Covidové ZOMBIE se valí!

[drigon]

Po přestávce pan Balzagette předstoupil a pronesl: vrátíme se k tématu lobokracie. Tady nás hlavní šéf si všiml že ve schématu lobokracie něco chybí. Vynechal jsem to úmyslně protože mne zajímalo jestli si toho někdo všimne.

Martin: chybí mi tam propojení jak lobisté mohou ovlivňovat jezdce na zlatých prasatech.

Pan Balzagette: jo, zadávají jim "špinavou" práci. Když si nechtějí umazat své peněženky. A dokreslil do schématu čáru zobrazující propojení.

Stará Maruna: taky ti lobisté mohou ovlivňovat úředníky.

Pan Balzagette: to je v lobokracii časté. Úředník rozhoduje, lobista říká v čí prospěch.

Starší muž: a ti "křováci" svým "harašením", nebo jak to nazvat ovlivňují úředníky. Vytváří dojem že jsou většinou a že mají úředníci rozhodovat podle nich. Obzvláště pokud tam mají nalezlé dlouhopochodáře.

Pan Balzagette dokreslil do schématu čáru. Mezi křoví a úředníky.

Lidé se poté mezi sebou bavili. Po chvíli se ozvala Stará Maruna: jo, a lidé. Ti to vše zaplatí. Jak Molochovi za jeho "služby a výrobky které nelze odmítnout", tak i úředníkům daně a poplatky. Které poté rozdělí. A hádejte v čí prospěch.

Pan Balzagette: vidím že máte zkušenost.

Stará Maruna: to víte, co já se toho po úřadech naběhala. Někde byli vstřícní a snažili se poradit. Ale jiní. Darmo mluvit.

[drigon]

Proto taky na začátku roku 24 propukly protesty zemědělců. Tito protestovali hlavně proti likvidační politice EU, která na ně navalovala tuhé regulace, hodně kontrol jim bránících vykonávat svoji práci a zároveň zaváděla "ochranářská" opatření bránící jim ve využívání půdy. Jen tak namátkou u nás mělo na většině pozemků dojít k zákazu pěstování určitých plodin, mimo jiné brambor. Omezení pěstování brambor by nás přiblížilo úrovni středověku, kdy byly hlavní složkou potravy pro běžný lid obiloviny. Ty mají na hektar podstatně nižší výnos než brambory a jsou náchylnější na počasí. A ve středověku pokud se obiloviny neurodily následoval hladomor. A zároveň jsou brambory surovinou pro škrobárenský průmysl, který by tak ztratil svoji surovinu a značné množství škrobaren by tak zaniklo.
Zároveň jim vadilo omezení chovu skotu, který mimo mléka a masa produkuje chlévskou mrvu sloužící na hnojení polí. Což by v kombinaci s omezením výroby hnojiv vedlo časem k "vymrskání" půdy a značnému poklesu výnosů. S následkem nedostatku potravin, značného nárůstu jejich cen a možného vzniku hladomoru.
Další problém byl ohledně dumpingovych cen dovážených produktů ze zemí Mercosur a i odjinud kde nebyla uplatňována tak nehorázná "zelená" opatření. Plodiny tam byly zamořeny pesticidy, herbicidy a spoustou jiných látek. Též se zde pěstovaly GMO potraviny. Součástí dohod měla být možnost tyto potraviny dovážet bez patřičných kontrol.
V těchto zemích byla značná část půdy pod vlivem několika obřích "Molochů", které díky svému vlivu, lobbistům a nejspíš i jezdcům na zlatých prasatech dokázali prosadit své zájmy vůči evropským zemědělcům. A to proto, protože nikým nevolení a v podstatě neodvolatelní úředníci si mohli v podstatě dělat co chtějí (či za co byli zaplacení). To samé by hrozilo i zde, pokud by se zdejší zemědělci vlivem regulací, daní a nesmyslného papírování spolu s přebujelou byrokracií dostali do potíží. Pak by nebyl pro Molochy problém půdu skoupit za hubičku a po obsazení podstatné části výměry si přes lobisty a jezdce na zlatých prasatech prosadit takovou změnu legislativy aby jim vyhovovala.
Jakmile by Molochové ovládli zdejší trh by jim nic nebránilo v maximalizaci zisků, likvidaci zbylé konkurence a prosazení takových zákonů aby i zahrádkáři a spol na nich byli zcela závislí. Tak jak dokazuje případ z jedné části evropské země, kde se před časem lidé vzepřeli. Moloch, který tam vlastnil podstatnou část pozemků a byl i výhradním prodejcem osiva, postřiků a dalších látek toto území od těchto dodávek odstřihl. Na tomto území značnou část úrody sežrali škůdci a nemoci a to, co vyrostlo nestálo za řeč. A když lidé zkusili zasadit vypěstovaná semena nevzešlo už skoro nic. Byla totiž sterilní. Vypukl hlad a dotčené území se nakonec muselo Molochovi vzdát. Toto postihlo i zahrádkáře a i jedince snažící se o maximální soběstačnost, protože osiva a chemii mohli kupovat jen od Molocha. Nesměli použít svoje osivo, protože to bylo zakázáno a na to chodily tuhé kontroly. Takto Moloch vyhrál, protože měl pod kontrolou to nejdůležitější - potraviny a prostředky nutné k jejich produkci.
Dotace byly vůči tomuto problému marginální problém, protože do určité míry vyrovnávaly ideologické omezení a zdražení produkce zemědělců.
Ozývaly se sice hlasy navrhující zrušení dotací, ale to by zároveň muselo dojít k uvolnění omezení a hlavně k tomu odpovídajícímu snížení daní. Protože když už se bude míň přerozdělovat tak už není potřeba tolik vybírat (když se řekne A, je třeba říci i B. To aby peníze uvolněné snížením či zrušením dotací nebyly "spáleny" na zbytečnosti, nebo dokonce rozkradeny).

Tak jako zde, kde dotace nejsou, zemědělci pěstují a chovají to, co jim takříkajíc jde a co se ziskem prodají. A jelikož jsou u nás nízké daně lidem zůstává víc peněz. Tak to, že se cena některých potravin dostala na svoji přirozenou úroveň se tímto snížením daní víc než vykompenzovala. Prostě jsem se zde vrátili do doby předdotační. Kdy byli (nejen) zemědělci nucení využívat selský rozum. Neboli též inženýrské myšlení o příčině, průběhu a následku.

Stará Maruna poznamenala: já slyšela, že tam kde má všechno moloch tento lidem půdu pronajímá. Spolu s prostředky k výrobě, osivy, budovami. Prostě vším.

Pan Balzagette: to víte. Feudální šlechta se jim vrátila. Schovaná v rouše molocha. A se zeleným prelátem k tomu. Který jim vypravuje o nutnosti zchudnutí na oltář zeleného náboženství.

Staré Maruna: a přitom se ten zelený prelát s Molochem topí ve zlatě a kaviáru.

Pan Balzagette: tak, tak.

Po nějaké době se lidé k tématu vrátili.

Hospodář, na místě přítomný si vzal slovo: víte, ono to není jen o výdělku pro Molocha. Ale hlavně o tom jestli budete mít co jíst. Protože pokud budou muset potraviny dovážet z velké vzdálenosti si tím nejen zvýší jejich tolik proklínanou uhlíkovou stopu (k emisím z výroby přibudou emise z dopravy), což samozřejmě zaplatí koncový zákazník (včetně ceny emisní povolenky z dopravy, kterou zelený prelát použije na vlastní zájmy a posílení svého vlivu).
Ale hlavně si tím zvýší vlastní zranitelnost. Protože v době války i v době krize, no vlastně kdykoliv platí že co je doma to se počítá.
Prostě to, co si vyprodukujete to máte. Na stole.

Martin: ohledně tohoto téma hrozí dva problémy. První je ten, že se v místě odkud kupujete potraviny může vyměnit vláda. A nebo vašeho Molocha přeplatí jiný Moloch. Jeho zlaté prase bude větší, lobista mít ostřejší lokty a najednou jste bez ničeho. Bez produkce, bez dovozu. S prázdným žaludkem a holýma rukama.
A druhý problém dostala naše "dovozová" civilizace pocítit na konci roku 23 a v roce 24 kdy dokázalo několik skupin "sandálníků" s drony a raketami napadat zaoceánské lodě plující Rudým mořem. Tím došlo k poškození většího počtu lodí a lodě spedičních firem tak musely obeplouvat celou Afriku. To vedlo k prodloužení logistického řetězce, jeho zdražení a výpadkům dodávek. Tady šlo hlavně o nepotravinářské zboží. Ale teď si vemte že vám takto napadnou lodě s potravinami. Které nepřijedou. A pokud budou plout po podstatně delší trase potraviny shnijí.
Zase jste o hladu a s holýma rukama.

