Koronavirus / Covid-19 v Evropě

...aneb akademická debata o příčinách a důsledcích rozpadů společností.
Odpovědět
Toran@ga
Příspěvky: 291
Registrován: 05.03.2015 17:02
Pohlaví: muž

Re: Koronavirus / Covid-19 v Evropě

Příspěvek od Toran@ga »

Fabe: to musíme prostě rok počkat a pak se uvidí jak to vlastně je. Ale aby nebylo pozdě :)
FMJ
VIP
Příspěvky: 367
Registrován: 30.09.2012 17:54

Re: Koronavirus / Covid-19 v Evropě

Příspěvek od FMJ »

Napadla mě úvaha: Když člověka s rakovinou srazí auto a člověk umře, tak zemřel na rakovinu, nebo podlehl zraněním při nehodě?

Jen taková analogie k tomu italskému mysliteli.....

Z čistě filozofického hlediska - okamžikem narození (nebo prvního dělení buněk v děloze) určeni k tomu, abychom jednou zemřeli. Nemoc či zranění toto mohou uspíšit, ergo jsou příčinou předčasného skonu, ted smrti. Nebo je to blbě?
Germanik1
Příspěvky: 265
Registrován: 21.02.2020 21:51
Bydliště: Praha

Re: Koronavirus / Covid-19 v Evropě

Příspěvek od Germanik1 »

Jak pro koho. Tchán si šel s kastrulkem do hospody pro jídlo, sedl si a flirtoval seservirkou a majitelkou. Zaplatil, zamyslel se, a s úsměvem na tváři vypustil potichu duši. Prateta odcházela 15 let na lůžku. A ne a ne se pustit. Je to jedno na co odejdu, ale až to netrvá dlouho. Ta rakovina s nárazem auta vypadá jako protekce tam nahoře
Udělám co musím.
Uživatelský avatar
Fabulous
Administrátor
Příspěvky: 7839
Registrován: 17.09.2011 20:33
Bydliště: Praha a okolí

Re: Koronavirus / Covid-19 v Evropě

Příspěvek od Fabulous »

OT
EU delenda est! - Ostatně soudím, že EU musí býti zničena.
Germanik1
Příspěvky: 265
Registrován: 21.02.2020 21:51
Bydliště: Praha

Re: Koronavirus / Covid-19 v Evropě

Příspěvek od Germanik1 »

Pardon 🙃
Udělám co musím.
Toran@ga
Příspěvky: 291
Registrován: 05.03.2015 17:02
Pohlaví: muž

Re: Koronavirus / Covid-19 v Evropě

Příspěvek od Toran@ga »

Tak mi to nedalo a trochu jsem zase hledal. Těch rozporů po celém světě je prostě čím dál víc.

např. :
Italský statistický úřad: Loni v březnu zemřelo na dýchací potíže více lidí než letos v březnu
„Na území Itálie zemřelo letos v březnu na dýchací potíže 12 352 lidí, loni v témže měsíci přibližně o tři tisíce více, totiž 15 189 a předloni dokonce 16 220,“ říká ředitel Italského statistického úřadu (ISTAT), Gian Carlo Blangiardo, v rozhovoru pro italský deník Avvenire.

https://www.avvenire.it/attualita/pagin ... sa-cambier
cipis
Sponzor serveru
Příspěvky: 2884
Registrován: 26.10.2012 12:27
Pohlaví: muž
Bydliště: blízko Brna

Re: Koronavirus / Covid-19 v Evropě

Příspěvek od cipis »

No kdyz se na jihu nic nedelo, tak je jasne, ze kdyz rozpocitaji ten sever i na jih, tak to vyjde jinak ...
Uplne stejne muzes secist treba nas a anglii, a take to najednou nebude tak hrozne na prumer.
Ta slova starosty, ze mu tam pomrelo 4x vic lidi jsou myslim jasna.
Uživatelský avatar
Fraktál
Příspěvky: 157
Registrován: 25.04.2013 16:56
Pohlaví: muž

Re: Koronavirus / Covid-19 v Evropě

Příspěvek od Fraktál »

Toran@ga píše:
05.05.2020 11:12
Tak mi to nedalo a trochu jsem zase hledal. Těch rozporů po celém světě je prostě čím dál víc.

např. :
Italský statistický úřad: Loni v březnu zemřelo na dýchací potíže více lidí než letos v březnu
„Na území Itálie zemřelo letos v březnu na dýchací potíže 12 352 lidí, loni v témže měsíci přibližně o tři tisíce více, totiž 15 189 a předloni dokonce 16 220,“ říká ředitel Italského statistického úřadu (ISTAT), Gian Carlo Blangiardo, v rozhovoru pro italský deník Avvenire.

https://www.avvenire.it/attualita/pagin ... sa-cambier
Tohle už se tady probíralo. Za mě se jedná o neporovnatelná data, vzhledem k opatřením nyní a ne-opatřením v předchozích letech. Navíc pojem "území Itálie" je taky nic neříkající, to by chtělo sledovat po menších regionech. Musel by se vzít v úvahu model koronavirus bez opatření, vliv opatření na šíření ostatních respiračních onemocnění atd.
FMJ
VIP
Příspěvky: 367
Registrován: 30.09.2012 17:54

Re: Koronavirus / Covid-19 v Evropě

Příspěvek od FMJ »

