Kam jsem se to sakra zase dostal

[rudde]

Po přečtení uvítacího příspěvku Tiny mě napadlo, jak se sem asi dostala.
Možná by to mohlo zajímat i ostatní.
Co člověka přinutí hledat (a najít server rozpad).

Osobně jsem měl poslední roky takový divný pocit.
Krize roku 2008 pár věcí v mém životě změnila,
pak jsem si udělal zbroják a začal pročítat
fórum "Zbraně kvalitně". Tam mě upoutala zmínka
o promazané diskusi na serveru Střelectví.
Dohledat texty na webu a přečíst je bylo otázkou
několika večerů. A bylo to.
Na Rozpad chodím a přispívám od března 2011.

[Steril]

Na Hofylandu, v klubu " Survive - jak zit ve svete po kolapsu?" jsem čas od času narazil na link do rozpad.cz - musím se přiznat, že mě zezačátku dost odrazoval obrázek v "hlaviččce", (V3S a chlápek se psem a kosou) po prozkoumání obsahu jednotlivých diskusí jsem se od toho ale oprostil a teď snad každou půlhodinou koukám, jestli není něco nového

[Fabulous]

Jo, taky me ze zacatku odrazoval ten obrazek. Mel jsem pocit, ze je to jen nejaky amatersky projekt urceny k nezdaru. No a ted uz tady moderuji Teda obcas...

[Terminated Account]

Od malička mě lákalo dobrodružství a dálky.
Jako nezávislý člověk jsem byl schopný se ze dne na den zabalit a vydat se na druhý konec světa.
Tento způsob života mě naučil nebát se budoucnosti a žít v přítomnosti.
Cestování, práce s lidmi, lektorování kurzů, plánování a organizování náročných turistických akcí, epedic a horolezeckých výprav se stalo i mojí obživou.
Párkrát jsem si v drsných podmínkách sáhl na dno fyzických i psychických sil a tyto zkušenosti mě značně zocelily. Jako singl bylo vše snadné.

Pak přišla rodina a já začal mít pocit, že už tak nezávislí nejsme a že když si nedám pozor, může se mi tato závislost vymstít. Shromažďování zásob (babička je na to expert) mě bylo vždy proti srsti až směšné, ale najednou jsme na to měl jiný pohled. Pro bezpečí rodiny jsem najednou začal doma držet několikaměsíční zásobu potravin, které běžně používáme a vody. Z noclehárny v paneláku jsem se přestěhoval do RD. Začal jsem hledat návody na dlouhodobé skladování potravin a narazil jsme na rozpad.

Sice jsem vyrůstal na střelnici, ale neměl jsem potřebu se na netu exponovat na střeleckých webech, takže jsme o ROZPADU nic nevěděl. Na první pohled mi to přišlo, že si zamindrákovaní panelákový pařmeni, bez opravdových přátel založili fórum, kde můžou probírat své vlhké sny, ale po podrobnějším zkoumání jsem zjistil, že jsou zde hlavně lidé, kteří jsou vzdělaní, zkušení a stojí pevně na zemi (alespoň někteří sorry, snad se to nikoho nedotkne, taky jsme slušný exot ) Zjistil jsem že je chci poznat a našel jsem zde hodně lidí se kterými se velmi rád a často potkávám i v realitě.

[Artifex]

Jojo, ten obrázek je děs, taky jsem šel na toto fórum asi 5x jen proto, že mne sem zavedl strejda gůgl skrz nějakou informaci a neměl jsem tendenci se vracet. No, jednou se to zlomilo.

[marish]

Jojo, působí to dost naivně. Horší by už asi byla jen plynová maska...

[Terminated Account]

Obrázek tady řešit nebudeme, ju. Díky.

[Rase]

Já se sem dostal přes postapo.cz, četl sem si tam povídky a různé články (mají portál) - než diskuse na fóru mám raděj různé úvahy a povídky. Pak sem se přes diskusi dostal ke zmínce o tomhle fóru a zaregistroval se i sem. Odrazovalo mě místní zaměření na palné zbraně - jako by byl člověk na nějakém portálu o střelectví nebo myslivcích... Je tady ale víc živo a tak sem tady zůstal.
ps. k obrázkům se už vyjadřovat nebudu...

