatické manželství".
Od dvacátých let 21 století začala narůstat vzájemná migrace, díky čemuž nastal rozvoj mezikulturních vztahů. Což je mimo jiné způsobeno tím, že v Čínské společnosti je nadbytek mužů a v Ruské kvůli válce zase nadbytek žen. Toto způsobuje vytváření vzájemných vztahů, kdy Číňané považují svojí rodinu za základní kámen své společnosti. Vznikají tak nové rodové linie kde se mísí ruská tvrdost s čínskou vytrvalostí a schopností dlouhodobě plánovat. Kdy takto může z genetického a kulturního pohledu vzniknou nový typ populace kombinující pragmatismus a dovednosti Číňanů s houževnatostí a odolností Rusů. Takto vznikne nová populace určená k expanzi a k přežití v budoucích krizích. Což odstartuje nové kolo selekce, neboť Západ bude stát tváří v tvář vůči novému bloku který bude vnitřně propojenou entitou. Kdy může tímto způsobem vzniknout nová mocnost na ose Moskva-Peking která bude mnohem silnější než jakýkoliv mocenský blok který jsme do té doby znali.

[drigon]

Schopnost dlouhodobého plánování mohla být aspektem který umožnil Číně odčinit porážku kterou jí Západ uštědřil v takzvaných opiových válkách v 19 století. V době vrcholného kolonialismu, kdy byla Čína Brity poražena a nucena se jim podřídit. Toto podřízení, které vyvrcholilo uznáním Hong Kongu jako nezávislého území poté, co došlo k rozkolu a vnitřnímu boji v Číně, byť toto území Čína odjakživa považovala za své nebylo v Číně zapomenuto. Avšak povaha dlouhodobého Čínského plánování znamenala, že si Číňané počkali na svůj čas. Ten nastal po šedesátých letech 20 století, kdy v západní Evropě došlo k liberalizaci společnosti a na univerzitách panovala otevřená nálada. To byl čas začít podnikat kroky které posléze způsobily vážné narušení demokracie v západní Evropě a v Americe. Těmito kroky došlo k jevu který je dnes znám jako Dlouhý pochod institucemi. Jev provedený ve spolupráci se Sověty a jejich disidenty kteří začali mladým lidem obluzovat hlavy různými teoriemi. Začali podporovat protijaderné hnutí, které na dlouhý čas dokázalo zastavit stavbu jaderných elektráren, což zamezilo tomu aby se Evropa stala energetický soběstačná. Evropa se tak stala energetický závislou na dovozu. Dalším jejich krokem bylo umělé "zelenání", jenž mělo za následek vyhnání značné části výroby z Evropy do Číny. To byl způsob kterým Evropa odevzdala své know-how do Číny, která ho posléze zdokonalila, načež se vydala vlastní cestou. Zatímco tady v Evropě šílené regulace bránily a brzdily dalšímu vývoji, neboť zpoždění způsobená byrokratickými a environmentálními požadavky se nedala jen tak dohnat. Takto Evropa zaostala a propadla se do ekonomické závislosti na Číně, neboť ta se stala výrobcem velké části zboží které Evropa potřebuje.
K odvetě a ovládnutí trhu tak Čína nepotřebovala ani tak zbraně, jako spíš umět navázat spolupráci s Ruskem a vymyslet strategii která využila skutečné liberálnosti Západu. Kdy tito lidé pod rouškou svobody projevu napadali ostatní kteří svobodu projevu potřebovali k projevení nesouhlasného názoru. Zároveň umožňili aby se do čela států dostali lidé kteří rozpoutali migrační peklo. Které mělo jednou pro vždy přepsat demografickou mapu Evropy a tím vyřešit "problém" evropské invence která před staletími umožnila Evropě zaujmout čelní místo světového vývoje leckdy spojeného s kolonializací a podřizováním si dalších států a národů. Toto bylo vyřešeno tak, že se Evropa stala ve výrobě mnoha výrobků na Číně doslova životně závislou, kdy si Číňané do těchto výrobků pokud to šlo instalovali "zadní dvířka" umožňující jim na dálku tyto výrobky ovládat a přinejhorším je zničit. Toto bylo něco s čím museli evropští mocní počítat a v čehož důsledku nemohli "moc vyskakovat". Neboť v institucích byly nalezlé "produkty dlouhého pochodu institucemi" hlídající nastavenou ideologickou linii.

[Rafael]

Palírník ještě k těm pivům:

Svrchní kvasnice se sdružují v koloniích (mohou mít v průměru i několik metrů), žijí na povrchu mladiny a jsou nadnášeny CO2. Vyšší teplota kvašení způsobuje větší květnatost výsledného piva. Svrchní piva jsou chuťově pestrá a často v nich najdete i exotické vůně (hřebíček, banán, grep, atp.) přesto, že jste nic takového do piva nepřidali. To vše způsobuje svrchní kvašení.

Spodní kvašení.

Styl zahrnující všechna spodně kvašená za pomocí spodních kvasnic. Mezi spodně kvašená piva spadala většina tehdejší  světové produkce, mimo jiné i ležák českého typu – pilsner.

Spodně kvašená piva jsou vyráběna při teplotách kolem 10 °C. Poté měsíc a déle leží (od toho označení „ležák“) při teplotách blízkých nule což zajistí, mimo jiné, rozptýlení sirných látek vytvořených při hlavním kvašení.

