Covidové ZOMBIE se valí!

[Rafael]

Vředová nemoc genitálí se nakonec ukázala léčitelná. Aspoň doktoři to tvrdili.
Sice připustili, že by to mohla být nějaká zmutovaná forma korony, ale ty vředy se jim podařilo i s pomocí primitivních antibiotik a důsledné dezinfekce celkem úspěšně léčit.
Ale i tak varovali před nepodceňováním a nabádali k vyhledání lékářské pomoci.
*
Naproti tomu ve Městě kde se ta nákaza mimořádně rozšířila byla bagatelizována a nejrůznějšími "odbornými kapacitami", tvzeno, že se o nic vážného rozhodně nejedná. Že stačí si jen přirození omývát vlažnou vodou.
*
Že nákaza zřejmě vznikla v komunitním centru Chcípnul pes se samozřejmě nezmínili.

Naopak důrazně varovali před léčením které se provádí ve Mlýně a v okolí.
To podle jejich štvavé propagandy spočívá v úplné kastraci. Včetně zavedení cévky pro močení a slogamu - "To byste snad nechtěli!"
*
A uváděli i konkrétní případ. Že v Černé Perle je už většina mužů kteří se dají nazvat:
"Černý Bez"!

Z Kroniky Mlýna

[drigon]

V Zakázané čtvrti to vypadalo. No, jako po sexuálním mejdanu s vetřelcem. Vředovka, jak onu nemoc nazvali se jim tam značně rozšířila. Ve Městě se sice vyskytlo několik případů, ale to bylo většinou mezi jedinci lehčích mravů. Doktoři použili antibiotika. Sice se jednalo v podstatě o starou verzi antibiotik, jak to v laboratoři nazvali "pravěkých". Ta zabrala a většina lidí se z toho dostala bez následků. Akorát dva kamarádi dopadli dost bledě. Mezi sebou se předháněli který z nich uloví více ženských. A výsledek se dostavil. Nejenže nakazili několik žen (ty se vyléčily), ale nemoc se snažili tak dlouho skrývat až doktorům nezbylo nic jiného než jim genitálie amputovat. Nádavkem ještě dostali obvinění z šíření nebezpečné nemoci. Výsledek soudu není doposud znám.
...
Rozhovor mezi Jirkovým otcem pokračoval dál.
Palcát se zamyslel a povídá: vy jste důlní inženýr a paša má hnízdo v Koněpůlkách. Tam se co vím nic netěží. To mi nějak nejde do hlavy.
To máte pravdu, pronesl Jirkův otec. Ale zpracovává. Máte tam rafinerii, chemičku a hlavně elektro průmysl. Po nějaké elektro výrobě vedle trati jim tam zůstalo několik hal. I s vlečkou. Tam jsme vozili lithiový koncentrát a oni ho tam zpracovávali dál.
Ten Paša má sídlo kousek od Koněpůlek. Co vím má každé pondělí schůzi na městském úřadě a pak jede Zelenou bránou přes Grétinu třídu do fabriky. Má dva pancéřované mercedes a nikdo neví v kterém sedí.
Martin s Palcátem a Slepičkou se na sebe podívali. .
Křižák se pousmál a pronesl: to by mne zajímalo, jestli má šavli a "sršní hnízdo" na hlavě. A rozesmál se.
Jirkův otec se zasmál a odpověděl: kdepak, on se v orientální kultuře shlédnul a nechá si tak říkat. Ale nenechte se mýlit. Ve skutečnosti je to bezohledný psychopat. Těm nad ním leze do zadku (to bylo samé ano prosím) a na podřízené je krutý. Viděl jsem, jak nechal popravit velitele oblasti jenom za to, že jste mu vzali Žár a zlikvidovali několik konvojů. A myslím, že po tom co se tady dělo tam bude docela veselo.

[drigon]

Porada hospodářské správy ve Městě.

