Přemýšleli jste už nad tím, co se stane s jadernými reaktory a sklady paliva, pokud zůstanou bez obsluhy? (Po případném rozpadu, bez zásoby elektrické energie)
Na území ČR je celkem 9 jaderných reaktorů
JE Temelín
2x VVER 1000 MWe
JE Dukovany
4x VVER 440 MWe
Centrum výzkumu Řež a Ústav jaderné fyziky AV ČR
Výzkumný reaktor LR-0
Výzkumný reaktor LVR-15
Více informací zde:
http://www.cvrez.cz/vyzkumna-infrastruk ... ktor-lr-0/
http://www.cvrez.cz/vyzkumna-infrastruk ... or-lvr-15/
KJR FJFI ČVUT
Školní reaktor VR-1
Více informací zde:
http://www.reaktorvr1.eu/
Pokud to někoho zajímá, tak tady je seznam reaktorů ve světě:
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_nuclear_reactors
Pátral jsem po informacích, co by se stalo s jadernými reaktory, pokud by byly ponechány "bez obsluhy" Na stránkách ČEZu jsem našel tuto informaci:
Jak dlouho nouzové odstavení trvá? Jak dlouho musí probíhat další chlazení? Může být reaktor po nouzovém odstavení ponechán "bez obsluhy", tzn. bez chlazení apod.
Pro rychlé odstavení reaktoru existují pravidla a mezinárodní doporučení, která musí každá elektrárna splňovat. Tato pravidla vycházejí z neutronově fyzikálních a tepelných charakteristik aktivní zóny reaktoru. Zasunutí řídících tyčí “Klastrů“ je v Temelíně záležitostí několika sekund. Další chlazení reaktoru je věcí takzvaného zbytkového výkonu. To znamená, že po několik prvních desítek sekund po odstavení reaktoru je nutné „nucené chlazení“ a zajišťuje ho setrvačný doběh čtyř hlavních cirkulačních čerpadel. Po jejich doběhu se zbytkové teplo vyvíjené aktivní zónou snižuje tak, že k jeho odvodu postačuje přirozená, přirozená cirkulace chladiva mezi aktivní zónou a parogenerátory, přes něž odvod tepla probíhá. V zásadě je tedy odvod tepla zajištěn pasivním způsobem (setrvačník, přirozená cirkulace) a tak reaktor nemůže zůstat nechlazen. Přesto se po nouzovém odstavení reaktor sám sobě nikdy neponechává.
Sklady jaderného paliva
V řadě jaderných elektráren, včetně jaderných elektráren na území ČR, se používá suché skladování ve stíněných kontejnerech. Tomuto způsobu skladování se dává přednost při delších intervalech skladování. Použité palivo je ukládáno buď do betonových staveb (sklípků), nebo do betonových či kovových kontejnerů.
Suché skladování má nižší provozní náklady, žádné nebo malé množství korozních produktů a umožňuje snadnou manipulaci a rozšíření skladu. Do suchých skladů se použité palivo dává po několika letech "odpočinku" a chlazení v bazénu použitého paliva.
Potenciální nebezpečí v případě přerušení dodávky elektrické energie tvoří bazén použitého paliva
Na konci každého cyklu pro výměnu použitého paliva se použité palivo z reaktoru vyjme a pod hladinou vody se kanálem převeze do bazénu použitého paliva; ten je v reaktorové hale vedle reaktoru. Tam jsou palivové články pod vodou uloženy několik let.
Bazény použitého paliva jsou v Dukovanech a v Temelíně.
Našel jsem zajímavé video na YT (v angličtině), které popisuje, co by se stalo v případě přerušení dodávky el. energie.
Mou otázkou do diskuze je, co si myslíte že by se stalo v případě "rozpadu"?
Věříte informacím ČEZu o bezpečnosti reaktorů ponechaných bez obsluhy? Co mokré sklady tzv. bazény ?
Máte nějaké další informace, je zde nějaký expert na jadernou energii?
Celkem mě to děsí.
PS: Nenalezl jsem vhodnou sekci pro toto téma, tak pokud některý z adminů může, ať prosím toto téma případně přesune.
Jaderné reaktory, mezisklady paliva po rozpadu
Jaderné reaktory, mezisklady paliva po rozpadu
Naposledy upravil(a) DeeKey dne 31.12.2013 7:41, celkem upraveno 1 x.
