Bezpečný pohyb při postcovidovém syndromu

Odpovědět
Uživatelský avatar
CZ01
Příspěvky: 142
Registrován: 19.03.2021 0:18
Pohlaví: muž
Kontaktovat uživatele:

Bezpečný pohyb při postcovidovém syndromu

Příspěvek od CZ01 »

Ahoj. Četl jsem, že většina lidí má po Covidu zánět srdečního svalu, byť většinou není vážný. Já jsem prodělal britskou mutaci v lednu, měl jsem na svůj věk (nevím o žádné chronické nemoci) poměrně těžký průběh. Většinu dní to bylo celkem v pohodě, ale jeden den jsem měl strašnou dušnost, musel jsem běhat dýchat k oknu a měl jsem mdloby. Šel jsem spát v devět, ale usnul jsem až v šest ráno. Na chvíli jsem zřejmě zkolaboval. Kdyby se to v souvislosti s brazilskou mutací opakovalo, tak bych to už podruhé neriskoval doma a zavolal bych záchranku.

Ale již týden od té pekelné noci jsem byl v pohodě. Tři měsíce a pár dní od infekce jsem začal intenzivně cvičit, udělal jsem přes sto kliků denně. Půl hodiny po největším cvičení jsem zase lapal po dechu. Ale další noc to bo lepší a za dva dny to bylo v pohodě snesitelné. Saturaci mám 97%, rentgen plic byl v pořádku. Na nic jiného mě praktická lékařka neposlala.

Teď mám jen kyselo v ústech (táta také), covidové prsty a hrudník zabolí jen občas. Už zvládám několik hodin chodit venku.

Chtěl bych se ale zeptat, co je bezpečné. Je skoro jasné, že náhlý návrat dušnosti byl způsoben cvičením. Myslíte, že bych se mohl nějak vrátit ke cvičení nebo případně v létě chodit i na celodenní výlety a do hor nebo je to s postcovidovým syndromem příliš velké riziko? Sice jsem to nečetl v souvislosti s postcovidovým syndromem, ale u zánětu srdečního svalu se doporučuje se nenamáhat.

https://m.facebook.com/KonvaMartin/phot ... &source=48
Žijeme v době, kdy se rozhoduje o osudu našeho národa. Zda nám zůstane náš demokratický stát či budeme provincie totalitní bruselské říše.
Odpovědět