Covidové ZOMBIE se valí!

[drigon]

Taky se nedožil pozdních švestek řekl místo p. Balgazette Palírník:
Reklamy nejen na té propagandistické vládní, ale i na komerčních. Ve většině reklam se to jen hemžilo samými cizokrajinci. Chvílemi jsem si až myslel, že jsem se nějakým divným způsobem ocitl někde v Arabii nebo v Africe.
A to už i dost dlouho před tím výše zmíňovaným rokem 2024.
Ten nijak přelomový nebyl. Jen tak nějak pokračující...
*
A chtěl bych se jako lihovárník zeptat:
"Znáte přísloví, že ten se už švestek nedožije?"

Poprvé mě to napadlo, slyšel jsem to při sběru ranějších peckovin.
J.P.Belmondo;.
A pak v tom roce 2024 přibližně ve stejné době.
Alain Delon.

Vzpomeňme si na ně a uctěme jejich památku. A nejen jich. I všech jejich kolegů zesnulých i dřív.
Už těch starých francouzských herců rapidně ubývá. A jsou všelijak vláčení bahnem jako nepřátelé nových pořádků. A podobně jako i ještě pár žijících a všemožně islámským režimem ve své vlasti pro kterou toho tolik udělali a jak ji v celém světě proslavili, pronásledování a vláčení po soudech.

Stará Francie, ta kolébka všeho možného umění, vědy, gastronomie apod. už tehdy byla úplně porobená. Úplně v islámské a EU řiti.

VIP Francie.
*
Několik citátu A. Delona na konec:

„Život už mi moc nepřináší. Už jsem všechno poznal a viděl. Především ale nenávidím tuto dobu, je mi z ní na zvracení. Někteří lidé se mi hnusí. Vše ovládá lež, všechno je překroucené. Lidé se navzájem nerespektují a nedrží slovo. Záleží jen na penězích. Po celé dny se omílají jen nějaké zločiny. Vím, že tento svět opustím bez lítosti.“

Alain Delon už pár let před smrtí prohlašoval, že se mu na tomhle světě nelíbí a z toho, co se děje, je mu na zvracení. I proto uvažoval o eutanazii a v závěti uvedl, že chce být pohřben se svými psy.

...Delon ale sám za života požádal, aby byl pohřben na svém panství v Douchy v Loiret, kde již byl vykopán hrob u kaple na pozemku panství. Herec chtěl být pochován především nedaleko svých psů. „Budu pohřben jako všichni ostatní, ale hlavně ne jako lidé, které jste zmínila,“ trval na svém, když odpovídal moderátorce pořadu...

...Milovník psů Alain Delon:

Umřít chci se psem v náručí a být pohřben vedle mých čtyřnohých přátel...

..Delon se nikdy netajil tím, že dává svým čtyřnohým přátelům přednost před lidmi, a dokonce vyjádřil přání být pohřben vedle svých psů, kteří odpočívají na pozemku jeho domu ve francouzském Douchy...
Milovník psů Alain Delon:

Umřít chci se psem v náručí a být pohřben vedle mých čtyřnohých přátel.

Delon se nikdy netajil tím, že dává svým čtyřnohým přátelům přednost před lidmi, a dokonce vyjádřil přání být pohřben vedle svých psů, kteří odpočívají na pozemku jeho domu ve francouzském Douchy.

Slavný francouzský herec a filmová ikona uzavřela ve věku 88 let svou bohatou životní pouť. Alain Delon za sebou zanechal obrovský umělecký odkaz a hlubokou lásku ke psům, která provázela jeho život až do samého konce.

Jeden z nejosobnějších a nejdojemnějších aspektů závěti Alaina Delona se týká jeho touhy být pohřben společně se svými psy. Herec měl ke svým zvířatům vždy hluboké pouto a považoval je za nerozlučné společníky v životě. V jednom rozhovoru vyjádřil vroucné přání:

„Chci být pohřben se svými psy. Nic jiného nechci, jen být s nimi. Byli jediní, kteří mě bezpodmínečně milovali, kteří tu pro mě byli vždy a nežádali nic na oplátku.“

Na svých pozemcích ve Švýcarsku měl soukromý hřbitůvek, na kterém je uloženo k věčnému spánku na padesát jeho čtyřnohých přátel, každý psí hrobeček má náhrobní kámen se jménem.
Alain a psíci.jpg


Z Kroniky Mlýna a
a vzpomínka na francouzskou kinenografii.

Dále vzpomeňme například Louise de Funese, u nás přezdívaného Fuňas. Ten proslul celou řadou komedií. U nás sledovaných a oblíbených.
Dále to byla spousta herců a režisérů u nás. Produkujících různé detektivky i komedie. Jen tak namátkou uvádím: Na kolejích čeká vrah, Jak vytrhnout velrybě stoličku a mnoho dalšího. Kdy mne vždy rozesměje "Matýsek se posral", "pane faráři vy svítíte". A mnoho dalšího.
A nakonec se musíme stavit ve Velké Británii. S jejími detektivkami. Jako byli například Profesionálové. Doslova kultovní detektivka.
Ale to už je minulostí. Současnost je úplně jiná. Kdy se ve Velké Británii rozhořel konflikt. Který započal roku 24. Kdy vypukly protesty mající svůj počátek ve vraždě tři malých děvčátek. Kdy byli lidé chtějící bezpečí pro své děti zavíráni do vězení zatímco kriminálníci byli pouštěni na svobodu. Poté, co bylo zavřeno několik tisíc lidí a ostatní byli vystaveni různým druhům persekuce se stalo něco nevídaného. Našli se lidé, mající zkušenosti s odbojem. Staří, ale zkušení. A ti začali mezi "potrestanými" hledat své spojence a nástupce. Kterým předali své zkušenosti a vědomosti. A tak se oživila jedna stará organizace - IRA.
Používající staronové metody. A to atentáty na představitele nové moci a jejich přisluhovače. To uvrhlo zemi do chaosu podobnému tomu ze 70 let 20 století kdy byla tato organizace na vrcholu sil.
Síla zmáhala sílu, vztek plodil hněv, akce vyvolávala reakci a opět se roztočila spirála násilí která ani po osmi letech od oné hrůzné vraždy malých holčiček nebere konce. Velká Británie se ve své podstatě rozštěpila na dvě části. Porobenou a hrdou. Irskou.
Pokračoval v rozhovoru pan Balzagette.
Osm let poté. A stále to nebere konce. A to vše zavinila ideologie, která ze země gentlemanů, svérázné kultury a kdysi doslova královny a dílny světa učinila rozštěpenou zemi.

[drigon]

Poté, co byla část území Fialových osvobozena se Kocouři a ostatní lidé ze Spřátelených území dozvěděli o velmi zajímavém způsobu verbování tamních obyvatel do jejich ozbrojených sil.
Neexistovaly tam klasické vojenské kanceláře kde by docházelo k verbování, ale verbíři vždy obsadili soukromý objekt, kde si zřídili kancelář a kde probíhal vlastní odvod. Někteří se tomuto dozajista zvláštnímu způsobu podivovali, ale jak se ukázalo šlo o reakci na dvě věci.
První bylo to, že jejich armáda před lety spoustu prostor prodala soukromníkům a korporacím. Šlo nejen o pozemky, ale i o budovy. To byl první problém.
A druhý problém se týkal vlastních prostor kde probíhal odvod. Pokud byly v kancelářích někde v kancelářské budově to lidé bránící se odvodu leckdy řešili poškozováním těchto prostor. Což byl jev, který se v různé míře objevoval na Ukrajině za RU války. Tudíž byl schválen zákon který dal jejich verbířům možnost použít civilní a obytné objekty. Včetně práva do nich vstupovat a cokoliv tam zničit. Čehož samozřejmě využili pokud je někdo nechtěl do objektu vpustit majíce obavy z jeho zničení či poškození nespokojenci. Výsledkem tak byly oči pro pláč toho na koho padl Černý Petr a strach ostatních "aby to na ně nevyšlo". Vznikaly z toho velmi vypjaté situace, kdy po odjezdu verbířů zůstali s dětmi ve zničeném domě babička s dědou.

