Lidé se během přestávky přednášky energetika začali bavit o tom jaké to bylo když po gasoutu nastal blackout. A následně jaké to bylo když odešli pomocníci Severního kříže. Kdy stará moc skončila a nová se teprve začínala rodit.
Byla to doba kdy byla i poměrně veliká území i delší dobu bez elektřiny. Kdy přestala být hlídána část polních solárních elektráren. Které někteří lidé považovali za strůjce problémů ve kterých se ocitli. A začali si na nich vybíjet svoji zlost. Zatímco jiní začali uvažovat jak si s pomocí solárních panelů pomocí alespoň k nějaké elektřině.
Což vedlo k tomu, že tyto nehlídané polní solární elektrárny začaly být rozebírány. Lidé začali solární panely odnášet k sobě domů. Někteří i s konstrukčním materiálem. Problémem však byly solární regulátory, které bylo velmi obtížné sehnat a byly velmi drahé. Nastala doba kutilů, z nichž někteří s dobře vybavenými dílnami, hlavami nabitými znalostmi a knihovnami s technikou literaturou a zásobami dílů. A to ať novými tak i z rozebraných elektronických desek a přístrojů začali konstruovat vlastní regulátory. Ty lepší byly založené na principu PWM regulace, ty jednoduché pracovaly na principu relátkové regulace známé ze starých dynam nabijejících baterie automobilů či vagónů. Lidé tak mohli nabíjet baterie které vytahali z automobilů, kamionů či jiných odstavených či nefunkčních dopravních prostředků.
Dalším využitím byl ohřev teplé vody. A to jak v bojlerech, tak i v různých ohřívačích vody. Kdy si lidé dávali do brutarů různá "ponorná" tělesa, či bojlerová tělesa připevňovali na různé plováky, případně na suchá tělesa vyráběli prodloužené suché jímky připevněné na držáku které končily kousek nade dnem brutaru. Což mělo výhodu v ohřevu prakticky celého objemu vody.
Tato zařízení většinou fungovala tak, že se večer rodina vykoupala, či použila teplotou vody jinak brutar znovu naplnila. Ráno vyšlo slunce, těleso začalo hřát. Kdy platilo že alespoň jednoduchý regulátor dokázal podstatně zvýšit účinnost ohřevu vody.
Během dne těleso vodu nahřívalo, pokud to nestihlo rodina večer vodu dohřála dřevem či uhlím. K přehřívání docházelo málokdy, relativně velká plocha brutaru dokázala přehřátí docela dost bránit. A pokud došlo k varu nebyl problém vodu dolít. A někteří si dokonce vymysleli plovákový vypínač elektrického okruhu.
Tato úspora námahy pro každodenní štípání dřeva dokázala část příslušníků "solárního demoličního derby" přesvědčit že zničením solárních panelů problém nevyřeší. Že je naopak lepší je využít.
Panely tak skončily na střechách, na zdech a v některých případech i volně opřené o zdi, či položené na zemi. Což však bylo krátkodobé řešení, neboť po prvním silnějším větru dotyční přišli na to, že je lepší solární panely pořádně připevnit a vyhnout se tak možným problémům.
Covidové ZOMBIE se valí!
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Stará Maruna povídá: můj starej tenkrát přitáhl domů celou káru těch solárních panelů. Když jsem se ho ptala co s tím bude dělat mi řekl ať se o to nezajímám a s chlapy odešel na vrakoviště za tehdejším JZD. Domů na kárce přitáhl dvě velká dynama, dvě velké baterky a nějaké další věci a regulátor dynama. Na celý den se poté zavřel do dílny, něco tam s Liborem kutil a každou chvíli nadávali. Nakonec se jim nějak povedlo že jim ten jejich udělátor dokázal nabíjet baterky. Jak to tenkrát udělali nevím, jak se jim to podařilo rozchodit vyměnili ve většině světel v baráku původní žárovky za žárovky na 24V s klasickým závitem a přepojili světelné obvody na baterky. A my jsme pak měli alespoň světlo. Načež k tomu udělátoru doplnili ještě nabíječku ze sítě.
A kde je váš chlap teď? Ptal se pan Balzagette. Co sem chodíte jsem si nevšiml že by s vámi chodil.
Stará Maruna: už nežije. My jsme se dost hádali a jednou po hádce práskl s dveřmi a odešel ke Kocourům. Padl při té akcí s vlakem proti Pašákům. Co chlapi říkali prý tenkrát chtěli proti Pašákům poslat vagóny a srážkou je zlikvidovat. Jenže se do toho prý vložili jiní a než se to vysvětlilo bylo Pašáci venku z vlaku. On byl v družině která ze zálohy přepadla velké uskupení Pašáků a zlikvidovala ho. Úkol splnili, ale on byl jediný který z družiny padl. Pochovali ho prý v sadu kde padl. A od té doby jsem s dcerou sama.
Pan Balzagette: a jste babičkou. Jak jsem si všiml..
Stará Maruna: Mladá má dceru. Ten její se dal na dráhu a na podzim jak se chytli mezi sebou se přihlásil k obrněnému vlaku.
Pana Balzagetteho v tu chvíli zamrazilo. Uvědomil si, že lidé kteří v dětství a dospívání zažili určité vzorce chování je mají tendenci opakovat. Je to něco, co se ukládá do podvědomí a ovlivňuje to náš další život. Dochází pak k opakování stále stejných vzorců chování. Což jsou ty případy kdy se žena která opustila alkoholika najde opět.. alkoholika. A nebo je v normálním vztahu vnitřně nespokojená a neví proč.
Toto vytváření komunikačních a vztahových vzorců v dětství a dospívání je něco, co se dá zneužít v případě že dojde k rozbití modelu tradiční rodiny. Kdy je rodinný vzor nahrazen vzorem úplně jiným.
Pan Metuzalém se vložil do rozhovoru a podotkl: víte že se za svůj život učíme celkem třikrát? Poprvé jako děti, podruhé když učíme své děti a potřetí když učíme děti svých dětí. Tak si stále vrýváme do paměti co je v té době žádoucí. Kdy aby měly naše děti dobrý prospěch je to musíme dobře naučit. A tím učíme i sami sebe. I když platí že vrstva spodní, vrstva našeho dětství a dospívání stále podprahově ovlivňuje vše ostatní. Kdy ten, kdož byl učen a veden k tomu se prosadit za každou cenu se bude prosazovat stále dál. Bez ohledu na okolnosti. Kdo byl v dětství srážen bude stát opodál pořád. A jen málo lidí dokáže tento svůj stín překročit a změnit svůj podprahový řídící systém.
Pan Balzagette: v tomto ohledu je zajímavé, že to co platí v malém měřítku platí do značné míry i v měřítku velkém. V měřítku národním. Kdy lidé vystavení na určitém území určitým podmínkám se postupem času přizpůsobí a vyselektují tak, že tento podmínkám vyhovují. A na straně druhé podmínky vyhovují jim. Proběhl výběr sociálního darwinismu. Což vede k ustrnutí vývoje a k opakování vzorců chování. Kdy se v této populaci začnou opakovat určité vzorce chování. Což vede k tomu že Němci nedělají malé chyby a mají stádní pud, my máme snahu lokajovatět. I když dovedeme improvizovat a poradit si. Za velkou louží si myslí že jsou pupkem světa a ti v říši středu uvažující v dlouhých časových úsecích toto vše vidí. Jejich sociologové si všímají jaké má kdo vlastnosti a jak jich využít. Jak využít vlastností potencionálního protivníka k tomu aby se oslabil a zlikvidoval sám. Kdy "nic nedělají", jen šikovně manipulují, podporují a čekají.
A kde je váš chlap teď? Ptal se pan Balzagette. Co sem chodíte jsem si nevšiml že by s vámi chodil.
Stará Maruna: už nežije. My jsme se dost hádali a jednou po hádce práskl s dveřmi a odešel ke Kocourům. Padl při té akcí s vlakem proti Pašákům. Co chlapi říkali prý tenkrát chtěli proti Pašákům poslat vagóny a srážkou je zlikvidovat. Jenže se do toho prý vložili jiní a než se to vysvětlilo bylo Pašáci venku z vlaku. On byl v družině která ze zálohy přepadla velké uskupení Pašáků a zlikvidovala ho. Úkol splnili, ale on byl jediný který z družiny padl. Pochovali ho prý v sadu kde padl. A od té doby jsem s dcerou sama.
Pan Balzagette: a jste babičkou. Jak jsem si všiml..
Stará Maruna: Mladá má dceru. Ten její se dal na dráhu a na podzim jak se chytli mezi sebou se přihlásil k obrněnému vlaku.
Pana Balzagetteho v tu chvíli zamrazilo. Uvědomil si, že lidé kteří v dětství a dospívání zažili určité vzorce chování je mají tendenci opakovat. Je to něco, co se ukládá do podvědomí a ovlivňuje to náš další život. Dochází pak k opakování stále stejných vzorců chování. Což jsou ty případy kdy se žena která opustila alkoholika najde opět.. alkoholika. A nebo je v normálním vztahu vnitřně nespokojená a neví proč.
Toto vytváření komunikačních a vztahových vzorců v dětství a dospívání je něco, co se dá zneužít v případě že dojde k rozbití modelu tradiční rodiny. Kdy je rodinný vzor nahrazen vzorem úplně jiným.
Pan Metuzalém se vložil do rozhovoru a podotkl: víte že se za svůj život učíme celkem třikrát? Poprvé jako děti, podruhé když učíme své děti a potřetí když učíme děti svých dětí. Tak si stále vrýváme do paměti co je v té době žádoucí. Kdy aby měly naše děti dobrý prospěch je to musíme dobře naučit. A tím učíme i sami sebe. I když platí že vrstva spodní, vrstva našeho dětství a dospívání stále podprahově ovlivňuje vše ostatní. Kdy ten, kdož byl učen a veden k tomu se prosadit za každou cenu se bude prosazovat stále dál. Bez ohledu na okolnosti. Kdo byl v dětství srážen bude stát opodál pořád. A jen málo lidí dokáže tento svůj stín překročit a změnit svůj podprahový řídící systém.
Pan Balzagette: v tomto ohledu je zajímavé, že to co platí v malém měřítku platí do značné míry i v měřítku velkém. V měřítku národním. Kdy lidé vystavení na určitém území určitým podmínkám se postupem času přizpůsobí a vyselektují tak, že tento podmínkám vyhovují. A na straně druhé podmínky vyhovují jim. Proběhl výběr sociálního darwinismu. Což vede k ustrnutí vývoje a k opakování vzorců chování. Kdy se v této populaci začnou opakovat určité vzorce chování. Což vede k tomu že Němci nedělají malé chyby a mají stádní pud, my máme snahu lokajovatět. I když dovedeme improvizovat a poradit si. Za velkou louží si myslí že jsou pupkem světa a ti v říši středu uvažující v dlouhých časových úsecích toto vše vidí. Jejich sociologové si všímají jaké má kdo vlastnosti a jak jich využít. Jak využít vlastností potencionálního protivníka k tomu aby se oslabil a zlikvidoval sám. Kdy "nic nedělají", jen šikovně manipulují, podporují a čekají.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Balgazette:
Pane Metuzaléme, bez urážky, Vás se to netýká, ale to Vaše moudro:
Z Kroniky Mlýna
Pane Metuzaléme, bez urážky, Vás se to netýká, ale to Vaše moudro:
Bych rád doplnil tímto citátem:"víte že se za svůj život učíme celkem třikrát? Poprvé jako děti, podruhé když učíme své děti a potřetí když učíme děti svých dětí"
- "Ano to znám. A doufám, že ta doba příjde co nejpozději"."Kůň jest jednou hříbětem, člověk dvakrát dítětem".
Z Kroniky Mlýna
A. Lincoln: Kdybych měl 8 hodin na pokácení stromu, 6 bych strávil broušením sekyry.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Pan Balzagette pokračoval: technika sledování opakujících se vzorců, chování a jednání obyvatelstva je stará přes 200 let. Vymyslel ji Jousef Fouché, zvaný řezník z Lyonu který se v roce 1799 stal velitelem francouzské tajné služby podléhající tehdejšímu císaři Francie Napoleonovi Bonaparte.
Pan Fouché naprosto změnil práci tajných služeb když se zaměřil na plošnou kontrolu obyvatel, sledování jejich názorů, vedení si složek na každého kde se zajímal hlavně o slabiny dotyčného a vyhledávání opakujících se vzorců chování. Kdy vysledoval že předtím než v nějaké oblasti vypukne povstání začne předtím narůstat počet napadení členů bezpečnostních složek. Což když nastalo Fouché zaútočil na potenciální vůdce povstání a s využitím jejich slabin je odstranil. Systém to byl velmi efektivní, postupem času se stal základem práce prakticky všech tajných služeb a velkých firem provádějících takzvaný data minning. Neboli těžbu dat. Kdy patřiční příslušníci ať tajných služeb či firem sledují chování lidí v cílové oblasti a vyhledávají opakující se vzorce chování. K čemuž jim v moderní době mohou posloužit různá elektronická zařízení připojená k internetu. Kdy se data z těchto zařízení shromažďují v cloudu a jsou dále zpracovávána. Různými metodami sociální analýzy. K tomu aby se člověk nemohl osamostatnit a uniknout tomuto skrytému dozoru a analýze svých zvyklostí, vlastností a slabin slouží právě tento cloud bez kterého jsou zařízení nefunkční. A právě možnost této analýzy stála za tím proč byli výrobci elektroniky v říši středu podporováni tamní vládou k tomu aby byly jejich výrobky co nejlevnější a nejvíce atraktivní pro cílovou skupinu.
Jakmile mají dotyční tuto analýzu hotovou mohou rozehrát svoji hru, kde umně využívají slabin potenciálních protivníků a postupně tak začnou společnost destruovat z vícero stran.
Kdy jsou například dospělí nuceni strávit v práci víc času, zatímco jejich děti jsou vystaveny data minningu a data formingu z mobilních telefonů a ostatních elektronických zařízení. Celé to vede k postupnému úpadku společnosti kdy je tvořivost nahrazena pasivním konzumem a data formingem ve věku kdy se tvoří vzorce sociálního chování pro celý život. Toto je něco co když se neohlídá se to stane příčinou úpadku společnosti, jelikož minimálně část nastupující generace mladých lidí bude mít takto změněné své uvažování a své vnitřní návyky. Nehledě na to že se tomuto trendu začne přizpůsobovat školství, státní správa a postupně dojde k rozjetí dalšího kola sociálního darwinismu.