[Tina]

Po přečtení uvítacího příspěvku Tiny mě napadlo, jak se sem asi dostala....

Ráda vysvětlím
Jak už jsem psala v mém úvodním příspěvku, vždycky jsem byla svým způsobem křeček na potraviny. Pro svůj klid v duši jsem potřebovala mít doma vždycky zásobu (nejlépe všeho), aby bylo z čeho vařit. Slova kamarádky - budu vařit, musím jít nakoupit - mě uváděla v úžas, já vždycky doma všechno měla, spíš jsem jen doplňovala zásoby. Rodiče se mi vždycky smáli, že jsem měla za války hlad Něco na tom možná bude, nějaké minulé životy, nebo tak něco.

No každopádně tady ten pud a potřeba být vybavená a zásobená, se začal asi před rokem a půl měnit. Nevím proč, podnět jsem nevypátrala. Ale jakkoliv to zní podivně, začala mi strašit v hlavě představa nějaké katastrofy, kolapsu světa, něčeho takového. A čím víc jsem si to racionálně vysvětlovala, tím víc to sílilo (a sílí). Už dávno jsem se naučila věřit svým instinktům, takže jsem na internetu pomalu začala hledat kde a jaké se dají koupit nože, jak uchovat potraviny, co asi by tak měl člověk mít....
A jak jsem se do toho začala nořit hloub, zjistila jsem, že je to tak veliké množství informací a věcí, že bych skutečně potřebovala asistenta k ruce a rodinný domek na tohle všechno Pročetla jsem pár knížek, hledala na internetu, na stránkách Specnaz.cz jsem narazila na Marka Chlíbka (taky jsem tu o něm a jeho knížkách někde zahlédla info) a na jednom z těchto serverů jsem narazila na link na Rozpad. A byla jsem nadšená, to co jsem pracně vyzobávala na netu, je tady všechno pohromadě a baví se tu o tom spousta inteligentních lidí.
Ta úleva, že nejsem sama, že mě tady nikdo neodsoudí jako bláznivého paranoika (a když, tak si potřeseme rukama ), je neskutečná. Doma ještě strávili mé nákupy potravin, ale když domů začaly chodit balíčky z army shopů, podstatně hůř se to vysvětluje.
Jak na to koukají vaše rodiny? Mají pochopení, nebo jste taky za cvoky? Případně jak to utajujete?

[sigmark]

vrána k vráně za mě víc netřeba

[Magdaléna]

Jsem na tom podobně jako Tina...také jsem doma vždy měla balíky mouky, cukru, luštěnin... jako železnou zásobu, ve sklepě spoustu zavařenin i konzerv...také u mě fungoval nějaký "šestý smysl", že nás nečeká nic lepšího, spíše naopak...takže jsme dokoupili nářadí, na aukru jsem sehnala ruční mlýnek na obilí a jiné domácí pomocníky...doplním ještě lékárničku...také ostnatý drát a nějaká ta svítidla včetně zdrojů(baterky, petrolej)...ke zbraním jsme se zatím nedostali...

Tyhle stránky, na které jsem narazila náhodou na permawebu, přišly právě v době (nedávno), kdy jsem to všechno začala řešit nějak více...takže jako na zavolanou...

Tina: Doma to řeším s manželem, i když tento web čtu jen já...on se jen vždycky ptá, jestli si čtu zase o těch suchých záchodech a všechno o hovně...(nakoukl mi přes rameno zrovna při tomhle vlákně...)
Našim pubescentům je to asi šumafuk, ale berou v potaz, že matka je připravena...

