Covidové ZOMBIE se valí!

[Rafael]

Mám pro vás dvě nové zprávy. Která je dobrá a která špatná nechám na vás protože může být, že obě budou špatné nebo dobré.

1.) Ten hromosvod, ta skulptura zafungovala. Stáhla do sebe jeden silný blesk. Možná jste tu ránu nad ránem i slyšeli.

2.) Ta opičárna už tam není. Kolem hrobu nebohé Lenky se povaluje jen hromada šrotu. Ohořelých a zkroucených kovových části toho jímače blesků postaveného podle spisku pátera Diviše. Osobně si myslím, že hodně podcenili dobré uzemnění.

A zpráva vyloženě dobrá je ta, že hrob zůstal nepoškozen. Jen bude třeba trochu očistit náhrobní desku.

Z Kroniky Mlýna

[Rafael]

Jedna z Amazonek u Martina:
"Doslechla jsem se něco o těch kočičích očích jak jste nedávno řešili.
A v té souvislosti bych Vám chtěla něco říct. Něco co jsem spatřila před tou hroznou bouřkou když jsme potkali toho Lovce. A taky pak i během ní. Nikomu jsem to ještě neřekla protože mám strach, že bych byla za bláznivou holku.
Ale já ho doopravdy viděla. A protože mě ta podoba pořád straší, mám skoro fotografickou paměť a výtvarné nadání, dovolila jsem si ho namalovat.

Jednooký černoch.jpg (45.37 KiB) Zobrazeno 1030 x

Vypadalo to, přišlo mi, že ten Jednooký černoch se s Lovcem zná a spolupracují nějak spolu. Jen mi je záhadou proč jsem ho viděla jen já a nikdo jiný".

- "Něco nebo někoho mi ta podobizna připomíná. Jen si nemůžu vzpomenout koho nebo co. Ale v každém případě ti děkuji. A prosím, nemluv o tom s nikým. Mohly by vzniknout nejrůznější dohady a možná i panika. Víš, někteří lidé, kdysi se jim při spiritistických seancích říkalo média, mají trochu jiné vnímání a vidí nebo slyší i to co většina populace ne. Jestli je to dar nebo nějaké prokletí, nevím. S tím se budeš muset nějak srovnat sama".

Z Kroniky Mlýna

[drigon]

Během několika týdnů po rozhovoru Martina, Sovy a obou pánů přišlo do nemocnice a kliniky ve Studnicích několik vybraných mužů a žen. Na místní oční klinice a klinice plastické chirurgie se podrobili přísně tajným operacím. Po nichž následoval výcvik. Během kterého přešlo do Spřátelených území několik lidí, kteří si po prověření změnili jména a dostali nové doklady.
...
Červenec 2032. Jižní Itálie. Námořní přístav.
Asi 15 měsíců po rozhovoru přichází na hausbót Vega mladý muž s ženou. Po vstupu na palubu zaklepají na dveře. Otevírá jim opálený muž a příchozí se ho anglicky ptá: jste kapitán Sagittarius?

Opálený muž přivádí asi padesátiletého muže. Vstupují na můstek hausbótu

Jste kapitán Sagittarius?

Ano, jsem kapitán Sagittarius, velitel plovací budovy Vega. Jaké je vaše přání?

S přítelkyní Ori anou hledáme ubytování na vodě. Pan Minotaur nám doporučil vaši plovací budovu.

Ano, pan Minotaur je můj starý známý. Půjdete na šestku.

Kapitán stiskl tlačítko. Během minuty přišla dvojice muže a ženy. Objali se.

Tak co, jaká byla cesta?

Celkem v pohodě. Akorát na letišti jsem měl trochu problém. Kufr se mi zatoulal a přivezli ho až za tři hodiny. Ten mrňous co ho přivezl byl pěkně nepříjemnej.
Následně byla dvojice ubytována na pokoji číslo šest. Kapitán je provedl po hausbótu dlouhém přes třicet metrů. Ukázal jim celou loď a se zvláštním důrazem jim ukázal stříbrnou rukojeť ve tvaru písmene T trčící ze stropu můstku nad řídícím panelem s kormidlem.
Další tři dny byl klid. Obě dvojice ležely na lehátkách na palubě, opalovaly se a občas došly do města na trh na nákup. Třetí den přinesla žena z trhu velkou rybu. V kuchyni ji vykuchala, přičemž z její tlamy vyjmula lístek zasunutý v plastovém pouzdru na hračky z kinder vajíčka.
Kapitán si lístek převzal, za chvíli se vrátil a poté řekl: dnes večer vyplujeme.

[drigon]

Hausbót Vega vyplul navečer z přístavu. Kapitán udal že pluje do přístavu o sedmdesát kilometrů dál, kde bude poté kotvit. Z obchodních důvodů.

Večer se setmělo, hausbót plul klidnou hladinou moře. Motor vydával bafavý zvuk, muže Ondru napadlo že se nějak hodně namáhá. Přišla za ním jeho partnerka, Olina.

To jsem zvědavá, kam plujeme.

Prý do vedlejšího přístavu. Kapitán tam má nějaký kšeft.

Na hausbótu zhasla světla a hausbót se stočil ke břehu. Zpomalil a asi půl kilometru od břehu se zastavil a zakotvil. Ondra s Olinou sledovali co bude dál. Uviděli jak na palubu vystoupala dvojice potápěčů a skočila do vody.

Ondra si všiml kapitána jak jde k němu.