Hospodář: tady náš šéf to shrnul z hlediska bezpečnosti dodávek.
A já tvrdím že to, co nás uživí je zemědělec používající selský rozum. Který tím, že pěstuje to, co mu jde a to co prodá je nucen se o půdu starat tak, aby ho uživila i do budoucna. Nepotřebuje tabulkové radily ze skleníkové kanceláře. Stačí mu vlastní hlava a zkušenosti.

[drigon]

Před volbami do europarlamentu v roce 24 to vypadalo, že největší nebezpečí pro evropské zemědělce, to jest levný dovoz ze zemí kde nebyla tak tvrdá "ochranářská" opatření a přebujelá administrativa spolu se zeleným úderem budou zažehnána. Politici před "hlavněmi" zemědělských děl ustoupili, hlasování o levných dovozech skončilo jejich zamítnutím a i u ostatních problémů se blýskalo na lepší časy.
Po volbách, kdy část z europoslanců, kteří tyto dovozy zamítli "pod tlakem okolností" náhle otočila. Měli plné huby ochrany klimatu, dalších "zelených" řečí a podle zpráv z kuloárů se prý v Bruseli, hlavním městě evropské lobokracie přemnožila zlatá prasata.
Avšak žádný hon se nekonal. Místo toho byla schválena ještě tvrdší opatření "pro ochranu klimatu" a též došlo ke schválení prve zamítnutych obchodních dohod. Do EU tak začaly proudit potraviny a suroviny ze zemí kde byli schopni vyrábět podstatně levněji. Bez regulací, bez ochrany klimatu, bez kontrol, kontrol a ještě jednou kontrol.
To se pochopitelně evropským zemědělcům nelíbilo a vypukly masové protesty. Tentokrát to nedopadlo jako v únoru a březnu roku 24, kdy byl klid a všechno se obešlo bez větších problémů natož krve. Teď bylo všechno jinak. Docházelo ke krvavým střetům mezi pořádkovými jednotkami a demonstranty. Několikrát došlo i na souboj vodních a zemědělských děl .
Ale to nebylo nejhorší. Po protestech propuklo masové zatýkání a vystěhovávání, v jehož důsledku neměl na farmách kdo dělat. Zároveň vypuklo na polích a ve farmách větší množství požárů.
Úroda tak z velké části shnila na polích, o dobytek se neměl kdo starat.
Politici se chvástáli, jak dokázali zabezpečit dovozy potravin. Ale ouha. Dovozci zdražili a navíc část potravin skoupila Čína a jiné země.
Vypukl tedy nedostatek a drahota potravin, což spolu se zdemolovaným průmyslem, kdy během roku nejen z Německa odešlo velké množství firem (nejen Miele) způsobilo nedostatek peněz pro připlavalé pomocníky Severního kříže. Tito se začali bouřit a jelikož drží pohromadě daleko lépe než domorodé obyvatelstvo rozeštvané politiky proti sobě se jim na části území podařilo převzít kontrolu. První náznaky tohoto jevu bylo vidět už několik let zpět v některých severských zemích kde docházelo ve městech k bojům mezi migranty, kteří si tak "parcelovali" území. Zatímco tehdy šlo o relativně malé části území, nyní to bylo mnohonásobně horší. Docházelo ke zhroucení struktur, někde se dokázali k moci dostat, nebo se tam udrželi rozumní lidé. Avšak ne nadlouho. Protože Martinská katastrofa zmařila všechny naděje. Nastala doba temna, v zimě přišel mozkomor. V tu dobu se sešlo několik přátel. S vědomím že mají nejspíš poslední možnost něco udělat.

Domluvil hospodář.

Starší pán se zeptal: do dnes mi není jasné jak mohlo najednou dojít k takovému obratu. Vždyť to přeci zamítli a pak najednou schválili. To mi rozum nebere... .

Pan Balzagette: víte, o některých politicích a úřednících se říká že mají hroší kůži. Ale mělo by se spíš říkat chameleoní. Jelikož chtějí vládnout vám před volbami naslibují moře zlata, oceán stříbra a modré z nebe. Vám se jejich program líbí, zvolíte je a pak se nestačíte divit. Najednou je vše jinak, volební sliby letí do koše a vše se vrací do starých kolejí. Aby zas před volbami udělali něco "na oko" pro lidi a po volbách... . No, darmo mluvit.
Oni prostě využívají toho, že si lidé moc nepamatují co bylo před lety. A přizpůsobí se tomu, co je pro ně výhodnější. Před volbami je pro ně výhodnější jít na ruku lidem. Protože když budou zastávat nepopulární opatření je lidé nezvolí a oni budou muset jít dělat něco užitečného (třeba i rukama). A po volbách? To je pro ně lepší jít na ruku "kamarádíčkům &spol. Protože ti jim zase přispívají na volební kampaň. Tudíž lze říci, že je za tím prospěch.
Toto nám tedy vysvětluje proč došlo po volbách k obratu. Do značné části funkcí se dostali staronoví lidé, původní struktury tak zůstaly zachovány a po volbách se prostě navázalo na to, co bylo před volbami "z populistických důvodů" odloženo.

[drigon]

Ptáte se co s tím dělat? Optal se sám sebe pan Balzagette.

Ano dá, pokračoval. Musíte si všímat chování a jednání daného politika či celé jeho strany. Není ani tak důležité co udělá pod silným tlakem veřejnosti obzvláště pak před volbami. To ho vede pud politické sebezáchovy.
Ale je daleko důležitější co dělá či dělají po volbách. Hlavně v první polovině či prvních dvou třetinách mandátu. Tam se děje to důležité. Tam vidíte za čí manšaft kope. Jestli za domácí či za hosty.
Důležité je si též všímat stability jeho názorů. Jsou lidé kteří názor mění dle okolností a podle toho jak je to pro ně výhodné. Ty už jsme tady probírali v přednášce o zmrdech. Pak jsou lidé kteří se drží "svého" ať se děje co se děje. Argumenty nepřipouští.
A třetí sortou jsou lidé kteří se svého názoru drží. Avšak jsou ochotní naslouchat a pokud uvidí že dělají chybu se opraví.
Celé je to o tom, co se děje za delší časový úsek.

Stará Maruna: stejně je zajímavé jak mohli tenkrát skočit cizím Molochům na špek a tak si zničit zemědělství a průmysl.

Martin: jedno staré přísloví říká: chceš li nepřítele nalákat k sobě mu nabídni snadný zisk.
Druhé je: dělá li nepřítel chybu je velmi nemoudré ho rušit.
A naši nepřátelé, bravurně ovládající asymetrickou strategii nabídli naším Molochům snadný zisk. Ti po něm skočili, což spolu s chameleoní kůží části politiků a úředníků způsobilo to, co se stalo. Konec jednoho snu.

[drigon]

Ti dva se na sebe podívali. Starší posléze řekl: pamatuji se, jak tenkrát u nás v bytovém domě museli z donucení vyměnit starý plynový kotel za kogenerační jednotku na plyn. Na starý kotel jim nedali povolení k provozování, prý nesplňoval nějakou e normu. A to jsme ho tam měli jen 10 let. Když chtěli dát nový plynový kotel jim řekli že pro bytové domy je požadavek na 130% účinnost. Klepali jsme si na čelo, že takové perpetum mobile nikdo ještě nevymyslel. No,a úředníci toho dosáhli celkem jednoduše: sečetli elektrickou a topnou výkonnost dohromady. 70% tepla prohlásili za 100 a elektřinu k tomu přičetli. Přes léto to stálo, na podzim se stroj rozjel a od půlky října jel dost často naplno. Od půlky listopadu začaly výpadky ... .

