Covidové ZOMBIE se valí!

[JOBU]

Medzitým niekde pri skladoch:
Jedna presne mierená rána do kameňa vedľa polozničeného psa z odstreľovacej pušky s tlmičom ukázala, že pes nereaguje... Vysielačky nefungujú, okolie skladov je totálne zarušené, ako ukázal skener. Okrem gigahertzových frekvencií. Tie sú zatiaľ voľné. Tak zapli rušičku a čakajú...
Zablikanie laserom pre skupinu do tieňa vedľa plota od pozorovateľov značil signál voľno. Kamera umiestnená prvým prieskumom bola stále na mieste. Skončila v ruksaku, ešte ju budú potrebovať na iné akcie... Mŕtvy medveď mal rozstrieľanú hlavu a neskutočne zapáchal, za tie tri dni horúčavy a muchy urobili svoje. Na pitvu nik nemal chuť... Opodiaľ ležal na zemi robopes. Kovový, asi 30 kg ťažký, predné laby mal v neprirodzenej polohe, v priestore hlavy mal rozbité čierne hrubé sklo, solárny panel na chrbte odtrhnutý. Pravá predná laba ukrývala vstavanú päťranovú pištoľ. Rýchla demontáž snímacieho zariadenia z rozbitej hlavy a riadiaceho počítača. Poškodené batérie a systém pohonu netreba, zbytočná mŕtva váha navyše. V strome bolo zapichnutých zopár malých valčekov. Jednalo sa o malé vysielače, všetky ale boli odpálené a nefunkčné. Pár kúskov skončilo v tienenej plechovej krabičke... Jedna z úloh splnená, len Mlýn sa o tom nateraz nedozvie, keďže éter je kompletne zarušený... Po krátkej pauze a porade sa skupina rozhodla obíjsť sklady dookola a vybrať najvhodnejšie miesto na prienik...

[drigon]

Do chaty, ze které byli odvezeni feťáci se dostavili technici. Tři z techniků se věnovali prohlídce vybavení laboratoře, jeho soupisu a následné demontáži. S dalšími dělníky vybavení laboratoře včetně chemikálií a látek naložili na náklaďáky a odvezli do Města.
Druzí dva technici jištění Jirkou s kolegou s nabitými zbraněmi se věnovali průzkumu nalezeného robopsa. Robopes mohl odhadem vážit asi 30 až 40 kilo a jeho povrch pokrýval černý a velmi tvrdý plast.
Skener elektromagnetického záření neukázal žádné emise. Prohlídka teplokamerou nic nezaznamenala. Po zapnutí rušičky byl zahájen blízký průzkum. Oba technici si zblízka prohlédli robotického psa. Na hrbetním krytu si všimli malých kruhových útvarů s zvláštními prohlubněmi. Vypadaly jako otvory na imbusový klíč. Jen jejich tvar nebyl sestiúhelník, ale trojúhelník s jednou stranou do oblouku. Tvarově připomínal jeden z šesti dílků taveneho sýra. Technici se změřili rozměry otvorů a poslali do Depa posla. Ten za dvě hodiny přijel s několika klíči příslušného tvaru a sadou nářadí na případné doupravení klíčů.
Technikům se po úpravě klíčů podařilo sundat kryt na hřbetu robotického psa. Skener byl v klidu. Pod krytem byl volný prostor, ve kterém nalezli zbytky jakéhosi bílého prášku. Vzali jeho vzorky do lahvičky.. Na dně úložného prostoru našli další kryt. Po jeho demontáži objevili sadu baterií. Technik si je prohlédl a řekl: bateriové bloky vypadají jako z elektrokoloběžky. Byly jich tam dva bloky. Technik oba bloky odpojil a změřil jejich napětí. Bylo nulové.
Pod bateriovými bloky byl systém pohonu a řídící počítač.
Technik následně zkusil obmontovat kryt z hlavy psa.
Jirka zahlédl, jako by dole pod krytem zablikala červená led dioda.

[JOBU]

Medzitým pri skladoch...
Skupina na južnej strane skladov objavila pootvorené dvere. Počkali ešte pár hodín a rozhodli sa pre vstup. Skener okrem bieleho šumu nezaznamenal žiadnu komunikáciu či dáta. Termokamera už pol hodiny od poslednej zmeny ich pozície nezaznamenala nikde žiadny pohyb, iba sem tam sa medzi vonkajším neporiadkom mihol potkan... Za steny skladu ale nevidno.
Päticu divne oblečených chlapov vstupu do skladu ich delilo asi 10 metrov, keď zrazu z pootvorených dverí vybehol robotický pes a zastavil rovno vedľa skupiny. Okamžite sa otočil, zodvihol pravú labu a z jej ohybu sa vystrčila hlaveň. Zaznel divný, a tlmený výstrel...
Robopsa zhodilo hneď na zem a z jeho boku vyšľahol výrazný červený plameň. Dvojica s odstreľovacou puškou na blízkej skale sa pousmiala- priebojnozápalnou strelou ho trafili rovno na batériu... Chlapci mali šťastie.
Vtom z horiaceho robopsa vystrelilo do cca metrovej výšky guličku, asi s veľkosťou vajíčka, ktorá sa s divným zábleskom rozprskla na všetky strany. O plech skladu niečo viackrát zacinkalo.
Chlapík z prieskumu s divným pohľadom pohliadol na parťákov a ohmatal si krk. Jeho vesta pod hejkalom menila rýchlo farbu... Nestihol povedať nič iba urobil krok a chračajúci padol na zem. Jedna z črepín z tej guličky mu pretrhla tepnu a hrtan na krku. Ďalší z partie to mal v predlaktí a jedna uviazla aj v balistike jeho vesty...
Skener sa náhle zastavil a začal prehrávať digitálne, opakujúce sa kódy.
Ako sa ukázalo po stiahnutí, nejednalo sa o črepiny, ale o malé blikajúce valčeky, ktoré vysielali ten signál...
Chlapi z istenia skupiny o pár minút znervózneli, termokamerou v diaľke pod lesom, v smere od tej divnej vily zaznamenali zopár rýchlo pohybujúcich sa objektov smerujúcich rovno ku skladu... Pomaly sa začalo stmievať. Táto noc nebude krátka...