Podle vedoucích se začal projevovat nedostatek roštů, litinových plátů na kamna a dalšího železářského zboží. Již byla zahájena výroba železa v primitivních pecích zvaných dýmačky. Ale výsledné železné houby měly hmotnost maximálně několik kg. Navíc železo z nich bylo měkké, vůbec nešlo použít jako litina. Proto byla oprášena myšlenka dřevo uhelné vysoké pece. Před časem byla odložena, jenže tenkrát bylo železného materiálu ještě dost a území Spřátelených skupin bylo podstatně menší. Nyní, po změně poměrů došlo k oprášení této myšlenky. Zvláště když se z historických dokumentů podařilo zjistit že v minulosti v oblasti výroba železa tímto způsobem probíhala. Bylo zde těženo několik povrchových a tři hlubší ložiska železné rudy. Měla sice kovnatost okolo 30%, ale jak si řekli: když to šlo tenkrát, půjde to i teď. A vždyť tenkrát železárny ve Starém Ransku zaměstnávaly přes 1000 lidí.
Na poradě též vyvstala otázka spotřeby dřevěného uhlí. Odbočkáři na to zareagovali: vždy mezi Městysem, Lípou a Odbočkou je velká lesnatá oblast. Z Města: už několik let sázíme do podmáčených a nevyužitých oblastí rychle rostoucí stromy (olše a tak podobně). Když se tento způsob využití špatných pozemků rozšíří dál, budeme mít surovinu jak pro výpal, tak i pro vytápění...
Porada trvala dlouho do noci. Byly probrány i jiné výrobní procesy. Výsledkem všech zúčastněných stran byla následující dohoda: přes zimu se budou věnovat studiu historických pramenů, vyhledávání vhodných lokalit a výběru personálu.
Nakonec řekl od Palcátu: to, co bylo v zemi budováno několik století dokázala zmatená ideologie spolu s korupcí a vlezdoprdelkovstvím zničit za pár desetiletí.
V podstatě budeme muset začít od nuly. Jen s tím co známe a co máme na místě. Nevíme, v jakém stavu jsou doly na černé uhlí a jestli se podaří rozjet výrobu na Ostravsku. Ale musíme si vystačit s tím, co zde máme. Jako naši předci. Ti taky takhle začínali a postupně se dopracovali k lepšímu.
Do rozhovoru vstoupil hospodář, který debatu o tavbě železa sledoval sice z povzdálí, ale s velkým zájmem.
Probíhá množení koní a dobytka. To železo budeme potřebovat taky na pluhy a další náčiní.
Jo, a nezapomeňte na zbraně. Ať s těmi pluhy nemusíme orat pro jiné. Dodal na konec porady.
Poté byla ještě zmíněná možnost směny železa za jiné výrobky z jiných území. Pokud se s nimi podaří navázat užitečnou spolupráci.
Po skončení porady se její účastníci vydali buďto domů, nebo do ubytovny.
Na východní obloze se objevil proužek světla. Zprvu slabý, ale postupně sílil. Sud s vodou se pokryl tenkou vrstvou ledu. Dopoledne ho vylili a uklidili.

[drigon]

Po skončení rozhovoru s Jirkovým otcem Martin s ostatními veliteli řešil nastalou situaci. Informace, které se od něj dozvěděli jim přišli zajímavé. I když se vyskytly jisté pochybnosti o jejich věrohodnosti. O Pašovi již měli nějaké kusé informace z minula, ale to, že se jedná o "domácího" kolaboranta je celkem dost překvapilo. Popis Paši jednoho z velitelů Křižáků zaujal, tudíž se po skončení rozhovoru za Jirkovým otcem stavil a přes půl hodiny se o něm bavili. Poté se velitel vrátil zpět za ostatními a pronesl: já toho hajzla znám.
To zapůsobilo jako bomba. Ostatní na něj nevěřícně koukali s otevřenou pusou.
První zareagoval Palcát: to si snad děláš kozy, vole? Řekl.
Ne, nedělám si kozy, a ani voly, ale znám ho z fabriky kde jsem dělal před rozpadem. Zareagoval s úsměvem Křižák.
Cos dělal? Vyzvídali ostatní.
Mistra na soustružně. Dělali jsme věci do aut a koupil nás cizí majitel. Tohohle zmetka najal na "optimalizaci". První co udělal bylo, že lidem zakázal sedět. Ženské, co dělaly montáž celků na stole si musely stoupnout. A pak je akorát bolely záda. Protože stoly zůstaly nízké a musely se hrbit. Zrušil kantýnu a z jídelny vyházel židle a stoly. Nechal tam dát krmelce jako v nádražním bufetu. Aby lidi hned mazali makat a neprosedávali jeho drahocenný čas. A další. Když se někdo ozval, tak ho přeřadil na jinou směnu. Nebo vyhodil.
Martin: všiml jsem si tvého zbystření, když mluvil o elasťákách. To on je ještě ujetý?
Ne, on hodně jezdil na kole. Kolikrát v tom chodil po fabrice. Když nás přijel zkontrolovat na odpolední, nebo noční směně. To pak v elasťákách klidně chodil i po dílně. Ale na ranní měl vždy oblek. Mne se tohle vybavilo jak Jirkův otec mluvil o tom, jak si ho pozval na kobereček k sobě do sídla a on v tom chodil doma. Jestli trénoval se ho nezeptal, akorát co jsme si ve fabrice všimli to měl na sobě dost často. Tenkrát jsme mu říkali "Elasťák".
Martin dostal záchvat smíchu. "Elastickej Paša. To se povedlo". Vyprskl smíchy. Po zasmání se začali řešit co s tím. Slepičku napadla "eliminace nepřítele".
Křižák na to poznamenal: hele, Jirkův fotr říkal, že tam mají málo lidí na práci. Co jim jich tam pár poslat. Nechají se zaměstnat, omrknou situaci a dají nám vědět.

