Potravinová soběstačnost

[J-e-n-n-y]

Hledala jsem, zda se už tady podobné téma nachází a nenalezla jsem, tak jsem založila téma nové, kde bych ráda, abychom sdíleli teoretické i praktické znalosti a zkušenosti z oblasti potravinové soběstačnosti.

Je mi jasné, že dosáhnout potravinové soběstačnosti je úkol velmi obtížný a v současném období relativního klidu a míru a dostatku všeho se do takto náročného úkolu asi pustí málokdo. Bylo by ale dobré vědět, jak na to, v případě že se situace zhorší a nezbude nám nic jiného než zorat své pozemky a začít makat, abychom neumřeli hlady. Pokud má člověk zkušenosti s pěstováním základních sytících plodin, s pěstováním ovoce a zeleniny a případně i s chovem nějakého zvířectva, tak má výchozí situaci o mnoho jednodušší, jen holt rozšíří své políčko a záhonky, aby byl schopen tvořit zásoby na celoroční stravování pro sebe a pro rodinu. Ti kteří tyto zkušenosti zatím nemají, by mohli načerpat nové informace a průběžně začít zkoušet pěstovat základní plodiny alespoň v malém měřítku, aby potom věděli jak na to.

Mám v této oblasti něco načteno, postupně se snažím na pozemku pěstovat pro nás důležité plodiny, v příštím roce se už snad pustím i do chovu slepic. Přiznávám, že se učím za pochodu a ve spoustě věcí tápu, tak by bylo fajn si o tom s někým z vás občas popovídat a vyměnit si rady a zkušenosti
Z několika zdrojů jsem se dočetla, že jednoho člověka, který se stravuje vegansky by měl uživit pozemek o velikosti cca 1000 m2. Pokud by konzumoval mléčné výrobky, vejce, maso atd. tak se bude potřebná plocha samozřejmě zvětšovat.

A tady bych asi začala... Myslíte si, že je reálné, aby pozemek o velikosti 1000 m2 uživil 1 osobu tak, aby měla byť skromnou, ale vyváženou stravu s dostatkem všech potřebných živin? Např. brambory nám poskytnou dle literatury na 1 m2 asi 2 kg, topinambury ještě více, ale člověk zase nemůže být živ jen z brambor a vody. Ostatní plodiny už nemají tak velké výnosy na m2. Máte nějakou vlastní představu, jak byste takto velký pozemek rozdělili na jednotlivé části a co byste na nich pěstovali? (V této modelové situaci píšu pro zjednodušení o pozemku 1000m2, ale samozřejmě úplně stejně by to fungovalo na pozemku např. 2000m2 pro 2 osoby, 4000 m2 pro 4 osoby atd.)

Carol Deppe zase ve své knize Nez-dolný zahradník uvádí, že jako základní potraviny člověk potřebuje (a zároveň jsou dobře skladovatelné, výživné, sytící a jejich kombinace poskytne vyvážené množství živin) brambory, kukuřici, fazole, tykve a vejce. Tyto základní zdroje potravy lze pak už jen doplňovat sezónním ovocem, zeleninou, bylinkami apod. Přiznám se, že mě tato myšlenka oslovila a docela se s ní ztotožňuji. Nedovedu si ale dost dobře představit toto všechno vměstnat na 1000 m2 pro 1 osobu.
Naši předkové zase byli schopni se uživit především díky bramborám a zelí. Těch způsobů je asi více, tak můžeme probrat více variant a třeba společně najdeme nějakoutéměř dokonalou

[Fabulous_přeukrutný]

Ano, v ideálním případě člověka uživí 400 metrů čtverečních. Alespoň podle mínění nejzatvrzelejších permakulturníků a zastydlých prepperů.

Ve skutečnosti ale všichni zapomínají (nebo spíš nechtějí vidět) problémy typu moc deště, málo deště, moc slunka, málo slunka, dlouhá zima, krátká zima, bouřky, krupobití, nemoci rostlin, snadná nakažlivost na malém prostoru, rychlé vyčerpání půdy, atd., atd. To vše snadno sníží teoretickou výtěžnost třeba na desetinu možného...

Takže většina permakulturníků si to vyzkouší, zjistí, že uživit se je fakt dřina a pokorně uteče zpátky do města.

Myslím, že stále platí obecné pravidlo našich předků - jeden člověk, jeden hektar

[proforma]

Ano, 1 ha. Je treba pocitat taky s uhorem (traviny, vojteska apod.) - nejen pro odpocinek pudy, ale i navyrobu sena (byt treba jen pro kraliky). Byt vegetarian, pokud si nemuzu koupit dostatecne pestrou stravu, podle mne dlouhodobe nejde.