Přesto že pivo typu ležák je definované zejména spodním kvašením, hlavní rozdíl mezi spodními a svrchními kvasinkami je v jejich schopnosti zpracovat sacharidy složené z galaktózy, fruktózy a glukózy — zpracovat tedy všechny dostupné cukry, což má za následek lepší dosažitelné prokvašení. Svrchní kvasinky tuto schopnosti nemají a tudíž je pivo svrchně kvašené obvykle sladší s nižším dosažitelným množstvím alkoholu.

Anebo jinak:

Výroba svrchně kvašeného piva je mnohem kratší, i proto se tyto „speciály“ těšily velké oblibě u pivovarníků především malých pivovarů, rychlá výroba znamenala vyšší výstav.

Ještě při zrání spodně kvašených ležáků se pěna z povrchu odebírá, aby se do piva nepropadla, u svrchně kvašených se i díky vyšší teplotě vytváří na povrchu krusta a toto ,,zrání" tak v mnohém připomíná zrání pekařské při výrobě kvásku apod.

A proto může být, že ta piva mnohým pamětníkům a pivařům nechutnají. Ale je to taková má úlitba těžkým časům.

- ,,To si kuwaaa piš, že nechutnají. Já tam v něm cítím asi šest chutí a žadnou dobrou. M.j. tam cítím kopřivy, zelí, samé kvasnice vůbec samé pachuti. A to nemluvím o těch zákalech. Vždyť to vypadá jako voda z kaluže. Vyser se na to pivo a dělej to co umíš!"

Z Kroniky Mlýna

[Rafael]

Konec pivní debaty anebo její pokračování?

Lysien:
- ,,Buďme rádi, že máme aspoň něco co se pivu podobá. Já osobně jsem byl kdysi velký pivař a mrzí mě to. Ale chápu, že žijeme v těžké době s velmi omezenými možnostmi. A jsem vděčný i za to.
A taky bych chtěl připomenout jak se tady před lety propagovalo tzv. ledování. Sekání a sběr ledu a ledových ker v hlubokých sklepech uskladněných. Větší zájem o tu práci sice nebyl, ale přece se jen několik desítek metráků uskladnit podařilo.
Jenže poslední dva roky počasí ledování vůbec nepřálo..."

Balgazette:
- ,,Uvidíme jaká bude letošní zima, kolik bude ledu anebo zda se Palirnikovi a naší energetice podaří zprovoznit nějaké efektivní chlazení.
To co zatím máme je potřebnější pro uchovávání masa a potravin. A ne pro výrobu pivních ležáků".

Z Kroniky Mlýna

[drigon]

A nyní se dostáváme na Ukrajinu, řekl pan Balzagette. Kde vidíme jak to dopadá když se na místě funkčních institucí usadí korupčníci napojení na polomafiánský stát.
Toto vede k rozpadu institucí kdy slabý stát nedokáže prosadit zákony, udržet pořádek a chránit občany a slušné podnikatele proti zvůli podplacených úředníků a policistů. Korupce zde vede k tomu, že moc je v rukou těch lidí kteří mají peníze, kontakty a páky. Kteří v tom takzvaně "umí chodit." Tato paralelní struktura mafie ve slabém státu se postupně stává alternativou, kdy lidé řeší své problémy přes "vora v zákoně", neboť ten je blízko, jeho "spravedlnost" je funkční a rychlá, neboť "vor v zákoně" je blízko zatímco slabý stát je daleko.
Následkem tohoto stavu je exodus schopných, to jest lidí kteří se chtějí vypracovat na základě svého vzdělání, píle a pracovitosti. Tito lidé vidí že se v polomafiánském, klientelismem a korupcí prolezlém prostředí neprosadí, neboť ti s penězi, kontakty a mocí je vždy předběhnou. Neboť se prolobují a podplatí co chtějí a co uznají za vhodné pro splnění svých zájmů. Proto schopní lidé odcházejí tam, kde mají možnost se prosadit, což vede k poklesu výkonnosti domácí ekonomiky (s odcházejícím pracovitým a schopným člověkem odchází i všechny hodnoty a statky které po svém odchodu vytvoří).
Dlouhodobě toto vede ke stavu kdy ve společnosti přežívají hlavně lidé přizpůsobiví až oportunističtí, kteří se korupci, mafii a podplaceným úředníkům a policistům přizpůsobí, dále ti kteří se tohoto systému aktivně účastní a dále ti, kdož jsou nucení v tomto prostředí přežívat. To jest obyčejní lidé kteří nemají kvůli nízkým mzdám či jiným okolnostem možnost vycestovat.
Výsledkem je cyklus kdy slabý stát plodí stále silnější mafii a chaos, což se opakuje stále dokola. Až ve finále vláda prakticky úplně ztratí vliv na dění ve svém státě, což vede k nárůstu vlivu oligarchů a mafiánů kteří napojení na jimi ovlivněné politiky si stát doslova rozparcelují jako svoji kořist. Což dopadá tak, že se území kdysi jednotného státu rozdělí na několik menších celků kterým vládnou místní "struktury". Kdy tyto struktury mohou být ovlivněny z venku, což může nadále zvyšovat tlak na slabý stát, případně vyvolávat vnitřní rozbroje.
Tito místní vládci pokud spolu začnou soupeřit, obvzláště mají-li vojenskou moc podpořenou zbraněmi z konfliktu rozpoutávají vnitřní konflikty které posléze vedou k rozpadu státu. Jehož slabé instituce již nejsou schopny tomuto jevu odolávat, neboť jsou prakticky převážně nebo zcela nahrazeny místními strukturami. Když tyto okolností vedou k rozpadu státu se stává že oblasti které byly v minulosti součástí jiných států začnou u těchto států přirozeně hledat ochranu a pomoc, neboť mají strach z jiných oblastí které s nimi soupeří. Obvzláště jsou li tyto vojensky lépe vybaveny. Toto vše bylo důsledkem toho, že nekontrolovaná a v podstatě nekontrolovatelná korupce a mafie se staly natolik porostlými se státem, že v okamžiku kdy přišla krize lidé státu nevěřili neboť tento byl slabý a neschopný vymoci dodržování práva a zákonů. Lidé kteří toto viděli věřili svým rodinám, známým a značná část z těch kteří žili na území jenž byla kdysi součástí jiných států zůstala věrná svým historickým kořenům kdy tito lidé s jejich vůdci hledali pomoc a důvěru u států jejichž součástí byli kdysi jejich předci. Obvzláště když viděli že tam stát a jeho instituce fungují jak mají.
Toto rozhodlo proč se oblasti které byly kdysi součástí jiných států pod ně vrátily. Byla to vůle jejich obyvatel která je posunula v čase. A to jak dopředu, do období nové stability, tak i zpět, kdy se historické základy na které si lidé vzpomněli staly základem této změny. Kdy došlo k naplnění starého přísloví říkajícího "dobří holubi se vracejí."
Avšak aby s sebou dobří holubi nepřitáhli i straky a supy bylo nutné přijmout jistá opatření.

