Uchování elektronických informací (Flash, DVD aj)

[Foxy]

Malinko bych protestoval:

Necitlivost na EMP? Tak schválně, zkus DVD hodit do mikrovlnky na 20s a uvidíš, jak je necitlivé

To je sice pravda, ale když tedy už EMP, pak tahle sranda bude mít trvání řádově mikro či milisekund. To těmto nosičům neublíží (narozdíl od zařízení, schopných tyto nosiče přečíst).
- - -

...ostatně, mikrovlnka je ideální test stínění čehokoli.

Ano, pár pokusů v tomto směru jsem provedl.
I blesk je dobrým testem; akorát, že nemám k disposici tlačítko, kterým lze blesk spustit (smajlík hromský).
- - -
Na sezení, zabývajícím se archivováním obrazových záznamů, kde byly přetřásány způsoby jejich dlouhodobého uchovávání, jsem se dopustil takového malého faux pas; poté, co byly rozvíjeny různé servero/cloudové digitální fantasie, zcela vážně jsem prohlásil, že jedinou šancí je zde klasický bromostříbrný černobílý film, a na něm klasický analogový obrázek. A když to má být barevné, tak v trojicích RGB políček (samozřejmě opět černobíle zaznamenaných).
Ale hlavně; nic digitálního!
Proč:
I když už uchovám nedegradované záznamové médium, nebude za nějakých 100 let k disposici funkční zařízení, schopné jej přehrát. Zkuste ještě dnes někde nalézt provozuschopné zařízení standardu quadruplex, EIAJ, IVC, BCN, M II... a to beru jen široce rozšířené profi normy!
S digitálem to není o nic lepší; zkuste se někde upíchnout s formátem D1 nebo D3 a nalézt provozuschopnou mašinu... nebo zkuste totéž s kartidží ze streameru nebo s MOD kazetou (magnetooptický disk)...
Takže černobílý film; pokud nezplesniví, pak i po další stovce let dokáže nějaký sklenář s klempířem spáchat použitelný filmový projektor - a když se před ním bude točit tříbarevný filtr, poběží to i barevně.
Tož asi tak.

[Aldurn]

určitě bych volil flešku ...
toto mám ...
http://www.gsmobil.cz/tipy-na-darky/ext ... -disk-8gb/
je to v kovovém obalu, na závitu je O-kroužek, takže se dá i namočit (případně pomočit)

toto by asi taky šlo:
http://www.syscom.cz/odolny-flash-disk- ... b/d-95073/

atd .... ale pořád hlasuju pro flešku

aktuálnější odkazy
http://usb-flash-disky.heureka.cz/corsa ... ivor-16gb/
http://usb-flash-disky.heureka.cz/corsa ... ivor-32gb/
atd. druhů podle velikostí je více, náhodou jsem na to narazil na netu a koukám, že se už o nich kdysi zmínil i MRAK.

další odolné např. http://usb-flash-disky.heureka.cz/prete ... roof-16gb/
http://usb-flash-disky.heureka.cz/prete ... roof-32gb/

[Kocour]

jenom tak pro zajímavost - existují technologie zápisu digitálních informací na papír formou různých 2D kódů, které se dají následně skenovat a opět převést na datové soubory. Samozřejmě to neřeší dostupnost dat při neexistenci výpočetní techniky, ale pokud k archivu přiložíme výpis zdrojáku a/nebo definici formátu v textové podobě, mohou si budoucí badatelé postavit celé zařízení znovu s technologiemi, které by byly k dispozici v jejich době.

PaperBack:
http://ollydbg.de/Paperbak/index.html
(Windows)

Twibright Optar:
http://ronja.twibright.com/optar/
(Linux)

Oba formáty ovšem nejsou vzájemně kompatibilní, na to je třeba dát pozor. Samozřejmě by se taky dalo převést datové soubory na textový tvar pomocí uuencode, base64 nebo podobných algoritmů a výsledek vytisknout na papír, kdy pokud by to technologie dovolila, lze text opět naskenovat a OCRkovat, pokud by to nešlo, lze text pro velmi důležitá data opsat i ručně. Výhodou specializovaných 2D kódovaných ukládání je zvýšená odolnost proti chybám při čtení.