[Kapo]

....Naši předkové zase byli schopni se uživit především díky bramborám a zelí. Těch způsobů je asi více, tak můžeme probrat více variant a třeba společně najdeme nějakoutéměř dokonalou

Naši predkovia tu žili predpokladám aj v predkolumbovskej dobe. Tehdá ich živili predovšetkým obilniny a strukoviny-lušteniny. Ale určite nežili len na nich, a ani výlučne na vegánskej strave. Vždy si vedeli spestriť stravu. Ak neboli lenivci. V lese bolo dosť húb a lesných plodov. Vždy sa dalo dačo drobné uloviť. Ryby, raky, vtáctvo. V každej sedliackej rodine bola koza či krava, slepice, morky, husi, holuby, králici, čuník či ovca.... varilo sa pivo, či kvas, robili sa vína.

Hodne záležalo od podnebia, nadmorskej výšky, bonity pôdy. Podla toho bolo treba na uživenie aj rozdielna plocha pozemku.

Dnes máme oproti našim predkom na sebestačnosť aj obrovské výhody, ale aj nevýhody.
Výhody: máme lacný prístup k informáciám, technológiám, velký výber pestovaného a chovaného, ....

Nevýhody: máme na obživu aj pohodlnejšie varianty. Vieme volný čas tráviť aj príjemnejšie, než v chlívku či zhrbený na poli.....

[Nuwara]

Hmm, brambory a zelí, no...
Zkusil bych pro nepotvrzení tohoto názoru přečíst třeba knihu Česká strava lidová od M. Úlehlové - Tilschové. První vydání tuším někdy za druhé války, ale vehementně se odkazuje na mnoho různých starších autorů, většinou z přelomu 19. a 20.st, ale našel jsem tam i starší...
A je zajímavé, jak pestrá ta strava byla. Nikoliv z pocitu, že pestrost je fajn, ale pro nutnost přežití.

[Patrol]

O jakousi co největší soběstačnost, nejen potravinovou, se pomalu, ale vytrvale pokoušíme už delší čas. Ne, že bych hned chtěl všechno dělat sám, ale zkouším různé možnosti, a to co je pro mně efektivní udržuji trvale.
Zkoušeli jsme brambory pro celou širokou rodinu, jeden rok to vyšlo a druhej rok prdlajs. Na poli bylo víc plevele, než brambor kdybych to měl plejt, tak nedělám nic jinýho a ve finále jsme vykopali o trochu víc, než jsme zakopali. Od té doby uděláme vždy jen pár řádků a buď to vyjde a je velká úroda, nebo mě těch pár řádků nemrzí. Osvědčilo se mi i pár bramor zahrábnout v kompostu. Když pak na podzim přeházím kompost tak se někdy až divím co vše může být z jedné rostliny.
Další alternativou je topinambur. Zasadili jsme ho na kraji jednoho záhonu asi dva řádky a ač každý rok odkopáváme, je ho stále víc a víc. Není to plnohodnotná náhrada brambory, ale zase se tím dá nahradit třeba i kedlubna, je to naprosto nenáročný na pěstování, až bych skoro řekl, že je to plevel. Pokud to vysadíš u lesa, klidně i mimo svůj pozemek.Myslivci budou mít radost, protože ti to občas přerejou divočáci, a srny to s oblibou žerou zelený. Vznikne ti tak nouzovej zdroj potravin bez toho aby jsi si obsadila pozemek a vice méně bez práce. Když to první dva roky pěstování přereješ, rozlámeš hlízy a rozšíříš plochu, tak ti jako startovní základ pro výsadbu stačí půl tašky hlíz, a další roky nebudeš stíhat odebírat.
Dále jsem vysázel spoustu ovocných stromů, koupil jsem několik roubovaných vlašských ořechů, které by měli rodit už za pět let a nikoli za dvacet, jak je tomu, pokud máš obyčejnou sazenici.Mám i lískáče, ale každoročně mi je oberou veverky dříve, než to stihnu já, vytvořil jsem živé ploty z rybízů, angreštů, jeřabin, malin, ostružin,rakytníku. Vysadil kanadské borůvky, hroznové víno, které snáší chladné počasí, a spoustu bylinek, které nepotřebují moc péče. Taky jsem se naučil používat i rostliny, které okolo rostou samy bez mého přičinění.(šípek,bez černý-květ i plod,křen,kostival,medvědí česnek,houby,borůvky...).
Manželka pěstuje spoustu různé zeleniny, protože to využije v kuchyni. Největší radost mívá z fazolí, různých salátů, kapust atpd., pokud to uchráníme ped slimáky.Vždycky má taky obrovské plantáže cuket a dýní.
Maso mám bio hovězí od švagra. Mléko, sýry, máslo, tvaroh od tchyně, která dojí jednu kravku a vše zpracovává. Vejce slepičí od švagrové, křepelčí od sousedky. Česnek, brambory, chleba, med a pálenku mám od sousedů. Naučil jsem se dělat medovinu. Pro ryby jsem vybagroval dva rybníčky, chovám stádečko oveček a taky jsem si udělal zbrojáky, potřebné zkoušky a dal se na myslivost. Ne, že by být myslivec bylo nějak finančně výhodné, všechno to stojí dost peněz, ale je to celkem fajn se trochu dovzdělat o přírodě, mít možnost chodit bez obav po lese s flintou, člověk si natrénuje, jak se potichu přiblížit ke zvěři v přírodě, je to v podstatě další koníček, a otevřela se mi tak i další možnost přísunu zdravých potravin ze zvěřiny.
Ještě bych chtěl dořešit bezpečnostní a energetickou soběstačnost a budu celkem spokojen.

