Emigrace, co obnáší?

[dracekvo]

Téma kam emigrovat už tu bylo, ale co taková emigrace obnáší po praktické stránce? Absolvoval to tu někdo?

1. co doručování úředních obsílek z ČR?
2. co takový důchod? Pokud dobře vím, tak člověk musí mít odpracováno 35 let. Což většina lidí ve středním věku rozhodně mít nebude. Takže by se mohlo klidně stát, že by pak člověk zjistil, že nárok na důchod nemá ani v jedné zemi.
3. napadá ještě něco někoho?

[Nicotinick]

není kam.....

[Radek07]

jj zlatá ČR

[dracekvo]

Pokud chcete řešit toto, tak bych vás rád odkázal na toto téma http://rozpad.cz/forum/viewtopic.php?f=7&t=387

Co jsem zjistil, tak třeba s důchodem se to má tak, že pokud má čr s tím státem smlouvu o sociálním zabezpečení, tak není s důchodem problém a odpracované léta se sčítají. Potom člověk dástává z obou zemí poměrnou část.

[step]

Seznam států s bilaterálními dohodami ohledně důchodů:
https://www.cssz.cz/prehled-smluv-uzavrenych-cr

Téma je nyní díky situaci na Ukrajině aktuální, ale pohledem z druhé strany. Máte někdo zkušenost s uprchlíky? Co jim nejvíce chybí, jaké jsou jejich největší problémy?
Napadá mě problém s hřivnami, směna na koruny či jinou tvrdou měnu, bankovní převody peněz do ČR (vzhledem k množství uprchlíků to může dělat run na banku), platnost povinného ručení za vozidlo, problémy na hranicích, transport a jeho platba. Výběry z bankomatů v zahraničí i na Ukrajině. Emigrace na těžko - někteří mají k dispozici nákladní automobily a jsou schopni tam nacpat celou domácnost, ale jak se na to dívají na hranicích. Vývoz legálně držených zbraní? Co s opouštěnou nemovitostí?
Fungují smlouvy ohledně důchodů, co je k tomu potřeba (evidenční listy?) a kdo to vlastně na Ukrajině spočítá a bude komunikovat s naší ČSSZ? Výplata ve hřivnách?

Co jsem si všiml tak při čerpání zdravotní péče jim chybí kompletně dokumentace, u mladých a zdravých je to celkem jedno. U starších a chronicky nemocných je to dost problém - předpis léků, další vyšetření, návaznost léčby. U dětí očkovací průkazy.
Ideální stav by byl - výpis od praktického lékaře (poctivě udělaný) s přehledem diagnóz, výsledků poslední preventivní prohlídky, očkování proti tetanu (nejlépe i očkovací průkaz) a soupisem léků. Doplněno posledními zprávami z vyšetření od specialistů, výsledky vyšetření (RTG, CT, magnetická rezonance, odběr krve), klíčovými zprávami z nemocnice (propouštěcí zprávy po chirurgických zákrocích, zprávy z onkologie). Speciálně Ukrajinci i výsledek případného posledního testování na tuberkulosu. Ideálně aspoň výpis z dokumentace v kopii, kterou mohu zanechat na místě ošetření.
Modelově je v daleko lepší situaci diabetik s výsledkem vyšetření od diabetologa, rozpisem léčby, průkazem diabetika a záznamem o selfmonitoringu glykemie, než diabetik bez ničeho s ušmudlaným prázdným inzulinovým perem.
O onkologické léčbě platí to stejné.
Na vzájemné důvěře při kontaktu se zdravotnictvím moc nepřidá negativní odpověď na cílené dotazy ohledně nemocí, léků, operací a úrazů a tvrzení, že je zcela zdráv, konfrontované se zjevným tělesným stavem - chybějící prsty, jizvy po operacích, vpichy po aplikaci inzulinu, cukr v moči.

[PeFi]

Emigrace do většiny zemí obnáší to, že jsi pro místní cizák, na kterého je do konce života nahlíženo skrz prsty. Jak moc je ten pohled negativní záleží na konkrétní zemi. Bavil jsem se o tom se dvěma emigranty (1948 a 1968). Oba proto ve druhém kole opustili Evropu - mimo Evropu to bylo podstatně lepší. Jeden skončil v USA, kde prý tehdy (přelom 70/80 lét) nikoho nezajímalo odkud je, ale pouze co umí. Jeden se živil jako kopáč, ale časem si založil firmu vycházející z řemesla, které se tu vyučil. Ten druhý na tom byl o dost lépe, protože byl expertem na technologii, která v následujících letech zažívala obrovský boom.