[Rafael]

Na poradě hospodářské správy se probírala spousta témat. A nejde se věnovat všem najednou. Tak dnes jen jedno.
"Historici", dříve dost opomíjení a někdy i zesměšňování vystoupili s tímto:

Jen úvodem, redukci železných rud dojde k jejich silnému nauhličení a výsledkem je jejich nepoužitelnost k většině zpracování. Výsledný kov je sice velmi tvrdý, ale křehký a nekujný.

Na počátku 19. století se na území, později nazvaného Moravskoslezským krajem nacházelo velké množství železářských hutí, které využívaly místní železnou rudu, dostatek vody a dřevěné uhlí z lesů. Mezi nejvýznamnější patřily hutě na Hukvaldském panství které patřilo Olomouckému arcibiskupství :
Jednalo se o hutě ve:
-Frýdlantu
-Ostravici
-Čeladné.
Na okolních panstvích pak byly např.:
-Baška
-Ustroň
-Ludvíkov
-Janovice u Rýmařova
-Sobotín
-apod.

Ale patří se připomenout, že se jednalo o velmi nízce železité rudy dobývané velmi primitivním způsobem a v povrchové hloubce.
*

Na základě návrhu Františka Xavera Riepela olomoucký arcibiskup arcivévoda Rudolf Jan v roce 1828 definitivně rozhodl o výstavbě vysokých pecí ve Vítkovicích, které měly dodávat surové železo pro nově vybudovanou moderní pudlovnu ve Frýdlantě.
Výhodou Vítkovic byla nejen poloha nepříliš daleko od Frýdlantu, ale také bezprostřední blízkost uhelných dolů a vodní síly řeky Ostravice .
Nakonec se ovšem situace poněkud obrátila a pudlovna byla 16. září 1830 otevřena ve Vítkovicích a dostala název Rudolfova huť. Se stavbou vysoké pece se ještě ani nezačalo, takže surové železo muselo být dováženo z Frýdlantu. Postupně však probíhala výstavba navazujících provozů, takže v roce 1831 už byla v provozu i válcovna , soustružna a zámečnická dílna...

Tím zřejmě přednášející a historické materiály, chtěly říct, že bez těch primitivních pudloven by žádné Vítkovické železárny nikdy nevznikly. Asi.

A že snaha, snahy, o založení Mlýnského horního a hutního těžířstva by mohly být reálné.

Ostatně i pak bylo zmíněno, že:

Pod Rothschildovým vlivem došlo ke skutečnému rozmachu Vítkovických železáren a byla dostavěna také první skutečně Vysoká pec.
Uvedeni do provozu v roce 1836.
A jako první v tehdejší habsburské monarchii vyráběla železo pomocí koksu . V roce 1843 pak měly železárny v provozu již dvě vysoké pece a úroveň produkce se vyrovnala frýdlantským železárnám.

Ty poslední dvě věty pak byly na závěr několikrát zopakovány. S důrazem na velmi primitivní výrobu v primitivních podmínkách. Takových které máme teď už jen k dispozici a v našich schopnostech.
Hlavně koksovatelné uhlí je v povrchových ložiscích dávno vytěženo a ty hlubinné asi nevrátně zlikvidované

Z Kroniky Mlýna

P.S. Závěrem toho "sympozia" bylo několik slovních ba i fyzických střetů. Ale to se bohužel stává poslední dobou čím dál častěji.

