Sebeobrana a bojové sporty

[Ibex]

to: Jando - jestli chceš dát děti na bojové umění, aby byly všestranně rozvíjené, dej je na Aikido - splní ti vše, co jsi popsal. Sám dělám Aikido několik let a moje 6 a 4 let dítka už pravidelně taky chodí. Ty posuny ve fyzické kondici, pohyblivosti a orientaci jsou zřetelné..
Až budou větší, sami si můžou zvolit, co budou chtít dělat dál - můžou cokoliv, ale Aikido je dobrý začátek (pro mě výtečný ...)
Zrovna 10.+11.11. budeme mít národní stáž Aikido pod záštitou Aikikai Slovakia

[Haluziak]

Otázkou je jestli pro takhle malé děti není Aikido složité? Nevím vlastní nemám Kamarád zas nedá dopustit na karate pro malé bojovníky, prý měl lepší fyzičku než futbalisti hokejisti a atléti dohromady.

Sám jsem cvičil Aikido cca 2 roky v Trenčíně, předtím, než jsem odešel na výšku a dalo mi to hodně, co do fyzičky tak hlavně na práci s vlastní váhou, které jsem měl vždy dostatek. Toto jsem pak dokázal hodně využít při koketování s Ju-Jitsu, (naproti tomu u Bujinkan jsem byl úplně marný ) a v Systemě které jsem se na chvíli věnoval, a která byla podle mě asi nejrychlejší (ve smyslu, že jsem viděl hodně brzo pokroky využitelné venku, třeba už jen v tom, že jsme nepoužívali tatami). A v konečném důsledku mi při sparingu v tělocvičně na koleji vždy natrhli prdel borci z MMA.

[PeFi]

Tak zrovna aikido je vysoká škola BÚ, což ale znamená, že nemá moc smysl dělat to jako první BÚ. Aikido je super, když už člověk něco umí.

Pro malé dítě je aikido docela nevhodné, protože techniky namáhají klouby a vazy, které u dětí nemají ukončený vývoj. Ač fanoušek aikida, dítě bych na aikido, které je opravdu aikidem, nikdy nedal právě z obavy o jeho klouby a vazy.

Odbočka: Nejlepší průprava na BÚ je prý balet. Smál jsem se tomu, než se stalo, že jsme v aikidu měli začátečníka, ovšem karatistu, který několik let dělal jako amatér balet v Rusku. Jak rychle ten člověk dělal v aikidu pokroky bylo zcela mimo naše chápání - na rozdíl od nás ostatních uměl jako baleťák pracovat s těžištěm a uměl se hýbat. Jako karatista si uměl stoupnout k úderu. V jeho případě aikido bylo tím co aikido má být - třešnička na dortu.

Malé dítě bych dal na judo, následně by to chtělo nějaké BÚ, kde se dělají úderové techniky a až pak Aikido, kde se sice bude muset odnaučit jít na to judisiticky, tj silově, ale to zase tolik nevadí.

Začínat rovnou aikidem, pominu-li u dítěte potenciálně poškozené vazy, tak bude chybět znalost úderových technik (a také návyk inkasovat úder, ustát to a nezamrznout) a pokud technika nevyjde a souboj pokračuje na zemi, tak bude chybět znalost technik z juda nebo řecko-římského zápasu.

Capoeira, jako alternativa k baletu asi ano - člověk se naučí hýbat se a získá fyzičku, ale to asi dokáže i kickaerobic.

[Haluziak]

Co jako alternativu Capoeiry a baletu sportovní gymnastiku, myslím, že na Islandu to někdy zavedli povinně do výuky, protože to prý dává supr základ pro jakýkoliv sport. Ale informace je brácha povídal, že někde četl.

[PeFi]

Sportovní gymnastiku - proč ne. Jen v každém sportu je potřeba si pohlídat, aby trenér neměl moc velké ambice a nebral děcka jako spotřební matroš ve smyslu, že se žene za medailemi, dlabe na zdraví svých svěřenců a každý rok má zajištěný přísun nového materiálu.