Pan Fouché naprosto změnil práci tajných služeb když se zaměřil na plošnou kontrolu obyvatel, sledování jejich názorů, vedení si složek na každého kde se zajímal hlavně o slabiny dotyčného a vyhledávání opakujících se vzorců chování. Kdy vysledoval že předtím než v nějaké oblasti vypukne povstání začne předtím narůstat počet napadení členů bezpečnostních složek. Což když nastalo Fouché zaútočil na potenciální vůdce povstání a s využitím jejich slabin je odstranil. Systém to byl velmi efektivní, postupem času se stal základem práce prakticky všech tajných služeb a velkých firem provádějících takzvaný data minning. Neboli těžbu dat. Kdy patřiční příslušníci ať tajných služeb či firem sledují chování lidí v cílové oblasti a vyhledávají opakující se vzorce chování. K čemuž jim v moderní době mohou posloužit různá elektronická zařízení připojená k internetu. Kdy se data z těchto zařízení shromažďují v cloudu a jsou dále zpracovávána. Různými metodami sociální analýzy. K tomu aby se člověk nemohl osamostatnit a uniknout tomuto skrytému dozoru a analýze svých zvyklostí, vlastností a slabin slouží právě tento cloud bez kterého jsou zařízení nefunkční. A právě možnost této analýzy stála za tím proč byli výrobci elektroniky v říši středu podporováni tamní vládou k tomu aby byly jejich výrobky co nejlevnější a nejvíce atraktivní pro cílovou skupinu.
Jakmile mají dotyční tuto analýzu hotovou mohou rozehrát svoji hru, kde umně využívají slabin potenciálních protivníků a postupně tak začnou společnost destruovat z vícero stran.
Kdy jsou například dospělí nuceni strávit v práci víc času, zatímco jejich děti jsou vystaveny data minningu a data formingu z mobilních telefonů a ostatních elektronických zařízení. Celé to vede k postupnému úpadku společnosti kdy je tvořivost nahrazena pasivním konzumem a data formingem ve věku kdy se tvoří vzorce sociálního chování pro celý život. Toto je něco co když se neohlídá se to stane příčinou úpadku společnosti, jelikož minimálně část nastupující generace mladých lidí bude mít takto změněné své uvažování a své vnitřní návyky. Nehledě na to že se tomuto trendu začne přizpůsobovat školství, státní správa a postupně dojde k rozjetí dalšího kola sociálního darwinismu.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Postarší pamětník ještě mezitim uvedl neco k energetice:
Jo. S těma panelama to byla ze začátku kovbojka. Každý si sám za sebe něco doma kutil. Většinou úspěšně to tak nějak fungovalo, ale k luxusu stabilní rozvodné sítě to mělo daleko.
Lidi si brali baterie kde mohli. Startovací z náklaďáku vydržely fungovat pár let a bylo po nich. Kdo si kutil x lithiovyma z různých čínských samohybu vydržel o trochu déle, ale zase riskoval požár.
Nejdéle vydrželi ti co vybrali Ni-Cd články z dražních vozidel. Ať už startovací z lokomotivy nebo udržovací z osobních vagónů. Ale stejně. Nikdo nebyl schopen naakumulovat dost elektřiny na několik dní provozu za inverze. A v zimě jsou hubená období i dva týdny v kuse.
Říká se, že v Rakousku. Mezi Vídní a našemi hranicemi mají obnovenou stabilní síť založenou jen na OZE.
Nemají tam dostupný zdroj uhlí, plynu nebo ropy a palivo do jaderného reaktoru už v Evropě taky neni pár k sehnání.
Za starých časů tam bylo postaveno hodně větrniku a i nějaké FVE parky tam jsou. Jenže fouká tak 20% času a se sluncem je to podobné. Když to jede, je energie neuvěřitelný přebytek, několikanásobnek poptávky a v jinou dobu není moc kde brát.
Dotaz z obecenstva:
Kde ale dneska sehnali tolik baterek a jakože jim ty baterky časem neodešly jako nám? Akumulovat provoz na pár týdnů části republiky znamená řádově miliony tun barevných kovů a elektrolytu. A každých 10-20 let to kompletně zrecyklovat a přepracovat. Kde na to dneska berou zdroje ?
A jak by na těch rovných pláních postavili přečerpávací elektrárny si taky nedovedu představit.
Jo. S těma panelama to byla ze začátku kovbojka. Každý si sám za sebe něco doma kutil. Většinou úspěšně to tak nějak fungovalo, ale k luxusu stabilní rozvodné sítě to mělo daleko.
Lidi si brali baterie kde mohli. Startovací z náklaďáku vydržely fungovat pár let a bylo po nich. Kdo si kutil x lithiovyma z různých čínských samohybu vydržel o trochu déle, ale zase riskoval požár.
Nejdéle vydrželi ti co vybrali Ni-Cd články z dražních vozidel. Ať už startovací z lokomotivy nebo udržovací z osobních vagónů. Ale stejně. Nikdo nebyl schopen naakumulovat dost elektřiny na několik dní provozu za inverze. A v zimě jsou hubená období i dva týdny v kuse.
Říká se, že v Rakousku. Mezi Vídní a našemi hranicemi mají obnovenou stabilní síť založenou jen na OZE.
Nemají tam dostupný zdroj uhlí, plynu nebo ropy a palivo do jaderného reaktoru už v Evropě taky neni pár k sehnání.
Za starých časů tam bylo postaveno hodně větrniku a i nějaké FVE parky tam jsou. Jenže fouká tak 20% času a se sluncem je to podobné. Když to jede, je energie neuvěřitelný přebytek, několikanásobnek poptávky a v jinou dobu není moc kde brát.
Dotaz z obecenstva:
Kde ale dneska sehnali tolik baterek a jakože jim ty baterky časem neodešly jako nám? Akumulovat provoz na pár týdnů části republiky znamená řádově miliony tun barevných kovů a elektrolytu. A každých 10-20 let to kompletně zrecyklovat a přepracovat. Kde na to dneska berou zdroje ?
A jak by na těch rovných pláních postavili přečerpávací elektrárny si taky nedovedu představit.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Odpověď:
Prý tam mají baterii z písku se říká.
A tam má akumulační prvek prakticky neomezenou životnost. Ono to není ani tak z písku. Jako prostě z podloží co tam zrovna bylo.
Zbytek instalace je z primitivních, dávno zvládnutých technologií.
Trubky hluboko v zemi obklopené topnými spirálami zasypanymi pískem a k tomu klasická nízkoteplotní parní turbína s generátorem. Když je na generátoru ještě setrvačník pár set tun tak je dodávka stabilnější.
Akumulační prvek má několik set metrů v průměru a desítky metrů hloubku. Musí být ze stran a z vrchu izolovaný několika metry izolace, teplota je tam kolem 300 stupňů Celsia. Tak musí být izolace minerální - skelna vata, keramzit, popel atd
Reguluje se to dávkováním vody do horkých potrubí v zemi. V zimě je k tomu připojen přídavný parogenerator na biomasu.
Samotná stavba a instalace spotřebuje hodně práce a zdrojů, ale výsledek potom může při dodržení běžné údržby využívat několik generací.
Není to rozpadlicka práce pro jednotlivce, musí se zapojit velká komunita s těžkou technikou. Jde to dělat když se ještě civilizace zcela nerozpadla, nebo když už probíhá obnova a spojování větších celků.
Další nevýhodou je nízká účinnost akumulace. Protože se elektřina převádí na teplo a zpátky, tak je to kolem 30%.
Tento typ akumulace nedává smysl, pokud jsou základem energetické sítě zdroje, které lze regulovat a které spotrebovavaji drahé vstupy: uhlí, uran, plyn atd.
Ale vítr a slunce nic nestojí a jedou kdy se jim zamane.
A když to srovnáme z vodikovou akumulaci a podobnymi hračkami, co se zkousely to není ta účinnost tak nízká.
Prý tam mají baterii z písku se říká.
A tam má akumulační prvek prakticky neomezenou životnost. Ono to není ani tak z písku. Jako prostě z podloží co tam zrovna bylo.
Zbytek instalace je z primitivních, dávno zvládnutých technologií.
Trubky hluboko v zemi obklopené topnými spirálami zasypanymi pískem a k tomu klasická nízkoteplotní parní turbína s generátorem. Když je na generátoru ještě setrvačník pár set tun tak je dodávka stabilnější.
Akumulační prvek má několik set metrů v průměru a desítky metrů hloubku. Musí být ze stran a z vrchu izolovaný několika metry izolace, teplota je tam kolem 300 stupňů Celsia. Tak musí být izolace minerální - skelna vata, keramzit, popel atd
Reguluje se to dávkováním vody do horkých potrubí v zemi. V zimě je k tomu připojen přídavný parogenerator na biomasu.
Samotná stavba a instalace spotřebuje hodně práce a zdrojů, ale výsledek potom může při dodržení běžné údržby využívat několik generací.
Není to rozpadlicka práce pro jednotlivce, musí se zapojit velká komunita s těžkou technikou. Jde to dělat když se ještě civilizace zcela nerozpadla, nebo když už probíhá obnova a spojování větších celků.
Další nevýhodou je nízká účinnost akumulace. Protože se elektřina převádí na teplo a zpátky, tak je to kolem 30%.
Tento typ akumulace nedává smysl, pokud jsou základem energetické sítě zdroje, které lze regulovat a které spotrebovavaji drahé vstupy: uhlí, uran, plyn atd.
Ale vítr a slunce nic nestojí a jedou kdy se jim zamane.
A když to srovnáme z vodikovou akumulaci a podobnymi hračkami, co se zkousely to není ta účinnost tak nízká.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Jo. Ten sociální darwinismus jel tenkrát naplno.
Lidi měli v mobilech Temu aplikaci, kde si mohli kupovat čínské zboží za dumpingove ceny a všechna data, Všechno co mobil slyšel a viděl se posílalo do úložišť big data a dál se s tím pracovalo jak říkáte.
Jednak proti společnosti na posílení rusko-čínského vlivu, ale nikdo nepohrdne penězi, tak byla data přepodavaná i na západ, kde byla použita proti lidem.
Složky už nemusely mít svého Brettschneidera v každé hospodě nebo konspirační napichnute byty jako dříve.
Tak ten mobil vypnu ne?
Ne. I vypnutý mobil posílá data dále přes skryté funkce. Musela by se vyndat baterie a vybít zálohovací kondenzátory.
A víte jak nesnadno jde u chytrých telefonů vyndat baterie...
Lidi měli v mobilech Temu aplikaci, kde si mohli kupovat čínské zboží za dumpingove ceny a všechna data, Všechno co mobil slyšel a viděl se posílalo do úložišť big data a dál se s tím pracovalo jak říkáte.
Jednak proti společnosti na posílení rusko-čínského vlivu, ale nikdo nepohrdne penězi, tak byla data přepodavaná i na západ, kde byla použita proti lidem.
Složky už nemusely mít svého Brettschneidera v každé hospodě nebo konspirační napichnute byty jako dříve.
Tak ten mobil vypnu ne?
Ne. I vypnutý mobil posílá data dále přes skryté funkce. Musela by se vyndat baterie a vybít zálohovací kondenzátory.
A víte jak nesnadno jde u chytrých telefonů vyndat baterie...
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
I když je fakt, podotkl jeden, že jednu z prvních věcí kterou jsme obnovovali byla recyklace starých olověných baterií. Na indický způsob, jak jsme tomu tenkrát říkali. Z baterie se po vylití elektrolytu odřízl vršek, poté se vyndaly staré desky, z nich se vytáhly separátory a staré desky byly následně přetaveny. Poté jsme odlili nové a akumulátor jsme složili zpět. Načež následovalo nalití elektrolytu a pořádné formátování. Takto vyrobené akumulátory měly sice menší kapacitu, ale zase větší životnost.
Posléze se po spojení s okolními skupinami a obcemi rozjela výroba kyseliny sírové, tavba olova a další hutní a chemické provozy. Někdy dost "divokým" a až primitivním způsobem, ale funkční. Prostě takový návrat do minulosti. Poradili jsme si. Museli jsme. A naštěstí mezi námi byli lidé pamatující co se jak dělá. Nezasažení dataformingem.
Kdy raději nepřemýšlím co by se stalo kdyby Martinská katastrofa přišla o třicet let později...
A je faktem že se dnes vyhazuje jen to, pro co už doopravdy není žádné možné využití. Co se může hodit se buď uskladní, prodá či vymění za něco jiného.
K provozu s pískovou baterií se ozval další. My jsme tenkrát v práci probírali možnost mít pod domem či vedle něj obrovskou nádrž naplněnou vodou či pískem. Ta by se v létě nahřála na 90°C a po ochlazení bychom z ní postupně odebírali teplo. Při teplotě nad nějakých 30-40°C prostým vpuštěním teplé vody do topení s termostatickými hlavicemi na radiátorech a po poklesu pod tuto teplotu tepelným čerpadlem. Kdy bychom mohli jít i pod nulu a u vody využít její skupenské teplo. Jenže když jsme to počítali nám vyšla taková ztráta tepla i přes metrovou vrstvu tepelné izolace do okolí že bychom byli bez tepla už koncem roku. Tak se od toho zase ustoupilo..
Energetik: víte, u akumulátorů tepla je vždy důležitý poměr objem versus povrch. Protože v objemu hmoty se teplo akumuluje, kdežto povrchem tělesa se ztrácí.
Proto měl obrovský zásobník na teplo pro komunitu šanci. A malý ne. Protože ten malý prostě prochladnul dříve než velký. A stejně museli použít pomocný zdroj páry na biomasu.
Jinak když se vrátím k data formingu bylo krásným příkladem tehdejší protlačování FVE v kombinaci s tepelným čerpadlem. Tvrdili že 8kWp FVE vyrobí za rok 8MWh elektřiny. A tepelné čerpadlo, jelikož funguje na elektřinu je tím pádem ekologické. Lidé na to slyšeli a pořizovali si to. Na dotace, samozřejmě. Což byla další vějička jak je nalákat.
Nikdo jim neřekl že výkon solárních panelů je přímo úměrný intenzitě slunečního světla na ně dopadajího. Kdy též závisí na sklonu solárních panelů, zastínění a mnoha dalších aspektech. A to, že jmenovitého výkonu solární panely dosahují při intenzitě světla 1000lx. Což je hodnota pro jasný letní slunečný den.
A teď si vemte že za inverze je hodnota svitu 20-30lx. Tedy 2-3 procenta z nominálu. Po dobu tak čtyřech až šesti hodin. Což znamená že vám solární panely dají 2-3 procenta ze svého výkonu po dobu čtyřech až šesti hodin. Vyrobí tak 10-15% ze svého instalovaného výkonu. Od čehož musíte odečíst vlastní spotřebu elektrárny.