Re: Jaderné reaktory, mezisklady paliva po rozpadu
Toho bych se nebál, to hlídají dobře placení profíci. Když to přestanou hlídat, tak to už bude stejně jedno, co se stane. Zdroj energie bude vždy dobře chráněn a o to víc při nějakém rozpadu.
Re: Jaderné reaktory, mezisklady paliva po rozpadu
Jaderná energetika u nás je v pohodě, bezpečná a skutečně na nejšpičkovější světové úrovni, o to se nemusíte bát. Počítače jsou vybaveny operačním systémem QNX (Unix - něco jako Linux), který se používá i pro řízení letového provozu a tam, kde záleží na lidských životech, to se o jiných operačních systémech moc říct nedá. Kdysi se mi vlezl na jednu disketu i s grafickým prostředím.
Jinak by se mi líbilo, mít doma jednoho Castora jako topení, kdyby nevěděli kam s tím, hlásím se!
Jinak by se mi líbilo, mít doma jednoho Castora jako topení, kdyby nevěděli kam s tím, hlásím se!
Re: Jaderné reaktory, mezisklady paliva po rozpadu
drobné rýpnutí, máš prohozené Dukovany a Temelín.
jak píše maci, kdyby nastal takový rozpad, že by zimzely veškeré osoby schopné obsluhova JE, tak už by bylo opravdu jedno co s reaktorem bude. pravděpodobně tam mají automatizované systémy, které by se při shtf postaraly o bezpečné odstavení reaktoru na dobu nezbytně nutnou, ale ne navždy. řekněme že co se týče temelína, tak dojde k zastavení štěpné reakce, ale ta voda se časem vypaří a zůstane tam v bazénech pár desítek tun nestíněného vysoce radioaktivního paliva, takže vstup do reaktorové haly nebude zrovna zdraví prospěšný. taky hala může časem spadnout, ale to už jsou značné spekulace, které se reálnému rozpadu dost vzdalují.
můj názor je ten, že se není čeho bát
jak píše maci, kdyby nastal takový rozpad, že by zimzely veškeré osoby schopné obsluhova JE, tak už by bylo opravdu jedno co s reaktorem bude. pravděpodobně tam mají automatizované systémy, které by se při shtf postaraly o bezpečné odstavení reaktoru na dobu nezbytně nutnou, ale ne navždy. řekněme že co se týče temelína, tak dojde k zastavení štěpné reakce, ale ta voda se časem vypaří a zůstane tam v bazénech pár desítek tun nestíněného vysoce radioaktivního paliva, takže vstup do reaktorové haly nebude zrovna zdraví prospěšný. taky hala může časem spadnout, ale to už jsou značné spekulace, které se reálnému rozpadu dost vzdalují.
můj názor je ten, že se není čeho bát
Re: Jaderné reaktory, mezisklady paliva po rozpadu
Co by s jadernou elektrárnou udělal EMP? Je elektronika uvnitř nějak chráněná?
Re: Jaderné reaktory, mezisklady paliva po rozpadu
EMP neudělá s jadernou elektrárnou vůbec nic, respektive ne s Temelínem ani s Dukovany (kdysi jsem se na to ptal na letní škole čezu), "velín" elektrárny je plně odstíněn, dokonce jediné spojení velínu s vnějškem je přes zabezpečenou linku...
o reaktor bych strach neměl vůbec, po tom co se stalo v Černobylu se zásadně zvýšila bezpečnost reaktorů a jejich nouzové odstavení teď vůbec nezávisí na vůli člověka, ale funguje čistě "mechanicky" na základních fyzikálních jevech, dále je taky reaktor umístěn v tzv. sarkofágu , který je určen k zastavení případného výbuchu reaktoru a chrání ho i třeba před nárazem letadla apod., jen bych rád zdůraznil, že tohle se týká hlavně reaktorů ruské výroby v době po Černobylu, spousta funkčních amerických jaderných elektráren (naštěstí na hranici své životnosti) těmito zařízeními nedisponuje, naopak nové zařízení westinghouse ap1000 je kapitola sama pro sebe (rozuměj nic bezpečnějšího se už asi nevymyslí)...