[Ibex]

právě Aikido je naopak velmi vhodné. Využívá jen a pouze vlastního těla a jeho dispozic. Rozhodně nedochází ke zmíněnému přepínání vazů a kloubů. Děti do ca 12 roku věku nejdou dál, než Ikio omote, ura, Iriminage, Kotegaeshi a Genkei kokyunage ze základních ůchopů. Největší důraz je kladen na přirozený fyzický rozvoj - aby se umělo hýbat, padat, uhýbat a pěstovalo si smysl pro orientaci v prostoru. A stupínek po stupínku se posouvá dál.
Já jsem naopak velký odpůrce gymnastiky - naše škola je v ní vyhlášená a tradičně její odchovanci výtězí na soutěžích - a rodiče pak nedělají nic jiného, že řeší úrazy a zmršený záda... Ale to jsi zmínil také. Mě naopak Aikido záda dala dopořádku.
Jinak se u nás Aikido učí i jako sebeobrana z ní vycházející - tedy i boj na zemi, údery - chudan, jodan zuki, empy, jokomeny, kopy... prostě vše, páč Uke musí být opravdu útočník. aby technika měla smysl...
Hele PeFi - 10.+11.listopad je u nás národní stáž Aikido, když by jsi měl možnost a chuť, přijď se podívat. Někdy na jaře pak bude víkendová stáž sebeobrany principu Aikido - jezdí k nám na ní kluci co cvičí Okiwana Te karate, pár Kravmagistů i kluci z Kyusho. Takže to má asi nějaký význam...

[Nuwara]

Plně souhlasím s PeFim. Aikido je i v Japonsku nástavbová věc, děti to tam nedělají, ty mají od mala karate nebo kendo...
Ibexi, v případě aikida, které děláš ty je to trochu jinak, tam je kvalita dána sakra dobrým učitelem, který dokáže zohlednit spoustu nejaponských specifik a podle toho učí. A říkám to jen pro to, že u vás to byla a do teď je první aikido výuka, kterou jsem poznal a samo o sobě to dávalo smysl. Jinak mi přijde, že ostatní se snaží učit nadstavbu a opomíjejí, že jejich svěřenci nemají ani základy...

[Ibex]

... von to tu už bylo zmíněno - je to o učiteli. Jelikož jsem poznal kluby, kde se učí podobně co u nás, tak to beru, že je to normální... Ale asi néé.
Pokud to ovšem neplatí všude, pak tedy beru své doporučení zpět a přikláním se ke karate, které jsem měl tu čest poznat..

[BiSon]

jando:
Lehce podobnou situaci jsem taky zazil (=borec se chtel prat, ja tolik ne). Smysl treninku je mimo jine i v tom, ze presvedcovani frajera, ze to neni dobry napad je diskuse, nikoli prosba. Jinymi slovy, kdyz si zacne, tak taky schyta. Me se to nastesti povedlo.
Proc tim travit cas? Me to bavi

[PeFi]

právě Aikido je naopak velmi vhodné. ... Rozhodně nedochází ke zmíněnému přepínání vazů a kloubů. Děti do ca 12 roku věku nejdou dál, než Ikio omote, ura, Iriminage, Kotegaeshi a Genkei kokyunage ze základních ůchopů.

Ikio omote/ura i Iriminage asi budou O.K. Jenom že už třeba Kotegaeshi - na jakém principu to je jiném, než že útočník se buď podvolí, nebo dojde k neanatomickému pohybu zápěstí a případně taky možná lokte ? Zápěstí dostávaly zabrat jako hrom, obzvlášť když se to na sobě učili dva začátečníci (a nebo taky když byl tori naprostý idiot ...)

Jinak se u nás Aikido učí i jako sebeobrana z ní vycházející

Jenomže pak už to není Aikido, ale sebeobrana na bázi aikida a právě o tom je náš "spor". Samozřejmě pokud to někdo učí tak, že to dává smysl i lidem BU nepolíbeným, tak je to jen dobře, ale čistě formálně už to není aikido.