[JOBU]

Ranenému parťákovi už bohužiaľ nebolo pomoci, jeho život vyhasol ešte počas jeho stiahnutia do blízkeho lesíka. Postupne slabúci prúd striekajúcej krvi z nadtrhnutého krku tomu jasne nasvedčoval... Odobrali mu výstroj a výzbroj, telo zakryli hejkalom a v plytkej jame na okraji lesa naň nakládli ploché kamene. Snáď raz svojho kamaráta aj normálne pochovajú. Nikomu nebolo príliš do reči. O prichádzajúcej návšteve nemali potuchy do momentu, keď ich dobehla zabezpečovacia dvojčlenná hliadka... Vysielajúci valček z ruky a z vesty sa im podarilo vybrať, rozhodli sa ich ale zanechať pri hrobe kamaráta. Spolu s prekvapením pre prichádzajúcu návštevu...
V tme noci, bez mapy a detailnej znalosti terénu sa rozhodli vyliezť na strechu skladu. Psy sú už niekde na blízku, po rebríku asi nevylezú a navyše na strechu existoval iba jeden vstup. Vaky s materiálom boli tažšie o materiál mŕtveho kamaráta. Nemôžu sa predsa zbaviť len tak svojich zásob a vybavenia. Každý z partie mal niečo, bez čoho by sa skupina nezaobišla... Pred takými desiatimi rokmi by všetky tie veci oželeli, nebol problém si to za starých časov kúpiť kdekoľvek v Meste, či objednať cez net. Potom, ako prevencia kriminality, už nešli legálne zohnať ani kliešte na zámky, či požiarnicku sekeru.
Posledný člen skupiny umiestnil v polovici rebríka nástrahu, len pre istotu... Pred budovou skladu sa rozprestieralo rozbité zablatené parkovisko, z opačnej stane malá čistinka a za ňou hustý les. Niekde v diaľke blikali blesky, a v lese bolo podozrivo ticho. Plech strechy bol ešte stále nepríjemne teplý, skupina sa rozložila pri chladiči klimatizácie. Cez špinavé svetlíky na streche nebolo do skladu vidieť nič. Radiostanice sa rozhodli vypnúť, nemalo význam ich prevádzkovať pri tak masívnom rušení. Ani rádiomaják by nič neodoslal. Neskorá večera nejak nikomu nechutila. Pozorovateľ s termovíziou spozoroval nejaké nejasné tepelné body v priestore kde zostal ich mŕtvy kamarát. Zaľahol a dal signál aj ostatným... Skener vkuse blikal ako o závod, v slúchadle sa neustále ozýval digitálna prevádzka, keď zrazu nasledovalo zapraskanie a ticho.
Za pár sekúnd preťal ticho lesa ohlušujúci výbuch a strechu začali bombardovať stovky malých kamienkov, hliny a zvyškov konárov. Medzitým na displeji skeneru zhasol nápis 2,3GHz a rozblikal sa znak SCAN...
Termokamera ukazovala slabnúce tepelné škvrny rozhádzané po okolí. Sem tam šľahal do tmy na pár sekúnd výrazný červený plameň, podporený dymovým efektom... našťastie vietor vial iným smerom, tie plyny z horiacich batérii vedia byť dosť nebezpečné. Zostávalo čakať rána a dokončiť nejak rozrobené úlohy. Do tejto akcie išli s tým, že sa už nemusia vrátiť. Preto vybrali takých, na ktorých už doma nik nečaká. Dnešné prejdené kilometre a všetky tie udalosti ich rýchlo uspali... aj pozorovateľovi na pár sekúd padali oči. O chvíľu ho aj tak už príde vystriedať kolega. Ešte trošku privrie zrak, tá kamera v tej tme aj tak nejak neskutočne oslepuje... Závan chladného vlhkého vzduchu oznamoval prichádzajúci dážď.
Postavu na motorke idúcu na moment cez horizont nemali šancu spozorovať...

[Rafael]

Instruktora lukostřelby, toho Kocoura tehdy v rekonvalescenci který se během ní takto bavil, inspiroval nápad spolku SPSP:

Ten s tím rákosem nebo orobincem. A trochu ho vylepšil a zdokonalil.

Z Kroniky Mlýna

[Rafael]

Co se asi stalo se satelity, družicemi apod.?
Zeptal se ten bývalý hasič.
Vzpomínám si, že kdysi, tehdy v tom lesním požáru v Hřensku, při jeho vyšetřování, hledání viníka, byly použity satelitní snímky oblasti. A taky se k tomu času hledaly údaje operátorů o pohybu mobilních telefonů v předpokládaném ohnisku požáru.

A tak mě napadlo, že ty satelity tam někde nahoře ještě pořád musí být.
Má je ještě někdo v této době pod kontrolou a využívá je?
Osobně si myslím, že už asi ne.
A tak mě napadlo je nějak hacknout a využít. Šlo by to?

Z Kroniky Mlýna

[JOBU]

V noci trošku spŕchlo... a tak nakoniec na streche zaspali všetci. Okolo čtvrtej nadránom sa pri skladisku ozval ďalší, oveľa menší výbuch. Nástraha na rebríku vedúceho na strechu zafungovala. Mŕtve telo pomaly a ťažkopádne padalo cez ochrannú klietku rebríka....
Okolie skladu bolo čisté, batérie robopsov už dávno dohoreli a dážď zmyl všetky stopy večernej akcie. Rušenie pásiem priebiehalo aj naďalej, žiadny vysielač nikde nič nevysielal. Nastal čas preskúmať neželaného návštevníka. Po priblížení skenerom na cca 25m k nemu však zachytili pravidelné impulzy nejakého vysielača... dookloa iba bzzt bzzt bzzt... Ich vlastná rušička v GHz pásme to však bez problémov zarušila. Išlo o úplne minimálny výkon s minimálnym dosahom, no nejednalo sa o značkovač od psa. Dostali sa k chlapíkovi. Tentokrát už opatrne. Horná časť tela bola značne poškodná črepinami z nástrahy, chlapík mal na sebe ľahký nosič balistiky, pod rebríkom sa našla pištoľ s tlmičom a infraznačkovačom a rozbité značkové nočné videnie. Zaujímavý bol nakoniec ten vysielač, krabička podobná tej od cigariet, s indikátorom batérie a bez vypínača. Rýchle rozobratie ukázalo, že obsahuje iba batériu a jednoduchý vysielač, bez gps antény a podobne. Dosah to malo pár desiatok metrov. K čomu to bolo?
Našli ale mobilný telefón dotyčného. A že tu bol vôbec signál bolo tiež divné. V okolí Mlýna a Mesta už bts-ky dávno nefungovali. V telefóne sa nachádzali fotografie z fotopasce, evidentne dobre ukrytej niekde pri sklade. Boli na nej oni, chlapi z prieskumu, a časť rebríka vedúceho na strechu.
Návštevník vedel, kde sa nachádzajú a šiel na istotu... Fotopascu nakoniec objavili na jednom strome, dobre mierená rana ju uspala definitívne. Komu by napadlo, že to ešte niekto používa? Zároveň jedného z členov prieskumu napadla šikovná myšlienka. Prvý prieskum tu umiestnil kameru- tú na ktorej videli likvidáciu toho medveďa, no po dvoch troch dňoch na nej odišla batéria. Kamera vysielala v GHz pásme, preto ju nič nerušilo, a signál prechádzal až do centrály Radiorozvědky.
Napoja teda batériu z radiostanice na kameru, nech majú v Radiorozvědke na čo pozerať, už keď sa im nedá odtiaľto normálne dovolať. Nakoľko kamera nemá mikrofón, veľa im toho do nej nepovedia.
Stiahli sa opäť na strechu, tam je asi predsa len najbezpečnejšie...