Naši příbuzní si tenkrát na dotaci pořídili FVE s 8kWp panelů. Vybavenou třífázovým měničem o výkonu 10kW a baterií s 10kWh využitelnou kapacitou. A jelikož si zapisovali spotřebu elektrické energie ze sítě každý měsíc s úžasem zjistili že zatímco jim spotřeba v letním období klesla došlo v zimě k jejímu zvýšení. Prvé podezírali tepelko, ale pak se ukázalo že problém je v konfiguraci FVE.
8kWp panelů dalo za inverze tak 160W . Vlastní spotřeba čínského měniče byla taktéž 160W. Při chodu naprázdno. Což znamenalo že solární panely pokryly spotřebu měniče po dobu oněch 4-6 hodin kdy bylo v zimě světlo. A po zbývajících 18-20 hodin musela být spotřeba měniče krytá ze sítě. To jest cca 3kWh elektřiny denně které za inverze musíte koupit na pokrytí vlastní spotřeby měniče. Výsledek byl takový, že FVE v zimním období zvýšila spotřebu domu o nějakých 80-100kWh měsíčně.
A když se udělalo hezky? Ptala se mladá dívka.
Energetik: tak vám panely pokryly spotřebu za svého chodu a baterie zpravidla jen na pár hodin. To podle odběru. A pak byl dům zpět na síti. V době kdy bylo elektřiny málo a její cena na burze rostla.
Bylo vidět že se lidé rozhodovali pod vlivem informací které měli k dispozici a pod tlakem propagandy a data formingu. Kdy jim bylo vsunuto že "to řešení je in a echt". Ale jen málo z nich si dokázalo sednout a spočítat si jaký je ve skutečnosti přínos daného zařízení. Zjistit si limity a schopnosti dané technologie. Případně si navrhnout vlastní řešení ušité na míru svým podmínkám a možnostem.
Pan Balzagette: toto uvažování nad tím co v životě děláte vyžaduje schopnost počítání, alespoň elementárního technického uvažování a schopnost dokázat informace vyhledat, roztřídit a zpracovat. Umět s nimi pracovat v kontextu, neboť v některých případech může docházet k prolínání informací z různých oborů. Tak jak jsme viděli na tomto příkladu.
Tyto schopnosti musí mladé naučit škola a rodina tak, aby mladí byli vybaveni do života a nestávali se obětí různých vykuků a dataformingu.
Což je důvodem proč zde máme už od druhého stupně ZŠ místo druhého cizího jazyka předměty "základy techniky" a "finanční gramotnost".
Edit: oprava automatické opravy textu.
Posléze se po spojení s okolními skupinami a obcemi rozjela výroba kyseliny sírové, tavba olova a další hutní a chemické provozy. Někdy dost "divokým" a až primitivním způsobem, ale funkční. Prostě takový návrat do minulosti. Poradili jsme si. Museli jsme. A naštěstí mezi námi byli lidé pamatující co se jak dělá. Nezasažení dataformingem.
Kdy raději nepřemýšlím co by se stalo kdyby Martinská katastrofa přišla o třicet let později...
A je faktem že se dnes vyhazuje jen to, pro co už doopravdy není žádné možné využití. Co se může hodit se buď uskladní, prodá či vymění za něco jiného.
K provozu s pískovou baterií se ozval další. My jsme tenkrát v práci probírali možnost mít pod domem či vedle něj obrovskou nádrž naplněnou vodou či pískem. Ta by se v létě nahřála na 90°C a po ochlazení bychom z ní postupně odebírali teplo. Při teplotě nad nějakých 30-40°C prostým vpuštěním teplé vody do topení s termostatickými hlavicemi na radiátorech a po poklesu pod tuto teplotu tepelným čerpadlem. Kdy bychom mohli jít i pod nulu a u vody využít její skupenské teplo. Jenže když jsme to počítali nám vyšla taková ztráta tepla i přes metrovou vrstvu tepelné izolace do okolí že bychom byli bez tepla už koncem roku. Tak se od toho zase ustoupilo..
Energetik: víte, u akumulátorů tepla je vždy důležitý poměr objem versus povrch. Protože v objemu hmoty se teplo akumuluje, kdežto povrchem tělesa se ztrácí.
Proto měl obrovský zásobník na teplo pro komunitu šanci. A malý ne. Protože ten malý prostě prochladnul dříve než velký. A stejně museli použít pomocný zdroj páry na biomasu.
Jinak když se vrátím k data formingu bylo krásným příkladem tehdejší protlačování FVE v kombinaci s tepelným čerpadlem. Tvrdili že 8kWp FVE vyrobí za rok 8MWh elektřiny. A tepelné čerpadlo, jelikož funguje na elektřinu je tím pádem ekologické. Lidé na to slyšeli a pořizovali si to. Na dotace, samozřejmě. Což byla další vějička jak je nalákat.
Nikdo jim neřekl že výkon solárních panelů je přímo úměrný intenzitě slunečního světla na ně dopadajího. Kdy též závisí na sklonu solárních panelů, zastínění a mnoha dalších aspektech. A to, že jmenovitého výkonu solární panely dosahují při intenzitě světla 1000lx. Což je hodnota pro jasný letní slunečný den.
A teď si vemte že za inverze je hodnota svitu 20-30lx. Tedy 2-3 procenta z nominálu. Po dobu tak čtyřech až šesti hodin. Což znamená že vám solární panely dají 2-3 procenta ze svého výkonu po dobu čtyřech až šesti hodin. Vyrobí tak 10-15% ze svého instalovaného výkonu. Od čehož musíte odečíst vlastní spotřebu elektrárny.
Naši příbuzní si tenkrát na dotaci pořídili FVE s 8kWp panelů. Vybavenou třífázovým měničem o výkonu 10kW a baterií s 10kWh využitelnou kapacitou. A jelikož si zapisovali spotřebu elektrické energie ze sítě každý měsíc s úžasem zjistili že zatímco jim spotřeba v letním období klesla došlo v zimě k jejímu zvýšení. Prvé podezírali tepelko, ale pak se ukázalo že problém je v konfiguraci FVE.
8kWp panelů dalo za inverze tak 160W . Vlastní spotřeba čínského měniče byla taktéž 160W. Při chodu naprázdno. Což znamenalo že solární panely pokryly spotřebu měniče po dobu oněch 4-6 hodin kdy bylo v zimě světlo. A po zbývajících 18-20 hodin musela být spotřeba měniče krytá ze sítě. To jest cca 3kWh elektřiny denně které za inverze musíte koupit na pokrytí vlastní spotřeby měniče. Výsledek byl takový, že FVE v zimním období zvýšila spotřebu domu o nějakých 80-100kWh měsíčně.
A když se udělalo hezky? Ptala se mladá dívka.
Energetik: tak vám panely pokryly spotřebu za svého chodu a baterie zpravidla jen na pár hodin. To podle odběru. A pak byl dům zpět na síti. V době kdy bylo elektřiny málo a její cena na burze rostla.
Bylo vidět že se lidé rozhodovali pod vlivem informací které měli k dispozici a pod tlakem propagandy a data formingu. Kdy jim bylo vsunuto že "to řešení je in a echt". Ale jen málo z nich si dokázalo sednout a spočítat si jaký je ve skutečnosti přínos daného zařízení. Zjistit si limity a schopnosti dané technologie. Případně si navrhnout vlastní řešení ušité na míru svým podmínkám a možnostem.
Pan Balzagette: toto uvažování nad tím co v životě děláte vyžaduje schopnost počítání, alespoň elementárního technického uvažování a schopnost dokázat informace vyhledat, roztřídit a zpracovat. Umět s nimi pracovat v kontextu, neboť v některých případech může docházet k prolínání informací z různých oborů. Tak jak jsme viděli na tomto příkladu.
Tyto schopnosti musí mladé naučit škola a rodina tak, aby mladí byli vybaveni do života a nestávali se obětí různých vykuků a dataformingu.
Což je důvodem proč zde máme už od druhého stupně ZŠ místo druhého cizího jazyka předměty "základy techniky" a "finanční gramotnost".
Edit: oprava automatické opravy textu.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Co se týká výuky cizích jazyků se tady u nás bere v potaz geografické umístění školy. Neboť jinou potřebu učení cizího jazyka mají lidé u německých hranic, u polských hranic, ve středu země a rozhodující jsou i zájmy a pracovní činnosti dotyčného. Proto jsou u nás v základním balíčku angličtina, němčina a polština. Kdy jde o jazyky používané u našich sousedů, kdy si rodiče mohou vzhledem ke své geografické poloze vybrat cizí jazyk pro který mohou u svých ratolestí předpokládat největší využití. Kdy lidé u německých hranic nejvíc využijí němčinu, u polských polštinu a ostatní jak budou potřebovat.
A proč zde není cizí jazyk povinný? Ptal se starší pán.
Protože každý člověk má jiné nadání. Zněla odpověď. Někdo kdo je jazykově nadaný může studovat na jazykové škole i několik jazyků najednou. Zatímco jiné předměty má v "základním módu". Kdežto jiní lidé jsou třeba manuálně nadaní. A bylo by zbytečné nechat propadnou třeba kuchaře či zedníka z cizího jazyka jenom proto, že se není schopen cizí jazyk naučit. No ta bene když má problémy ještě s češtinou. My prostě jenom uznáváme to, že každý člověk má jiné nadání které je třeba v rámci možností rozvíjet. To je náš základ, kdy na konci prvního stupně ZŠ mohou děti přejít do gymnázií či tříd s rozšířenou výukou určitých předmětů. Díky čemuž se mohou rozvíjet v tom co jim opravdu jde a v čem mohou v budoucnu dosáhnout úspěchů.
Snaha některých jedinců a skupin prosazujícím ve své době tvorbu "univerzálních lidských prefabrikátů" se tak stala minulostí.
Celé školství postupně přešlo k praktičtější výuce. Mluvil dál onen člověk. Do škol se tak vrátila "dílenská a zahradní činnost s rodinnou přípravou". Což jsou předměty zaměřené podle pohlaví děti. I když je nutné podotknout že minimální základy dostanou i děti druhého pohlaví. Kdy se i kluci naučí základy vaření a holky si zkusí vyměnit žárovku či zatlouct hřebíček. A zahradě? Té se nevyhne nikdo. I děti z města tak zjistí co obnáší dostat z hroudy jídlo.
Další informace se dětem dostanou v cyklu "Z hroudy na talíř ", kde v rámci exkurzí navštěvují zemědělské podniky a zpracovatele potravin. V dalším cyklu výrobce techniky, elektrárny a tak dále. Kdy to, o čem se učili v "základech techniky" a i jiných předmětech uvidí v reálu. Vidí kde a jak například vzniká elektřina. Jak se dostane do zásuvky. Že to není vůbec jednoduché a samozřejmé. Tak jak to připadalo některým jejich předchůdcům docela nedávno.
A proč zde není cizí jazyk povinný? Ptal se starší pán.
Protože každý člověk má jiné nadání. Zněla odpověď. Někdo kdo je jazykově nadaný může studovat na jazykové škole i několik jazyků najednou. Zatímco jiné předměty má v "základním módu". Kdežto jiní lidé jsou třeba manuálně nadaní. A bylo by zbytečné nechat propadnou třeba kuchaře či zedníka z cizího jazyka jenom proto, že se není schopen cizí jazyk naučit. No ta bene když má problémy ještě s češtinou. My prostě jenom uznáváme to, že každý člověk má jiné nadání které je třeba v rámci možností rozvíjet. To je náš základ, kdy na konci prvního stupně ZŠ mohou děti přejít do gymnázií či tříd s rozšířenou výukou určitých předmětů. Díky čemuž se mohou rozvíjet v tom co jim opravdu jde a v čem mohou v budoucnu dosáhnout úspěchů.
Snaha některých jedinců a skupin prosazujícím ve své době tvorbu "univerzálních lidských prefabrikátů" se tak stala minulostí.
Celé školství postupně přešlo k praktičtější výuce. Mluvil dál onen člověk. Do škol se tak vrátila "dílenská a zahradní činnost s rodinnou přípravou". Což jsou předměty zaměřené podle pohlaví děti. I když je nutné podotknout že minimální základy dostanou i děti druhého pohlaví. Kdy se i kluci naučí základy vaření a holky si zkusí vyměnit žárovku či zatlouct hřebíček. A zahradě? Té se nevyhne nikdo. I děti z města tak zjistí co obnáší dostat z hroudy jídlo.
Další informace se dětem dostanou v cyklu "Z hroudy na talíř ", kde v rámci exkurzí navštěvují zemědělské podniky a zpracovatele potravin. V dalším cyklu výrobce techniky, elektrárny a tak dále. Kdy to, o čem se učili v "základech techniky" a i jiných předmětech uvidí v reálu. Vidí kde a jak například vzniká elektřina. Jak se dostane do zásuvky. Že to není vůbec jednoduché a samozřejmé. Tak jak to připadalo některým jejich předchůdcům docela nedávno.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Střípky dní všedních i nevšedních.
Arnošt byl poslán v pozici "dozorce vozu" s obrněným vlakem do akce v blízkosti germánských hranic.
Někteří lidé viděli Starou Marunu jak sedí u Palírníka v salónu při skleničce s pánem s kloboukem. Ukázalo se totiž že pán s kloboukem je vdovec který před lety při rozpadu přišel o svojí ženu při dronovém vyděračském útoku. Oni dva, ve věku okolo padesáti let byli posléze vidění jak se spolu prochází po venku. Což ženským neuniklo a vypukly tak drby
Nová šachta dosáhla toho dne hloubky 690 metrů.
Arnošt byl poslán v pozici "dozorce vozu" s obrněným vlakem do akce v blízkosti germánských hranic.
Někteří lidé viděli Starou Marunu jak sedí u Palírníka v salónu při skleničce s pánem s kloboukem. Ukázalo se totiž že pán s kloboukem je vdovec který před lety při rozpadu přišel o svojí ženu při dronovém vyděračském útoku. Oni dva, ve věku okolo padesáti let byli posléze vidění jak se spolu prochází po venku. Což ženským neuniklo a vypukly tak drby
Nová šachta dosáhla toho dne hloubky 690 metrů.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Střípky dní všedních i nevšedních 2.
