Rozpad.cz

Tenhle věk má výhodu v tom, že většinou člověk už neřeší jestli je hezčí "pekáč buchet" nebo "mazanec" a věnuje energii jiným věcem.

Ne že bych se ve svém věku neohlédl za pěknou ženskou, ale opravdu už to není ta hormonální bouře jako před 25 lety. Je to jako v tom vtipu:

Ztroskotá parník u korálového atolu, v laguně jsou dva ostrovy, na jeden to vyplaví chlapy, na druhý ženské.
Dvacetiletý chlap: "Jé chlapi, podívejte, vedle na ostrově jsou ženský! Přeplaveme za nima, ošukáme je, bude pařba, sex..."
Čtyřicetiletý se tak podívá na tu dálku k druhému ostrovu, zkusí teplotu vody a řekne: "Ale neblázni, kam bysme se hnali. Až něco budou potřebovat, ty určitě připlavou samy."
A šedesátiletý se podívá přes lagunu, vytřeští oči s hrůzou v hlase: "Bacha! Chlapi honem, utečme, schovejme se. Už plavou!"

Jinak k tématu - práce na zahradě je fajn, jen jí nesmí být moc, pak už je to otročina zdraví neprospívající. Pamatuju si, jak blahé paměti ve svých necelých 40 tatík pořídil čtvrthektarovou vinici s 1600 hlavama. Skončilo to tím, že tam celá rodina dřela ve veškerém volném čase, který byl, včetně dovolených a svátků. Jo, tatík lehce shodil přes pupek a nabral přes ramena, ale taky si přidal problémy s kloubama, náběh na revma, vředy z nervozity, že se nestíhá práce, lehké otravy z postřiků...

Jen tak na okraj , žaludeční vředy nejsou ze stresu, jak se traduje, ale bakteriální infekce, což astralané prokázali již v roce 1982.
viz http://zpravy.idnes.cz/australane-dosta ... datech_miz

Jedno zlo v tomto věku je kombinace sedavého zaměstnání a kancelářských budov bez schodů, pouze s výtahy. Tady pak pomůže jen batoh na záda a kdy to jde, vypadnout z baráku.

Osobně už do téhle kategorie spadám a fyzicky mě drží nad vodou syn. Hlavně tak představa, že mu nestíhám, je nepříjemná. Má síly a energie na rozdávání, takže jsme si koupili domů tatami a občas se pořádně porveme a potaháme. Na krátký dech můžu doporučit švihadlo. Každý den 5 - 15 minut. Ze začátku jsem si připadal jako blbec. Skáču na dvorku, pořád to nahazuju, sousedi koukají, co ten chlap vyvádí, tepláky plandají, žena se směje. Ale důležité je, že teď nemám problém uskákat 5 sérií po 50.

no,je mi 55,30let jsem diabetik na inzulínu,píchám si tak 8 krát denně.moje váha je posledních cca 25 let na 65 kilech.pracuju na baráku,jezdím na vandry,lozím do jeskyní,šplhám po skalách,jezdíme na vodu,a nějak mi nepřišlo,že strácím kondičku.Jo,jezdí s náma i mladší jedinci,ale nějak nám starším věkově nestačí......sákryš,čím to asi bude..._

pypak píše:no,je mi 55,30let jsem diabetik na inzulínu,píchám si tak 8 krát denně.moje váha je posledních cca 25 let na 65 kilech.pracuju na baráku,jezdím na vandry,lozím do jeskyní,šplhám po skalách,jezdíme na vodu,a nějak mi nepřišlo,že strácím kondičku.Jo,jezdí s náma i mladší jedinci,ale nějak nám starším věkově nestačí......sákryš,čím to asi bude..._

To je věkem vybudovaná odolnost a zkušenost. Bolí to, blbě ti je, ale víš, že naříkat nemá smysl a zatneš zuby. Zatím co ti mladí okecají každý puchýř.

necituj hned predesly prispevek (Mrak)

Jako další skvělé udržování si kondice ve věku 40+ mimo baráku, vřele doporučuji "zralé rodičovství".
Je neskutečné, jak jsou ty prcci fyzicky zdatní a jak se za nima člověk nalítá.

No, zrychlení mají velké, ale jak jim není aspoň 6-7, tak jsou pomalí a děsně je bolí nožičky. Pokud se tedy někam cílevědomě jde. V okamžiku kdy mohou jen tak pobíhat, tak ožívají...