To, že se staří zelení úderníci jen tak nevzdají bylo poznat relativně dlouho před volbami. Jako vzor jejich myšlení nám poslouží to, co provedli s plynovými kotli. Prvně je chtěli spolu s kotli na tuhá paliva zakázat od roku 29. Ale zdvihl se vůči tomu takový odpor že jim bylo jasné že pokud to takto schválí je občané v zimě vynesou v zubech na mráz. Změnili tedy taktiku a jako správní podomní obchodníci které když vyhodíte dveřmi tak vám vlezou zpět oknem na to šli přes ekodesign. To jest přes účinnost. Schválili tedy, že všechna topná zařízení musí mít od roku 29 minimální účinnost 130%. Což znamenalo tepelné čerpadlo, nebo nějaký druh kogenerace. I když u tepelného čerpadla si musíme uvědomit že jeho mechanická účinnost je cca 85%, tepelná závisí na druhu použitého média, rozdílu teplot a v případě vzduchových jednotek i na teplotě a vlhkosti vzduchu.
Tepelné čerpadlo funguje v podstatě stejně jako lednice s tím, že uvnitř domu je "chladič", který dům vytápí. A venku je "mrazící" část, která odebírá teplo okolí domu a předává ho "chladiči" uvnitř domu. Vzhledem k tomu, že tepelné čerpadlo odebírá teplo okolí domu a přidává ho k teplu ze spotřebované elektřiny bývá tepelná účinnost vyšší než 100%. Nejedná se však o perpetuum mobile (to by bylo schopno běžet bez vnějšího zdroje energie, což je nesmysl), ale o stroj transformující tepelnou energii z nízkoteplotního zdroje na použitelnou teplotu. V podstatě bychom mohli tepelné čerpadlo nazvat tepelným transformátorem (zvyšovačem).
Avšak u většiny domů nelze použít hlubinné vrty, nebo zemní kolektor. Avšak je nutné použít vzduchové jednotky využívající tepla ze vzduchu. Avšak zde platí že čím je nižší teplota vzduchu tím je tepelná účinnost čerpadla nižší. A vůbec nejhorší jsou vlhké teploty okolo nuly kdy výparník zamrzá a musí se často odmrazovat. To už pak jde i tepelná účinnost někam, kde ji vůbec nechceme mít.
Problém s tepelnými čerpadly je ten, že vám za určitých podmínek mohou síť zatížit natolik, že to rozvodná síť nakonec nevydrží. Pokud nepůjdete cestou regulace odběru. Tak jako se to dělalo za komunistů když byl vysoký odběr a málo elektráren.

A jakou to má souvislost s tím, co se stalo po volbách? Ptala se paní.

Pan Balzagette: právě schválení minimální účinnost na 130% přes ekodesign ukázalo jak jsou zelení úderníci v europarlamentu a hlavně v komisi proradní. Oni neustále myslí na svůj cíl. To jest nulové emise úplně ze všeho. Ale jen na území EU. A pokud jim to nejde napřímo to zkusí obejít. Tak jako se to stalo zde. Když zjistili že to napřímo neprojde udělali takové podmínky aby bylo možné použít pouze jimi preferovanou technologii. Kterou mohou navíc velmi dobře na dálku ovládat s tím, že mohou ovlivňovat i cenu elektřiny. Prostě vás mají "na lopatě".
A přesně to udělali i zemědělcům a jejich podporovatelům. Před volbami o krok ustoupili, aby se po volbách rozeběhli vpřed. Levou, samozřejmě.

[drigon]

Základní škola Mlýn.
7. ročník.
Cyklus Z hroudy na talíř.

Cyklus Z hroudy na talíř byl jedním z cyklů majících mladé lidi a děti připravit na život a ukázat jim jak to ve skutečnosti je s potravinami a dalšími obory lidské činnosti. Děti a mladí lidé se tak dostali na statky, do průmyslových provozů, elektrárny a mnoha dalších provozů.
V cyklu Z hroudy na talíř se tak dostali například na zabijačku, kde uviděli vše. Od živého prasete až po výsledné pochoutky. Někteří to zkomentovali, že před rozpadem by to pro některé jedince myslící si že se maso líhne v mrazáku v super hyper cosi asi byl pěkný šok, když by viděli že to maso bylo dřív živým tvorem o kterého se musel někdo starat, pak ho zabít a maso připravit ... .
V této části se děcka odebrala na mlýn, kde uviděla technologii mlýna. Dozvěděla se, jak to celé funguje. A i o jednom nebezpečí číhajícím v obilí. Které když se podcení může být zdrojem značných zdravotních problémů a v minulosti byla příčinou čarodějnických procesů.
...
Název zněl: ergotismus, aneb oheň Svatého Antonína.

Technik počkal až se mladí uklidní a rozmluvil se.

Paličkovice nachová, nebo li námel je parazitující houba rostoucí na divokých i kulturních travinách. Napadá tedy obiloviny, hlavně však žito.
Její životní cyklus probíhá tak, že se v klasu vyvine velké černé až tmavě fialové sklerocium obsahující toxické látky. V tomto útvaru houba přezimuje poté, co sklerocium po dozrání vypadlo na zem. Na jaře ze sklerocia ležícího na zemi vyrostou drobné oranžové plodničky. V době kvetení obilovin se z nich uvolní výtrusy napadající kvetoucí klasy. V klasu výtrus vyklíčí, podhoubí proroste celým klasem a v průběhu asi čtyř dní se z podhoubí odškrtí drobné výtrusy pokryté sladkou šťávou lákající hmyz. Hmyz výtrusy roznese dál. Posléze se ze semeníku stane vlastní námel a cyklus se zopakuje.

namel_3_pozdena.jpg (75.38 KiB) Zobrazeno 1232 x

Onemocnění vzniklé po požití pečiva upečeného z mouky s obsahem námele se jmenuje ergotismus. Děti a dospívající postihuje více z toho důvodu, že mladí jsou na toxiny z námele vnímavější a zároveň mají na kilo živé váhy větší příjem potravy.
Ergotismus má dvě formy: konkukzivní a gangrenózní.
Konkukzivní se projevuje závratěmi, pocitem tlaku v hlavě, únavou, depresemi, nevolností, bolestí končetin což může dělat potíže při chůzi.
V těžších případech se může vyskytnout pocit mravenčení pod kůží, chladnutí končetin, svalové křeče, mimické grimasy, halucinace a vidiny.
V nejhorších případech dojde k epileptickým křečím, mezi kterými má postižený vlčí hlad. Trpí paralýzou končetin, deliriem a nakonec po třech dnech umírá.
Gangrenózní forma je charakteristická stažením cév, svalovými bolestmi, střídáním tepla a zimy. Při těžkém průběhu se objevuje gangréna, končetiny odumírají. Při tom mají nemocní pocit jako by jim těla hořela, proto se nemoci říká oheň Svatého Antonína.

art17-fig2.jpg (617.61 KiB) Zobrazeno 1232 x

V minulosti, kdy nebyla známa příčina této nemoci ji lidé považovali za posednutí ďáblem. Lidé si stěžovali na mravenčení pod kůží, měli halucinace a celkově nebyli při smyslech. To v oblastech, kde se tato nemoc rozvinula do podoby epidemií vedlo k podezření z čarodějnictví a honům na čarodějnice.

namel_zebraci.jpg (23.33 KiB) Zobrazeno 1232 x

Poté, co se přišlo na příčinu ergotismu byla zavedena opatření proti infikaci mouky námelem. Proto je v naší oblasti riziko tohoto onemocnění při dodržení zásad správné zemědělské praxe naprosto minimální (jedná se o správné agrotechnické postupy a následně správné zpracování zrna). Avšak při dovozu obilí, hlavně žita z oblastí kde je špatná kontrola zemědělství, případně tam probíhá válečný konflikt se může stát že bude dovezeno obilí (hlavně žito) zamořené námelem. Toto riziko značně vzrůstá pokud bude dovoz z těchto oblastí v bezkontrolním režimu.
U nás je dbáno na správné agrotechnické postupy a obilí přijímané na zpracování je řádně kontrolováno a ošetřováno. Mimo jiné vzduchovou separační linkou.
Je totiž prokázano, že pokud je obsah námele v mouce větší než 0,1 až 0,2% hrozí riziko poškození zdraví (Marth 1990).

Vyskytují se někde epidemie ergotismu? Zeptal se kluk.

Technik: vyskytují. Například v Africe, Indii a zemích postiženych válkou. Prostě tam, kde se to nehlídá. A pak tam, kde si z jakýchkoliv důvodů nedokáží pohlídat co se k nim dováží.