[Rafael]

LKT neboli lesní kolový traktor byl kdysi přezdívaný Lakatoš.
Jak příznačné označení vzhledem k tomu, že ho nedávno někde ukořistili cikáni z Černé Perly.

LKT-Lakatoš.jpg (124.03 KiB) Zobrazeno 1166 x

A mají s ním nějaký problém. Je to prý neskutečná mrcha co se týká oprav a prosí nás o pomoc.

- "Na mě se vůbec nedívejte a už vůbec nic po mě v souvislosti s tou potforou nechtějte", ozval se jeden ze zemědělců, m.j. i bývalý opravář zemědělských strojů.

- "Kuwaa, proč? To se mě ani neptejte. Byl jsem kdysi přímým účastníkem opravy toho kuwaa stroje. A můj tehdejší kolega Luboš to naštěstí dělal, ne já. Dál to komentovat nebudu protože k jeho slovníku by měl i Turek kurewsky daleko.
Ale kdyby to někoho přece jen zajímalo, tak ať si zajde do Knihovny a pustí nebo stáhne si třeba toto:
https://kwoky.cz/dusevni-hygiena-pro-narocne/
Byl toho tehdy plný internet. Takže já to rozhodně spravovat nebudu. Ať si tu bestii odtáhnou do Depa. A jsem moc zvědav jak si tam ti ajznboňáci s ní poradí".

Z Kroniky Mlýna

[Rafael]

Pane Metuzaléme a Balgazette:
"Měli jsme se v srpnu 1968 nějak vojensky bránit? Mělo by to nějaký smysl?"

Metuzalém:
- "Neměli!!!
Byla to dýka vražená do našich zad od tehdejších spojenců. Koukněte na mapu. Byla to velmi koordinovaná akce. Z východu sověti, částečně z jihu maďaři, ze severu poláci a na západní hranici, byť ji nepřekročili byla připravena i vojska NDR. Rumuni celkem tehdy nebyli potřební a tak se toho invazního přepadení nezúčastnili.
Byli jsme ze všech stran obklíčení svými spojenci. S výjimkou kousku hranic s Rakouskem a NSR.

Podobný stav jako v roce 1938 a 1939. Tehdy nastalo taky totální obklíčení. A možná ještě větší. Jediná trochu bezpečná hranice byla s SSSR na Podkarpatské Rusi. Ale jen trochu. Zas poláci, maďaři a možná i rumuni tam měli nějaké své zájmy.
Ale tehdy se na to Československá armáda připravovala, takže nějaký odpor by mohl mít nějaký smysl.
Ale v roce 1968 něco takového málokdo čekal".

Balgazette:
- "Nemám k tomu co dodat. Jen takovou drobnou úvahu hraničící s konspiračními teoriemi a domněnkami ke kterým nemůžu nic kloudného dohledat a doložit.
Proč se tehdy všichni tak ochotně k té invazi přidali? Byly to nějaké jejich historické křivdy a možnost se za ně těm čechoslovákům pomstit?
Anebo jen strach z toho aby se ten Československý reformismus nepřelil i k ním?
Měl jsem totiž jisté informace, že politbyro SSSR v čele s Brežněvem se zpočátku k této invazi stavělo dost chladně".

Z Kroniky Mlýna

[Rafael]

Schůzka SPSP:
- "Tak ty speciální vrtáky které jsem si půjčil v Depu si s tím bezpečnostním zámkem vůbec neporadily. Buď se jim vylomily břity, zlomily se celé anebo mě ta silná aku vrtačka řádně vyfackovala.
Ale ta vrtačka.., to je teda stroj. Až se divím, že jsem vyvázl bez většího zranění. Co si o tom myslíte?"

- Vhodným vrtákem se dá převrtat skoro cokoliv. Třeba i nástrojová ocel typu Radeco, beton, žula apod.
Jen se musí použít vhodný vrták. A i ty nejkvalitnější vrtáky, třeba i osazené karbidy, diamanty apod. nejsou všemocné. Dají se použít jen do materiálů do kterých jsou primárně určené.
A pokud je někdo, nějaký blbec, jako třeba ty a použije je do nějakého mixu nesourodých materiálů je to jejich smrt. Zaseknou se tam a dopadne to jak si popisoval. A jsem celkem zvědav, jak jejich zničení budeš v Depu vysvětlovat?
Cikání jim tam totiž přivezli na opravu nějaký traktor a potřebuji tam v něm něco velmi houževnatého odvrtat".

- "No tak to mám asi velký problém a delší dobu se už tam nemůžu ukázat".

- "No to určitě. Být tebou, tak bych se Depu hodně dlouho všemožně vyhýbal. A vůbec, co to byl za zámek a kde je?"

- "To vám s dovolením neřeknu. Mělo to být překvapení a jen můj objev. Ale zkusím to tedy jinak a pak budete koukat. Já se jen tak lehce nikdy nevzdávám.
Zkusím to jinak".

Z Kroniky Mlýna

[drigon]

Jednoho dne poté, co se Martin vrátil z akce domů ho Daniela zastihla mohutně zamyšleného v pracovně.
Zapředla rozhovor a Martin jí povídá: řešíme drony. Stále více se ukazuje, že je třeba mít drony nejen na provedení vlastní akce, ale i na vyslání druhé a případně i další vlny.

Daniela: proč si to myslíš?

Martin: je to zkušenost z právě probíhajícího konfliktu s Fialovými. Vyslali jsme do terénu zasobovací konvoj vybavený dronovou ochranou jednotkou. Ta absorbovala první vlnu útočících dronů bez ztráty kytičky, ale už nebyla schopna vyslat vlastní útočnou vlnu za účelem likvidace místa odkud útočící stroje vzlétaly.

Daniela: mám takové tušení že z toho byl problém.

Martin: zaútočila druhá vlna a naši měli co dělat aby se ochránili. Museli jsme jim poslat posilu. No, naštěstí to celkem dobře dopadlo.

Daniela: celkem dobře? Co si pod tím mám představit?

Martin: Z deseti náklaďáků jich nakonec osm vyvázlo. Proto jsme přišli se strategií že po vyslání první vlny dronů proti útočníkům musíme mít dost sil na to, abychom byli schopni vyslat druhou vlnu za účelem likvidace sil protivníka od kterých útočící drony startují.

Daniela: a zkusili jste to?

Martin: zkusili. Naše průzkumné drony sledovaly odkud jejich drony startují, přičemž se nám podařilo vyslat naše stroje které je napadly. Přitom probíhala obrana proti jejich útoku.

Daniela: a dopadlo to...

Martin: dobře, zlikvidovali jsme je

Daniela: a nad čím tady tak dumáš?

Martin: nad tím, že když protivník udělá to samé co my nám bude hrozit vzájemné zničení. Pokud nebudeme mít dost strojů na obranu proti druhé či další vlně útoku.

Daniela: vzájemné zničení... To nezní moc dobře.

Martin: je to strategie z doby studené války kdy se ukázalo že pokud budou mít oba protivníci dost sil na odpálení odvetného jaderného úderu po prvním útoku nepřítele tím protivníka zničí natolik že už nebude fungovat jako stát.

Daniela: jenže protivník udělá to samé.