[drigon]

Toto vše co bylo napsáno, národnostní rozdíly, rozdíly v uvažování a způsobu myšlení byly tím, co si uvědomili zakladatelé Koalice Střed. Uvědomili si, že pokud se pokusí všechny národy sdružené do Koalice Střed "rovnat" podle jedné šablony toto časem povede k pnutí, růstu nacionalismu a poté i k rozpadu, čehož mohou využít protivníci Koalice Střed. Toto bylo důvodem proč byla Koalice Střed zkoncipována jako svazek svobodných národů evropských kde si každý stát zodpovídá za sebe s tím, že tyto státy spolu obchodují v celní unii ve svých národních měnách. Každý stát má svoji armádu z které je určitá část vyčleněna na pomoc ostatním státům sdružených v Koalici Střed jako síly přímé reakce jejichž podíl je určen s ohledem na míru rizika. Válečné námořnictvo Koalice Střed je společné pro všechny národy které se spolupodílí na jeho financování.
Systém tak dává státům autonomii ve vzdělání, kultuře, ekonomice, financích a politice. V Koalici Střed je snaha podporovat různorodost národů, neboť to je zárukou toho že se skoro vždy najde někdo vhodný k řešení případných problémů. Avšak zároveň je snaha podporovat mezinárodní rodinné a pracovní vztahy, kdy jednou z oblastí kde toto probíhá je válečné námořnictvo Koalice Střed.
Výsledkem je stav, kdy si každý stát rozhoduje o své politice, kultuře, vzdělání, ekonomice a energetice. Což je způsob jak snížit riziko nacionalistických konfliktů.
Společný rámec Koalice Střed tvoří celní unie a společné válečné námořnictvo symbolizující jednotu Koalice Střed, které je zároveň pracovním tavicím kotlem kde vznikají mezinárodní vztahy neboť lidé různých národností spolu musí fungovat. Vycházet spolu, čímž dochází k navazování sociálních vazeb.
Různé jazyky, tradice a způsoby uvažování jsou chápány jako výhoda, neboť pokud přijde krize je šance že že nějaký národ v Koalici Střed má mentalitu a zkušenosti vhodné k jejímu řešení.
Tento přístup je naprosto opačný než v EU, kde se tlačilo na sjednocování a centralizaci což podporovalo nacionalismus. Koncept Koalice Střed tak do určité míry připomíná Švýcarskou konfederaci a skandinávskou unii, avšak ve vlastním podání.
Koalice Střed je z vojenského hlediska strategickým obranným štítem Střední Evropy proti tlaku velmocí (Rusko, Německo, USA, Čína, ...), neboť Koalice Střed rozprostírající se mezi třemi moři tvoří nejen most a celnici mezi Východem a Západem, ale je zároveň i izolátorem mezi těmito dvěma antagonistickými celky. Což podle některých názorů může vést k ukončení R-U války, neboť oba bloky jsou odděleny Koalicí Střed. Svazkem národů které podle mezinárodního klimatu střídaly své pány až se nakonec rozhodly žít po svém a za své. Zvolily třetí cestu, cestu samostatnosti a prosazení svých nároků a požadavků. Kdy jsou zároveň schopny kontrolovat roky energií ve východozápadním směru.

V Koalici Střed je podporována sociální politika navazování vzájemných mezilidských vztahů mezi příslušníky jednotlivých národů což vytváří přirozené lidské mosty. Kdy propojení tři moří (Balt, Středozemní a Černé) vytváří koridor sever-jih umožňující plynulý tok energií, surovin, služeb a výrobků čímž tak vzniká energetický trh nezávislý na jednom dodavateli.