[drigon]

Ludvík se spolu s několika kluky a holkama z mladší "sekce" SPSP a Amazonek dostal do kostela. Se zájmem si prohlíželi varhany a Ludvík se kostelníka zeptal jak to hraje. Dostalo se mu odpovědi že do píšťal fouká vzduch který je rozezní. Poté dole někdo zazvonil, kostelník děckám řekl ať na nic nesahají a odešel. Když uplynulo asi půl hodiny a kostelník nikde mladé napadlo že by mohli do píšťaly zkusit fouknout. Ale jak?
Anežka zkusila za malou píšťalu vzít... a ona šla vyndat z držáku. Foukal do ní... a ozval se tón. Ostatní děcka okamžitě vyndala další píšťaly a kostelem se nesly velmi zajímavé a ne vždy uchu lahodící tóny.
Náhle dole bouchly dveře. Mladí okamžitě nastrkali píšťaly zpět do držáku a dělali "že mrzne". Ale nikdo nešel.
Tak rozebrali další píšťaly a ozval se zvuk jako když se snaží troubit opilý jelen po angíně, přičemž se Ludvík díval z okénka.

Už jde!!! Vykřikl.

Píšťaly skončily v držáku, kostelník si ničeho nevšiml a děcka odešla domů.
V neděli farář sloužil mši. Varhaník si sedl za klaviaturu varhan a spustil. Ale to, co následovalo nečekal nikdo. Z nástroje se vinuly naprosto hrozivé a spolu neladící zvuky. Varhaník koukal co se děje. Zkusil zahrát znovu. Ale bylo to ještě horší, zvláště když se při jednom tónu ozval zvuk jako když troubí slon. Přestal hrát, celý rudý v obličeji pronesl něco o poruše a dál odmítl hrát.
Někteří lidé se rozčilovali, co řekly svíčkové báby nelze reprodukovat.
Poté vypuklo vyšetřování co s varhany je.

[drigon]

Rudé moře. Druhá polovina února 2032.

Rudým mořem, několik kilometrů od břehu pluje válečná loď. Poslaná sem za účelem ochrany a kontroly mezinárodního námořního obchodu.
Posádka se věnuje běžné práci, nějakou dobu je klid. Pozorovatelé sledují rybářské lodě mající do stran spuštěné sítě. Nevěnují jim větší pozornost, loď se sítěmi je příliš neohrabaná na to aby je mohla ohrozit. Náhle jeden z pozorovatelů zbystří, zahlédne jako by se u přídi jedné z rybářských lodí objevil gejzír bublin.
O dvě minuty později válečnou lodí otřese prudký výbuch. Lod se začne naklánět na levý bok, jejím trupem otřásají prudké vibrace jak se otáčí vážně poškozený lodní šroub na ohnuté hřídeli. Než se podaří motor zastavit stihne ohnutý hřídel šroubu vytrhnout do trupu lodi velkou díru a zdemolovat vodotěsné přepážky. Loď nakloněná na bok zastavuje, vzápětí následují další dva výbuchy a loď se převrací. Na hladině plují jen trosky a několik trosečníků. Dva z člunů odhazují sítě a blíží se k trosečníkům... .

...

O týden později stejnou oblastí pluje nákladní loď s kontejnery. V jednom z kontejnerů je i zásilka šmatlafonů pro Zakàzanou čtvrť. Objevují se rychlé čluny, loď je přepadena a obsazena piráty. Posléze je unesena a vyrabována.

Zakázaná čtvrť.

V prodejně místního mobilního operátora se asi dvacet mladých úderníků dožaduje objednaných šmatlafonů. Prodavač marně vysvětluje, že zásilka nedorazila. Úderníci řvou že na ně mají "právo" a na protest se přilepují ke dveřím prodejny, k pultu a poslední čtyři i k přivolaným biřicům.

...
Argentina.

Od břehu Argentiny vyplouvá loď naložená býčky, jejihž bučení se nese široko daleko. Poté, co loď zapluje za obzor je slyšet několik silných ran a zvuky připomínající děsivou kakafonii býčích hlasů.
Po deseti minutách se rozhostilo ticho, ptáci na břehu se postupně rozezpívali.

...

Nikdo si nevzpomněl na osm let starou událost kdy byla obchodní loď napadena podvodním dronem. Od té doby se bezpečnostní situace na mořích a oceánech podstatně zhoršila. V podstatě tak došlo k návratu do středověku, kdy na mořích řádili piráti, bukanýři a korzáři.
A k tomu všemu se přidaly různé polovojenské a soukromé skupiny podporující jednu či druhou stranu konfliktu od jehož počátku uplynulo deset let. Který se jako rakovina rozšířil po značné části světa.

[drigon]

Zelený úředník přišel domů pozdě odpoledne. S sebou si přinesl štos papirů že kterého se začal učit. A když jednu a tu samou větu opakoval podesáté za sebou to jeho ženě nedalo a zeptala se:

Prosím tě, co se to učíš za básničku. Vždyť se to nedá poslouchat, to je samý paragraf a rozhodnutí ... .

Zelený úředník: to nejsou básničky. Ale závazná slovní znění.

Žena: cože? Závazná slovní znění? Prosím tě co to je zase za nápad. Takové výtvory. A zaklepala si na čelo.

Zelený úředník: to je naše nová úřední řeč. Všichni teď musíme takhle mluvit.

Žena: prosím tě. To za chvíli vyprchá. A budete mluvit zas normálně.

Zelený úředník: to nebude tak jednoduché. Od prvního března musíme mít všichni v pracovní době povinně zapnutou osobní kameru na brýlích. Prý je to opatření proti urážkám které musíme občas poslouchat.

Žena: alespoň té nebudou urážet.

Zelený úředník: to je oficiální verze. Ale mezi lidmi na úřadě se říká že budou poslouchat jak mluvíme. A kdo nebude používat jejich novořečí bude čelit problémům. Z toho mají obavy hlavně lidé co jezdí na terénní kontroly.

Žena: a proč? Stačí moc nemluvit.

Zelený úředník: to není tak jednoduché. Předpisy si leckdy odporují, takže aby jsi splnila jedno nařízení musíš jiné porušit. A naopak. Doposud nad tím leckdy přimhouřili oko a nechali to být. Jenže to už teď nepůjde. Na té kameře bude všechno vidět a slyšet.

Žena: tak to snad dají do pořádku.

Zelený úředník: nic do pořádku dávat nebudou. Prý určitě všichni víme proč je to tak udělané.

Žena si pomyslela cosi nereprodukovatelného a zelený úředník začal opět "básničkovat".

[drigon]

Uplynulo několik dní. K úředníkovi dorazil starší pán, jehož žena zemřela a svoji polovinu domu odkázala dceři. Kontrola zjistila, že dům nesplňuje normu, proto prohlásila závěť za neplatnou, tudíž polovina z domu případne Severnímu kříži. Pán zkusil odporovat, ničeho však nedosáhl. Polovina domu tak byla zabavena a do domu byli nastěhováni pomocníci Severního kříže. Ti začali pána šikanovat, ten si šel stěžovat. Výsledkem dohadování bylo změnění pánovy adresy na Sklářskou a zablokování karty. Pán už nic neříkal, odešel se sklopenou hlavou.
Udeřila pátá hodina. Úředník se převlékl, vrátil kameru a vydal se na cestu domů. Ani si nevšiml že je sledován. Starším pánem který si do tašky dal dlažební kostku. Úředník vešel do chodby paneláku, cítil že za ním někdo jde. Instinktivně mu přidržel dveře, pán který prošel za ním a nebylo mu vidět do tváře vstoupil na schodiště. Poté, co přijel výtah úředník otevřel jeho dveře a poslední co ucítil byla strašná rána do hlavy dlažební kostkou v tašce. Nebyla jedna, bylo jich víc. Po výtahu stříkala krev a létala sprostá slova.
Starší pán mohutně oddychoval. Na podlaze kabiny výtahu leželo bezvládné tělo. Kabina byla celá od krve, na podlaze byla vyteklá část mozku.
Točila se mu hlava, celý od krve vyšel na ulici. Vše bylo jako ve snu. Lidé, kteří ho viděli zavolali biřice, kteří pána zatkli. Zcela bez odporu. Co udělal se ukázalo vzápětí když se z paneláku ozval děsivý ženský křik. To se žena úředníka vrátila z nákupu a našla svého muže ležet mrtvého ve výtahu.

...