Lidé na přednášce energetika věnované mařičům elektřiny se začali dotazovat co za firmy podalo žádosti o připojení mařičů. Jestli jsou to firmy domácí či z ciziny. Některé totiž napadlo jestli se nejedná o stejný problém jako s emisními povolenkami. Které tehdejší vládci EU vrhli na burzu. Kde si je mohl za účelem dalšího prodeje, leckdy spekulativního koupit kdokoliv. A tak si je kupovaly penzijní fondy, různé korporace a společnosti ovládané cizími státy. Které tak mohly přes burzu přímo ovlivňovat cenu emisních povolenek a tím pádem i konkurenceschopnost evropského průmyslu.
Šlo totiž o to, že když mařič zapojí firma či společnost z ciziny a začne s jeho pomocí mařit dotovanou elektřinu dojde k odtoku peněz z dotací na výrobu zelené elektřiny mimo stát a potažmo i mimo EU. Což bude ve výsledku znamenat že peníze evropských daňových poplatníků tak mohou skončit v cizích rukách což bude mít za následek dvojí oslabení evropské konkurenceschopnosti. Prve odčerpáním financí a podruhé tím že se těmito penězi podpoří potenciální konkurence.
Někteří na to řekli že by se to v podstatě zbytečné maření mělo zdanit.
Nad čímž se energetik usmál a řekl: tady se elektřina v podstatě nemaří. Neboť každá elektrárna schopná dodávky do rozvodné sítě musí jít regulovat a být připojena na dispečerské řízení. S tím že regulujeme výkon elektrárny na předávacím místě, to jest u "elektroměru". Kdy tak umožňujeme vlastníku elektrárny aby si vlastní spotřebu objektu či zdroje pokryl z vlastních zdrojů.
Neboť Martinskou katastrofou právo na přednostní neomezenou dodávku skončilo. Nový útvar, noví páni = nová pravidla. Stejná pro všechny.
Lidé na přednášce energetika věnované mařičům elektřiny se začali dotazovat co za firmy podalo žádosti o připojení mařičů. Jestli jsou to firmy domácí či z ciziny. Některé totiž napadlo jestli se nejedná o stejný problém jako s emisními povolenkami. Které tehdejší vládci EU vrhli na burzu. Kde si je mohl za účelem dalšího prodeje, leckdy spekulativního koupit kdokoliv. A tak si je kupovaly penzijní fondy, různé korporace a společnosti ovládané cizími státy. Které tak mohly přes burzu přímo ovlivňovat cenu emisních povolenek a tím pádem i konkurenceschopnost evropského průmyslu.
Šlo totiž o to, že když mařič zapojí firma či společnost z ciziny a začne s jeho pomocí mařit dotovanou elektřinu dojde k odtoku peněz z dotací na výrobu zelené elektřiny mimo stát a potažmo i mimo EU. Což bude ve výsledku znamenat že peníze evropských daňových poplatníků tak mohou skončit v cizích rukách což bude mít za následek dvojí oslabení evropské konkurenceschopnosti. Prve odčerpáním financí a podruhé tím že se těmito penězi podpoří potenciální konkurence.
Někteří na to řekli že by se to v podstatě zbytečné maření mělo zdanit.
Nad čímž se energetik usmál a řekl: tady se elektřina v podstatě nemaří. Neboť každá elektrárna schopná dodávky do rozvodné sítě musí jít regulovat a být připojena na dispečerské řízení. S tím že regulujeme výkon elektrárny na předávacím místě, to jest u "elektroměru". Kdy tak umožňujeme vlastníku elektrárny aby si vlastní spotřebu objektu či zdroje pokryl z vlastních zdrojů.
Neboť Martinskou katastrofou právo na přednostní neomezenou dodávku skončilo. Nový útvar, noví páni = nová pravidla. Stejná pro všechny.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Nová šachta dosáhla hloubky 690 metrů. Další ražba byla dočasně zastavena, byla dokončena betonáž obvodové stěny šachty s vynechanými otvory , kterými byly následně vyvrtány poměrně široké otvory do hloubky šesti metrů. V těchto vrtech bylo následně provedeno rozšíření vybraných úseků vrtů pomocí speciální frézy připomínající frézu na frézování komínů. Tak byly ve vrtech vytvořeny "zářezy" připomínající "závit". Poté byly do otvorů vsunuty speciální vodící trubky, s maximální přesností a pečlivostí usazené do přesných pozic v otvorech. Dělníci následně prostor mezi stěnou vrtů a stěnami speciálních trubek zalilo rychle tuhnoucí rozpínavou cementovou maltou. Takto vytvořili po obvodu nové šachty clonu z vrtů vzdálených od sebe necelý metr a lehce vykloněných směrem ven. Zářezy ve stěnách vrtů a výstupky na stěnách trubek zalité betonem držely tyto trubky v přesné poloze a bránily v jejich vytlačení tlakem vody z vrtů ven.
To, co se chystalo byli překonání poslední zvodnělé vrstvy tlusté cca 15 metrů s napjatou vodní hladinou.
Po zatvrdnutí betonu dělníci připevnili na příruby trubek dva ventily. Ten spodní byl vybaven dvěma protisměrně posuvnými deskami, jakýmisi čelistmi ovládanými jedním kolem. Jejichž účelem bylo přesné uchycení a utěsnění mrazících jehel. Druhý ventil byl klasického typu sloužící k uzavření vrtu. Poté, co takto vystrojili všechny vrty po obvodu a osm vrtů u středu následovalo vybetonování provizorního dno nové šachty, byla postupně pracovní plošina zvedána nahoru, zatímco pod ní bylo budováno speciální lešení. Zároveň byly ze segmentů prodlužovány vrtné trubky na vzdálenost třiceti metrů. Poslední segment měl na konci uzavírací ventil, nahoře nad ním hlavu těsnící ucpávkou a přívod čisté tlakové vody. Odvod vyvrtané horniny a výplachu vyvedli hned dole nad spodním ventilem. Po dokončení všech těchto trubek se novou šachtou klenul "les" vodících trubek který nahoře končil v prstenci o průměru čtyřech metrů.
Po dokončení těchto trubek a jejich tlakové zkoušce byla do první trubky vsunuta vrtná hlava na třicet tři metrů dlouhé vrtné tyči. Opřená o uzavřený spodní uzavírací ventil. K ní byla naspojkována druhá tyč dlouhá třicet pět metrů procházející ucpávkou v hlavě a uchycená do vrtného zařízení. Její horní část byla vedena ve speciálních vodítkách.
Po zkoušce byla vrtná vodící tyč naplněna vodou, byl otevřen ventil a byl spuštěn motor. Vrták se pozvolna roztočil a obsluha zahájila výplach vrtu a spustla posuv. Vrták se začal pozvolna zakusovat do horniny, výplach odcházel spodním odvodem, zatímco nahoře byla do vrtné trubky přiváděna čistá voda bránící vydření ucpávky. Vrtání probíhalo v klidu, až s sebou vrták lehce cukl a manometr na vrtné trubce ukázal prudké navýšení tlaku a v odvodní trubce se ozval hukot jak se voda ze zvodnělé vrstvy tlačila ven. Obsluha přivrela ventil a pokračovala ve vrtání. Po překonání patnácti metrů (+- něco) se vrták opět zakousl do pevné horniny.
Po odvrtání předepsané délky vrtu obsluha začala vrták vytahovat z otvoru do horní vodící trubky. Poté, co byl celý vrták vytažen ven uzavřeli spodní uzavírací ventil, načež odtlakovali horní vodící trubku, uvolnili přírubu, spojení obou vrtných tyčí a spodní vrtnou tyč i s vrtnou hlavou vytáhli ven. Poté do vodící tyče vsunuli mrazící jehlu opřenou o spodní uzavírací ventil, na její upravenou hlavu připojili horní vrtnou tyč procházející ucpávkou a zašroubovali přírubu. Následně naplnili horní vodící trubku vodou, otevřeli spodní uzavírací ventil a pomocí vrtného zařízení zatlačili mrazící sondu do vrtu. Po dosažení správné hloubky uzavřeli speciální ventil který do svých čelistí pevně zachytil osazení na hlavě mrazící jehly.
Načež po odtlakovali vodící trubku, po zjištění že vrt těsní odstranili malou přírubu u spodního uzavíracího ventilu, načež speciálním klíčem uvolnili spojení mrazící jehly a vrtné soupravy. Vrtná tyč byla vytažena nahoru, načež vrtnou soupravu překonfigurovali na další vrt. Vyvrtání všech vrtů a jejich osazení mrazícími jehlami trvalo tři měsíce. Odstranění horních vodících trubek se spodními uzavíracími ventily a "lešením" asi týden, načež byly mrazící jehly propojeny potrubím a začala být do nich vháněna solanka o teplotě -33°C. Průběh mrazení horniny byl sledován čidly v sedmi kontrolních vrtech a též byla sledována teplota vratné větve solanky, která postupně klesala až na -29°C. Při rozdílu čtyř stupňů a kompletním promrznutí horniny v kontrolních vrtech, které trvalo skoro dva měsíce bylo zmrazení prohlášeno za dostatečné. Obvodové mrazící jehly byly nechany v provozu a pod ochranou zmrzlé horniny bylo zahájeno další prohlubování Nové šachty. Do betonu na betonáž šachty přidávali vodní sklo a další látky nutné pro betonáž za mrazu. Zjistili, že hornina promrzlá do vzdálenosti cca 4,5 až 5 metrů od mrazící jehly ve zvodnělé vrstvě, v pevné hornině asi do půl metru. To vše trvalo přes půl roku, ale to už předbíháme.
Neboť na dráhu ve Městě nastoupil v lednu nový kolega který dříve bydlel v Zakázané čtvrti. To, co ho čekalo ho překvapilo. Jak, to si povíme dále.
To, co se chystalo byli překonání poslední zvodnělé vrstvy tlusté cca 15 metrů s napjatou vodní hladinou.
Po zatvrdnutí betonu dělníci připevnili na příruby trubek dva ventily. Ten spodní byl vybaven dvěma protisměrně posuvnými deskami, jakýmisi čelistmi ovládanými jedním kolem. Jejichž účelem bylo přesné uchycení a utěsnění mrazících jehel. Druhý ventil byl klasického typu sloužící k uzavření vrtu. Poté, co takto vystrojili všechny vrty po obvodu a osm vrtů u středu následovalo vybetonování provizorního dno nové šachty, byla postupně pracovní plošina zvedána nahoru, zatímco pod ní bylo budováno speciální lešení. Zároveň byly ze segmentů prodlužovány vrtné trubky na vzdálenost třiceti metrů. Poslední segment měl na konci uzavírací ventil, nahoře nad ním hlavu těsnící ucpávkou a přívod čisté tlakové vody. Odvod vyvrtané horniny a výplachu vyvedli hned dole nad spodním ventilem. Po dokončení všech těchto trubek se novou šachtou klenul "les" vodících trubek který nahoře končil v prstenci o průměru čtyřech metrů.
Po dokončení těchto trubek a jejich tlakové zkoušce byla do první trubky vsunuta vrtná hlava na třicet tři metrů dlouhé vrtné tyči. Opřená o uzavřený spodní uzavírací ventil. K ní byla naspojkována druhá tyč dlouhá třicet pět metrů procházející ucpávkou v hlavě a uchycená do vrtného zařízení. Její horní část byla vedena ve speciálních vodítkách.
Po zkoušce byla vrtná vodící tyč naplněna vodou, byl otevřen ventil a byl spuštěn motor. Vrták se pozvolna roztočil a obsluha zahájila výplach vrtu a spustla posuv. Vrták se začal pozvolna zakusovat do horniny, výplach odcházel spodním odvodem, zatímco nahoře byla do vrtné trubky přiváděna čistá voda bránící vydření ucpávky. Vrtání probíhalo v klidu, až s sebou vrták lehce cukl a manometr na vrtné trubce ukázal prudké navýšení tlaku a v odvodní trubce se ozval hukot jak se voda ze zvodnělé vrstvy tlačila ven. Obsluha přivrela ventil a pokračovala ve vrtání. Po překonání patnácti metrů (+- něco) se vrták opět zakousl do pevné horniny.
Po odvrtání předepsané délky vrtu obsluha začala vrták vytahovat z otvoru do horní vodící trubky. Poté, co byl celý vrták vytažen ven uzavřeli spodní uzavírací ventil, načež odtlakovali horní vodící trubku, uvolnili přírubu, spojení obou vrtných tyčí a spodní vrtnou tyč i s vrtnou hlavou vytáhli ven. Poté do vodící tyče vsunuli mrazící jehlu opřenou o spodní uzavírací ventil, na její upravenou hlavu připojili horní vrtnou tyč procházející ucpávkou a zašroubovali přírubu. Následně naplnili horní vodící trubku vodou, otevřeli spodní uzavírací ventil a pomocí vrtného zařízení zatlačili mrazící sondu do vrtu. Po dosažení správné hloubky uzavřeli speciální ventil který do svých čelistí pevně zachytil osazení na hlavě mrazící jehly.
Načež po odtlakovali vodící trubku, po zjištění že vrt těsní odstranili malou přírubu u spodního uzavíracího ventilu, načež speciálním klíčem uvolnili spojení mrazící jehly a vrtné soupravy. Vrtná tyč byla vytažena nahoru, načež vrtnou soupravu překonfigurovali na další vrt. Vyvrtání všech vrtů a jejich osazení mrazícími jehlami trvalo tři měsíce. Odstranění horních vodících trubek se spodními uzavíracími ventily a "lešením" asi týden, načež byly mrazící jehly propojeny potrubím a začala být do nich vháněna solanka o teplotě -33°C. Průběh mrazení horniny byl sledován čidly v sedmi kontrolních vrtech a též byla sledována teplota vratné větve solanky, která postupně klesala až na -29°C. Při rozdílu čtyř stupňů a kompletním promrznutí horniny v kontrolních vrtech, které trvalo skoro dva měsíce bylo zmrazení prohlášeno za dostatečné. Obvodové mrazící jehly byly nechany v provozu a pod ochranou zmrzlé horniny bylo zahájeno další prohlubování Nové šachty. Do betonu na betonáž šachty přidávali vodní sklo a další látky nutné pro betonáž za mrazu. Zjistili, že hornina promrzlá do vzdálenosti cca 4,5 až 5 metrů od mrazící jehly ve zvodnělé vrstvě, v pevné hornině asi do půl metru. To vše trvalo přes půl roku, ale to už předbíháme.
