Rozpad.cz

Osobně vidím výrobu ATB v podmínkách hardcore PA scénáře dost skepticky, nicméně pokud se podíváme jak začínal Alexander Fleming či jak probíhala například výroba inzulínu za 2. světové války v Indočíně okupované Japonci, tak při vhodné konstelaci lidských i materiálních kapacit a notné dávky štěstí by to snad i šlo .

Osobně se ale do toho určitě pouštět nebudu, ale budu takovým jako je karloscz držet palce - ne všichni nadšenci skončí u prošlapávání slepých uliček .

Osobně bych se do výroby antibiotik vůbec nepouštěl. Respektive myslím si, že daleko účinnější a efektivnější je naučit se využívat antibiotika přírodní. Ta stávající totiž do deseti - dvaceti let budou stejně k ničemu.
Co říkáte na toto? http://www.rozpad.cz/forum/viewtopic.php?f=20&t=4408

Mimochodem, nemá tu někdo informace jak je to se stabilitou alicinu v alkoholu? Vyhrabal jsem kdesi recept na česnekovou tinkturu, vyrobeno, je to hnus nicméně zřejmě funkční. Ale taky jsem kdesi (už nevím kde) narazil na informaci, že alicin je látka obecně nestabilní a i v tinktuře se v řádu dní rozpadá... tak by mě zajímalo, jak to ve skutečnosti je.

EDIT: Doplněn dotaz na alicin.

tygrsdrakem píše: Ta stávající totiž do deseti - dvaceti let budou stejně k ničemu.

Já bych naopak čekal že v případě nějakého průšvihu bude dostupnost antibiotik nižší, bude se jich používat méně a díky tomu rezistence vymizí.

Rezistence je ireverzibilni, nevratna. Co se bakterie jednou naučí, to uz nezapomenou.

Není to vyloženě o výrobě antibiotik.

Hrozí postantibiotická éra, léky přestanou fungovat a vzroste úmrtnost, varuje lékařka
dnes | Jsou země, kde jsou antibiotika volně prodejná a rezistence vůči nim je velká, lidé se můžou v zahraničí osídlit bakteriemi, proti kterým není prakticky antibiotikum, říká lékařka Vilma Marešová.

http://video.aktualne.cz/dvtv/hrozi-pos ... 590604f2e/

Tip na přežití: Jak si v nouzi vyrobit domácí penicilin

http://prirodajelek.cz/tip-na-preziti-j ... 016/04/26/

Ten návod v předchozím příspěvku... Rozeznám to jen podle toho, že je to zelené? To mi připadá velmi hazardní a nezodpovědné, některé plísně jsou toxické a některé fakt hodně. Například Penicillium verrucosum produkuje například ochratoxin. A všechny tyhle věci se všechny musí určovat pod mikroskopem. Nejsem mikrobiolog, ale rada - vemte zelenou plíseň z chleba mi připadá nebezpečná.

Staří olejkári prý pěstovali penicilín na plátku jabka. Když už by nebylo zbytí, zkusila bych na rozkrojené jabko nastrouhat trochu prášku z (předem sehnané) tabletky penicilínu (dneska už se bude shánět těžko a také spousta potvor je na penicilím rezistentní). V co nejsterilnějším prostředí pracovat i uchovávat (jabko umýt, krájet vyvařeným nožem, uchovávat pod poklopem atd.). Samozřejmě i zde však hrozí kontaminace něčím jedovatým.

Nečekal bych, že tableta penicilinu bude obsahovat spory plísně, ještě k tomu životaschopné, z toho by podle mě na SÚKLu někoho šlehlo.

U penicilinu z chleba bych se bál, že bude výtěžek účinné látky zanedbatelný, kdysi jsem četl, jak bylo složité ve 40. letech najít kulturu, která bude produkovat jeho rozumné množství. A že je docela magie to pěstovat tak, aby ho to produkovalo (někdo tvrdil, že se ta kultura nesmí potopit, na Wikipedii zase píšou, že se buňky houby musí uměle stresovat, aby produkovaly…) Tady máte originální paper a stránku z VPŘED! z roku 46 V tom paperu taky píšou, že z různých testovaných strainů Penicillium produkuje antibiotika jenom ten jeden jeho.

http://jenda.hrach.eu/brm/21-3flemingchainabraham.pdf
http://jenda.hrach.eu/brm/penicillin.jpg

a jinak bych použila přírodní atb jako med, česnek a nebo macerát z lichořeřišnice... na to nepotřebujete žádné velké zkušenosti a lichořeřišnici si zvládnete připravit/vypěstovat doma i v kastlíku na balkoně

Když se řekne zlatý stafylokok, každý se otřese. Když se řekne zlatý stafylokok odolný antibiotikům [MRSA], jdu se celý vydesinfikovat. V postapo světě, ani nechci domýšlet. Teď jsem narazil na nadějnou informaci, když jsem si googloval na podnět z jiného vlákna. Výtažek z chmele vykazuje silný antimikrobiální a hojivý účinek na rány infikované MRSA. Poměrně rozšířená rostlina, dobře zmapovaná pivovarníky, dokonce včetně účinných látek, β-hořkých kyselin. Autoři výzkumu jsou navíc Češi.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8231114/


V článku se dále píše, že β-hořké kyseliny zlepšují i hojení ran jako takových, ne jen těch infikovaných. Je tam i detailní popis extrakce.

Vyhledávání slov lupulon, colupulon a adlupulon ukázalo odrůdy s nejvyšším obsahem (Teamaker) a dokonce i existuje hotový extrakt pro kosmetiku. Myslím, že je to slibné.

Na rány (oděrky, drobné řezné, nevytáhnutelnou třísku) se mi osvědčil rýmovník - rozdrcený list přiložit a opakovat.
Minimálně vysuší, jestli funguje i antibakteriálně neumím říct, každopádně se to pak nepodebírá a hojí rychleji.

Drobné řezné (i větší) řeším vteřiňákem. Nechat trochu vykapat, stisknout, otřít, rozetřít pár kapiček a nechat únikový kousek pro poslední kapičku krve, která by tam jinak tlačila.

Kytek s dezinfekčními a antibiotickými účinky jsou mraky. I u nás.

Na drobné rány mi nejlíp funguje aloe, ta pokojová, Aloe arborescens. Rozříznout, ušmikat ostny, dát tím gelem na ránu, přelepit. Do rána je rána zacelená. Nekecám, do rána.

Čumím. To vteřiňák třetí den natíráš znova...

Sekundové lepidlo na rany kúpiš bežne. Rozdiel tam nieje žiadny, len iba asi v cene... Mne sa na rany ( a deravé zuby) osvedčil obyčajný med.