[Rejsek]

V případě nedostatku prostoru není dle mě od věci uvažovat i o hmyzí farmě. V našich končinách jsou třeba snadno dostupní a lehce namnožitelní cvrčci, chrousti atd. Jasně, pro spoustu lidí je to tabu, ale co se týče poměru živin (bílkoviny, vitamíny a menší množství tuku), je entomofagie hodně dobrá alternativa/dopněk stravování v PA v poměru prostor/náročnost/výtěžek. S chutí na tom hmyz nakonec taky není špatně. Nevím jak vy, ale já bych si v PA ve sklepě/domě pro něco takového prostor rozhodně udělal. Protože zahradu máme malou a každý cm2 který by dokázal vyprodukovat nějakou stravu, by stál za využití.

Příklady z netu:
- 100g moučných červů má stejnou nutriční hodnotu jako 100g hovězího steaku
- na produkci 100g hovězího steaku potřebujete 1.500l pitné vody, na prodkuci 100g červů potřebujete 200g biologického odpadu.
- hrst sušených cvrčků pokryje denní potřebu proteinů a energie dospělého člověka

Blíže co se týče nutričních hodnot:

http://www.hmyznataliri.cz/nutricni_hodnoty.php

Co se týče chuti:

http://www.hmyznataliri.cz/chut_hmyzu.php

[krvfx]

To je zajímavé, ale červy/brouky bych dal maximálně sušené a namleté na prášek a ještě bych nesměl vidět výrobu:) Je to iracionální, ale je to prostě tak. Zato třeba s kočkou nebo krysou bych problém neměl (krom zdravotního rizika).

[dracekvo]

Já sem moučný červy žral a dá se to. Osmažený na pánvičce byli docela dobrý. Byli předtím krmený jen burskejma oříškama, takže chutnali jako buráky
Ale dospělýho brouka bych asi taky nedal. Cejtit v hubě jak to chroupe a jak mě šimraj nožičky. To bych na sto procent vrhnul.

[K4cer]

Mě přijde po fšech stránkách lepší sežrat přímo ty buráky, s vynecháním mezistupně proměny f červa

[proforma]

Panove, vsechno je jenom otazka hladu. Uz jsem jedla leccos, i ty cervy, a v urcitym stadiu je vam proste jedno, co jite Vase cimprlich komentare svedci o tom, ze nemate ten spravny vyzivovy deficit, "co by za to daly deti v Africe!"

[Kapo]

Má to len jeden háčik. Teda niekolko.

Kto sa chce živiť v núdzi hmyzom, tak by ho mal chovať už pred krízou.
Aj hmyz potrebuje potravu. NA 100g potrebuje 200 gramov potravy. A oriešky, múka, šalátiky nebudú. Tak čím v zime nakrmíte brouka ked bude tak zle, že budeme muset jíst brouky??
V prírode toho moc nenajdete, s tým netreba vôbec počítať.

Na druhej strane dobre živený broukožrout bude určite vyhladávaná delikatesa.

[proforma]

Nejvyssi objem bilkovin na 100 g hmoty maji sarancata. A zrovna ta se daji krmit cimkoli - travou, listim... Ne nadarmo je to jedna z egyptskych ran - uz tehdy vedeli, ze sarance sezere, na co prijde.

[Kapo]

Veď ale vravím. Hladomor príde zo zimou. A to vtedy nezoženieš už ani jedno saranča.