Martin: to máš pravdu. Povede to ke vzájemnému zničení. Tenkrát, když si to lidé uvědomili to nakonec vedlo k míru mezi hlavními mocnostmi. Míru nervóznímu, ale trvalému. Kdy se však nebojovalo mezi tehdejšími konkurenčními mocenskými bloky, ale pomocí zástupných konfliktů jinde po světě.

Daniela: ty máš obavy ze stejného patu s Fialovými. A přemýšlíš jak z toho ven.

Martin: přesně tak.

Daniela: a vymyslel jsi něco?

Martin: mají tam velmi silnou skupinu lidí která chce všechno regulovat. Prosazuje likvidaci vlastních zdrojů energie a surovin s tím, že všechno dovezou. To je jejich Achillova pata. Budeme postupně odčerpávat jejich síly a skrytě podporovat onu skupinu "regulátorů a dovážečů". S tím, že pokud to vyjde se časem oslabí nakolik že pro nás nebudou větším problémem.

Daniela: a myslíš že to vyjde?

Martin: čas je náš největší spojenec.

Daniela: a co když se proberou?

Martin: tak to potom dopadne jak to říkal tenkrát pan Balzagette: komu dojdou drony nasadí své lidi. O které pokud je nebude moci před drony nepřítele ochránit přijde (o bojovníky a techniku). A tím prohraje válku.

[drigon]

Holky se kluků nakonec zeptaly: a nemá ta vaše akce s vrtáky nějakou souvislost s naší výpravou při které uhořela Lenka?

Kluci se nějakou dobu vykrucovali, než přiznali barvu. Že to tam chtějí prozkoumat a potřebují jisté věci k sestavení vlastního dronu. Že to, co sehnali od Vietnamců je sice hezké, ale má to malý dosah.

Holky klukům řekly ať jdou s nimi do jejich klubovny, kde jim ukázaly maketu orla.

To je náš dron.

Tahle hračka? Co s tím chcete dělat?

Holky orla vypustily. Ozvalo se slabé bzučení motorků a orel vystartoval. Přeletěl nad sklizené pole kde nad strništěm kroužil než nastoupil do značné výšky.

Eliška: je 1200 metrů vysoko.

Olda: kolik ti ubylo z baterií? Aby ještě někam doletěl.

Eliška: podívej se na displej. Má ještě 93%.

Olda: co tam máte za baterie?

Eliška: to není o bateriích. Ale o termice.

Olda: o termice?

Eliška: ano. O termice. Je to o tom, že nad polem i nad jinými prostory které se zahřívají jsou stoupavé vzdušné proudy. Které prakticky všichni velcí ptáci, jako jsou orli, supové, čápi a další využívají k nabrání výšky. Oni krouží bez hnutí křídel ve stoupavém proudu a když jsou dost vysokou něj vylétnou a klouzavým letem, případně klasickým máváním křídel přelétnou do dalšího stoupavého proudu kde opět naberou výšku.
My to děláme zrovna tak. Náš orel funguje v podstatě jako plachťák. Ve stoupavém proudu nastoupá nahoru a jelikož a i živý orel při tomto termickém stoupání nemává křídly je nenápadný. Jelikož se chová stejně jako jeho živá předloha. Létá dokolečka, zatímco jeho otočná stabilizovaná kamera může sledovat cíl bez toho že by se nám zatočila hlava. A když je potřeba letí rovným klouzavým letem. Klidně i za pomoci motorků, jejichž vrtule se při nečinnosti praporují s hranou křídla

Malý Petr: jak jste na tohle přišly?

Eliška: biologie - mimikry. Tam mne to napadlo.

Olda: teď si vzpomínám jak nám učitel vojenské přípravy něco říkal o umělých holubech které používali Ukrajinci proti Rusům. Ale už si pořádně nevzpomínám o co šlo. Ale to už je teď jedno.
Apropo.. a kdy se vydáme na cestu?

Malý Petr: mohlo by to jít příští víkend. Za dva dny bychom mohli základní průzkum stihnout a pak se domluvíme co dál.

Hana: se mnou a s Danou nepočítejte. Dana je v sedmém měsíci těhotenství a chystá se na svatbu. A já mám práce až nad hlavu. Po té chemikocidě nevím kam dřív vlítnout. Dali mi na starost laboratoř.

Eliška se otočila na Oldu: a kdy že se to berete?

Olda: od soboty za 14 dní.

Malý Petr se na Oldu otočil: a doufám že nás pozveš na rozlučku se svobodou.

Olda: spolehni se. Pozvu vás všechny. SPSP i Amazonky. Zítra se stavím za správcem boudy u bazénu a zarezervuji ji.

[drigon]

Rozhovor Martina a Daniely pokračoval.

Danielu zajímalo jak se Kocourům podařilo zničit rogala Fialových. Mezi lidmi kolovalo několik verzí, což však byla zpravodajská hra Kocourů kteří chtěli způsob provedení své akce ochránit před nepřáteli. Proto rozšířili několik verzí úspěšné akce aby mezi nimi ta skutečná zanikla.

Martin jí doma řekl jak to bylo. Mohl si to dovolit, neboť Daniela měla prověření na nejvyšší úrovni a jako radistka nejvyšší třídy povolený přístup k informacím.

Martin: nejprve jsme prováděli rekognoskaci terénu v automatickém režimu, kdy masařice, což je náš průzkumný a sledovací dron vybavený systémem prostorové detekce s kamerami s vysokým rozlišením doprovázený několika útočnými drony létá nad cizím územím a skenuje tamní terén. Mapuje důležité terénní útvary, jako jsou například kostelní věže, kopce, velké budovy, silnice, železnice a tak podobně a podle nich se pak ona, či její následovkyně řídí. Funguje to v podstatě podobně jako když se mladé včely které vylétly z úlu zalétávají. Kdy nejprve létají okolo úlu a až si okolí zapamatují postupně létají dál a dál. Akorát s tím rozdílem, že náš operátor může masařici zadat jiné místo návratu než odkud odletěla. Případně si ji může vzít "na ruku". A nebo má i další možnosti.

Naši dronaři takto postupně vyslali několik průzkumů, což leckdy činili v době velkých dronovych bitev kdy létali oklikou. Tak se dostali nad jejich letiště, kde po zjištění potřebných informací naplánovali akci. Do které poslali masařici s doprovodem tří dronů s dronky a malými raketami. Tato čtveřice, vyhýbající se kontaktu s nepřítelem přiletěla za večerního soumraku na jejich letiště a sedla si na plochou střechu blízké budovy. Ráno, když obsluha rogal s čísly R29 a R35 otevřela vrata stodoly tvořící hangár se masařice s doprovodem zvedly a vypálily celkem osm střel. Dvě zasáhly startující rogala, dvě řídící věž a čtyři vlétly do stodoly kde vybuchly. Výsledkem byl silný požár a okamžitý odlet našeho roje. Kdy se po zpáteční cestě museli probít drony Fialových. Zpět se nám vrátila masařice s jedním doprovodným dronem, neboť druhé dva poslala po vyčerpání munice pryč jako návnady.

Daniela: tak to bylo slušné. Akorát by mne zajímalo jak je to s těmi doprovodnými drony. Jestli tady taky někdo řídí, když se létá na dálkové ovládání

Martin: doprovodné drony si řídí masařice sama. Ať už letí automaticky, nebo na dálkové ovládání. Její logický inteligentní systém podle identifikovaného cíle vybere nejvhodnější munici a doprovodnému dronu s touto municí označí cíl. Doprovodný dron pak cíl ozáří laserem a vyšle dronek či raketu sledující paprsek. Které pak cíl zničí. Případně je může odpálit jako neřízené střely letící rovně, což se používá na velké statické objekty.
Funguje to úplně automaticky, v současné době nám spolehlivě funguje systém detekce vzdušných cílů kdy se využívá systému tvarové detekce a QRs kódů. Pracujeme na systému rozlišení pozemních vozidel. Akorát kde nejde použít "automat" je rozlišení živých lidí, neboť z pohledu stroje je člověk jako člověk a hrozí zde riziko palby do vlastních řad a ztráty vlastních lidí, což je ztráta nenahraditelná. Proto masařice živé lidí pouze detekuje, ale rozhodnout o akci musí její operátor mající potřebné informace.