a teď k těm bazénům, to byl a je hlavní problém Fukušimy a chápu to video, co tady je, protože to je vcelku reálný scénář u starších jaderných elektráren v Americe a mají z toho oprávněnou obavu, ale co se týče JE v ČR, tak jsme na tom podstatně lépe... v americe jsou mnohem častější reaktory typu BWR (podobně jako má Fukušima), zatímco u nás se používají reaktory VVER, které mají několikanásobně větší zásobu chladící vody pro reaktor, která je nouzově určena pro chlazení bazénu... když dojde k výpadku proudu, tak se nejpozději do 30ti minut nastartují dieselgenerátory (Temelín má 2, Dukovany asi taky ale nejsem si jistý), které mají zásobu paliva na několik dní a v případě nějaké katastrofy to bude to první, co se bude zásobovat ze státních palivových rezerv, Dukovany mají ještě pojistku ve vodní elektrárně Dalešice, která v případě nouze funguje pouze jako náhradní zdroj elektřiny pro Dukovany (je schopná se zprovoznit do několika desítek minut) a nedávno jsem četl článek o Temelínu, kde vyzkoušely zásobování chladícího okruhu z "vnějšku", v podstatě přijeli hasiči a připojili se na okruh, do kterého načerpali vodu... ten popisovaný výbuch, co je ve videu je trochu nereálný, protože ke vzrůstu tlaku (odpaření vody) tam nedojde skokovitě (u fukušimy došlo, ale to je trochu extrémní případ), ale narůstá po delší dobu a na to zareaguje zabezpečení těch hal tím, že odpustí tlak páry do dalších prostor např. k reaktoru nebo to prostě vypustí ven (samozřejmě postupně v menších dávkách), kdyby stejně došlo k odpaření veškeré chladící vody, tak se ty palivové články roztaví a těžko říct, co by se dělo pak (teplota aktivní části článku je přes 2000°C)... na druhou stranu jak už tu mnozí psali tak pokud nebude nikdo, kdo zajistí funkci toho chlazení, tak si myslím, že nějaká JE bude tvá poslední starost a prostě se budeš snažit dostat někam mimo jejich dosah
o reaktor bych strach neměl vůbec, po tom co se stalo v Černobylu se zásadně zvýšila bezpečnost reaktorů a jejich nouzové odstavení teď vůbec nezávisí na vůli člověka, ale funguje čistě "mechanicky" na základních fyzikálních jevech, dále je taky reaktor umístěn v tzv. sarkofágu , který je určen k zastavení případného výbuchu reaktoru a chrání ho i třeba před nárazem letadla apod., jen bych rád zdůraznil, že tohle se týká hlavně reaktorů ruské výroby v době po Černobylu, spousta funkčních amerických jaderných elektráren (naštěstí na hranici své životnosti) těmito zařízeními nedisponuje, naopak nové zařízení westinghouse ap1000 je kapitola sama pro sebe (rozuměj nic bezpečnějšího se už asi nevymyslí)...
a teď k těm bazénům, to byl a je hlavní problém Fukušimy a chápu to video, co tady je, protože to je vcelku reálný scénář u starších jaderných elektráren v Americe a mají z toho oprávněnou obavu, ale co se týče JE v ČR, tak jsme na tom podstatně lépe... v americe jsou mnohem častější reaktory typu BWR (podobně jako má Fukušima), zatímco u nás se používají reaktory VVER, které mají několikanásobně větší zásobu chladící vody pro reaktor, která je nouzově určena pro chlazení bazénu... když dojde k výpadku proudu, tak se nejpozději do 30ti minut nastartují dieselgenerátory (Temelín má 2, Dukovany asi taky ale nejsem si jistý), které mají zásobu paliva na několik dní a v případě nějaké katastrofy to bude to první, co se bude zásobovat ze státních palivových rezerv, Dukovany mají ještě pojistku ve vodní elektrárně Dalešice, která v případě nouze funguje pouze jako náhradní zdroj elektřiny pro Dukovany (je schopná se zprovoznit do několika desítek minut) a nedávno jsem četl článek o Temelínu, kde vyzkoušely zásobování chladícího okruhu z "vnějšku", v podstatě přijeli hasiči a připojili se na okruh, do kterého načerpali vodu... ten popisovaný výbuch, co je ve videu je trochu nereálný, protože ke vzrůstu tlaku (odpaření vody) tam nedojde skokovitě (u fukušimy došlo, ale to je trochu extrémní případ), ale narůstá po delší dobu a na to zareaguje zabezpečení těch hal tím, že odpustí tlak páry do dalších prostor např. k reaktoru nebo to prostě vypustí ven (samozřejmě postupně v menších dávkách), kdyby stejně došlo k odpaření veškeré chladící vody, tak se ty palivové články roztaví a těžko říct, co by se dělo pak (teplota aktivní části článku je přes 2000°C)... na druhou stranu jak už tu mnozí psali tak pokud nebude nikdo, kdo zajistí funkci toho chlazení, tak si myslím, že nějaká JE bude tvá poslední starost a prostě se budeš snažit dostat někam mimo jejich dosah
Re: Jaderné reaktory, mezisklady paliva po rozpadu
A jinak podle člověka, co pro ně něco projektoval, má SÚJB takové nároky na dlouhodobá úložiště jaderného odpadu, že "to musí vydržet, kdyby se o to přestali starat, přišlo zemětřesení a za 200 let si nad tím nějaký sedlák postavil studnu."