Ak by bolo až také lahké chovať kobylky, tak by ich chovali na krmenie hydiny. Sám som nad tým už uvažoval. Ale zase až také lahké to nie je. Veď preto u nás ani nelietajú v milionových kŕdloch.

[Patrol]

Já zastávám názor, že je dobré zkusit různé možnosti, ale generace našich předků už také ledasco vyzkoušely a v našich krajích bylo prostě vždy spousta vhodnějších možností, čím se živit, než žrát brouky.
Když se rozhlídnete kolem, tak je sposta možnosí, které nám naše podnebí nabízí. Stačí se jen naučit těch zdrojů využívat a naučit se takové potraviny zpracovávat a skladovat.

[Rejsek]

Samozřejmě, že bych taky raději žral brambory, než brouky Jen jsem to hodil do placu, jako jednu z možností. Jedna věc je pěstování plodin v současnosti na přilepšenou, jiná věc je být na tom zcela závislý. A to pomíjím ty putující zástupy moderních hladových neschopňáků, kteří by se tě o to snažili připravit. Pořád se bavíme v teoretické rovině a v té mi připadá rozumné honit každý kj. A prepping, ergo příprava na PA ostatně nebude nic víc, než jedna velká teorie do té doby, kdy to opravdu přijde. Co se týče přijatelnosti konzumace, tak sušený hmyz se dá nadrtit a tak proměnit v placky, které už dle mě nebude problém sníst. Jako samostatná obživa to asi určitě neobstojí, jako zpestření stravy, bohaté na bílkoviny, to špatné nebude.

[Patrol]

Ale jo, já chápu, že je dobré vědět, co vše se dá sežrat, ale pořád nějak myslím, že je dobrý bejt připravenej už před průserem a všechny využitelné možnosti průběžně využívat už teď. V Čechách je tisíc jiných potravin, které získáš s menší námahou.Přijde mi dost nesmysl si dnes zakládat farmu na kobylky a červy, jen abych byl připraven na nejhorší. Leda, že by jsi to vzal jako podnikatelskej záměr a ty sušený potvory a produkty z nich prodával třeba přes internet. Kupci by se jistě našli.

[LivingShield]

Ahojte,
muj tata chova moucny cervy na kseft uz asi 15 let. Dela vic jak 100 kilo tydne.
Tvrdi, ze moucny cervy jsou asi jediny z hmyzu, ktery muzou ekonomicky dat vic proteinu nez maso (veprovy, hovezi).
Kureci ale vyjde i tak levneji.

Na "vyrobu" jednoho kila cervu je potreba 5 kilo mrkve a 5 kilo psenicnych otrub. Samotny chov taky neni uplne jednoducha zalezitost. Minimalne na to jsou potreba tri oddelene mistnosti (na brouky, na cervy a na manipulaci - tj vysev cervu z mouky a tak podobne)

Osobne mi na PA prijde efektivnejsi nez hmyz mit neco, co se samo pase a k tomu rybnik.
S cervama je spousta prace a o tom, ze se nasi nikdy nezbavi molu ani nemluvim

[Kapo]

Dík sa triezvy náhlad na chov červú a broukú. Snáď to niektorých teoretických idealistov vráti zo slepej uličky.

A rovnica z praxe 1 kg červov = 10 kg potravy. A ak má byť červ jedlý, musí sa krmiť jedlou stravou. Čer odchovaný na mrcine či hovne jedlý nebude.

[JirkaK]

Červi jsem nejedl a přiznám se, že ani neplánuji je jíst (nepočítám červíky v ovoci, které občas nechtě sním)

Přijde mi ekonomické a přitom málo pracné pěstovat kukuřici a brambory jako základ - dá se pěstovat bez techniky.
Stačí se podívat na méně vyspělé ekonomiky rozvinuté ekonomiky, jak tam chudí lidé žijí.
K těmto plodinám bych doporučil topinabury - defakto je to plevel. Osobně je pěstuji jen pro udržení sadby.
Pěstovat fazoly, hrášek, mrkev, cibuli, česnek ......, také není pracné.
Vše pěstuji pro potěšení a v malém pro svoji rodinu. V dnešní době je jinak levnější si to vše koupi někde v obchodě.
Jinak pěstuji několik desítek různých ovocných stromů a v případě přebytku to hol vypálím (to se nezkazí)

Dřív jsem choval králiky a slepice, přestal jsem už se mi kolem toho nechtělo chodit. V případě nouze není problém se k tomu vrátit.

Jinak v dnešní době není ekonomické byt potravinově soběstačný. V budoucnu může být všechno jinak, tak každému doporučuji si pěstování hlavně vyzkoušet. Těžké to není, ale záda a ruky někdy bolí.