Daniela: hodně se to za těch několik let co existují Kocouři a Spřátelená území změnilo. Když si vzpomenu na naše začátky. Na partyzánské skupiny... .

Martin: už tehdy to bylo. V začátcích. Viz třeba Martinská katastrofa. RU válka. A bylo to i jedním z důvodů proč jsme tehdy ten vlak přepadli v tunelu. I když comp out krátce poté nás i naše protivníky vrátil do starých časů a umožnil nám vyrůst. Než se to opět rozjelo a i my jsme naskočili na trend dronového boje. Naštěstí s vlastním vývojem.
Akorát že tehdejší mocní nezachytili změnu která se začala odehrávat přímo před jejich zrakem. Kdy oni, doslova zahledění do velkých drahých letadel a obrněnců přehlédli to, že se doba mění. Byli v pozici admirálů kteří před sto lety měly na adresu letadel spoustu pohrdání. Že se velké lodě dokáží letadlům ubránit samy. Až teprve zkáza svazu Z 10 prosince 1941 jim otevřela oči. To byla ta skutečná událost, kdy se ukázalo že velké obrněné lodě bez vzdušného doprovodu jsou jako středověcí rytíři zakovaní do těžkého brnění. Odolní sami vůči sobě. Ale v podstatě bezbranní vůči rojům sršňů. Majícím žihadla (torpéda). Smrtelně nebezpečná.
...
Až teprve 10 prosinec 1941 se bere za konec éry vlády bitevních lodí. Na rozdíl od Pearl Harboru, ze 7 prosince téhož roku, kdy byly napadeny kotvící lodě se ukázalo že ani lodě volně manévrující na širém moři se nemohou účinně bránit vůči vzdušnému útoku. Proto se 10 prosinec 1941 bere za počátek éry lidí letadlových, které tak převzaly pomyslné žezlo vládkyní oceánů a moří. Než nastoupily podvodní drony ... .

[drigon]

A tato zkušenost byla impulzem k tomu, že se protiletadlová obrana začala brát vážně a do svazů lodí začaly být zařazovány lodě letadlové jejichž letadla měla za cíl nejen bránit vlastní lodě, ale hlavně napadat a ničit lodě nepřátelské. My jsme zavedli v podstatě to samé, kdy jsou pozemní jednotky kryté vlastní dronovou silou mající za úkol nejen chránit vlastní síly, ale hlavně likvidoval dronové síly nepřítele. Postup je ve své podstatě stejný jako za WW2, kdy se při střetu loďstev vybavených letadlovými loděmi letouny snažily nejprve zničit letadlové lodě nepřítele, čímž ho zbavily možnosti podnikat ofenzivní kroky a zároveň značně oslabily jeho obranu.
Dnes, o mnoho desetiletí později byla letadla řízená piloty nahražena drony. Přičemž letadlům řízeným piloty zbyly jen podpůrné či speciální činnosti. Tak jako bitevním lodím po 10.12.1941.
Změna proběhla vcelku rychle a kdo ji nezachytil uvězněn v bublině doby minulé zjistil po prasknutí bubliny že "stojí nahý v roji sršňů".

Domluvil Martin a podíval se z okna do dáli.

[drigon]

Holky vypustily dron mající tvar orla mořského o rozpětí křídel cca dva metry. Po vlétnutí do stoupavého proudu vzduchu bylo vidět jak se jeho silueta postupně zmenšuje. Na displeji ovládacího panelu bylo vidět obraz z kamery. Někteří poznamenali že z toho točení dokola by se jim udělalo špatně, načež Eliška zaměřila cíl a otáčení přestalo. Obraz byl klidný a mladí na něm uviděli - sami sebe.
Eliška posléze ve výšce cca kilometru ze stoupavého proudu vylétla, přelétla nad druhé pole kde "orel" opět začal kroužit. To se přiblížila k městskému cvičišti Kocourů, kde noví dronaři trénovali lety s masařicí a jejím doprovodem.

Instruktor: "masařice je řídícím dronem celého roje, kdy její doprovodné drony zvyšují sílu celého uskupení. V místě potřeby máme k dispozici větší nesenou zásobu munice než kdyby jste řídili jen jeden dron. Takto masařici označíte cíl a ona jeho likvidací pověří doprovodný dron. Který než akci provede můžete zatím vyhledávat další cíl, jehož likvidací může pověřit jiný dron z roje pokud je původní ještě zaměstnán likvidací prvního cíle. Dříve, pokud jste řídili jeden dron jste měli jeden pokus. Teď jich máte počet doprovodných dronů krát šest.
A copak to tu máme. Pěkné. Hezký orel mořský. Výstavní kousek. Má rozpětí křídel dobré dva metry," zadíval se na displej řídícího panelu instruktor. Zatímco jeho žák ovládající masařici měl speciální brýle.
Chvíli orla sledoval, až se mu na něm něco nezdálo. Řekl žákovi ať mu orla pořádně přiblíží. Což žák provedl. A oba si při velikém přiblížení všimli zapraporovaných vrtulek a koleček na konci nohou sklopených k trupu "orla".

"Co to je?" Pronesl instruktor.

Žák:" mám ho sundat?"

Instruktor:"sleduj ho. Kde přistane a kdo si pro něj přijde".

Masařice, přepnutá do módu "sledování" sledovala maketu orla až do chvíle jejího přistání. Na kameře s vysokým rozlišením byla vidět skupina děcek jak si "orla" odnáší. Na což instruktor podotkl: už vím o koho jde. Támhle je syn jednoho z našich instruktorů. To bych nečekal co ti mladí vytvoří. A sepsal hlášení kde popsal chováni tohoto dronu ve tvaru orla s jeho možným využitím. A podotkl, že při pohledu ze země není tento dron vzhledem ke svému vzhledu a chování rozeznatelný od skutečného ptáka.

[drigon]