[JOBU]

V miestnosti Radiorozvědky nastalo rušno, kamera ktorá sa vypla pred dvoma dňami, opäť naskočila. Výhľad však ukazoval niečo iné... Chlapec bežal tak rýchlo ako vedel do Mlýna za chlapmi so správou, že sa majú ihneď dostaviť na Radiorozvědku.

Operátor kamerou zahýbal do strán ako signál, že kamera funguje. Na zábere bola skupina prieskumu, jeden člen ležal opodiaľ, a s ďalekohľadom pozoroval okolie. Do plného počtu aj tak jeden chýbal, pravdepodobne striehol inde... Partia bola mierne strhaná, a premoknutá, ale v poriadku, do zábery kamery ukazovali pištoľ s tlmičom a značkovačom, rozbité nočné videnie, nejakú elektroniku, mobilný telefón, plechovú krabičku a blikajúcu plastovú krabičku (pozn.vysielač toho nočného návštevníka).
Potom kameru dali bližšie k sebe a pomocou morzeovky im jeden člen skupiny naťukával na plech správu:
priestor full zarušený na kv a vkv, rdst nefunguju, jeden člen skupiny včera mínus, objekty útočili, všetky zničene, máme vzorky značkovačov a elektroniku psa, v noci útok osoby, mobilny telefon plus foto z fotopasce, neznámy malý vysielač, dosah cca 25m,značkovače volať ostatných psov potom off, pes vyzbroj 5x 9mm, značkovače za hlavou vystreľuje ako posledne,
kamera on 16:00 online prieskum skladu
Potom nasledovalo osobitné zakývanie každého do kamery, pohľad na terén okolo skladov, na vzdialené okolie a obraz na monitore nahradil šum.

Jeden z partie rozbil strešný svetlík na sklade. Prievan zvnútra vyvalil sladkastý zápach. Zápach rozkladajúceho sa ľudského tela. Ležal pri regáli plnom kartónových krabíc. Jedna pootvorená krabica ležala vedľa neho a z nej boli vysypané plyšové medvede? Možno sa im to z tej výšky iba zdá. Hala bola plná vysokých regálov s krabicami rôznych veľkostí.
Dole hodená zásahová výbuška s rachotom a zábleskami rozvírila usadený prach. "Ak už nikoho neprivolá tento rachot, tak neviem" poznamenal jeden z partie... Teraz budú čakať na reakciu a konečne nastal čas povenovať sa koristi.
Zapli ručišku na plný výkon. Jej batéria vydrží ešte tak hodinu. Opatrne vybrali jeden z valčekov z tienenej plechovej krabičky. Valček priemeru cca 4mm a dlžke tak 18mm bol z polovice tvorený kovom, druhá polovica bola sklenená. V skle bola miniatúrna cievka s jadrom, nejaké uškvarené súčiastky a miniatúrna modrá ledka.
Takto uškvarené boli všetky "trakery", ako ich nazvali. "Toto si už nezavysiela", poznamenal elektrotechnik a dodal: "takto uškvariť ich dokáže iba nejaký veľký výkonový impulz zvonku, alebo silný vysielač. Rovnako ako to voľakedy fungovalo u bezpečnostných nálepiek v rôznych supermarketoch. Pani v pokladni vám tovar nablokovala a pak nálepku priložila k čítačke. Tá svojim impulzom naindukovala cievku tak, že došlo k prerazeniu oscilátora a vyradenie nálepky, a preto ste cez bezpečnostný rám prešli bez poplachu. V prípade že ste tovar ukradli, rám naindukoval cievku, rozkmital sa oscilátor a spustil sa poplach. Jednoduché a lacné riešenie.Toto asi funguje na rovnakom princípe. Počuli ste večer skener? Jak došli k tým trakerom psy zrazu došlo k prasknutiu a vysielanie stíchlo. To bol pravdepodobne ten impulz na ich vyradenie. Potom vybuchla nami nastražená všesmerová nálož so stovkami ložiskových guličiek a priestor tak definitívne vyčistila."
"Dobre, ale čo tie trakery potom napája, že dokážu vysielať?" opýtal sa ďalší.
"Ten magor s pištoľou z dnešného rána mal u seba mobil, kde mu prišli fotky z fotopasce, bts tu kupodivu fungujú, pozrite, tam vzadu na horizonte, vedľa tých vysokých skál sa nachádza jeden stožiar. Ten vysiela signál v pásme mobilných telefónov, a trakery mimo zatienených púzdier v psoch sa im ozývajú naspäť. Na mierne inej frekvencii. A tí psi ich potom hľadajú... Takže na zajtra máme ďalší úkol..." povedal elektrotechnik a očami naznačil na ten málo nápadný hrdzavý stožiar v diaľke.
"A to sa nebál tých psov?" padla otázka od chlapíka s ďalekohľadom.
"Mám podozrenie, že ten mini vysielač čo mal u seba a nedal sa vypnúť, vytváral okolo neho signál, ktorý ho pred psami robil neviditeľným. Ešte sa nám možno zíjde, a jeho batéria je tak či tak nabitá na cca 80%... Je zbytočné ho ručiť rušičkou, fakt to má dosah iba tých 30metrov, ako sme sa presvedčili so skenerom" povedal elektrotechnik a vypol rušičku.
Rozborka snímača v hlave psa ukázala dve kamery, jedna obyčajná a druhá s čiernym lesklým sklom- takže sa jedná o termokameru. Potom tam okrem toho bol ešte gyroskop, všesmerová a smerová anténa, a nejaké riadiace bloky zaliate v plaste a zvyšky IR diód slúžiace ako prísvit. "Ten nebohý maco dal tomu psovi poriadnu ranu" poznamenal malý hrdzavý prieskumník , ľahol si na rozprestretý hejkal a zapálil si.
Plech strechy začínal byť od slnka čím viac horúci...
V sklade sa už ako tak vyvetralo, lúče slnka prechádzajúce cez rozbitý svetlík ťahali v zaprášenom vzduchu regálmi veľký svetelný stĺp. Nikde žiadny pohyb...