[hesos]

kdysi davno jsem videl v televizi neaky dokument a tam neaky sileny vedec sbiral a zkoumal plesnive cd a dvd .ze pry je to plisen nebo neaka houba ktera se zivi tou stribrnou vrstvou na disku.vubec jsem to nechapal ale je to tak ze jich je dokonce nekolik stovek druhu.takze kdyz si prohlidnete stare cd a uvidite tam divne fleky tak uz vite co to pry je.osobne verim vic fleskam nez cd ale to je na kazdem.
jedine co zalohuju jsou fotky nejradsi bych si je nechal vyvolat ale to bych se nedoplatil.

[SnorkSnorkovič]

Když už tedy pálit DVD a DTD, jak dobře zakonzervovat notebook?? Mít notebook někde v krabici a průběžně pálit media. Že za 20 let bude vše jinak mi nevadí, převedu vše na formáty kompatibilní se svým konzervovaným notebookem.

Notebook se mi líbí svojí skladností, spotřebou a možností napájení z 12V baterie. (samozřejmě se step-up měničem, z převodů 12V=>220V=>18V je mi zle). Takové Lenovo G575 není žádný mobilní topinkovač, výkon slušný a maximálně žere 40W a to i s wifi.

[diego]

Já osobnĕ souhlasim s názorem že to co budu v případĕ PA potřebovat mam v hlavĕ, případnĕ ešťe na papíře. Jinak data si zálohuju na ext. nárazuvzdorný a vodotĕsný HDD, a mam ho připravený pro případ MP (Malého Průseru - požár, vichřice,.. prostĕ nĕco kdy budu muset rychle vypadnout kvuli ňáký lokální katastrofĕ).

[maci]

Konzervovaný notebook pak nespustíš. Veškeré kondenzátory budou na prach. Už teď mají výrobci spočítáno na přesnou výdrž 2 roky a konec.

[Kocour]

maci:
to je jenom taková pověra. V podnikové sféře se běžně používají počítače se zárukou 3-5 let. Ze stovek počítačů, které se kolem mě ochomýtly za posledních víc než 20 let, by jich významná část stále fungovala. U PC, která jsme vyřadili po záruce 5 let, to zpravidla bylo pro morální zastaralost. Nějakým způsobem odešlo třeba 10-20 procent (a to ještě jsme - právě pro morální zastaralost - vzájemně nekanibalizovali díly, což by poměr zničených snižovalo). Na druhou stranu několik procent mělo poruchy v době záruky, které ovšem odstranil dodavatel.

Jediná součást, která odchází skutečně pravidelně a vlastně ještě v záruce, ač špatně uplatnitelné, jsou optické mechaniky (CD/DVD).

S kondenzátory byla jedna aféra někdy kolem roku 2008, kdy odcházely celosvětově a masově. Jelikož to bylo zhruba 5 let od výroby, musely se ony kondíky vyrobit tak asi v roce 2003. Jak už jsem to tu někde myslím psal, jeden kolega, co se zabývá konstrukcí slaboproudé elektroniky mi to odůvodnil tak, že výrobci přešli na nějakou novou technologii, která umožnila větší miniaturizaci a nějak se jim nepovedlo testování (ona se většina takového testování provádí zkráceně v různých komorách s vysokou/nízkou teplotou, vlhkostí a podobně, načež se to extrapoluje na běžné podmínky). Rozhodně to nebyl úmysl.