Ve Městě začal být stavěn nový most na místě starého ocelového, který po cca 130 letech zrezivěl natolik že ho bylo nutné uzavřít a zrušit. Starý most byl nýtované konstrukce, jeho poškození se týkalo hlavně vyreznutí styčných ploch mezi ocelovými profily kde se držela vlhkost a vzhledem k tomu, že části byly spojené nýty nebylo možné tuto část konstrukce bez rozebrání nijak protikorozně ošetřit. Navíc byly prvky korozí zeslabené natolik, že ztratily únosnost a navíc bez jejich výměny nebylo snýtovat co, protože při nýtování je nutná rovinnost a čistota nýtovaných součástí, protože jinak to držet nebude... . Navíc se v nosných částech konstrukce začaly ve zvýšené míře objevovat únavové trhliny. Most prostě dožil, jeho životnost byla vyčerpána a únosnost snížená natolik že ho nebylo možné používat. Někteří požadovali jeho opravu, případně novostavbu provedenou nýtováním. Tak, aby nový most vypadal stejně jako starý. Avšak technici spočítali že nový most vyrobený starou technologií nýtování bude mít životnost jen cca 30 let. Což některé lidi udivilo a ptali se jak je to možné když starý most vyrobený v roce 1901 měl plánovanou životnost sto let. A vydržel 131, než se odebral na zasloužený odpočinek. Rozdíl to byl zajímavý, ale jak se ukázalo nebyl způsoben rozdílnými druhy oceli (jak někdo poznamenal " jó tenkrát, to se dělala ocel, dneska je to samé bláto a nic to nevydrží. Ti staří machři, to byli borci. Dneska se nikomu nechce dělat nic pořádně a pak to podle toho vypadá... .")
Rozdíl byl totiž v protikorozní ochraně oceli. Zatímco dnes se používá pozinkování s životností tak 25-30 let se tehdy ocel natírala olověnou základní barvou, nebo li barvou suříkovou. Suřík, neboli oxid olovnato olovičitý chemicky reaguje s povrchovou vrstvou oceli kde vytváří rzi odolnou vrstvu. Tato ochrana je velmi odolná a bez problémů vydrží několik desítek let (tak jak prokazují vrata, brány a jiné ocelové prvky kdysi touto barvou natřené a držící dodnes).
Suříková barva má ještě tu výhodu, že je odolná vůči žáru až 300°C. Což má značnou výhodu při nýtování zatepla. Staré mosty a jiné nýtované konstrukce se totiž dělaly tak, že se vyrobily jednotlivé jejich prvky, ty se natřely suříkovou základovou barvou a teprve po zaschnutí suříkové barvy proběhlo vlastní snýtování konstrukce či její části. Kdy se do otvoru v nýtovaných prvcích vloží žhavý nýt, prvky se utáhnou, a vykove se hlava nýtu. Nýt při svém chladnutí stáhne prvky k sobě a tím je zafixuje, což má za následek že větší část zátěže přenáší tření mezi prvky.
Žár od žhavého nýtu suříkovou barvu nepoškodí, jelikož její ochrana spočívá ve vytvoření bariéry ze sloučeniny oceli a olova. Odolné vůči žáru. Na rozdíl od klasických bariérových základních barev, které by žár od nýtu spálil a otevřel tak korozi cestu. Na povrchu by bylo možné spálenou barvu obrousit a přetřít, ale uvnitř snýtovanych částí by mohla koroze nerušeně řádit dál.
Použitá protikorozní ochrana odolná vůči žáru z nýtování byla tedy tím rozdílem který rozhodl o tom, proč starý most vydržel 130 let, kdežto nový by vydržel jen let 30. Vyrezl by totiž zevnitř styčných ploch, jelikož neexistuje náhrada za suříkovou barvu odolná vůči teplotě a tlaku při nýtování.
Základní suříkova barva se vyráběla smíšením fermeže a suříku v poměru asi 15 až 20:80 až 85. Suříková barva byla posléze z důvodu ochrany životního prostředí zakázána a nebylo jí možné použít. Jediná výjimka byla na nátěry podvodních části trupů lodí jako "marine minium", kdy byla suříková barva pod tímto názvem dostupná ještě před rozpadem.
Nemožnost použít suříkovou barvu na ochranu konstrukcí mostů proti korozi byla jedním z důvodů proč se přešlo od příhradových konstrukcí ke konstrukcím typu "oblouk s táhly". Nová konstrukce mostu je totiž provedena tak, aby zde nebyly styčné plochy mezi konstrukčními prvky a ke všem ocelovým plochám se dalo dostat a ošetřit je proti korozi. Proběhl tak přirozený vývoj, kdy poznání nedostatků staré konstrukce vedlo k jejími nahrazení konstrukcí novou těchto nedostatků zbavenou.

Někdo tehdy na adresu těch, kteří tvrdili že mostu nic vážného není a že může sloužit dál pronesl: "vy po nás chcete abychom jezdili po mostě, jehož konstrukce je oslabená rzí a únavovými trhlinami. Proto když to přirovnám: sedli by jste si do starého letadla s naprasklými křídly a letěli s ním nad oceán jenom proto, protože je to památka a nesmíte ho kvůli památkové ochraně nahradit letadlem novým? Ptám se vás, sedli by jste si do toho letadla?"

[Rafael]

"Já bych byl s tou propagací toho suříku opatrný", řekl Krauz.
"Už se mě z SPSP znovu ptali co to vlastně je, kde se dá sehnat nebo jak ho vyrobit.
A taky se ztratilo větší množství pyrotechnického hliníku od těch cikánů. Další souvislost bych viděl zájem té mládeže o ten lockpicking. Asi taky i ty zcizené speciální vrtáky v Depu.
Mechanik který se tam vrtá v tom Lakatoši se dal slyšet, že pokud by se mu dostal ten který si ty vrtáky vypůjčil, tak ho vykostí.

- "Ano, na tom bezpečnostním zámku jsem viděl nějaké snahy o odvrtání. A objevil i pár úlomků nějaké karbidové slitiny", řekl jeden z vyšetřujících Kocourů.

Z Kroniky Mlýna

[Rafael]

Přednáška o dronech a vzdušných bojích.

- "Palírník se hlásí o slovo".

- "Ne, já k tomu nemám co říct. Já jsem se jen potřeboval trochu podrbat po hlavě. Měl jsem včera nějaké posezení s Ferem a asi jsem od něj chytil nějakou tu psí blechu".

- "Ale psí blechy prý na člověka nejdou se traduje. A že by byl zablešený Fero tomu nevěřím. On je celkem čistotný a občas se prý i celý koupe. Zvlášť když se teď v těch horkých dnech intenzivně věnuje výcviku toho nového psa. Toho vodního.
Viz.´toho který se kdysi při té průtrži a povodni neutopil jako kotě.

Ale přece jen něco k tomu vzdušnému tématu řekněte.A teď bez urážky, to co z vás občas leze, to jsou neskutečné absurdity, ale někdy, opravdu jen někdy, i poměrně zábavné. Nějaké zážitky se vzdušným prostorem?"

- "Nějaké by se našly, ale varuji vás nebude to nic přínosného a mnohé by to mohlo i znechutit poštvat je proti mně".

- "Tak toho se vůbec nebojte protože horší pověst než máte už mít nemůžete! A když nic jiného, tak se aspoň zasmějeme a pobavíme".

- "Jak chcete, ale já jsem vás varoval. Už jako dítě jsem neuměl udělat ani pořádného draka. Později jsem trochu zvládl rakety, kulové pumy apod. Ale k tomu moc šikovnosti nebylo třeba.
Anebo třeba takový paragliding. Hezky to vypadá, dobře se na to kouká a jeho provozování vypadá celkem jednoduše. Málem jsem to i zkusil. Ale odradil mě od toho zážitek když jsem byl svědkem toho jak mého známého sundávali hasiči z vrcholku vzrostlého a vysokého smrku pod jednou horou.
Jejich předchůdcem byla rogala. Zpočátku jen taková nějaká termická a později i motorová. Nějaké jejich havárie jsem sice nikdy neviděl, jen mi přišly tak nějak mimo mé možnosti. Na rozdíl od těch plachticích padáků.