[drigon]

Jedním z důležitých států Koalice Střed je Polsko, kdy připojením východní části Ukrajiny rozšířilo své předpolí, což dalo prostor na vytvoření východní obrany Koalice Střed. Kdy je zároveň díky vyčleněným částem armád zajištěno vzájemné krytí zad jednotlivým členům Koalice Střed.
Tento efekt propojení vytváří vzájemnou závislost, neboť členové Koalice Střed ví, že když jsou závislí na vzájemném propojení budou v případě vzájemných neshod hledat cesty ke kompromisu a vzájemné dohodě.
Toto vzájemné propojení národů sdružených do Koalice Střed je odpovědí na tlak velmocí, neboť hranice Koalice Střed z velké části kopírují území národů které byly v minulosti objektem zájmu mocností a mnohé země byly i okupovány či ekonomicky vysávány.
Výsledkem je to, že Koalice Střed není závislá na Rusku, ani na Německu, ani na USA , neboť tři moře v kombinaci s kontinentálním mostem a celní unií vytváří z regionu tří moří páteřní koridor Evropy. Kdo drží tento koridor drží i energetické tepny, logistické trasy a uzly a vojenské prostředky.
Čehož jsou si národy sdružené v Koalici Střed vědomy a mají dvě klíčové jistoty koalice -energetickou soběstačnost a vojenskou solidaritu. Energetická soběstačnost byla mimo jiné způsobena tím, že byl zrušen zákaz využití uhlí jako paliva. Bylo však dáno že uhlí musí být využito s maximální efektivitou a co nejvíce produktů jeho spalování musí být využito. Což se týká hlavně energosádrovce, popílku i strusky. Případně produktů vznikajících během zplyňování uhlí v kombinovaných blocích schopných v paroplynovém cyklu spalovat zemní plyn i energoplyn. Proto je zahajována výstavba nových bloků s využitím superkritických bloků a s využitím technologie IGCC,někdy se uhlí zplynuje a vzniklý plyn se používá v paroplynovém cyklu.
Tento krok znamená energetickou jistotu Koalice Střed, neboť uhlí je jedinou z mála energetických surovin které má Koalice Střed dostatek. Avšak podmínka maximálně efektivního využití zabraňuje zbytečnému plýtvání touto cennou energetickou surovinou do doby než budou použity nové postupy získávání energie (jádro, fúze). Toto ukazuje že se Koalice Střed vydala pragmatickou cestou nahrazující zběsilou ideologii západu. Neboť pragmaticky a prakticky smýšlející lidé řekli, že matička příroda nám nadělila suroviny proto, abychom se jejich použitím dostali na vyšší vývojovou úroveň (vítr -,>uhlí -> uran -> fůze).
Tento vývoj v Koalici Střed byl možný proto, protože její národy byly schopny čelit tlaku velmocí, byly schopny improvizace a vzájemné komunikace. Toto se jejich pragmatičností a schopností čelit výzvám bylo tím co vedlo k jejich spojenectví, kdy jeden uznává druhého a zároveň jsou schopny si vzájemně pomoci a pragmaticky obchodovat se všemi kteří s nimi nebojují. Neboť mottem Koalice Střed je:Kdo nejde proti nám jde si svojí cestou.
Což mnohé zjednodušuje a odstraňuje to mnohé třecí plochy které by jinak vedly ke konfliktům.

[drigon]

V Koalici Střed je jasně dáno, že právní normy musí být jasné, stručně a srozumitelné. Neboť tak je zajištěna právní jistota a vymahatelnost práva spojená s vírou lidí ve stát a jeho instituce. Kdy je víra lidí ve stát, jeho instituce a společnost základním stavebním kamenem demokracie. Pokud se přes to najde zákon umožňující vícero různých výkladů musí soud či jiná instituce respektovat všechny tyto výklady za podmínky že tyto výklady neporušují jiné zákony či nařízení. Toto opatření se týká nejen obchodních a občanských záležitostí, ale i záležitostí státoprávních. Pokud ústavní soud nařídí odstranit víceznačnost výkladu zákona je změna zákona platná až po doběhnutí případů započatých před začátkem platnosti změny zákona (retroaktivita zakázána absolutně). Což je zákonná ochrana vzniklá kvůli právní jistotě a z důvodu zabránění aktivistických zásahů do práva které mohou poškodit víru společnosti v zákon a pořádek.
Při nařízení ústavního soudu o odstranění víceznačnosti platí, že nový zákon musí schválit jak parlament tak i Velká Sedma jako jeho odborný garant. Pokud některá z těchto institucí změnu zákona zamítne a trvá-li na původním znění zákona je jedinou možností jak zachovat původní znění zákona vypsání všelidového referenda. Neboť výsledek všelidového referenda je jediným zákonným prostředkem schopným zvrátit judikát ústavního soudu který nastává v případě že se nadpoloviční většina voličů rozhodne pro zachování původního znění zákona. Pokud voliči ústavní soud podpoří platí návrh nový. Tímto prvkem je splněno že lid je zdrojem moci.

[Rafael]

Noční scéna u Palírny:

Byla hluboká noc. Všechny ohně v Mlýně už dohasly a jen palírna si žila vlastním životem – tiché syčení kotlů, občasné kapnutí pálenky do demižonu a s tím spojený hutný pach, který se nesl údolím.