O celé lapálii se nakonec dozvěděli lidé na Mlýně. Pan Balzagette se hluboce zamyslel a když bylo jasné co se přihodilo pouze pronesl: Oni lidé velmi často vidí jako viníka svých problémů toho úředníka se kterým přišli do kontaktu. A který s nimi tu či onu věc řešil. Avšak ten úředník je jenom vykonavatel. Jeho úkolem je jednat podle zákonů a nařízení které schválili ti nahoře.

Oni to ti lidé nevidí? Ptal se Mladý Petr.

Pan Balzagette: většina lidí uvažuje ve stylu já -ty. Nedovedou, či si nechtějí spojit to, že ten dotyčný vykonává akorát svoji práci. Že to ve skutečnosti leckdy spískal úplně někdo jiný. Který má moc a leckdy z toho všeho bohatne.

Starý Petr: oni si za to kolikrát mohou sami. Že to nechají dojít tak daleko.

Pan Balzagette: i to bývá jedna z příčin. I když v tomto případě se podle všeho jednalo o záměr "sdílení". Kdy to pán prostě "nedal" a pomstil se tomu koho považoval za příčinu svých problémů.

[drigon]

Martin: stejně nedovedu pochopit jak je možné že se EU z původního projektu volného pohybu osob, zboží a služeb změnila v podstatě v zelenou byrokratickou molochárnu a nakonec se rozpadla.

Pan Balzagette: v podstatě se stala obětí asymetrické strategie. Jejímž hlavním smyslem je to, že musíte být pro lid přijatelnější alternativou než váš protivník. Pak vás budou lidé podporovat a použijete li vhodnou strategii a taktiku zvítězíte.
Zdroj problémů, které způsobily přerod EU v byrokratickou molochárnu a její následný rozpad započal dlouho před jejím vznikem. V průběhu 70 let 20 století začalo být jistým kruhům v bývalém Sovětském svazu zřejmé že v souboji s demokratickými a svobodnými státy dříve či později prohrají. Rozhodli se, že nebudou uvolňovat režim, ale že naopak zneužijí toho, že na západních univerzitách je možné naprosto volně diskutovat o všem možném. A tak byl zahájen dlouhý pochod institucemi, kdy marxistické myšlenky zapustily kořeny na západních univerzitách a počaly se šířit. Tito první "infikátoři" vychovali první generaci svých nástupců, kteří nastoupili do úřadů, na místa učitelů a případně se postupně dostávali i do politiky. Postupně se tlačili nahoru a "pod sebe" si natahovali myšlenkové souputníky.
Takto se postupně vytvořilo jádro marxistů v západní společnosti. Snících o beztřídní společnosti kde je všechno všech a zároveň ničí. Neboli "sdílení". To bylo přitažlivé i pro Molochy, protože když nic nebude vaše a za všechno budete platit "sdílné" na tom vydělají. To je příčina jisté symbiózy mezi marxisty a Molochy, kde jsou jedni naivní a druzí chtějí vydělávat.
Zároveň tito lidé nastoupili do politiky, kde podporování svými soukmenovci začali upravovat zákony tak aby jím vyhovovaly.
Poté, co byla založena EU dostala do svého vínku i tyto struktury. Pro které snad nelze použít jiného názvu než autodestruktivni.
Tito lidé začali postupně různými byrokratickými a legislativními překážkami omezovat svobodný život a podnikání. A aby jim firmy a lidé šli na ruku a byli nuceni plnit jejich podmínky zavedli dotační a posléze nedostatkovou ekonomiku, což podřídilo lidi jejich ideologii, která dostala název "zelená". Avšak ve skutečnosti jim nešlo o ekologii a udržitelnost, protože to by museli podporovat výrobu co nejblíže místu spotřeby spolu s co největším využitím domácích zdrojů surovin, energií a lidských sil. Šlo jim o moc, vliv a peníze. Vytvořením závislosti na nich samých. Proto oni podporovali deindustrializaci, zelenou bídu a dovoz. Dovoz přes "světa půl", leckdy ze zemí s autoritářskými režimy,(Rusko, Čína, Mercosur a i Afrika, což u Afriky je zajímavé to, že by se z kontinentu kde je hlad měly potraviny dovážet na kontinent kde není problém vyprodukovat nadbytek).
Toto vše mělo za následek deindustrializaci, kdy firmy odešly z EU pryč, došlo ke ztrátě dobře placených míst v průmyslu a nezaměstnanosti.

Martin: ta deindustruializace a nezaměstnanost mi připomínají to, o čem mluvil můj děda se svým známým od armády. Za komunistů bylo plánováno že se naše země změní v bojiště. Proto byl u nás hlavně starší průmysl do kterého se moc neinvestovalo a hlavní investice šly na Slovensko

Pan Balzagette: vy si tedy myslíte že to bylo připravené? Že chtěli odsud dostat průmysl a vědomosti dřív než přijdou vniveč?

Martin: nedivil bych se tomu. Bylo by to takové krizí k válce. Jako už mnohokrát v minulosti.

Pan Balzagette: dejme tomu. Ale když se vrátím k tématu došlo vlivem ideologických opatření ke zdražení veškerých životních potřeb a energií, čemuž pomohly hlavně regulace, zákazy a šíření zelené ideologie .
Toto vše vyvolalo odpor hlavně starší generace pamatující komunistický útlak. Který však do značné míry fungoval tak, že pokud jste nekecali do politiky jste měli klid. Na svém dvorku jste si dělali co jste chtěli, s tím co jste si sehnali či vyrobili. Nikdo vám neříkal co máte na svém dvorku dělat. Jedinou podmínkou bylo tam za plotem držet hubu a krok.
Avšak to, co se zrodilo v EU kecalo úplně do všeho. To, co fungovalo celé roky bylo najednou fuj. Nutili vás do pořizování stále nových věcí, které byly obratem zakázány. A tak stále dokola. Výměn kotel na uhlí - zákaz. Dej kotel na plyn - zákaz. Dej tepelko - zákaz. Dej nové eko green tepelko stojící víc než zbytková cena nemovitosti. Nemáš na něj - nesplňuješ normu- děti nedědí, platí sdílné (nájem).
A tak by se dalo pokračovat hodně dlouho... .

[drigon]

V podstatě se na dvorek, kde byl předtím mír, klid a pohoda dostala zelená chobotnice která svými chapadly uchvacovala jednu věc za druhou a vyhazovala je za plot. Zároveň nutila do investic. Leckdy zbytečných. Jenom proto aby se muselo splnit něco co ani nikdo nepotřeboval .
To lidí zcela pochopitelně štvalo. Byli naštvaní hlavně na EU, protože zelenou chobotnici vnímali jako prodlouženou ruku EU.
Do toho lidé viděli jak jsou z peněz vybraných na daních krmení nejrůznější parazité mající víc práv než oni. A bylo toho daleko víc.
Když se to všechno sečetlo byl pro spoustu lidí stravitelnější starý systém než ten nový, který do všeho kecal , zakazoval a nařizoval.
Konkrétně u nás došlo k využití jedné typické české vlastnosti. A to závisti. Kdy jsou si lidé schopní závidět i nos mezi očima. Jedná se o negativní závist, kdy nejlepší sousedova koza je ta chcíplá. Takové to, aby náhodou neměli víc než my. Místo toho aby se podporovala pozitivní závist. Ve stylu když ty máš kozu, tak já dvě. A nebo rovnou krávu. Protože tato pozitivní závist způsobí, že nás dvorek bude najednou krásnější, bohatší.

Rozpoutání dotačního šílenství spolu se závistí, manipulaci a nálepkováním rozbilo občanskou společnost na několik spolu soupeřících táborů. Plivajících na sebe špínu a naplňujících starou a trpkou zkušenost: a to tu, že tam kde létají vzduchem nálepky končí konstruktivní debata. Lidé se v takovém případě zpravidla zhádají do krve, nebo uraženě odejdou. A je jen málo těch, kteří se dokáží nad nálepku povznést a konstruktivně debatovat dál.

Takto se starému systému povedl majstrštyk. S pomocí svých "infikátorů" udělal z nového systému pro většinu lidí horší variantu než jakou byl on sám. Došlo tak k potvrzení staré moudrosti tvrdící že za zánikem civilizace stojí to, co ji dostalo na vrchol.
A k tomu všemu přispělo i převrácení a zmatení hodnot, což kdysi navrhl jistý marxista Marcus. Tvrdící, že pokud chcete rozbít společnost jí udělejte zmatek v hodnotách a převraťte je. Kdy se demokracie stane totalitou a totalita demokracií. Toto způsobí, že vrcholní politici ve své ideologické zaslepenosti jsou schopní napadat zastánce svobodné společnosti tvrdíce že oni podporují totalitu.