Samozřejmě se dá udělat něco jako "aikido pro děti", ale pokud instruktor nemá hodně nadstandardní znalosti týkající se dětí, tak to taky může napáchat nevratné škody, což u juda tolik nehrozí.

Hele PeFi - 10.+11.listopad je u nás národní stáž Aikido, když by jsi měl možnost a chuť, přijď se podívat.

Chuť by byla, ale kvůli práci jsem už před 7 let přestal trénovat - kolize pracovní doby s rozvrhem tréninků. Třeba časem zase začnu, bylo by to fajn - bavilo mě to a udržovalo mi to tělo v lepším stavu.

Někdy na jaře pak bude víkendová stáž sebeobrany principu Aikido - jezdí k nám na ní kluci co cvičí Okiwana Te karate, pár Kravmagistů i kluci z Kyusho. Takže to má asi nějaký význam...

No právě - Aikido je nejpřínosnější, pokud už člověk něco umí ...

[Ibex]

k tomu Kotegaeshi - Aikido je harmonie, tudíž se Uke musí podvolit Ale jak říkáš, pokud se sejdou dva voli, tak prostě něco rupne...
Ale to už se motáme v teoriích... U nás se Aikido učí klasické + bonus sebeobrana vycházející z Aikido. Troufnu si říci, že náš Sensei je velmi schopný, i co se týče anatomických znalostí a dětský klub je vyhlášený široko daleko. Taky více jak 40ti členná dětská základna na maloměsto už něco vypovídá.
Ale to už fakt hodně teoretizujeme a jsme OT.
Vrátím-li se k prvotní myšlence tazatele - kam s dítkem.... Ono je to vcelku jednoduché - dle možností ve daném městě... Někde mají klub Judo, jinde Karate, někde Teakwondo nebo box... Důležité je nebát se začít - co bude nejlepší se ukáže.
A o té jarní sebeobraně popřemýšlej - je to fajn víkend v bezva partě lidí, je zařízené ubytování, strava, prostě vše co člověk potřebuje...

[jando]

Nj, ku Karate som sa dostal na vojne. Než mi ho tam ukázal Jirka z Brna, mal som za to, že je to prablbé sekanie otvorenou dlaňou po krkoch a kol seba... Zaláskoval som sa na prvý pohľad (nie do Jirku, aj keď chalan bol fajn) a aj keď to bolelo, nechal som motocrossu, ktorý som amatérsky robil, veď aj tak neboli naň peniaze a čtz... Na základe môjho zápalu ma Jirka odchodom do civilu poslal za konkrétnym naj učiteľom športového Karate u nás - a myslím že to bol najkrok života, ktorý som mohol urobiť. Po rokoch zanieteného tréningu, zraneniach a tým prestávkach (ale opakujem, BU boli a sú len moja láska, na tie ozajstné výkony boli vždy tí lepší), som prišiel na rázcestie - žiadalo sa mi zmenu. Náhoda zariadila, že som prešiel na Klasické Karate a po nejakých súbežných rokoch s Tai-ji som to akosi nenápadne preklopil iba do Tai-ji a Či-kung. Bolo mi ľúto Karate opustiť, ale nesedel mi, aj keď inak technicky dobrý, učiteľ... Dúfam že toto nečíta - on to nevedel... U Tai-ji som zostal to čo u ŠK, tuším 13r.? ale pred koncom už som cítil vákuum a hľadal niečo, čo by ma napĺňalo viac výkonnostne... A dostal som sa k Aikidu - myslím že k učiteľovi tiež špičkovému. Tam som totiž videl svoj cieľ - zvládnuť to, o čom píšete vyššie, a čo som sa pri Karate ja nejako nenaučil - perfektný pohyb. Žiaľ, náhľadom "z balkóna" na ich tréning som aj skončil - vzoprelo sa to vo mne, keď som musel pol tréningu hľadieť na div nie plazenie sa pred učiteľom vďakou za každý posunok, radu, slovo... Mal som tých pre mňa troška prehnaných rituálov dosť u Klasického Karate - tam to ale proti tomuto nebolo ešte nič... Myslím že tá pravá a ozajstná úprimná úcta je vo mne zakorenená minimálne prejdením ŠK, a preklaňať tréning úctou hranou, to nie je moje kafe... Našiel som telocvičňu Ju-Jitsu, hm, práve im odpadol tréning a prišli prázdniny... (dnes viem že našťastie - šlo o nejaký výcvik silových zložiek - asi by ma tam rozštvrtili) Z Wing-Tsung som odišiel tiež z prvého tréningu, tréner veľmi dobrý - žiaľ tam mi nejaká tá úcta zasa chýbala... Pokukoval som niečo kontaktné, aspoň skúsiť - tip na Muay Thai - aj som chvíľu zháňal ten naj tréning pre mňa - ale asi tiež pre mňa dobré, že sa mi to nakoniec nepodarilo - a začal som si s Capoeirou... Resumé? So svojou cestou som spokojný. Ako mladý som sa vybláznil, u Klasického Karate som pochopil, o čom karate je, u čínskeho učiteľa som sa ukľudnil (veď už som na to mal aj vek) - a viac pochopil. Dnes životné skúsenosti pretavujem do umeleckej podoby - aspoň tak som to ja nazval... Len keby tých rokov bolo menej - alias, škoda že som Capoeiru nespoznal o pár rokov skôr...