Neboť na dráhu ve Městě nastoupil v lednu nový kolega který dříve bydlel v Zakázané čtvrti. To, co ho čekalo ho překvapilo. Jak, to si povíme dále.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Na dráhu ve Městě nastoupil nový kolega. Dříve jezdil v Zakázané čtvrti, nyní přišel za svojí rodinou a po zdravotní prohlídce, psychotestu a doložení vzdělání a praxe byl přijat jako strojvedoucí -kandidát. Vzhledem k tomu, že již jezdil ho čekala rozdílová zkouška z předpisů, kondiční jízda podle které se mělo rozhodnout o tom jestli dotyčný půjde rovnou na zkoušky základní odborné způsobilosti, nebo jestli bude potřebovat další zácvik.
První den proběhlo vstupní školení a seznámení s kolegy. Ti ho provedli po stanici Město a poté se dotyčný, jmenující se Jindra odebral domů.
Další den dostal od přiděleného strojvedoucího - instruktora předpisy k nastudování. A nestačil se divit. Do desek dostal základní předpis D1 formátu A4 síly silnějšího sešitu. K tomu předpis o brzdách. Hnědou knížečku formátu A5. Tenkou asi jako slabší sešitek. . Dále rukověť strojvedoucího, nebo li předpis o vedení vlaku. Dále předpis o vysílačkách. Opět tenký sešitek. K tomu dva další "sešitové" předpisy. A to bylo vše.
Jindra na to koukal a nakonec se zeptal: "to je vše?"
Instruktor: "ano, to je vše." A když viděl jak na to Jindra kouká dodal: "naše předpisy jsou psané formou návodu a postupu. Psané tak aby byly jednoduché, srozumitelné, jednoznačně a zapamatovatelné."
Jindra: "tam u nás..."
Instruktor:"předpisy připomínají ten pověstný návod na ženu". A ukázal na stěnu kde visel plakát.
Proto jsme zavedli některé změny. První je ta, že každý člověk dostane jen ty předpisy které se týkají výkonu jeho funkce. Jen ty, ne tak jako to bylo postaru že člověk dostal kompletní předpisy a z nich si musel vyselektovat to své.
Naše řešení je takové, že každý článek drážních předpisů má v systému identifikátor funkce. Vy máte svůj identifikátor funkce. Který ukazuje vaši funkcí, zkoušky které budete muset ke své funkci složit či už je máte a na autorizace hnacích vozidel. Plánované či provedené. Dále okruh poznání. U vás plánovaný. U strojvedoucích již jezdících podepsaný či plánovaný. Tyto všechny okruhy mají své identifikátory funkce.
Tudíž já když jsem zadal do počítače váš identifikátor funkce se mi zobrazily jen ty články a stati předpisů které se vás týkají. A ty jsem pro vás vytiskl. Takže se budete učit jen to, co doopravdy potřebujete".
Strojvedoucí instruktor otevřel předpis a Jindrovi ukázal na dva články s hvězdičkou pod čarou. Na dolní části stránky.
"To jsou odkazy. V elektronické verzi předpisu jsou odkazy na související články z jiných částí předpisu. Či na články z jiných předpisů. Ty by se vám špatně hledaly, proto jsou vytištěné dole na stránce. Vidíte je tak dohromady s tím co se učíte a čeho se týkají. Což podporuje učení a pochopení souvislostí.".
Dále Jindrovi předal služební tablet. Jindra když ho uviděl si povzdechl a pomyslel si:"tak ten mor mají i tady .."
Strojvedoucí instruktor se usmál:"copak, taky vás zavalovali horou předpisů k prostudování? Kdy chodily i předpisy které se vás vůbec netýkaly? Jako že člověku majícímu autorizaci jen na řady 742 ,731 a 750 přijde předpis o obsluze ETCS lokomotivy Vectron. Kdy musí elektronicky podepsat seznámení, jinak mu systém nedovolí další jízdu vlaku (nejde odeslat připravenost k jízdě?".
Jindra: "přesně tak ".
Instruktor: "tak toho se nebojte. Vše, co je vám posláno k seznámení má identifikátor funkce. Kdy ten, kdož posílá dokument k seznámení musí do identifikátoru funkce dokumentu uvést profesi které se dokument týká. U strojvedoucích okruh autorizací hnacích vozidel kterých se dokument týká a okruh tratí kterých se dokument týká. A vám se zobrazí jen dokument mající shodu s vaším identifikátorem funkce.
Toto je jedna část schvalovacího procesu dokumentu k seznámení. Druhou částí je takzvané "kolegium". Kdy ten, kdož chce poslat dokument k seznámení ho musí nechat schválit lidmi majícími provozní zkušenosti. U nás jsme to typicky strojvedoucí instruktoři. Kdy my dokument prostudujeme a pokud s ním souhlasí minimálně 80% z nás kteří jsou v té době ve službě je dokument rozeslán k seznámení. To je pojistka proti nápadům kde to dotyčný dobře myslí a dopadne to jako vždy. Čehož krásným příkladem byl zákaz sunutí většího počtu hnacích vozidel při posunu (a to ať spojených do vícenásobného řízení, či jako "konvoj") která řídí strojvedoucí ze zadního stanoviště zadní lokomotivy (toto nastává pokud strojvedoucí vyjede s lokomotivami ven ze stanice na záhlaví a potřebuje "zacouvat" zpět na jinou kolej) s tím, že vepředu má osobu schopnou předávat návěsti (posunovač, vozmistr,...). Tento zákaz měl za následek že strojvedoucí musel vždy přejít dopředu na přední stanoviště ve směru zamýšlené jízdy. Zde převzít řízení, pokud měl ETCS nastartovat misi a mnoho dalšího. Což trvalo nějaký čas a brzdilo to dopravu. To byl jeden aspekt tohoto zákazu. Druhý se týkal možnosti přejít okolo lokomotiv zezadu dopředu. To bylo na některých zhlavích a zahlavích stanic komplikované samo o sobě (hluboká škarpa hned u náspu, vysoký strmý násep začínající prakticky u pražců). A hlavně zima. Sníh, led. Který nemusí být na těchto místech odklizen či posypán. Kdy může hrozit úraz z uklouznutí, pádu či zapadnutí do sněhu.) a někdy se nemusí dát ve sněhu přejít vůbec v místech kde byla v horských oblastech použita sněhová fréza. To otevřete dveře od lokomotivy a koukáte do bílé stěny. Či ta bílá stěna je těsně vedle lokomotivy a mezi ni a lokomotivy se nevejdete. Vrchem to taky nejde. Co s tím? Vyskočit ven a zapadnout do závěje? Přejet do další stanice, tam si přejít "dopředu" a vrátit se zpět? A to tolikrát kolikrát to bude potřeba? Nebo to porušit a dělat "že mrzne"?
Toto bylo velmi diskutované a bylo nakonec řečeno že tento zákaz je nesmyslný a byl nakonec zrušen s tím, že při sunutí více lokomotiv pohromadě za správné provedení posunu zodpovídá ten kdo dává návěsti. Na které musí strojvedoucí reagovat, protože když prokazatelně nezareaguje půjde vina za ním".
Jindra koukal s otevřenou pusou. Tohle nečekal.
Instruktor: "předpis aby byl funkční musí být praktický a proveditelný. K čemuž slouží kolegium a identifikátor funkce. Plus ještě další opatření o kterých si řekneme dál ".
První den proběhlo vstupní školení a seznámení s kolegy. Ti ho provedli po stanici Město a poté se dotyčný, jmenující se Jindra odebral domů.
Další den dostal od přiděleného strojvedoucího - instruktora předpisy k nastudování. A nestačil se divit. Do desek dostal základní předpis D1 formátu A4 síly silnějšího sešitu. K tomu předpis o brzdách. Hnědou knížečku formátu A5. Tenkou asi jako slabší sešitek. . Dále rukověť strojvedoucího, nebo li předpis o vedení vlaku. Dále předpis o vysílačkách. Opět tenký sešitek. K tomu dva další "sešitové" předpisy. A to bylo vše.
Jindra na to koukal a nakonec se zeptal: "to je vše?"
Instruktor: "ano, to je vše." A když viděl jak na to Jindra kouká dodal: "naše předpisy jsou psané formou návodu a postupu. Psané tak aby byly jednoduché, srozumitelné, jednoznačně a zapamatovatelné."
Jindra: "tam u nás..."
Instruktor:"předpisy připomínají ten pověstný návod na ženu". A ukázal na stěnu kde visel plakát.
Naše řešení je takové, že každý článek drážních předpisů má v systému identifikátor funkce. Vy máte svůj identifikátor funkce. Který ukazuje vaši funkcí, zkoušky které budete muset ke své funkci složit či už je máte a na autorizace hnacích vozidel. Plánované či provedené. Dále okruh poznání. U vás plánovaný. U strojvedoucích již jezdících podepsaný či plánovaný. Tyto všechny okruhy mají své identifikátory funkce.
Tudíž já když jsem zadal do počítače váš identifikátor funkce se mi zobrazily jen ty články a stati předpisů které se vás týkají. A ty jsem pro vás vytiskl. Takže se budete učit jen to, co doopravdy potřebujete".
Strojvedoucí instruktor otevřel předpis a Jindrovi ukázal na dva články s hvězdičkou pod čarou. Na dolní části stránky.
"To jsou odkazy. V elektronické verzi předpisu jsou odkazy na související články z jiných částí předpisu. Či na články z jiných předpisů. Ty by se vám špatně hledaly, proto jsou vytištěné dole na stránce. Vidíte je tak dohromady s tím co se učíte a čeho se týkají. Což podporuje učení a pochopení souvislostí.".
Dále Jindrovi předal služební tablet. Jindra když ho uviděl si povzdechl a pomyslel si:"tak ten mor mají i tady .."
Strojvedoucí instruktor se usmál:"copak, taky vás zavalovali horou předpisů k prostudování? Kdy chodily i předpisy které se vás vůbec netýkaly? Jako že člověku majícímu autorizaci jen na řady 742 ,731 a 750 přijde předpis o obsluze ETCS lokomotivy Vectron. Kdy musí elektronicky podepsat seznámení, jinak mu systém nedovolí další jízdu vlaku (nejde odeslat připravenost k jízdě?".
Jindra: "přesně tak ".
Instruktor: "tak toho se nebojte. Vše, co je vám posláno k seznámení má identifikátor funkce. Kdy ten, kdož posílá dokument k seznámení musí do identifikátoru funkce dokumentu uvést profesi které se dokument týká. U strojvedoucích okruh autorizací hnacích vozidel kterých se dokument týká a okruh tratí kterých se dokument týká. A vám se zobrazí jen dokument mající shodu s vaším identifikátorem funkce.
Toto je jedna část schvalovacího procesu dokumentu k seznámení. Druhou částí je takzvané "kolegium". Kdy ten, kdož chce poslat dokument k seznámení ho musí nechat schválit lidmi majícími provozní zkušenosti. U nás jsme to typicky strojvedoucí instruktoři. Kdy my dokument prostudujeme a pokud s ním souhlasí minimálně 80% z nás kteří jsou v té době ve službě je dokument rozeslán k seznámení. To je pojistka proti nápadům kde to dotyčný dobře myslí a dopadne to jako vždy. Čehož krásným příkladem byl zákaz sunutí většího počtu hnacích vozidel při posunu (a to ať spojených do vícenásobného řízení, či jako "konvoj") která řídí strojvedoucí ze zadního stanoviště zadní lokomotivy (toto nastává pokud strojvedoucí vyjede s lokomotivami ven ze stanice na záhlaví a potřebuje "zacouvat" zpět na jinou kolej) s tím, že vepředu má osobu schopnou předávat návěsti (posunovač, vozmistr,...). Tento zákaz měl za následek že strojvedoucí musel vždy přejít dopředu na přední stanoviště ve směru zamýšlené jízdy. Zde převzít řízení, pokud měl ETCS nastartovat misi a mnoho dalšího. Což trvalo nějaký čas a brzdilo to dopravu. To byl jeden aspekt tohoto zákazu. Druhý se týkal možnosti přejít okolo lokomotiv zezadu dopředu. To bylo na některých zhlavích a zahlavích stanic komplikované samo o sobě (hluboká škarpa hned u náspu, vysoký strmý násep začínající prakticky u pražců). A hlavně zima. Sníh, led. Který nemusí být na těchto místech odklizen či posypán. Kdy může hrozit úraz z uklouznutí, pádu či zapadnutí do sněhu.) a někdy se nemusí dát ve sněhu přejít vůbec v místech kde byla v horských oblastech použita sněhová fréza. To otevřete dveře od lokomotivy a koukáte do bílé stěny. Či ta bílá stěna je těsně vedle lokomotivy a mezi ni a lokomotivy se nevejdete. Vrchem to taky nejde. Co s tím? Vyskočit ven a zapadnout do závěje? Přejet do další stanice, tam si přejít "dopředu" a vrátit se zpět? A to tolikrát kolikrát to bude potřeba? Nebo to porušit a dělat "že mrzne"?
Toto bylo velmi diskutované a bylo nakonec řečeno že tento zákaz je nesmyslný a byl nakonec zrušen s tím, že při sunutí více lokomotiv pohromadě za správné provedení posunu zodpovídá ten kdo dává návěsti. Na které musí strojvedoucí reagovat, protože když prokazatelně nezareaguje půjde vina za ním".
Jindra koukal s otevřenou pusou. Tohle nečekal.
Instruktor: "předpis aby byl funkční musí být praktický a proveditelný. K čemuž slouží kolegium a identifikátor funkce. Plus ještě další opatření o kterých si řekneme dál ".
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Načež instruktor pokračoval: "tato opatření brání zároveň zahlcení pracovníků informačním balastem. Který může být příčinou přehlédnutí důležitých informací a z toho plynoucími problémy."
Jindra se uvolnil a řekl o své zkušenosti: " byl jsem s vlakem v Bystřině. Ve tři ráno jsme dokončili posun, udělali zkoušku brzdy. Vlakvedoucí vlak sepsal a já odeslal připravenost k jízdě vlaku (slangově "holuba"). Jenže připravenost neodešla, místo ní se mi zobrazilo "máte 1 dokument k seznámení ". Řekl jsem to vlakvedoucímu a on podotkl:"to nám zase chtějí sdělit že si někdo ukopl o pražec palec u nohy a že si máme dávat pozor na pražce ".
Jindra: "já na to klikl a ukázalo se mi Předpis D1. Počet stran 696. Dokument k povinnému seznámení. Otočil jsem se na vlakvedoucího a s kamennou tváří jsem mu řekl:"to vypadá, že tady budeme muset zakempit minimálně do konce týdne. Protože tohle než přečtu bude minimálně neděle...". Vlakvedoucí nechápal. Pak se podíval na tablet a řekl něco co tady nebudu radši říkat. A nakonec mi řekl:"vždyť ty to znáš".
