Zdravím Rozpadlíci
Jak už tu byl zmíněný hydroxid sodný NaOH (krtek na čištění opadů), je na výroba mýdla vhodný jde to poměrně snadno, několikrát jsem to už dělal jak z živočišného tuku tak z rostlinného, ale pochybuji že v PA, bude NaOH k mání pokud bych ho získal raději bych ho použil pro nouzoví ohřev (když se nasype do vody dokáže jí ohřát na 90 stupňů vznikne sice velmi žíraví louh, ale pokud bude třeba v petce a vám bude hrozit umrznutí určitě zahřeje, !!!!! tím nemyslím že se louhem polijete nebo ho vypijete !!!!!) a nebo bych ho použil jako nouzovou zbraň a při napadení bych útočníkovi suchý rozdrcený NaOH hodil do obličeje rohovka očí by nebyla vůbec šťastná a pravděpodobně natrvalo poškozená.
Ale k tématu:
Louhy jsou alkalické látky, které z hlediska pH jsou na opačné straně stupnice než kyseliny. Pro mydlářství jsou podstatné dva a to hydroxid draselný KOH (dá se získat z popela dřeva) a hydroxid sodný NaOH (zmíněný krtek). Zásadité látky, kterými se zmýdelňovalo, bylo tzv. draslo neboli potaš. Tato látka, sloužila i ve sklářství. Draslo se vyrábělo v podstatě jednoduše. Nejdříve se spálilo dříví, kůra, listí a tráva a vzniklý popel (pozor popel není dřevěné uhlí) se přesypal do sudů, které se naplnili do 3/4. Poté se popel poléval vodou a otvorem při dně ze sudu vytékal louh. Louhem se plnil kotel (hrnec), pod nimž se topilo. Na dně kotle se vařením a neustálým doplňováním tvořila draslová sedlina, která ještě obsahovala asi 15% vody. Sušením zmizela voda a vzniklo draslo, i když nečisté.
Mýdla vyrobená za pomoci takového drasla bývala měkká a páchla. Taková byla mýdla až do poloviny 17. stol.
To se změnilo až v roce 1791, kdy francouzský chemik a lékař Nicolas Leblanc objevil výrobu sody (uhličitanu sodného z kuchyňské soli (chloridu sodného) za pomoci kyseliny sýrové. Z uhličitanu sodného za pomoci hydroxidu vápenatého (hašené vápno) lze vyrobit hydroxid sodný.
!!!!!! Louhy jsou velice nebezpečné látky mohou poleptat vnitřní trávicí trakt při požití nebo kůži o očích nemluvě !!!!!
Z hydroxidem draselný a draslem nemám zkušenosti, také na vojně jsem v jakési příručce o přežití četl že provizorní prostředek pro umytí lze vyrobit smícháním popela a tuku, také jsem nezkoušel.
Jen pro zajímavost přikládám recept na mé první mýdlo které jsem stvořil z hydroxidu sodného:
takže jsem si připravil 1kg tuku (500g sádla, 500g olivového oleje), 380g destilované vody, 135g hydroxidu sodného. Potom jsem sádlo a olej zahřál v hrnci na 90 stupňů Celsia aby se dobře spojili, pak jsem nasypal hydroxid sodný do destilované vody, ta se díky chemické reakci zahřála na 75 stupňů .Teď přišla fáze čekání něž olej a voda z hydroxidem sodným zchladnou na požadovanou teplotu rozhodl jsem se pro 50 stupňů Celsia. Směs vody a hydroxidu sodného chladla rychleji tak že rozpuštěnému tuku jsem pomohl - hrnec jsem pomořil na chvíli do dřezu s chladnou vodou. Když obě substance měli 50 stupňů Celsia, nalil jsem směs vody a hydroxidu sodného do tuku a začal opatrně mixovat tyčovým mixerem směs se zbarvila do mléčné barvy, rychle jsem přidal lžíci čistého levandulového oleje a lžíci drcených listů levandule, mixoval jsem několik minut až hmota měla konzistenci horkého pudinku a nalil do formiček - krabic od mléka která jsem zabalil do ručníku aby chemický proces mohl pomalu pokračovat. Druhý den jsem mýdlo dostal z formiček
a nakrájel. Mýdlo musí ještě 4-6 týdny zrání na vzdušném místě aby se Hydroxid zneutralizoval. Mýdlo příliš netvoří bubliny, ale mylo.
Už jsem dělal mýdla čistě z rostlinných tuků a poměry namíchal tak aby bylo pevné a tvořilo pěnu a mísil při 30 stupních Celsia aby neztratilo výživné látky.
Tak pokud najdu čas pokusím se vytvořit draslo a mýdlo z něj
Jinak zbytky mýdla byli nalezeny v babylonských keramických nádobách 2800 př.n.l. a z doby 2200 př.n.l. pochází hliněná destička z návodem na výrobu "mýdla", ale bylo používáno jako prostředek pro urychlení hojení ran.