[Ray]

Předpokládám, že se tu teď nebavíme primárně o emigraci jako o panickém pudovém aktu v důsledku bezprostředně hrozícího válečného konfliktu. (o tom tedy až v posledním odstavci).

Takže můj názor:
V prvé řadě pořádnou finanční rezervu do začátku.
Největší problém není řešit důchod, s úřady pak dá komunikovat i na dálku.
Hlavní je IMHO jasný plán a místo, kde chci "začít znova". To by měl mít člověk v hlavě dávno před tím, než to bude aktuální, včetně cizího jazyka na potřebné úrovni.
Dále vědět co chci dělat - promyslet si to jako při klasickém hledání pracovního místa:
- vypsat si a ujasnit v čem jsem optavdu dobrý, pokud je toho málo, případně to znamená možnost začít na lepším místě, zauvažovat o samostudiu/rekvalifikaci (byť za vlastní) -

úvaha:
"měním místo, proč třeba nezačít i novou prací, kterou jsem chtěl opravdu dělat, ale osud tomu napoprvé chtěl jinak"

Dále - mám nějaké portfolio, nebo něco co můžu bezprostředně nabídnout a profitovat z toho ? Např. IT je "worldwide" záležitost nenáročná na prostor i formou "freelancingu" (programování atd.), u manufaktury už ale záleží na poptávce v konkrétním místě a potřebných prostorech.

Hlavně si pořádně nastavit "mindset" aby byl člověk opravdu připravený na to vykořenění (čím starší, tím horší). Když nebudu v novém místě optavdu šťastný, tak k čemu to je?!

A pokud před něčím utíkám tak v prvé řadě zachraňuji tělo (pochopitelná pudová reakce, kdy se nedomýšlí veškeré důsledky). Tělo bez duše je ale k ničemu a neznamená to nový život, ale jen přežívání. V tom případě se možná budi chtít vrátit. Otázkou pak zase naopak je, co si zde nechám jako "backup", tedy zálohu atd...

[mart0]

Největší problém emigranta je stesk po domově (rodina, přátelé, prostředí), jazyková vybavenost, finanční prostředky. A čím jsi starší a je na tobě závislých víc lidí, tím je to horší.
Pokud chceš někam plánovitě - proč emigruješ, proč zrovna tam, jak se tam domluvíš, jak se uživíš, jak se adaptuješ na jinou kulturu...
Pokud emigruješ někam neplánovaně relativně rychle - majetek (auto, směnitelné peníze, cennosti), doklady, nezbytné léky.
Problém rychle utíkajících uprchlíků je nedostatek peněz, jazykový problém, chybějící dokumenty (pokud to není schválně), zážitky, které mají za sebou.
Proto také lidé často utíkají do zemí, kde již existuje silná národní komunita, protože se domluví, mají pomoc do začátku, najdou známé kulturní prostředí.

[M M]

Dam k dobru svoju story - ziadny utek, len proste odchod kamsi von skusit 'ako chuti svet'.
Emigroval som do Rakuska este v minulom tisicroci. Nemal som 30, single, bral som to ako fajn vyzvu. Uchytil som sa v pohode, siel som na iste miesto (IT, firma ziadala o pracovne povolenie pre mna) - je pravda ze som ale niekolko rokov pravidelne raz za par tyzdnov dochadzal za partiou do BA. Zdravotne a penzijne poistenie a prakticke veci - to vsetko sa da minimalne v ramci EU riesit bez akychkolvek problemov. Okruh znamych si vytvoris - konkretne Vieden je strasna zmes narodov a narodnosti. Clovek ale musi mat na to povahu - pokial do toho ide sam, resp. rodina musi byt schopna fungovat dost spolu aby to ustala pokial tam idu spolu.

Spatne hodnotene - a to co citim silne teraz po rokoch je najhorsia ta 'rozorvanost'. Prezil som detstvo/pubertu na strednom Slovensku, potom skola a praca v BA, nasledne Vieden - a po zoznameni sa s drahou polovickou 20+ rokov pendlovanie medzi Viednou a juznymi Cechami. S cim zase znacne zamaval COVID. Vsade mam okruh priatelov, obcas mavam zachvaty nostalgie. Ked niekam dojdem na navstevu, je toho vela, zosype sa na mna hromada ludi, dalsich X nestihnem vidiet ... casu primalo ...