Říkal mi to již pěkných pár let zpět, ale tuhle skvostnou formulaci si pamatuji dodnes
Říkal mi to již pěkných pár let zpět, ale tuhle skvostnou formulaci si pamatuji dodnes
Re: Jaderné reaktory, mezisklady paliva po rozpadu
tu je pekná diskusia o príčinách havárie v Černobile a aj o možnych rizikách moderných elektrární.
http://www.youtube.com/watch?v=9y8Ddc0-haI
http://www.youtube.com/watch?v=9y8Ddc0-haI
Re: Jaderné reaktory, mezisklady paliva po rozpadu
Když už jsme u toho černobylu, tak si dovolím malé odbočení a dám vám ještě jeden námět na přemýšlení.
Kousek od Černobylu byl v protozu obrovský celosvětový OTH radar Duga3, v podstatě něco podobného jako je HAARP, který tenkrát amíci ještě neměli, jen antény nemá umístěné vodorovně, jako u modernějšího HAARPu, ale svisle a fázováním antén se určuje směr paprsku. Nu a černobylská elektrárna byla zdrojem šťávy pro tento dálkový ovladač.
Tady je přehled, co všechno lze v atmosféře provést s elektromagnetickým polem, tu jsou některé zajímavé US patenty lidí pracujících na HAARPu, v rusku se na takové věci patenty nedělaly, ale to neznamená, že by o tom nevěděli, nebo že by to nepoužívali.
4686605: Method And Apparatus For Altering A Region In The Earth's Atmosphere, Ionosphere, And/Or Magnetosphere
5038664: Method For Producing A Shell Of Relativistic Particles At An Altitude Above The Earth's Surface
4712155: Method And Apparatus For Creating An Artificial Electron Cyclotron Heating Region Of Plasma
5293176: Folded Cross Grid Dipole Antenna Element
5202689: Lightweight Focusing Reflector For Space
5041834: Artificial Ionospheric Mirror Composed Of A Plasma Layer Which Can Be Tilted
4999637: Creation Of Artificial Ionization Clouds Above The Earth
4817495: Defense System For Discriminating Between Objects In Space
4873928: Nuclear-Sized Explosions Without Radiation
Tak a nežádoucí konkurence byla na pěkných pár let zlikvidována.
Prosím, nediskutujme tu o HAARPU, ale o JE, toto bylo jen takové malé odbočení na odlehčení.
Kousek od Černobylu byl v protozu obrovský celosvětový OTH radar Duga3, v podstatě něco podobného jako je HAARP, který tenkrát amíci ještě neměli, jen antény nemá umístěné vodorovně, jako u modernějšího HAARPu, ale svisle a fázováním antén se určuje směr paprsku. Nu a černobylská elektrárna byla zdrojem šťávy pro tento dálkový ovladač.
Tady je přehled, co všechno lze v atmosféře provést s elektromagnetickým polem, tu jsou některé zajímavé US patenty lidí pracujících na HAARPu, v rusku se na takové věci patenty nedělaly, ale to neznamená, že by o tom nevěděli, nebo že by to nepoužívali.
4686605: Method And Apparatus For Altering A Region In The Earth's Atmosphere, Ionosphere, And/Or Magnetosphere
5038664: Method For Producing A Shell Of Relativistic Particles At An Altitude Above The Earth's Surface
4712155: Method And Apparatus For Creating An Artificial Electron Cyclotron Heating Region Of Plasma
5293176: Folded Cross Grid Dipole Antenna Element
5202689: Lightweight Focusing Reflector For Space
5041834: Artificial Ionospheric Mirror Composed Of A Plasma Layer Which Can Be Tilted
4999637: Creation Of Artificial Ionization Clouds Above The Earth
4817495: Defense System For Discriminating Between Objects In Space
4873928: Nuclear-Sized Explosions Without Radiation
Tak a nežádoucí konkurence byla na pěkných pár let zlikvidována.
Prosím, nediskutujme tu o HAARPU, ale o JE, toto bylo jen takové malé odbočení na odlehčení.