[jando]

@BiSon - "konfliktná" úroveň diskusie by to hneď v úvode zabila, zameral som sa na to prirodzeným spôsobom nestratiť úroveň, vyžarovanie akejsi sily či istoty čo som v sebe cítil (možno si to len namýšľam), nepomýliť sa ale tlačiť po milimetri situáciu vpred, žiadne prosby, ale zaviesť ho inde než prišiel... Ale keby bola prosba jediným účinným prostriedkom, prosil by som... V tom prvom prípade tam stálo za ním zo 13 ľudí, tipovať tak nočné osadenstvo pochybného baru okrem miestnych ožralov na minimálne niekoľko nožov, jednu devinu a jedného policajta po službe... Keby sa mi nevysypali dve plné ruky osobných vecí, asi by som sa dal utekať, dával by som tomu šancu väčšiu - ten chlapík bol jak urvaný z reťaze, ale myslím že tam nebolo nikoho, kto by to dal... Jeho posledným "ústupkom" na mňa v postoji biť a biť reval aby som ihneď behom zmizol - medzi vyjednávaním som si ale veci pozberal a pokojne som odišiel... Možno aj po špičkách, hm - veruže neviem... Samozrejme v max. strehu čo sa za chrbátom deje -to už som mal sluchátka s anglinou predošlým pádom vytrhnuté z uší von... V tom druhom prípade to nemohol byť obyčajný človek... Buď nejaký policajt, alebo niekto krytý podsvetím a pod. - bol si priveľmi istý - a rídzo konfliktný. Alebo len chodil tri mesiace na nejaké bojové umenie -a nebolo nad neho?... V každom prípade bol pred mojim autom a vchodom - inde by som možno inak konal - aj keď neviem či dobre... Odchádzal s jeho rozhodnutím, že teda "nechá ma žiť" (opisujem jeho pocit, povedal to inak).

(sorry za dupl príspevok -pomaly píšem, už to doplniť nešlo...)

[BiSon]

@jandao:
kazda situace je jina, vyvazl jsi bez ujmy? Zvitezil jsi!
Myslenka, priznamvam ne z moji hlavy, je, ze pokud protistrana eskaluje konflikt, tak ja porad mam co nasadit, i kdyz dojde k fyzickemu konfliktu. Ja mel proti sobe dva a povedlo se mi je presvedcit, ze to neni dobrej napad, deeskalovat tu situaci. Samozrejme ne tim, ze bych ukazoval, kdo ma vetsi koule. Lip nevim, jak to popsat.
Proti skupine jak popisujes je to fakt blby, to uz je vic o psychologii. A nebo minimalizaci ztrat, kdyz dojde na nejhorsi.