Já mu řekl: "ano, předpis znám. Jinak bych nemohl jezdit. Jenže po nás chtějí abychom četli vše co nám pošlou."
Vlakvedoucí:"tak ať si to celé zkusí přečíst sami když potřebuji jet." A posunovač se přidal:"to tady budeme čekat na osobák...?"
Já se mezitím podíval do hlavičky předpisu jestli tam není vyznačena nová změna. Nebyla. Tak jsem poslal seznámení a po něm připravenost. Odjeli jsme. Chlapi si oddechli a výpravčímu jsme asi ušetřili dost tužek které by nejspíš rozkousal kdybychom mu tam zůstali "viset " a on by nemohl křižovat osobáky."
Instruktor:"my o tom víme. Měli jste prý nehodu a aby "se s tím něco dělalo" vám zodpovědný pracovník poslal k seznámení celý předpis. Viděl to svoje. Ale neviděl to, co to může v praxi způsobit a jak to nejspíš dopadne. A taky víme že dotyčný na "reklamace" z provozu zareagoval ve stylu "já můžu a nikdo mne nemůže zastavit ". I to je důvod kolegia.
Neboť my víme že za naprostou většinou nehod či mimořádných událostí není úmysl porušit předpis. Ale přehlédnutí, nedorozumění, lidská chyba, špatný odhad situace či nepozornost. Někdy i technická závada či indispozice. Proto by u nás poslání celého předpisu neprošlo. Dotyčný by si musel sednout, analyzovat příčinu či příčiny nehod, co ten kdo je způsobil porušil a z toho zpracovat poučný list kde bude uvádět jen články přepisů které byly porušeny. K ním maximálně to, co je nutné pro pochopení souvislostí".
Jindra se chvíli díval do předpisů. Pomyslel si:"hezky se to čte ". A pak ho udeřilo do očí sousloví "Závazné slovní informace".
Instruktor: "závazné slovní informace jsou naší náhradou závaznych slovních změní. Kdy netrváme na doslovném opakování nadrilovaných vět. Ale na poskytnutí závazných informací druhé straně. Kdy musí být z hovoru zřejmé kdo koho volá a co mu chce. Následně to, co a jak budou poté dělat. S tím, že jak si to mezi sebou domluvíte je vaše věc. Svoji identitu pokud váš rozhovor není přerušen si sdělujete jen na začátku hovoru."
Jako příklad vám uvedu hlášení připravenosti vlaku k objezdu. Včetně navázání spojení. (V závorce jsou doplňující informace).
.. .. ..
Strojvedoucí: "doprava Město".
(Všeobecná výzva k navázání spojení s výpravčím ve stanici Město).
Výpravčí Město: "doprava Město příjem."
(Výpravčí se představil a navázal spojení).
Strojvedoucí: "zde strojvedoucí, vlak 75125 na 39. koleji ve Městě je pohotový k odjezdu do Žáru".
(Strojvedoucí se představil a poskytl závazné informace).
Výpravčí Město: rozumím tomu, vlak 75125 na 39. koleji ve Městě je pohotový k odjezdu do Žáru."
(Výpravčí potvrdil že rozumí strojvedoucímu. Další představení není potřeba, hovor proběhl bez přerušení jinou komunikaci či poruchou spojení).
.. .. ..
To je celé. Pokládáte sluchátko vysílačky a čekáte až se vám na návěstidle rozsvítí znak dovolující jízdu vlaku".
S úsměvem domluvil instruktor.
Jindra se uvolnil a řekl o své zkušenosti: " byl jsem s vlakem v Bystřině. Ve tři ráno jsme dokončili posun, udělali zkoušku brzdy. Vlakvedoucí vlak sepsal a já odeslal připravenost k jízdě vlaku (slangově "holuba"). Jenže připravenost neodešla, místo ní se mi zobrazilo "máte 1 dokument k seznámení ". Řekl jsem to vlakvedoucímu a on podotkl:"to nám zase chtějí sdělit že si někdo ukopl o pražec palec u nohy a že si máme dávat pozor na pražce ".
Jindra: "já na to klikl a ukázalo se mi Předpis D1. Počet stran 696. Dokument k povinnému seznámení. Otočil jsem se na vlakvedoucího a s kamennou tváří jsem mu řekl:"to vypadá, že tady budeme muset zakempit minimálně do konce týdne. Protože tohle než přečtu bude minimálně neděle...". Vlakvedoucí nechápal. Pak se podíval na tablet a řekl něco co tady nebudu radši říkat. A nakonec mi řekl:"vždyť ty to znáš".
Já mu řekl: "ano, předpis znám. Jinak bych nemohl jezdit. Jenže po nás chtějí abychom četli vše co nám pošlou."
Vlakvedoucí:"tak ať si to celé zkusí přečíst sami když potřebuji jet." A posunovač se přidal:"to tady budeme čekat na osobák...?"
Já se mezitím podíval do hlavičky předpisu jestli tam není vyznačena nová změna. Nebyla. Tak jsem poslal seznámení a po něm připravenost. Odjeli jsme. Chlapi si oddechli a výpravčímu jsme asi ušetřili dost tužek které by nejspíš rozkousal kdybychom mu tam zůstali "viset " a on by nemohl křižovat osobáky."
Instruktor:"my o tom víme. Měli jste prý nehodu a aby "se s tím něco dělalo" vám zodpovědný pracovník poslal k seznámení celý předpis. Viděl to svoje. Ale neviděl to, co to může v praxi způsobit a jak to nejspíš dopadne. A taky víme že dotyčný na "reklamace" z provozu zareagoval ve stylu "já můžu a nikdo mne nemůže zastavit ". I to je důvod kolegia.
Neboť my víme že za naprostou většinou nehod či mimořádných událostí není úmysl porušit předpis. Ale přehlédnutí, nedorozumění, lidská chyba, špatný odhad situace či nepozornost. Někdy i technická závada či indispozice. Proto by u nás poslání celého předpisu neprošlo. Dotyčný by si musel sednout, analyzovat příčinu či příčiny nehod, co ten kdo je způsobil porušil a z toho zpracovat poučný list kde bude uvádět jen články přepisů které byly porušeny. K ním maximálně to, co je nutné pro pochopení souvislostí".
Jindra se chvíli díval do předpisů. Pomyslel si:"hezky se to čte ". A pak ho udeřilo do očí sousloví "Závazné slovní informace".
Instruktor: "závazné slovní informace jsou naší náhradou závaznych slovních změní. Kdy netrváme na doslovném opakování nadrilovaných vět. Ale na poskytnutí závazných informací druhé straně. Kdy musí být z hovoru zřejmé kdo koho volá a co mu chce. Následně to, co a jak budou poté dělat. S tím, že jak si to mezi sebou domluvíte je vaše věc. Svoji identitu pokud váš rozhovor není přerušen si sdělujete jen na začátku hovoru."
Jako příklad vám uvedu hlášení připravenosti vlaku k objezdu. Včetně navázání spojení. (V závorce jsou doplňující informace).
.. .. ..
Strojvedoucí: "doprava Město".
(Všeobecná výzva k navázání spojení s výpravčím ve stanici Město).
Výpravčí Město: "doprava Město příjem."
(Výpravčí se představil a navázal spojení).
Strojvedoucí: "zde strojvedoucí, vlak 75125 na 39. koleji ve Městě je pohotový k odjezdu do Žáru".
(Strojvedoucí se představil a poskytl závazné informace).
Výpravčí Město: rozumím tomu, vlak 75125 na 39. koleji ve Městě je pohotový k odjezdu do Žáru."
(Výpravčí potvrdil že rozumí strojvedoucímu. Další představení není potřeba, hovor proběhl bez přerušení jinou komunikaci či poruchou spojení).
.. .. ..
To je celé. Pokládáte sluchátko vysílačky a čekáte až se vám na návěstidle rozsvítí znak dovolující jízdu vlaku".
S úsměvem domluvil instruktor.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Do místnosti přišel Martin. Který se občas stavil na kus řeči za svými bývalými kolegy. Nějakou dobu se bavil s instruktorem a nováčkem, za kterými posléze přibyli dva další zaměstnanci dráhy.
Martin nakonec povídá: "víte že v Zakázané čtvrti vypukla na dráze italská stávka?
Instruktor: zaslechl jsem že tam prý zostřili kontrolní činnost. Se kterou prý měli někteří lidé veliké problémy. Ale o co přesně šlo nevím.
Martin: jak tam rozesílají zaměstnancůn velké množství dokumentů k seznámení to většina zaměstnanců přestala číst. Viděli že to je většinou "o ničem", jelikož se to přímo nedotýká jejich profese. Tudíž to dopadlo tak, že to naprostá většina zaměstnanců otevřela, potvrdila seznámení s dokumentem a víc to neřešila. Jenže to nutně vedlo k tomu že zaměstnanci občas přehlédli něco důležitého a problém byl na světě. Jako třeba s těmi kabely. Tudíž oni začali sledovat čas který zaměstnanci tráví čtením dokumentu. A ty, kteří byli "moc rychlí" si ten, kdo dokument vydal pozval do kanceláře a chtěl po nich ať to, co jim poslal před ním přečtou stejně tak rychle jako to předvedli v práci. Ti, co to nedokázali měli problém, ti co se začali hádat skončili na mimořádném přezkoušení z předpisů. Což je na dráze ten největší strašák. Kdy po písemném testu který musíte splnit na minimálně 80% následuje ústní část trvající přes tři hodiny. Kde otázka následuje otázku, člověk musí odpovídat, kreslit, počítat a pokud neví dostává otázku další v řadě. Je to doopravdy důkladné "protřepání" hlavy o které nikdo nestojí.
Tak se stalo že dotyčný poslal strojvedoucím a ostatnímu provoznímu personálu dráhy v Zakázané čtvrti k povinnému seznámení jejich hlavní předpis D1 a navazující předpisy. Celkem cca 1100 stránek. Kdy to, co předcházelo této "seznamovací" akci dotlačilo zaměstnance k tomu že se domluvili a začali "studovat". Řádně a důkladně. Několik dní v kuse. Na dráze v Zakázané čtvrti se tak nehnulo ani kolo. Vlaky stály ve stanicích, vagóny naložené či vyložené u ramp podniků a na vlečkách. Osobní doprava stála. Nikdo a nic se nikam po kolejích nedostalo. Zaměstnanci "studovali". Lidé nechápali, nadávali a fabrikanti též. Jediný kdo se radoval byli konkurenční dopravci, kteří se v rámci svých možností snažili zákazníky obsloužit. Tak si tito konkurenti onoho kdysi státního železničního dopravce převzali zakázky. Neboť pro ně bylo důležité včas a pořádně odvézt zboží či cestující tak kam chtěli. Po této akci se tržní podíl tohoto dopravce značně zmenšil a mnozí se dohadovali jestli se z toho jeho vedení ponaučí či ne.
Někteří se podivovali názvu "italská stávka". Tento název vznikl v šedesátých letech 20 století v Itálii, kdy se celníci chtěli domoci zvýšení svých platů a zlepšení pracovních podmínek. Jednání s politiky nevedla k ničemu a jelikož měli ze zákona zakázáno stávkovat zvolili jinou taktiku. Začali naprosto důkladně a do posledního puntíku dodržovat předpisy a nařízení. Tam kde si dřív nechali ukázat pas, posádky auta se zeptali jestli má něco k proclení s tím, že po záporné odpovědi mohla posádka auta pokračovat v jízdě bylo všechno jinak. Auto jelo na "plac", kde posádka vystoupila, svlékla se do trenýrek či kalhotek a byla důkladně prohlédnuta. Z auta putovalo vše ven. Kufry byly prohrabány, sedačky demontovány, tapecírungy též. Prohlídka jako kdyby hledali kontraband či drogy. U nákladních vozidel se svlékáli nejen řídiči, ale i kamiony. Náklad putoval ven na prohlídku, osobní věci též. Kdy si po prohlídce musela posádka dát vše do pořádku a naložit náklad.
Toto mělo dva efekty. Prvním byla nevole postižených. A druhý efekt byl hospodářský. Tam, kde dříve přes hraniční přechod probudila auta bez větších problémů jich nyní za den projelo jen několik. Ostatní stála v ohromných kolonách na obou stranách hranice. Stáli lidé, stálo zboží. Potraviny se začaly kazit. Po několika dnech začal mít průmysl problémy. Jednak kvůli zaměstnancům kteří se nemohli vrátit z dovolené, ale hlavně kvůli nedostatku dovozových dílů či surovin. Což vedlo k akci hospodářské svazy. Politici museli nakonec ustoupit, celníci dostali vše co požadovali a provoz na hranicích se vrátil do normálu. Kolony se postupně rozjely, průmysl též.
Tato "šaráda" měla druhé dějství v 70. letech 20 století, ve Velké Británii, kde chtěla tehdejší vláda provést nějakou politický motivovanou akci na železnici. S čímž železničáři nesouhlasili a jelikož jim zakázali zákonem stávkovat zvolili stejnou taktiku jako Italové. Začali naprosto do puntíku dodržovat předpisy. Tam, kde se dříve jednalo "v duchu předpisu", to jest tak aby byl úkol splněn a nic se přímo neporušilo (toto se někdy používalo tam, kde se dva předpisy navzájem vylučovaly. Či se nad nějakou drobností která neměla na provoz praktický vliv přimhouřilo oko) se předpisy dodržovaly naprosto přesně. Toto vedlo k tomu, že po dobu cca 14 dní nevyjel žádný vlak. A na železničáře nikdo nemohl, neboť nestávkovali. Oni jen dodržovali předpisy. Což je přeci jejich povinnost. Politici to nakonec museli po stížnostech občanů řešit a železničářům ustoupit. Načež se vlaky opět rozjely.
Martin: myslím si, že možnost takovýchto koordinovaných akcí vedla politiky k tomu, že kdysi státní podnik zprivatizovali a rozbili ho na množství drobnějších vzajezsi konkurujících subjektů. Čímž prakticky vyloučili možnost koordinované akce, neboť je velmi pravděpodobné že se až na skutečně vážné problémy tyto subjekty mezi sebou nedomluví a možnost koordinované akce či stávky je tak značně omezená.
Martin nakonec povídá: "víte že v Zakázané čtvrti vypukla na dráze italská stávka?
Instruktor: zaslechl jsem že tam prý zostřili kontrolní činnost. Se kterou prý měli někteří lidé veliké problémy. Ale o co přesně šlo nevím.