Momentalne to vidim tak ze dalsiu emigraciu uz robit nebudem. Keby sa valili zombici, tak si otvorim flasu dobrej whisky, zapalim cigaro, rozpecatim NZ streliva a budem branit vybeh s korytnackou do predposledneho naboja . Mladez nech si emigruje kam chce, ja som na to uz stary.

Poznamka na okraj - velke korporaty zvyknu ponukat moznost presunu do inej pobocky a pomahat s presidlenim (zamladi som mal X moznosti - Barcelona, Trodheim, Zurich ... ale juhoceske baby sa proste nestahuju ). Nas najstarsi takto odchadza do Irska - vsetko zabezpecene firmou, pristaveny 6m3 kontajner pred barak ktory mu odvezu do noveho bydliska. Takze takato emigracia holt funguje trochu inak. Jednak ponuka zamestnani online a pohovory online a jednak moznosti cestovania / pobytu bez viz, pristup na pracovny trh, atd. atd. ...

[xgordon]

... Vsade mam okruh priatelov, obcas mavam zachvaty nostalgie. Ked niekam dojdem na navstevu, je toho vela, zosype sa na mna hromada ludi, dalsich X nestihnem vidiet ... casu primalo ...

Momentalne to vidim tak ze dalsiu emigraciu uz robit nebudem.

... Mladez nech si emigruje kam chce, ja som na to uz stary.

Velmi podobny pribeh mam aj ja. Takze chapem co tym myslis a suhlasim vsetkymi 20-timi.

Ja som skoncil blizko miesta kde som zacal, zalozil som tu rodinu a lepim "rozpadajucu" chyzu. Odkedy mam deti tak ma presli taketo vymysly, ze emigrovat a stahovat sa kade tade, furt hladat zlaty gral. Zvycajne je to uteku pred niecim, hladanim niecoho lepsieho, ale problemy su vzdy a vsade, len menia formu. Takze ako pises....Mladez nech si emigruje kam chce, ja som na to uz stary.

[M M]

Este prihodim k tomu pohladu z emocionalnej stranky prakticky - z mojej skusenosti.

Je na vas aby ste si nastudovali co obnasa presun do ineho statu (prepis vodicaku, event. import a preregistrovanie auta, atd. atd.). Nasledne nahlasenie v predoslom state (socialka, zdravotna, riesenie dorucovania zasielok). Neznalost zakona neospravedlnuje, za takyto administrativny delikt som vtedy po roku zaplatil 5000 ATS pokutu (cca 15.000 CZK - a to sme este riesili ze ci to bolo opomenutie alebo pokus o danovy unik). Minimalne Rakusania maju dost efektivne urady a v sucasnej dobe aj slusne spracovany e-Goverment a informacie pre migrantov - ine staty som nestudoval.

Jazykova vybavenost - anglictina vo vacsich mestach v drvivej vacsine pripadov staci, miestny jazyk sa rozhodne zacat ucit. Mal som vyhodu dost slusnej nemciny ale na viedensky dialekt ma nikto nepripravil, to trvalo .

Mentalita - idealne dopredu si zistit a napasovat sa cim skor na to, na co si potrpia, odkial pokial su veci OK a co je no-go, osobne zony atd. Kedze Germani su z nasho pohladu studene cumaky a ja nie som nejaky velky extrovert, nemal som s tym problem. Samozrejme pokial su kolegovia z celeho sveta, je to ine.

Lekar / zubar - v Rakusku je napr. lepsie na zubara rezignovat a riesit si pravidlene kontroly ako samoplatca mimo. Existuje tam dokonca zubna turistika (autobus nalozi, odvezie do CZ, H, SK, a po osetreni dovezie).

[kuny]

Mňa by zaujímalo kto z Vás by emigroval v prípade jadrového konfliktu a kam? Včera aj dnes sme sa o tom s kamarátom bavili a mňa napadlo, že mám v Bolívii vzdialených príbuzných. Ako lokalita sa mi to zdá dobré, pretože je to na južnej pologuli na ktorej sa nenachádzajú jadrové zbrane a taký chudobný štát a celý kontinent nie je ako cieľ moc zaujímavý. Zásadný problém vidím v tom, ako sa tam dostať a ako vystihnúť ten správny okamžik...