[sigmark]

clovek asi zjisti ze pred nim stoji otazky na ktere nikdo nema odpoved, a tak zacne odpovedi hledat aktivne. a potom nutne narazi na tyhle stranky. kdyz samostudium uz nestaci, je potreba nabyte zkusenosti konzultovat se stejne postizenymi

[EBE]

Preberali sme to s kolegom čo sa deje vo svete už niekoľko rokov pri pifku tak ma tu naviedol a som rád, že nemám ten blbý pocit a šiesty zmysel len sám, zvieratá ho majú, vraj sme ho stratili ale možno v krajnej núdzi občas vyplave..
Z ničoho nič som chcel mať pripravený batoh s fľašami vody, sviečkami, konzervami, zápalkami a pod. vecami hneď po ruke..ak by trebalo vypadnúť..hladiť pohľadom veci, ktoré akoby čakali len na ten správny moment čas kedy už nastane, pri myšlienke ma striasa...ale keď ten čas príde budem vedieť že tie veci mali zmysel..aj keby nie, lepšie aspoň spím.
ešte doplním, neďaleko drieme sopka..povyše mesta je vodná priehrada na pitnú vodu..takže dôvod by tu aj bol.

[Fjord]

Z ničoho nič som chcel mať pripravený batoh s fľašami vody, sviečkami, konzervami, zápalkami a pod.

Mě tohle chytlo před nějakými 2 lety..myslím si, že se jen jako každý zvíře s vyšší nervovou soustavou napojujeme na kolektivní vědomí - tyhle informace tu poletují ve vzduchu a člověk si je jen "stáhne" a pak se diví
Přemýšleli jste někdy, jak fungují hejna ptáků, které letí v jedné formaci a najednou změní směr všechny najednou? Totéž hejno ryb. V něčem jsme si velmi podobní.

[Milli]

Dobrý večer Rozpade,
dozajista jste v řadě Hollywoodských slátanin viděli, jak lidé v předzvěsti katastrofických událostí v panice rabují obchody a jsou ochotni se pozabíjet kvůli pytlíku buráků. Věřím tomu, že kdyby k něčemu skutečně došlo, obchody by byly rychle bez zboží.

Zamyslete se však, co skutečně potřebujete k životu (myslím k jídlu). Jsou to tuky, cukry, bílkoviny.

Babička měla ve špíži třicetilitrový hrnec sádla, ten jí vydržel od zabijačky k zabíjačce. V dřevěné bedně měla pytel mouky, když bylo "málo" děda dovezl další pytel. Cukr se kupoval také v pytlích, papírových, krystal, po deseti kilech.

K tomu malá zahrádka před domkem, pár řádků brambor za domkem, deset králíků a slepic.

Pro chleba se chodilo jednou týdně k pekaři, pro mléko obden s konvičkou k Čechům, kteří měli dvě krávy.

Do obchodu babička chodila v sobotu po cestě z kostela, "Aby se podívala, co jí doma chybí." a pro kvasnice na sobotní koláče.

Teď řeknete a co maso? Nebudete mi to možná věřit, ale do poloviny šedesátých let bylo maso na lístky a nepamatuji se, že by bylo každý den jako dnes.

K snídani bylo v týdnu "černý kafe" z cikorky a jen v sobotu a neděli bylo "bílé" s mlékem. Do kafe se nalámal chleba, v sobotu a neděli "buchta".

K obědu byl vždy velký talíř polévky, protože "polífka je grunt". Ta se uvařilo z toho, co bylo, a nebylo neobvyklé, že byla z brambor nebo hrachové kaše, z večeře předchozího dne.
Jako druhé jídlo se hodně vařily knedlíky a brambory. Když byly houby, byla houbová omáčka, byl kopr, byla koprovka s vejcem na tvrdo, byla rajčata, byla rajská atd. Hodně se jedly ovocné knedlíky s jakýmkoli ovocem. Jako maso se jedli králíci, vynesené slepice, ryby, občas pan hajný donesl kousek kližky z jelena nebo srnce "na guláš". Samozřejmě nelze zapomenou na maso ze zabíjačky zavařené v plechovkách a uzené. Zabíjelo se obvykle dvakrát do roka. Poprvé, s příchodem mrazů v listopadu/prosinci a podruhé koncem února.

K večeři bývaly brambory na loupačku s máslem a kyselým mlékem. Bramborové nebo moučné placky s povidly, bramboráky, nebo "kaše".