Velké firmy jako DELL a Lenovo se poměrně zapotily, protože to znamenalo vyměnit prakticky všechny základní desky a zdroje u PC v záruce u velkých firemních zákazníků. Tolik náhradních dílů samozřejmě nikde skladem nebylo, takže se někde v Číně vyměňovaly kondíky u vyměněných komponent a ty se opět posílaly do oběhu. Obyčejní drobní uživatelé to ovšem odnesli, protože jednak si zpravidla nepořizují tak dlouhou záruku a jednak nemají takové páky, aby si nechali vyměnit komponenty preventivně.

Pak jsem se setkal se systematickým odcházením jedné výrobní série PC v roce 2012, ale právě jenom jedné série, která tvořila tak 10 procent stejně starých PC. Možná že i ta nejstarší odešlá PC byla z nějakých nepovedených sérií, akorát jsem to tehdy nesledoval.

[biskup]

Spolehlivost disků:

http://www.root.cz/clanky/statistika-kt ... e-odchazi/

[dracekvo]

Na jakoukoli kontrolu poruchovosti zařízení používám web czc.cz. Mají tam vedenou statistiku % reklamací. Dobrá věc na zkouknutí před koupí.

[Martynko]

U disku si třeba klepnou hlavičky a je fčudu, už se mi to stalo, blbě jsem o z USB odpojil, slyšel jsem klepnutí a už jsem ho nikdy nerozchodil u flešce je moc stejné qvantum problémů co může zlyhat a da se pry mazat silnym elektromagnetem, proto takovym vecem proste neveřim, prvu zalohu mam na DVD-RAM a to nejnutnejši na DTD, no jedine možny dlouhodoby zaznam informaci je pálení lejzrem do skla, technologie na to jsou, prodavaji se i pálené 3D hologramy ale musi to byt text žadna digitalni data. Možna by stačilo využit DTD a třeba technologii label flash vypalit jen text, na takovem disku to bude k přečtení vice jak udavanych 160 let, teda dokud se polykarbonat nezačne rozpadat, vydrži vic jak papir.

[hipik86]

Odpojování jakýchkoliv USB zařízení má svá pravidla, která je nutné dodržovat. Uvedu příklad:
Už pár let používám stroje od Lenova. Konkrétně se budu bavit o NB Y570, které jsem loni musel náhodou používat venku, když bylo -10°C. Lenovo to dalo v pohodě, ale externí disk od A-Data (ten pogumovaný) s tím měl problém. Při ukončování práce se odmítnul odpojit, tak jsem ho odpojil naférovku. Následná obnova dat trvala hodně přes hodinu.
Jinak disk A-Data, přestože je v krásném gumovém obalu s krásnou krytkou není až tak kapalinám odolný jak vypadá. Podařilo se mi ho vykoupat ve sprchovém gelu, cca měsíc v pohodě fungoval a pak náhle přestal, následovala úplná rozborka a sborka, ale disk se neprobral, tak jsem ho zanesl do firmy, která obnovuje data a při běžné diagnostice, se disk probral a opět běží v pořádku.
Další dobrou zkušenost mám se Seagatema, konkrétně sérii Baracuda. Disk z doby, kdy 100GB bylo nezaplnitelné maximum, dodnes běží a běží jako systémový a běží prakticky bez zastavení. Počítač byl vypínán jen v případě dovolené.

PS: myslím, že technologie zápisu na flash disk neumožňuje jejich smazání silným magnetem. A ono vůbec nějakou informaci smazat magnetem není úplně sranda..
PSS: klepnutí čtecích hlav není problém. Když disk pracuje, tak ty snímací pacičky levitují nad plotnami na vzduchovém polštáři (něco jako hydrodynamické ložisko, ale bez toho hydra ). Pokud disk odpojíš, plotny se přestávají točit a pacičky by se dotkly ploten, to by byla pro data katastrofa, takže z posledních zbytků šťávy, kterou disk má, uklidí čtecí hlavu do bezpečné polohy a uklidí jí tam v celku bezohledně, ale je to relativně běžná věc, kterou disk musí přežít opakovaně. Spíš si ho nerozchodil, páč sis posral partition tabulku, ale většinou je to opravitelné..