[Rafael]

Možná jen blbinka, ale došlo kvůli ni k několika sporům. A nejen ve Mlýně, ale i s Černou Perlou.
Masivní výsadba olší nebyla vůbec určena ke zpevnění břehů vodních ploch a už vůbec ne k těžbě palivového, otopného, dřeva.
Sice ta rychle rostoucí a snadno množící se dřevina k tomu přímo vybízela a navíc když byla velmi blízko tak k tomu sváděla.

A tak byl vydán Přísný Zákaz kácení olší k topným účelům a vůbec nepovolaným osobám. Což někteří nesli velmi těžce a jako zásah do jejich práv.
*
Někteří těžce chápali, že olšové dřevěné uhlí je strategická surovina...

Z Kroniky Mlýna

[drigon]

Okolo olší sice vznikly problémy, jelikož někteří měli problém pochopit strategickou důležitost dřevěného uhlí z olší, které přednostně putovalo na bouchárnu a teprve co zbylo bylo uvolněno pro metalurgické účely. Na otopné účely byly určeny hlavně japonské topoly a jiné rychle rostoucí dřeviny. Problém byl nakonec do určité míry řešen selektivní výsadbou. Japonské topoly &spol blíže k sídlům, olše dále od sídel, případně do míst, kde už bylo zásobování topným dřevem vyřešeno jinak.
Na Černé perle jim byl problém vysvětlen s tím, že to co do té doby pořezali na palivo se nijak řešit nebude a v jejich okolí bude posílena výsadba jiných druhů dřevin.
Jak na to poznamenal jeden z Kocouřích velitelů: někteří z nich jsou jednodušší. Vidí plantáž rychle rostoucí dřeviny a berou ji automaticky že je na topení. Těžko jim to budeme vysvětlovat a nejspíš tam někdo z nich vleze. A než riskovat zbytečný konflikt prostě jenom upravíme výsadbový plán. A to i jinde. Vždyť jednodušší lidé jsou všude. Ale můžeme využít toho, že většinou se jim nechce zbytečně se dřít a olše tak dáme dál od obydlených oblastí.

[drigon]

Ještě než byl dořešen problém s olšemi musela technická četa do bouchárny. Došlo k poruše kolového mlýna, takzvaného koloběhu na výrobu černého střelného prachu. Na zařízení se rozbilo nastavení výšky kol nad žlabem.
Koloběh je stroj sestávající se z dřevěného kruhového ždlabu o průměru cca 3 metry ve kterém se dokola točí ocelová kola. Každé váží cca půl tuny a při provozu se nesmí dotýkat dna ždlabu. Výška kol ode dna ždlabu musí být přesně nastavena. Za koly jsou škrabáky nahrnující prachovinu od kraje kola ke středu a směs musí být kropená vodou.
Na tomto zařízení dochází k rozmělňování a lisování zrn najednou. Využívá se toho, že dřevěné uhlí je pórovité a během zpracování na koloběhu do svých pórů přijímá ledek a síru. Vzniká tak homogenní hmota se správnými vlastnostmi.
Již předtím bylo z dostupných pramenů známo, že pouhým smísením namletých komponent se kvalitní střelný prach nevytvoří. Vznikne takzvaná prachová moučka.
Jak prohlásil Cyrrus Smith v románu Tajuplný ostrov od Julese Verna když se rozhodoval mezi výrobou střelného prachu nabo bavlny. "Bez speciálních nástrojů nelze kvalitní černý střelný prach v domácích podmínkách vyrobit".
Věděl proč.

střelný-prach-koloběh.png (32.99 KiB) Zobrazeno 2010 x

[Rafael]

Kronikář nebyl v Bouchárně vůbec vitaným hostem. Furt jim tam lezl, vše ho zajímalo, do všeho jim tam chtěl kecat a nejvíc p. Krauze rozčilovalo, že se pořád vyptával na jeho předka Cyrila. Na jeho pozůstalost. Že kniha která vyšla nedokončená po jeho smrti je velmi neúplná a chtěl vědět co ze svých objevů zatajil a o čem tam nejsou zmínky nebo jen nepatrné náznaky.
Nakonec byl vyhozen a byl mu tam zakázan přístup.
Na cestu dostal sken tohoto:

Se slovy ať se učí a až bude chtít zas někdy provést nějaký teroristický čin, třeba něco s komunitním centrem Chcíplý Pes, ať to zas nepodělá jako kdysi s tím nedokonalým acetonperoxidem.

