Jaderné reaktory, mezisklady paliva po rozpadu
Napsal: 30.12.2013 18:55
Přemýšleli jste už nad tím, co se stane s jadernými reaktory a sklady paliva, pokud zůstanou bez obsluhy? (Po případném rozpadu, bez zásoby elektrické energie)
Na území ČR je celkem 9 jaderných reaktorů
JE Temelín
2x VVER 1000 MWe
JE Dukovany
4x VVER 440 MWe
Centrum výzkumu Řež a Ústav jaderné fyziky AV ČR
Výzkumný reaktor LR-0
Výzkumný reaktor LVR-15
Více informací zde:
http://www.cvrez.cz/vyzkumna-infrastruk ... ktor-lr-0/
http://www.cvrez.cz/vyzkumna-infrastruk ... or-lvr-15/
KJR FJFI ČVUT
Školní reaktor VR-1
Více informací zde:
http://www.reaktorvr1.eu/
Pokud to někoho zajímá, tak tady je seznam reaktorů ve světě:
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_nuclear_reactors
Pátral jsem po informacích, co by se stalo s jadernými reaktory, pokud by byly ponechány "bez obsluhy" Na stránkách ČEZu jsem našel tuto informaci:
Jak dlouho nouzové odstavení trvá? Jak dlouho musí probíhat další chlazení? Může být reaktor po nouzovém odstavení ponechán "bez obsluhy", tzn. bez chlazení apod.
Pro rychlé odstavení reaktoru existují pravidla a mezinárodní doporučení, která musí každá elektrárna splňovat. Tato pravidla vycházejí z neutronově fyzikálních a tepelných charakteristik aktivní zóny reaktoru. Zasunutí řídících tyčí “Klastrů“ je v Temelíně záležitostí několika sekund. Další chlazení reaktoru je věcí takzvaného zbytkového výkonu. To znamená, že po několik prvních desítek sekund po odstavení reaktoru je nutné „nucené chlazení“ a zajišťuje ho setrvačný doběh čtyř hlavních cirkulačních čerpadel. Po jejich doběhu se zbytkové teplo vyvíjené aktivní zónou snižuje tak, že k jeho odvodu postačuje přirozená, přirozená cirkulace chladiva mezi aktivní zónou a parogenerátory, přes něž odvod tepla probíhá. V zásadě je tedy odvod tepla zajištěn pasivním způsobem (setrvačník, přirozená cirkulace) a tak reaktor nemůže zůstat nechlazen. Přesto se po nouzovém odstavení reaktor sám sobě nikdy neponechává.
Sklady jaderného paliva
V řadě jaderných elektráren, včetně jaderných elektráren na území ČR, se používá suché skladování ve stíněných kontejnerech. Tomuto způsobu skladování se dává přednost při delších intervalech skladování. Použité palivo je ukládáno buď do betonových staveb (sklípků), nebo do betonových či kovových kontejnerů.
Suché skladování má nižší provozní náklady, žádné nebo malé množství korozních produktů a umožňuje snadnou manipulaci a rozšíření skladu. Do suchých skladů se použité palivo dává po několika letech "odpočinku" a chlazení v bazénu použitého paliva.
Potenciální nebezpečí v případě přerušení dodávky elektrické energie tvoří bazén použitého paliva
Na konci každého cyklu pro výměnu použitého paliva se použité palivo z reaktoru vyjme a pod hladinou vody se kanálem převeze do bazénu použitého paliva; ten je v reaktorové hale vedle reaktoru. Tam jsou palivové články pod vodou uloženy několik let.
Bazény použitého paliva jsou v Dukovanech a v Temelíně.
Našel jsem zajímavé video na YT (v angličtině), které popisuje, co by se stalo v případě přerušení dodávky el. energie.
Mou otázkou do diskuze je, co si myslíte že by se stalo v případě "rozpadu"?
Věříte informacím ČEZu o bezpečnosti reaktorů ponechaných bez obsluhy? Co mokré sklady tzv. bazény ?
Máte nějaké další informace, je zde nějaký expert na jadernou energii?
Celkem mě to děsí.