Kolem šel starý Jílek, který si zkracoval cestu od řeky. Slyšel, že Palírník drží nového psa, ale moc tomu nevěřil. Až do té chvíle.

Ze tmy, přímo u vrat palírny, na něj zíraly dva zelené body. Zprvu si myslel, že jde o světélkující mech, dřevo nebo odraz lampy z dálky. Ale pak se to pohnulo, nadechlo, a z temnoty se vynočila psí hlava.

Pes neštěkl, jen seděl a upřeně ho sledoval. Zelené oči mu zářily do tmy jako dva žhavé uhlíky ponořené v absintu.

Jílek couvl, zakopl o kámen a rychle se vydal pryč. Ještě dlouho za sebou cítil ten pohled.
Druhý den už se po Mlýně šeptalo:

- „Palírník má čarodějného psa…“

- „Jeho oči svítí jako samotná Zelená vila…“

- „To není pes, to je znamení!“


Amazonky, když se to dozvěděly, jen mlčky pokývaly hlavami. Pro ně to bylo potvrzení – Absinth patří jim.

Z Kroniky Mlýna

[drigon]

Dalším důležitým prvkem uspořádání státních záležitostí je transparentnost, kdy musí být veškeré veřejné zakázky zveřejněny a to včetně všech nabídek. A to i těch neúspěšných. Dále platí že pokud některá firma odmítne zakázku kterou vyhrála je nutné vypsat nové výběrové řízení kterého se tato firma nesmí účastnit. Pokud by šlo o předání vyhrané zakázky jiné firmě je toto možné pouze v případě že toto předání zadavatel veřejné zakázky dovoluje ve svých podmínkách. Jinak je toto přísně zakázáno.
Tento systém byl zaveden s cílem maximálně omezit různé zájmové skupiny či okruhy specializované na vysávání veřejných rozpočtů prostřednictvím veřejných zakázek.
Tato opatření ke kterým se musely zavázat i ukrajinské oblasti které přešly pod Koalici Střed byla pro tamní kruhy doslova šokem. Avšak bylo řečeno, že to, co se stalo před přechodem těchto území pod Koalici Střed nikdo řešit nebude, neboť do té doby se jednalo o jiný státní útvar se svými zákony a zvyklostmi. Avšak po přechodu ke Koalici Střed bude nutné respektovat pravidla transparentnosti s příslušnými zákony a ustanoveními, neboť toto je způsob jak obnovit víru občanů těchto oblastí v zákon a státní instituce. Kdy tato opatření zároveň utlumí obavy části občanů z původních států sdružených v Koalici Střed týkající se korupce a vlivových skupin. Opatření byla přísná a spravedlivá, během poměrně krátké doby se konalo větší množství soudních procesů s korupčníky a úředníky kteří se korupce účastnili. Což vyslalo jasný signál že nová pravidla platí a ten, kdo se jim nepřizpůsobí bude potrestán. Postupem času jak se nová pravidla vžila se najednou i na těchto územích začala objevovat tvořivost a podnikavost ve své prvotní podobě. Neboť Kingem nebyl ten "který v tom umí chodit", ale ten kdo zná a umí.

[Rafael]

Šílená legenda o podivných psích zelených očích:

- Staří pamětníci a i část některých od nichž se to vůbec nečekalo tvrdili, že takové oči míval pes hřbitovníků, co vodil duše mrtvých.
Nebo vlkodlaci spříznění s upíry a podobnou havětí.
Upíří normální psy vůbec rádi neměli. Dokonce jim nechutnala ani jejich krev. Považovali je za nečistá, domestifikovana zvířata a svým způsobem se jich i báli.
A preferovali jako své společníky a ochránce divoké vlky a kde byla možnost hlavně vlkodlaky.

- Mladí ve Mlýně v tom uviděli „cool“ symbol a začali kreslit zelené oči na zdech. Všude možně, ale hlavně na Palírně nebo v její blízkosti.

- Hlavně Amazonky se v tom tehdy vyznamenaly. Pojaly to jako důkaz, že je to jejich „posvátný pes“ a Absint rozhodně nesmí zůstat u Palírníka, ale musí se vrátit k něm k nim. Že ony ho zachránily a proto musí rozhodně patřit k nim. Jinak, že Palírnu a i blízké okolí stihne nějaký Boží trest.

- Palírník to nijak nekomentoval a všichni se divili, že řekl, že na nikoho nebude nadávat, že kazí pověst protože lidi se bojí k palírně chodit a tak. Jen dodal, že Absint zůstane u něj i kdyby se všichni na hlavy stavěli!

Knihovnice podotkla, že legenda se vyvíjí sama od sebe a že se stává legendou kterou už nikdo nikdo nemá pod kontrolou. A že se jí to bláznění vůbec nelíbí.
A vzpomněla Chaón, Styx, převozník mrtvých a podobné...

Martin, Balgazette, Lysien a i mnoho dalších se shodlo na tom, že tato debata nemá žádný praktický význam a že jim to připomíná sněm nějakých svíčkových bab nebo vesnických a pavlačových drben.
A zaúkolovali veterinářku aby si připravila přednášku, nějakou prezentaci a těm tady všem přítomným tupcům vysvětlila proč většina zvířat vidí i v noci a proč jim ve tmě ,,svítí" oči!