A pak jsem dostal darem nějaký vyhlídkový let malým letadlem. Moc nadšený jsem z toho nebyl protože výšky moc rád nemám. Ale musel jsem se tvářit nadšeně abych dárce neurazil. Ostatně nebyl to zas až tak špatný zážitek. Chvílemi se mi v tom letadélku i líbilo. Ale o tom jsem se neměl vůbec zmíňovat protože brácha se toho chytil a časem zajistil další let. A nalákal mě na něho. A jako vášnivý fotograf měl v úmyslu zdokumentovat a pofotit vše co šlo. A z toho důvodu si vytvořil nějakou leteckou mapu na které byla uvedená trasa včetně všelijakých kliček a obratů kterých by se měl pilot držet aby si mohl vše pohodlně a ze všech stran vyfotit.
Dodnes nechápu jak tu leteckou mapu tehdy vytvořil. Povoláním strojvůdce jehož trasy jsou pevně dany železničními kolejemi.
I pilot její zpracování ocenil a divil se. V zásadě nebyl proti, řekl jen, že náš zákazník náš pán, ale ať se připravíme na to, že ty otáčky jsou dost prudké a máme počítat s tím, že někdy můžou být i dost nečekané a nepříjemné.
Brácha ocenil, že jeho letový plán byl přijat a už s nadšením lezl dovnitř.
Pilot si asi všimnul, že jsem zbělal a skoro až zesínal a ptal se co já na to.
Nevím co mě to tehdy napadlo, snad jsem chtěl držet basu s bráchou, už pořádně nevím, jsem odpověděl, že s tím nemám žádný problém a že už jsem s takovým letadlem jednou letěl, že to znám a nebudu s tím mít žádný problém.

V letadélku byl velký hluk, pilot s bráchou vpředu měli na uších sluchátka a něco jako hrdelní mikrofony jako kdysi tankisté v tancích a nemohli nebo nechtěli mě slyšet.
Krátce po vzletu jsem přestal vnímat kde je nebe a kde je zem což bylo důsledkem té bráchovy mapy a snahy pofotit některé zajímavé objekty a oblasti ze všech stran.
Možná i proto mé zběsilé výkřiky typu "konec akce, přistáváme, chci si vystoupit" apod. zůstaly bez jakékoliv reakce.
A nepomohlo ani to, že vždyť takové malé letadlo může bez problémů přistát kdekoliv a že všechno zdržení zaplatím.
Nevšímali si mě oba.
A tak jsem zkusil už asi poslední zoufalou věc.
"Máte tady nějaký padák? To přece každé letadlo mít musí! Anebo mi kuwaa aspoň otevřte dveře nebo okénko nad nějakou vodní plochou..."

- "Ježížmárijááá to je zas blbost!!!"

- "Ale já vás předem varoval tak mě nebijte".

Z Kroniky Mlýna





-

[drigon]

Holky vypustily dron mající tvar orla mořského o rozpětí křídel cca dva metry. Po vlétnutí do stoupavého proudu vzduchu bylo vidět jak se jeho silueta postupně zmenšuje. Na displeji ovládacího panelu bylo vidět obraz z kamery. Někteří poznamenali že z toho točení dokola by se jim udělalo špatně, načež Eliška zaměřila cíl a otáčení přestalo. Obraz byl klidný a mladí na něm uviděli - sami sebe.
Eliška posléze ve výšce cca kilometru ze stoupavého proudu vylétla, přelétla nad druhé pole kde "orel" opět začal kroužit. To se přiblížila k městskému cvičišti Kocourů, kde noví dronaři trénovali lety s masařicí a jejím doprovodem.

Instruktor: "masařice je řídícím dronem celého roje, kdy její doprovodné drony zvyšují sílu celého uskupení. V místě potřeby máme k dispozici větší nesenou zásobu munice než kdyby jste řídili jen jeden dron. Takto masařici označíte cíl a ona jeho likvidací pověří doprovodný dron. Který než akci provede můžete zatím vyhledávat další cíl, jehož likvidací může pověřit jiný dron z roje pokud je původní ještě zaměstnán likvidací prvního cíle. Dříve, pokud jste řídili jeden dron jste měli jeden pokus. Teď jich máte počet doprovodných dronů krát šest.
A copak to tu máme. Pěkné. Hezký orel mořský. Výstavní kousek. Má rozpětí křídel dobré dva metry," zadíval se na displej řídícího panelu instruktor. Zatímco jeho žák ovládající masařici měl speciální brýle.
Chvíli orla sledoval, až se mu na něm něco nezdálo. Řekl žákovi ať mu orla pořádně přiblíží. Což žák provedl. A oba si při velikém přiblížení všimli zapraporovaných vrtulek a koleček na konci nohou sklopených k trupu "orla".

"Co to je?" Pronesl instruktor.

Žák:" mám ho sundat?"

Instruktor:"sleduj ho. Kde přistane a kdo si pro něj přijde".

Masařice, přepnutá do módu "sledování" sledovala maketu orla až do chvíle jejího přistání. Na kameře s vysokým rozlišením byla vidět skupina děcek jak si "orla" odnáší. Na což instruktor podotkl: už vím o koho jde. Támhle je syn jednoho z našich instruktorů. To bych nečekal co ti mladí vytvoří. A sepsal hlášení kde popsal chováni tohoto dronu ve tvaru orla s jeho možným využitím. A podotkl, že při pohledu ze země není tento dron vzhledem ke svému vzhledu a chování rozeznatelný od skutečného ptáka.Haliaeetus_albicilla_-Littleisland,_Norway_-juvenile-8a_(8).jpg

Po chvíli se instruktor dronaře zeptal: "Víš, proč masařice označila drona ve tvaru orla žlutým rámečkem?"

Dronař:"Zřejmě ho nedokázala úplně identifikovat. Jinak by dostal rámeček zelený, nebo červený".

Instruktor: "jsi blízko. Zelený rámeček je pro přátelské (naše) stroje, červený pro nepřátelské a žlutý pro neidentifikovatelné. A nebo nedostatečně identifikované. A co způsobilo že masařice dron, který byl věrnou maketou orla neidentifikovala jako orla? Napovím ti. Uvědom si jak funguje identifikace."

Dronař: "máme systém optické tvarové detekce, kdy masařice porovnává tvar zachyceného objektu s databází známých tvarů. A druhý systém je systém tepelné detekce. Kdy masařice porovnává tepelnou signaturu zachyceného objektu s databází a dokáže ji přirovnat i mezi skupinami objektů ".

Instruktor:"správně. Masařice zachytila tuto věrnou napodobeninu orla. Optická kontrola jí ho zařadila jako orla. Ale tepelná signatura tomu neodpovídala. Neboť pták za letu "topí" hlavně v oblasti létacích svalů. Které dron nemá.
Podívej se na termosnímek. Jak vidíš hrudník "orla" je studený. Na rozdíl od skutečného ptáka. A zde je vidět tepelná stopa elektroniky. Proto masařice "orla" v tepelném spektru vyhodnotila jako dron. Což znamenalo že došlo k nesouladu mezi detekčními systémy. Proto ho masařice označila žlutým rámečkem, jako nedostatečně identifikovaný objekt. Prostě nám tak řekla že se na něj máme zaměřit".

Dronař:"a kdyby byla přepnutá do módu Attack?"

Instruktor:"pak bude záviset na tom jak ji nastavíš. Pokud jí nastavíš že má tolerovat jen vlastní vzdušné objekty ho sestřelí (žlutý plus červený rámeček). Pokud jí nastavíš že má sestřelit jen nepřátelské vzdušné objekty (červený rámeček) ho nechá být. Jak si ji nastavíš tak ti bude makat".

Dronař:"ale tady by tepelně naváděná střela asi neuspěla... ."

Instruktor:"proto má masařice nejen optická, ale i tepelná a rádiová čidla. Aby byla schopná objekt nejen identifikovat, ale i určit nejvhodnější druh munice. Což je i důvodem proč s ní létá několik útočných dronů vybavených různými druhy munice vybranými podle předpokládané akce ze kterých ona vybere tu nejvhodnější a útočný dron s touto municí pověří zničením cíle. To je pro dnešek vše, máš do večerky osobní volno ".

[Rafael]

"Opovaž si to od toho cikána vzít nebo dokonce koupit!"
Rozohnila se Martinova manželka a dodala:
"Jen si vzpomeň na ty valchy a pračky! Důrazně tě před tím varuji. Takový starožitný krám doma rozhodně nechci!"