Dnes se ke mně dostala zpráva od insidera z domova pro seniory ve velmi uvolněném Švédsku. Ten člověk tam pracuje jako ošetřovatel. Oddělení s 12 seniory. Žádné zákazy návštev. Zdravotní sestry tam pendlují třeba i díky personálnímu podstavu mezi více domovy a nemocnicí. Poté, co 8 seniorů zemřelo na potvrzený koronavirus s naprosto jinými projevy, než je tomu u mladších ročníků - zvracení, průjem, úporná bolest břicha - tak až poté zavedli omezující opatření. To vše v době, kdy mohli čerpat ze zkušeností států, kde to kulminnovalo dříve. V případě ohrožených skupin zachovávali reaktivní, ne preventivní taktiku. Byť postupy u nás byly zpočátku zmatené, hodnotím je osobně mnohem lépe, než podivně liberální přístup, který spoléhá na doporučení a osobní předvídavost....Jak vidno, má své temné stránky...
Uživatelský avatar
bivoj
VIP
Příspěvky: 3091
Registrován: 03.09.2012 18:54
Pohlaví: muž
Bydliště: Tertium corpus de Solari system

Re: Koronavirus / Covid-19 v Evropě

Příspěvek od bivoj »

Jojo, Švédsko, to je případ. Kdosi tady postoval jakejsi sluníčkově propagandistický blábol o neškodlivosti Covidu, v jehož jednom z bodů se psalo:
14.Země bez zákazu vycházení a zákazů kontaktu, jako je Japonsko, Jižní Korea nebo Švédsko, nezažily negativnější průběh událostí než jiné země. Světová zdravotnická organizace (WHO) dokonce ocenila Švédsko, které nyní těží z vyšší imunity ve srovnání s zeměmi s omezeními.
Jasně, a proto mají jeden z největších poměrů mrtvých na počet obyvatel na světě (cca 12x více, než ČR!!!)...viz třeba:

Kde se stala chyba? Švédský experiment produkuje příliš mnoho mrtvých
Sic semper tyrannis.
PeFi
Příspěvky: 823
Registrován: 15.03.2014 13:01

Re: Koronavirus / Covid-19 v Evropě

Příspěvek od PeFi »

Chyba se očividně nestala jen ve Švédsku. Belgická přehlídka nekomeptence:
https://neviditelnypes.lidovky.cz/zahra ... ranici_wag
Pez
Příspěvky: 227
Registrován: 29.01.2020 16:14
Pohlaví: muž

Re: Koronavirus / Covid-19 v Evropě

Příspěvek od Pez »

Velmi dobrý rozhovor s ruským virologem. Je to sice delší ale stojí za přečtení.

https://denikn.cz/360090/rusky-virolog- ... .sznhp.box

Za vypíchnutí stojí:
Tvrdí i u vás někteří odborníci, že než ničit ekonomiku je lepší nechat obyvatelstvo promořit, normálně žít a počkat, až získáme kolektivní imunitu?

Můžeme tak postupovat, ale je třeba se smířit s tím, že 30 procent starých spoluobčanů zemře. A nejde jen o staré lidi. Někdo zkrátka onemocní a uzdraví se, jiný umře.

Mám na tohle jednoduchý recept: každému říkám, ať se podívá kolem sebe a spočítá si všechny starší příbuzné a přátele a všechny chronicky nemocné. Stačí, abyste měla vyšší tlak. Napište si ta jména na papírek a nakreslete si vedle nich křížek. S padesátiprocentní jistotou. Tak jděte a řekněte těmto lidem, že bude lepší je obětovat, aby se ostatní promořili.
flp
Příspěvky: 3
Registrován: 01.02.2020 23:14

Re: Koronavirus / Covid-19 v Evropě

Příspěvek od flp »

Inspiroval jsem se studií, kde na základě dotazů na vyhledávač tvrdí, že to ve Wu-Chanu začalo mnohem dříve (https://dash.harvard.edu/handle/1/42669767).

Zde jsou odkazy trendů vyhledávání za jednotlivé státy (příznaky jsem překládal přes google translate):

Itálie (vrchol 8. - 14. březen): https://trends.google.com/trends/explor ... ellolfatto

US (vrchol 15. - 21. březen): https://trends.google.com/trends/explor ... of%20smell

GB (vrchol 15. - 21. březen): https://trends.google.com/trends/explor ... of%20smell

Německo (vrchol 15. - 21. březen): https://trends.google.com/trends/explor ... chsverlust

Španělsko (vrchol 15. - 21. březen): https://trends.google.com/trends/explor ... l%20olfato

ČR ("takový divný průběh"): https://trends.google.com/trends/explor ... %C4%8Dichu

Je to za posledních 5 let, ale dá se to přenastavit na kratší období.
floky
Příspěvky: 253
Registrován: 17.12.2011 22:37

Re: Koronavirus / Covid-19 v Evropě

Příspěvek od floky »

Po tom čo vo švédsku začali rapídne stúpať počty nakazených...sa zrazu štatistiky tohoto zemského raja zmenili k nepoznaniu. Už tri dni (piatok, sobota, nedela) žiadny nakazený...Tušíte správne, švédi očividne prestali zverejnovať počty nakazených...

V tejto zemi sa zrejme deje / udeje niečo velmi vážne...kombinácia "ojebávania občanov" / ekonomika na dne / koronakríza zrejme dramatických rozmerov / počty imigrantov a inej kriminálnej lúzy dáva pomerne výbušnú zmes...
Uživatelský avatar
bivoj
VIP
Příspěvky: 3091
Registrován: 03.09.2012 18:54
Pohlaví: muž
Bydliště: Tertium corpus de Solari system

Re: Koronavirus / Covid-19 v Evropě

Příspěvek od bivoj »

Švédi dokonce ani nikdy nezveřejňovali počty uzdravených, jen počet mrtvých (a ten je dle některých zdrojů, stejně jako počet nakažených, značně podhodnocen a zmanipulován).