[Matěj]

V případě jaderného konfliktu je největší pravděpodobnost, že zde v ČR to odneseme v první vlně a když to člověk schytá hned, tak to bude vlastně výhra. Někam utéct je naivita.

[mart0]

Místa jsou celkem jasná - jižní polokoule, takže Nový Zéland, Uruguay apod. Pokud máš zázemí v Bolívii, tak proč ne. Dostat se tam dá letadlem. Celé je to právě o té nejtěžší věci - vystihnutí správného okamžiku. Pokud máš peníze na výlet a čas v práci (nebo práci na dálku), tak můžeš občas zajet utužovat rodinné vztahy do Bolívie i třeba v situacích jako tato. Pokud máš příbuzné ve výše položených částech Bolívie, tak doporučuji zvykání na vyšší nadmořské výšky. Kdyby došlo na totální válku, tak si nejsem jist, že to neodskáče tak jako tak i celá planeta, ale při menší jaderné válce by to pomoci mohlo.

[kuny]

Pre Mateja: To mi je jasné. Preto som napísal, že ako vystihnúť ten správny okamžik. Aj keď si nemyslím, že úplne v prvej vlne. Počítam tak 5 hod. času. Ak budem dobre informovaný ako oligarchovia čo odišli z UA, alebo budem vedieť dobre odhadnúť situáciu, tak by sa to dalo. Možno by som prežil aj tu v mojej pivničke, ale bývam 12 km od jadrovej elektrárne a keď tá dostane zásah, tak by som nemohol ďalších 1000 rokov z nej vyliezť a toľko zásob naozaj nenaškrečkujem, takže asi nebudem čakať na prvú ranu.

No a sme tu na rozpade. Myslím, že nie je jeho hlavnou úlohou čakať na súdny deň, ale nájsť finty ako ten súdny deň prežiť.

Pre Marta: Lietadlo moc nepredpokladám, to by som musel mať fakt dobé info. Napadlo ma autom cez Afriku a potom možno loďou. S príbuzenstvom som si písal naposledy v 2006, ale tak dnes hneď ráno som im napísal, ale asi nemajú už ten mail, tak musím nájsť inú cestu. Je to ale celé fakt pritiahnuté za vlasy.

[mart0]

Co jsi schopen při jaderné apokalypse nabídnout lidem, abys přežil jízdu autem do Afriky, sehnal všude dost PHM a nakonec získal loď s palivem k jízdě do jižní Ameriky? Tohle nemá smysl plánovat.

[kuny]

No tiež sa mi to zdá dobre šialené. Ale väčšina z toho čo označuješ ako problém je len otázka peňazí (PHM, loď...). Skorej by som sa bál cez tú Afriku prejsť a ostať na žive. Každopádne nejako sa mi nechce sedieť na hranici konfliktu a čakať až to doletí. Hlavne keď stretávam každý deň vo vlaku ženy s deťmi a staré babky a hovorím si, že asi to bolo lepšie riešenie ako ostať schovaný v Mariupole v divadle.

[Redneck]

Náhodou jsem narazil na blog, detailní popis emigrace do Kostariky. Od rozhodnutí po provedení.

https://laughingbeasts.blogspot.com/p/kostarika.html

[Grunt]

Tak co jsem se nedověděl po návštěvě svého téměř 80-ti letého dědy? No pomalu jsem dostával poslední pomazání a hurá na odvodu, na frontu a do války. Může mi prosím někdo říct kdo těm důchodcům ty šrouby do hlavy šroubuje? A kde? To se šíří někde na facebooku?
No v každém případě mě napadlo sehnat si po vzoru BoB něco jako „Emigrační zavazadlo“, tedy bágl který bych měl dopředu připravený, přehodil ho přes moto/vzal sebou a v řádu hodin byl schopný vyrazit na cestu a nemusel se vracet. Co si sebou do takového zavazadla zabalit (krom peněz samozřejmě)? Přemýšlel o tom někdo?
Třeba je to blbost, ale jedno zavazadlo navíc mi nikde překážet nebude i v případě že bych ho celý život nepotřeboval využít a v momentě potřeby, jako když člověk najde.

[Hagen]

A to emigrační zavazadlo bys měl připravené v případě mobilizace???
A zrovna ty se divíš že té mobilizaci lidi věří???
Jak jsi tomu uvěřil ty???