Ale to si nemohl nechat líbit a ohradil se slovy:

- "No vždyť vy taky žádní umělci nejste. Na ten váš černý prach, teda ne, že by nefungoval, ale všichni si na něj stěžují. Bojovníci místo odpočinku pořád i po pár výstřelech, musí čistit zbraně jak jsou tím vašim svinstvem zanesené.
To neumíte vyrobit něco bezdýmného a ne jen do klasiky BP přidat nějaký moučkový hliník nebo nedejbože nějaký chlorečnan..."

- "Samozřejmě umíme. Jen výroba BP je velmi jednodušší a vlastně jen mechanická.
Mlýn, drtič, vlhčení granulace apod. V podstatě by to mohly dělat i vycvičené opice.
A taky třeba není k jeho výrobě potřeba koncentrovaných kyselin. Ty sice máme, třeba ze starých akumulátorů spoustu sírovky, dusičná se dá celkem lehce vyrobit a zkoncentrovat je taky proveditelné je.
Samotná nitrace taky není problém. Ale v podstatě máme strach ze stability té nitrocelulózy, nebo střelné bavlny.
Už v minulosti s tím byly velké problémy a několik větších havárií. A taky větší pracnost výroby je třeba vzít v úvahu!
Však koukni jaké s tím byly kdysi problémy:

Nerozešli se nakonec moc v dobrém.

"Starej se raději o nepotřebné psy, nějaké psaní, palírnu, tabák a neser se nám tady toho!"

Z Kroniky Mlýna

[drigon]

U Studní se kápovi "chlapečci" vydali na spanilou jízdu. V jedné vsi se jim obyvatelé začali bránit pomocí zápalných lahví, střelných zbraní a dalších všemožných instrumentů. Došlo mimo jiné i na řemdih a okované cepy. Ty způsobily kvalitní bolení hlavy neřádovi, který byl schovaný za zdí. Dotyčný, který je měl na starosti si jejich okovanou hlavici připevnil na řetěz připevněný na násadu, čímž prodloužil její dosah. Na štít protějšího domu připevnil zrcátko v kterém viděl neřáda jenž se schoval za zdí. Následoval pořádný nápřah ... a neřádova zbraň byla jeho. Se sousedem pak zneškodnili ještě dalšího.
O kousek dál se strmou uličkou zase valily klády a z kadibudky vystřelila zadovka kalibru 0.50.
Zbývající neřádi se pak stáhli zpět do haciendy.
Ta již byla několik dní sledovaná. Pozorovatelé se zamaskovali na kraji lesa. Jejich zprávy byly docela sporé. Celkové shrnutí vyznělo takto:
- hacienda je obehnaná kamennou zdí vysokou cca 3 metry. Dovnitř tak není vidět. Proto v mlze připevnili ovládanou kameru na strom.
- množství vozidel uvnitř je odhadnuto na 10 až 15 kusů.
- okolo zdi je 300 až 400 metrů volného zatravněného prostoru. Skrytý útok tak nepřichází do úvahy a otevřený je vzhledem k množství střeleckých pozic odsouzen k nezdaru.
- byl zareagován pohyb hlídek v lese, pozorovatelé tak museli upřednostnit maximální krytí.
- ven vedou dvě brány.
- zásoby si loupí v okolí, ven vyjíždějí nepravidelně.
Jak někdo řekl: vypadá to jako moderní verze hradu.

Vznikly tak dohady ohledně likvidace hnízda "lapků" jak je někdo nazval.
Křižák navrhl: vezmeme obrněný vlak a jelikož jsou v dostřelu je zasypeme raketami.
Martin s Palcátem mu na to řekli: nápad je to dobrý, jenže oni tam mají minimálně deset aut. Jedná se hlavně o SUV. Můžeme počítat s tím, že se v těžké situaci pokusí ujet.
Musíme proto vyřešit i ta auta.
No tak pokácíme stromy na cesty, nedal se Křižák.
Jak uvidí stromy přes cestu zastaví a buď se otočí, nebo budou bojovat. Kontroval Palcát.
Tak jim to skácíme i vzadu. Trval na svém Křižák.
Do rozhovoru se vložil Martin se svým kolegou.
Místo stromů použijeme řetězové brány. A Křižákovi popsal jejich konstrukci i použití. Nakonec dodal: teď padá listí. Na silnici je neuvidí a bude to pro ně překvapení. A ta stromy bych pak hodil na ně. Jo, a abych nezapomněl. Bude jim to chtít v lese začít uklízet. Ti jejich lapci tam dělají binec.