Z Kroniky Mlýna

[drigon]

Bavili se spolu lidé na mlýně.

"Hele, oni prý chtějí ve Městě stavět paneláky."

"No nekecej... . Vždyť ty se nestaví takových čtyřicet let. Že by návrat do minulosti?

"Ale, kdepak. Doba je o čtyřicet let dál. Prý má jít o nový stavební systém kdy mají jít ze sekcí udělat jak čtvercové, tak i obdélníkové stavby ze kterých lze skládat domy do tvaru L, U, S, T. A prý do výšky až dvanácti podlaží."

"Prosím tě, jak na to přišli? A nebude tam slyšet každé prdnutí?"

Systém LUST, jak se novému systému panelové výstavby začalo říkat byl reakcí na potřebu vystavět velké množství bytů. Kdy stávající systém zděných staveb, kdy se doslova dávala cihla k cihle byl náročný na kvalifikovanou pracovní sílu, které byl veliký nedostatek. Nehledě na dlouhé technologické přestávky dané technologickými postupy klasického stavení. Což vedlo ke zkoumání různých stavebních systémů a postupů, které by tyto nevýhody odstranily v co největší míře. Byl zkoumán jak systém dřevostaveb, kde však byly obavy z napadení biologickými škůdci, tak i různé velkoformátové konstrukce. Zkoušeli výstavbu z velkých tvárnic, kde však docházelo k prorýsování spár do omítek. Které také musel někdo nahodit. Z čehož se nakonec přišlo na to, že bude nejlepší mít dílce o výšce celé stěny. Kde bude svislé spojení panelů vyřešeno pomocí tvarového spoje a zálivkou cementovou maltou.
Problém s izolací proti kročejovému hluku byl řešen systémem plovoucích podlah položených na protihlukové izolaci. Stropní panely byly navrženy v šířce 2,5 metru, do délky až 7,5 metru a z důvodu vylehčení byly opatřeny žebry s připravenými otvory určenými pro montáž konstrukce podhledů.

[drigon]

Systém, kdy se panely vyrábí v panelárně a po dopravě na stavbu jsou montovány jeřábem stavbu nejen zrychlil, ale umožnil i zaměstnání rekvalifikovaných lidí, neboť odpadla nutnost přesného zdění. Místo toho jeřáb postavil stěnové panely na místo, kde byly zajištěny svařením ocelových kotevních trnů se styčnými deskami, zmonolitněním tvarových styčných spár spojeny do tuhého celku a následně na ně jeřáb položil stropní panely. Tyto měly ve své konstrukci na bocích kapsy s vyčnívající výztuží, která byla provařena s výztuží vyčnívající ze sousedního panelu. Tím došlo k pevnému spojení sousedních stropních panelů, kdy byly tyto kapsy a vlastní spára mezi panely zality cementovou maltou. Kotevní body stropních panelů spočívajících na nosných stěnách byly svařeny s kotevními body na stěnách a vzájemně mezi sebou pomocí spojovacích želez, kdy po vložení věncové výztuže byla tato spára zalita cementovou maltou. Tím byla konstrukce podlaží hotova a mohlo se pokračovat s dalším patrem, neboť další stěnové panely stály na hlavách panelů stropních ke kterým byly přivařeny.
Po postavení hrubé stavby proběhlo vyzdění bytových jader bytů, kde se též zkoumala možnost prefabrikace. Do instalačních jader byly nataženy sítě, kdy platilo že veškerá potrubí procházející mezipatrovými protipožárními přepážkami (děrovaný panel) musí být z nehořlavého materiálu, neboť s plastovými trubkami byl ten problém, že se v případě požáru roztavily a dírou která v protipožární přepážce po jejich roztavení povstala se oheň dostal o patro výše. A nebo muselo být plastové kanalizační či ventilační potrubí opatřeno ohnivzdorným obalem s odolností minimálně 120 minut.
Balkóny a lodžie byly závěsného typu, ve vícero provedeních které stačilo k nosné konstrukci budovy v unifikovaných bodech zavěsit, čímž byla docílena variabilita vzhledu. Hotová budova byla po osazení okny zateplena a natřena.

Vzhledem k tomu, že tato sídliště stavěly obce či stát, a to ať v programu Nulových bytů, či jako nájemní stavby byla do sídlišť včleněna občanská vybavenost. Obchody, hospody, drobné dílny, školy, školky, dětské kroužky, dětská hřiště, fitness zařízení, případně i ordinace lékařů. Tyto služby byly v centrech služeb stavěných jako občanská vybavenost, parkování bylo řešeno parkovacími domy kde si člověk v rámci projektu Nulových bytů mohl "připlatit" za parkovací stání.
Stavba center služeb a občanské vybavenosti byla velkým rozdílem proti developerské výstavbě, kdy docházelo v mnoha případech k rušení různých staveb občanské vybavenosti na jejichž místě vznikaly nové bytové domy. Tím docházelo k zahuštění výstavby a přeměně sídliště na jakousi "ubytovnu". Takto zůstávaly služby v místě a někteří podnikatelé kteří začali podnikat v těchto centrech služeb se postupně vypracovali k vlastním firmám ve vlastní nemovitosti. Čímž tato centra služeb plnila i jistou funkci podnikatelských startupů a inkubátorů, kde si člověk chtějící se postavit na vlastní nohy mohl svoji podnikatelskou strategii a taktiku vyzkoušet za rozumných nákladů v malém. Kdy pokud se ukázalo, že nápad je funkční a takzvaně "nosný" mohl dotyčný postupně vyrůst od malého k velkému a postavit se tak na vlastní nohy.