To, že najednou nemají žádné nové nakažené je pochopitelně nesmysl, jen prostě od minulého pátku, jak správně podotknul floky, přestali zveřejňovat data úplně tj. neposkytují data nejen o počtu nových případů, ale ani data o zemřelých. Něco jim tam solidně smrdí, viz např.: https://www.worldometers.info/coronavir ... ry/sweden/
Sic semper tyrannis.
Uživatelský avatar
Ulfhednar
Příspěvky: 50
Registrován: 09.06.2020 13:24
Pohlaví: muž

Re: Koronavirus / Covid-19 v Evropě

Příspěvek od Ulfhednar »

https://www.info.cz/svet/v-rakouskem-le ... 45548.html

85% zcela bez příznaků. Z cca 620 pozitivně otestovaných lidí něco přes 90 lidí mělo nějaké příznaky. Z nich 9 muselo do nemocnice. Čili 1472 otestováno, cca 620 pozitivních, z toho 530 bez příznaků, 90 s příznaky a 9 vážné příznaky. 1,4% pozitivních lidí skončilo v nemocnici. Jestli z těch 9 v nemocnici někdo umřel nepíší.
Zřejmě slušný a odolný oddíl.
Óðinn á yðr alla
Uživatelský avatar
proforma
VIP
Příspěvky: 2512
Registrován: 23.09.2014 14:11
Bydliště: tutajší

Re: Koronavirus / Covid-19 v Evropě

Příspěvek od proforma »

Vyborny rozhovor se slovenskym patologem, ktery pitval obeti covidu. Jak dlouho jsou mrtva tela infekcni? Co se z nich naucil? Co udelali na Slovensku dobre a co lepe? Jak se pripravuji na podzim?..

https://denikn.cz/391995/patolog-ktery- ... e/?ref=mpm

Patolog, který pitval slovenské oběti covid-19: Nejednu noc jsem doma spal v šatně
Veronika Folentová

Patolog Michal Palkovič provedl pitvu dvanácti lidem, kteří byli pozitivní na covid-19. Je to podle něj zajímavá nemoc, ze které se můžeme hodně naučit. Snaží se ji pochopit, abychom získali ty nejpřesnější informace.

V rozhovoru se dozvíte:

jak se změnily pitvy od začátku koronavirové krize dodnes,
proč se někteří patologové bojí pitvat,
jak se vinou covid-19 mění plíce a jiné orgány,
jestli bude po krizi méně celkových úmrtí než v běžném roce.

Od posledního úmrtí na covid-19 na Slovensku uplynuly dlouhé týdny. Jak to teď vypadá na patologii? Pořád kontrolujete, zda tělo není infikované koronavirem?

Pravidla, která jsme zavedli od 12. března, dosud platí. Když přijde tělo, o kterém máme pochybnosti a splňuje kritéria, která máme definovaná, testujeme ho. V ničem jsme nepolevili, systém je pořád stejný, ať je to úmrtí v nemocnici, nebo v terénu.
To, že to děláme dobře, potvrzuje, že jsme neměli žádné úmrtí, které by nebylo podchycené.

Koho testujete?

Momentálně máme definovaného pacienta s covid-19 podle plicní formy. Objevily se i zprávy, že se covid-19 projevil trombózami, infarkty a cévními mozkovými příhodami, ale jde pouze o ojedinělé případy.
Dnes tak testujeme lidi s podezřením na plicní formu onemocnění nebo třeba pacienty, u kterých smrt neumíme vysvětlit. Například pokud jde o mladé lidi s respiračními příznaky, kteří náhle zemřeli. U nich bychom dělali testy.
Momentálně máme kolem 80 takových případů, mezi nimi jsou i násilná úmrtí, ale například i úmrtí migranta na hranici s Polskem.

Celkově má Slovensko 28 úmrtí na koronavirus. Kolik z nich jste pitval vy?

Na Slovensku jsme provedli 19 pitev. Máme dvě pracoviště – na Antolské a na lékařské fakultě, kde jsme provedli 16 pitev. Z toho jsem já udělal dvanáct u lidí, kteří byli pozitivní na covid-19.
Pitvy děláme také při podezření a také u lidí, kteří byli pozitivní na koronavirus, tedy měli koronavirus, ale ne covid-19, a nezemřeli na něj. Stejně provádíme pitvy i u pacientů, kteří byli vyléčení a po určitém čase zemřeli. Takových bylo 38 úmrtí.

Jak vzpomínáte na první pitvu pacienta s podezřením na covid-19?

Dělal jsem první prohlídku člověka, který zemřel s podezřením na covid-19. Zemřel v okresu Revúca, bylo to 10. března. Byl jsem tehdy na lyžařském zájezdu s dětmi na Tálech a volali mi, že mají podezření na koronavirové úmrtí.
Prohlížející lékaři se báli, nikoho nemohli sehnat. Jel jsem tedy do Revúci do nemocnice, půjčil jsem si jednorázové ochranné pomůcky a udělal prohlídku mrtvého.

Měl jste strach?

Pro mě, stejně jako pro většinu patologů, je covid-19 infekční nemoc jako každá jiná. Není důvod ji dramatizovat ani podceňovat. Je třeba to brát realisticky. Máme podstatně dramatičtější a infekčnější onemocnění – HIV pozitivní pacienty a hepatitidy. Nebo třeba raritní nemoci jako Weilova choroba.
Bylo to nové pouze v tom, že jsme nevěděli, jako moc to je nebezpečné. Nevěděli jsme, zda jsou informace ze zahraničí relevantní. A tak jsme si na první pitvu oblékli všechny potřebné ochranné pomůcky. Vypadali jsme jako astronauti.