Jako dítě jsem neznal čokoládu, ale měl jsem medu, kolik jsem chtěl. Neznal jsem zmrzlinu, ale ovoce jsem měl celý rok, i když to v zimě byla "jen" jablka. Neznal jsem tisíc dalších věcí, které mi vůbec nechyběly.

Pokud vás mají lidé za blázny, je proto, že máte doma hrnec sádla, pytel mouky a cukru, pak vězte, že je lepší být sytým bláznem než hladovým posměváčkem. A pokud se nic nestane, buďme jenom rádi.

Dobrou noc

[MRAK]

Nejdůležitější je samozřejmě ten pocit, že člověk není sám ....
A ta poznámka od Fjord taky stojí za úvahu ....

Kdo zažil na střelectví vlákno s názvem "velikost-pozemku-sobestacnost-pri-rozvratu- spolecnosti" ten ví ....
To je prapůvod tohoto webu .... probralo se tam hodně informací ... ale bylo to dost chaotický ... přesto to bylo úžasný čtení, kde jsem netrpělivě čekal na každou novou větu ....
Na střelectví zcenzurováno (zakázáno) smazáno , poté toto téma našlo azyl na Zbraně kvalitně , a chvíli na to Karlos s kamarády založili tento web, kam jsem byl pozván a jsem tomu rád , anžto jsem tu poznal pár skvělejch lidí .....

[Kolapsnik jr.]

Babička měla ve špíži třicetilitrový hrnec sádla, ten jí vydržel od zabijačky k zabíjačce.

tak uz se citim lepe, kdyz kelimek sadlo/skvarky s jablecnou prichuti jisteho nejmenovane DE vyrobce mizi v nasi lednici do par hodin po nakupu

mrak> dnes je jina doba, uz by nas asi nevyhodili
matne si vzpominam, ze tamni moderator mel v primem prenosu "blikanec" jen pri neformalni zmince o vhodnosti zonoveho koridoru "X" pro odstraseni najezdniku ala Planeta Opic.

[SaraH]

2 Sigmark: Měla jsem velké štěstí, že jsme si s manželem položili důležité otázky v jednu chvíli oba. A mám naprosto stejný pocit, jako Fjord, že to není jen tak samo sebou.

Při hledání odpovědí jsme narazili na Střelectví a na konci diskuse se dozvěděli o přesunu. Za nalezení Rozpadu děkuji myslím Kolapsnikovi. Je to taková hezká přezdívka, že jsem si řekla, že ji strýček Google bude určitě znát.

Od té doby jsme za rodinné šašky - i z to mála, co o nás širší rodina ví. Zatímco sousedovi seká trávu nádeník na traktůrku, u nás se kosí kosou, ponožky se nekupují, ale pletou, chléb se peče, obilí mele, dříví štípe sekerou a čerstvě jsme pořídili slepičky. Vy samozřejmě víte, že jsme pořád na začátku, ale pro naše okolí je to extravagantní až až.

P.S. Miki, mým tradičním (a vyžadovaným) dárkem pro tchána a mého tatínka je sádlo se škvarkama. Oba se po něm mohou utlouct, i když tchýně je přes "zdravou stravu", tak to nevidí ráda.

[Ježura]

2 Sigmark:
Při hledání odpovědí jsme narazili na Střelectví a na konci diskuse se dozvěděli o přesunu. Za nalezení Rozpadu děkuji myslím Kolapsnikovi. Je to taková hezká přezdívka, že jsem si řekla, že ji strýček Google bude určitě znát.

Na to konto by nám pán kolapsník jr. mohl říct kam na takovou dobu zmizel....?? Co se s ním stalo? Pár lidí jej mělo takřka za umřelého a docela by nám tu chyběl..

[sigmark]

SaraH: já prozměnu dorazil díky výběru plynové masky. vedle spousty latexových pornopitomin mi vyskočil rozpad. a když jsem na stejné stránky narazil i při hledáni geigera, tak bylo jasno kde se usídlit