Tak člověk teda podle tebe musí přimout osud tak jak je až do konce?kennyjirkoff píše:sebevraždu nikdy!
je to jen pro sraby, a já věřím že potom následuje tvrdý trest (každé náboženství toto odsuje, a varuje před tím, a trest jinak interpretuje) ... člověk musí přimout osud tak jak je až do konce
MUSÍ? Proč?
Prožil jsem situaci, kdy jsem si šáhl na fakt hluboké dno. Znovu jsem se pak musel naučit dejchat, hejbat se, mluvit, trefovat se do huby, psát, chodit, běhat, nakonec i jezdit na kole... ale tohle nejsou situace, kdy by to vše měl člověk vzdát a všechno skončit. Tady je potřeba vydržet a nevzdát to.
Velmi živě si však dokáži představit situace, kdy sama má další existence může ohrozit jiné. Třeba situaci, kdy by ze mne mohli vymlátit něco, co by mohlo ohrozit jiné, ať už blízké, či třeba "pouhé" spolubojovníky. A nevěř, že bys v takové zapeklité situaci vydržel a nepromluvil. V této věci ani ten největší frajer nemá šanci - je to jen otázka času a zručnosti.
Dokáži si představit i jiné situace, kdy by ukončení vlastního života bylo tou nejlepší volbou; ostatně ty jistě též. Pak by se teprve ukázalo, kdo je skutečný frajer.
Nějaké ty náboženské výhrady mám coby neznaboh na háku, ty se mne netýkají, anžto na boha, bohy či jakékoliv nadpřirozeno se všemi těmi posmrtnými tresty nevěřím. Mám v tom i výhodu, věděl bych do čeho jdu, umírání už jsem si totiž důkladně, i když jen nanečisto, vyzkoušel. Leč to už je jiná story.