Co bylo kromě oblečení jiné?

Nepoužívali jsme vodu, ale chloramin. Pacienty jsme ani nepřekládali na stůl, ale nechali jsme je v transportních vacích. Nevěděli jsme, jak moc kontaminujeme prostředí. To bylo u první pitvy, u té poslední, kterou jsme dělali 15. května, jsme měli už jen roušky.

Znamená to, že těla nejsou tak infekční, jak se očekávalo?


Ano. Informace byly zmatečné. Vycházely z nevědomosti. Na jednu stranu jsme četli, že to není potřeba při pitvě s ochranou přehánět. Tělo při běžné kontaminaci není infekční více než obvykle. Ale také jsme četli zprávy z Lombardie, kde pitvy dělali v izolovaných prostorách s dýchacími přístroji, které recyklovaly vzduch.
Nevěděli jsme, a tak jsme byli raději opatrnější. Když jsme začali nemoc poznávat, začali jsme upravovat režim a nic se nestalo. Pravidelně jsme testováni.
Foto: Tomáš Benedikovič, Denník N

Takže ochranné obleky byste už u druhé vlny nepoužíval?

Není k tomu důvod. Už používáme i běžnou vodu, která se u nás čistí a smíchává s chlorem. Ale předtím jsme se báli, zda nekontaminujeme potrubí. Dnes víme, že virus nepřežívá moc dlouho.
Studie, které máme, jsou hodně strohé, ale říkají, že virus v mrtvém těle nepřežívá déle než tři až pět dní. Ani pitva není tak kritická. U živého je situace jiná, ale u mrtvého není tělo až tak infekční.

Jestliže víte, že je tělo infekční tři až pět dní, posunete pitvu, aby tělo bylo méně infekční?

Nemůžeme to udělat, protože různé metody, které používáme, vyžadují, aby se pitva provedla co nejdřív. Tělo poté podléhá rozkladu, což znemožňuje některé přímé důkazy. Proto se snažíme pitvu provést co nejdřív.

Opatření při pitvě jste už uvolnili, bojí se přesto vaši kolegové?

Ano, máme tady patology, které, když přijde pacient podezřelý na koronavirus, nepřesvědčím. Řeknou, že se bojí, a nutit je nebudeme.

Čím to je?

Myslím, že to je přenesená společenská atmosféra. Mnozí mají malé děti, žijí s rodiči. Pokřivovat obraz jim může také i ne celkem důsledná vědecká hloubavost a nedostatek informací.

Jak reagovali u vás doma, když věděli, že provádíte pitvy pacientů s covid-19?

Nejednu noc jsem spal v šatně. Největší hysterie byla po první prohlídce. Poté jsem se měl vrátit na Tále na lyžařský zájezd. Ale ve čtvrtek zrušili všechny lyžáky a i děti jely domů. Tak jsem jel rovnou domů. Když jsem přijel, manželka mě zprvu chtěla poslat do garáže, potom si to rozmyslela.
Hlavně když jsem prováděl první pitvy, moje okolí se hodně bálo. Žijeme s tchyní, kterou máme moc rádi. Báli jsme se, zda ji nenakazím, protože se hodně mluvilo o bezpříznakových pacientech. Byli jsme hodně obezřetní.
Naučili jsme se s tím rizikem žít. Nakonec si zvykli, že jsem s virem v denním kontaktu, neměl jsem příznaky a testy mi vycházely negativně.

Také ty ale zřejmě pomohly uklidnit situaci, ne?

Ano, ale to je falešná jistota. Manželka také pracuje na patologii a ví, že když mám teď test negativní, neznamená to, že i za tři dny bude situace stejná. Bylo to náročnější období, ale je u mě zvyklá.
Tchyni jsme tehdy izolovali. Máme dvě poschodí a ona byla na jednom, ze kterého nevycházela. Vyhýbali jsme se jí, abychom si to pak nemuseli vyčítat.

Máte za sebou také test na přítomnost protilátek, zda už jste nemoc prodělal?


Testovali mě téměř každý týden, pravidelně mi dělali také protilátkové testy, nemoc jsem neprodělal. Připravili jsme postup, jak se dají používat rychlotesty a jsou účinné. Testovali jsme s nimi pacienty od začátku dubna. V polovině dubna jsme je zavedli plošně a zjistili jsme, že testy fungují a není důvod je nepoužívat.
Ze začátku jsme to vnímali tak, že byl nakoupený materiál, zkusili jsme tedy připravit metodu, aby materiál měl význam. Například jsme zjistili, že rychlotesty jsou falešně pozitivní u pacientů s určitou rakovinou plic nebo s vysokým poměrem tuku v krvi. Učili jsme se za pochodu, jak se nemoc chová a zda můžeme testům věřit, nebo ne.
Rozběhli jsme testy protilátkové i antigenové – ty bohužel nefungují ze stěrů, ale pouze pro vzorky přímo z plic. Umíme je použít a používáme je. Je to výborná screeningová metoda, kterou používáme jako jediní na světě.

Jak jste zjistili, že to funguje?

Dostali jsme protilátkové testy a řekli nám, že nefungují. Bylo to v čase, kdy jsme měli pouze jedno úmrtí. Vycestoval jsem do Vídně, kde jsem otestoval další pacienty. Začalo nám to vycházet.
Začátkem dubna se začala množit úmrtí a zjistili jsme, že není důvod, abychom testy zahodili. Antigenový test má výsledky do 15 minut. Běžně tyto testy nefungují, protože by viru muselo být opravdu hodně.
Začali jsme přemýšlet, k čemu by šel využít, když už jsme měli otevřené tělo a měli jsme přístup k různým tkáním. Zkoušeli jsme hlen, průdušnici, ale ty nefungovaly.