Martin: jak tam rozesílají zaměstnancůn velké množství dokumentů k seznámení to většina zaměstnanců přestala číst. Viděli že to je většinou "o ničem", jelikož se to přímo nedotýká jejich profese. Tudíž to dopadlo tak, že to naprostá většina zaměstnanců otevřela, potvrdila seznámení s dokumentem a víc to neřešila. Jenže to nutně vedlo k tomu že zaměstnanci občas přehlédli něco důležitého a problém byl na světě. Jako třeba s těmi kabely. Tudíž oni začali sledovat čas který zaměstnanci tráví čtením dokumentu. A ty, kteří byli "moc rychlí" si ten, kdo dokument vydal pozval do kanceláře a chtěl po nich ať to, co jim poslal před ním přečtou stejně tak rychle jako to předvedli v práci. Ti, co to nedokázali měli problém, ti co se začali hádat skončili na mimořádném přezkoušení z předpisů. Což je na dráze ten největší strašák. Kdy po písemném testu který musíte splnit na minimálně 80% následuje ústní část trvající přes tři hodiny. Kde otázka následuje otázku, člověk musí odpovídat, kreslit, počítat a pokud neví dostává otázku další v řadě. Je to doopravdy důkladné "protřepání" hlavy o které nikdo nestojí.
Tak se stalo že dotyčný poslal strojvedoucím a ostatnímu provoznímu personálu dráhy v Zakázané čtvrti k povinnému seznámení jejich hlavní předpis D1 a navazující předpisy. Celkem cca 1100 stránek. Kdy to, co předcházelo této "seznamovací" akci dotlačilo zaměstnance k tomu že se domluvili a začali "studovat". Řádně a důkladně. Několik dní v kuse. Na dráze v Zakázané čtvrti se tak nehnulo ani kolo. Vlaky stály ve stanicích, vagóny naložené či vyložené u ramp podniků a na vlečkách. Osobní doprava stála. Nikdo a nic se nikam po kolejích nedostalo. Zaměstnanci "studovali". Lidé nechápali, nadávali a fabrikanti též. Jediný kdo se radoval byli konkurenční dopravci, kteří se v rámci svých možností snažili zákazníky obsloužit. Tak si tito konkurenti onoho kdysi státního železničního dopravce převzali zakázky. Neboť pro ně bylo důležité včas a pořádně odvézt zboží či cestující tak kam chtěli. Po této akci se tržní podíl tohoto dopravce značně zmenšil a mnozí se dohadovali jestli se z toho jeho vedení ponaučí či ne.
Někteří se podivovali názvu "italská stávka". Tento název vznikl v šedesátých letech 20 století v Itálii, kdy se celníci chtěli domoci zvýšení svých platů a zlepšení pracovních podmínek. Jednání s politiky nevedla k ničemu a jelikož měli ze zákona zakázáno stávkovat zvolili jinou taktiku. Začali naprosto důkladně a do posledního puntíku dodržovat předpisy a nařízení. Tam kde si dřív nechali ukázat pas, posádky auta se zeptali jestli má něco k proclení s tím, že po záporné odpovědi mohla posádka auta pokračovat v jízdě bylo všechno jinak. Auto jelo na "plac", kde posádka vystoupila, svlékla se do trenýrek či kalhotek a byla důkladně prohlédnuta. Z auta putovalo vše ven. Kufry byly prohrabány, sedačky demontovány, tapecírungy též. Prohlídka jako kdyby hledali kontraband či drogy. U nákladních vozidel se svlékáli nejen řídiči, ale i kamiony. Náklad putoval ven na prohlídku, osobní věci též. Kdy si po prohlídce musela posádka dát vše do pořádku a naložit náklad.
Toto mělo dva efekty. Prvním byla nevole postižených. A druhý efekt byl hospodářský. Tam, kde dříve přes hraniční přechod probudila auta bez větších problémů jich nyní za den projelo jen několik. Ostatní stála v ohromných kolonách na obou stranách hranice. Stáli lidé, stálo zboží. Potraviny se začaly kazit. Po několika dnech začal mít průmysl problémy. Jednak kvůli zaměstnancům kteří se nemohli vrátit z dovolené, ale hlavně kvůli nedostatku dovozových dílů či surovin. Což vedlo k akci hospodářské svazy. Politici museli nakonec ustoupit, celníci dostali vše co požadovali a provoz na hranicích se vrátil do normálu. Kolony se postupně rozjely, průmysl též.
Tato "šaráda" měla druhé dějství v 70. letech 20 století, ve Velké Británii, kde chtěla tehdejší vláda provést nějakou politický motivovanou akci na železnici. S čímž železničáři nesouhlasili a jelikož jim zakázali zákonem stávkovat zvolili stejnou taktiku jako Italové. Začali naprosto do puntíku dodržovat předpisy. Tam, kde se dříve jednalo "v duchu předpisu", to jest tak aby byl úkol splněn a nic se přímo neporušilo (toto se někdy používalo tam, kde se dva předpisy navzájem vylučovaly. Či se nad nějakou drobností která neměla na provoz praktický vliv přimhouřilo oko) se předpisy dodržovaly naprosto přesně. Toto vedlo k tomu, že po dobu cca 14 dní nevyjel žádný vlak. A na železničáře nikdo nemohl, neboť nestávkovali. Oni jen dodržovali předpisy. Což je přeci jejich povinnost. Politici to nakonec museli po stížnostech občanů řešit a železničářům ustoupit. Načež se vlaky opět rozjely.
Martin: myslím si, že možnost takovýchto koordinovaných akcí vedla politiky k tomu, že kdysi státní podnik zprivatizovali a rozbili ho na množství drobnějších vzajezsi konkurujících subjektů. Čímž prakticky vyloučili možnost koordinované akce, neboť je velmi pravděpodobné že se až na skutečně vážné problémy tyto subjekty mezi sebou nedomluví a možnost koordinované akce či stávky je tak značně omezená.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Soukromé subjekty měly proti státnímu molochu výhodu naprosto větší hospodárnosti, neboť jejich majitelé a statutární zástupci museli jednat s péčí řádného hospodáře. To časem vedlo ke koncentraci služeb poskytovaných těmito firmami do oblastí s vyšší ziskovostí a omezování služeb tam, kde se to nevyplatilo. Kde byla každá zakázka posuzována zvlášť, což na straně jedné vedlo k vyšší efektivitě, na straně druhé k problémům v koordinaci a omezování služeb tam, kde to nebylo ziskové či to bylo přímo ztrátové. Rozbití osobní dopravy mezi kraje, jejich vzájemná řevnivost a nekoordinace vedla k problémům s přestupy, kdy na sebe spoje nenavazovaly a dopravci si neuznávali režijní jízdenky. Což zase komplikovalo práci zaměstnancům...
Proto byla ve Spřátelených územích zavedena "služba řádného hospodáře". Tento pojem se týkal velkých síťových podniků přímo spravovaných Spřátelenými územími. Šlo hlavně o NEZ - Národní Energetické Závody spravující rozvodnou energetickou síť (elektrické a plynové rozvody včetně velkých zdrojů) a NDS - Národní Dopravní Služby. Spravující nákladní a osobní síťovou železniční a silniční dopravu. U dopravy samozřejmě fungovala spousta soukromých dopravců jednajících s péčí řádného hospodáře, avšak NDS i NEZ jednaly se službou řádného hospodáře. Což znamenalo že se hodnotila jejich ziskovost jako celek. Tyto, v podstatě "státní" firmy si musely na svůj provoz vydělat, avšak byly hodnoceny jako celek. Což jim umožňovalo držet v provozu některé ztrátové služby které doplácely ze ziskové části svého provozu.
NDS tak mohla udržovat autobusový a vlakový provoz na méně vytížených trasách v odlehlých oblastech, kde by se jinak lidé nedostali do práce. Stejné to bylo s obsluhou malých vozových zásilek. Avšak jelikož NDS nemohla spadnout do ztráty to tlačilo její obchodníky k poskytování komplexních služeb. Kdy její manipulační vlaky svezly vozové zásilky na seřazovací nádraží kde z nich vznikl ucelený vlak. Který však dál vezla NDS mající ve svých obchodních podmínkách že pokud skládá ucelený vlak je jeho dopravcem až do cílové či předávací hraniční stanice. Kdy tak nemohlo dojít k "vyzobávání bonbónů" soukromníky, kteří by s radostí shrábli ziskovou přepravu uceleného vlaku, zatímco svoz jeho vagónů z nákladišť a jeho seřazení by dělala NDS (což je na celé akci to nejsložitější a nejdražší). Takto NDS provedla celou akci. Která se musela vyplatit jako celek, neboť zisk z přepravy uceleného vlaku mohl být použit na případné doplacení ztráty manipulace a manipulačních vlaků. To byla ta služba řádného hospodáře. Kdy byla provedena veřejná služba i zisková část tak, aby se to v celku vyplatilo.
Ke zrušení služby mohlo dojít jen v případě dlouhodobého nezájmu či zániku jejího odběratele.
Zároveň toto opatření nutilo soukromníky k poskytování komplexních služeb jaké poskytovala NDS a vyrovnávalo tak konkurenční podmínky.
Celosíťové působení NDS spolu se sítí provozních pracovišt vedla k tomu, že strojvedoucí jezdili s vlaky "štafetu", kdy jejich poznání s výjimkou dálkařů a rychlikářů končila v místě dalšího provozního pracoviště. O čemž bude řeč dále.
Dalším benefitem celosíťového působení NDS bylo že na sebe spoje navazovaly. Lidé tak nemuseli dlouho čekat na přípoje, bylo zavedeno pravidlo že z každé obce musí jet minimálně jeden spoj tak aby se lidé dostali do práce na všechny směny a ze všech směn domů (ranní, odpolední a noční směny v týdnu a dvanáctky o víkendu) a děti do a ze škol. Toto vedlo k nárůstu zájmu o veřejnou dopravu, která se tak naplnila. Čímž se zvýšil výnos z jízdného. Což spolu zcela pochopitelně souviselo.
Nyní něco k NEZ (Národní Energetické Závody). Tato firma spravovala jak páteřní elektrické a plynové rozvody včetně velkých zdrojů energie a velkých zásobníků plynu. Spravovala rozvody až k přípojkam odběratelů a starala se o síťové a dispečerské řízení.
Poslední změna se týkala vodárenství a kanalizací. Včetně čistíren odpadních vod. Vodárenské podniky mohly být vlastněny buď obcemi či městy jako statutárními zástupci, či NVS- Národní Vodárenská Služba. Všechny tyto firmy se řídily "službou řádného hospodáře", u vodárenských podniků ve vlastnictví měst či obcí bylo na jejich zřizovatelích zdali budou jejich podniky ziskové či budou jejich provoz doplácet ze svých rozpočtů.
Na celém území Spřátelených území platil přísný zákaz vlastnění síťové vodárenské infrastruktury společnostmi či osobami z ciziny. Tato infrastruktura mohla spadat jen pod NVS, nebo pod obce. A to včetně veřejných zdrojů vody (přehrady, rybníky, řeky, studny, vrty).
Soukromí majitelé nemovitostí mohli používat vlastní studny. Kdy si odpadní vody likvidovali buď na vlastní triko, či pokud měla nemovitost kanalizační přípojku se museli z hygienických důvodů připojit. Poté platili stočné paušálem podle průměrné spotřeby vody v dané obci a počtu přihlášených osob.
Použití vlastního zdroje vody pro soukromé účely bylo zdarma. Člověk však měl povinnost odebírat vodu s ohledem na ostatní odběratele v dané oblasti. Při zřizování soukromé studny si musel její stavebník opatřit hydrogeologický posudek (z důvodu možného ovlivnění či poškození podpovrchových vod) a povolení na jednu studnu k nemovitosti bylo zdarma. Za další se již muselo platit.
Proto byla ve Spřátelených územích zavedena "služba řádného hospodáře". Tento pojem se týkal velkých síťových podniků přímo spravovaných Spřátelenými územími. Šlo hlavně o NEZ - Národní Energetické Závody spravující rozvodnou energetickou síť (elektrické a plynové rozvody včetně velkých zdrojů) a NDS - Národní Dopravní Služby. Spravující nákladní a osobní síťovou železniční a silniční dopravu. U dopravy samozřejmě fungovala spousta soukromých dopravců jednajících s péčí řádného hospodáře, avšak NDS i NEZ jednaly se službou řádného hospodáře. Což znamenalo že se hodnotila jejich ziskovost jako celek. Tyto, v podstatě "státní" firmy si musely na svůj provoz vydělat, avšak byly hodnoceny jako celek. Což jim umožňovalo držet v provozu některé ztrátové služby které doplácely ze ziskové části svého provozu.
NDS tak mohla udržovat autobusový a vlakový provoz na méně vytížených trasách v odlehlých oblastech, kde by se jinak lidé nedostali do práce. Stejné to bylo s obsluhou malých vozových zásilek. Avšak jelikož NDS nemohla spadnout do ztráty to tlačilo její obchodníky k poskytování komplexních služeb. Kdy její manipulační vlaky svezly vozové zásilky na seřazovací nádraží kde z nich vznikl ucelený vlak. Který však dál vezla NDS mající ve svých obchodních podmínkách že pokud skládá ucelený vlak je jeho dopravcem až do cílové či předávací hraniční stanice. Kdy tak nemohlo dojít k "vyzobávání bonbónů" soukromníky, kteří by s radostí shrábli ziskovou přepravu uceleného vlaku, zatímco svoz jeho vagónů z nákladišť a jeho seřazení by dělala NDS (což je na celé akci to nejsložitější a nejdražší). Takto NDS provedla celou akci. Která se musela vyplatit jako celek, neboť zisk z přepravy uceleného vlaku mohl být použit na případné doplacení ztráty manipulace a manipulačních vlaků. To byla ta služba řádného hospodáře. Kdy byla provedena veřejná služba i zisková část tak, aby se to v celku vyplatilo.
Ke zrušení služby mohlo dojít jen v případě dlouhodobého nezájmu či zániku jejího odběratele.
Zároveň toto opatření nutilo soukromníky k poskytování komplexních služeb jaké poskytovala NDS a vyrovnávalo tak konkurenční podmínky.
Celosíťové působení NDS spolu se sítí provozních pracovišt vedla k tomu, že strojvedoucí jezdili s vlaky "štafetu", kdy jejich poznání s výjimkou dálkařů a rychlikářů končila v místě dalšího provozního pracoviště. O čemž bude řeč dále.