Kapitán: vy dva, pojďte mi pomoci do archy. Ondra s Olinou ho následovali do hausbótu. Vstoupili do strojovny, kde kapitán odšrouboval šrouby z poklopu v podlaze. Objevilo se lodní dno. Kapitán povolil dvojici ventilů, zatočil "volantem" na boku lodi u dna, dno se odsunulo bokem a byla vidět voda. Tu kapitán odsál hadicí a povolil kolečko které se objevilo. Poté otevřel poklop a Ondru s Olinou vyzval ať vstoupí dovnitř. Všichni tři se ocitli uvnitř dutého, asi metr a tři čtvrtě vysokého prostoru se značně sešikmenými stěnami.

To je naše archa, řekl kapitán. Náš tajný úkryt. Ondrovi se ani nevěděl proč vybavila scéna z jedné verneovky kdy měli zločinci pod lodí takovýto dutý prostor kam schovávali lup.
Tady však nic kradeného nebylo. Ondra viděl předměty vypadající jako kmeny stromů, další vypadající jako velké zadělávací mísy. Odkoupil víčko a uviděl známý displej s kroužkem. Dále tam byly čtyři podvodní motocykly kterým už od výcviku říkali "prasata" neboť se na nich jako na praseti sedělo.
Vepředu u dvířek tlusté roury zablikalo světlo, kapitán zatáhl za páku. Po druhém zablikání páku vrátil zpět, otevřel ventil a posléze vnitřní dvířka. Poté všichni tři vytáhli třímetrový válec a odvezli ho do regálu. Totéž zopakovali ještě čtyřikrát, načež signál oznámil konec.
Ondra s Olinou a kapitánem vystoupili z archy ven, kapitán uzavřel poklop, poté druhý, zatočil volantem, otevřel ventily a zavřel vnitřní poklop.
Tou dobou už byly na palubě oba potápěči.

V deset hodin dopoledne vplul hausbót do přístavu. Vyvázali se u mola odkud byl vidět přístav. Kam zrovna vplula transportní loď Severního kříže s palubami obsypanými po zuby ozbrojenými pomocníky Severního kříže. Zakotvila vedle dvojice transportních lodí zakotvených u mola.

Kapitán se otočil na obě dvojice: tak to vidíte. Podle našeho zdroje má Severní kříž v Severní Africe výcvikové tábory. Tamním lidem slibuje bohatství, kořist a posmrtný ráj. Tím je láká do svých služeb a po výcviku je přivezou sem. Aby jim dobývali nová území a přinášeli zisky. S tím, že oni sami jsou pro Severní kříž jen spotřební materiál. Citrón který po odšťavnění zahodí.

Ondra: dnes v noci?

Kapitán: ne, až dostaneme signál.

[drigon]

Martin si po rozhovoru s Amazonkou uvědomil, že kousek od místa kde došlo k lesnímu požáru je starý hrádek. Zpustlý, avšak umístěný na dobrém místě na kopci. Naproti kopci kde shořel les a kde přišla Lenka ke spáleninám kterým posléze podlehla.

[Rafael]

Martin si nechal zavolat tu Amazonku co viděla toho jednookého černocha.

- "Něco mě napadlo, na něco jsem si z dětských let vzpomněl. Nevšimla sis jeho rukou? Počtu prstů?
Ovád, nyní Lovec, se tehdy ve škole jednu dobu kamarádil s jedním postiženým černouškem. Teda do doby než ho přeřadili do nějaké zvláštní školy nebo speciálního ústavu. Mimo to, že byl mimořádně zlostný a prchlivý trpěl polydaktylii a syndaktylii".

- "Náčelníku, promiňte, ale vy jste musela být nějaká podivná škola! A co to jsou za psychické poruchy?"

- "Ne psychické, ale anatomické. Na jedné ruce mu jeden prst přebýval a na druhé jeden chyběl protože tam měl dva srostlé dohromady. Šuškalo se tehdy, že to je následek krvesmilstva jeho rodičů z nějaké tehdy spřátelené africké země kteří původně byli v diplomatických službách, ale pak se nějak znelíbili Husákovské klice".

- "To jsem si nevšimla, ale.... Jak si to vybavuji, myslím, že měl rukavice. A dost velké. A počkejte, musím se zamyslet....., ještě chvíli..
Nohy,.. boty. Ty měl obrovské. Tipla bych velikost mezi č. 50-55!
Myslíte si, že má nějaké anomálie i na nohách? Drápy nebo třeba nějaké plovací blány?"

- "Co já vím. Ty jsi médium obdařené nějakým trochu jiným vnímáním. Já si ze školy pamatuji jen ty ruce. Jeho nohy jsem nikdy neviděl. A taky nevím jestli to může být on.
A i oči měl tehdy obě".

Z Kroniky Mlýna

[drigon]

Hele, támhle se vynořil potápěč. Nějak divně mrská rukama, něco řve a není mu rozumět. Nevíš co mu je?

Proboha vypni tu elektriku na ryby!!!
Smotej dráty a rychle pryč!!!

[Rafael]

- "Rychle pryč odsud. Čert ví co je to za potvoru, ale tuším, že potápěč určitě ne!"

- "Proč myslíš?"

- "Protože potápěči mají na sobě neopren nebo nějako gumu. A to jsou materiály elektricky nevodivé".

- "Aha, tak to pak musí být vodník. A vy jste se mi smáli, že neexistují".

- "Nechej těch srandiček a prcháme odsud!"

Z Kroniky Mlýna

[drigon]

A proč s tím lidé nic neudělali? Vždyť to leckdy doslova otročení a sraní na hlavy od vlastních muselo mnoha lidem vadit. Ptal se pán s kloboukem.