Co fungovalo?

Plíce fungovaly spolehlivě. Zjistili jsme, že horní vrstva centrifugátu z plic je vysoce pozitivní na vir. Potom jsme se snažili metodu zjednodušovat a zjistili jsme, že stačí do plic píchnout jehlu a vzít část vzorku. Tělo tak nemusí být otevřené. Vzorek zalijeme protilátkou a pod UV světlem vidíme, zda tam je vir.
Antigenový test nám ukáže vir, ne protilátky, a výhoda je, že netrvá osm hodin jako PCR test, ale 15 minut. Děláme je plošně. Ale když se mě zeptáte, jako bychom je dělali při 800 úmrtích denně, řeknu, že si to nedokážu představit. Připravujeme se však na to a jsme připraveni i na druhou vlnu, pokud by přišla.

Z čeho jste vycházel, když jste si myslel, že u nás bude 800 úmrtí denně?

Ze světových statistik. Byl jsem začátkem března ve Francii a tam už začínala panika. Říkal jsem si, že se děje něco špatného. Tehdy jsme pro Úřad pro dohled nad zdravotní péčí začali nakupovat materiál. Věděli jsme, že musíme jednat rychle.
Postupně jsme si udělali zásoby spotřebního materiálu na šest měsíců. Zabezpečili jsme se velmi dobře. Nestalo se, že bychom přestali pracovat, protože bychom neměli v čem provádět pitvy nebo prohlídky mrtvých. Věděli jsme, že to, co přijde, bude špatné.
Teď bychom měli analyzovat, jak reálně špatné to bylo. Pokud bychom měli přesnější data, mohli bychom přijmout i cílenější opatření. Takto jsme se připravovali na medicínskou katastrofu.

Co to znamená?

Je to standardní postup, který učíme také na školách. Je to situace, kdy se nějaká aktivita vymkne standardním procesům. Připravovali jsme se, že to může být až tak špatné. Stejně se připravujeme na druhou vlnu, která pokud přijde, nebude mít pravděpodobně takový rozsah jako první. Ale připravujeme se na to, že to může být znovu špatné.
Aby to nebylo špatně pochopeno – neočekáváme, že by k takové katastrofě došlo, ale pokud by se to stalo, budeme na ni připraveni.

Statistiky úmrtí jsou ve světě různé. Jak to funguje na Slovensku? Kdo je započítán do 28 oficiálních úmrtí na covid-19?

K úmrtím se přistoupilo nejednoznačně. Například v Rakousku počítají mezi úmrtí na covid-19 i násilnou smrt, tzn. pokud někdo zabije člověka pozitivního na koronavirus. To podle mě není správné. Také Itálie má ve statistice absolutní chaos.
WHO definovala úmrtí na covid-19, ale pozdě. Jde o stejnou definici jako u chřipky. My však postupujeme podle pravidel hlášení do TESSY. Tam se nahlašují všechny monitorované infekční nemoci. V systému jsou jasně definovaná kritéria – člověk musí mít rozvinuté onemocnění covid-19.

Jak to vypadá v praxi?

Zvolili jsme si čtyři kategorie. Jedna je jasně definovaný covid-19, který má zejména plicní projevy.
Ve druhé jde o pacienty, u kterých je přidružená rozvinutá plicní forma koronavirové nemoci, ale pacient zemřel z jiné příčiny – na Slovensku takového zatím nemáme. Například pokud měl ten člověk infarkt a zároveň plicní formu koronavirové nemoci. Tehdy neumíme rozlišit, zda onemocnění covid-19 přispělo k úmrtí, nebo ne.
Pokud někdo má rozvinutou plicní formu onemocnění, přetěžuje to oběh a srdce je hodně zatíženo, může dojít k infarktu myokardu. Tehdy neumíme vyloučit, že důvodem smrti je covid-19, i když pacient zemřel na infarkt.

Takové oběti by patřily mezi 28 oficiálních obětí covid-19?

Ano, ale takový případ zatím nemáme. Všech 28 zemřelých pacientů mělo rozvinutou plicní formu covid-19.
Třetí kategorie jsou pacienti, kteří jsou na koronavirus pozitivní, ale zemřeli na jinou příčinu. Máme zatím jednoho takového pacienta. Měli jsme ještě jednu pacientku, ale ta byla po testech negativní.

Jaká je poslední skupina?

Jde o pacienty, které neumíme z nějakého důvodu klasifikovat. Tuto skupinu jsme zařadili, protože jsme se připravovali na extrémní vlnu úmrtí – čekali jsme 800 obětí denně, jako tomu bylo v Itálii.
Zvažovali jsme, co budeme dělat v situaci, pokud by počet obětí takto narostl. Od poloviny dubna jsme spustili plošné testování, zavedli jsme u mrtvých antigenové testování i PCR testy, abychom měli přehled a aby se nestalo, že na covid-19 zemře někdo, o kom nevíme. Pokud bychom o obětech nevěděli, mohlo by vzniknout komunitní šíření.
Do čtvrté kategorie bychom zařazovali pacienty, které nemáme šanci podchytit, ty bychom následně analyzovali jiným způsobem a do té doby bychom je nezařazovali do oficiální statistiky. Teď zavádíme takzvaný follow-up, tzn. sledujeme, zda pacienti, kteří byli v minulosti pozitivní, nezemřou. Když zemřou, budeme analyzovat, co bylo příčinou.

Sledujete pouze aktuálně nakažené?