[Rafael]

Dokázal Mengele si toho dobrmana nějak ochočit nebo ho přeprogramovat?
- Nevíme, ale zas se tady náhle objevil a pak zas rychle zmizel.
Přinesl něco jako balíček. Nějaké zprávy o výzkumu toho paralelního světa od doktora.
Rádiové spojení s ním se i přes veškeré úsílí na SV frekvenci kde se kdysi jednou ozval se navázat nepodařilo. A že ty pokusy sežraly nemálo el energie....

- A co zkusit ten dálnopis? Napadlo jednoho.

- A to jako jak? Chytit toho dobrmana, pokud se tu ještě na okamžik objeví a pověsit mu na krk tu desetikilovou krávu?
Neuskutečnitelné! A pokud by se to náhodou podařilo tak je tady pořád problém s tím rádiovým spojením protože bez něho je ta bedna úplně k ničemu. A to je vůbec všeobecný problém s paralelními světy a jinými dimenzemi, rádiovými vlnami a jejich průnikem tam nebo k nám.

- Jo, to zní rozumně, jistě to tak asi je. Jen mi vysvětlete to zachycení zprávy od Mengeleho na SV nedávno na radioscaneru!

- Ne, nevysvětlím protože nevím. A můžu k tomu jen dodat, že to vysílání jsme zachytili jen tak mimochodem a že ten monitoring rádiového provozu byl zaměřen hlavně na Rusko-Ukrajinu.

Z Kroniky Mlýna

[drigon]

Technik zkusil odmontovat kryt z hlavy psa. Podařilo se mu povolit pět z šesti šroubů. Šestý se zasekl a během zápolení technika s šroubem si Jirka všiml slabě blikající červené led diody pod krytem na hlavě robotického psa. Upozornil na to technika. Technik se se svým kolegou na světýlko zaměřil. Všimli si jakési západky pod uvolněnou částí krytu. Technik západku šroubovákem stiskl, načež se mu podařilo šroub povolit.
Po sejmutí krytu uviděli dvojici kamer. Za nimi byly led diody IR přísvitu, blikající červená ledka a za ní blok stabilizace.

Jirka se zeptal: jak to, že tam bliká ledka když jste z toho robopsa vyndali baterky?

Technik: robopes má zřejmě dvě baterie. První pro pohon. Tu jsme vyjmuli, protože je udělaná jako výměnná. Řízení bude mít druhou baterii, aby bylo schopné fungovat i při výměně hlavních baterií.

Druhý technik povolil trojici šroubů upínajících blok stabilizace. Po vyjmutí bloku stabilizace si všiml pouzdra s bateriemi pod blokem řídícího systému. Povolil šrouby upínající řídící blok a po jeho nadzvednutí byl vidět plochý kabel připojený konektorem k pouzdru s bateriemi. Jeho kolega mu podal křížový šroubovák a sehnul se do brašny pro kombinačky. Technik povolil šroubky konektoru a vytáhl ho z pouzdra baterie.
Ze zadní části hlavy psa s "pšouknutím" vyletěl útvar připomínající větší slepičí vejce. Ve výšce břicha s třeskotem explodoval.
Jirka zaznamenal výbuch "vajíčka" a do jeho neprůstřelného brnění zabubnovaly jakési blikající válečky. Nic se mu nestalo, zatímco technik se zhroutil na zem. Chytil se za břicho na kterém se objevily dvě rychle se zvětšující krvavé skvrny. Do sklepa vběhli další dva členové Jirkovy družiny. Technika sténajícího bolestí vynesli ven a zavolali odvoz do Sanitárního psince. Druhý technik vyvázl jen s leknutím.

[drigon]

Během ošetřování zraněného technika se Jirka vrátil do sklepa. Ze země sebral tři blikající asi 2 centimetry dlouhé válečky a odnesl je ukázat veliteli družiny. Velitel vzal Jirkovi válečky a ukázal je technikovi, který vyvázl bez zranění a venku nervózně kouřil cigaretu. Technik si válečky prohlédl, došel dolů pro skener, na jehož obrazovce se přehrával nějaký kód a svítila číslice 2,3 GHz. Tou dobou se k chatě blížila sanitka.
Ze sanitky vystoupil záchranář spolu s pomocnou lékařkou. Lékařka zraněnému změřila základní životní funkce a okamžitě mu napíchla dvě kanyly a dala injekci.
Jirka mezitím řekl veliteli: ty blikající válečky se mi vůbec nelíbí. Ten chlapík má minimálně dva v sobě a jestli to přitahuje další robopsy ... .
Více již nedořekl, protože ho velitel poslal do sanitky jako ozbrojenou stráž.
Sanitka s technikem se vydala na cestu. Lékařka se vzadu starala o technika a v Sanitárním psinci se Sova chystal na operaci.
Sanitka jela co nejrychleji po cestě, která byla po bouře plná děr. Řidič náhle zpozorněl: hele kámo, za námi jede motorka se sajdkárou. Hele, sajdka mu upadla. No to je ale... . Co to je?
Jirka stáhl okénko a uviděl jezdce na motocyklu, který začal střílet. Sajdkára byla v tu dobu asi 5 metrů před motocyklem a zrychlovala. Saniťák na to šlápl, vzadu v sanitce vlivem špatné silnice začalo vše padat. Jirka několika výstřely motorkáře zasáhl, nemělo to však žádný vliv.
Sanitka se sajdkou v těsném závěsu dojela na místo, kde se silnice rozšířila. Saniťák zařval: "držte se", dupl na brzdy a s otočením volantu zatáhl ruční brzdu. Sanitka se otočila do protisměru, sajdka ji minula a o kus dál se zastavila. Stejně jako motorkář. Saniťák vidící sajdku, jak se na něj rozjíždí se rozjel proti motorkáři, který začal střílet po sanitce. Saniťák se přikrčil a těsně před motorkářem strhl řízení. Sanitka vletěla přes škarpu na louku a na silnici nastal prudký výbuch.
Sanitka se zastavila na louce. Motor zhasl. Nastalo ticho.
Všichni oddychovali. Saniťák s Jirkou vystoupili ven a šli dozadu za lékařkou. Ta seděla na podlaze, nadávala a utírala si krev z pořezané ruky.
Saniťák zkusil nastartovat. Povedlo se mu to až na počtvrté. Další cesta do Sanitárního psince proběhla bez problémů. Pacient putoval na sál, kde se ihned podrobil operaci.

