Extrémně se mi líbí představa toho, že je to bydlení i dopravní prostředek v jednom a člověk tak může žít pořád tam, kde je teplo a hezky. Takže žádné zálohy na plyn, elektřinu, vodu, daň z nemovitosti, rozhlasové poplatky, svoz odpadů ... Zbyde jen pojištění lodi a zdravotní pojištění, jednou za čas plynová bomba, občas vytažení jeřábem v přístavu nebo víza, nějaké opravy a nákupy zásob.
Mám načteno a nakoukáno, že je možné být energeticky zcela soběstačný (solární panely, větrná elektrárna, utáhne to i kávovar, odsolovač, ventilátory, notebook, telku, čerpadla ...), být soběstačný s pitnou vodou (na bázi reverzní osmózy), jídelníček se dá pokrýt z velké části z přírodních zdrojů (sběr ovoce, ryby, humři, chobotnice, palmoví krabi ...). A ta nejdůležitější a nejlepší věc je plavba na plachty pomocí větru. Ano, v přístavech je to většinou zakázané, ale pokud máte naftu téměř výhradně na přístavní manévry, spotřeba je zanedbatelná.
Dost lidí žije tak, že někde sezónně zakotví třeba 2 měsíce tvrdě makají a pak půl roku mimo civilizaci. Pak jsou také oblasti, kde se dá žít velmi dobře za pár drobných (panama, Kostarika, Thajsko). Největší šťastlivci jsou lidé s nějakou formou renty nebo ti, kdo mohou pracovat na dálku.
Jasný. Člověk musí být trochu Robinson, trochu nomád a samotář a hrozně důležitý je zdravotní stav. Ale představa téhle téměř absolutní svobody je pro mě něco opravdu nádherného. Strávit léto třeba v Řecku a když se bude horšit počasí, zvednout kotvu, vytáhnou plachty a vyrazit za teplem. Elektřina zdarma, voda zdarma, jídlo částečně zdarma, žádná topná sezóna ...
No nic, jdu si zase vsadit Sportku a doufat