Já bych to viděl, že když nastane takové to zimní období, tj. konec podzimu o začátek jara, tak přemoci lenost a pár krát do týdne si jít kondičně zacvičit a pak jak se to zase přehoupne do toho jara, tak práce na zahradě, kolem chajdy, servis kolem děcek tu kondičku taky slušně udržuje. \samozřejmě pokud někdo celý den fyzicky maká v zaměstnání a stojí 8-10 hodin na nohách, tak toho má i tak akorát dost.

já:
2x týdně trénink, k tomu se pokouším denně aspoň 15 minut kalinestiku (viz trénink vězně)
Les- dřevo na zimu, zahrada..
sem tam víkendový airsoft s puberťáky, tůry, Alpy a ferraty, kolo
jaro až podzim min 1x týdně běh

Nejdůležitější je nezfotrovatět, ale upřímně to jde čím dál hůř

Mě se teda kvůli cvičení nechce nikam courat. Už jen ten čas. Než někam dojedu, než se vrátím.
Proto sem si už před x lety koupil z druhé ruky orbitrek a když se mi chce, tak na tom blbnu a čumím při tom na nějakej seriál.
Můžu kdy chci, jak dloho chci. Dobrej doplněk by třeba byl veslařskej simulátor, jenže kam to doma dát.
A když se k tomu delší čas nedostanu, tak je z toho výbornej věšák na prádlo

Hohepa píše:Jen tak na okraj , žaludeční vředy nejsou ze stresu, jak se traduje, ale bakteriální infekce, což astralané prokázali již v roce 1982.
viz http://zpravy.idnes.cz/australane-dosta ... datech_miz

A čím asi tak bude, že se najednou bakterie přemnoží a začnou škodit ? Jestli to náhodou nebude tím, že stres postupně zlikviduje schopnost těla tvořit v žaludku takovou trávící směs, která by ty bakterie dokázala držela na uzdě ...

Tak jsem se na tuhle stránku vrátil po 3 letech a operaci zad. Zase to začalo na vozíku, pak berle, trekové hole, hůl (s kordem ) a dnes už po rovině i jen po svých. Ale žádný festival to už nebude nikdy . Nicméně chůze dělá svoje po přehodnocení stravovacích návyků šlo 10 kg dolů. Teď to jen udržet. Z fyzických aktivit zbylo kromě chůze jen rehabilitace, plavání, sauna a kolo (po rovině, levá noha se jen veze), objednal jsem elektrobicykl, abych se mohl vrátit do kopců. No, uvidíme, jak to půjde. V každém případě po invalidním vozíku je to už teď velký pokrok...

Držím palce.

Je mi 41let a dvakrát v týdnu běh 2-3 km....5*v týdnu 100-200 kliků...3*v týdnu shyby 40-105 opakování....3*silový trénink se zátěží nebo kruháč do vyčerpání...5-7*pochod se zátěží i bez...Pravda je,že v práci se moc nenadřu,takže jsem v podstatě odpočatej

Dockej za par let s klouby... Takovy vykon si je treba setrit v tomto veku na potrebne situace, snizenim intenzity si uchovas kondici ale neponicis pohybovou sustavu... prehanis to.

je mi skoro o 10 víc a běhám cca 4x týdně 10-20 km...do toho občas MTB 50-100km...to je na pohodu

Co je kritérium pro fyzickou kondici a věk? Poměr k mé věkové kategorii? Můj osobní pocit? Nějaká tabulka? Genetické dispozice a trocha štěstí? Množství zkonzumovanych léků? Já osobně považuji za nejnebezpečnější nemoc Lenost. Mrcha krouží kolem. Obdivuji svého urputneho tatíka, který nikdy neválčil, nesportoval a nástupem do penze zahájil pracovně kondiční boj se zubatou. Loni mi pomáhal na střeše, kam se nechtělo ani mému nejmladšímu vejškrabkovi. Antibiotika jsem bral naposledy před 18 lety po povodních, Acylpyrin tak 5-6 let zpátky. Analgetika ani nepamatuji. Jen s váhou se peru rok od roku hůř, i když opasky a kalhoty mám 30 let stejnou velikost. Nějak jsem začal místo posilovny milovat ženijní práce, od lesa po výkopy. Když jsem se po několikáté vnutil na staveniště kamarádům, došlo mi, že je to boj s motivací. Možná přicházející společenské události po mně budou vyžadovat, abych zrychlil krátké tratě.

Jo, a s věkem se mi nechce skákat z výšky. V týdnu jsem za bílého dne neodolal vyručkovat do 5 m na javor, kde visely kartonové bláboly Antify na provazkach. Dříve bych z půlky sestupu skočil, teď jsem opičil až skoro dolů

hodinu jsem se ukecaval vylest z postele.. taky venku je hnusne a mel jsem rozečtenou peknou knizku... taky uz 14 dni si hraji s kanalizaci a mel jsem prekopanou celou zahradu a poboreny plot... takze krumpac, lopata a hrabe, kolecko a vek 55 let..
jen by me tak zajimal vekovy prumer " rozpadu"
viktor