[JOBU]

Pražiacu sa partiu na plechovej streche skladiska vyrušil zvuk skenera. Zase sa ozval ten zvolávací signál na 2,3 GHz a do toho ešte zapípala sms na zhabaný mobil: "17. na ceste, čakaj schránku pri červenom". Správa sa po prečítaní hneď vymazala.
Smerovou anténou napojenou na skener zistili, že zdroj signálu ide smerom odkiaľ včera ráno prišli... niekde od chaty...
"Asi len psy zase natrafili na nejakého medveďa, stôp v lese bolo vidno habadej"- poznamenal chlapík s puškou a rukou mlstne potiahol po hlavni obtočenej vrecovinou. Najvyšší z party: "Do prehliadky skladu zostáva približne hodina, okukneme to tam, a ešte dnes musíme dôjsť k tomu vysielaču, je to odhadom cca 5-6 km. Je len otázkou času, kedy niekto začne nášho kamaráta hľadať" a hlavou kývol smerom na rebrík vedúci dole zo strechy. "Tak sa pomaly radšej zbaľme a nachystajme potrebný materiál".
Malý hrdzavý vytiahol z batohu malú nabíjačku na kľuku a začal dobíjať batériu radiostanice namontovanú na kamere...

[JOBU]

Posledný člen skupiny zišiel z rebríka. Je tesne pre 16:00 Presunutá dvojica s odstrelovačkou a termovíziou už bola na určenom mieste na skale naproti s výhľadom na parkovisko. Cez jeho asfalt sa už dávno predrala na svetlo tráva...
Pripojenie batérie na kameru zabralo pár sekúnd, Radiorozvědka by už mala čakať. My už čakať nebudeme a nemôžeme.
Pekne po dvojiciach sa cez pootvorenú bránu dostali dovnútra. Tentokrát už bez prekvapenia. Hala skladu bola plná obrovských regálov. A už známeho sladkastého zápachu. V regáloch kartónové krabice obalené fóliou. Bez značenia, bez etikiet, iba obyčajné popisy o ukladaní krabíc a doporučenom recyklovaní. Regály označené, neporiadok žiadny. Vtom na hornej polici čosi zašuchotalo. Blbý vták. Chlapom mierne odľahlo.
Obišli postupne všetky regály až došli k mŕtvole. Chlap v koženke, asi černoch, no z nafúknuteho tela to už dobre rozoznať nešlo. Dobre rozoznať bolo ale strelnú ranu zozadu do hlavy. Vedľa neho obrovské schodíky. Pod nohami im niečo zaprašťalo- na zemi ležali desiatky "trakerov". Neblikali, zase boli odpálené. Opodiaľ ležala pootvorená krabica plná bielych plyšových medveďov... Chlapi na seba divne pozerali. Evidentne šlo o jedného z tej zmiznutej trojice z osady.Čo tu hľadali? Kde je ale zvyšok? Chýba ešte ženská a chlap. Ten z rána to byť nemohol, takú výbavu v osade nemajú. Rozhodli sa vyhľadať dokumentáciu, čo všetko sa v sklade vôbec nachádza. Niekde by tu mala byť.
V rohu haly je malá miestnosť pre skladníkov. Samozrejme zamknutá. Zvnútra. Cez špinavé sklo okna a zatiahnuté žalúzie nije dovnútra poriadne vidno... no nik tam nieje. Polica je plná šanónov s papiermi. Iba číslo tovaru a počet kusov, žiadne bližšie detaily... Záber do kamery pre Radiorozvědku a naspäť k regálom. Začali pomaly otvárať krabice... oblečenie, ponožky, ďalšie plyšové hračky, deky, čiapky... rad radom celý regál. Jedálenské sady, plastové príbory a jednorazové taniere či poháre. Tisícky kusov, plné balíky plných regálov.
Ďalší regál bol už zaujímavejší... elektronika, nabíjačky, káble, nafúknuté a roztečené tužkové batérie všetkých možných typov, malé solárne panely, čelovky, žiarovky a... ďalekohľady. Všetko síce čína, ale nepoužitá. Našlo sa aj zopár digitálnych nočných videní, či puškohľadov. Úloha znela jasne, zistiť čo v skladoch je.
Evidentne sa jednalo o sklady zabaveného materiálu došlého z číny. Odkedy to tu je? Na obaloch batérii bol rok výroby totožný s rokom, kedy nastal rozpad a všetko sa posralo...
Všetko nedotknuté, tie veci mali skončiť v obchodoch. Skončili tu, v zabudnutom kraji, kde hliadkujú robotické psy. Všetko nemajú šancu prebrať ani za pár dní.
Na mŕtvolu nahádzali potrhaný kartón a handry. Nech sa tu zbytočne nerozteká. Neprišli tu predsa upratovať, ale hľadať.
Posledné zábery kamerou na pootvorené krabice a odoslanie morze správy s baterkou do kamery: všetko ok, sklad zaistený, ďalšie spojenie zajtra večer 20:00, vila sa odkladá, dôležitejšie body na prieskum
kameru odpojili a vložili do vaku
Za každú vstup do skladu zvnútra následne dali malú smerovú nálož. Pootvorené dvere zamkli zvonku vlastným zámkom a postupne po jednom, za krytia ostatných sa presunuli na roh kameňolomu, kde počkali zabezpečovačku. Ide sa smer vysielač, popri kameňolome.
Na ceste ležali črepiny skla. Tie pekné hranaté, ako z auta. O niekoľko sto metrov bližšie k okraju kameňolomu bola dodávka. Kuriérska INDX. S rozbitým zadným sklom na dverách. Predné dvere ležali vedľa nej. A zase ten povedomý sladký zápach. Kto už raz niekde videl rozkladajúce sa ľudské telo, ten pach zo svojej pamäte už neodstráni. Sedel za volantom, druhý člen tej partie, so strelnou ranou do temena hlavy. Zase odzadu. Čelné sklo bolo celé od krvi a vlasov. Dodávka bola prázdna.
Niekde dole na okraji starého kameňolomu mala byť tá octávia, ktorú objavil prvý prieskum. Bola tam, rozbitá, a tiež prázdna. Ženská stále chýbala. Možno že je nažive niekde ukrytá a čaká na pomoc.
Pokračujú k tomu hrdzavému stožiaru, les hustne a tma v ňom nastáva nejak skôr ako je obvyklé. Do úplnej tmy zostávajú ešte tri-čtyri hodiny, dovtedy je potrebné nájsť si niekde úkryt.
Skener už radšej vypli, to zvolávanie ich znervózňovalo. A navyše nikde žiadny podozrivý pohyb, iba sem tam cez cestu prebehla srna, či zajac...

[drigon]

Za technikem v chatě přijeli další dva jeho kolegové z Depa, pozvaní na výpomoc. S sebou si vzali další vybavení.
Technici posbíral blikající válečky "rozprsknuté" po celé místnosti, přičemž měřili signál z nich vycházející. Přitom zjistili, že bateriový blok z hlavy robopsa zalitý do tvrdé černé hmoty funguje jako dálkový přivolávač. Ten se podle všeho při přiblížení útočícího robopsa vypne a další zaměření probíhá podle válečků.
...

Mezitím v Sanitárním psinci.