[Rafael]

Pak padll ještě jeden návrh. Že by bylo škoda ta auta jakkoliv poničit. Naopak se jich v co nejméně poškozeném stavu zmocnit.
Nějak je vylákat ven a na úzké lesní cestě, nejlépe v nějaké užlabině je zepředu pokácenými stromy zablokovat. Tam kde se nebudou moci otočit.
A než by vycouvali byla by stromy zablokována i příjezdová cesta. Byli by i s těmi SUV uvězněni a v obrovské nevýhodě oproti našim bojovníkům ukrytým v porostu. My bychom měli času dost, hlídky by se mohly střídat a oni v těch autech by se nemohli ani vysrat. Jinak by byli jako figurky na střelnici. A stačilo by jen čekat...
(A možná by se celá ta akce dala částečně pojat i jako střelecký tréning nováčků. Třeba i spojená s nějakým grilováním nebo opekáním masa. To by uvězněné určitě časem neskutečně vydráždilo...).

Otázkou ovšem je, jak je do takové primitivní pasti vylákat.
Rychlé skácení stromů by šlo vyřešit dopředu jejich naříznutím, to by problém být neměl.
*
Uvidíme časem jakou taktiku naši "vojevůdci" zvolí.

Z Kroniky Mlýna

[drigon]

Po posledním návrhu se velitelé zamysleli. Vzali si mapu a zjistili, že neřádi ukrytí v haciendě mohou použív čtyři únikové cesty. Dvě jsou klasické zpevněné lesní cesty vinoucí se terénem. Třetí vede hlubokým úvodem a čtvrtou ohodnotili jako nejvíce rizikovou. Má celkem kvalitní povrch a vede částí lesa, kterou v minulosti zničil kůrovec a terén je tam holý, případně pokrytý menšími stromky.
Nejvíc se jim na překvapení líbila cesta vedoucí úvozem. Ale jak tam neřády nalákat? Křižáka něco napadlo a svěřil se ostatním. Všichni se seskupili okolo stolu a udělali plán.

[drigon]

Les okolo haciendy.

Do části lesa u úvozu se přiblížilo několik osob jištěných pozorovateli ze všech stran. Do vybraných stromů z jejich zadní strany vyvrtali otvory, které zasahovaly takřka na druhou stranu kmenů. Do otvorů vložili válečky s dráty. Ty připojili na vedení zahrabané v podrostu a vše zamaskovaly. Následně se bojovníci zamaskovali v terénu.

V jiné části lesa šla tříčlenná hlídka neřádů. Náhle se ozval svist šípů z kuší. Ze stromu vzlétl pták. Poté bylo ticho. Za chvíli se začalo stmívat.

Ráno se v lese u úvozu objevila mladá dvojice s košíky. Kluk s holkou, zhruba dvacetiletí. Na první pohled to vypadalo, že sbírají houby. Danou oblastí procházeli skoro dvě hodiny, když tu se objevila tříčlenná hlídka neřádů a dvojici zadržela. Holka se cukala a volala něco jako "tati, zastřel ho!!! .
Neřádi se skryli. Jako na potvoru těsně vedle bojovníků skrytých v křoví. Volali vysílačkou. Po chvíli se na cestě objevila trojice SUV. Trojice neřádů se při příjezdu na místo ohlásila vysílačkou. Následně pobídli oba zajatce a jeden z neřádů zbledl. Z křoví mířily pušky. Následoval pokyn rukou a rychlé stržení na zem.
Auta zastavila. Vystoupilo z nich několik osob se zbraněmi v rukou. Volali vysílačkou. Nikdo se neozýval. V okamžiku, kdy jejich velitel dál příkaz nastoupit do aut vzduch prořízla exploze. Stromy spadly na cestu a okamžitě zaútočily družiny bojovníků. Překvapení bylo dokonalé. Během několika minut byly posádky obou aut zajištěné.
V autě se ozvala vysílačka z haciendy. Kocouří velitel řekl: nic neberte, uvidíme co udělají.

