Martin: no, při vážné poruše reaktoru, hlavně jeho chlazení bych měl strach že reaktor vybuchne.
Karel: z toho mít strach nemusíš, reaktor je udělaný tak, že jako atomovka vybuchnout nemůže.
Martin: to vím, že z reaktoru atomovka udělat nepůjde. Ale měl jsem na mysli parní explozi. Asi jako když vybuchne kotel parní lokomotivy.
Karel: to se stát může. Co vím, v minulosti občas parní lokomotivy vybuchly.
Martin: někdy to způsobila vada materiálu, ale většinou chyba obsluhy. Buď přetopili kotel a zablokovali sychráky (pojišťovací ventily- každá parní lokomotiva musí mít ze zákona dva), nebo topič nehlídal stav vody v kotli a došlo k obnažení stropu spalovací komory kotle. Ta se rozžhavila a topič po zjištění co se stalo do kotle napustil vodu. Ta se začala prudce vařit, rychle vzrostl tlak v kotli a kotel vybuchl.
Karel: co nám na průmce říkali, bylo jediným řešením "shodit" oheň, kotel nechat vychladnout a po kontrole a doplnění vody znovu roztopit. Akorát se divím, že to ti lidé nevěděli.
Martin: věděli, ale třeba si mysleli že to nic neudělá.
- 220px-Escambia_Railway_engine_number_4_boiler_explosion_(5550209706).jpg (14.7 KiB) Zobrazeno 1173 x
Martin: napadlo mne to v souvislosti s redaktorem, u kterého z nějakého důvodu poklesla hladina vody a začal "vařit". Tenkrát jsem na Wikipedii četl o Fukušimě, kde jim po tsunami přestalo fungovat chlazení reaktorů a z nich se vyvařila voda. Podle toho, co jsem četl došlo při tavení jádra při teplotách nad 900°C k rekci mezi zirkonem a vodní párou. Vznikl vodík, který vybuchl a zničil budovu reaktoru.
Karel: to jsou všeobecně známé skutečnosti. Stejně jako to, že výbuch v Černobylu byl v podstatě parní explozí z pretopení. Ale nechápu, kam s tím míříš?
Martin: k tomu, že pokud došlo k obnažení a rozžhavení jádra reaktoru je nesmysl do něj pumpovat vodu. Protože se okamžitě vyvaří a ještě vznikne vodík. Vznikne velké množství radioaktivní páry a pokud nechcete reaktor vyhodit do vzduchu parní explozí tam musíte vodu pouštět pomalu.
Karel: co by jsi tedy dělal ty?
Martin: pokud je jádro pod vodou, byť se vaří do něj tlačit vodu. Hodně vody.
A pokud už je jádro na suchu ho nechat "skápnout". Sice se možná protaví do podloží a zamoří spodní vody. Ale to bude jen místní zamoření. Na rozdíl od parní/vodíkové exploze, kdy se radioaktivní svinstvo může podle směru a síly větru dostat hodně daleko.
Karel: zajímavá úvaha. Ale je fakt, že některé konstrukce reaktorů mají ve své konstrukci něco jako záchytnou vanu na korium.
Ono totiž radioaktivní svinstvo ve vzduchu nemusí vést jen k přímému ohrožení života a zdraví. Ale může být i důvodem k likvidaci potravin. Jako po výbuchu v Černobylu. Jestli ono to nemá souvislost s jinou ukrajinskou jadernou elektrárnou?
Koukej tak, aby jsi viděl.