Martin: tomu nerozumím.

Uvedu vám příklad, řekl pan Balzagette: tohle převrácení funguje tak, že já jako politik budu pod vlivem ideologie a převrácených hodnot dělat opatření ze kterých bude mít časem prospěch Zakázaná čtvrť. Budou tvrdit že sleduji vzletný cíl. A vy, jakožto normálně myslící člověk uvidíte že je to nesmysl a řeknete mi to. Ale místo toho, abych se nad tím zamyslel vás názvu agentem ze Zakázané čtvrti. Čímž vás vlastně dehonestuji a "ponížím" na dno společnosti. Demokracie se stane totalitou a totalita demokracií.

[drigon]

Martin: avšak si myslím, že nás na rozdíl od ostatních národů dokázala zachránit kombinace několika našich vlastností. A to skromnosti, schopnosti vyjít s málem a improvizace spolu s přizpůsobivostí. Lidé se tak po změně podmínek dokázali nové situaci velmi rychle přizpůsobit. A dokázali se o sebe a své bližní postarat.

Pan Balzagette: tak, tak. Skromnost a přizpůsobivost našeho "lokajského" dvorku nás naučily vyjít s málem. Když nebylo na nové, improvizovalo se. Když se měnili pánové byli jsme v klidu. A když pánové zmizeli jsme začali makat. Na svém přežití. Neměli jsme totiž na výběr. Nouze nás spojila.
I když bez handrkování jako v hospodě se to neobešlo. Které z venku vypadalo jako neskutečný binec, ale ve skutečnosti to mělo svůj řád. Když se nastavovaly nové pořádky nahrazující anarchii (bezvládí).

Martin: nouze naučila Dalibora housti. A tak i "sněhové vločky", hozené do vody ztvrdly na tvrdý led. Přizpůsobily se. Pokud chtěly přežít.

[drigon]

Malý Petr s Hanou byli už skoro měsíc v bytě. V nájmu. Petrovi rodiče byli odchodem svého syna do jisté míry překvapení, shodli se však na tom, že když si mladí chtějí zkusit žít spolu tak ať si to zkusí. Nakonec svému synovi řekli: dveře u nás máš vždy otevřené. Budeš li chtít můžeš se vrátit. A na návštěvu jste u nás oba vítání.
Malý Petr s Hanou tedy první víkend v únoru přenesli své věci do pronajatého bytu, s sebou si vzali oblečení, osobní věci a peřiny.
Byli spolu, přes den byla Hana v práci, Malý Petr v učení či v praxi. Odpoledne se sešli doma, zpravidla vedouce se za ruce šli na nákup a pak na chvíli ven. Večer následovalo vaření, občas se stavili u Petrových rodičů kde dostali večeři i něco na přilepšenou.
Po výplatě patnáctého zaplatili nájem i služby, na což "padla" cca čtvrtina jejich příjmu. Malý Petr na to zareagoval že si najde k učení ještě brigádu.

Malý Petr: najdu si brigádu. Z praktického učení mám jen poloviční plat. Ať to vyrovnám.

Hana: neblázni. V květnu máš závěrečné zkoušky. Věnuj se učení, ať je uděláš, protože hned po zkouškách půjdeš dělat na plný úvazek do lomu střelmistra. Nebo se snad pletu?

Malý Petr: to půjdu. Ale než budu dělat sám mne bude čekat ještě zácvik a zkouška v lomu. I když je fakt, že už to bude lepší než teď.

Hana: tak vidíš. Za to u nás nebudu vědět co dřív. Dvě mladé holky těsně před 25 rokem věku nám odešly na mateřskou a třetí půjde koncem dubna. K tomu jde ještě Karla, tý už táhne na čtyřicet. A co vím se prý o dítě pokouší další. Takže my ostatní máme práce nad hlavu. A koukají z toho pěkné přesčasy. Tudíž zítra přijdu domů až o půl sedmé, protože budu dělat od šesti do šesti.

Malý Petr: to už bude tento týden podruhé, co přijde domů až večer. A pomyslel si něco o "ženském hlasování (mezi) nohama" probíhajícím u Hany kolegyň.

Hana, která v loni v létě oslavila dvacetiny si pomyslela: ještě mám čtyři roky čas... . Na budování.

[drigon]

V Sobotu odpoledne se v bytě u Hany a Malého Petra sešla "starší sekce" SPSP a Amazonek. V bytě se jim líbilo, i když si někteří všimli skromného vybavení bytu. Dali hlavy dohromady a postupně dotáhli starší sedací soupravu a několik křesel.
Koncem února, při jedné ze schůzek, tentokrát v bytě řešili co dál. Jejich pohledy mířily více do budoucna, neb části mladých už bylo přes 18 let a dalším už moc nechybělo.

... Hele, já koukala že se kousek odtud rozjíždí družstevní výstavba. Budou prý stavět třípatrové bytovky s různě velikými byty a řadovky. Stačí prý složit základní vklad ve výši 10% z ceny a zbytek prý člověk doplácí deset až dvacet pět let. Podle toho na kolik let se dohodne. A pak bude byt tvůj.

A to není všechno. Když se ti narodí dítě ti prý část splátky odpustí. Ale nevím kolik přesně to je ... .

To chce zjistit...
...

Šlo o program na podporu rodin a jejich bydlení. Probíhající firmou družstevní výstavby, kdy jsou členy družstva Spřátelená území (stát), zájemci a případně obec která může na výstavbu též přispět (zde Mlýn do družstva dal pozemky určené k výstavbě a zavázal se vybudovat přístupovou cestu).
Program byl schválen během minulé zimy ve Spřátelených územích. Kdy může manželský pár, či dvojice lidí společně zažádat o půjčku na bytové potřeby. Podmínkou bylo zaplatit akontaci minimálně 10% ze stavební (nákladové) ceny bytu či domu. Zbytek ceny pak byl rozpočítán dle dohody na deset až dvacet pět let s tím, že po doplacení nemovitost přechází do osobního vlastnictví. Splátka se dělí mezi oba partnery na půl, v případě rozvodu splátku platí ten kdo nemovitost dál užívá a bývalému partnerovi náleží polovina z akontace a zaplacených splátek (v podstatě mu vrací to, co zaplatil). Pokud někdo nemovitost prodá tato přechází na nového majitele s původním splátkovým kalendářem.
Dále schválili že za první tři děti se za každé splátka snižuje o deset procent, čtvrté a páté o pět procent a šesté a další nemají vliv.
Pokud lidé chtěli, byla možnost byty či domy stavět svépomocí, což bylo pro jistotu část obyvatel zajímavé.
...

Hele, tvůj fotr je zedník. Myslíš že by nám poradil?

[drigon]

Záležitost týkající se demografického vývoje, bydlení a podpory rodin s dětmi byla více než rok předtím řešena na zasedání Velké sedmy. Bylo známo že před rozpadem nedosahovala míra porodnosti na našem území ani hodnoty prosté reprodukce. To jest 2,1 narozeného dítěte na ženu. Bylo to o dost méně, například v roce 20 dosahovala míra porodnosti hodnoty 1,71 (EU 1,50) a v roce 22 1,63. Kdy jsou příčiny tohoto poklesu asi každému známé.
Následoval další pokles, který skončil a k nárůstu došlo až po založení Spřátelených území. Avšak i tak to bylo málo na to, aby došlo k postupnému nahrazení přirozených i nepřirozených ztrát.
Tudíž se na toto téma rozvinula debata.
...

Sociální: pokud chceme uspět a vyvarovat se některých chyb si musíme uvědomit že ke splnění našeho cíle jsou nutné tři podmínky:
1) opatření působící na realizaci plodnosti, tedy na vývoj porodnosti, jako například opatření týkající se ochrany žen a matek, mateřské dovolené, výchovy a vzdělání dětí spolu s ochranou a podporou rodin.
2) opatření ve prospěch zdravotního stavu obyvatelstva. Včetně opatření majících vliv na životní úroveň zdravotně postižených a hendikepovaných osob.
3) opatření mající vliv na bydlení či stěhování obyvatel.

Ekonom: též uvažujme s tím, že rodiče plánující své rodičovství zvažují pořízení (dalšího) potomka s ohledem na své okamžité i budoucí náklady i výnosy. Uvažují s výhledem do budoucna a to i včetně možného lepšího zabezpečení na stáří.