Pan Balzagette: to víte, ono má toto prokletí "lokajského drába" více rovin.
První z nich bychom mohli nazvat "slib člověčenství". Což znamená, že pokud jste po mnoho generací vystaven útlaku od svých, kteří slouží cizím to začněte vnímat jako danou věc. Stejně tak jako nevolníci ve středověku kteří to že jsou nevolníky brali jako danou věc a vůbec je nenapadlo že by to mohlo být jinak. A o lidech kteří mluvili o tom že by to mohlo být jinak uvažovali jako o bláznech. Neboť by to narušilo zaběhlé pořádky a vyvedlo by je to z jejich stereotypu. Z toho na co byli zvyklí. K tomu se váže jedná perlička. A to ta, že když císař František rušil nevolnictví a dal lidem svobodu bylo značné množství protestů od samotných nevolníků kteří "remcali na novoty". Přesně se tak naplnilo úsloví že otrok nechce svobodu. Otrok chce jiného otroka aby mu mohl vládnout. Neboť za svůj život poznal jen otroctví a ovládání. Svobodu jako třetí možnost otrok nezná. Proto ji ani nechce. A pokud ji přesto dostane leckdy neví co s ní má dělat. Tudíž mu hrozí že o čerstvě nabytou svobodu přijde a skončí opět v otroctví. U toho, kdo mu namazal med okolo úst.

Druhou rovinou tohoto problému jsou ti nahoře. Kteří z práce těch dole kynou. Ti nechtějí o zdroj bezpracných zisků přijít. Tudíž budou proti změně. Budou ty lidi, kteří budou chtít skutečnou změnu napadat a snažit se jich zbavit. Ať už mediálním vláčením, dehonestacemi, budou je nazývat "sluhy cizích mocností". Prostě a jednoduše jim budou nasazovat kacířské čepice aby je mohli upálit na mediální hranici. Budou kolem nich vyhlašovat "Cordon sanitaire" a budou dělat vše pro to aby zůstali v menšině, roztříštění a odříznutí.

Tento stav bude nějakou dobu trvat. Ti nahoře nebudou chtít přijít o prachy a koryta. Ti dole si budou říkat že to " není ještě tak zlé", ale jak bude čas plynout se pomalu začne mluvit o změně. Nejprve potichu, potajmu a později stále více nahlas. Začne být zřejmé že se něco chystá. První změny budou vcelku kosmetické (aby se vlk nažral a koza zůstala celá ", ale tyto změny"v mezích zákona" připraví půdu pro malé změny zákona. Po nichž budou následovat opět změny v mezích zákona následované dalšími změnami zákona. A tak stále dokola až nakonec dojde ke změně která změní celý systém.
S tím, že první "změny v mezích zákona " neudělá opozice extrémní, ale ta domestikovaná. Která nebude v médiích vnímána jako ohrožení stávajícího systému. Ale jako ochočený beránek. Tudíž má šanci že pokud se dostane do vlády budou její návrhy přijmuty a ne ihned zaházeny hnojem z mediálních hnojometů jak by se to stalo "extrémistům". Jejichž čas přijde až později.
Až po změně směru větru.
To je změna pozvolná. Většinou více či méně klidná, leckdy konstruktivní.

Poté je zde druhá možnost. Náhlý skok. Kdy starý systém náhle skončí a je po čase bezvládí (anarchie) nahražen systémem novým. Tyto změny bývají bouřlivé, leckdy při nich teče krev, v ulicích bývají barikády a podobné "vymoženosti". Někdy vznikají zevnitř jako důsledek mohutné nespokojenosi mezi lidem, někdy bývají indukované zvenku. Různými aktéry kteří si tímto způsobem snaží prosadit své zájmy. A to i destruktivně.

Naši lidé jsou většinou mírní, pokračoval pan Balzagette. Vypadá to, že jim můžete nakládat stále více a oni to unesou. Že budou pracovat do úmoru pro lokajské dráby a jejich pány. A že za to nebudou nic chtít a nebude jim vadit že o vše přijdou. Že bude možné utahovat šrouby do nekonečna. Že se ohnou a budou šlapat jako ti "pověstní cyklisté" jednoho nacistického pohlavára z WW2.
Nějakou dobu to tak bude fungovat, ale je třeba si uvědomit že čím více utahujete šrouby tím větší tah musí jejich materiál vydržet. A každý materiál má určitou pevnost. Technici tomu říkají mez kluzu. Kdy se materiál trochu natáhne a jako by se zpevní. Udrží ještě o trochu víc. Vypadá to že udrží vše. Ale omyl je pravdou. Rezerva pevnosti byla vyčerpána. Selhání přichází náhle. Šrouby se utrhnou a veškeré zatížení které musely držet se náhle uvolní. Veškerý tlak, který držely se náhle uvolní a ničí vše co mu stojí v cestě.
K tomuto jevu ve společnosti došlo v minulosti vícekrát. Byly to ty situace kdy vrchnost poddaným nakládala a nakládala. Zvyšovala daně, dodávky, navyšovala robotu a dřela z lidí i tu poslední kůži. Vysávala z nich veškeré plody jejich práce a drábové se chovali jak hovada. Na stížnosti běžných lidí nikdo nebral zřetel, drábové dostávali pokyny "ať to srovnají". Tento stav nějakou dobu trval, útlak se zvyšoval až se lidé sebrali, vzali kosy, cepy a palice a vydali se na zámek. První kdo to odnesl byli zpravidla drábové, na kterých si lidé zchladili žáhu nejdříve (byli jim nejblíž a brali je jako zástupce moci) . A pokud zámečtí páni neutekli měli velké problémy. To byly ty situace ve spisech popisované jako "zámecký správce shlížel skelným okem z věže a pohupoval se ve větru".
Po prvotním výbuchu hněvu a potrestání domnělých i skutečných viníků se tlak uvolnil a lidé začali řešit co dál.
Většinou pak přitáhlo vojsko a zjednalo pořádek. Avšak výsledkem nebylo většinou další utažení šroubů, ale zlepšení podmínek pro běžné lidi. Protože i ti nahoře chápali že potřebují v zemi klid. A ten aby trval potřebují mít lidé z čeho žít. A když žijí tak pracují. Tím vytváří hodnoty. Kdežto pokud se vzbouří a vytáhnou na zámek hodnoty naopak ničí. A pokud jsou během vzpoury zabití nevytvoří už vůbec nic a navíc se tím zaseje zášť. To bylo důvodem proč tehdejší vrchnost nechávala běžné lidi být, pokud byli vzbouřenci ochotni jednat se leckdy dalo i něco vyjednat.