A tak Martin, i když se mu ten stůl líbil, musel ho díky vyšší moci odmítnout.

Z Kroniky Mlýna

[drigon]

Instruktor se otočil na dronaře který se chystal k odchodu a pronesl: můžu se tě na něco zeptat?

Dronař: klidně se ptejte.

Instruktor: kdyby to byl skutečný orel jak by nám ho masařice označila?

Dronař: modrým rámečkem. Tak označuje ptáky které optický a termální rozlišovací systém vyhodnotí jako ptáky.

Instruktor: a kdyby to byl náš dron maskovaný jako orel?

Dronař: bude na sobě mít QRs kód. Díky kterému ho masařice identifikuje jako náš dron. A jelikož ho maketa orla neměla a termální rozlišovací systém ji vyhodnotil jako dron nám ji masařice označila jako podezřelou.

Instruktor: vidím že to znáš.

Dronař: akorát mi přijde zajímavé, že ostatní se snaží nepřátelské drony sestřelovat taranováním vlastním dronem nebo síťovkou, ale my k sestřelování používáme řiditelné dronky.

Instruktor: šetříme si tak kvalitní vybavení. A na sestřely používáme jednoúčelové dronky zkonstruované pro vysokou rychlost a manévrovatelnost. Za to však s omezeným doletem. Na rozdíl od útočného dronu, který musí být patřičně vybaven a mít patřičnou vytrvalost. Apropo, viděl jsi záběry z likvidace tří zásobovacích náklaďáků Fialových?

Dronař: neviděl.

Instruktor: tak se pojď podívat. Otevřel počítač, navolil video a spustil ho. Bylo na něm vidět, jak masařice sledující náklaďáky je označila červenými kosočtverci, kde kosočtverec znamená pozemní objekt. Změřila tepelnou stopu a vzápětí po potvrzení akce operátorem pověřila dron vybavený tepelně navaděnými dronky provedením akce. V červenych kosočtvercích se objevily červené kříže s liniemi zaměření a vzápětí bylo na kameře s vysokým rozlišením vidět jak k náklaďákům vystartovaly tři dronky. Letěly rychle, vzdálenost skoro půl kilometru překonaly za cca šest sekund. Následovaly záblesky u motorů náklaďáků, vyvalil se kouř a jejich osádky vyskákaly ven, zatímco motory náklaďáků začaly hořet.

Instruktor: vidíš, jak to bylo rychlé? Do poslední chvíle nic netušili, na tu vzdálenost neměli prakticky žádnou šanci naše stroje spatřit. A myslím si, že od okamžiku spatření dronku do zásahu se ani nestačili podělat.
A dívej se dál.
Video pokračovalo. Na kameře s vysokým rozlišením se objevil červený rámeček - nepřátelský dron. Masařice v módu Attack si ho označila červeným křížkem s červenou přímkou čímž ho zaměřila. Druhý útočný dron po předání síťovku zaměřil a vyslal paprskem naváděný dronek, který síťovku, která manévrovala srazil z oblohy na zem.
Dronař odkoukal video do konce. A instruktor mu na konci řekl: jak vidíš jsme na zasažení nepřátelských cílů použili tomu odpovídající munici. Stejně tak jako to dříve dělala letadla, která až na vyjímky nenarážela do cíle přímo. Ale používala tomu odpovídající munici.
Je to jednoduché, jednoúčelové, levné a modulární. Žádné drahé kamikadze.

A teď už můžeš jít.

[Rafael]

- "Tak jsme se dozvěděli jak palírník za minulého života snášel snášel vyhlídkový let.
Velmi přínosné a poučné to doopravdy bylo. Neměl by ještě něco podobně zajímavého, nějaké Historické okénko? Protože on tady moc nemluví, ale když z něj něco vypadne...., tak pánové Balgazette, Metuzalém a podobní mu mohou jen závidět...."

- "No, když chcete. Tak třeba tohle mě tehdy pobavilo:

Rok 2024, 27. srpen. Vyjádření prezidenta
V zahraniční a bezpečnostní politice Česka dnes není důležitějšího úkolu než bezmezná podpora Ukrajiny...

*
Anebo třeba tohle, tento tehdejší internetový ftípek o protibruselských sviních:

PET a svině.jpg (40.41 KiB) Zobrazeno 624 x

A tohle, jak byl na dálnici poblíž Brna pronásledován nějaký čínský nebo ruský balón či podobný objekt a po několika desítkách km bylo zjištěno, že se jedná jen o ptačí hovno na čelním skle a k aktivaci stíhaček a vyhlášení války Rusku nedošlo.

Dron, balon.jpg (34.04 KiB) Zobrazeno 624 x

Alternativní média a internet tehdy byla plná zpráv, že to žádný běžný pták nebyl, ale že pocházel z Ukrajiny. A že ani pták to nebyl. Jen jeden z nejmodernějších ukrajinských dronů který někdo vypustil za účelem vyhrocení situace. Když nepomohla raketa v Polsku, sabotáž na podmořském tunelu, masivní útok na autobusy v Praze tak se zkusilo i to...".

Z Kroniky Mlýna

[Rafael]

Otázka od Maruny na doktory:

"Kolik existuje pohlaví a jak se od sebe dají rozeznat?"
Já tomu nějak nerozumím.
Já si myslím, že chlap je samec, žena samice a že to musí, jsou tak nějak určení to udělat spolu.

Ale slyšeli jsme všichni, tehdy před Martinskou katastrofou jich prý bylo zjištěno a identifikováno a přímo i vědecky a lékařsky oficionálně zjištěno skoro až větší množství desítek.
Ve smyslu, že pohlaví je několik vyšších desítek.Alespoň podle tehdejších odborníků na tuto problematiku.
A tehdy se to prý hodně řešilo a v médiích toho bylo plno. Dokonce se pořádaly i všelijaké promo akce v tom smyslu. Skoro v celém světě, Evropě a hlavně v Praze. Za masivní podpory všelijakých podivných ziskových neziskovek, ale i tehdejší české vlády, parlamentu, senátu a bohužel i mnoha firem, korporací, bank a podobných subjektů"

Sova:
- "Dnes už nemá cenu je všechny jmenovat a seřadit je podle jejich tehdejších aktivit.
Bylo jich tehdy skutečně mnoho kteří se chtěli tehdy zalíbit mocným kteří nás táhli do podpory těch zvráceností typu pochodů Prague Pride, manželství pro všechny a všechno a takové podobné?"

Fenič:
- "Paní Maruno, kdybyste se něčeho takové, na takové otázky odvážila položit a navíc ji podložit tím dalším co jste uvedla určitě byste jste dostala do hledáčku tehdejších tajných služeb,
M.j tehdejšího strategického komunikátora plk. Foldýna, BIS a podobných jako proruský šváb, svině před kterou je třeba vykopat hluboké příkopy a izolovat ji od normálních lidí aby se od Vás nenakazili tou proruskou propagandou".

- "Ano, to vím. Jsem už dost stará bába a dost jsem toho zažila.
I toho Ludvíka Svobodu. To byl a navždy zůstane můj idol. Vlastenec a skutečný voják. Škoda, že po něm teď už neštěkne ani ten poslední pes. A taky jsem si vzpomněla na zážitky a knížečku - Stálo to za hovno - a stejně byla sranda!

Stálo to za hovno.jpg (36.5 KiB) Zobrazeno 584 x

Od V. Vlka.

Z Kroniky Mlýna

P.S. Nakonec ještě obrazová reakce:

Husákovská pohlaví.jpg (72.8 KiB) Zobrazeno 584 x

[drigon]

Pan Balzagette byl tázán k teorii sociálního darwinismu jak že vlastně ta "selekce" funguje.