Sova operující technika z jeho břicha vyjmul oba válečky, které skončily zavrtané v jeho střevech. Sova musel zašít několik protržených míst v tenkém střevě technika, vše vyčistit a nasadil drény. Přitom do technika "nateklo" skoro jeden a půl litru krve. Po operaci technika převezli na JIPku a Sova si prohlédl oba vyjmuté válečky. Byly necelé dva centimetry dlouhé a cca 4 milimetry silné. Část byla kovová, část skleňená, uvnitř byla vidět cívka, nějaké součástky a malá led dioda.
Co to asi je? Pomyslel si Sova.
...
Za Jirkou, který zůstal v Sanitárním psinci přijel Martin. Když se dozvěděl, co se děje zjednal gazíka a přejel na Radiozvědku. Zde mu zpravodajci řekli co se děje, ukázali mu záznam z kamery a též se dozvěděl o rozborce robopsa v chatě.
Výbuch v chatě způsobil pozdvižení a následný pokus o atentát na sanitku už tuplem. Poté, co přišlo hlášení o vyoperování obou válečků z břicha technika se začal v hlavě Martina rodit plán.
Skočil do auta, vysílačku u sebe a rychle přejel do Sanitárního psince. Zde přiběhl za Jirkou.

Co se stalo v chatě? Ptal se Jirky.

J: technici rozebírali robopsa a když odpojili napájení řídícího bloku z robopsa vyletělo pouzdro a vybuchlo. Přitom do okolí vymrštilo malé blikající válečky. Cestou sanitkou do Sanitárního psince nás napadl motorkář. Střílel po sanitce, za jízdy se od něj oddělila sajdkára a pronásledovala nás. Řidič ji naštěstí vymanévroval a poslal ji naproti motorkáři. Myslím si, že ty válečky volají další robopsy, nebo atentátniky k tomu, kdo je má v sobě, nebo u sebe.

M: v tom máš pravdu. Viděl jsem záznam pořízený druhou družinou při průzkumu velkoskladu. Doopravdy to tak funguje.
Kde jsou ty válečky?

J: technika vzali na operaci . Nejspíš je mají doktoři.

M: jdeme za nimi. Potřebujeme ty válečky dostat odsud pryč.

J: kam je chceš odvézt?

M: do "Bahňáku", nového trestaneckého tábora obehnaného bahenním příkopem. Přes bahenní příkop se ani robopes nedostane.

J: kdo to tam poveze?

M: ty, máš neprůstřelné brnění. Ani válečky, ani výzbroj robopsa ti neublíží. Jdeme pro válečky.

Martin s Jirkou došli pro válečky. Jirka bleskově přeběhl do gazíka a řidič vyrazil jako splašený. Čekala je pět kilometrů dlouhá cesta.
Gazík po cestě přímo letěl, řidič měl zrak upřený na cestu. Jirka sledoval cestu s ním. Řidič s se najednou sesunal na stranu, na čelním skle gazíka se objevil krvavý stříkanec. Jirka si všiml střelné rány na jeho týlu, přeskočil dopředu a levou rukou chytil volant. Gazík stále zrychloval, protože mrtvý řidič tlačil nohou plynový pedál. Zatímco se Jirka snažil vyhodit tělo řidiče z auta zaregistroval údery do brnění. Tělo řidiče posléze skončilo ve škarpě, Jirka sedl za volant a začal s autem dělat "myšky". Též i střílel dozadu. A pak to ve zpětném zrcátku uviděl. Zaklel: "do pr**le, další sajdka."
Strhl auto na louku. Sajdka jela kousek po silnici, zastavila se a rozjela se přímo na gazíka. Jirka po ní vypálil dávku ze samopalu. Bylo vidět jiskření od sajdky, kus její kapoty odpadl a Jirka znovu zaregistroval údery do brnění. Na poslední chvíli se s gazíkem rozjel a sajdka zajela do křoví. Žádný výbuch nenastal. Jirka zastavil, vyměnil zasobnik a vypálil dávku po motorkáři, který z místa ujížděl pryč. Z boxu na nosiči motocyklu vyšlehl rudý plamen a motocykl zmizel za zatáčkou.
Jirka poté dojel do Bahňáku, ve kterém byl vyhlášen poplach a po přejetí padacího mostu se na nádvoří ohlásil veliteli tábora.

[drigon]

Do toho byla nastíněna otázka využití družic. Bylo totiž známo, že některé komerční satelity z cizích zemi fungují. Problém však byl v tom, že byly zakódované a za jejich příjem se muselo platit. A jelikož obyvatelstvo Spřátelených území nedisponovalo EMU a ani jinými digitálními penězmi se neměli jak k vysílání satelitů dostat. Ještě nějakou dobu před rozpadem fungovaly některé kanály zadarmo, avšak od určité doby musely být všechno kanály placené.
Rozkódovat placené kanály se zpravidla nepodařilo, a když už tak jenom na chvilku, než se kód změnil.

Pozemní TV i rádiové vysílání bylo před několika lety zrušeno. Jediná možnost příjmu byla přes placené digitální kanály. A zde nastal stejný problém jako se satelitním příjmem.

Postupem času se ve Spřátelených územích vytvořila skupina lidí koketujícich s myšlenkou vlastního rádiového vysílání. Zadarmo a pěkně postaru. Tito lidé, z nichž část se znala z doby "starého vysílání" a ostatní byli fandové i praktici se začali scházet. Nejprve na síti, posléze i osobně.
Nakonec se unesli, že ve Studních sezvou první ustanovující schůzi "Přátel rádia".
Do Studní se tak vydali lidé z mnoha koutů Spřátelených území, byli tam i zástupci z Depa, Mlýna, ostatních skupin Kocourů, Křižáků, Javorů, Osady a mnoha dalších.
V kulturáku jich byl plný sál, jen ohlášených jich bylo 350.

[drigon]

Jirka zastavil na place před velitelstvím tábora. Z baráku vyběhl velitel a po představení se Jirka natáhl na zadní sedadlo gazíka pro krabičku s válečky.
Na sedadle nic neleželo. Prohlédli i prostor pod sedadly, kufr, nikde nic.

Jirka se otočil na velitele tábora: nemám to, zřejmě mi to během honičky vypadlo ven. Přitom trojice bachařů zkoumala auto: viděli prostřílené plechy, přední sklo bylo prostřílené, s krvavými stopami a Jirkovo brnění neslo stopy po zásazích kulek.
Bachaři to vše ukázali veliteli.

Co se stalo? Ptal se velitel tábora.