Stará Maruna: proč ti lidé prohráli? Vždyť jich bylo hodně.

Pan Balzagette: víte, odpověď na tuto otázku má několik rovin.
První je to, že neznali vojenskou taktiku.
A druhou je to, že si zpravidla nezískali podporu vojska a dalších bezpečnostních sil. Oni je zpravidla vnímali jako nepřátele a bojovali s nimi. Tudíž dopadli jako ti sedláci u Chlumce.
Toto byl jejich hlavní problém. Nepodpora ozbrojených sil. Neměli podporu ozbrojených sil, případě si nebyli schopni vytvořit vlastní ozbrojené síly. Tak jako to několik set let před nimi udělali husité. Před kterými se třásla celá Evropa. Tím se potvrdilo staré pořekadlo že každá státní moc je tak pevná jak oddané má bezpečnostní složky.
S tím, že pokud dělá takovou politiku která se nepříznivě dotýká rodinných příslušníků a známých členů bezpečnostních složek se jí to může časem vymstít. Ztratí tak jejich podporu, nebo dojde alespoň k rozštěpení podpory bezpečnostních složek. Což bývá zhusta začátek konce.
Dělat politiku proti odporu většiny obyvatel je obtížné. A riskujete že se vám to dříve či později vymstí (ve volbách). A pokud ztratíte podporu bezpečnostních složek může být váš konec rychlejší než by vám bylo milé a příjemné. To je historická zkušenost mnoha generací před námi platná dodnes. To je ten okamžik kdy se na zámku střídají páni. Kdy se otáčí stránka dějin. Mluvil pan Balzagette. U různých národů se "startovací úroveň", kdy se lidé zvednou a vyrazí na zámek liší. Někde startují hned. Někde až když už to nejde jinak. Ale je to pak jako lavina. Někde to zapraská. Spadne pár kamínků. Pak to znovu zapraská. A najednou letí dolů celý svah. Bere s sebou vše. Tomu je třeba zabránit. Postupným upouštěním tlaku a necháním volnosti tam kde to lidé nejvíce ocení. To jest na vlastním dvorku. Kde máme rádi svůj klid a nesnášíme když nám tam někdo leze a nařizuje co smíme a nesmíme mít. A nota bene když nám ještě říká co si máme myslet. Nehledě na to že lidé potřebují určitou volnost v možnosti vlastní obživy. Ve svobodě a možnosti podnikání kdy je možné se zrealizovat podle vlastních představ a přání zákazníků.

[drigon]

Mudr Sova uskutečnil přednášku s názvem: Jódová tinktura a její použití při dezinfekci vody a náhrada jódových tablet při profylaxi štítné žlázy.
Jódová tinktura je desinfekční prostředek, etanolový roztok jódu a jodidu draselného či sodného.
Člověk potřebuje jód ve firmě solí (jodidů) jódu, neboť elementární jód je pro něj toxický.

Jódová tinktura, 2% roztok jódu či jodidu draselného se používá pro desinfekci povrchových zranění.
Při použití volného jódu či jodové tinktury k desinfekci se do jednoho litru čisté teplé vody přidává 0,3 ml 2% jodové tinktury a voda se nechá půl hodiny odstát.
Pokud je voda studená či kalná se dává 2,4 mililitrů jodové tinktury na několik hodin.
Po desinfekci lze pachuť jódu odstranit přidáním práškového vitamínu C, který převede jód na jodid, čímž ho zpřístupní tělu.
Přidáním práškového vitamínu C lze též odstranit chlor z vody.
Empiricky tak lze říci, že přidáním pěti kapek jodové tinktury do teplé čisté vody a následným přidáním vitamínu C se vytvoří desinfikovaná voda s jodidem.
Jodovou tinkturu lze tímto způsobem použít na nouzové nahrazení jódových tablet používaných na ochranu štítné žlázy proti radioaktivnímu jódu při hrozícím radiačním ohrožení.
Jódová tinktura se nepije, to by spálilo hrdlo, avšak se použije ve formě vodného roztoku jodidu vyrobeného dle uvedeného postupu.
Vitamínu C lze přidat víc, jeho nadbytek nevadí, neboť vitamín C je důležitým antioxidantem chránícím organismus vůči volným radikálům a jiným škodlivým činitelům.