Ne, také ty, kteří se uzdravili. Prošetřujeme také úmrtí pacientů, kteří byli pozitivní, vyléčili se a následně zemřeli.

Do kdy je takto sledujete?

Do konce roku. Možná i déle podle toho, jak dlouho bude pandemie trvat.
Úřad veřejného zdravotnictví ve své studii ukázal, že jsme měli nakažené zejména mladé lidi. U nich se zřejmě nedá říct, zda za pět nebo šest let nebudou mít následky covid-19, který prodělali.
Proto je budeme sledovat, abychom měli o nemoci víc poznatků, abychom ji pochopili. Ne proto, že by se znovu objevila, ale pokud by se objevil jiný typ infekčního onemocnění, můžeme na něj být lépe připraveni a účinněji nasadit potřebné nástroje.
V Itálii bylo podle pozdějších informací mnohem více obětí, protože ty, které nezemřely v nemocnicích, netestovali. My jsme měli nízký počet obětí. Nehrozí, že je statistika úmrtí na covid-19 podhodnocená?
Může nastat i opačný problém, že budou statistiky extrémně nadhodnocené. Jediný způsob, jak zjistíte, zda analýza sedí, je přes takzvaná excesivní úmrtí. Dělá se to tak, že si srovnáte průměrnou úmrtnost za určité období s daným obdobím během pandemie koronaviru. Z toho zatím vychází, že umíralo více lidí než obvykle.
Otázkou je, zda jde o covid-19 pacienty, nebo jen pacienty pozitivní na koronavirus, kteří zemřeli z jiných příčin, anebo pacienty, kteří někdy byli pozitivní, ale v momentu úmrtí už nemuseli být. V tomto případě by byli statistiky úmrtí extrémně nadhodnocené, nikoliv podhodnocené.
Osobně si myslím, že jsou spíše nadhodnocené, protože se nerozlišuje pozitivní pacient na koronavirus od pacientů s rozvinutou plicní formou covid-19, v mnoha zemích se netestují mrtví a podobně.

Do statistiky by se tedy měli počítat pouze ti, kteří zemřeli přímo na rozvinutý covid-19?

Ano, protože to je podstatné pro zhodnocení epidemiologické situace a opatření. Protože to, kolik pozitivních lidí na koronavirus zemřelo při nehodě, pro epidemiologická opatření až tak podstatné není.

Jestliže pacient pozitivní na koronavirus zemře na infarkt nebo na cévní mozkovou příhodu, ne na zápal plic, dá se říct, že to spolu nesouvisí?

Na to je ještě moc brzy. Pořád nemáme dostatečně analyzované onemocnění. Pokud by však platilo, že covid-19 způsobil i jiné úmrtí, nejen symptomatický zápal plic, měli bychom už na Slovensku dávno komunitní šíření. Pokud by totiž pacient zemřel na něco jiného, propadl by nám přes výběr a lidé v jeho blízkém okolí by byli nakažení. To se však nekonalo.

Předpokládáte, že když se budou analyzovat světová data a očistí se od násilných trestných činů a podobných věcí, bude celosvětový počet mrtvých na covid-19 výrazně nižší?

To, co je dnes ve světových oficiálních statistikách, nejsou pouze lidé, kteří zemřeli následkem covid-19. Mohou to být lidé, kteří měli infekci před měsícem, a zemřeli jako negativní. Nevíme, jak na tom byli před úmrtím a co jejich smrt způsobilo. Mohou to být pacienti, kteří zemřeli násilnou smrtí nebo měli nádor, ale byli pozitivní na koronavirus. Takové pacienty máme také na Slovensku a jsou v samostatné kategorii.
Dobře zpracované statistické údaje by měly být navázané na epidemiologická opatření. Například víme, že z 28 úmrtí na Slovensku bylo 21 v domovech sociálních služeb. Pokud bychom věděli, že v Itálii velká většina lidí s covid-19 zemřela v domovech sociálních služeb, mohla být opatření celosvětově lépe zacílená.
To neznamená, že jsme měli špatná opatření, to vůbec. Ale pokud bychom měli v úvodu pandemie lépe strukturované informace, mohly být mnohem zacílenější.

Jak vypadají plíce pacientů s covid-19?

Je tam těžký intersticiální zápal. Jde o typický, ne hnisavý zápal. Plíce vypadají, jako by „zmasitěly“. Nejsou vzdušné. Když je ponoříte do tekutiny, neplavou. Taková plíce neplní svou funkci, přetížené srdce potom selže.
Plíce s covidem vypadají katastrofálně. Vidíte to laickým okem. Když pacient s covidem zemře, je to proto, že neměl čím dýchat. Mluví se o černých plicích kvůli četným krvácením, která souvisejí s těžkým zápalem.

Existují typické koronavirové plíce?

Ne. Měli jsme pacienta, který zemřel na chřipku, a pouhým okem byl problém rozeznat plíce po chřipce a po covid-19. Vypadají identicky. Proto potřebujeme metody a testy, abychom dokázali říct, že to je covid-19. Měli jsme na Slovensku také SARS a plíce vypadaly hodně podobně.

Mění covid-19 i jiné orgány?

Víme, že virus napadá buňky s receptory, které se nacházejí také v jiných orgánech, ale nikde není popsané, že by pacienti ve velkém umírali například na infarkty. Jsou to spíše pouze individuální případy.
Velká většina pacientů má plicní formu covid-19 a na ni umírají. Pravděpodobně jsou napadené také další orgány, ale zřejmě to nemá tak devastační účinek jako v plicích. Je to proto, že koncentrace těchto receptorů je nejvyšší právě v plicích.