[PIPboy]

Základem jakékoliv archivace je zajištění optimálních podmínek. Tj. sucho, tma a stabilní teplota. Ty první dvě se dají provést kvalitním vícevrstvým obalem (dehet, ocel, nerez,hliník,odolný plast,sklo) hermeticky uzavřeným s vloženým vysoušedlem. Poslední věc je složitější ale klíčová. Teplotu kolem 20C zajistit nepůjde,tak alespoň stabilní teplotu v nezámrzné hloubce v zemi.

Další důležitou věcí je umístění na více druhů nosičů. Polovodiče jsou značně nespolehlivé, optické disky zase obsahují organické azobarvivo. Paradoxně kazety staré 40 let jdou pořád přehrát, zatímco některá CD po 10 letech nikoliv. Cena nosičů je ale nízká a tak není problém nakoupit víc typů od různých výrobců a schovat je na několika místech.

V případě jaderného/EMP útoku jsou však nejlepší klasické staré neelektronické nemagnetické nosiče, které navíc půjdou přečíst bez složité elektroniky.(tohle by už ale bylo na samostatné vlákno)

[FordPerfect]

Další dobrou zkušenost mám se Seagatema, konkrétně sérii Baracuda. Disk z doby, kdy 100GB bylo nezaplnitelné maximum, dodnes běží a běží jako systémový a běží prakticky bez zastavení. Počítač byl vypínán jen v případě dovolené.

Běh disku bez zastavení je významný faktor, ovlivňující jeho životnost. V předchozí práci jsme používali stejné disky tak, že některé jeli prakticky nepřetržitě, některé se vypínaly. Ty vypínané všeobecně odcházely dřív. Nejčastěji nešly zapnout po předchozím korektním vypnutí. S disky Seagate Barracuda mám také velmi dobré zkušenosti.

Flash disky mají omezený počet přepsání dané oblasti flash paměti. Počet přepsání je řádově v desetitisících, ale pak stačí několik chyb na nevhodných místech a problém je na světě. Na disk obecně se nemusí zapisovat jen při ukládání dat, ale i při čtení. Například Linux standardně udržuje čas posledního přístupu k souboru, tím provede zápis na disk i při pouhém čtení souboru. Proto se hodí používat parametr noatime při mountování flash disku. Kromě (někdy i významné) redukce počtu zápisů se potom práce s flashdiskem jeví svižnější, zvlášť při složitější adresářové struktuře a velkém počtu souborů.

edit: úprava citace

[Kedarus]

Zatim mi jako nelepsi reseni pripada tohle.
http://www.dsl.sk/article.php?article=16653
Zatim je vyrabeji v max 24GB verzi ale i to je dost.
http://store.mdisc.com/
Uplne to staci na live verzi nejakeho linuxu,kde si vedle OS nahrajete potrebne knizky,nakresy......
osobne pouzivam Mint nebo tohle
http://www.chip.cz/soubory/dokumenty/0c ... 4f4a44.pdf
Da se to pouzit jako live verze,prikazem toram pri statru nahrajete os do ramky a necekate a nezatezujete mechaniku.
Uspat to muzete.
Horsi je to s procesorem.Intel myslim od druhe generace rodiny Core pouziva kurvitko.Heatspread neni naletovany ale je pod nim hodne suntovni teplovodiva pasta.Prisli na to pretaktovavaci kdyz nemohli pochopit proc se nove generace procesoru nedaji pretatovat podle pairovych predpokladu.
Tak heatspread urizli ziletkou:)Na tohle mrknenete,ta "pasta" je skoro jak kamen.
https://www.youtube.com/watch?v=iwH_rmUymyY.
U serverovych rad( a z ni vychazejici 2011)si to intel samozrejme nedovolil.Ale tm uz je nejnizsi cena cpu+mb 10 000k.
Takze po dlouhych letech uvazuju o AMD. Athlon 5350.Ma 25w TDP,intgrovanou grafiku.
Ale AMD a linux....no nevim,budu must vyzkouset.
Kdysi kdesi jsem cetl ze nejrychleji odchazeji kondenzatory protoze vysychaji.Tak ted koukam jak zprovoznit PC v olejove lazni:).