[Rafael]

Výukové, historické a technicko-naučné přednášky jsou na delší dobu zrušeny.
A pokud snad někdy budou obnoveny bude pro nezletilce vstup na ně přísně zakázán.
Ti byli hlavní příčinou hromadné rvačky která vznikla po vystoupení jedné z Amazonek. Té, kterou Martin v úvodu nazval jako něaké médium se zvláštním vnímáním.
A nebyla sama. K projevení svých názorů se dostali i někteří z SPSP což tu napjatou situaci už úplně vyhrotilo.
*
Ale to jsou jen vcelku nepodstatné maličkosti. Hlavní problém je v tom, že ta místnost určená k takovým akcím byla z větší části zničena. A hlavně její technika. Projektor, zvuková technika a taky většina židlí lavic a stolů. To poslední by šlo sice hravě nahradit, ale s tou technikou může být problém.
*
Celý ten incident vydá na celou novou kapitolu a napíše se o něm až později.
Ale v podstatě šlo o to, že:

- "Jste tady všichni pokrytci! Co jste tehdy udělali pro to abychom se nedostali tam kde jsme?"

- "Vůbec nic, žádný odpor. Jen jste kývali na všechny tehdejší nesmysly jako ovce!"

- "To vy, všichni tady jste nás přivedli a donutili žít v takové hnusné postapokalyptické době! Styďte se za to. My bysme tehdy, žít aktivně v té době..., nic takového by se nemohlo stát!"

V Sanitárním psinci měli tehdy s ošetřováním drobných zranění celkem dost práce. Nejvíce s pány Balgazettem, Metuzalémém, Čubou, palírníkem a dokonce i s Martinem.

Z Kroniky Mlýna

[drigon]

Martin a někteří další si o něco později nechali mladé zavolat. Martin mladým řekl:

"Víte, oni někteří z nás upozorňovali na možné nebezpečí. Na to, že to, co se v té době dělo a kam to spělo že to může skončit apokalypsou. Průšvihem. Ba až katastrofou. Kdy může téct krev. Ale varování nebylo z velké části vyslyšeno. Neboť se velká část populace neměla ještě tak špatně aby došlo k vyčerpání jejich adaptační schopnosti a kapacity. Tady se naše přizpůsobivost obrátila proti nám, neboť jen tak jsme byli schopni snášet kombinaci nízkých výplat a relativně nejvyšších cen energií a výrobků v EU.
Co lidé udělali když se zdražily energie? Začali šetřit. Průmysl začal odcházet. Tím klesla spotřeba. A co udělali distributoři energií? Zdražili poplatky a síťové platby. Co udělali lidé? Začali šetřit jinde. Děcka měla místo tři kroužků jeden. Místo kvalitních potravin nakupovali akční "odpad". Množství v nákupním košíku bylo leckdy stejné. Jen kvalita podstatně horší. Tak to vypadalo že lidé pořád mají peníze. Maskovaná chudoba. To byl první problém.
Druhým problémem byl úpadek školství. Kdy se sázelo místo na logické uvažování (zdůvodni mi proč tolik to takhle vyšlo) na: najdi si to. Mladý člověk si informace samozřejmě najde. A zcela samozřejmě "správně předžvýkané".

Co myslíte tím předžvýkáním informací? Ptala se Amazonka.

Martin: informace ať už samostatně či v kontextu upravené tak, aby jste došli k jednomu závěru. Kdy vám jako příklad uvedu: v létě je teplo otepluje se uhoříš nechceš uhořet? zaplať odpustek .
Neboli vymývání hlav mantrami.

A vy jste to měli jak? Ptal se další.

Martin: víte, já jsem studoval těsně po pádu komunismu. My, když jsme něco spočítali či došli k nějakému závěru jsme to museli dokázat zdůvodnit. Dokázat vysvětlit jak jsme k výsledku došli. Toto vysvětlení se v hodnocení odráželo tak, že ten kdo nedokázal své kroky logicky zdůvodnit byl pouze dobrý. Aneb to měl za 3.
Tenkrát jsem nechápal proč to po nás chtějí. Přišlo mi zbytečné zdůvodňovat něco co vyšlo podle vzorečku a pouček dobře. Teprve až časem, když jsem se osamostatnil mi to došlo. Že schopnost logického myšlení a uvažování mne chrání proti zlomyslnostem ostatních. Kteří se mně i kohokoliv jiného mohou snažit oblbnout a využít ve svůj prospěch.

Já to nechápu. Hlesl kudrnatý kluk.

Martin: znáš to přísloví o otrokovi?

Jaké?

Martin: Otrok nechce svobodu. Otrok chce jiného otroka aby ho mohl ovládat. Protože za celý svůj život poznal jen otroctví a ovládání. Svobodu jako třetí možnost otrok nezná. Proto ji ani nepožaduje. A pokud ji přesto dostane leckdy neví co s ní má dělat. Proto často o svobodu přijde přičiněním toho kdo mu dokáže namazat med okolo úst zatímco mu nohy zakovává do okovů.

Což volně přeloženo znamená že lidé byli během komunismu zvyklí na to své. Měli jistou práci, plat , bydlení, jistou zábavu a pokud se nějak nevzpouzeli měli klid na svůj dvorek. Jediné co se po nich nechtělo bylo přemýšlet o něčem jiném. Že by to mohlo jít jinak. S tím jak někdo začal měl se zle. Stejně jako nevolníci po bělohorské reformaci když zkusili uvažovat o něčem jiném než nevolnictví. To byli hned vyselektováni.
A teď si vemte že režim padl. Najednou nastala svoboda. Kterou lidé neznali. Byli zvyklí na to, že jim někdo jiný říká co mají dělat. Starý pán zmizel. Měli se rozhodovat sami. A to neuměli. Báli se toho. Tak začali hledat pána nového.