[drigon]

Vysílačka v autě se stále ozývala. Asi po půl hodině z haciendy vysokou rychlostí vyrazila pětice aut. Valili se po cestě vedoucí vykácenou oblastí . V místě, kde silnice procházela listnatými stromy dostalo vedoucí auto prudký smyk a skončilo v kotrmelcích v lese namotané na stromě. Řidič druhého auta strhl řízení do protisměru. Poslední co zaregistroval bylo prudké cuknutí volantem a následoval smyk zakončený bočním nárazem do stromu ve stokilometrové rychlosti. Zespodu auta se začal valit kouř následovaný plameny. Řidič třetího auta dupl na brzdy a čtvrtý ho "zakufroval". Pátý je objel a zmizel v dáli. Několik raket vypálených bojovníky ho nezasáhlo. O osm kilometrů dál však došlo svého osudu. Podle Křižáka šlo o akci Sudlic, kterým vjeli na území. Mluvil něco o vozové hradbě.
Posádky třetího a čtvrtého auta se vzdaly poté, co nad mladým lesem zavlály zástavy Kocourů, Palcátu a Křižáků.

Ukořistěná auta byla dopravena do Studní. Tři kodiakové byli v pořádku a oba mercedesy třídy G se podařilo opravit. Pevnostní nárazníky zabránily nejhoršímu a škody vzniklé "zakufrováním" se podařilo v depu ve Studních opravit. Byť jeden z mercedesů musel dostat místo nárazníku kolejnici typu Xa ze starých zásob.
Vysílačkou z jednoho z mercedesů odvysílali na haciendu výzvu ke kapitulaci.

[drigon]

Město, u Martina doma.

Daniela se domluvila s ostatními členy rodiny a ve stodole za domem udělali ohradu. Podlahu udělali z plných cihel na betonovou maltu (cement jim dala Katka, zbyl jim ze stavby domku) a Karel prokopal kanál do septiku. Poté udělal na ruční káru bednu a s Danielou se vydali ke statkáři. Za med a poukázky dostali sele. Odvezli ho domů a do ohrady mu dali seno ze zahrady. Brambory mají svoje ze zahrady a co se týká šrotu jim Katka přislíbila deputát. Prve přemýšleli že prase dají ke Katce na mlýn, jenže u baráku nemají chlívek a chlapi jsou na akci. Obě ženské jsou těhotné a Katka se Daniele pochlubila břichem. Za měsíc mám termín, doufám že se mi chlap do té doby vrátí. Poznamenala.
...
Ve mlýně se chlapi podívali na krmníka, jak nazvali prase na výkrm. Jeho váhu odhadli na 270 až 290 kilogramů. Padl návrh ho začít krmit jablky.

[drigon]

Záhada, proč z haciendy vystartovala pětice aut takovým kalupem byla objasněna po výslechu zadržených posádek obou sražených mercedesů.
Podle explozí a toho, že se ze zásahové skupiny nikdo neozýval došli k závěru že skupina padla do léčky. Z jejich skupiny měla část aut zaútočit z druhé strany úvozu a zbytek vysadit výsadek k provedení bočního úderu.
Nutno říci, že se jim ze začátku moc mluvit nechtělo, ale poté co byli zavedeni do kopie středověké mučírny, která byla kdysi vystavena ve zdejším muzeu změnili názor.
Pan Křižák, mající na hlavě červenou kápi je přivítal se slovy: "tak se prosím podívejte, na tomto stroji rovnáme křivá záda. Tenhle má zase na starosti manikúru nehtů. Další Vám srovná nožní klenbu a pro vás dva, kteří jste při těle máme hubnoucí program. Ale ne tak ledajaký, budete umístění pod zdejší kuchyní. Vůně, kterou ucítíte jistě zvedne vaši touhu pokračovat v hubnutí.
Po chvíli písaři málem shořel brk, jak rychle zapisoval výpovědi.

[Rafael]

Z toho Sama se skutečně stalo něco jako zdravotní bratr nebo nemocniční Psí psycholog.
Škoda, že byl tak dlouho v psinci a určen na hlídání, strážení a stopování. Nic z toho mu nešlo.
A i když to jeho plemeno má údajně výborný čich, ani jako covidový detektor a ani stopař se vůbec neosvědčil. Nešlo ho to naučit.