Zdravotní: po převratu v roce 89 spousta žen odložila své mateřství do pozdějšího věku. Děti se tak začaly rodit později, bylo víc postižených a hodně často měly ženy z ekonomických důvodů jen jedno dítě. To vedlo nejen k poklesu počtu dětí, ale i ke vzrůstu počtu starých lidí v populaci.

5_zive_narozeni_podle_matky.png (61.53 KiB) Zobrazeno 797 x

Sociální: což tehdy řešili hlavně zvýšením věku odchodu do důchodu. Tudíž rovnici řešili hlavně na jejím konci. Místo aby ji řešili na začátku.

Martin: no, oni byli tehdy hlavně doslova poblbnutí migrací. Když zjistili že vymíráme tak místo podpory porodnosti tlačili dovoz lidí z ciziny. Což o to, u nás a v některých dalších státech měli rozum, tudíž se sem z velké části dostali (alespoň relativně) rozumní lidé, ale to, co následovalo v bývalých západních a severních státech Evropy nemělo obdoby. Místo rozumných pracujících lidí si tam natáhli kobylky, které naprosto bezostyšně vyžraly jejich sociální systém a když jejich počet překročil kapacitu daného systému to nejprve vedlo k jeho zadlužení, poté k sedření domácích lidí a nakonec ke kolapsu. Ke kolapsu následovaného bitvami gangů v ulicích, tvorbou jistého druhu chalifátů a postupné ztrátě vlivu (starých) vlád na značné části jejich území. Nebylo to najednou, chvíli to trvalo.
A tomu když se chceme vyhnout musíme nejen regulovat to, kdo vstoupí na naše území, ale hlavně zvednout porodnost vlastních lidí. To bude náš hlavní cíl.

Ekonom: máš pravdu. Ale jak toho chceš dosáhnout?. Na výstavbu nájemních bytů ze "státního" a na "korunové" nájmy jako za husákových dětí mít nebudeme. Je sice pravda, že to tenkrát zabralo, ale ani ne po deseti letech jim došly peníze a museli to ukončit.

Martin: zamyslel jsem se nad tím takto: přirozenou touhou každého živého organismu včetně člověka je poslat své geny dál. Krásně to vystihuje pořekadlo: postav dům, zasaď strom a zploď syna.
A ten směr jim dáme. Nebude to však dotováním. Ale z odložené spotřeby.

[drigon]

Martin: když to vezmu od 18 narozenin, kdy člověk získává plnoletost a právní samostatnost to bude vypadat tak, že mladí lidé buď nějakou dobu zůstanou u rodičů a budou si šetřit. Případně odejdou do nájmu. Ať soukromého, či obecního. Nájmy se teď dají po uvolnění podmínek a zrušení nadbytečné ochrany sehnat celkem rozumně i za rozumnou cenu. Zde mohou také šetřit.
Poté, co si našetří (mohou jim přidat i rodiče) akontaci minimálně deset procent z ceny nemovitosti která se bude stavět si požádají o členství v družstvu. Zaplatí akontaci, kterou navrhuji uvést v rozmezí 10-80% z ceny a domluví si dobu splácení. Zde navrhuji 10-25 let. Od dalšího měsíce začnou splácet, přičemž termín první splátky bude výroční. Splácet tak budou celou dobu s tím, že na výroční datum budou moci vložit mimořádnou splátku a tím úvěr zcela či zčásti splatit.
Po celou dobu splácení bude nemovitost v družstvu, po doplacení jim přejde do osobního vlastnictví.

Ekonom: ještě jste říkal něco o úlevách za děti?

Martin: za první tři děti by se jim za každé snížila zbylá částka a tím i splátka o deset procent. Za čtvrté a páté o pět procent za každé. Další už nebudou mít vliv. Tento můj návrh jim uleví na splátce, ale jelikož jsou děti poměrně nákladnou radostí i starostí se nám to vrátí na daních z této spotřeby.

Sociální: proč nechcete dát odpočet z úvěru na neomezený počet dětí?

Martin: o "dávkové" děti nestojím. Proto by se splátka snížila maximálně o 40%.

Ekonom: dotovat dětské oblečení asi nenavrhujete?

Martin: určitě ne. Jednak u nás dotace nemáme a navíc se to za minulého režimu dost zneužívalo. Kdy si velké dětské velikosti dospělí upravovali a pak je nosili. Proto to pak zrušili.

Ekonom: předpokládám že stavět budou moci i svépomocí.

Martin: jak bude kdo chtít. Svépomocí, firmou i kombinací.
To už bude na každém.

Sociální: vidím, že to máte promyšlené.

Martin: dostanou směr ke startu do vlastního života. To jim určí kurz a napne tvořivou energii mladí tvořivým směrem. Tím se též vyhneme jejich radikalizaci, různým blouznivým učením a vyhazování peněz za zbytečnosti. Tak jak to kdysi psali v jednom článku když si dívčina koupila za veškeré své ušetřené peníze za celý rok drahou kabelku. Když se jí reportér ptal proč mu odpověděla: na vlastní bydlení stejně nemám šanci našetřit, tak si koupím kabelku pro radost. A tak jich to dělalo hodně.

Ekonom: kdežto u nás po roce šetření by na akontaci dosáhla. Třeba i na nějakou lepší. Podle toho co dělala... .

Martin: akorát tady k akontaci bude muset mít ještě chlapa. Což tam myslím neměla.

Zemědělec: jen tak mne napadlo. Co v případě rozvodu?

Martin: vy mi dáváte zabrat. Udělal bych to tak, že výše vložené akontace bude zaznamenána pro každého partnera zvlášť. Splátka bude napůl a když se rozvedou ten kdo v nemovitosti zůstane druhému vyplatí to, co on vložil na akontaci a zaplatil na splátkách. Pokud to prodají se získaná částka bude dělit v poměru součtu zaplacených podílů akontace a splátek. Když si rozvedený najde nového partnera bude povinen částku kterou takto získal vložit jako akontaci do nového bytového družstva. Pokud tak neučiní nebude do bytového družstva přijat.

Finanční: ještě bych navrhnul úpravu splátek tak, aby se pro dvojici splátka uváděla jako jedna suma dohromady. S tím, že pokud se dopředu písemně nedohodnou se bude zaplacená suma splátek dělit napůl. Bude to jasně dané. Kvůli případným porozvodovým tahanicím.

Finanční: přesně tak.

Hlasováním byl tento návrh schválen

Poté se začalo jednat o mateřské dovolené a pracovních záležitostech.

[drigon]

Rozhořelo se další kolo dohadování týkající se podpory rodin s dětmi.
Nejprve byla zvažována stejná výše podpory pro každé narozené dítě bez ohledu na jeho pořadí. K tomu měl však Martin vážnou připomínku týkající se "dávkových děti". To jest dětí z rodin závislých na sociálních dávkách a rozených v podstatě s účelem na sociálních dávkách vydělat. Nakonec se tedy rozhodli zavést progresivně -degresivní systém. Název progresivně -degresivní evokuje něco, co jde proti sobě a nedává to smysl, ale ve skutečnosti jde o systém kdy koeficient podpory do určité míry stoupá aby po dosažení vrcholu klesl na původní úroveň.
Na toto téma probíhala vážná diskuse, které se účastnili i lékaři a sociologové. Byla zkoumána i vlna Husákových dětí, co tomu předcházelo, jak se to osvědčilo a jaké byly následky.
To, jak vyřešili bydlení již víme. Nešli cestou státních bytů s úmyslně velmi levným nájmem. Protože to nadměrně zatížilo státní rozpočet a způsobilo problémy s kvalitou bydlení. Ale podpořili možnost mladých lidí vystoupit po zaplacení mírné akontace do bytových družstev s tím, že každá rodina bude jistinu splácet po dohodnutý čas s tím, že po zaplacení jistiny bude nemovitost převedena do osobního vlastnictví.
Podporu rodin s dětmi nakonec vyřešili podobně jako v 70 letech 20 století, kdy byla nejvíce podporováno narození druhého až čtvrtého dítěte. S tím že maximum je u třetího dítěte (to je progresivní část křivky), od čtvrtého dítěte částka lehce klesna a od šestého je stejná jako u prvního (degresivní část křivky).
Vše nakonec nejlépe vystihla tabulka srovnávající velikost příspěvků na děti v roce 1979 a 2032.