Rozdíly na srdci nebo v jiných orgánech jste neviděl?

Oběti covid-19 měly průměrný věk 80 let. Tito lidé jsou udržováni při životě díky medikaci, jinak by zemřeli. Dostávali léky, aby jejich srdce dokázalo fungovat. Proto je hodně těžké mluvit o změnách v jiných orgánech.
Ve světě jsou uváděny trombózy, ale nemáme důkazy, že by to byl rutinní nález. V plicích byly také menší krevní sraženiny, ale je to průvodní jev a patří to do plicní formy covid-19. Na pacientech, které jsme pitvali, jsme neviděli jiné, virem způsobené následky kromě plic.

Jaké byly oběti koronaviru na Slovensku, spojovalo je něco?

Vysoký věk, všichni měli plicní formu. Měli různý stupeň destrukce plic a v menší míře různé superinfekce. Znamená to, že k zápalu plic se připojila ještě například plíseň nebo nějaký typ bakterie.
Měli standardní, k danému věku očekávatelné civilizační nemoci, které komplikovaly léčbu. Nasazená léčba tak neměla takovou odezvu jako u mladého člověka.

Hodně se mluvilo o obezitě jako o rizikovém faktoru. Jak to bylo u nás?

Také u nás mělo více z nich nadváhu, někteří byli obézní. Každý obézní pacient má omezené dýchání tím, že má výše položenou bránici. Když má omezené dýchání, průběh jakékoliv nemoci plic bude pro něj těžší.

Když se na to podíváte zpětně, byla na Slovensku panika?

Byla tady společenská neinformovanost. Zažil jsem válku na Blízkém východě a tam byla panika. Toto byla spíše nejistota z nedostatku informací a z toho, že se informace různily.
Na jedné straně stála nezvykle extrémní opatření státu, na druhé extrémní zlehčování v některých médiích. Také o rouškách se dlouho tvrdilo, že jsou zbytečné.

To dlouho tvrdila i WHO a nošení roušek zpochybňovala.

Ano. Ale teď už tvrdí něco jiného. Přitom nejde pouze o bariéru, ale také o to, že když máte roušku, nesaháte si na tvář. Běžně děláme 25 mimovolných pohybů, většinu na tvář. Když máte roušku, neděláte to.
Nejednoznačnost informací vytváří nejistotu a také nedůvěru k opatřením. Přitom opatření zastavila šíření na začátku a zachránila nás od vysokých počtů úmrtí. Byla přesně a dobře načasovaná.

Pokud by přišla druhá vlna, neobáváte se, že lidé nebudou opatření tak ochotně dodržovat?


Vidíme to u všech epidemií, také tam je zpochybňování a revolta proti opatřením. Slováci mají respekt před opatřeními, ale mají také nedůvěru vůči druhým.
Mluvil jsem s Angličany na Slovensku, kteří se mě ptali, proč máme tak nízký výskyt onemocnění. Předložil jsem jim vědecké odůvodnění, ale oni si mysleli, že je to proto, že jeden Slovák tomu druhému nedůvěřuje.
Ve Švédsku se řekne, že se má něco dodržovat, protože to je dobré, a lidé to dodržují. My takto nastavení nejsme, potřebujeme diktát, zákon a prověřování, zda se dodržuje. A protože to takto je, nedůvěřujeme jeden druhému a raději se chráníme. I to sehrálo určitou roli.

Diskutuje se, jaký bude mít koronavirus vliv na jiné lidi a celkový počet úmrtí. Na jednu stranu bylo méně autonehod, také některá onemocnění se karanténou potlačila, na druhou stranu se mnoha lidem oddálila péče při jejich chronických onemocněních. Máte data o tom, jaký dosah na úmrtí měl covid-19?

Za první čtyři měsíce, když jsme srovnali rok 2019 a 2020, je o 1050 méně mrtvých v terénu mimo nemocnice. Nemocnice přijímaly řádově o polovinu méně lidí než během běžného období, a proto si nemyslím, že tam umíralo více lidí než obvykle. Ale data z nemocnic zatím nemáme.
Velký podíl na poklesu úmrtí mimo nemocnice mají násilná úmrtí, kterých bylo méně. Bude mít na tom podíl také to, že bylo méně operací, protože operace s sebou vždy nese riziko. A pečovali jsme o sebe – byli jsme uzavřenější, chodili jsme do přírody. Bylo také méně stresu, protože mnozí lidé nechodili do práce.

Takže ve finálním součtu po koronaviru bude méně úmrtí?

Na to je ještě brzy. Čísla je třeba zhodnotit až na konci roku, tehdy uvidíme, zda například chronických a psychiatrických pacientů umíralo víc než obvykle. Přijdou také ekonomické starosti, se kterými mohou být také spojena nějaká úmrtí.
Razantnímu nárůstu úmrtí zatím nic nenasvědčuje. Vidíme to také u úmrtí na chřipku, která během koronakrize rapidně klesla – dezinfekcí, rouškami, ale také odstupem a karanténou. Také u chronických pacientů šlo pouze o tři měsíce výpadku. To není tak dlouhá doba na nějaké seriózní hodnocení.

Jaká nemoc je covid-19?

Pro mě jako patologa je velmi zajímavá, protože se z ní umíme hodně naučit. Máme velmi málo informací. Pitvali jsme 70 procent pacientů zemřelých na Slovensku, máme nejvyšší podíl ve světě. Ale je pravdou, že jsme měli velmi málo obětí. Snažili jsme se to pochopit, abychom poskytli co nejpřesnější informace. Na základě přesných informací dokážete lépe zacílit opatření.