Zato pacienti, zranění si ho nemohli vynachválit. Věnoval se všem, pobíhal tam od jednoho k druhému a snažil se nějak pomáhat.
Nějaké útěky a toulání ho už úplně přešly.

A "klientů" měl po posledních bojích hodně. Snažil se lízat rány, trochu chodicím přinášet nebo pomoct s nazouváním bačkor, s oblékáním a těm úplně upoutaným na palandy se snažil podat po čem se natahovali.

Velký Černý a Fenka měli přístup ke zraněným zakázan, ale Samik se stal skoro členem "lekářského týmu" a oba doktoři usoudili, že odvádí dobrou práci a všemožně ho v tom podporovali.

Akorát se nemohli bez dozoru potkat. Kvůli té psí žárlivosti nebo něčemu takovému...
(Občas ho sice museli těmi dvěmi nechat preventivně očichat, ale byl to vždy boj a nutnost pevného držení aby se neservali).
*
Fenič se dokonce vyjádřil, vyslovil údiv nad tím, že tak zkažený pes po výcviku v bojovém psinci a pobytu v palírně dokáže takové věci. A tak nějak sám od sebe bez patřičného vedení.
A že je velká škoda, že se to nezjistilo daleko dřív. Že by mohl být ještě daleko lepší a schopnější kdyby se netrápil nepatřičným výcvikem a dřív se zjistily jeho schopnosti.

Z Kroniky Mlýna

[Rafael]

Oni jsou mimořádně žraví, traduje se o labradorech.

U Sama se to potvrdilo abnormálně.
Tak mu pacienti dávají zbytky jídel nebo vylizovat misky
A v kuchyňském servisu se začali velmi divit, že zpět nepřichází žádné špinavé ešusy s nesjeděnými zbytky a ani polévkové mastné misky. A neskromně si to vysvětlili svými kuchařskými schopnostmi. Pravda, po té houbařské aféře se kvalita jídel zvýšila, ale brzy byli vyvedeni z omylu...

Z Kroniky Mlýna

P.S.O mytí nádobí, neatraktivní činnosti pro mnohé a které bylo dřív víceméně za trest, stoupnul zájem.

[drigon]

Se žravými a všežravými labradory se to potvrdilo již v minulosti, když byl svět ještě v pořádku.
Martinovi rodiče měli labradora, Toma. Byli na návštěvě u babičky a dědy, kteří měli prase. Nastala doba krmení prasete a to se již v chlívku začalo ozývat. Babička se ptala dědy: dal jsi praseti?
Děda: ne.
Babička: vždyť je kýbl prázdnej.
Děda: to není možný, prase řve v chlívku hlady.
Babička: to nechápu, odpoledne byl plný šlichty.
Její pohled spočinul na Tomovi. Ten ztěžka funěl a břicho měl jako sud. Bylo to jasné.
A od té doby měl Tom novou přezdívku. Chodící popelnice.

[drigon]

Vzhledem k ražení štol a chodeb na nalezišti pyritu a dalších rud začal být zájem o mechanická zařízení ulehčující těžkou práci. Pro zdvihání břemen z hloubky se nabízel koňský žentour s dvojčinným lanovým bubnem.

15_b.jpg (40.11 KiB) Zobrazeno 1619 x

Jako další se nabízelo vodní kolo s možností oboustranného pohybu mající průměr až 12 metrů.

16_c.jpg (17.13 KiB) Zobrazeno 1619 x

Při čerpání podzemních vod se snažili dodržovat starou zásadu říkající, že voda má být zdvíhána vodou. Došlo tak na uplatnění vodních kol, jež byla prostřednictvím míhadel spojená s pístovými vodními pumpami, jež je možné v případě větších hloubek řadit do série nad sebe. Míhadla mohou dosáhnout délky až jeden kilometr.

16a17_c.jpg (20.57 KiB) Zobrazeno 1619 x

A v podzemí horninu rozpojovali klasickými metodami, kde to šlo střelným prachem a v některých případech došlo i na použití ohně. Na konci ražené chodby rozdělali oheň. Po nahřátí skály ji polili studenou vodou, což mělo za následek popraskání horniny. Jen bylo se třeba chránit proti odštěpkům.

tezba.jpg (15.52 KiB) Zobrazeno 1619 x

Jelikož bylo ložisko v kopci zahájili výkop dědičné (odvodňovací) štoly.