[drigon]

Vzájemná koexistence a zároveň i konkurence všech tří hlavních systémů výstavby, to jest výstavby obecní a státní (program Nulových bytů a nájemního bydlení), developerské výstavby (prodej do osobního vlastnictví, nebo nájmy) a svépomocné výstavby (rodinné domy, řadové domy a družstevní výstavba bytů) byla tím, co vneslo do stavebnictví zdravou konkurence. Která zároveň vedla ke snížení cen nemovitostí na ekonomickou míru, kde vzájemné vyrovnávání nabídky a poptávky vedlo k dostatku za rozumnou cenu.
Tohoto stavu bylo dosaženo zjednodušením stavebních předpisů, odbouráním legislativních bloků a umožněním odloženého financování, což byl program Nulových bytů. Kdy lidé ekonomicky aktivní postupně po dohodnutou dobu spláceli své byty, aby se po dohodnuté době stali jejich vlastníky. Což bylo obvzláště výhodné pro důchodce, kteří tak do důchodu šli ve svém, tudíž s podstatně nižšími náklady než kdyby museli platit nájemné. Které by bylo v systému legislativního nedostatku obvzláště vysoké.
Tohoto stavu bylo dosaženo i zrušením emisních a jiných povolenek navázaných na spekulativní burzy a spekulativní fondy, které si tak z života lidí dělaly doslova dojnou krávu. Neboť firmu či podnik lze deindistrializovat a vyštvat "za kopečky", avšak běžní lidé musí žít na svém místě. Což z nich dělá ideální cíl pro tyto spekulanty kteří se tak dostávají ke stále větším finančním prostředkům. Které používají pro prolobování svých zájmů u úředníků či politiků kteří jim jsou na ruku vábení mocí a prospěchem který jim z toho kyne. Tímto způsobem se do rukou těchto spekulantů přesouvá stále více moci, kdy se mohou prostřednictvím této paralelní moci dostat k majetkům lidí kteří na ně celý život tvrdě pracovali.
Některým to možná bude jedno, ale bude otázkou času než dojde i na ně. Neboť majetkové dani záměrně navržené tak, aby byla vzhledem ke kupní síle pro většinu obyvatel časem nezaplatitelná neuteče nikdo. Ani samozásobitel na chaloupce u lesa. Obvzláště když tito spekulanti prostřednictvím ovlivněných politiků a úředníků dosáhnou extrémně vysokých cen nemovitostí, které si běžní lidé nebudou moci dovolit. Čímž dojde ke klešťovému efektu , kdy lidé s běžnými příjmy nemají možnost si pořídit vlastní bydlení, zatímco ti, kteří toto stihli předtím než toto nastalo či nemovitost zdědili budou do stavu nevlastníků časem dohnáni majetkovými daněmi. Čehož lze dosáhnout zatížením běžného života spekulativními daněmi s emisními povolenkami v čele, které budou z rozpočtů občanů odsávat stále více peněz. Kdy po zvýšení daně z nemovitostí počítaných podle tržní hodnoty uměle vyšponované do ohromné výše vyjde i tato daň velmi vysoká. Ve výsledku se tak značná část populace během několika let dostane do stavu kdy jí dojdou peníze a svůj dům bude muset prodat. Pokud neskončí v exekuci. Tím rozšiří řady "nevlastníků", novodobé formy to bezzemků a nevolníků nucených žít v cizím. Kteří se tak stanou novodobými nevolníky sociálně uzamčenými s tomto zhoubném systému kdy nebudou mít na to aby mohli dopřát svým dětem lepší vzdělání a tím pádem i šanci na lepší život. Lidé, kteří se tak k kvůli své pohodlnosti vzdají své svobody o ní nakonec přijdou. A s ní i o lepší budoucnost pro své děti. Ukradenou spekulanty kteří se tak stanou novodobou vrchností.
Toto byl důvod proč došlo v Koalici Střed je zrušení systému emisních povolenek, odbourání mnoha legislativních bloků a zavedení transparentnosti. Spojeným se zavedením systému JSS a odborného garanta zákonů včetně možnosti referenda. Systém tak sebral spekulantům jejich moc a na jejich kvičení o ochraně investic jim bylo sděleno že na špatné spekulativní investice se žádná ochrana nevztahuje.