Jirka: po cestě nás napadl jezdec na motocyklu. Zezadu zastřelil řidiče mě se naštěstí podařilo přelézt dopředu a po vyhození těla řidiče jsem pokračoval v řízení. Ten neřád po mně furt střílel a z motocyklu se oddělila sajdkára která se pokusila do auta narazit a zničit ho výbuchem. Snažil jsem se kličkovat, sajdkára se mne držela jako klíště a v poslední chvíli jsem strhl řízení na louku. Smykem jsem se otočil k cestě, sajdkára se z cesty rozjela proti autu, zasáhl jsem ji dávkou ze samopalu. Skončila v křoví. Přitom jsem druhou dávku vypálil po motorkáři. Něco mu začalo hořet na nosiči, než mi zmizel za zatáčkou.

Velitel tábora: zajímavé, velmi zajímavé.

Jirka: dejte spustit bránu. Musím se tam vrátit a krabičku najít. Bez ní je to na nic.

Velitel tábora: nikam nepojedeš. Nahlásím to na velitelství Kocourů. Ať oni rozhodnou, co bude dál. Do té doby počkáš tady. U mne v kanceláři.

Velitel tábora se odebral do kanceláře s Jirkou .

[JOBU]

Skupina prieskumu k vysielaču večer nedošla. Zastihla ich silná búrka tak sa zašili na vhodnom mieste v lese a prenocovali tam.
Ráno pokračovali v ceste až k vysielaču. Sem tam v lese natrafili na nejakú hrdzavú rúrku trčiacu zo zeme, divný betónový pätník, alebo aj betónový valec. No usúdili, že sa jedná pravdepodobne o staré hlbinné vrty, alebo pozostatky plota. Čo by ale vlastne robil plot či vrt na úpätí kopcov, alebo rovno pri tých skalných samostatných útvaroch. Tak ako ten starý hrzdavý vysielač. Aký blbý musel byť ten inžinier, čo navrhol jeho postavenie pod kopčekom so skalnou plošinou, a nie rovno na ňom? Veď by pokrýval celú oblasť...
Asi aj tak má svoj zenit za sebou.... Čím bližšie pri ňom boli, tým viac sa im nepozdával... Zblízka totiž vôbec nevypadal tak staro, ako sa z diaľky javil. Oceľová konštrukcia bola natretá špinavo červenou farbou kombinovanou s špinavými bielymi fľakmi, evokujúca starý olúpaný náter a hrdzu. Zelená zase mach. Betónové pätky boli ale takmer ako nové, žiadny lúpajúci sa betón, či nánosy machu. Dvaja prieskumníci vyliezli bez problémov hore. Dokonca aj samotné žiariče na GHz pásma boli nastriekané kombináciou sivej čiernej a bielej farby. Vrátane kabeláže a držiakov.
Potom asi 6 smeroviek typu yagi, štyri zaplastované "satelitné", a dve divné, pripomínajúce kostry dáždnikov na sebe, elektrikár však tvrdil, že sú to univerzálne viacpásmové, ako sa používajú u skenerov, alebo u leteckých pásiem.
Vedenia z antén pokračovali do hrubej oceľovej rúry privarenej na jednej nohe vysielača a smerujúcej do betónovej pätky. Kde tá rúra pod zemou asi pokračovala, bolo jasné...
Cca 30 metrov od vysielača stojí malá nízka budova. Aj tá bola umelo zamaskovaná, ako stará polozrúcaná... Maľbou na rozbitie siluety, sem tam naaranžovaná olúpaná omietka spod ktorej presvitajú červené tehly. Zalakované priesvitným lakom, aby nenastala ich deštrukcia vplyvom počasia a vlhkosti. O strešnej krytine platilo to isté. Takto staro sa búdka javila už od cca 20 metrovej vzialenosti. Jediné, čo ešte prezrádzalo jej reálny technický stav, boli solárne panely ukryté za okennými tabuľami.
Cez dvere sa chlapi nemohli dostať. Boli úplne hladké, oplechované asi 8mm hardoxom. Zase natretým tak, aby evokoval hrdzu. Len ich vyleštená hrana prezrádzala, že dosť často ich niekto otvára... Vedľa dverí bola lesklá čierna plôška o veľkosti cca 2x2 cm zakrytá hrdzavým plechom vysiacom na jednom klinčeku. Pravdepodobne čítačka. Nepomohlo priloženie rušičky, a na sklamanie všetkých zúčastnených ani priloženie toho divného, stále fungujúceho vysielača zhabaného nočnému návštevníkovi, toho s tou utlmenou pištoľou, čo ich prišiel zlikvidovať....
Cez nahusto zamrežovanú vetračku zozadu malej budovy jemne prúdil teplý vzduch, a túto domnienku potvrdila aj termovízia- takže zariadenie vovnútri evidentne bežalo a toto bol výstup chladenia. Podľa stavu zabezpečenia vstupu bolo všetkým jasné, že za falošnými oknami so solárnymi panelami asi diera nebude... Nemalo zmysel plytvať trhavinami, a špeciálne usmernené náloživo na pancier pri sebe nemali.
"V tejto oblasti sa vraj niekedy pred vojnou malo budovať ďalšie československé obranné opevnenie" začal rozprávať jeden z partie, "môj pradedo odtiaľto niekde pochádzal, no za vojny ich odtiaľto vysťahovali a v povojnových rokoch sa tu už nikdy nevrátil. Raz mi to spomínal, vtedy to bola pre domácich vraj jedna z možností, ako si privyrobiť na stavbe, že sa na to tešili, no nakoniec ich narýchlo "evakuovali". Viac som sa týmto nezaoberal..." Skener púšťal silný biely šum od krátkych vĺn nahor až do cca 0,8 GHz. Potom nasledovali rôzne dátové pakety, bez rušenia. Mobil toho zabijaka s pištoľou zasignalizoval slabú batériu a nakoniec sa vypol. Nemali ho ako nabiť, konektor ako na telefóne nemali odkiaľ zohnať, a batéria sa vybrať nedala. Navyše nemali jeho pin kód. A od posledného incidentu už žiadna iné správa neprišla, a tú vymazanú správu aj tak nejak nepochopili...
Vtom zliezla dole dvojica a ukázala smer, ktorým bolo z vysielača vidieť v diaľke za kopcami už spomínanú vilu. Jemne stúpajúca vlhkosť z lesa po včerajšej búrke im ale nedovolila dlhšie pozorovanie objektu. Bolo však jasné, že je obohnaná asi dvojmetrovým plotom.
Ďalší cieľ prieskumu bol jasný... No bude potreba si zohnať stravu, na nedotknuteľnú dávku sa nesiahá a zásoby dochádzajú...
Skoro zabudli na zhotovenie online záberov celého vysielača a tej divnej budovy pre Radiorozvědku. Tá potvrdila pozeranie zakývaním objektívu kamery do strán. Video asi prešlo... Zrzavý zase dobíjal batériu a popritom rozprával sprosté a niekedy až trápne vtipy. Dnes mal až podozrivo dobrú náladu. Vraj kvôli tomu, že sa nikomu nič nestalo a konečne sa dobre vyspal. Vysielačky ešte stále zarušené, nemalo zmysel ich vôbec nosiť zapnuté.
Dnešný úkol bol splnený, môžeme zvolniť tempo a poobzerať sa po nejakom výdatnom ale hlavne mäsitom neskoršom obede. Zveriny po tomto ľudoprázdnom lese pobehuje dosť, ako si už stihli všimnúť za tých pár dní, čo sa tu už pohybujú.