PS: Nenalezl jsem vhodnou sekci pro toto téma, tak pokud některý z adminů může, ať prosím toto téma případně přesune.
Na území ČR je celkem 9 jaderných reaktorů
JE Temelín
2x VVER 1000 MWe
JE Dukovany
4x VVER 440 MWe
Centrum výzkumu Řež a Ústav jaderné fyziky AV ČR
Výzkumný reaktor LR-0
Výzkumný reaktor LVR-15
Více informací zde:
http://www.cvrez.cz/vyzkumna-infrastruk ... ktor-lr-0/
http://www.cvrez.cz/vyzkumna-infrastruk ... or-lvr-15/
KJR FJFI ČVUT
Školní reaktor VR-1
Více informací zde:
http://www.reaktorvr1.eu/
Pokud to někoho zajímá, tak tady je seznam reaktorů ve světě:
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_nuclear_reactors
Pátral jsem po informacích, co by se stalo s jadernými reaktory, pokud by byly ponechány "bez obsluhy" Na stránkách ČEZu jsem našel tuto informaci:
Jak dlouho nouzové odstavení trvá? Jak dlouho musí probíhat další chlazení? Může být reaktor po nouzovém odstavení ponechán "bez obsluhy", tzn. bez chlazení apod.
Pro rychlé odstavení reaktoru existují pravidla a mezinárodní doporučení, která musí každá elektrárna splňovat. Tato pravidla vycházejí z neutronově fyzikálních a tepelných charakteristik aktivní zóny reaktoru. Zasunutí řídících tyčí “Klastrů“ je v Temelíně záležitostí několika sekund. Další chlazení reaktoru je věcí takzvaného zbytkového výkonu. To znamená, že po několik prvních desítek sekund po odstavení reaktoru je nutné „nucené chlazení“ a zajišťuje ho setrvačný doběh čtyř hlavních cirkulačních čerpadel. Po jejich doběhu se zbytkové teplo vyvíjené aktivní zónou snižuje tak, že k jeho odvodu postačuje přirozená, přirozená cirkulace chladiva mezi aktivní zónou a parogenerátory, přes něž odvod tepla probíhá. V zásadě je tedy odvod tepla zajištěn pasivním způsobem (setrvačník, přirozená cirkulace) a tak reaktor nemůže zůstat nechlazen. Přesto se po nouzovém odstavení reaktor sám sobě nikdy neponechává.
Sklady jaderného paliva
V řadě jaderných elektráren, včetně jaderných elektráren na území ČR, se používá suché skladování ve stíněných kontejnerech. Tomuto způsobu skladování se dává přednost při delších intervalech skladování. Použité palivo je ukládáno buď do betonových staveb (sklípků), nebo do betonových či kovových kontejnerů.
Suché skladování má nižší provozní náklady, žádné nebo malé množství korozních produktů a umožňuje snadnou manipulaci a rozšíření skladu. Do suchých skladů se použité palivo dává po několika letech "odpočinku" a chlazení v bazénu použitého paliva.
Potenciální nebezpečí v případě přerušení dodávky elektrické energie tvoří bazén použitého paliva
Na konci každého cyklu pro výměnu použitého paliva se použité palivo z reaktoru vyjme a pod hladinou vody se kanálem převeze do bazénu použitého paliva; ten je v reaktorové hale vedle reaktoru. Tam jsou palivové články pod vodou uloženy několik let.
Bazény použitého paliva jsou v Dukovanech a v Temelíně.
Našel jsem zajímavé video na YT (v angličtině), které popisuje, co by se stalo v případě přerušení dodávky el. energie.
Mou otázkou do diskuze je, co si myslíte že by se stalo v případě "rozpadu"?
Věříte informacím ČEZu o bezpečnosti reaktorů ponechaných bez obsluhy? Co mokré sklady tzv. bazény ?
Máte nějaké další informace, je zde nějaký expert na jadernou energii?
Celkem mě to děsí.
PS: Nenalezl jsem vhodnou sekci pro toto téma, tak pokud některý z adminů může, ať prosím toto téma případně přesune.