[drigon]

Nyní zbývá dopovědět něco k urbanistickému řešení nových čtvrtí. Leckdy navazujících na původní výstavbu.
Pokud nová výstavba navazovala na stávající sídliště s vícepatrovými domy navazovaly nové panelové či zděné domy na toto výstavbu tak, že ve směru od centra sídliště k jeho stranám klesala výška staveb. Po stranách byly ulice s řadovými domy a ještě dál jednotlivé rodinné domy. Vizuálně to vypadalo jako stará města kde byly vícepatrové stavby v centru města a směrem ke krajům města se výška staveb postupně snižovala.
Co se týkalo center služeb, občanské vybavenosti a škol se školkami je zcela běžně využívali jak obyvatelé sídlišť, tak i okolních rodinných domů. Neboť tyto stavby byly hrazeny i z jejich daní.
Tolik k urbanismu a nyní důležitý dovětek týkající se majetkových daní.
Platilo, že stavby určené k bydlení a individuální rekreaci (včetně pronajmutých) včetně pozemků k nim přilehlých které nejsou určeny k podnikání byly ode všech majetkových daní osvobozeny. Člověk tak ze svého soukromého majetku neplatil ani korunu. Neboť tyto stavby a pozemky ve své podstatě nesloužily k tvorbě zisku, ale k uspokojení základní životní potřeby každého z nás. To jest bydlení.
Kdežto stavby a pozemky (i pronajmuté za účelem podnikání) byly majetkovou daní zatíženy. Neboť jejich posláním bylo generování zisku pro svého vlastníka, tudíž bylo považováno za normální že jejich vlastníci přispějí určitou částkou obci ve které je jejich majetek umístěn na provoz veřejně prospěšných zařízení a dopravní infrastruktury. Toto opatření zároveň nutilo obce vytvářet pro podnikatele vhodné podmínky pro podnikání, neboť podnikatelé jim takto přispívali na provoz obce. Kdy vzájemná konkurence obcí vedla k nastavování rozumných podmínek pro podnikání a zároveň bránila zvyšování těchto podnikatelských majetkových daní na příliš vysokou míru.
Toto byl jeden ze způsobů jak udržet podnikání ve své obci čímž se zároveň pomohlo místní zaměstnanosti. A zpětnou vazbou i obecní pokladně.

Ekonoma o tématu přednášejícího se pán s kloboukem zeptal:"jak to je s majetkovou daní když budu ve svém domě pronajímat byt na bydlení a zároveň suterénní místnost kadeřnici, která tam bude mít kadeřnický salón?"

Ekonom:"z pronajímaného bytu majetkovou daň platit nebudete, neboť byt je určen k bydlení. To jest pokrytí základní životní potřeby. A ne podnikání. Avšak z té suterénní místnosti, kde bude kadeřnice které tu místnost pronajmete provozovat podnikatelskou činnost už majetkovou daň platit budete. A to podle její výměry, základní sazby daně z podnikatelských objektů a místního koeficientu. Tuto daň budete platit po celou dobu po kterou budete mít tuto místnost registrovanou pro podnikatelské účely, neboť tato registrace je podmínkou nutnou pro uzavření podnikatelského nájmu a pro to, aby kadeřnice mohla na vaši adrese vůbec podnikat. To jest mít tam svoji provozovnu."

[Rafael]

Nyní palirnikův Absint se stal objektem celkem nebývalého zájmu.
A jeden z historiků, nechtěl být v Kronice jmenován, jen tak spatra spustil o tajuplných a hrůzostrašných psech:


- Kerberos - O tom se snad ani nemá cenu zmiňovat. Ta potvora je všeobecně známá.

- Anubis (Egypt) – bůh se šakalí hlavou, průvodce mrtvých. Lidé věřili, že psi a šakali mají schopnost vidět do jiného světa.

- Xoloitzcuintli (Xolo), měl doprovázet mrtvé duše do podsvětí. Někteří Xolové byli dokonce obětováni a pohřbeni se svými pány, aby jim „svítili cestu“. Jinak velký pes u Aztéků.

- Cŵn Annwn  byli bílí psi s rudýma očima kteří byli průvodci z onoho světa. Ale i posvátní lovečtí psi mnohých hrdinů v Keltské mytologii.

- Severské ságy – velký pes či vlk, často se zářícíma očima, byl poslem bohů nebo strážcem bran (např. Garm u Hel). - Garm  byl pekelný pes strážící vchod do Helheimu (v severské mytologii říše mrtvých). Měl čtyři oči a hruď promočenou krví. Živíl se totiž krví všech mrtvých lidí. Žil v jeskyni Gnippahellir, jež se nacházela u vstupu do říše mrtvých. Spěchal naproti každému, kdo tam putoval.

- Indické pověsti – pes jako společník boha Yamy, vládce smrti. I tam se psům přisuzovala schopnost vidět, co lidé nevidí.

- Středověká Evropa – existují legendy o „černém psu“ (Black Shuck v Anglii), jehož svítící oči ohlašovaly smrt. Ale někde byl i ochráncem.

- Wepwawet ("otvíratel cest") byl hřbitovním bohem města Asyut. Byl též uctíván jako bůh mrtvých, který odpovídal bohu Anubis. Kromě toho byl také bohem války - lze říci, že "otvíral cestu" jak pro faraonovu armádu, tak pro duše mrtvých.

Martin:
,,Většině přítomných musí být  jasné, že celé to jeho povídání je namířeno proti Absintovi a Palirnikovi. A mělo vystrašit lidí a vzbudit všeobecnou atmosféru strachu. Ale proč vlastně? Koho takové báje a pohádky zajímají?
A tímto mu odebírám slovo a ptám se kde je veterinářka? Přece byla požádána aby tady všem vysvětlila jak je to s těmi svítícíma očima?"

- ,,Myslím, že veterinářka už nepřijde. Nemůže. Cestou sem ji totiž napadlo, zakouslo a někam odtáhlo to psisko. Měl jsem takový výjev. Nebo živý sen. Rád bych se mýlil, ale...".

Z Kroniky Mlýna