[Rafael]

Ze zemědělské sekce:
Ten dobytek se mi vůbec nelíbí! Porovnejte ty dvě fotky. Jsou v rozpětí týdne. Tohle nemůže být náhoda a ani způsobeno změnou počasí!

To bude určitě práce těch šmejdů z Města. Veterináři už to . zkoumají. Bohužel zatím bez výsledků. Zajímavé je, že ta apatičnost a celková slabost postihla hlavně telata a ze starších většinou jen bílé kusy.

Z Kroniky Mlýna

[JOBU]

Chlapi z prieskumnej skupiny dojedli posledné pečené kúsky srnca, ktorého sa im podarilo uloviť a začali s balením. Mali deň meškania. Búrka kdesi v diaľke bola tak mohutná, že rozvodnila riečku idúcu krajom, a tá podmyla jediný most v okolí... Takmer deň trvalo, kým sa voda ukľudnila a riečka sa dala prebrodiť...
Boli možno sto metrov od vily. Okolo celého objektu bol postavený plechovo betónový plot, jeho brána bola ale pootvorená... Takmer celodenné pozorovanie objektu nenasvedčovalo tomu, že vo vile niekto žije. Žiadny pohyb, či zvuk. Zabezpečovacia dvojka zmizla kdesi v lese. Dobrou správou bolo, že rušenie pásiem bolo na slabej úrovni, tak už sa dajú ako tak používať radiostanice.
Na dvore stál Range rover. Jeho dvere boli pootvorené, karoséria a bočné sklo bolo posiate desiatkami malých dierok nepravidelného tvaru.
Vedľa na zemi ležal vyradený robotický pes. Jeho hlava bola rozstrieľaná, na zemi ležali prázdne nábojnice do brokovnice.
"Ten dostal pekný pozdrav" poznamenal jeden z partie a zo zeme zdvihol tracker. Ďalší bol zapichnutý v pneumatike. Tak toto urobilo tie dierky v aute. Robopes vo svojich posledných chvíľkach pravdepodobne odoslal svoj pozdrav okoliu...
Pekne takticky obišli celú vilu. Vonkajšie žalúzie boli poodťahované, viacvrstvové sklo na viacerých oknách bolo plné "pavučín" z vnútornej strany. Takže sa tam niečo dialo. Ten kto si dal túto vilku postaviť, na bezpečnosti nešetril.
Kamera nad vchodovými dverami bola rozstrieľaná, dvere s kódovým zámkom a prístupom na otlačok palca boli ale mierne pootvorené. Čítačka na prst blikala pekne namodro...
Na vstupnej terase sa po zemi nachádzali tmavé fľaky smerujúce dovnútra... Boli už ale niekoľko dní staré.
To podozrivé ticho a iba bzukot múch akoby naznačovalo niečo zlé...
Zrzavý opatrne tlmičom svojho škorpióna postrčil a pootvoril vchodové dvere. Ešte ani nenakukol dnu, keď zmenil farbu z oranžovej- na zelenú a vyvalil oči... Závan vzduchu z vily vytlačil zase ten sladkastý zápach...
Otvorili dvere dokorán a založili kvetináčom. Nech sa to nejak vyvetrá. Prieskum vily sa odkladá na zajtra, začína sa stmievať.
Zrziak ešte poslal krátku dávku zo škorpiona do okna na poschodí, vraj aby sa lepšie vetralo... Od vysokého akurát dostal po hlave a hubovej polievky. Nábojmi je treba šetriť, zásoby niesú nekonečné. Tupé nárazy striel do skla, ktoré iba zatiahli "pavučiny" sa ozvali okolím.
Dnes budú spať opäť v lese...

[drigon]

Velitel tábora delší dobu telefonoval. Nakonec se otočil na Jirku: zůstaneš tady. Samotného tě tam nepustí, velitelství tam chce s tebou poslat minimálně dvě družiny. Chlapi od vás jsou prý pryč, pošlou tam chlapy z Depa a něco říkali i o Palcátu. Prý domlouvají společnou akci.

Za dvacet minut volal Martin. Dostal zprávu co se stalo a po zjištění, že Jirka zůstal v táboře mu zavolal. Jirka Martinovi řekl, co se stalo a následně se bavili o poznatcích z obou útoků.

Jirka: všiml jsem si, že ta sajdkára je tříkolová. Podle všeho není schopna prudkých manévrů. Když jsem s gazíkem kličkoval po silnici se při manévru a současném najetí do rygolu málem převrátila. Jak jsem to strhl na louku odbočku o kus přejela. Pak se vrátila na odbočku a rozjela se proti mě. Prudce jsem se rozjel, sajdkára mne minula a skončila v křoví za gazíkem. Tam zůstala zapíchnutá.

Martin: to nevybuchla?

Jirka: ne, uvízla.

Martin: to je důležitá informace. Měl jsi ji říci hned!!!

Jirka: promiň, vypadlo mi to z hlavy. Měl jsem na mysli ty ztracené válečky. Nepustili mne pro ně.

Martin: to udělali dobře. Nevíme, co tam na tebe čeká. Proto chceme udělat akci ve víc lidech. Chtěli jsme vzít obrněný náklaďák, ale rozbila se převodovka. Jiný je daleko, proto se domlouváme na společné akci s Palcátem. Jdu jim zavolat, to s sajdkárou je důležitá informace.

Jirka: ať si vezmou rušičku, nebo nějaké návnady. Co říkal technik, který přežil výbuch "vejce" z robopsa to prý vysílá na frekvenci 2,3GHz.

Martin: rušička je mi jasná, tu si vzali technici s sebou, ale co myslíš tou návnadou?

Jirka: něco, co bude vysílat na stejné frekvenci jako válečky. Když na auto zaútočí sajdkára, tak to člověk zahodí a sajdkára na to zaútočí místo na auto. A taky by na to mohli jít nalákat robopsi.

Martin: perfektní nápad. Díky.

Poté Martin zavěsil.

Asi za hodinu zavolal zpět: Jirkovi rekl: počkej v táboře. Je to domluvené s Palcátem. Berou jejich obrněný náklaďák a spolu s našimi se tam pro tebe staví. Potřebují vědět, kde ta sajdkára zůstala viset.