A našli ho?

Martin: našli. Na západě. Nasliboval jim pozlátko konzumu. Že když si utáhnout opasky se nakonec budou mít stejně dobře jako ti na západě. To byl první nesoulad kterého si lidé nevšimli. Utáhnout si opasky a mít se lépe? Za hubičku mu odprodali majetky. A zas to začlo. Zas se dělalo pro cizího. Zas se poslouchal cizinec. Který moc dobře věděl o naší přizpůsobivosti. O tom že nám stačí trocha. O tom, že se značná část populace bojí rozhodování jako čert kříže. A opět došlo k tomu že plody naší práce odcházely do ciziny. Zatímco sem přicházeli věrozvěsti nového náboženství mající nás smířit s chudobou a prací pro cizince. Kdy se opět začal propagovat ten "jediný správný názor". Kdo se odvážil uvažovat jinak byl vyselektován. Ostrakizován. Dán do "Cordon sanitaire". Nebo li do klatby. Historie se zopakovala.
Poněkolikáté za sebou.
Což je něco co si lidé jen tak neuvědomí. Protože nad tím nepřemýšlí. Mají generacemi zažité vzorce uvažování. O kterých nepřemýšlí. To je ten problém. To jsou ty okovy. Kdy je jediným způsobem jak se jich zbavit o nich mluvit. Zapřést o nich debatu. Diskutovat o možných řešeních. Kdy neexistuje jediný správný názor. Kdy existuje mnoho různých názorů. Ze kterých se ve svobodné diskusi vybere ten nejvhodnější. Že je ta diskuse leckdy bouřlivá už k diskusi patří. Je to způsob jak naučit lidi uvažovat. Názorová pluralita se tomu říká.

Pan Balzagette: dnes víme co nás do této hnusné doby dovedlo. Proto jsme se rozhodli o těchto problémech, jejich řešení a hledání nových řešení zavést tyto přednášky. Neboť víme že zkušenosti jsou nepřenosné. Avšak vědomosti lze předat dál a vyhnout se tak opakování starých chyb.

Martin: můj třídní učitel profesor Motyčka nám vždy říkal:

Koukejte tak, aby jste viděli.

Dlouho mi trvalo než jsem přišel na to, co to znamená.

Kluk: a řekněte nám to?

Martin: na to musíte přijít sami. A pamatujte si:

"Koukejte tak, aby jste viděli. Na cestu po které jdete."

[Rafael]

I některé dřívější přednášky měly vskutku bouřlivý průběh. Ale většinou skončily jen bouřlivou výměnou názorů oponentů. K fyzickému napadení došlo jen zřídka a když tak se omezily jen na jednotlivce.
Ale takovou hromadnou rvačku a tolik zraněných při osvětové přednášce Mlýn nepamatuje.
Při pátrání po souvislostech proč k tomu incidentu došlo bylo zjištěno, že omladina byla z rozpoutání té hromadné rvačky obviněná celkem nevinně.

Bylo usouzeno, že to skutečně mysleli dobře a jen uhodili hřebíčky na hlavy a nasrali a neskutečně nasrali ty, podle jejich slov, "Staré dinosaury kteří jim zkurwili životy a budoucnost".
*
Jako viník byl pak byl jednoznačně určen alkohol. A taky jeho původce.
Po pravdě napsáno, ta první várka toho Mlýnského černého ležáku, Hastrmana, nebyla moc dobrá.
Nějak se to vodnické pivo nepovedlo a málokomu chutnalo.
Prý sám nějaký puškvorec, smrdí to po žabincích a navíc špatně vychlazené. A moc hořké. Jako by se místo chmele při vaření použil pelyněk.

A tak se pak pustili do Absinthe který jim byl nabídnut pro zlepšení chuti po tom pivu.
Na popud výrobce který pak držel přednášku o mimořádných chuťových a vonných přednostech pelyňku a podobných bylin.
Sice přiznal, že pelyněk by se měl destilovat, ale že do toho ležáku ho přidal jen minimum.
Ale pak někteří "znalci" tvrdili, že i destilát z pelyňku, teda ten absint obsahuje velké množství thujonu. Psychotropní látky látky které "rozčilují" a můžou způsobovat nekontrolované chování a až známky šílenosti a nepříčetnosti. A že z historie je takových případů znám hodně. Proto byl kdysi i v zemích jeho původu na dlouhou dobu zakázán. Třeba případ nějakého zemědělského pohůnka který pod jeho vlivem vyvraždil celou svou rodinu.
Nebo Uříznuté ucho génia anebo co dovedlo Vincenta van Gogha k jeho šílenému činu když večer v prosinci 1888 si uřezal ucho a ....
No, ale v každém případě už tam vypukly nějaké spory. Ožrali se tam všichni jako psi a vygradovalo to pak na té přednášce.

Z Kroniky Mlýna

[Rafael]

Pan Metuzalém s natrženým uchem a velkým monoklem přidal několik citátů určených omladině:
s dovětkem ať si to sami přeberou.