Pan Balzagette odpověděl: to je vcelku jednoduché. Vyvolení vystaví lidskou společnost takovým podmínkám které populaci rozdělí na jedince jim vyhovující a nevyhovující. S tím, že jedincům vyhovujícím dají nějaké výhody a nevyhovující mají naopak nevýhody, či jsou rovnou trestáni či vyhnáni.
Lidé na tyto podmínky a z nich vycházející selekci reagují různými způsoby, které je zařadí do různých skupin. Uvedeme si hlavní skupiny, které se můžou u některých lidí i prolínat. Neboť každý z nás má jinou odolnost a jinak nastavené přátelé a členy rodiny, kteří ho mohou v rozhodování brzdit či podporovat.
Takže hlavní kategorie sociálního darwinismu jsou:

Rovní: lidé, kteří se drží svého přesvědčení bez ohledu na to, co vyvolení hlásají. U rovných jde o to, jak se jejich přesvědčení kryje s tím, co hlásají vyvolení (mocní). Pokud ano, rovní mohou udělat velmi dobrou kariéru. Pokud ne, mají problém. Problém mají zrovna tak, pokud dojde ke změně podmínek. Nedokáží se jim přizpůsobit, drží se stále svého což je může dostat do problémů.

Poddajní: lidé, kteří se změněným podmínkám vždy přizpůsobí. Jsou takovou šedivou, amorfní masou která toho moc nechce, fungující často ve stylu:"nějak bylo, nějak bude". Od těchto lidí se toho nedá moc očekávat, proplouvají životem jako šedivé myšky, leckdy jsou nerozhodní, avšak mohou být jazýčkem na vahách voleb. Které mohou být kvůli jejich nezájmu i zrušeny, pokud si toto zrušení voleb za určitých podmínek odhlasují. O čemž bude přednáška Absolutní volební monarchie, konečné stadium EU.

Ohnutí: to jsou lidé, kterým podmínky více či méně nevyhovují. Avšak nechtějí riskovat problémy, tudíž se podmínkám naoko přizpůsobí. S tím, že pokud nastane změnu podmínek která jim začnou vyhovovat se tito lidé narovnají a začnou prosperovat. Což byl příklad lidí kteří po pádu komunismu skončili v práci a šli podnikat. Stali se pány svého času, leckdy dosáhli i světových úspěchů. To jen proto, protože dostali šanci ukázat co umí a co dokáží.

Ohnutého a poddajného nelze od sebe za běžných okolností rozeznat. Oba se tváří stejně, rozdíl se projeví až po změně podmínek. Případně ho můžete poznat pokud se s ohnutým spřátelíte a získáte si jeho důvěru. Pak se vám onen člověk otevře a vy poznáte jaký ve skutečnosti je. Že ta účast na prvomájovém průvodu byla jen maska.

Korouhvička: člověk který mění své preference podle aktuální politiky. Člověk který nadšeně hlásá jednu pravdu aby po změně podmínek nadšeně hlásal pravdu druhou. Je to člověk bez vlastního názoru, za to však s obrovskou touhou být in. Snažící se na všem vydělat. Někteří by si ho mohli splést s ohnutým, avšak rozdíl je v tom, že pokud korouhvička nadšeně hlásá jedno či druhé je ohnutý zticha, neboť se snaží nepříznivé podmínky přežít a neupozorňovat na sebe.
O korouhvičkovi lze říci že je to takový slizoun. Měnící strany podle toho "co mu z toho kápne".

Lokajský dráb: trochu speciální kategorie lokaje. Tento jedinec má tu speciální vlastnost že pokud bude pracovat pro tuzemského šéfa se bude chovat naprosto normálně. Avšak dostane li možnost pracovat pro cizince nastává náhlá změna. Lokajský dráb zapomene na to jak se choval doposud, začne být velmi aktivní, po vlastních lidech začne "šlapat" ve snaze z nich dostat maximum výkonu za minimum peněz. Zatímco cizímu šéfovi doslova podlézá a leze mu do zadku. Je to něco, co zůstalo v psychologii některých lidí zapsáno po mnoha a mnoha generacích nevolnictví, kdy lidé tohoto ražení hlídali nevolníky aby zadarmo odvedli na robotě co nejvíc práce (lidé se měli zcela přirozeně snahu ulévat, neboť zadarmo ani kuře nehrabe).
Vrcholem lokajského drába při práci v cizí firmě je, když na návrh cizího vedení o zvýšení mezd tuzemským pracovníkům on za všechny řekne: "ale oni mzdy zvýšit nechtějí". A to aniž by se kohokoliv zeptal... .

Švejk: člověk který se brání přetížení od lokajského drába tím, že jeho "hnacímu biči" klade různé překážky typu: chci to polopaticky vysvětlit, vymýšlí různé problémy atd. Prostě si udělá svoje a nenechá se strhat. Což je někdy úděl "nosičů vody", kteří se snaží své povinnosti plnit na 100%. Pokud se nosič vody dostane do pracek lokajskému drábovi to leckdy končí jeho úplným vyždímáním a posléze po vyčerpání a vyhoření vyhozením. Pro nepotřebnost... .

Jistě bychom našli i další méně zastoupené kategorie. Avšak je třeba doplnit že velká část lidí není úplně vyhraněná a když uvedu příklad každý ohnutý se ohne a narovná při jiném tlaku a s jiným zpožděním. Někdo reaguje hned, někdo až později. Až si je jistý že změna je trvalá a nešlo jen o - selekční odchylku.

Selekční odchylka - úmyslná změna podmínek kterou udělají vyvolení za účelem odhalení ohnutých. Kteří se po změně podmínek narovnají a tím se ukáží. A odhalí. Načež se systém vrátí do starých vyjetých kolejí.
Toto je důvod proč někteří ohnutí čekají. Případně je může "zabrzdit" jejich rodina či přátelé ve stylu "máš dobrou práci. Tak s tím ještě počkej. Vždyť kam by jsi spěchal". A onen ohnutý, co se nestihl narovnat jim posléze poděkuje že počkal a tím se "neuvrtal do problémů ".

[drigon]

Avšak korouhvičky a jím podobní nás mohou uvrtat do značných problémů. Neboť mají tu vlastnost že se vždy přidají na stranu silnějšího a stranu toho, který je zrovna oslaben opustí. Místo aby šli svojí cestou. Čímž ho mohou v jeho očích podrazit. A to se v některých, hlavně východních kulturách neodpouští a trest za "zradu" tam bývá velmi tvrdý. A to i vůči celému národu, který se v jejich očích takovéto "zrady" dopustil.
Ptáte se jak je to možné? Je to stejná optika řešení situace jakou jsme my řešili konflikt Izrael vs Palestinci. Pokračoval pan Balzagette. Kdy po teroristickém činu ze 7.10.23 Izraelci vlítli na území Gazy a začali to tam "čistit". Výsledkem bylo velké množství mrtvých, což značná část populace řešila slovy: "když si ten Hamás zvolili tak ať za to co udělal trpí. Byla to přeci jejich volba... . Mohli přece volit jinak... ."

I nás se tato optika řešení situace může týkat, pokud bychom se vrátili ke staronovému pánovi, kterého jsme před lety opustili a přešli jsme do druhého tábora.
Byť nám byl tento pán po WW2 do jisté míry přidělen vítěznými mocnostmi. A do jisté míry jsme si ho zvolili sami. Místo abychom šli svojí vlastní cestou.
Kdy jsme se mohli stát mostem a křižovatkou mezi národy. Na čemž lze stavět a získat. Zvláště ve spolupráci s ostatními národy střední Evropy.
Místo toho jsem byli satelitem a nárazníkovou zónou.
Tehdy i potom.
Domluvil pan Balzagette.