Co by se dalo udělat jinak?

Domovy sociálních služeb, nemocnice a agentury domácí ošetřovatelské péče měly být zcela v karanténě. Personál by se měl střídat v dvoutýdenních cyklech. Tak jak to bylo na konci v Pezinku a Martině.
V Lombardii, jelikož o nemoci nic nevěděli, každého pozitivního hospitalizovali a přetížili si nemocnice do té míry, že začaly kolabovat. Najednou přišly mladší ročníky, které byly pozitivní, a nebyly volné ventilátory. Nezvládli situaci.

Některé země se pokusily o volný průběh epidemie, tzn. nezaváděly opatření, aby se vytvořila kolektivní imunita…

Té se nedosáhne nikdy v žádné zemi.

Proč?

Infekčnost nemoci je sice velká, ale všude byla opatření, která minimalizovala přenos. Švédsko a Británie přišly na to, že systém není dobrý, protože se nenakazilo potřebných 60 až 70 procent populace. A také proto, že to výrazně poškozovalo ekonomiku.
Krátkodobé omezení je možná pro ekonomiku méně drastické, než když jsou uvolněná opatření a továrny se zavírají, protože zaměstnanci jsou nemocní. Drastická opatření nám získala čas, abychom nemoc poznali a aby se pacienti bez příznaků vyléčili nebo byli minimálními přenašeči. To je způsob, jakým bychom měli zvládat další pandemie nebo vlny respiračních infekcí, které zanedlouho určitě přijdou.

Proč přijdou?

Protože to je daň za to, že žijeme konzumně a ve velmi úzkém kontaktu. Přispívá k tomu i migrace a cestování. Žijeme v úzkých komunitách, máme open space kanceláře, nákaza se proto šířila rychle.
Náš systém života je efektivní, ale je také náchylný k šíření infekcí. Jsme zvyklí nechodit do přírody a jdeme raději do nákupního centra, kde se infekce šíří rychle. Proto jsem přesvědčený, že to přijde znovu. A pokud nebudeme mít lék ani vakcínu, budeme muset znovu bojovat přísnými epidemickými opatřeními, protože jiný způsob boje zatím neznáme.
Důležité bude, aby jednotlivé státy plošně zhodnotily zavedená opatření a jejich rozvolňování, aby si každý z nás z tohoto období vzal ponaučení.

Autorka je redaktorka slovenského Denníku N.

Přeložila Zuzana Uhlárová.
Nikdy neříkejte, že něco nejde. Dříve či později se totiž vždycky najde nějaký blbec, který to neví, a udělá to.
Uživatelský avatar
devlop
Příspěvky: 1820
Registrován: 22.09.2014 18:52
Pohlaví: muž

Re: Koronavirus / Covid-19 v Evropě

Příspěvek od devlop »

vzpomínáte na zprávy o tom, jak mladí "jenomchřipkaři" pořádají v USA "Covid párty", kde si pozvou jedince s pozitivními testy a soutěží o to, kdo se od nich nakazí dříve...

tak tady máme jednoho výherce, který to dotáhl úplně do konce...

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_kha

"Americká lékařka zveřejnila příběh třicetiletého pacienta, který v její nemocnici zemřel v souvislosti s koronavirem. Tím se nakazil na takzvané covidové party, kam se popírači pandemie chodí nakazit. Patřil mezi ně i tento mladý muž. Až na smrtelné posteli mu došlo, že koronavirus asi nebude hoax."
Uživatelský avatar
bivoj
VIP
Příspěvky: 3091
Registrován: 03.09.2012 18:54
Pohlaví: muž
Bydliště: Tertium corpus de Solari system

Re: Koronavirus / Covid-19 v Evropě

Příspěvek od bivoj »

S pozůstalými po člověku, který, ač nechtěl, tak dostal Covid-19 a zemřel, soucítím. Ale s idiotama, blbečkama a popíračema soucit opravdu nemám a fakt, že se nakazí a případně zemřou mě nechává naprosto chladným.

Takže nějaký příběh, ze kterého "puká srdce" se tady v tomto případě absolutně nekoná. Debil a blbeček (v jedné osobě) tomu šel naproti, takže se nikdo nemůže divit, že to dopadlo, jak to dopadlo...
Sic semper tyrannis.
Uživatelský avatar
Rafael
Příspěvky: 2329
Registrován: 07.12.2017 17:26
Pohlaví: muž
Bydliště: Valašské království

Re: Koronavirus / Covid-19 v Evropě

Příspěvek od Rafael »

Jen tak pro zajímavost. Nějak přínosný mi ten článek nepřijde.
Ale kdyby někdo chtěl, tak ho tu nakopíruji.

26. července 2020
Bavorsko sleduje vývoj v České republice se znepokojením. Proticovidová opatření, která patří několik měsíců ve spolkové zemi ke každodenní rutině, se v Česku v tuto chvíli zdají být nepředstavitelná.
Je pátek 24. července. V Bavorsku právě končí školní rok a začínají letní prázdniny. Tento den obvykle kolabují dopravní tepny v zemi pod návalem domácích turistů ve směru na jih. Letos nikoli. Většina Bavorů se na zahraniční cestu k moři nechystá.
A do hledáčku zájmu západních sousedů momentálně nepatří ani návštěva Česka. „Chtěl jsem projet několik vašich dalších památek, které jsou úžasné, ale neláká mě jezdit do země, která má podstatně vyšší denní přírůstky než Německo,“ říká třiapadesátiletý bavorský lékař.
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_sub
A. Lincoln: Kdybych měl 8 hodin na pokácení stromu, 6 bych strávil broušením sekyry.
Odpovědět