„Nechoď, Vašku, s pány na led, neboť mnohý příklad známe, že pán sklouzne a sedlák si za něj nohu zláme.“
*
„Člověku, který si zlomil nohu, můžeme v jeho neštěstí pomoci tím, že ho přesvědčíme jak snadno si mohl zlámat vaz.“
*
„Když se oslu vede příliš dobře, jde na led a zlomí si nohu.“

Je riskantní spolupracovat s mocnějšími partnery, protože za případný nezdar bývají potrestáni pouze ti méně vlivní
*
Za pravdu je různá sazba;
jednou pomník,
jindy vazba.

Kdo ji řekne dřív než včas,
tomu pravda
zlomí vaz.

Z Kroniky Mlýna
                   

[drigon]

Chápete to? V Zakázané čtvrti napadl mladík starou paní poklidně diskutující s ostatními lidmi na ulici.

A proč?

Prý se mu nelíbilo o čem se baví. Tak ty lidi začal napadat a nakonec paní srazil na zem, načež utekl.

A ví se o koho šlo?

Údajně to byl jeden z Rakeťáků.

Ale Raketa už je přece po smrti. Jak prý jela k Čingovi pro ocel a cestou zpět ji povstalci i s lodí potopili.

Oni si tak říkají pořád. Jsou to absolventi Rakeťáckých studií a jsou prý dost nebezpeční.

To máš pravdu. Oni vystudovali něco, co jim je v praktickém životě k ničemu a čím se když to jejich učení skončí neuživí. Tak se snaží zastrašovat.

Ale to by snad napadl toho pána ve středních letech co to tam vedl.

Ne kdepak. Tihle nebudou bojovat s rovnocenným protivníkem. Oni napadnou toho nejslabšího. Jak o tom jednou mluvil pan Balzagette.

"Jedinci, či jejich skupiny kteří podlehnou blouznivé ideologii a vystudují její učení ví, že když se tato ideologie odebere na smetiště dějin se tam oni odeberou s ní. Jejich studia jim budou na nic (na což někteří reagují slovy že přeci není možné odepsat několik let studia člověka kterého po tu dobu společnost živila. Já na to odpovídám že je to levnější a lepší než ho živit po jeho celý pracovní život kdy nebude nic smysluplného dělat a ještě k tomu bude lákat ostatní).
Jejich agresivitu podporuje nejen toto ekonomické hledisko, ale hlavně hledisko ideologické kdy věří, že pokud nedosáhnou svého cíle, to jest obrátit ovečky na svou víru budou zatraceni. Budou zatraceni a potrestáni.
To zvyšuje jejich agresivitu kdy se snaží běžné lidi s ním nesouhlasící zastrašit napadáním nejslabších. Neboť si pak někteří lidé řeknou: když dovedl zmlátit starou paní copak asi udělá se mnou?
Je to takové jako když bude babička chtít umravnit hlučného mladíka a vnuk jí řekne: babí, vůbec za ním nechoď. Víš přece jak dopadla sousedka."

A říkal pan Balzagette co se s tím dá dělat?

No, navrhl v podstatě dvě možnosti.
První bylo do sebe nechat třískat. Jako to dělal Ghandí a jeho stoupenci. Kteří museli vytrpět mnoho ran, než dosáhli svého cíle. Kdy tato taktika zafungovat může i nemusí. Neboť v naší společnosti mohou lidé chodit okolo a dívat se jinam. Neboť nechtějí mít problémy. I když se může najít člověk který se narovná a zařve: nech toho haj*le, nebo uvidíš.
A druhou možností je maximálně rozšiřovat co se stalo. Kdy se jasně ukazuje na to co jsou zač a zároveň se upozorňuje na to, že pokud zůstane takovéto jednání nepotrestáno bude hrozit anarchie.
Toho se mohou mocní začít obávat a může to vést k potrestání útočníka. Neboť anarchie znamená že mocní končí a nastupuje bezvládí. Což je něco z čeho mají strach a proti čemuž mohou zakročit. Této jejich obavy je možné tímto způsobem využít.

No, já slyšela že toho mladíka v Zakázané čtvrti prý zavřeli za ublížení na zdraví.

To víte, lidi co se toho účastnili a jejich známí se nedali a kde mohli šířili video a fotky s popisem toho co se stalo a s konstatováním toho, že když to ti nahoře tolerují tak vlastně nevládnou. Že místo nich vládne takováto zdivočelá lůza. A ti nahoře to nenechali jen tak a nakonec zakročili. Novodobý "Koniáš" si šel sednout a tím dostali jeho případní nástupci signál "tudy ne!"

A taky tam prý mají nové označení pro takovéto agresivní obluzence.

Jo to mají. Zdivočelá lůza.

[vrb]

Při úklidu po hromadné rvačce v přednáškovém sále se dostavil i energetik, aby s pomocníkem zkontroloval, škody na elektroinstalaci.

Binec v sále komentoval takto:

To máte tak, když se dlouhodobě hromadí energie a pak se nějakým počinem naráz uvolní.
Tady se jednalo o napětí mezi frustrací mladých a zabedněností starých, ještě že to všichni přežili.

Ale ve světě energie a fyziky to funguje stejně.
Pokud má být energie snadno k dispozici, tak musí být hromaděná v nějakém snadno uvolnitelném stavu.
U náhle uvolněné energie se jako ekvivalent používá odpovídající hmotnost TNT.
1 kg TNT odpovídá 1,16 kWh, pro zjednodušení to berme řádově 1:1.

Do rodinných domů se během solárního boomu instalovaly baterie mezi 5 kwh až 15 kWh.
Energie se samozřejmě při zkratu baterie neuvolní s takovou účinností jako při výbuchu trhaviny ale škody to nadělá značné.
Tady jsou fotky co dovede několik LiFePo článků.