V roce 1979 byla průměrná mzda skoro 2600Kčs, v roce 32 ve Spřátelených územích 2100 bodů (název "bod" byl zaveden po sloučení různých privátních měn zavedených po rozpadu a zkolabování měnového systému. Všichni tenkrát začali od nuly a objem měny Spřátelených území byl navázán na počet žijících obyvatel. To jest 10 000 bodů na osobu a upravoval se vždy k prvnímu dni v měsíci. Legální migranti se "zapisovali" po půl roce kdy jim bylo aktiviváno volební právo, nelegální nikdy jelikož nelegál se nikdy nesmí stát občanem Spřátelených území).
Částky byly schváleny vždy na rok s tím, že po roce proběhne přezkum jak z hlediska účinnosti opatření tak i jeho ekonomických nákladů. Což si prosadil ekonom bdící nad kasou Spřátelených území.
Akce dostala název Repopulace.

[drigon]

V rámci Repopulace se tak vrátila půlroční mateřská. Schválená ve výši minimální mzdy, to jest 840 bodů. Po ní následoval rodičák ve výši 500 bodů do dvou let věku dítěte postupně klesající po druhých narozeninách dítěte každý měsíc o 25 bodů a ukončený ve věku tří let.
Pokud žena porodila další dítě v průběhu tří let začala zase od začátku.
K tomu bylo schválena možnost sousedského hlídání dětí (lidé si tak mohli své děti hlídat navzájem s tím, že se v práci vystřídají). Tuto možnost mohli využít i zaměstnanci firmy pokud se na vzájemném hlídání dohodli. S tím souvisela naprostá volnost při sjednávání pracovních poměrů včetně zkrácených (kupříkladu v pondělí hlídá Jiřina, v úterý Karla, ve středu Martina, ve čtvrtek opět Jiřina a tak dokola s tím, že se tyto tři ženy dělí o dvě pracovní místa. V reálu má tak každá 2/3 úvazek s tím, že hlídat děti mohou jak u sebe doma, tak i v prostorách vymezených zaměstnavatelem. S tím, že se v tomto případě nejedná o školku, ale o dětský prostor/koutek). V podstatě brigády byla délka pracovní doby závislá na dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Žádné DPČ, DPP nic takového už neexistovalo. Jen tři možnosti: plný pracovní poměr, zkrácený pracovní poměr a brigáda. S tím že u brigády bylo možné se domluvit na takzvané "klouzavé" pracovní době, což znamenalo, že nebyla určena měsíční suma hodin, ale bylo možné odpracovat jakýkoliv počet hodin mezi nulou až plným úvazkem (8 hodin denně). Ze všech druhů pracovních poměrů se platila daň 15%, platidlo že za hlavní pracovní poměr se považuje ten s nejvyšším sjednaným úvazkem, pokud má člověk více krátkých úvazků může maximální denní pracovní doba dosáhnout 12 hodin, což byla i maximální délka jedné směny (v případě střídání směn na pracovišti 13 hodin).
Vše bylo maximálně jednoduché a pružné s cílem co nejvíce ulevit zaměstnavatelům a snížit tak jejich administrativní náklady s vědomím toho, že firma může ušetřené peníze jak dát zaměstnancům, tak je i proinvestovat. Na hrůzu, jakou způsobila novela pracovního zákoníku z roku 24 si už nikdo nevzpomněl. Byla už minulostí a připomenutím toho že cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly. A nebo bočními zámysly.

[drigon]

Cílem Repopulace bylo zastavit pokles počtu domorodých obyvatel Spřátelených území a nastolit trend mírného a setrvalého nárůstu. A to zvýšením porodnosti domácího obyvatelstva. Protože vzrůst počtu dětí nejen "omladí" populaci, přirozeně vyřeší důchodovou reformu a v případě Spřátelených území i zvýší množství peněz v oběhu, díky čemuž proběhne i jisté samofinancování plánu. Ale to až poté, co bude víc narozených dětí než zemřelých lidí.
Někteří přemýšleli nad tím, proč se nějaká forma repopulace nezavedla daleko dříve. Už před rozpadem, kdy už bylo dlouhodobě známo že naše populace stárne a jednou to způsobí problémy s důchody.

A pan Balzagette se k tomu vyjádřil takto: víte, ono tenkrát byla v módě depopulace. To jest snížení populace lidí, jinak též řečeno odlidnění či vylidnění nějakého území.

Martin: mně když někdo řekne depopulace si představím válečný konflikt, nebo rovnou genocidu.

Pan Balzagette: profesionální deformace se nezapře.

Martin: vůbec vás nechápu.

Pan Balzagette: jste voják, hlavní velitel Kocourů. Tudíž uvažujete jako voják. Proto vás napadlo vojenské řešení. Je to samozřejmě jedno z možných řešení a některé kroky k takovémuto řešení mohou více či méně nenápadně směřovat. Avšak v "normální" době se volí jiná řešení. Pomalejší, avšak časem stejně tak účinná.

Ostatní nastražili uši.

Víte, jedno z přísloví říká: zasaď strom, postav dům a zploď syna. Toto přísloví je shrnutím staré moudrosti tvrdící, že k založení rodiny potřebujete "hnízdo", což je ten dům. Strom znamená vhodné podmínky k životu včetně společenských. A syn předznamenává že potřebujete dva partnery opačného pohlaví identifikující se s rolemi rodičů. Toto je dáno naší biologickou přirozeností a jsou li tyto tři podmínky splněny se to projeví v touze lidí zakládat rodiny a mít děti. Což je stejné jako u jiných živočišných druhů. Prostě pokud mají vhodné podmínky se množí. Pokud jsou podmínky špatné populace slábne až zaniká a je nahrazena či asimilována jinou populací.

A teď si vemte co se dělo před rozpadem. Mladým lili do hlav klimakatastrofu. Tím jim podprahově říkali: podmínky budou špatné a pro tvé děti ještě horší. Dost možná že i uhoří ve strašné klimakatastrofě. Tím jim obrazně řečeno podřízli "strom".
Dále docházelo ke zhoršení dostupnosti bydlení. Jednak úředními a aktivistickými překážkami kladenými nové výstavbě, tak i zhoršením možnosti jít do nájmu. Kdy příliš silná ochrana práv nájemníků vedla k neochotně pronajímat byty což vedlo k nedostatku bytů, zvyšování nájmů a celkově ke snížení možnosti mladých postavit se na vlastní nohy. Tím jim vážně nabourali "dům".
A to nebylo vše. Do škol se jako lavina vřítila "pohlaví". No, nebyla to pohlaví ale jak jsme si říkali různé varianty sexuální orientace. Ale oni to nazvali "pohlaví". Do toho začaly tahanice otec-matka versus rodič1-rodič2. Prostě zmatek nad zmatek. A to v době, kdy mladí lidé objevují svoji sexualitu a mnozí sbírají své první milostné i sexuální zkušenosti. Jejich osobnost se utváří a vyzrává. Toto napadlo jejich nitro a narušilo pozdější přechod pudu pohlavního k pudu rozmnožovacímu (od "užít si" k "chci s tebou mít dítě"). Protože v tu chvíli se člověk identifikuje s rolí rodiče. Tím byl napaden "syn" z přísloví.
Když se to všechno sečetlo, těžkosti s bydlením, strašení katastrofou a napadení sebeidentifikace došlo k tomu, že část mladých nechtěla mít děti. Zůstávali sami "singels", utráceli za povrchnosti, žili životy na "síti", zatímco jejich vlastní životy jim utíkaly mezi prsty. To mimo jiné u některých dobře vymytých jedinců vedlo k radikalizaci, těžkému levičáctví ve stylu "všichni se mnou budete sdílet", pořádání blokád, lepícím akcím a tak podobně. Protože se tvořivá síla mladí dostala na destruktivní cestu.

Martin: nějak mi uniká proč by to někdo chtěl?

Pan Balzagette: kvůli našemu odstranění z hlediska globální konkurence. Kdy způsobení těžkostí způsobí pokles porodnosti pod mez obnovy. Poté, co začne populace stárnout nastanou problémy s důchody. To povede k ožebračení důchodců, společenskému pnutí a rozpadu společenské smlouvy. Poté je možné v rámci "udržení populace" zavést migraci a tím domorodce časem nahradit. S tím, že pokud dojde k imigraci kobylek je rozpad daleko rychlejší. Jak jsme poznali na západ i sever od nás.
Spolu s tím může nastat další problém.