[PeFi]

A dostal som sa k Aikidu - myslím že k učiteľovi tiež špičkovému. Tam som totiž videl svoj cieľ - zvládnuť to, o čom píšete vyššie, a čo som sa pri Karate ja nejako nenaučil - perfektný pohyb. Žiaľ, náhľadom "z balkóna" na ich tréning som aj skončil - vzoprelo sa to vo mne, keď som musel pol tréningu hľadieť na div nie plazenie sa pred učiteľom vďakou za každý posunok, radu, slovo... Mal som tých pre mňa troška prehnaných rituálov dosť

Jsou aikidokluby/instruktoři, kde se blbne s rituály, přičemž se ignoruje, že ony mimo původní japonský společenský kontext dávají smysl až od jisté poměrně hodně vysoké úrovně. Takového instruktora jsem zažil, nesedl mi ani trochu.

Jsou aikidokluby, kde se nějak zapomnělo, že to v první řadě má být bojové umění a trénuje se to spíš jako tanečky. Znám z doslechu a prý jich vůbec není málo. Poznají se tak, že je útočník kritizován, když útok provede blbě a je to akceptováno jako "omluva" proto, proč se obránce neubránil.

Jsou aikdiokluby, kde je primární aby to fungovalo, rituálů je tam pouze přiměřené množství a je tam zcela normální, že máš sice trénovat techniku A, ale útočník na tebe naběhne tak, že ti tam pasuje technika B, tak uděláš B a nikdo to moc neřeší. Tyto kluby znám tři a atmosféra na tréninzích byla vždy skvělá a scházeli se tam fajn lidi.

[Ibex]

To: PeFi - mno kdyby jsi byl někde z jihu nebo Vysočiny, tak mi z toho vychází známá spojnice Aikido klubů ČB-Soběslav-Humpolec
Ale podle mých zkušeností se ale kvalita dostala už mnohem dál, než jen 3 kluby...

[Toran@ga]

Ibex: nechci se nikoho dotknout, ale sebeobrana vycházející z bojového umění, notabene aikido, je prostě blbost. Je to podle mého dokonce nebezpečné hazardování se životy studentů, kteří podléhají iluzi “sucha a bezpečí”

[Hohepa]

ony "bojová umění" včetně aikida vychází ze sebeobrany a bojování "natvrdo" na bojišti i na život a na smrt.
Tedy kdysi dávno..
A ano, ono dost často se pěstěním v "umění" a tanečky, ten původ tak nějak vytrácí, to jo , ale tvrzení

sebeobrana vycházející z bojového umění, notabene aikido, je prostě blbost

je samo o sobě blbost.

Formuloval bych to jinak.
Jakákoliv činnost studovaná pouze teoreticky, bez trénování praxe, je pak následně v praxi nepoužitelná a stává se z ní pouze akademická záležitost.

[Toran@ga]

Hohepa: formulací může být x, ale ta podstata je pořád stejná. Evoluce.
Když děláš Jakoukoliv činnost a uzavřeš se "do sekty, sdružení, cechu" , ohraničíš to pravidly co se smí a nesmí a nereflektuješ vývoj ve světě, tak po určitém čase nemůžeš být konkurenceschopný.
žiješ ve svém světě, možná budeš nejlepším v rámci svých pravidel, ale mimo realitu toho skutečného světa.

A vsebeobraně je ten svět, svět boje. Ne v dojo, nebo v ringu. Ale tam venku, bez pravidel a bez slitování

edit: samozřejmě s tebou souhlasím

[Ibex]

Mi to prijde, jako nekonecna debata, jestli je lepsi AK nebo SA58
Ale tvrdit, ze jedina - ta prava skola sebeobrany - je ulice, je chujovina. To mame vsichni bezet ven se serezat, aby jsme si potrenovali?? Kazde bojove umeni nebo bojovy sport ma smysl. Je jasne, za kravmagista bude rikat, ze je to nejlepsi, karatista to same, boxer, judista............... Podle me je dulezite neco delat a nepolemizovat o kvalitach bojovych umeni na zaklade domnenek nebo cuceni na youtube.