[vrb]

A teď si představte, že greendealisti chtěli při přechodu na obnovitelné zdroje velká akumulační centra.

ČR měla za rok 2022 spotřebu energie přibližně 300 TWh. Pokud bychom chtěli v létě tuto energii naakumulovat do baterií tohoto typu, nebo jiné rychle a snadno uvolnitelné formy, znamenalo by to že budeme mít na území potenciál ekvivalentní 300 Mt TNT.
Největší termonukleární výbuch odpálený lidmi měl 50 Mt. Takzvaná Car bomba v SSSR.
Zničila všechny domy ve vzdálenosti 55km a ještě ve vzdálenosti 900km vyrazila okenní tabulky.
Pro ČR by takových úložišť bylo potřeba 6 a kvůli efektivitě co nejblíže spotřeby - velkých měst a průmyslových center. V podstatě máme potenciál srovnat většinu ČR se zemí v případě poruchy zařízení, nebo průmyslové sabotáže.

Pomocník namítl, že by šlo úložiště umístit pod zemí.
To se taky zkoušelo, v USA Projekt SEDAN. ekvivalent 0,1 MT umístili 200m pod zem.
https://www.youtube.com/watch?v=ZrI-VFYebnA
Vzniknul kráter hluboký 100m o průměru 400m. Zemětřesení způsobené výbuchem dosáhlo 4,75 dle Richterovy stupnice.
Takových úložišť bychom pro spotřebu ČR potřebovali cca 3000 ks.

Nene, energie musí být skladována v dostupné, ale fyzikálně jen pomalu uvolnitelné formě.

[JOBU]

Medzitým v Měste:
Pani doniesla k veterinárovi svoju mačku. Prešlo ju auto a mala zlomené zadné labky. Doktor mačku musel utratiť a za pár hodín došla k paničke skupina chlapov s obvinením z týrania zvierat. Rozsudok znel: zhabanie majetku a presun na zdielané ubytovanie.Na zbalenie dostala 15 minút...

[Rafael]

Pan Metuzálem o tzv. Levičáckém teroru:
Každé levicové hnutí začalo jako humánní a skončilo terorem.

- "A to jako proč? Máte k tomu něco bližšího a osvětlujícího?

- "Třeba i proto, že ti kteří se o věci veřejné starají až moc, jsou nakonec schopní své oponenty i zabíjet. Příkladů z historie je nespočet.
A začal bych ve Francii s jejich heslem - Rovnost, volnost, bratrství nebo smrt – to poslední, je to nejsnadnější, ó gilotino!.
Celkem pěkně to popisuje Charles Dickens v knize Příběh dvou měst anebo toto:

Každé levicové hnutí je založeno na nenávisti a boji proti někomu nebo něčemu.
Levičák, bez ohledu na cokoliv smysluplného se nejvíc stará většinou než o své voliče o ostatní lidi.
Nezajímají ho dělníci, rolníci, střední třída, drobní podnikatelé, ale nadnárodní korporace, sexuální menšiny a všechny utlačované národy světa. Zvláštní zájem začali projevovat k černochům, arabům, LGBT a mnoha dalším v té době šílenostem.
Nejdříve na to doplatila nejstarší naše politická strana. Sociální demokracie zmizela v propadlišti dějin.
Levičácké ideologie se měnily podle módy, ale příběh byl vždy stejný.
Pořád museli proti něčemu bojovat.
Vždy si našli něco proti museli bojovat. Vždy si našli nějakou utlačovanou skupinu kterou je třeba osvobodit. A levičáci jsou lidé povolaní k tomu, aby bojovali za její osvobození.
Zpočátku byly tyto manýry jen výsadou tzv. socialistických, lidově demokratických států apod. Nechci je všechny jmenovat protože by to bylo na dlouho.
I když v jistých směrech byly ovlivněny i z některých tehdy stabilních demokracii.
Ale pak nastal zlom. Velký zlom a ten mor, to levičácké zlo se začalo lavinovitě šířit z USA a z jejich nohsledů z EU.
Ve střední Evropě která měla s tím bohaté zkušenosti narazili na odpor. Politické tlachy typu svoboda, demokracie, lidská a občanská práva začala být ve většině mlčící a bezzubé opozice považovány za sprostá slova. A taky za to byla stíhaná a sankcionována.
Postupně se ten odpor proti té nové demokracii začal šířit.
A jen nějakým náhodným souhrnem náhod, nebo nějakým osvícením neskončil jadernou apokalypsou, ale jen nějakými malými jadernými odstrašováními a vyústil jen do Martinské katastrofy".

Z Kroniky Mlýna

[Rafael]

Městská vyhláška mluvila jasně. Přísný zákaz chovu a držení psů a koček ve Městě.
*
A dobrá zpráva je, že ta naše omladina nedělá jen žádné lumpárny, ale že elektrotechnický kroužek umí něco i nestandardního vyrobit. Pěkně to udělali.
Vypadá a chodí ten kočičák skutečně jako živý.
A ten jejich výtvor se jim podařilo dostat do ulic Města.
Alespoň podle našich špionážních kamer to tak vypadá. Prochází se tam zatím nerušeně po ulicích.

Martin:
" To není dobré, to bude nějaká provokace nebo zas lumpárna od SPSP a Amazonek. Myslí si tady někdo, že by se jen tak zbavili takové sotisfikované hračky, chodicího modelu? Já teda rozhodně ne! A navíc se prý z Bouchárny ztratily nějaké slože. Tohle nedopadne dobře!"

Z Kroniky Mlýna