Dalším benefitem celosíťového působení NDS bylo že na sebe spoje navazovaly. Lidé tak nemuseli dlouho čekat na přípoje, bylo zavedeno pravidlo že z každé obce musí jet minimálně jeden spoj tak aby se lidé dostali do práce na všechny směny a ze všech směn domů (ranní, odpolední a noční směny v týdnu a dvanáctky o víkendu) a děti do a ze škol. Toto vedlo k nárůstu zájmu o veřejnou dopravu, která se tak naplnila. Čímž se zvýšil výnos z jízdného. Což spolu zcela pochopitelně souviselo.
Nyní něco k NEZ (Národní Energetické Závody). Tato firma spravovala jak páteřní elektrické a plynové rozvody včetně velkých zdrojů energie a velkých zásobníků plynu. Spravovala rozvody až k přípojkam odběratelů a starala se o síťové a dispečerské řízení.
Poslední změna se týkala vodárenství a kanalizací. Včetně čistíren odpadních vod. Vodárenské podniky mohly být vlastněny buď obcemi či městy jako statutárními zástupci, či NVS- Národní Vodárenská Služba. Všechny tyto firmy se řídily "službou řádného hospodáře", u vodárenských podniků ve vlastnictví měst či obcí bylo na jejich zřizovatelích zdali budou jejich podniky ziskové či budou jejich provoz doplácet ze svých rozpočtů.
Na celém území Spřátelených území platil přísný zákaz vlastnění síťové vodárenské infrastruktury společnostmi či osobami z ciziny. Tato infrastruktura mohla spadat jen pod NVS, nebo pod obce. A to včetně veřejných zdrojů vody (přehrady, rybníky, řeky, studny, vrty).
Soukromí majitelé nemovitostí mohli používat vlastní studny. Kdy si odpadní vody likvidovali buď na vlastní triko, či pokud měla nemovitost kanalizační přípojku se museli z hygienických důvodů připojit. Poté platili stočné paušálem podle průměrné spotřeby vody v dané obci a počtu přihlášených osob.
Použití vlastního zdroje vody pro soukromé účely bylo zdarma. Člověk však měl povinnost odebírat vodu s ohledem na ostatní odběratele v dané oblasti. Při zřizování soukromé studny si musel její stavebník opatřit hydrogeologický posudek (z důvodu možného ovlivnění či poškození podpovrchových vod) a povolení na jednu studnu k nemovitosti bylo zdarma. Za další se již muselo platit.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Ve Spřátelených územích bylo jasně určeno že majitel vodárenské infrastruktury je zároveň i jejím provozovatelem poskytujícím obchodní služby odběratelům. Což vzhledem k zákazu vlastnění vodárenské infrastruktury osobami či společnostmi z ciziny znamenalo lepší financování této infrastruktury a příznivější ceny pro odběratele, neboť z řetězce vypadli cizí prostředníci kteří se živili předprodejem vody a služeb, zatímco podfinancovaná infrastruktura zůstávala obcím. Kteří leckdy fungovali jako ždímačka na peníze... .
Takto vydělané prostředky zůstaly na místě a mohly být použity na zlepšení služeb, údržbu či budování další infrastruktury a vodních děl. A to ať obcemi, či NVS.
Celý systém tak byl veden k poskytování solidních služeb za rozumnou cenu. Kdy aby peníze dělaly peníze se musí točit. Nikoliv odtékat.
Takto vydělané prostředky zůstaly na místě a mohly být použity na zlepšení služeb, údržbu či budování další infrastruktury a vodních děl. A to ať obcemi, či NVS.
Celý systém tak byl veden k poskytování solidních služeb za rozumnou cenu. Kdy aby peníze dělaly peníze se musí točit. Nikoliv odtékat.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Na polikliniku ve Městě začal chodit Martina soused. Začala ho bolet pata nohy, nechtělo to přestat. Dotyčný tudíž navštívil ortopeda, ten zkonstatoval počínající ostruhu patní kosti. Což je problém který vzniká po zánětu planární fascie (což je šlacha vedoucí pod nožní klenbou od paty k prstům). Tato se může od přetížení, špatné obuvi či úrazu zanítit a do jejího úponu u patní kosti se vlivem tohoto zánětu ukládá vápník. Ten zde časem vytvoří nárůstek který je při došlapu bolestivý. Člověk má pocit jako kdyby měl pod kůží paty něco vražedného, či ho tam něco tlačilo. Lékař tak sousedovi na plosce paty zhruba uprostřed paty nahmatal pod kůží otok a dotyčného poslal na laser. Deset sezení po dvaceti minutách. Dotyčný se objednal, rovnou to zaplatil a začal chodit na laser. Jenže po prvních pěti sezeních se pata ještě zhoršila. Pálilo a bolelo to víc než předtím. Pán už přemýšlel že na laser přestane chodit, ale jelikož ho v půlce čekala kontrola se ortopedovi o zhoršení stavu zmínil.
A to, co se dozvěděl mu vyrazilo dech.
"To je v pořádku, že vás to teď bolí. Podle bolestivosti vím že vám léčba zabírá".
Soused: "jak to? Já myslel že to postupně přestane ".
Ortoped: bolest bude slábnout až v druhé polovině léčby. Zatímco v první polovině léčby vám laser tkáň šlachy stimuluje aby se z ní mohl vápník vyplavit bude po vyplavení vápníku poté probíhat její hojení. Což způsobí postupné ubývání bolesti a otoku".
Soused:"a kdyby se to nezhoršilo?"
Ortoped:"z pacientů kteří mi řeknou že jim léčba laserem nic nedělá mám obavy, neboť vím že jim léčba nezabrala. Což však u vás zřejmě nehrozí. Vás si myslím z toho dostaneme".
Soused:"moje žena když chodila na rehabilitace si stěžovala že se jí ruka rozbouřila".
Ortoped:"to je v pořádku. Přiměřeným rozbouřením totiž nutíte tělo aby problém začalo řešit.
Takže po osmém a desátém laseru přijďte na kontrolu."
A to, co se dozvěděl mu vyrazilo dech.
"To je v pořádku, že vás to teď bolí. Podle bolestivosti vím že vám léčba zabírá".
Soused: "jak to? Já myslel že to postupně přestane ".
Ortoped: bolest bude slábnout až v druhé polovině léčby. Zatímco v první polovině léčby vám laser tkáň šlachy stimuluje aby se z ní mohl vápník vyplavit bude po vyplavení vápníku poté probíhat její hojení. Což způsobí postupné ubývání bolesti a otoku".
Soused:"a kdyby se to nezhoršilo?"
Ortoped:"z pacientů kteří mi řeknou že jim léčba laserem nic nedělá mám obavy, neboť vím že jim léčba nezabrala. Což však u vás zřejmě nehrozí. Vás si myslím z toho dostaneme".
Soused:"moje žena když chodila na rehabilitace si stěžovala že se jí ruka rozbouřila".
Ortoped:"to je v pořádku. Přiměřeným rozbouřením totiž nutíte tělo aby problém začalo řešit.
Takže po osmém a desátém laseru přijďte na kontrolu."
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
Nyní k základní dopravní obslužnosti NDS. Tato byla koncipována tak, aby se lidé primárně dostali do a z práce. A děti do a ze škol. Což zpravidla vedlo že mezi dvěma většími městy vyrážely na cestu dvě dvojice spojů jedoucích proti sobě. Tyto, ať už jely po silnici či po železnici "sbíraly" lidí jedoucí do práce či do školy.
Ranní "dělňák" tak byl koncipován tak, aby do Města (protispoj např do Žáru) dojel po páté hodině ranní. Kdy lidé vystoupili a měli dost času se dostat do práce a nastoupit na svá místa. Ti, kterým končila směna se po převléknutí vydali na vlakové či autobusové nádraží odkud zhruba ve tři čtvrtě na sedm odjížděl "vracák". Tento "vracák", vezoucí lidi z noční směny zároveň plnil funkci "školáka", neboť zatímco po jeho trase vystupovali lidé jedoucí z noční směny do něj nastupovali studenti s dětmi jedoucími do škol.
Další takovéto "dvojcykly" vlaků či autobusů se opakovaly odpoledne okolo třinácté a patnácté hodiny, kdy probíhala doprava dětí ze škol, lidí na odpolední směnu a z ranní směny. Byla to opět kombinace odpoledního "dělňáku" a "vracáku". Třetí cyklus "dělňáku" a "vracáku" probíhal tak, aby dělňák přijížděl těsně po 21 hodině a vracák odjížděl před 23 hodinou.
Poměrně často byl přidáván dvojcyklus v 17 a 19 hodin.
Spoje jezdily tak, aby byly účelné, v okolních velkých měst i častěji tak jak to dopravní situace a dopravní potřeba vyžadovala.
O víkendech jezdily dvojcykly na 5, 7, 17 a 19 hodinou, neboť přes víkend se u nepřetržitých provozů dělaly 12 hodinové směny se střídáním v 6 a 18 hodin.
Celá koncepce hromadné dopravy osob NDS byla vedena tak, aby lidé měli po příjezdu do měst či obcí čas se dostavit do práce na směnu a po směně čas dojít ke spoji. Neboť jen tak bylo zajištěno patřičné vytížení spojů a lidé měli chuť veřejnou dopravu využívat, neboť vyhovovala jejich potřebám.
Což zároveň znamenalo vyšší tržby na jízdném.
Toto byla koncepce dopravy osob na kratší až maximálně střední vzdálenosti do škol a zaměstnání. Která byla obnovena poměrně brzy, i když bylo její použití na delší vzdálenosti dost zdlouhavé. (Tak jako se přesvědčil Martin když si jel s Danielou pro uneseného syna a cesta vlakem která by jim před rozpadem zabrala maximálně půl dne jim trvala skoro dva dny). Avšak jak se doprava postupně rozvíjela, stejně tak jako obchod docházelo k zavádění dálkových spěšných a rychlíkových spojů. S tím, že od nového roku došlo k obnovení některých mezinárodních spojů s okolními zeměmi Střední Evropy . Spojení to bylo zatím "řídké" a s přestupy, avšak i velké věci mohou mít malé začátky.
Ranní "dělňák" tak byl koncipován tak, aby do Města (protispoj např do Žáru) dojel po páté hodině ranní. Kdy lidé vystoupili a měli dost času se dostat do práce a nastoupit na svá místa. Ti, kterým končila směna se po převléknutí vydali na vlakové či autobusové nádraží odkud zhruba ve tři čtvrtě na sedm odjížděl "vracák". Tento "vracák", vezoucí lidi z noční směny zároveň plnil funkci "školáka", neboť zatímco po jeho trase vystupovali lidé jedoucí z noční směny do něj nastupovali studenti s dětmi jedoucími do škol.
Další takovéto "dvojcykly" vlaků či autobusů se opakovaly odpoledne okolo třinácté a patnácté hodiny, kdy probíhala doprava dětí ze škol, lidí na odpolední směnu a z ranní směny. Byla to opět kombinace odpoledního "dělňáku" a "vracáku". Třetí cyklus "dělňáku" a "vracáku" probíhal tak, aby dělňák přijížděl těsně po 21 hodině a vracák odjížděl před 23 hodinou.
Poměrně často byl přidáván dvojcyklus v 17 a 19 hodin.
Spoje jezdily tak, aby byly účelné, v okolních velkých měst i častěji tak jak to dopravní situace a dopravní potřeba vyžadovala.
O víkendech jezdily dvojcykly na 5, 7, 17 a 19 hodinou, neboť přes víkend se u nepřetržitých provozů dělaly 12 hodinové směny se střídáním v 6 a 18 hodin.
Celá koncepce hromadné dopravy osob NDS byla vedena tak, aby lidé měli po příjezdu do měst či obcí čas se dostavit do práce na směnu a po směně čas dojít ke spoji. Neboť jen tak bylo zajištěno patřičné vytížení spojů a lidé měli chuť veřejnou dopravu využívat, neboť vyhovovala jejich potřebám.
Což zároveň znamenalo vyšší tržby na jízdném.
Toto byla koncepce dopravy osob na kratší až maximálně střední vzdálenosti do škol a zaměstnání. Která byla obnovena poměrně brzy, i když bylo její použití na delší vzdálenosti dost zdlouhavé. (Tak jako se přesvědčil Martin když si jel s Danielou pro uneseného syna a cesta vlakem která by jim před rozpadem zabrala maximálně půl dne jim trvala skoro dva dny). Avšak jak se doprava postupně rozvíjela, stejně tak jako obchod docházelo k zavádění dálkových spěšných a rychlíkových spojů. S tím, že od nového roku došlo k obnovení některých mezinárodních spojů s okolními zeměmi Střední Evropy . Spojení to bylo zatím "řídké" a s přestupy, avšak i velké věci mohou mít malé začátky.
Koukej tak, aby jsi viděl.
Re: Covidové ZOMBIE se valí!
A jak to tehdy bylo s tím 47. prezidentem?
Skutečně ho tehdy zavraždili?
To se neví protože ta Martinská katastrofa se z Evropy rozšířila skoro do celého světa a nevyhnula se ani USA.
Co se s ním stalo není známo.
A rozvrat a kolaps postihl i je. Ono, nakonec, tam u nich to všelijaké bláznovství začalo a až pak se začalo šířit i do Evropy. Takže je tak trochu i logické, že se ho tam zkraje roku 2025 snažili zastavit anebo alespoň zmírnit.
Jenže kapři si ten svůj rybník vypustit nenechají. A zrovna v USA s tím měli dost bohaté zkušenosti. O čemž jasně svědčí i několik úspěšných atentátů na nepohodlné prezidenty z historie:
Namátkou třeba:
Skutečně ho tehdy zavraždili?
To se neví protože ta Martinská katastrofa se z Evropy rozšířila skoro do celého světa a nevyhnula se ani USA.
Co se s ním stalo není známo.
A rozvrat a kolaps postihl i je. Ono, nakonec, tam u nich to všelijaké bláznovství začalo a až pak se začalo šířit i do Evropy. Takže je tak trochu i logické, že se ho tam zkraje roku 2025 snažili zastavit anebo alespoň zmírnit.
Jenže kapři si ten svůj rybník vypustit nenechají. A zrovna v USA s tím měli dost bohaté zkušenosti. O čemž jasně svědčí i několik úspěšných atentátů na nepohodlné prezidenty z historie:
Namátkou třeba:
Z Kroniky MlýnaAbraham Lincoln 1865
James Garfield 1881
William McKinley 1901
John Kennedy 1963
A i několik pokusů:
Ronald Reagan 1981
apod.
Donald Trump ještě před zvolením 2024
A. Lincoln: Kdybych měl 8 hodin na pokácení stromu, 6 bych strávil broušením sekyry.