[Foxy]

Kdysi kdesi jsem cetl ze nejrychleji odchazeji kondenzatory protoze vysychaji.Tak ted koukam jak zprovoznit PC v olejove lazni:).

Elektrolytické kondensátory dnes odcházejí ne kvůli vysychání, ale kvůli přerušení.
Proč?
Zkuste si někdo vzít soudobý elyt a magnet. Prostým přiblížením zjistíte, že vývody elektrolytických kondensátorů (uvnitř kterých je již z principu vždy vlhko) jsou ze ŽELEZNÝCH, pocínovaných drátků.
Důsledek je jasný.
Kurvítko?

[krvfx]

To jsi zkoušel sám, nebo si to někde četl? Ještě jsem v životě neviděl kondenzátor, co by měl železné, pocínované vývody.

[Foxy]

Tak to zkus sám
Bejvávalo, že hliníkové vývody vnitřního systému elytu procházely skrz těsnění ven a až tam na ně byl napojen letování schopný drát. Buď byl drát zamačknut do dutinky (buntování, ruské i japonské elyty 60tých let) nebo byl bodově navařen (Tesla, němečtí výrobci). U větších elytů byl páskový Al vývod zevnitř spojen hliníkovým nýtem s pájecím očkem venku.

[krvfx]

To teda zkusím, ale poslední kondíky, co doma mám, jsem kupoval tak před pěti lety. Platí to pro nějaké velikosti? Nezdá se mi to hlavně z toho důvodu, že železo a cín by v tom elektrolytu udělaly pěkný bordel a to docela rychle. A všechny kondenzátory, co jsem až doposud viděl, určitě neměly železné vývody.

[Foxy]

Nezdá se mi to hlavně z toho důvodu, že železo a cín by v tom elektrolytu udělaly pěkný bordel a to docela rychle.

Ono to taky pěkný bordel udělá; jak rychle, to závisí na tom, jak rychle elektrolyt kolem vnitřní části vývodů gumovým či plastovým těsněním navzlíná k vlastnímu spoji. Pak začne velice rychle stoupat vnitřní odpor celé té součástky, přestože vlastní vnitřní systém, polepy a elektrolyt, jsou v naprostém pořádku.
Kurvítko je v tom, že rychlost vzlínání elektrolytu ke spoji lze technologicky načasovat tak, aby k tomu bezpečně došlo až po skončení záruční doby - kurvítko.

Dalším oblíbeným kurvítkem jsou elyty, na kterých je střídavá složka vyšších frekvencí (spínané zdroje). To je principielně špatně a elyt se zákonitě zahřívá a vybouluje - a to tak dlouho, až nahoře v bezpečnostním naseknutí pukne a vybleje se ven. Kondy, co nemívaly tohle bezpečnostní naseknutí, se vyblily dole,což nádherně rozleptalo tišťák (včetně prokovených spojů vícevrstvých tišťáků). Případně takový kond rovnou vystřelí ven.
A přitom by úplně stačilo, kdyby paralelně k elytu byl připojen klasický svitek či polštářek, stačí půl mikrofaradu, a je po ftákách. Tak to dělal ve svých zařízeních třeba Ampex blahé paměti.

Železné vývody elytů už se vyskytují už minimálně 15 let, možná i víc. Ale málekoho napadlo si tu železnost otestovat.
Já na to přišel náhodou, když se mi v tašce fungl nové elyty i s plastovým pytlíkem pevně přicvakly k magnetu repráku.

Tož asi tak.